Co účast na podnikatelské misi Svazu průmyslu a dopravy ČR obnáší a pro jaké firmy je vhodná? V nejnovějším vydání časopisu Spektrum jsme připravili odpovědi na nejčastější otázky podnikatelů.

Co je to podnikatelská mise?

Podnikatelská mise je příležitost pro delegaci podnikatelů doprovodit ústavní činitele během jejich oficiálních cest do zahraničí. Přítomnost nejvyšších představitelů státu mívá v některých zemích velmi pozitivní vliv na obchodní jednání se zahraničními partnery. Podnikatelé jsou navíc v jejich blízkosti po většinu cesty, což je v některých zemích neocenitelná podpora. Jejich přítomnosti tak firmy mohou využít nejen během jednání v cílových destinacích, ale i pro neformální networking během samotné cesty.

V čem spočívá hlavní přínos podnikatelských misí?

Podnikatelské mise otevírají dveře českým firmám na zahraniční trhy. Podnikatelská mise firmě umožní, aby za nadstandardních podmínek navštívila danou zemi pod záštitou vrcholného českého ústavního činitele. Svaz průmyslu ve spolupráci s velvyslanectvím, organizacemi jako CzechTrade, či partnerskými svazy v dané zemi kontaktuje potenciální obchodní partnery českých firem na místě. Tím jim zajistí bilaterální jednání na míru a schůzky v rámci podnikatelských fór, které otevírá český ústavní činitel se svým zahraničním protějškem. Hlavní výhoda misí je, že v relativně krátkém čase stihnou podnikatelé absolvovat hned několik jednání a schůzek, které by si sami jen těžko dokázali zorganizovat. Protože ústavní činitelé svou účastí podnikatelskou delegaci zaštítí, mají firmy mnohem větší šanci setkat se s nejvýše postavenými představiteli firem či státní správy a samosprávy, a získat zajímavé obchodní kontakty a navázat diskuzi o konkrétních projektech. 

Součástí téměř každé mise je podnikatelské fórum. Co obnáší?

Je to akce, na které se sejdou zástupci podnikatelů z obou zemí pod záštitou politiků. Na začátku zástupci vlád a podnikatelských svazů představí možnosti spolupráce v dané zemi. Následně mají podnikatelé z obou zemí prostor jednat mezi sebou na B2B jednáních. Obvykle na pořádání podnikatelských fór Svaz průmyslu spolupracuje s partnerskými institucemi – tamějšími svazy či asociacemi, které mají relevantní kontakty na místní firmy. Pomáhají tak při vyhledávání a zajištění těch nejlepších možných protějšků pro jednání. 

Pro jaké firmy jsou mise vhodné?

Z dlouholeté zkušenosti Svazu průmyslu vyplývá, že na mise zpravidla jezdí tři skupiny podnikatelů. První část firem, početně nejmenší, má už v dané zemi kontrakty nebo stávající projekty. Na misi jedou zpravidla proto, že chtějí za přítomnosti státního představitele rozšířit svou místní působnost, například podepsat memorandum o spolupráci či smlouvu o další zakázce. Přítomnost představitelů obou států a s tím spojená publicita pozitivně ovlivňuje daný obchodní vztah a jeho pevnost i do budoucna. Pak je druhá skupina firem, která bývá nejpočetnější. Takové firmy v dané zemi už také působí, ale považují za důležité, aby se odprezentovaly i dalšími způsoby a upevnily si tak své postavení, případně zvýšily svou prestiž. Účastí v misi totiž mohou svým místním obchodním partnerům ukázat, že jsou součástí veřejného života v České republice, mají relevantní kontakty a jsou součástí delegace vysokého ústavního činitele. Třetí skupinou účastníků misí jsou firmy, které v dané zemi ještě nepodnikají, ale chtějí území zmapovat, sejít se s potenciálními partnery a zjistit přímo na místě možnosti spolupráce.

Článek vyšel v časopisu Spektrum 01/2023. Celé číslo si můžete přečíst ZDE.

Rada prezidentů konfederace evropského podnikání BusinessEurope (COPRES), která zasedá v těchto dnech v Madridu, přijala společné prohlášení, ve kterém apeluje na evropské i národní instituce v zájmu konkurenceschopnosti, jakožto cestě k hospodářskému a sociálnímu pokroku a k silnější pozici EU ve světě.

V Madridské deklaraci formulovali prezidenti evropských svazů průmyslu sdružení v BusinessEurope následujících pět priorit, v rámci kterých shrnuli své konkrétní návrhy pro posílení evropské konkurenceschopnosti během nadcházejícího španělského předsednictví v Radě EU:

• Poskytnout evropským firmám regulatorní prostor

V rámci této priority jde zejména o rozšíření působnosti návrhu nařízení o čistém průmyslu, snížení reportovacích závazků vyplývajících z nepřiměřených a navzájem se překrývajících předpisů jako je směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti či nařízení o zákazu produktů pocházejících z nucené práce. Dále se COPRES plánuje zaměřit na odstranění duplicitních povinností z návrhu revidované směrnice o průmyslových emisích a na vyloučení finančních příspěvků nenarušujících vnitřní trh z požadavků uložených nařízením o zahraničních subvencích.

• Realizovat komplexní program na prohloubení integrace vnitřního trhu

Rada prezidentů BusinessEurope v čele se španělským předsednictvím bude usilovat o realizaci komplexního programu na posílení integrace vnitřního trhu v oblasti přeshraniční aktivity podniků a v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení pro vyslané pracovníky. Vedle toho se plánuje zasadit o urychlení digitalizace prostřednictvím zeštíhlení kyberbezpečnostního rámce pro digitální výrobky a služby, odstraněním nadbytečných reportovacích povinností z návrhu nařízení o kybernetické odolnosti a bezodkladným přijetím dlouhoočekávaného rozhodnutí Komise o odpovídající úrovni ochrany osobních údajů zajištěné společnou dohodou EU-US Data Privacy Framework. V neposlední řadě se bude BusinessEurope v kontextu vnitřního trhu zasazovat také o přijetí navrženého nástroje pro mimořádné situace.

• Zajistit dodávky energií za konkurenceschopné ceny

Španělské předsednictví BusinessEurope bude v příštích šesti měsících dohlížet na vyjednávání o reformě trhu s elektřinou, aby jeho výsledná podoba posílila bezpečnost dodávek, integraci trhu a investice do flexibilních zdrojů, omezila dopady vysokých cen plynu na spotřebitelské ceny elektřiny a poskytla více práv spotřebitelům.  Vedle toho si klade za cíl rovněž podpořit rozvoj veškerých technologií přispívajících k dekarbonizaci a zachovat konkurenceschopnost odvětví a procesů, které nelze v krátkodobém ani střednědobém horizontu dekarbonizovat. V neposlední řadě bude BusinessEurope v nadcházejících měsících usilovat o zvýšení odolnosti evropského trhu s elektřinou cestou podpory investic do infrastruktury nezbytné pro usnadnění přeshraniční obchod s energiemi.

• Rozproudit evropskou produktivitu prostřednictvím řešení mezery v dovednostech, usnadněním inovací a podporou reforem

V tomto směru bude BusinessEurope podporovat zlepšení inovačního rámce v EU, využívání tzv. regulatorních sandboxů (tj. speciálního režimu, ve kterém mohou soukromé společnosti v přímé interakci s regulátorem či dozorovým úřadem a pod jeho kontrolou testovat nové produkty či obchodní modely v reálném prostředí se skutečnými klienty) a u existujících legislativních návrhů (jako je například akt o umělé inteligenci) bude prosazovat přístup založený na posuzování reálných rizik. Konfederace evropského podnikání se zaměří rovněž na usnadnění přístupu k financování, a to nejen pro fázi výzkumu a vývoje nových technologií, ale i pro fázi jejich zavádění. Je důležité, aby Evropský rok dovedností 2023 přinesl účinná řešení pro nedostatek pracovních sil a nesoulad mezi dostupnými a potřebnými dovednostmi, aktivizoval nezaměstnané a neaktivní, uznal pozitivní přínos talentů ze třetích zemí pro potřeby trhu práce a dosáhl pokroku v uznávání kvalifikací získaných ve třetích zemích. V neposlední řadě je nutné snížit regulatorní zátěž, která brání inovacím a poškozuje konkurenceschopnost, a v zájmu respektování autonomie sociálních partnerů též přenechat vyjednávání týkající se revize směrnice o zřízení evropské rady zaměstnanců evropským zástupcům zaměstnavatelů a odborů.

• Otevřít evropským firmám další příležitosti na světových trzích

U návrhu nařízení o kritických surovinách má BusinessEurope v plánu zasadit se o to, aby jeho ustanovení podněcovala aktivitu firem, a to konkrétně prostřednictvím zjednodušení povolovacích procesů, udržením informačních povinností na nezbytné minimum a posílením obchodních vztahů s podobně hodnotově orientovanými zeměmi. Evropský byznys chce při příležitosti summitu EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) plánovaného na červenec 2023 poskytnout nový impulz pro završení vyjednávání a ratifikaci dohod s Chile, Mexikem a Mercosurem. BusinessEurope dále apeluje na dokončení vyjednávání a ratifikaci obchodních dohod EU s Austrálií, Indií a Novým Zélandem a na úsilí o snížení nákladů na obchodování s USA a zajištění vyrovnanosti obchodních vztahů s Čínou.

Celý text Madridské deklarace Rady prezidentů BusinessEurope (v angl.) naleznete zde.

Lidé, kteří dostávají od zaměstnavatelů volnočasové benefity, se 2,5x častěji věnují aktivitám ve prospěch svého zdraví, tělesné a duševní kondice a pohody. Mnohem více navštěvují fitcentra a další sportoviště, vzdělávají se, nakupují kroužky nebo letní tábory pro své děti, objednávají rehabilitace nebo si platí dentální péči. Výrazně tak pomáhají regionálním službám, pro které tvoří velkou část zákazníků. Ukázal to aktuální průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS). Zrušení daňového zvýhodnění benefitů by tak vedlo k poklesu zájmu o prospěšné aktivity, poškodilo jejich lokální poskytovatele a mělo celkově negativní ekonomické dopady.

Vůbec největší rozdíly mezi tím, kolik utrácejí lidé s volnočasovými benefity ve srovnání s těmi bez nich, je u aktivit pro děti  – kroužky nebo tábory nakupují lidé s benefity 4x častěji. Trojnásobný rozdíl je pak u vzdělávacích kurzů, nákupů v optice a u sportovních aktivit. Dvakrát častěji si pak dopřávají lidé s benefity služby v oblasti péče o tělo – například lázně, masáže, rehabilitace nebo fyzioterapie.

Lidé si také podle průzkumu uvědomují, jak jsou pro ně benefity prospěšné. Skoro ¾ zaměstnanců  v průzkumu uvedly, že benefity se kladně projevují na jejich zdraví, duševní pohodě i pracovní výkonnosti. Čtyři z deseti dokonce tvrdí, že se na nich podílejí významně. Podle osmi lidí z deseti zlepšují spokojenost a motivaci v práci, životní spokojenost a psychickou pohodu, sedm z deseti uvádí, že mají díky benefitům lepší fyzickou kondici a pracovní výkonnost.

Většina zaměstnanců, zhruba 87 %, se přitom domnívá, že v případě ukončení daňových výhod zaměstnavatelé benefity bez náhrady zruší. To potvrzuje i dřívější průzkum Unie zaměstnavatelských svazů, podle něhož by je v takovém případě zrušilo 94 % zaměstnavatelů. Většinou by přitom nenabídli jiné řešení.

„Průzkum prokázal, že volnočasové benefity přispívají k vyššímu pracovnímu výkonu a fyzické i duševní pohodě zaměstnanců. Představují hodnotu, kterou je dobré zachovat ve prospěch celé společnosti. Zrušení daňové podpory by většinu těchto benefitů odstranilo, aniž by byly nahrazeny jinými výhodami poskytovanými firmami.  Data z průzkumu navíc ukázala, že lidé bez benefitů se násobně méně angažují v prospěšných aktivitách a utrácejí méně peněz. Pokles tržeb lze proto očekávat ve všech oblastech, kde benefity hrají roli, od zdravotní péče a vzdělávacích aktivit až po sportoviště a kulturu,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Stát dodatečný výnos nezíská

Důvod, proč by benefity zmizely, je jednoduchý. Staly by se neatraktivními, protože by se jednak hradily z čistého zisku firem, zároveň by nově podléhaly zdanění i na straně zaměstnance. Firmy by tak z nich musely platit odvody ve výši 33,8 %.

Stát podle propočtů ministerstva financí přitom očekává, že firmy nahradí benefity zvyšováním mezd. Jejich zdaněním má dostat dodatečných 1,4 miliardy korun ročně. Průzkumy ale prokazují, že tato očekávání nejsou reálná a výnos by byl kvůli neochotě firem benefity nahrazovat zvyšováním mezd podstatně nižší. A je tu ještě jedna nepříznivá zpráva pro strážce státní kasy: Řada provozovatelů fitcenter, sportovišť, dětských aktivit či kulturních zařízení zaznamená kvůli úbytku lidí platících volnočasovými benefity pokles zisků. A to ve výsledku naopak způsobí pokles daňových výnosů.

„Je znepokojující, jak velký dopad by mělo případné zrušení daňových výhod pro volnočasové benefity na kondici firem a institucí v odvětvích, kde jsou tyto benefity využívány. Zaměstnanci, kteří dostávají benefity, mají výrazně vyšší poptávku po některých službách, takže zrušení této výhody nevěstí vůbec nic dobrého. Vláda by si měla uvědomit, že mnoho místních firem po celé zemi a v různých odvětvích služeb by se mohlo dostat do existenčních potíží. Tyto ztráty by se projevily na státním rozpočtu a zrušení benefitů tak představuje mínus i pro státní kasu,“ uvádí k průzkumu prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký.

Devět lidí z deseti je pro zachování podpory

Devět z deseti lidí je podle průzkumu pro, aby stát nadále benefity podporoval, a to dokonce bez ohledu na to, zda je pobírají či nikoli.

„Chceme snad, aby se rušily kupříkladu zájmové kroužky pro děti, kulturní akce či aby se zhoršila dostupnost různých zdravotních, jazykových a vzdělávacích služeb? Toto směřování přece není v souladu s vyspělou ekonomikou 21. století,“ doplňuje Jiří Horecký. 

Příloha – výsledky průzkumu:

Průzkum SP ČR a UZS ČR. Vzorek: 548 zaměstnanců s volnočasovými benefity, 502 bez benefitů

Dotaz: Kolikrát ročně realizujete následující nákupy:

Dotaz: Měl by stát podporovat poskytování volnočasových zaměstnaneckých benefitů (například formou daňových zvýhodnění)?

Dotaz: Jak si myslíte, že by se váš zaměstnavatel zachoval při zrušení daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů?

Zveme Vás na Konzultace s ekonomickými, vědeckými a zemědělskými diplomaty a vedoucími zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest, jejichž organizací byl Svaz průmyslu a dopravy ČR v letošním roce opět pověřen.

Konzultace budou probíhat v PVA EXPO PRAHA Letňany (HALA 1), Beranových 667, Praha 9 ve dnech 29. a 30. června od 8:30 cca do 16:30 hodin.

Délka jedné konzultace bude 20 minut. Počet konzultací pro 1 firmu je omezen na 10. Prosíme vyberte při registraci max. 10 pro Vás prioritních zemí či konzultačních stolků dalších subjektů. Účast na konzultacích je zdarma.

K dispozici pro jednání Vám budou kromě ekonomických, vědeckých a zemědělských diplomatů, vedoucích zahraničních kanceláří CzechTrade, také zástupci zahraničních zastoupení CzechInvestu (Japonsko, Kanada, Korejská republika, Německo, USA, Velká Británie), České podnikatelské reprezentace v Bruselu (CEBRE) a Klientského centra pro export. Nebude chybět ani konzultační stolek Design Centra CzechTrade, České exportní banky (ČEB), Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), Agentury pro podnikání a inovace, Úřadu pro průmyslové vlastnictví a Klientského centra pro export. V reakci na současné dění bude letos možnost konzultovat s odborníky z MPO u stolku „Ukrajina-poválečná rekonstrukce“.

REGISTRACE NA KONZULTACE

• Registrujte se prosím přes on-line formulář do 16. června 2023. Harmonogram schůzek Vám zašleme nejpozději 26. června. Pokud víte o časovém úseku, kdy byste se nemohli konzultací zúčastnit, uveďte tuto informaci do poznámky v registraci.

POTŘEBUJETE VĚDĚT VÍC?

• Přečtete si podrobné pokyny ke konzultacím.
• Stáhněte si mapku areálu výstaviště včetně parkování.
• Kontaktujte nás na e-mailové adrese konzultace@spcr.cz.

Nikdy jste na této akci nebyli? Minulý rok jsme exportérům domluvili za dva dny přes 2 000 schůzek s ekonomickými diplomaty a zástupci CzechTrade z celého světa. Přečtěte si o loňském ročníku zde.

Těšíme se na setkání s Vámi!

Prezident SP ČR Jan Rafaj a prezident skupiny Zaměstnavatelů Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Stefano Mallia na Svazu za účasti firem a svazů diskutovali o současných problémech podnikání v České republice a EU. Jednání v rámci pravidelného expertního týmu SP pro EU vedla generální ředitelka Svazu a také předsedkyně týmu Dagmar Kuchtová. Na setkání vystoupili mimo jiné zástupci 4 průmyslových oborů, a to energetiky, automobilového průmyslu, ocelářství, sklářství a keramiky, kteří se podělili o dopady ekonomické i energetické krize a stále větší regulatorní zátěže na podnikání ve svých oborech. Účastníci měli také možnost probrat aktuální legislativní návrhy EU prezentované odbornými sekcemi Svazu. Zájmy Svazu v EHSV hájí dva zástupci, Jana Hartman Radová a David Sventek, kteří se diskuze také zúčastnili. Všichni přítomní se shodli na tom, že je nutné zlepšit investiční a podnikatelské prostředí v Evropě, snížit celkovou regulatorní zátěž i kvalitně hodnotit dopady vznikající legislativy na konkurenceschopnost.

Prezident Mallia také představil priority skupiny Zaměstnavatelů EHSV pro španělské předsednictví v Radě EU a nadcházející volby do Evropského parlamentu v příštím roce. 

Vstupy odborných sekcí Svazu k aktuálním tématům, které čeští podnikatelé řeší, zahrnovaly legislativní návrhy v rámci Průmyslového plánu Zelené dohody (se zaměřením na Net Zero Industry Act a Critical Raw Materials Act), mezinárodní vztahy a turbulentní geopolitický vývoj, transatlantické vztahy v souvislosti s nadcházejícím jednání Výboru pro obchod a spolupráci mezi EU a USA (TTC), vypořádávání se s následky války na Ukrajině, agendu konkurenceschopnosti v souvislosti se švédským předsednictvím a výročí 30 let vnitřního trhu, došlo také na témata spojená s digitální ekonomikou a narůstající regulaci i v této oblasti. 

Prezident Mallia během své návštěvy Prahy za účasti doprovodu zástupců Svazu jednal s vrchním ředitelem MPO Marianem Piechou, náměstkem pro evropské záležitosti Markem Havrdou a některými zástupci představenstva SP ČR. Všichni zúčastnění se shodli na nutnosti posílit evropskou konkurenceschopnost a atraktivitu investičního prostředí v EU. 

Ministerstvo financí ČR zveřejnilo v meziresortním připomínkovém řízení Návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, tedy tzv. konsolidační balíček veřejných financí.

STANOVISKO SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR (SP ČR)

SP ČR si uvědomuje neudržitelnost současné situace, a proto podporuje nutnost konsolidace veřejných financí. Chápe také složitost politických dohod a chce podpořit balíček jako celek. Zároveň je ale třeba dořešit některé technické nejasnosti a doladit finální strukturu tak, aby negativní dopady byly co nejnižší.
Cílem připomínek je také poskytnutí bližšího pohledu a argumentů na daná témata, aby pro rozhodování vlády a následně zákonodárců byly k dispozici i další relevantní informace.
Svaz zejména požaduje a jako zcela zásadní a nezbytně nutné minimum v akceptaci připomínek SP ČR ze strany MF, případně vlády a dalších zástupců exekutivní a zákonodárné moci, vidí

• vyhovění připomínkám technického či procesního charakteru k odstranění nepřesností, nejistot a zbytečné nesrozumitelnosti či komplikovanosti pro podnikatelské prostředí;
• vyhovění připomínkám týkajícím se zrušení či omezení nepeněžních benefitů, zrušení osvobození u energetických daní týkajících se metalurgických a mineralogických procesů či zlepšení přístupu u odpočtů na VaV.

Svaz průmyslu dále žádá, aby vypořádání připomínek proběhlo prezenčně a na jednání byla jednotlivým připomínkám věnována dostatečná věcná pozornost (očekáváme fyzické vypořádání dle předkládací zprávy dne 8. června s dostatečným časovým prostorem pro důkladně projednání).

Celé stanovisko najdete zde.

Stavební řízení v České republice je oprávněně považováno za nepřiměřeně složité a dlouhé. Nový stavební zákon se měl s těmito problémy vypořádat a s tímto cílem také původní návrh zákona vznikl. Ještě před účinností nového zákona ale nová vláda navrhla jeho rozsáhlou novelu. Ta mimo jiné odsunula účinnost zákona na 1. leden 2024 pro nejvýznamnější, tzv. vyhrazené stavby, a v plném rozsahu na 1. červenec 2024. Jaké nejdůležitější změny nový stavební zákon přináší? Na to odpovídají v nové epizodě Signálů průmyslu Jan Kasl, předseda České komory architektů a bývalý pražský primátor, a Jan Šebesta, manažer pro dopravu a investice ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Epizoda vznikla v prostorách jednoho z členů SP ČR, společnosti T-Mobile, a to v podcastovně Magenta Experience Center na pražském Pankráci. Společně s Janem Kaslem a Janem Šebestou celým pořadem provází Kateřina Jungbauerová, manažerka komunikace ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podcastová série Signály průmyslu je dostupná v běžných podcastových aplikacích, jako je Spotify, Apple Podcasts nebo Google Podcasts. Každý díl naleznete také na YouTube kanále Svazu průmyslu a dopravy ČR. Epizodu o novém stavebním zákonu si můžete poslechnout zde:

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš dnes představil plány na utlumení využívání rodných čísel a konec jejich zápisu do občanských průkazů. Odmítl závěry analýzy Grant Thorton, která vyčíslila náklady pro stát a soukromý sektor na přechod na nový systém na 56 miliard korun.

„Jsme rádi, že si pan ministr Bartoš uvědomuje nutnost zapojit do diskuze odborníky a všechny, na které rušení zápisu do OP dopadne. Analýza Grant Thorton má podle nás svou váhu. Jasně vyčíslila a zmapovala dopady chystané změny pravidel a doufáme, že ji ministerstvo i přes prvotní reakci při přípravě nových pravidel vezme v potaz, protože jasně poukazuje na případná rizika,“ komentuje Jitka Hlaváčková, právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Změna v zapisování rodných čísel způsobí problém nejen v zákaznických databázích, ale především všem pracovníkům HR. Zaměstnavatelům se jednoznačně znesnadní už nyní leckdy těžká komunikace s úřady. S ohledem na to, jak procesně a finančně náročná je plánovaná změna, zaměstnavatelé mají už nyní obavy, aby se na nové povinnosti stihli připravit. Je k diskuzi, zda důvody volající po ukončení využívání rodného čísla jsou stále aktuální a relevantní, když právní úprava ohledně ukončení zápisu rodného čísla v občanských průkazech byla přijímána již v roce 2009. Od té doby se ochrana osobních údajů výrazně zlepšila díky přijetí Nařízení GDPR,“ doplňuje Jitka Hlaváčková.