Obecně u vyspělých zemí platí, že není moc prostoru u úrokových sazeb, tedy se nabízejí jiné nástroje.

FED chce zabránit zamrznutí úvěrového trhu, a bude kupovat korporátní cenné papíry přes zvláštní finanční nástroje, které spustí znovu (poprvé od roku 2010). dále snížil úrokové sazby o půl procentního bodu. Na trh také vrhnul likviditu ve výši 1,5 bilionu dolarů. FED rozšiřuje swapové linky s dalšími centrálními bankami.

 

Nově FED přichází s bezprecedentní kombinací nástrojů, kde se FED zavazuje k neomezenému nákupu vládních dluhopisů a cenných papírů spojených s hypotékami. A) překlenovací financování pro firmy s kvalitním ratingem – FED bude přímo nakupovat nově emitované dluhopisy. Firmy mohou oddálit platbu jistiny i úroku, aby měly dost likvidity, ale zdroje nesmí být použity ke zpětnému nákupu akcií. B) nákup dluhopisů na sekundárním trhu. C) opět se oživuje nástroje TALF, který umožňuje nákup cenných papírů spojených se studentskými dluhy, a dalšími typy půjček, včetně těch pro malé firmy.

Uvažuje se o dalších nástrojích, který by přímé půjčky pro malé podnikatele a dále také programy namířené na dluh municipalit. Úroková sazba je na 0,25 %.

 

ECB už má teď záporné úrokové sazby, rozšíří program kvantitativního uvolňování a usnadní dále přístup k úvěrům. ECB připravila rozsáhlý plán nákupu dluhopisů, státních i firemních. Plán nese název Pandemic emergency purchase programme, výše je 750 mld. eur. Nová formulace „neexistuje žádné omezení našeho závazku vůči euru.“ Guvernérka Lagardeová připouští, že program může být i dále navýšen. ECB má dále zápornou úrokovou sazbu -0,75 % a v refinančních operacích jsou k dispozici až tři biliony eur. Bude navýšena výpůjční kapacita bank v eurozóně o 120 mld. eur kapitálu navíc.

 

ČNB – snížení dvoutýdenní repo sazby na 1,75 %. dále snížení lombardní sazby na 2,75 %, diskontní na 0,75 %. Navýšení frekvence dodávacích repo operací na tři týdne.

 

Velká Británie – snížila úrokovou sazbu na rekordních 0,1 %, což je nejnižší hodnota za 325 let existence této centrální banky. Nové možnosti pro levné financování bank, aby pomohly malým a středním podnikům. Rozšíření kvantitativního uvolňování.

 

Švýcarsko – ponechá zápornou úrokovou sazbu -0,75%, ale začne prodávat franky tak, aby udrželo měnový kurz franku. USA nicméně již delší dobu vyhrožují, že Švýcarsko kvůli tomuto typu operací označí za měnového manipulátora.

 

Švédsko – uvolnění zdrojů pro bezúroční půjčky pro podniky a firmy ve výši 500 mld. švédských korun. Další rozšíření programu podpory přes nákup dluhopisů, jak státních, tak firemních. Švédská má nemůže příliš snižovat úrokové sazby (nedávno ukončila období záporných úrokových sazeb). Snaží se likviditu dodat přímější cestou.

 

Polsko – snížení hlavní úrokové sazba na 1 %, plánuje se zavedení kvantitativního uvolňování. Polská centrální banka také zavede formu krátkodobého půjčování – bude kupovat vládní cenné papíry od finančních institucí a následně je za vyšší cenu prodá zpět.

 

Maďarsko – banky vyzvány k zavedení splátkového moratoria. Navýšení likvidity bankám v rámci týdenních swapů. Omezení ročního RPSN na 5 %.

 

Chorvatsko – centrální banka nakupuje chorvatské státní dluhopisy