Koronavirus a odpovědi na dotazy z oblasti bezpečnosti práce

Stručné odpovědi na nejčastější dotazy související s pandemií koronaviru se kterými se na Státní úřad inspekce práce v těchto dnech obrací veřejnost v rámci poradenství.
 
Má zaměstnavatel povinnost vybavit zaměstnance rouškou v souvislostech s šířením koronaviru?
Dle názoru Ministerstva zdravotnictví bylo dne 18. března 2020 vydáno Usnesení vlády České republiky č. 247, kterým vláda zakázala s účinností od 19. března 2020 od 00:00 hod. všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště, bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének.
Dle usnesení vlády vzniká povinnost nosit roušky, popř. jinou ochranu nosu a úst, občanům České republiky, a to i po dobu jejich výkonu práce (pokud místo práce není v místě trvalého bydliště). Usnesení vlády tedy přikazuje, aby občan ochranný prostředek užíval i v práci. Neexistuje zde ale pro zaměstnavatele vyvstávající povinnost vybavit zaměstnance rouškami, či jiným ochranným prostředkem dýchacích cest.
 
Přestupky a pokuty vycházejí ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nikoli tedy ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
 
Je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům pravidelné školení BOZP v době nouzového stavu?
K problematice školení o právních a ostatních předpisech sdělujeme, že v souladu s ustanovením § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení  o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.
 
Způsob zajištění školení stejně jako odpovědnost za jeho provedení je na zaměstnavateli. Skutečnost, že smluvní partneři nemohou realizovat své závazky v podobě uskutečnění školení, zřejmě nemůže zaměstnavatele omluvit z plnění jeho zákonné povinnosti. Tento názor potvrzuje i ustálená judikatura v této oblasti. Zaměstnavatel určuje obsah, rozsah, četnost, formu a způsob školení. Vše musí být dostatečně průkazné a potvrzující fatickou realizaci. Zaměstnavatel může zajistit školení i vlastními zaměstnanci, mají-li k tomu patřičné vědomosti. Školení může být prezenční, kombinované i distanční. V současné době digitálních technologií zde existuje bezpočet možností, jak školení provádět, ať již online ve formě interaktivních testovacích platforem a video školení, tzv. webinářů, podcastových vysílání atd. Zaměstnavatel tedy i za současných podmínek má možnost na základě organizačních, administrativních a dalších opatření tuto svou povinnost zajistit.
 
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce