Aktuality – 206. stránka

Dokáží se zemědělští odboráři a zaměstnavatelé při kolektivním vyjednávání letos vůbec dohodnout?

V pátek 4. prosince 2020 se v Praze uskutečnilo druhé kolo kolektivního vyjednávání mezi Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-SSO ČR) a Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů o znění Kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) pro rok 2021. Zemědělské odbory navrhují zvýšení mezd zaměstnancům v sektoru zemědělství o 6 procent, zatímco zemědělští zaměstnavatelé a podnikatelé navrhují zvýšení mezd o pouhé jedno procento. To odboráři považují za výsměch, neboť, by tato suma peněz nepokryla ani inflaci, která se blíží ke třem procentům v letošním roce, a to díky propadu české ekonomiky, která nastala v důsledku pandemie koronaviru. Proto také druhé kolo tohoto kolektivního vyjednávání skončilo prozatím neúspěchem, neboť zemědělští podnikatelé, nejen že nechtějí akceptovat argumenty odborářů, ale nejsou ochotni jít i na rozumný kompromis.

Musím také říci, že během dnešního jednání se projevil značný rozdíl mezi odboráři a podnikateli v náhledu, jak by se měla řešit mzdová otázka v českém zemědělství. Zemědělští podnikatelé totiž nárůst mezd neustále spojují s vládním balíčkem, který byl přijat v Poslanecké sněmovně před páry dny, a který vláda ČR předložila, jako jedno z důležitých opatření pro další ekonomický vývoj v České republice. Zároveň musím zdůraznit, že odborová centrála, tj. Asociace samostatných odborů, jejímž členem je i OSPZV-ASO ČR, byla jedna z institucí, která podpořila snížení daně z příjmu na 15 procent v rámci zrušení superhrubé mzdy. Odboráři současně podpořili požadavky zaměstnavatelů a podnikatelů, aby bylo podnikatelským organizacím umožněno čerpání dotací v rámci podpůrných programů, které byly schváleny vládou a Parlamentem ČR, jako nezbytná pomoc pro zmírnění jejich ekonomických problémů, které nastaly v důsledku nouzového stavu, který byl vyhlášen kvůli pandemii koronaviru Covid-19.

Ještě chci k tomu dodat, že zaměstnavatelé a podnikatelé v žádném případě nepomohli odborářům v tom, aby byl v Parlamentu ČR urychleně schválen program Kurzarbeit, a to podle německého vzoru, který se v sousedním Německu plně osvědčil, zatímco o českém znění návrhu Kurzarbeitu se vedou mezi zaměstnavateli a odboráři, ale také i mezi uznávanými ekonomy, diskuse, zda je dobře připraven, aby pomohl udržet zaměstnanost v České republice. Proč o tom hovořím? Protože, podle našeho názoru, by právě Kurzarbeit pomohl udržet zaměstnanost v zemědělství.

Když zhodnotím průběh dnešního kolektivního vyjednávání, musím konstatovat, že jednání bylo, to je z obou stran, věcné. Nicméně tón, který byl ze strany zemědělských podnikatelů zvolen, bych nazval možná až příliš agresivním a hlavně jednostranným, někdo by dokonce mohl říci i brutálním, na což jsme museli logicky reagovat. To, že obě strany nezměnily ani o kousek svá stanoviska v důsledku naprosto neměnného postoje zemědělských podnikatelů, považují odboráři za velice špatný výsledek. Zde bych rád podotkl, že v jiných odvětvích bývá zvykem, že když odboráři nemohli uspět se svými požadavky, tak se obě strany většinou dohodly na zvýšení mezd, aby pokrylo alespoň inflaci. V příštím kole jednání o kolektivní smlouvě, které se uskuteční 22. prosince 2020, náš odborový svaz připraví a předloží zemědělským podnikatelům argumenty, které by mohly být základem pro možný kompromis.

Bohumír Dufek

předseda

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy-Asociace svobodných odborů ČR

Konference BOZP bude i letos – on-line!

Tradiční oblíbená akce se letos koná už po šesté! Účastníci se prostřednictvím přednášek na aktuální témata ze současné BOZP seznámí s posledním vývojem v oboru i s tím, co tento vývoj znamená pro praxi na pracovištích. Přednášet budou odborníci, kteří se jednotlivými oblastmi dlouhodobě zabývají.

Konference BOZP, původně přeložená na květen následujícího roku, se uskuteční 14.12.2020. Hlavními tématy konference budou fyzická zátěž a požární ochrana, kromě toho zazní i několik příspěvků k aktuálním novinkám. Podrobnosti o programu naleznete na www.konferenceBOZP.cz.

Očekávat můžete:

– profesionálně zvládnutou akci se zajímavým obsahem (náš tým během podzimní sezony výrazně produkčně vyzrál, i proto jsme se rozhodli akci uspořádat ještě letos),
– interaktivitu v podobě možnosti pokládat dotazy prostřednictvím chatu,
– možnost procházet přednášky zpětně v záznamu a vracet se k důležitým pasážím programu (bude přístupné minimálně 4 dny),
– podklady zaslané v elektronické podobě před akcí v tradiční úpravě přehledné publikace,
– aktuality i témata s dlouhodobým významem v podání kvalitních lektorů.

Věříme, že se nám na akci podaří zachovat maximum atmosféry, na kterou jste zvyklí z předchozích prezenčních ročníků!

S kódem BOZPBUDE zadaným do registračního formuláře získáte 10% slevu účastnický poplatek.

Platy v letošním 3. čtvrtletí vzrostly reálně o 1,7 procenta

Ve 3. čtvrtletí 2020 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 5,1 %, reálně vzrostla o 1,7 %. Medián mezd činil 31 183 Kč.

Ve 3. čtvrtletí 2020 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda^*) (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 35 402 Kč, což je o 1 716 Kč (5,1 %) více než ve stejném období roku 2019. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 3,3 %, reálně tak mzda vzrostla o 1,7 %. Objem mezd se zvýšil o 1,9 %, počet zaměstnanců poklesl o 3,1 %.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí 2020 po očištění od sezónních vlivů 5,8 %.

Medián mezd (31 183 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,1 %, u mužů dosáhl 33 261 Kč, u žen byl 28 825 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 612 Kč a 55 089 Kč.

V 1. až 3. čtvrtletí 2020 dosáhla průměrná mzda 34 611 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 188 Kč (3,6 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 3,3 %, reálně se mzda zvýšila o 0,3 %.

______________________

^*) Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Strukturální výdělkové statistiky, které mají k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než celostátní průměr.
Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Na rozdíl od průměrné mzdy, která je vypočtena na základě podkladů z podnikového výkaznictví, je medián nutné odvozovat ze statisticko-matematického modelu na podkladě výběrového šetření, protože podnikové výkazy obsahují jen agregované údaje za celý podnik nebo organizaci.
Nelze opomenout, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.

Vyhlášení výsledků Ceny VVOZP za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení a fotografické soutěže Společně napříč generacemi

V souvislosti s Mezinárodním dnem osob se zdravotním postižením, který si připomínáme každoročně 3. prosince již od roku 1981, jsou zveřejněny výsledky XXVII. ročníku Ceny Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení a fotografické soutěže na téma Společně napříč generacemi.

Tradičně jsou výsledky obou soutěží vyhlašovány na slavnostním večeru Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením k Mezinárodnímu dni osob se zdravotním postižením, který se letos z důvodu epidemiologické situace nebude konat.

Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením vyhlásil letos XXVII. ročník Ceny za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení.

Tuto Cenu uděluje Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením od roku 1994. Za dobu její existence prošlo soutěží více než 1500 publicistických děl. V letošním ročníku bylo hodnoceno 69 prací, které posuzovala nezávislá devítičlenná porota.

Hlavním měřítkem při posuzování přihlášených děl je to, jak může přihlášená práce oslovit širokou veřejnost, seznámit ji s tématem zdravotního postižení a pozitivně ovlivnit její přístup k tomuto tématu. Cílem je vyzdvihnout především ta díla, která přináší pozitivní a nezkreslený obraz o životě lidí s postižením.

Ceny jsou udělovány ve 3 kategoriích – tiskové, rozhlasové a televizní.

Tisková kategorie

Do tiskové kategorie soutěže bylo přihlášeno 47 děl. Postupně silnější využívání internetu je rozhodně pozitivní trend, který je třeba vyzdvihnout. S největší pravděpodobností to pomůže najít více čtenářů článků i knih popisujících osudy lidí s handicapem. A samozřejmě tím i k pochopení toho, co pro ně společnost může udělat.

I. cena: Linda Albrechtová, www.blindicka.com, Boj s osudem

Článek uveřejněný na internetových stránkách je velmi osobní zpovědí autorky, v níž popisuje nejen to, jak a proč se u ní objevila zdravotní postižení – ztráta zraku i onemocnění napadající klouby, ale i to, jak se jí i přesto podařilo zvládnout studium střední i vysoké školy, sport i – manželství, můžeme-li to tak říct. „Cesta byla pomalá, ale začít se nějak muselo…“ říká ve svém příběhu Linda Albrechtová – a jakoby celým svým vyprávěním, nejen těmito slovy, zvala každého k následování. Doufejme, že si její webové stránky otevře hodně těch, kteří potřebují poradit, nebo prostě jen tak postrčit.

Odkaz na článek: http://www.blindicka.com/p/boj-s-osudem.html

II. cena: Milan Kilián, Plzeňský deník, Matka jí uřízla ruce. I bez nich vychovala tři děti

Jedná se o velmi otevřeně a zároveň empaticky vedený rozhovor, který jak díky novináři, tak díky zpovídané paní Váchalové z Domažlicka vyzněl – i přes velmi otřesné sdělení – optimisticky. Na poměrně malé ploše se jeho autorovi podařilo projít životem, poznamenaným nejen krutým poškozením v nejranějším věku, ale i ztrátou manžela a dětí, těžkými obdobími, kdy se jen velmi obtížně mohla postarat o rodinu. Rozhovor patří k těm, které dokáží dodat sílu a odvahu do dalšího života lidem, kteří se potýkají s nepřízní osudu.

Odkaz na článek: https://plzensky.denik.cz/z-regionu/matka-ji-urizla-ruce-i-bez-nich-vychovala-tri-deti-20200601.html

III. cena: Jiří Šedý, JONATHAN Livingston, Záblesk času

„V jednom panelovém domě, úplně až u střechy bydlela jedna veselá rodina“ znějí první slova knihy nazvané Záblesk času. Jiří Šedý, který má Downův syndrom, se v ní vrací do dětství s lehkostí a humorem, což je zvlášť v dnešní době mimořádně cenné, přibližuje soudržnost a solidárnost své rodiny. V plné míře splňuje základní podmínku soutěže – přiblížit co nejvíce svět lidí s handicapem společnosti.

Čestné uznání: Michaela Malá, Triton, Homo psychoticus III aneb návrat do práce

Snad smíme prozradit, že za pseudonymem Michaela Malá se skrývá Markéta Dohnalová, a pod souborným názvem Homo psychoticus nyní napsala třetí díl vyprávění o svém životě se schizofrenií. Popisuje studium další vysoké školy, soužití s partnerem a pejskem Barykem i vztahy s rodinou, kamarády i lékaři. Autorka se v tomto závěrečném dílu trilogie vrací do práce z invalidního důchodu a postupně nalézá hned několik uplatnění. Každý jistě najde v knize něco pro sebe, cenné je však určitě to, že vedle peripetií denního života dává autorka nahlédnout i do své duše.

Čestné uznání: Veronika Cézová, Psychologie DNES, Jedineční

V příspěvku Veroniky Cézové se skrývá především neotřelý nápad – setkání tří lidí s různým postižením – nevidomé dívky, neslyšícího pána a slečny na vozíku. Obtíže, které takové setkání přináší nejen při pohybu v běžném městském prostředí, ale zejména při vzájemné komunikaci, vtáhnou čtenáře velmi záživnou formou do světa handicapovaných aktérů. Doplněno o specifická desatera rad, jak komunikovat s lidmi s daným zdravotním postižením, může článek posloužit i jako praktická pomůcka nám všem.

Rozhlasová kategorie

I. cena: Alžběta Havlová, Radio Proglas, S Anetou Vidurovou + Bonus (z cyklu Na dřeň)

Autorka si vybrala skvělé respondenty. Nic na nikoho nehraje a zcela upřímně jde k věci a krok za krokem odhaluje intimní život Anety a Michala – manželského páru, který je zatížen fyzickým handicapem jednoho z nich, aniž by jejich vztah redukovala na tuto skutečnost. Díky ní tedy zažíváme neobvykle upřímné a otevřené setkání s výjimečnými lidmi prostoupené nefalšovaným respektem a slyšíme věci, na něž bychom se v zajetí společenské korektnosti sami neodvážili ptát. Jsme s nimi rádi, nejsme jejich osudem zdrceni, ale především inspirováni. Autorka zdařile využívá rozhlasových možností, kdy nás neomezují silné vizuální vjemy zdravotního postižení, a díky tomu oběma manželům opravdu nasloucháme.

Odkaz na pořad: https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2020-02-27-16-00-00/

Odkaz na bonus k pořadu: https://podcasts.apple.com/cz/podcast/na-d%C5%99e%C5%88-s-anetou-a-michalem-o-intimn%C3%ADm-%C5%BEivot%C4%9B-s-handicapem/id1486634445?i=1000466895539

II. cena: Tereza Reková, Radio Wave, Moje kamarádka Zuzka

„Za posledních 12 let jsem měla vybojovaný každý dobrý den“ říká Zuzka, která ke svým třináctým narozeninám dostala nečekaný dárek. Byl jí diagnostikován nádor na páteři. Do běžného života se vrátila až po roce náročné léčby. Po jedenácti letech, kdy se nemoc vrátila, začala se Zuzkou natáčet její kamarádka, dokumentaristka Tereza Reková. V průběhu zhruba tři čtvrtě roku ji navštěvovala v nemocnici i doma. Zuzana milovala život, ráda se smála a trávila čas s přáteli. Optimistický náhled na svět si držela i v těch nejtěžších chvílích. Studovala psychologii v Brně, kde se také léčila, a docházela jako dobrovolnice na oddělení dětské onkologie předávat dětem energii, sílu a zkušenosti z boje se zákeřnou nemocí. Brala to také jako poděkování lékařům a sestřičkám za jejich náročnou práci a za vše, co pro ni samu udělali. Svůj boj bohužel nevyhrála.

Odkaz na pořad: https://wave.rozhlas.cz/moje-kamaradka-zuzka-poslechnete-si-dokument-o-zivote-s-rakovinou-8230059

III. cena: Jana Kuklová, Radio Proglas, Do kostela s vodicím psem

Pořad připomíná 20. výročí založení Brněnské školy pro výcvik vodicích psů. Redaktorka Jana Kuklová si do studia pozvala majitele školy a cvičitele vodicích psů Milana Dvořáka a představila i metodu využití pečovatelských rodin, které vychovávají štěňata po dobu, než začne jejich odborný výcvik na vodicího psa. Jednou z pečovatelek je i evangelická farářka Alexandra Jakobea, kterou její svěřenec doprovází všude, kam ji její profese zavede. V dokumentu je také představen projekt Veď mě ve tmě, jehož cílem je odstranění bariér mezi nevidomými a vidícími lidmi. Zajímavé je i srovnání podmínek a přístupu společnosti nyní a před dvaceti lety, kdy škola vznikla.

Odkaz na pořad: https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2020-02-07-09-00-00/

Televizní kategorie

I. cena: Lea Surovcová, Česká televize, Nejsme down!

Film ukazuje děti s Downovým syndromem jako tvůrčí bytosti, které když jsou vedené s empatií, porozuměním a trpělivostí mohou dokázat stejně hodnotné věci jako jejich zdraví umělecky nadaní vrstevníci. Téma filmu je o to zajímavější, že režisérka divadelního představení je současně sama maminkou holčičky s Downovým syndromem, a proto řeší nejen tvůrčí a realizační problémy, ale také starosti běžného života, se kterými je denně konfrontována. Díky tomu působí dílo velmi přirozeně, autenticky a svou pozitivní atmosférou vzbuzuje sympatie vůči svým protagonistům. Film pomáhá překonat vžité předsudky vůči lidem s mentálním postižením a současně dokazuje, že jejich zařazování do společnosti se s patřičným vynaložením úsilí a lásky daří.

Odkaz na pořad: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11412378947-90-ct24/220411058130117/obsah/744748-nejsme-down

II. cena: Nataša a Petr Slavíkovi, Česká televize, Život s Alzheimerem

Alzheimerova choroba je stále tak trochu společenským tabu, a proto je opředená řadou mýtů. Jedním z nich je i to, že o člověka s demencí nelze pečovat doma, že je nezbytné ho co nejdříve umístit do specializovaného ústavu. Film ukazuje upřímně a otevřeně problémy, které musí řešit zejména blízcí člověka postiženého Alzheimerovou chorobou, a to v jakémkoliv věku. Nezabývá se vznikem a příčinami této choroby, nepopisuje její průběh a stádia, neobsahuje výpovědi lékařů a specializovaných pracovníků. Soustředí se výhradně na všední život rodin, které se o své blízké starají v domácím prostředí.

Na několika příbězích pečujících dokazuje, že s osobním nasazením a obětavostí se dá s touto chorobou až do jejího určitého stádia doma žít. Film vzbuzuje úctu a respekt k lidem, kteří se každodenně o své nejbližší starají. Vzhledem k tomu, že osob postižených Alzheimerovou chorobou u nás významně přibývá, je z hlediska celospolečenského důležitou osvětou.

Odkaz na pořad: https://www.ceskatelevize.cz/porady/12161203343-zivot-s-alzheimerem/21856226697/

III. cena: Michaela Fialová, Alexandra Vebrová, Alena Derzsiová, Česká televize, Televizní klub neslyšících č. 5/2020

Televizní klub neslyšících č. 5 na porotu zapůsobil svým pozitivním přístupem k dětem se sluchovým či kombinovaným postižením. Přesto, že se jedná o závažnou problematiku, pořad v divákovi vzbuzuje pozitivní emoci a naději. Organizace Smiling Crocodile se svou náplní a posláním zaměřuje nejen na domácí klientelu, ale snaží se pomáhat stejně postiženým lidem i v jiných částech světa. Ukazuje, že i tam se musí potýkat s podobnými problémy, které řeší v daleko závažnějších a těžších podmínkách, než jaké máme u nás doma, a přesto jim nejsou lhostejní.

Odkaz na pořad: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096066178-televizni-klub-neslysicich/220562221800005/

Čestné uznání: Marína Štibrányi, Leona Pejcharová, Pavlína Ráslová, Kristýna Greplová, Silvia Krejzková, projekt Zážitkem k porozumění, Informační animace pro pedagogické pracovníky, díly 1-15

Sympatické dílo kolektivu autorek, které pomocí kreslené animace radí svým kolegům, jakou nejvhodnější formu výuky zvolit, když se v třídním kolektivu vyskytne dítě se sluchovým postižením. Jednotlivé díly nabízejí pedagogům prvního stupně ZŠ praktický návod k inovativním metodám inkluzivní výuky velmi srozumitelnou a svěží formou. Animace jsou vytvořeny tak, aby pedagogy nezatěžovaly, ale aby je naopak jednoduchým, hravým způsobem seznámily s důležitými informacemi, které vedou dítě se sluchovým postižením k aktivnímu zapojení do výuky.

Odkaz na animace: https://www.zazitek.zsheureka.cz/cs/animace-metod/

Fotografická soutěž

Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením vyhlásil tento rok již popáté fotografickou soutěž, tentokrát na téma Společně napříč generacemi. Hodnoceno bylo celkem 25 přihlášených fotografií. Porota, která rozhodovala o vítězích soutěže, byla složena ze zástupců organizací osob se zdravotním postižením, Úřadu vlády ČR a fotografů. Cena je udělována za fotografie, které nejlépe poukazují na soužití mezi generacemi ve vazbě na zdravotní postižení, na solidaritu, vzájemnou pomoc a interakci.

I. cena: Veronika Cézová: Blízkost

Pětiletá Eliška odmalička hodně tíhla k seniorům, proto s ní autorka chodila do Domova seniorů v Ďáblicích, kde dělala radost místním babičkám a dědečkům. V loňském roce Veronika Cézová navázala spolupráci s Domovem seniorů Krč, kam Eliška chodí na akce pro seniory, ale navštěvuje i babičky a dědečky, kteří jsou na pokojích sami a moc na společné akce nevycházejí ven. Na jaře kvůli pandemii do domova seniorů nesměly návštěvy, proto tam zavítaly s Eliškou hned, jak to bylo možné – na začátku června. Fotografie je momentkou rozhovoru pětileté Elišky s paní Jitkou, která v listopadu oslaví 90. narozeniny. Ukazuje vzájemné porozumění, respekt, radost ze setkání, touhu po oboustranném kontaktu… a blízkost… tu osobní, bezprostřední, kterou nám žádná technika na světě nedokáže nahradit.

II. cena: Martina Janečková: Procházka v parku

Mateřská škola a základní škola speciální Diakonie ČCE Ostrava přihlásila oceněnou fotografii autorky Martiny Janečkové, na které je Jindříšek, žák této školy, se svým dědečkem na procházce v parku. Jindříšek je velmi společenský, rád poznává nové věci, okolí a kamarády. Procházky jsou ideální činností na takový průzkum po nových zážitcích. A když přijde pro Jindříška dědeček, tak to začíná ta pravá zábava. Nejen s rodiči, sourozenci či prarodiči má Jindra úžasný vztah, ale i se všemi ve škole. Žáky školy jsou děti s těžkým kombinovaným postižením, péče o ně je nelehká. Prarodiče těchto dětí s ochotou a láskou s péčí pomáhají a odměnou je jim spokojenost a radost jejich vnoučat. Občas se ale stane, že je tato situace opačná a i děti s postižením se snaží pomáhat svým prarodičům, a to alespoň svou přítomností a navozením dobré nálady, která všem prospívá.

III. cena: Ivana Hay: Soužití mezi generacemi – videokomunikace přes mobil s neslyšícím členem rodiny

Autorka poukazuje na technologickou vymoženost dnešních dnů, kdy neslyšící mohou díky videochatu komunikovat i s ostatními členy rodiny, kteří jsou slyšící, díky kameře mohou znakovat i odezírat – v tomto případě jde o komunikaci autorky fotografie s jejími syny (slyšící děti – CODA – Children Of Deaf Adults) a s babičkou a dědečkem.

Hornické odbory vyjednaly státní příspěvek pro uvolněné zaměstnance

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka získají také propuštění zaměstnanci hnědouhelné společnosti Sokolovská uhelná (SU). Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který 16. listopadu schválila koaliční vláda. Dosud se státní kompenzace týkala zaměstnanců OKD, pracovníků z lokality ČSA společnosti Severní energetická nebo zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce. Ministerstvo průmyslu v podkladech pro vládu uvedlo, že v SU skončí během letošního a příštího roku asi 1000 lidí. HGN o tom hovořil s předsedou Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné (SOO SU) Janem Smolkou.

V srpnu vedení SU oznámilo, že odstaví provoz tlakové plynárny a bude propouštět. Jednat s vedením firmy a odbory přijel premiér Andrej Babiš (ANO). Byl přístupný vašim argumentům?

Schůzka se uskutečnila 4. června. Zúčastnili se jí premiér a ministři Maláčová a Havlíček s náměstky a poradci. Jednali ale hlavně o dopadech snižování zaměstnanosti v Sokolovské uhelné na obce a města, a o tom, jaký to bude mít vliv na životní úroveň a průměrný výdělek v kraji. Premiér nebyl příliš přístupný k přímému jednání o ukončení provozu tlakové plynárny. Oslovil jsem proto ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a navrhnul mu rozšířit nařízení vlády č. 342/2016 Sb., o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem uhlí o Sokolovskou uhelnou. Tím jednání v SU skončilo. Z rozhodnutí rady našeho odborového sdružení jsem požádal o pomoc vedení našeho odborového svazu, konkrétně předsedu Rostislava Paličku. Oslovili jsme také vedení ČMKOS, aby toto řešení prosazovali na jednání tripartity. Vedení Sokolovské uhelné se snažilo přes ministerstvo průmyslu a další ministerstva rovněž tento záměr prosadit. Díky tomuto úsilí se nakonec začalo pracovat s verzí začlenit Sokolovskou uhelnou do zmíněné vyhlášky.

Společné úsilí bylo korunováno úspěchem. Jak to vnímáte?

Odborům i všem zúčastněným šlo o jedno: pomoct propuštěným zaměstnancům překlenout složité období. To byl hlavní cíl, a to se nám také podařilo. Horníci tak mají nárok, a to i retroaktivně, na státní příspěvek. Podmínkou pobírání příspěvku je podání žádosti v termínu šesti měsíců od ukončení pracovního poměru k příslušnému státnímu podniku Palivový kombinát Ústí. Všichni zaměstnanci, kteří mají od 1. července 2020 nárok na pobírání příspěvku, budou kontaktováni buď přímo personálním úsekem Sokolovské uhelné, nebo ve spolupráci s odbory. Nyní oslovujeme všechny propuštěné zaměstnance a po dohodě se zaměstnavatelem jim pomůžeme, aby se včas a podle regulí přihlásili a mohli využívat rozšířené nařízení vlády číslo 342/2016. Všichni to cítíme stejně, jedná se o velkou a významnou pomoc pro tyto zaměstnance.

I za této krizové situace se potvrdil význam odborů a kolektivního vyjednávání. Na propuštěné horníky se také vztahuje odstupné dohodnuté v kolektivní smlouvě. Je to tak?
Nařízení vlády není jediná pomoc, které se propuštěným zaměstnancům dostane. Již v minulosti jsme předvídali, že nás čeká postupné snižování zaměstnanosti, proto jsme vyjednali se zaměstnavatelem v kolektivní smlouvě vyšší odstupné. Pokud propuštěný zaměstnanec pracoval ve firmě 30 a více let, dostane dvanáctinásobek průměrného výdělku. Je to odstupňované podle odpracovaných let. Máme za to, že se jedná o velice solidní pomoc.

Na co budou odbory při současném vyjednávání klást důraz? Na růst mezd, nebo na udržení pracovních míst?

Kolektivní vyjednávání se zaměstnavatelem jsme zahájili v říjnu dvěma koly, v listopadu jsme pokračovali. Vyjednávání probíhá v hlavní skupině a v menších pracovních skupinách. Snažíme se dosáhnout pro rok 2021 určitých již vydobytých výhod, ale musíme při tom respektovat ekonomickou situaci firmy. Z toho důvodu jsme se zaměřili na růst tarifních mezd a k této variantě se přiklání i zaměstnavatel. Chtěli bychom v nové smlouvě obhájit všechny benefity z let 2019 a 2020, jako jsou příspěvky na rekreaci zaměstnanců, na závodní stravování a zdravotní péči. S vedením společnosti jsme předjednali, aby odstupné zůstalo ve stejné výši jako v roce 2020. Víme, že i v roce 2021 se bude na Sokolovské uhelné snižovat stav zaměstnanosti. Chceme, aby postiženým zaměstnancům byly poskytnuty podobné záruky pomoci jako v roce letošním.

Sokolovská uhelná byla největším zaměstnavatelem v Karlovarském kraji. Promítne se propouštění do členské základny?

Zaměstnanost se citelně snižuje, v roce 2021 by mělo ve firmě pracovat kolem 1900 zaměstnanců. SU bude nadále jedním z největších zaměstnavatelů v regionu s nejvyšším průměrným výdělkem. Propouštění se pochopitelně promítá do členské základny. Zaměstnanci starších ročníků byli vesměs členy odborů. Jak postupně odcházeli a odchází do důchodu a souběžně se snižuje stav zaměstnanosti, dochází také k postupnému úbytku členské základny a nové členy není kde brát. O to efektivnější musí být naše práce.

V rámci projednávání horního zákona v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení přišel pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík s návrhem zvýšit sazbu úhrady z dobývacího prostoru na desetinásobek současné výše v průběhu následujících tří let. Jak vnímáte podobné nápady?

Patří do kategorie nápadů vystřelených z poslanecké lavice. Poslanec Ferjenčík je zjevně nepolíbený danou problematikou, nemá přehled o tom, jak fungují uhelné společnosti. Pokud by se k rostoucím cenám emisních povolenek zvedly ještě úhrady z dobývacího prostoru na desetinásobek, hrozí likvidace uhelných společností a velké propouštění. A o to zřejmě Ferjenčíkovi a jemu podobným jde. Klesají ceny energie a uhlí a když k tomu přidáme očekávaný růst cen emisních povolenek a mzdové náklady, tak je zřejmé, že firmy si na sebe nevydělají. Zelená politika způsobuje Sokolovské uhelné a dalším společnostem existenční problémy, a to je zjevně jejím účelem.

Jaký je u vás ve firmě názor na zelenou politiku Evropské komise a na emisní povolenky?

Evropskou unii ovládají Německo a Francie – země se silnou ekonomiku, které si staví nereálné cíle a nutí do toho ostatní členy EU, kteří by akceptováním zelené ideologie finančně vykrvácely. Když k tomu promítneme útlum ekonomiky v důsledku koronavirové pandemie, je jasné, kam to vše spěje. Uhelné, energetické, teplárenské a průmyslové firmy takový tlak nemohou vydržet. Německo je přesvědčené, že po odstavení uhlí a jádra dodají elektrickou energii a teplo větrníky, soláry a obnovitelné zdroje, popřípadě elektřinu dovezou od sousedů. Nebude ale od koho, všichni budou mít nedostatek. Emisní povolenky a Zelený úděl schválený bez dopadových studií jsou likvidační nástroje. Na vlastní kůži jsme to pocítili v Sokolovská uhelné.

Jak předcházet muskuloskeletálním poruchám na pracovišti

Muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací lze úspěšně předcházet zavedením jednoduchých opatření – nové video ke kampani Zdravé pracoviště si posvítilo na fyzickou zátěž a objasňuje, jak na to.

Tento krátký a srozumitelný videoklip by rozhodně měli zhlédnout všichni aktéři zapojení do řešení těchto bolestivých poruch, které mohou vést ke zdravotnímu postižení, chronickému onemocnění nebo předčasnému odchodu do důchodu, pokud nejsou řádně léčeny.

Více informací o prevenci muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací vám zprostředkuje náš animovaný hrdina Napo ve filmu posviťme si na břemena.

Navštivte internetové stránky kampaně.

Banky už letos oznámily největší propouštění za pět let, píše agentura Bloomberg

Banky po celém světě už letos oznámily největší propouštění za pět let, protože pandemie zvýšila tlak na jejich podnikatelské modely. Podle propočtů americké agentury Bloomberg, jak ve svém zpravodajství uvedla Česká televize, od počátku letošního roku banky uvedly, že plánují zrušit celkem 85 540 pracovních míst. To je nejvíce od roku 2015, kdy si masivní reorganizace několika velkých finančních ústavů vyžádala ztrátu 91.448 míst.

Největší propouštění letos oznámily evropské banky. Celkem chtějí zrušit 68.821 míst. Banky v Asii a Tichomoří zruší 9330 míst a v Severní Americe 5960 míst. Zbytek připadá na Latinskou Ameriku a Afriku.

Nejnověji tento týden oznámily zrušení 4600 míst nizozemská ABN Amro a španělská Sabadell. Evropské banky se staly centrem propouštění, protože musí čelit rekordně nízkým a dokonce i negativním úrokovým sazbám. Protože však v Evropě fungují přísnější zákony na ochranu zaměstnanců, než v jiných částech světa, znamená to, že rušení pracovních míst v regionu nebude nárazové, ale bude trvat několik let, upozornila agentura Bloomberg.

V loňském roce banky zrušily 79.500 míst a v roce 2018 dokonce jen 41.800 míst.

V České republice zatím rušení pracovních míst oznámila na konci října Československá obchodní banka (ČSOB). Ta zruší do konce roku 170 pracovních pozic na pobočkách, z toho asi polovina jsou ale neobsazená místa, informovaly dříve Hospodářské noviny. Banka má na pobočkách 1900 zaměstnanců. Podle banky rušení pozic souvisí s tím, že si klienti častěji vyřizují služby digitálně.

Hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura uvedl v červnu na konferenci s názvem Jak znovu roztočit kola ekonomiky, že bankovnictví se po koronavirové krizi výrazně změní. Banky podle něj budou zavírat pobočky a propouštět zaměstnance a rozšíří se podle něj digitalizace poskytování bankovních služeb.

Hygienický manuál pro praxe žáků

Cílem manuálu, který zpracoval SP ČR společně s MŠMT, je zvýšit jistotu firem při realizaci praxi na pracovištích v období nouzového stavu a opatření spojených s epidemií Covid-19 a zároveň pomoci návratu žáků na praxe u zaměstnavatelů. Jsme přesvědčeni, že kvalitní přípravu v reálném pracovním prostředí nelze distanční výukou nahradit.

Manuál obsahuje pokyny pro:

Příchod do prostor praktické výuky
Zajištění hygienických podmínek v prostorech praktické výuky
Odchod z praktické výuky

Jeho součástí jsou také vzory souhlasu s provedením výkonů (měření tělesné teploty, provedení antigenního testu) a prohlášení o bezinfekčnosti.

Manuál ke stažení zde.

Gbelec Ondřej

kategorie Právní infoservis

Ve vědě přichází velká radost málokdy. Národní cenu vlády Česká hlava získal imunolog Václav Hořejší

: Národní cenu vlády Česká hlava získal imunolog Václav Hořejší, 29. listopadu 2020.

Národní cena vlády Česká hlava náleží v letošním roce molekulárnímu imunologovi Václavu Hořejšímu. Během galavečera v neděli 29. listopadu 2020 převzal laureát toto nejvyšší vědecké vyznamenání od premiéra Andreje Babiše, který je zároveň předsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Spolu s národní cenou byly uděleny z rozhodnutí Rady také dvě čestné ceny za významný vědecký přínos v boji s pandemií nemoci COVID-19. Slavnostní ceremonie, kterou tradičně odvysílala Česká televize, proběhla za zpřísněných hygienických podmínek v historické dvoraně Národního muzea v Praze.

V proslovu před vlastním předáním národní ceny vlády vyzdvihl premiér Andrej Babiš náročnou roli výzkumu v čase pandemie, který podobně jako léky, dýchací a další přístroje pomáhá nemocným k uzdravení. Ocenil práci českých výzkumníků v laboratořích a na vývojových pracovištích: „V této neradostné době si více než jindy vážíme vědců a chápeme, jak je podpora výzkumu potřebná. Děkuji všem odborníkům, že neustávají v úsilí získávat nové poznatky a využít je pro dobrý život našich lidí.“

Předseda vlády dále zdůraznil, že na výzkum dává vláda každý rok více peněz, v roce 2019 šlo o historicky nejvyšší částku téměř 112 mld. korun. „Máme špičkově vybavená vědecká pracoviště. Výsledky našeho výzkumu jsou stále lepší, je o nás slyšet v cizině,“ doplnil Andrej Babiš.

Ocenění za vědecký přínos k řešení problému pandemie

„Letošní ročník je zvláštní. Je logicky poznamenán pandemií koronaviru, která našla odezvu ve vědeckém výzkumném světě. Proto se také Rada rozhodla v rámci soutěže Česká hlava udělit další dvě vědecká ocenění. Všichni víme, že pokud něco může zvítězit nad virem, tak je to věda,“ sdělil k obměněné struktuře ocenění první místopředseda RVVI Petr Dvořák na tiskové konferenci, která slavnostnímu večeru předcházela, v pátek 27. listopadu na Strakově akademii.

V rámci 19. ročníku soutěže Česká hlava udělila Rada pro výzkum, vývoj a inovace dvě čestná ocenění, a to:
– týmu vědců Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. za odborný článek zveřejněný ve špičkovém časopise Nature Communications; publikovaný výzkum připravil cestu k vývoji účinných látek, jež se mohou stát novou generací protivirových sloučenin,
– týmu vědců Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze za vytvoření produktu „ochranná polomaska CIIRC RP95-3D“.

Národní cena vlády

„Česká hlava už od prvních ročníků trochu předstihla svůj název – je to v očích vědců hlava mezinárodní, hlava světová. Václav Hořejší je bezesporu světovým vědcem. Je pokračovatelem praporu slavné imunologické školy, v tuto chvíli náš nejvýznamnější imunolog, který dosáhl obrovského mezinárodního věhlasu. Patří k nemnoha autorům, jejichž práce inspiruje největší počet zahraničních vědců. Objevil věci extrémně důležité pro zdraví, nástroje, jakými lze pohlédnout na různé subtypy bílých krvinek, což jsou objevy důležité pro léčbu řady vážných onemocnění. Česká hlava bude v těch nejlepších rukou,“ sdělil k volbě letošního laureáta Petr Dvořák.

Národní cenu Česká hlava uděluje jedenkrát ročně vláda České republiky na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Cena je udělována od roku 2005 za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu a vývoje. S předáním národní ceny vlády je spojeno finanční ocenění ve výši 1 mil. korun.

„Ve vědě je třeba si zvyknout, že většina věcí spíše nefunguje. Máte nějakou hypotézu, ale experimenty ji nepotvrdí – a to je docela frustrující. Ale když se vylíhne třeba i drobnost a je to tak, jak jste si představoval, tak je to veliká radost,“ shrnuje svoji badatelskou zkušenost profesor Hořejší.

Čerstvý držitel národní ceny zároveň připomněl, že z jeho mateřského pracoviště, kterým je Ústav molekulární genetiky Akademie věd, pocházejí už dva dřívější nositelé národní ceny vlády.

Více o oceněných

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.

Václav Hořejší je vynikající vědeckou osobností. Patří do vědecké špičky jako jeden z nejcitovanějších českých vědců, nejznámější a v zahraničí nejuznávanější badatel v oblasti molekulární imunologie. Vědecky působil mj. na Harvardově univerzitě, v letech 2003-2011 byl členem Učené společnosti České republiky. Profesor Hořejší je vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. a profesorem imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

V první dekádě vědecké kariéry vyvinul nové afinitní modely izolace a charakterizace biologicky významných proteinů lektinů. Se svým týmem se dlouhodobě věnuje identifikaci a biochemické charakterizaci povrchových molekul lidských bílých krvinek. K patrně nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří jeho podíl na objasnění složení a funkce tzv. membránových mikrodomén. Výsledky výzkumu Václava Hořejšího zásadním způsobem přispívají k pochopení mechanismů fungování imunitního systému na molekulární úrovni.

Tým Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.

Tým Mgr. et Mgr. Evžena Bouři, Ph.D. se zabývá studiem replikace virů v lidských buňkách. Používá především metodu proteinové krystalografie, kde se „vypěstuje“ krystal proteinu, tedy bílkoviny, a pomocí rozptylu světla se pak zjistí, jak tato bílkovina vypadá ve 3D. Tyto informace pak používá ve spolupráci s týmem dr. Radima Nencky pro vývoj nových molekul s cílem získat protivirová léčiva.

Odborný článek: UOCHB AV ČR: KRAFCIKOVA, P., SILHAN, J., NENCKA, R. & BOURA, E. 2020. Structural analysis of the SARS-CoV-2 methyltransferase complex involved in RNA cap creation bound to sinefungin. Nature Communications, 11. doi: 10.1038/s41467-020-17495-9.

Jedná se o práci objevného charakteru vycházející z českého pracoviště publikovanou ve špičkovém světovém časopisu. Práce otevírá cestu k vývoji virostatik nové generace, které mají potenciál stát se „širokospektrálními“ virostatiky, a vzbudila značný zájem významných farmaceutických firem.

Tým Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze

Vývoj a následná výroba ochranné polomasky CIIRC RP95-3D je komplexním projektem realizace prvotního výzkumného nápadu až po jeho úspěšnou masovou výrobu. V českých podmínkách nemá v tomto směru obdoby. Jedná se o naprosto ojedinělý příklad technologického transferu z akademické půdy do průmyslové výroby v extrémně krátkém čase.

Na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze vznikla ve skupině PhDr. Mgr. Víta Dočkala, Ph.D. v rekordním čase jednoho týdne ochranná polomaska, která poskytuje nejvyšší stupeň ochrany (FFP3). Masku se vědcům podařilo vyvinout, certifikovat a také začít vyrábět tak, aby co nejdříve pomohla ochránit lékaře v nemocnicích i pracovníky záchranných služeb. Vyrábí se pomocí 3D tisku a díky volné licenci se dostala do celého světa – inovaci využívá 100+ institucí ze 30 zemí.

MPSV spustilo nový seriál příběhů lidí jimž pomohlo sociální bydlení

Projekt Ministerstva práce a sociálních věcí s názvem „Podpora sociálního bydlení“ připravil seriál příběhů lidí, kterým sociální bydlení pomohlo k lepšímu a kvalitnějšímu životu.

Čtenáři se tak setkávají s příběhy inspirovanými skutečnými osudy matek samoživitelek, seniorů, handicapovaných a dalších lidí, kteří žijí běžně kolem nás. Zásluhu na zlepšení životních podmínek těchto lidí mají obce, neziskové organizace i stát, a to díky sociálnímu bydlení a sociální práci.

Projekt Podpora sociálního bydlení od roku 2017 metodicky vedl 16 obcí, které se rozhodly na svém území zavést sociální bydlení. Díky aktivnímu přístupu obcí se do standardních bytů dostaly stovky lidí přežívajících na ubytovnách, v azylových domech, v nevyhovujícím
bydlení nebo dokonce na ulici. Nejpočetnější skupinu obyvatel sociálních bytů tvořili samoživitelky a samoživitelé, kteří patří, spolu se seniory, mladými lidmi opouštějícími ústavní zařízení, lidmi s duševním či zdravotním onemocněním, oběťmi domácího násilí nebo lidmi čelícími diskriminaci, mezi nejohroženější cílové skupiny.

Příběhy těchto lidí jsou zveřejňovány pravidelně každou středu na facebookové stránce projektu Sociální bydlení v ČR: www.facebook.com/socialnibydlenivcr/ nebo na webu projektu: www.socialnibydleni.mpsv.cz. Z důvodu zachování anonymity jsou v příbězích upravena jména, přesný věk, někde i pohlaví a další charakteristiky, které by mohly připomínat konkrétní osoby.

Bohužel se během pandemie COVID-19 zvyšuje potřebnost podpory sociální práce i podpory v bydlení, stejně jako roste poptávka po pomoci potravinových bank z důvodu poklesu příjmů statisíců lidí po celé ČR. V médiích se objevují příběhy lidí, kteří se ocitli na ulici, tématu domácího násilí nebo sociálního bydlení se dokonce věnoval i TV seriál Ordinace v růžové zahradě.

Nový seriál projektu MPSV Podpora sociálního bydlení ukazuje řešení tíživé situace lidí v nouzi, jakým bylo poskytnutí sociálního bydlení.