Zaměstnavatelé a odbory: Schvalte kurzarbeit

Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Českomoravská konfederace odborových svazů apelují na poslance, aby urychlili jednání o legislativní podobě kurzarbeitu. Vláda opakovaně deklarovala, že bude účinná od 1. ledna 2021. Zaměstnavatelé i odbory však mají obavy, že tento termín začíná být nereálný.

Poslanecká sněmovna stále neschválila návrh legislativní podoby kurzarbeitu. Zaměstnavatelé a odbory proto vyzývají poslance, aby neodsouvali její schválení. Společně apelují, aby Poslanecká sněmovna přijala komplexní pozměňovací návrh, jak ho zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) jako kompromis vycházející z jednání s parlamentními stranami. V této podobě kurzarbeit a jeho klíčové parametry plně podporují sociální partneři.

Zaměstnavatelé a odbory zároveň připomínají, že k této právní úpravě musí Vláda připravit prováděcí vládní nařízení. Jakmile se podoba kurzarbeitu schválí, MPSV musí nastavit IT systémy, aby ho mohly firmy využívat. To všechno také zabere čas.

„Tato pandemie ukázala, že kurzarbeit je nástrojem, který potřebujeme mít dlouhodobě připravený. Dočasný program Antivirus splnil svou roli, nicméně se nejedná o systémové řešení. Věříme, že se Vláda a parlament nechá inspirovat sousedními státy, které kurzarbeit používají již dekády. I díky němu jsou schopny jednotlivé krize rychle překonávat,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Sociální partneři a MPSV odvedli dobrou práci a našli pragmatickou shodu na návrhu kurzarbeitu. Nyní leží odpovědnost na poslancích. Věřím, že tolik potřebnou a očekávanou normu, kterou česká ekonomika potřebuje doslova jako sůl, urychleně projednají a schválí,“ apeluje Josef Středula, předseda ČMKOS.

„Legislativní ukotvení „kurzarbeitu“ s parametry, na kterých se shodli sociální partneři, je nezbytnou pomocí zejména pro malé a střední podniky, družstva apod. k jejich doslovnému přežití v době, o které nikdo nevíme, jak dlouho a v jaké podobě bude trvat a podniky a firmy potřebují mít jistotu, že je stát nenechá padnout,“ doplňuje prezident KZPS ČR Jan Wiesner.

„Věřím, že poslanci některé sporné parametry vládního návrhu upraví tak, aby byl systém vyvážený a v praxi užitečně fungoval,“ poznamenává prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Průzkumy Svazu průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě ukazují, že firmám nástroj, jako je kurzarbeit, velmi pomáhá. Neustále roste význam programu Antivirus A a B napříč firmami všech velikostí. Prokazatelně pomáhá firmám udržet si klíčové zaměstnance, pro které nemají přechodně dostatek práce a budou je potřebovat pro rozjezd po skončení krize. Legislativně ukotvený kurzarbeit by program Antivirus efektivně nahradil.

To potvrzuje i místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková a varuje: „Malé a střední firmy mají oprávněnou obavu, že v případě nutnosti propuštění by po jejich vyškolených a technicky zdatných zaměstnancích velmi rády sáhly například zahraniční korporáty, které mají ve finančních tocích přece jen větší manévrovací prostor, a nedostatek kvalitních lidí řeší také. Bez těchto klíčových lidí však menší či střední firmy znovu svůj byznys nerozjedou, případně by se musely omezit na výrobu s menší přidanou hodnotou. To by celkovou ekonomiku země radikálně negativně ovlivnilo.“

Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy

Školení PO v době nouzového stavu

V požární ochraně je školení PO zaměstnanců stanoveno přesnou lhůtou podle zákona o požární ochraně 3 a 2 roky. V době nouzového stavu nám propadá školení PO. Jak máme postupovat?
 
Za současné situace je plnění některých povinností složité, nicméně musíme konstatovat, že v současné právní úpravě v oblasti požární ochrany není ustanovení, o které by bylo možné v návaznosti na vládou vyhlášený nouzový stav opřít změnu v požadavcích na zajištění požární bezpečnosti. I za nouzového stavu musí být požadavky stanovené právní úpravou zajištěny, pokud nebude vládou nařízeno jinak. V případě školení zaměstnanců lze využít i jiné formy školení, např. e-learning nebo videokonferenci.
 
Upozorňujeme, že jde o stav k 26. 11. a je potřeba dále sledovat případné další kroky vlády.
 
  • Zdroj: BOZPinfo

Dostatek srážek ani novela zákona problém se suchem nevyřešily

Parlamentem prošla tzv. suchá novela vodního zákona. Pozměňovacími návrhy se podařilo prosadit některé pro průmysl důležité úpravy. Naopak byla promarněna šance pro řešení systému financování.

Česká republika v roce 2015 a následně čelila kritickému období sucha, na základě kterého se ukázalo, že chybí ucelená legislativa, která by tuto problematiku řešila. Zatímco existuje právní úprava upravující povodně, jakožto obdobně mimořádný hydrologický jev, tak sucho, respektive možnost omezovat nakládání s vodami byla ve vodním zákoně řešena pouze stručně. Tato skutečnost nakonec vedla k novelizaci tzv. vodního zákona, kterou nyní Poslanecká sněmovna posílá prezidentovi k podpisu a ve které bylo nakonec schváleno i několik pro průmysl důležitých pozměňovacích návrhů, o které Svaz usiloval. Samotná novela zákona si kladla za cíl definovat pojmy sucha a stavu nedostatku vody, dále uložit povinnost zpracovat plány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody, včetně jejich obsahu a způsobu projednání. V neposlední řadě také novela přinesla například i ustanovení institutu pro sucho.    

ÚSPĚŠNĚ PŘIJATÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Jeden z nejdůležitějších návrhů, za který Svaz bojoval a byl Parlamentem nyní odsouhlasen, je potvrzení § 12 v dosavadním znění. Podařilo se tak zabránit navrhované negativní změně tohoto ustanovení, která by mohla ohrozit chod podniků. Další velmi podstatný přijatý pozměňovací návrh, o jehož vytvoření a předložení se Svaz zasadil, se týká povinnosti přizvat významné odběratele vody k jednání vznikajících komisí pro zvládání sucha. Tuto možnost firmy bezpochyby využijí, pokud nějaké takové komise vzniknou v důsledku nedostatku srážek za dané období. Pozitivní je také schválený pozměňovací návrh, kde povinnost vlastnit povolení k nakládání s vodami se nebude vztahovat na vypouštění z odlehčovacích komor obecně. Toto ustanovení bude mít dopad do monitoringu a poplatků. Vadou na kráse konečného znění novely vodního zákona je nejen z pohledu průmyslu skutečnost, že byl přijat i pozměňovací návrh, kterým jsou v případě stanovování podmínek využívání vody (minimálního zůstatkového průtoku), nadřazeny zájmy vodáckého sportu nad průmyslovým využitím vody, energetikou, ale rovněž nad odběrem pro účely výroby pitné vody, využitím v zemědělství či vodohospodářským využitím (zadržování vody s využitím pro nadlepšování průtoků v dobách jejího nedostatku).  

SYSTÉM FINANCOVÁNÍ NEVYŘEŠEN

Svaz průmyslu a dopravy ČR stále však upozorňuje na potřebu řešení systému financování vodního hospodářství v České republice, které vláda bohužel opomíjí. Současný systém není dlouhodobě udržitelný a neřeší situaci, kdy zátěž financování vodního hospodářství leží převážně na bedrech vodárenských společností a průmyslu, který dlouhodobě investuje nemalé částky do moderních technologií vedoucím k úsporám vody. Tuto skutečnost potvrzuje i dlouhodobý pokles objemu průmyslem odebíraných povrchových vod, ten je však zároveň provázen neustálým navyšováním celkové sumy prostředků, které jsou za odběr podniky povodí vybírány. Svaz již několik let volá po řešení situace, kde neustálé zvyšování jednotkové ceny povrchových vod pro odběratele vede k snižování konkurenceschopnosti českého průmyslu i ve srovnání s ostatními zeměmi. To sice může být krátkodobě motivačním faktorem pro další snižování objemu odběrů, avšak takové roztáčení spirály tzv. „vodárenského efektu“, není dlouhodobě udržitelné a vede již v dnešní době k situaci, že mnohé firmy přemýšlí o přesunutí výroby mimo Českou republiku nebo o ukončení výroby. Tento aspekt rovněž ovlivňuje rozhodování firem o lokalitě pro další rozvoj a stává se reálnou konkurenční nevýhodou ČR. Navíc požadavky na opatření v boji proti suchu rostou, čímž se nůžky mezi potřebami a zdroji dále rozevírají.

Vláda měla v nedávné minulosti několik možností, jak změnit celý systém financování vodního hospodářství. Věděla, kde je jádro problému a dokonce byl na jednání tripartity předložen i návrh konkrétního řešení. Svaz několikrát upozorňoval na skutečnost, že pokud nedojde ke změně financování, systém může zkolabovat. Na tom se shodovaly všechny strany diskuse, včetně dotčených resortů. Tento závěr potvrdila i pracovní skupina tripartity a následně samotná tripartita. Byly předloženy i kvalitní podrobné analýzy od zahraničního srovnání přes možnosti řešení. Bohužel i přes veškerá upozornění, jasnou identifikaci a potvrzení problému i přes předložení návrhu řešení ze strany ministerstva zemědělství vláda tzv. „hodila pod stůl“ snahu o řešení a promarnila celé volební období. 

INVESTICE FIREM

Nad rámec zákona je třeba dodat, že firmy investují značné objemy prostředků do snižování spotřeby vody, ale i do zachycování a využívání srážkové vody. V současné době je rovněž potřeba, aby stát cíleně finančně podporoval projekty, které umožní efektivní využití srážkové vody, jako je výstavba nebo rekonstrukce retenčních nádrží na sběr srážkové vody a souvisejících zařízení, nebo projekty, které umožní snížení potřeby povrchových vod.

ZÁVĚREM

Letošní rok sice patřil v porovnání s posledními roky mezi významně bohatší z pohledu celkového úhrnu srážek, ale většina odborníků upozorňuje, že v souvislosti se změnou klimatu se může jednat spíše výjimku, a i proto je důležité se otázkou sucha nadále zabývat, včetně potřeby koncepčního řešení financování vodního hospodářství. Stát musí jednat rychle a postavit se problému čelem, aby nedocházelo k dalšímu neúměrnému zdražování cen povrchové vody a kolapsu celého systému.

Svaz požaduje ze strany odpovědných rezortů koncepční přístup, jehož uplatňováním se krajina nasytí vodou tak, aby ve vodních tocích bylo dostatečné množství vody, která bude k dispozici pro potřeby nejen v průmyslovém odvětví. Žádáme také, aby byly pro účely podpory projektů firem v oblasti hospodaření s vodou využity i prostředky z evropských programů, ať již strukturálních fondů, tak z Národního plánu obnovy či národních programů.

kategorie Z hospodářské politiky

Zaměstnavatelé: Návrh na zdanění prodeje akcií je krokem zpět

Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR nesouhlasí s poslaneckým návrhem na zdanění prodeje akcií. Podle zaměstnavatelů je návrh, který schválila Poslanecká sněmovna, kontraproduktivní. Česká republika by se spíše měla snažit podnikatele motivovat k tomu, aby kapitál v českých rukou zůstával a investoři jej mohli dál rozvíjet. Tento návrh je ale jednoznačným krokem zpět. Celé prohlášení zaměstnavatelů si můžete přečíst zde.
kategorie Z hospodářské politiky

Vláda přijala opatření platná pro třetí stupeň PES, Parlamentu navrhne bezúplatné dobrovolné očkování proti covid-19

Tisková konference po jednání vlády 30. listopadu 2020.
Tisková konference po jednání vlády 30. listopadu 2020.
Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 30. listopadu schválila konkrétní podobu pravidel pro dílčí rozvolnění protiepidemických opatření s platností od čtvrtka 3. prosince. Rozhodla také o uvolnění dalších finančních prostředků na pomoc tuzemským podnikatelům a na nákup dalších očkovacích vakcín na covid-19. Zároveň také odsouhlasila návrh zákona, který umožní bezúplatné dobrovolné očkování proti nemoci covid-19 pro všechny klienty českých zdravotních pojišťoven.

Změny v krizových opatřeních, které souvisejí se čtvrtečním přechodem České republiky do režimu 3. stupně protiepidemického systému PES, ohlásila vláda už po nedělním mimořádném jednání. Dnes schválila jejich definitivní znění. Od čtvrtka 3. prosince tak budou moci za jasně stanovených pravidel otevřít všechny obchody a služby včetně restaurací, heren, sportovišť či koupališť, návštěvníky budou moci do areálů vpustit i zoologické zahrady či muzea a galerie. Za přísných opatření a bez diváků se budou moci rozjet amatérské sportovní soutěže a nově se bude moci na jednom místě shromáždit deset osob uvnitř a padesát osob venku. Ruší se také zákazy nočního vycházení, prodeje v neděli a konzumace alkoholu na veřejnosti. Uzavřeny zůstanou pro veřejnost lanovky a lyžařské vleky.

Od pondělí 7. prosince se do školních lavic budou moci vrátit i zbylé ročníky středních škol, avšak za podmínky, že se třídy budou po týdnu střídat v běžné docházce a distanční výuce. Od soboty 5. prosince se změní návštěvní režim v zařízeních sociálních služeb. Kromě dosud platných výjimek budou moci přijít na návštěvu i ti rodinní příslušníci, kteří se při příchodu podrobí antigennímu testu na covid-19, pokud se neprokáží platným PCR testem nebo dokladem o prodělaném onemocnění covid-19 v posledních 90 dnech.

Vláda vzala na vědomí i opatření Ministerstva zdravotnictví. První ošetřuje provádění antigenních testů na covid-19 u pedagogických pracovníků, kteří o to projeví zájem, druhé upravuje nošení roušek pro sportovce – na venkovních hřištích bude výjimka z nošení pro všechny sportující, na vnitřních sportovištích jen pro profesionální sportovce. Drobných úprav doznalo i opatření pro vstup cizinců do ČR.

Vláda se zabývala také další podporou segmentů ekonomiky a společnosti, které byly postiženy dopady koronavirové krize. Schválila uvolnění až 2,3 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy ve prospěch Národní sportovní agentury na program podpory sportovních organizací Restart sportu. Finanční prostředky budou využity na zachování sportovní infrastruktury, zejména na podporu investic do sportovní infrastruktury, na opětovné nastartování českého sportu utlumeného krizovými opatřeními vlády a na minimalizaci dopadů pandemie covid-19. Program podpoří projekty jak pro profesionální, tak i pro amatérský sport včetně sportu hendikepovaných.

Další finanční prostředky dostanou i dotační programy spravované Ministerstvem průmyslu a obchodu. Až 400 milionů korun půjde na dofinancování programu Ošetřovné II pro OSVČ, až 100 milionů korun na nově spuštěný program Smart Parks for the Future určený mj. na projekty regenerace brownfieldů a podpory opatření cirkulární ekonomiky a až 200 milionů korun na program Czech Rise Up 2.0. V něm bude vyhlášena nova výzva Czech Rise Up 2.0 – Technologie na podporu vzniku nových a vysoce inovativních projektů, které pomohou především při řešení socioekonomických dopadů pandemie.

Vláda řešila také několik legislativních předloh, většina změn se rovněž vztahuje k dopadům pandemie koronaviru. Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních umožní v nutných případech širší uplatnitelnost mediků u poskytovatelů zdravotní péče, a to i na pozicích praktických sester. Způsobilost k výkonu povolání praktické sestry by totiž nově měl mít i student studijního oboru Všeobecné lékařství po absolvování osmi semestrů a vykonání zkoušky z předmětu ošetřovatelství či péče o nemocné nebo obdobného předmětu. Dosud mohou medici vykonávat jen pomocná povolání sanitáře či ošetřovatele.

Navržená novela zákona o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze má zase umožnit v době pandemie či jiného závažného ohrožení účastnit se jednání krajských a obecních zastupitelstev a rad i distanční formou včetně možnosti distanční formou i hlasovat. Tato praxe dosud oporu v zákoně nemá, ačkoli se již využívá. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda navrhuje přijmout nový zákon o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti onemocnění covid-19 a o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám a související novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tato právní norma upravuje úhradu očkování proti onemocnění COVID-19 z veřejného zdravotního pojištění, a to včetně příslušné očkovací látky tak, aby mohlo být očkování pro všechny pojištěnce účastné v systému veřejného zdravotního pojištění České republiky plně hrazeno ze zdravotního pojištění, a tedy pro klienty pojišťoven zcela zdarma. Zároveň ošetří i případy, kdy by toto očkování způsobilo očkované osobě nějakou újmu na zdraví. Odškodnění by se v těchto případech řídilo stejnými pravidly jako v případě jiných povinných očkování.

Vláda také odsouhlasila Ministerstvu zdravotnictví přistoupení k dalším dvěma smlouvám mezi Evropskou komisí, zastupující členské státy Evropské unie, a výrobcem kandidátní vakcíny proti onemocnění covid-19. Konkrétně se jedná o společnost Janssen Pharmaceutica a konsorcium Pfizer Inc. a BioNTech Manufacturing GmbH., s nimiž Evropská komise uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí na dodávky vakcín. Česká republika by v případě úspěšného dokončení vývoje odebrala zatím dávky pro dva miliony osob od každého z obou producentů.

Kabinet schválil i dva návrhy novel zákonů, které kvůli pandemii mění pravidla pro české vězeňství. Novela zákona o Vězeňské službě ČR má umožnit v případě personální krize zaviněné dopady pandemie povolat ke službě do věznic i příslušníky Policie ČR. Novela zákonů o výkonu vazby, o výkonu trestu odnětí svobody a o výkonu zabezpečovací detence má zase umožnit vězněným osobám přijmout v době mimořádných opatření omezujících kontakt s příbuznými více než zákonem stanovený počet balíčků v daném období.

Vláda pošle do Parlamentu rovněž návrh novely zákona o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a zákona o zaměstnanosti, který umožní prodloužit opatření provedená předchozí mimořádnou změnou zákona o zaměstnanosti i po 31. prosinci 2020. Tato opatření umožňují v době pandemie výjimky pro doložení některých zákonem požadovaných skutečností nebo dočasně mění podmínky pro poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a příspěvků v rámci cíleného programu k řešení zaměstnanosti.

Kabinet v důsledku koronavirové krize opět změnil i nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách. Nově bude možné investiční pobídkou podpořit i menší firmy, které chtějí investovat do produkce vybraných výrobků se strategickým významem pro ochranu života a zdraví občanů v mimořádných situacích do České republiky. Pro tyto investory nebude platit povinnost splnit podmínku vyšší přidané hodnoty, podmínku minimální výše investice půl miliardy korun ani podmínku vytvoření minimálně 500 pracovních míst.

Vláda rozhodla také o zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů, a to o 7,1 procenta od 1. ledna 2021 a stejnou novelu nařízení vlády přijala i pro vojáky z povolání.

Schválila také uvolnění 3 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy na podporu projektů vodního hospodářství (1,7 miliardy) a na pozemkové úpravy (1,3 miliardy). Díky tomu bude moci Ministerstvo zemědělství navýšit rozpočet dotačních programů, které pomáhají financovat projekty na zadržování vody v krajině či zemědělských závlah. O tyto programy je velký zájem, který převyšuje jejich dosavadní finanční možnosti. Navýšení alokace umožní ministerstvu rovněž vyhlásit další výzvy u dotačních programů Podpora opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody a Podpora odkupu a scelování infrastruktury vodovodů a kanalizací. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda schválila také Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro následujících pět let. Dokument popisuje hlavní principy, na kterých stojí kybernetická bezpečnost České republiky, definuje její budoucí strategické směřování v oblasti kybernetické bezpečnosti a popisuje základní vize v této čím dál důležitější oblasti. Více informací naleznete v tiskové zprávě Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost.

Rada vlády přivítala do svých řad nové členy

Jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 27. listopadu 2020.
Jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 27. listopadu 2020.
Pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se uskutečnilo v pátek 27. listopadu 2020 formou videokonference. K hlavním bodům jednání patřily podpora vědy a výzkumu v rámci Národního plánu obnovy, výchozí návrh výdajů státního rozpočtu na vědu a výzkum na léta 2022-2024 a Národní RIS3 strategie na období 2021-2027. Jednání se účastnili nově jmenovaní členové Rady Marián Hajdúch a Jiří Holoubek.

V úvodu jednání přivítal I. místopředseda Petr Dvořák nové členy Rady, kteří byli jmenováni vládou 16. listopadu 2020. Jsou jimi doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci a vedoucí laboratorní skupiny ministerstva zdravotnictví (řešící kapacity testování covid-19), a Ing. Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické a elektronické asociace ČR a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a Národního centra pro průmysl 4.0.
Rada zároveň vyjádřila poděkování prof. Janu Latovi a prof. Jiřímu Witzanymu, kteří dovršili své čtyřleté funkční období, za jejich činnost v Radě pro výzkum, vývoj a inovace. 

RVVI se opětovně zabývala podporou vědy a výzkumu v rámci hospodářské strategie. Členové Rady diskutovali výsledky činnosti pracovních skupin pro průmyslový aplikovaný výzkum a pro výzkum medicínský. Profesor Dvořák a zástupci MPO a MŠMT informovali členy Rady o jednání s Evropskou komisí k Národnímu plánu obnovy, které se konalo 20. listopadu 2020.

RVVI schválila Výchozí návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na roky 2022–2024, s výhledem do roku 2028, ve výši 38,0 mld. Kč pro rok 2022, 38,0 mld. Kč pro rok 2023 a 38,6 mld. Kč pro rok 2024. Tyto výdaje nezahrnují výdaje kryté příjmy z programů EU a finančních mechanismů.
Tímto je zahájen proces přípravy Návrhu výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace na roky 2022–2024, který bude pokračovat příští rok jednáními s jednotlivými poskytovateli podpory. Rada předpokládá předložení konečného návrhu vládě ve 2. čtvrtletí roku 2021. 

V dalším z hlavních bodů jednání RVVI schválila stanovisko k materiálu  Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2021-2027 (Národní RIS3 strategie) v gesci ministerstva průmyslu a obchodu. Existence a funkční naplňování Národní RIS3 strategie představuje základní podmínku pro uskutečňování intervencí kohezní politiky EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v programovém období do roku 2027. 
Pravidelným tématem zasedání RVVI je Implementace Metodiky hodnocení 2017+. Aktuálně byla Rada seznámena s vypořádáním námitek výzkumných organizací vůči hodnocení výsledků v Modulu 1. K uplatněným námitkám bude uspořádán seminář, zejména pro oblast aplikovaného výzkumu, na němž se předpokládá diskuse o detailech procesu peer review hodnocení.

Česká ekonomika klesla meziročně o 5,0 %

Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí meziročně o 5,0 %, mezičtvrtletně vzrostl o 6,9 %. Negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben poklesem domácí poptávky.
 
Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] klesl ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku o 5,0 %. Mezičtvrtletně HDP vzrostl o 6,9 %.
 
Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla meziročně nižší o 4,8 %. Pokles tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu (negativní příspěvek -1,2 p. b., pokles o 4,9 %), ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-1,7 p. b., pokles o 9,3 %) a v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (-1,1 p. b., pokles o 14,1 %). Pozitivní příspěvek zaznamenalo zemědělství (0,1 p. b., s růstem o 3,7 %) a skupina odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (0,2 p. b., s růstem o 1,4 %). Mezičtvrtletně HPH vzrostla o 7,3 %. K růstu HPH došlo díky nízké srovnávací základně ve většině odvětví ekonomiky, ve zpracovatelském průmyslu o 16,5 %, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 13,5 % a v ostatních činnostech o 21,3 %.
 
Na straně poptávky byl meziroční pokles HDP ve 3. čtvrtletí ovlivněn nižší domácí poptávkou. Na meziročním poklesu HDP o 5,0 % se negativně podílela spotřeba domácností (-1,3 p. b. [2]), investiční výdaje (-2,6 p. b.) a změna stavu zásob (-1,5 p. b.). Pozitivně přispívala zahraniční poptávka (0,4 p. b.).
 
Výdaje na konečnou spotřebu klesly meziročně o 2,7 %, mezičtvrtletně vzrostly o 3,2 %. Z toho výdaje domácností reálně klesly o 3,9 % oproti stejnému čtvrtletí minulého roku, oproti předchozímu čtvrtletí vzrostly o 5,0 %. Meziroční pokles nastal zejména ve spotřebě předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdajích za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně rostly o 0,1 %, mezičtvrtletně klesly o 0,6 %,
 
Tvorba hrubého fixního kapitálu zaznamenala meziroční propad o 10,7 %, mezičtvrtletně klesla o 5,0 %. Z hlediska typu aktiv nejvíce oslabily investice do obydlí, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.
 
Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 36,7 mld. korun na rekordních 126,6 mld. Kč, z toho saldo zahraničního obchodu se zbožím činilo 96,2 mld. Kč. Vývoz zboží meziročně vzrostl o 0,2 %, mezičtvrtletně o 31,4 %. Meziroční vývoj vývozu zboží byl pozitivně ovlivněn hlavně obchodem s elektrickými a optickými přístroji a potravinářskými výrobky, naopak negativní vliv měl obchod se stroji a zařízeními a kovodělnými výrobky. Dovoz zboží meziročně klesl o 1,3 %, mezičtvrtletně vzrostl o 20,6 %.
 
Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl. Vývoz služeb meziročně klesl o 20,2 % (mezičtvrtletně rostl o 0,6 %) a dovoz služeb klesl o 26,3 % (mezičtvrtletně klesl o 8,2 %).
 
Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 4,1 %.
 
Objem mzdových nákladů[3] ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,1 %.
 
V tuzemsku bylo ve 3. čtvrtletí zaměstnáno[4] v průměru 5 332 tisíc osob. Celková zaměstnanost klesla meziročně o 1,7 % a proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,2 %. Počet odpracovaných hodin meziročně vzrostl o 0,3 % a mezičtvrtletně o 12,5 %.
 
_________________________
[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.
[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[4] V pojetí národních účtů.
 
 
 
  • Zdroj: Český statistický úřad

Plošné testování učitelů na koronavirus začíná

V relaci na  ČT24 předseda školských odborů František Dobšík hovořil s reportérem Danielem Takáčem o testování učitelů na coronavirus. Tento týden má začít dobrovolné testování všech učitelů a dalších pedagogických pracovníků, např. vychovatelů, antigenními testy.
 
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného by se mohlo testování, v případě, že by se zúčastnili všichni, týkat asi 200 tisíc lidí a přišlo by maximálně na 70 milionů korun. Poté by se měl dobrovolně testovat od 18. prosince zbytek populace. Testování má být zdarma. 
 
Celou reportáž a diskusi můžete zhlédnout na webu ČT24. 
 
  • Zdroj: Studio ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz)