Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně velmi mírně snížil, tentokrát o 0,1 bodu na hodnotu 95,2, při protichůdném vývoji jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,5 bodu na hodnotu 96,2, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 8,1 bodu na hodnotu 90,4. Ve srovnání s listopadem loňského roku jsou souhrnný indikátor, podnikatelský indikátor a indikátor důvěry spotřebitelů na vyšší úrovni.

„Důvěra podnikatelů v ekonomiku po čtyřměsíčním poklesu mírně vzrostla. Je to především v důsledku očekávaného zvýšení výrobní činnosti průmyslových podniků v nadcházejících měsících. Ve všech odvětvích je ale znát velká nejistota z budoucího vývoje, která je navíc doprovázena očekáváním růstu cen prodávaných výrobků, zboží a služeb u rekordního počtu podnikatelů,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Důvěra podnikatelů v průmyslu se po čtyřměsíčním poklesu zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 4,6 bodu na hodnotu 93,2. Ve srovnání s říjnem hodnotili podnikatelé v průmyslu svou současnou celkovou poptávku hůře. Stav zásob hotových výrobků se nezměnil a zůstává stále vysoký. Podíl podnikatelů očekávajících pro období příštích tří měsíců růst tempa výrobní činnosti se oproti minulému měsíci zvýšil. V listopadu zároveň nejvíce podnikatelů od počátků sledování očekávalo růst prodejních cen svých výrobků v období nadcházejících tří měsíců. V meziročním srovnání je důvěra podnikatelů v průmyslu vyšší. 

V odvětví stavebnictví se důvěra podnikatelů meziměsíčně zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 2,4 bodu na hodnotu 114,0. Podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou se meziměsíčně snížil. Stávající počet zaměstnanců se podle respondentů v příštích třech měsících nezmění. Meziročně je důvěra ve stavebnictví vyšší.

V odvětví obchodu se důvěra meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 1,2 bodu na hodnotu 104,7. Podíl podnikatelů hodnotících celkovou ekonomickou situaci jako dobrou se ve srovnání s říjnem téměř nezměnil. V listopadu očekával rekordní počet obchodníků (nejvyšší od počátku sledování) růst cen prodávaného zboží v období příštích tří měsíců a zároveň ve stejném časovém horizontu mírné zhoršení své ekonomické situace. Stav zásob zboží na skladech se meziměsíčně téměř nezměnil. Oproti listopadu 2020 je důvěra podnikatelů v obchodě vyšší.

Ve vybraných odvětvích služeb (vč. bankovního sektoru) se důvěra podnikatelů oproti říjnu snížila. Indikátor důvěry poklesl o 1,3 bodu na hodnotu 96,3. V meziměsíčním srovnání se snížil podíl podnikatelů pozitivně hodnotících současnou i očekávanou poptávku v období příštích tří měsíců. Naopak se ale zvýšil podíl podnikatelů pozitivně hodnotících současnou ekonomickou situaci. Podobně jako v průmyslu a obchodě i ve službách očekává rekordní počet podnikatelů růst cen poskytovaných služeb v období následujících tří měsíců. Meziměsíčně je důvěra ve službách vyšší.

Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry v listopadu poklesl o 8,1 bodu na hodnotu 90,4. Podíl respondentů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace se významně zvýšil. Současně se znovu výrazně snížil podíl respondentů očekávajících zlepšení jejich vlastní finanční situace. Počet respondentů obávajících se dalšího růstu cen v listopadu znovu vzrostl a je tak nejvyšší v historii zjišťování. Obavy z růstu nezaměstnanosti se ve srovnání s minulým měsícem zvýšily. Počet respondentů, kteří předpokládají, že v následujících dvanácti měsících uspoří nějaké finanční prostředky, se snížil. V meziročním srovnání je ale důvěra spotřebitelů stále vyšší.

„Zhoršení epidemické situace a rychle rostoucí ceny energií a jiných komodit se bezesporu projevily i v prudkém zhoršení nálady spotřebitelů. Ve srovnání s minulým měsícem se lidé mnohem více obávají růstu nezaměstnanosti a zejména zhoršení vlastní finanční situace. Předpokládají rovněž, že strmý růst cen je donutí sáhnout na úspory,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů.
 _____________

Sběr dat za podnikatelskou a spotřebitelskou část probíhal v období od 1. do 18. listopadu 2021.

 

 

Za účasti 40 delegátů z 11 zemí se ve dnech 15. až 18. listopadu v Praze, v hotelu Olšanka, koná 57. valná hromada USIC (Mezinárodní sportovní sdružení železničářů). Počátky spolupráce mezi železničáři ve sportu sahají až do poválečného období. Počátkem léta 1946 se ve Vídni sešli zástupci železničářů Rakouska, Československa a Maďarska a navrhli uspořádat evropský kongres sportovců-železničářů.

Návrh se setkal s velkým nadšením a ještě téhož roku rozhodli delegáti kongresu ze sedmi zemí v Salzburku o založení evropského sportovního svazu železničářů (USIC) s tím, že k oficiálnímu založení došlo až v roce 1947 na dalším kongresu v italské Florencii.
Kongres v Praze je v pořadí již 57. „Posledních patnáct let se valná hromada koná jednou ročně s výjimkou loňského roku, kdy byla z důvodu pandemie odložena na rok 2021, předtím se konala jednou za dva roky,“ uvedl Ing. Ondřej Šmehlík, vedoucí MO OSŽ a hlavní organizátor akce: „Projednávají se tady otázky týkající se volnočasových sportovních aktivit železničářů, bude se hodnotit uplynulé období, kdy ta činnost byla velmi utlumená. A také se bude plánovat budoucnost, a to nejen (aktivity) na příští rok, ale celkově budoucnost USIC jako takového, protože v letošním roce z USIC vystupují dvě země – Belgie a Norsko. Právě na tomto kongresu se bude mluvit o tom, jak ještě více zatraktivnit akce pořádané USIC pro železničáře členských zemí.“

Na slavnostní zahájení v úterý 16. 11. 2021 do hotelu Olšanka přišli personální ředitel Správy železnic Ing. Pavel Koucký a generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik.

Pavel Koucký ve svém projevu připomenul 75letou historii USIC a vyjádřil podporu aktivitám USIC: „Správa železnic a její zaměstnanci ve spolupráci s OSŽ bude ráda pokračovat v této tradici. V roce 2019, ještě před epidemií, se těchto aktivit zúčastnilo téměř 3400 zaměstnanců. Přeji vám všem při 57. setkání, aby se vám v Praze líbilo, a abyste se ve zdraví všichni vrátili domů.“

S krátkým projevem vystoupil i Ivan Bednárik: Velmi krátce poděkoval za pozvání, a také on zavzpomínal, protože se ještě jako generální ředitel společnosti ČD Cargo zúčastnil dvou významných akcí, které byly USIC pořádány.

V další části úvodního dne valné hromady vystoupil generální sekretář Dr. Miroslav Kaprálek: „Určitě nás může těšit, že i v tak těžké době zde máme tak velké zastoupení členů. Naposledy jsme se setkali na valné hromadě v květnu 2019 v bulharské Albeně, takže se teď setkáváme po téměř třiceti měsících, a asi se mnou budete souhlasit, že žádná jiná náhradní forma nenahradí takovéto osobní setkání,“ řekl s tím, že pro OSŽ byla organizace této valné hromady opravdu velmi komplikovaná. „COVID-19 narušil nejen sportovní soutěže, ale i takováto pracovní jednání. Někteří kolegové bohužel nemohli do Prahy přicestovat, přestože byli původně přihlášeni,“ dodal.

V současné době jsou členy Mezinárodního sportovního sdružení železničářů železničáři z 18 členských zemí, nejen z Evropy (členy jsou také indičtí železničáři). USIC organizuje mezinárodní mistrovství ve 22 sportovních odvětvích ve čtyřletých cyklech. Železničáře z ČR v USIC zastupuje OSŽ a ČR patří mezi nejaktivnější členské země sdružení.

Horor, skepse, tragédie, zklamání, tak lidé hodnotí probíhající kolektivní vyjednávání u Českých drah poté, co si přečetli zpravodajství z jednání Podnikového výboru OSŽ při ČD, a. s., na webu OSŽ.

Článek, který věrně odráží průběh jednání, působí skutečně beznadějně: „Lidé by chtěli něco pozitivního, nebo vůbec něco konkrétního, hmatatelného, co se zatím dojednalo. Takhle je to jen samé tajnůstkářství, rojí se spekulace, mezi lidmi koluje návrh PKS zaměstnavatele, který rozhodně pozitivní není,“ vzkázal například Richard Cila, místopředseda ZO OSŽ Vysočina.

„Velmi rozumím úvodním slovům z článku,“ říká I. místopředseda OSŽ a předseda Podnikového výboru OSŽ při ČD, a. s., Vladislav Vokoun: „Letošní návrh kolektivní smlouvy předložený zaměstnavatelem je skutečně plný ustanovení, která velmi silně krátí dlouholeté nasmlouvané benefity a v zásadě neobsahuje žádnou garanci pokrytí rostoucí inflace. Pro úplnost ale uvádím, že v mírnější podobě je tomu tak každý rok.“

Běžně však podle Vladislava Vokouna platí, že se v průběhu kolektivního vyjednávání snaží obě strany dosáhnout přijatelného výsledku, který by zajistil všem zaměstnancům solidní jistoty a nebyl devastační pro podnik. „Osobně pořád věřím, že rovněž na konci tohoto vyjednávání dosáhneme shody. Musíme však být připraveni i na špatný výsledek a následnou společnou reakci ze strany odborových organizací. Tím vším se zabývalo poslední zasedání Podnikového výboru OSŽ při ČD.“

Jak Vladislav Vokoun dodává, kolektivní vyjednávání v tuto chvíli stále probíhá a dochází k změnám postojů, a tak není pro nikoho velkým přínosem zveřejňovat dílčí výsledky. „Kolektivní smlouva je hotová teprve tehdy, až je dohodnuto vše. Proto jsme zaměstnance prozatím informovali v obecné poloze. Samozřejmě vím, že mezi zaměstnanci koluje první návrh zaměstnavatele, tak už to prostě bývá. Předpokládám však, že zaměstnavatel vnímá odezvu od svých zaměstnanců a bude hledat rozumné, nikoliv silové řešení. Jako pozitivní fakt lze uvést, že stále ještě sedíme za jednacím stolem,“ uzavřel.