Odbory – 83. stránka

Podpora OS KOVO zaměstnancům ARRIVA Morava

Odborový svaz KOVO zcela podporuje rozhodnutí svých odborářských kolegů ze společnosti ARRIVA Morava a. s. vyhlásit s platností od 18. 12. 2020 stávkovou pohotovost. Tento krok, kterým se odborové organizace působící u přepravce ARRIVA Morava brání proti prodlužování pracovní doby a snižování mezd, je více než oprávněný.

OS KOVO považuje za nepřípustné, aby se zaměstnanci takto klíčového segmentu stali oběťmi jednostranných manažerských rozhodnutí. Další stupňování tlaku na zvýšení rozsahu týdenní pracovní doby a snížení mezd zaměstnanců odporuje nejen jejich zájmům, ale i zájmům veřejným. Ohrožuje totiž bezpečnost všech, kteří jsou na dopravní infrastruktuře závislí a využívají služeb dopravce.

Oborový svaz KOVO stojí na straně odborových organizací působících v ARRIVA Morava a. s. a všech zaměstnanců, kteří se rozhodnou využít zákonných možností k obhajobě svých oprávněných zájmů.

Jaroslav Souček,

předseda Odborového svazu KOVO

20. 1. 2021

Agenturní zaměstnávání a dočasné přidělení zaměstnance podle § 43a zákoníku práce

Tato odborná publikace je výstupem výzkumného úkolu V06-S4 Právní úprava agenturního zaměstnávání v komparaci s jinými státy Evropské unie a vysílání zaměstnanců dle § 43a zákoníku práce v kontextu BOZP, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., v letech 2019–2020, v rámci institucionální podpory Ministerstva práce a sociálních věcí a vyšla v několika jazykových verzích.

Tento informační materiál je určen jak pro občany zemí Evropské unie, tak i pro občany třetích zemí, kteří mají zájem se uplatnit na českém trhu práce a při hledání zaměstnání využívají služeb agentur práce nebo je zaměstnavatel dočasně přidělí k plnění pracovních úkolů k jinému zaměstnavateli. Uchazeči o zaměstnání nebo již zaměstnanci zde naleznou základní potřebné informace ohledně agentur práce, kdo je uživatelem a kdo je agenturním zaměstnancem, jejich vzájemné vztahy. Dále jaké druhy smluv nebo dohod se mezi uvedenými subjekty uzavírají a jaké mají náležitosti. V neposlední řadě jsou zde uvedeny informace o srovnatelných pracovních podmínkách, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, o pracovnělékařských prohlídkách zaměstnanců, o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních úrazech a o základním rozdílu mezi agenturním zaměstnáváním a dočasným přidělením.

Zaměstnancům automobilky Hyundai vzrostou mzdy o 2,5 procenta

Zaměstnancům nošovické automobilky Hyundai vzrostou základní mzdy od ledna v průměru o 2,5 procenta. Vyplývá to z nové kolektivní smlouvy, na které se v pondělí 18. ledna dohodly odbory s vedením firmy. Smlouva bude platit dva roky, od 1. dubna 2022 podle ní zaměstnancům vzrostou mzdy znovu, a to o 3,9 procenta. Zároveň se navyšují složky mzdy vázané na individuální hodnocení pracovního výkonu a plnění výrobního plánu. Další růst nastane také v oblasti sociálních výhod a benefitů. Průměrná mzda v dělnických pozicích činila loni ve slezské automobilce 39.739 korun.

Předseda místní odborové organizace ZO OS KOVO Hyundai Czech Patrik Fupšo ocenil slušné vyjednávání. „Když se dojednává nová kolektivní smlouva, vždy je to hledání nějakého přijatelného kompromisu a to se, myslím, podařilo i tentokrát,“ uvedl Fupšo.

Továrna v Nošovicích je jediným výrobním závodem Hyundai v Evropské unii. Její kapacita výroby je až 1400 aut denně. Kvůli koronavirové pandemii jí loni výroba klesla: firma vyprodukovala 238.750 vozů, což bylo o 70.750 aut méně než v roce 2019 a přibližně o 21 procent méně, než byl původní plán. Doposud automobilka vyrobila přes 3,4 milionu aut. Továrna má přibližně 3300 zaměstnanců, dalších 8700 lidí pracuje pro její přímé dodavatele.

OKD má za sebou informační pohovory se zaměstnanci, kteří opustí společnost na konci února

Personalisté OKD v minulých týdnech vedli osobní pohovory se zaměstnanci OKD, kteří ke konci února 2021 budou přecházet pod státní podnik DIAMO. Celkem se jedná o 1770 lidí. Z této skupiny zaměstnanců bude 493 nadále pracovat ve státním podniku DIAMO. Zbylých 1277 lidí bude připraveno k rozvázání pracovního poměru podle kolektivní smlouvy OKD.

„Jsme velmi rádi, že se podařilo se státním podnikem DIAMO vyjednat oproti původnímu plánu větší počet lidí, kteří v budoucnu budou pokračovat ve své práci a vykonávat útlumové práce na jednotlivých dolech,“ řekla Vanda Staňková, předsedkyně představenstva OKD.

Personalisté OKD usilovně pracují také v projektu Nová šichta, který pomáhá zaměstnancům společnosti s hledáním nového uplatnění.

„Naši lidé se aktivně podílejí na tom, aby zaměstnanci našli novou práci přesně podle jejich požadavků. A daří se nám také spolupráce s firmami v MS regionu, kteří projevují zájem o naše lidi,“ doplnila Radka Naňáková, personální ředitelka OKD.

Vedení Ferrometu nechce jednat, zaměstnanci odpověděli stávkovou pohotovostí

Zástupci zaměstnanců se už od listopadu loňského roku snaží přimět vedení společnosti Ferromet ke sjednání nové kolektivní smlouvy. Zatím marně. Podle Stanislava Maluška, předsedy odborů v Železárnách Veselí, vyšly naprázdno také opakované návrhy na společná jednání. Tamní odbory na situaci reagovaly vyhlášením stávkové pohotovosti, jejich krok má podporu velké většiny zaměstnanců. Ferromet ve Veselí nad Moravou je jednou ze tří divizí hutní skupiny Z-Group. Její součástí jsou také Železárny Hrádek a Válcovny trub Chomutov.

Podle odborářů obhajuje vedení společnosti svou neochotu jednat s odbory epidemiologickou situací. Podpis nové kolektivní smlouvy firma odmítla s tím, že nelze odhadnout dopad pandemie na ekonomiku zaměstnavatele. Vedení společnosti přišlo s jediným návrhem – prodloužit platnost současné kolektivní smlouvy do konce března. „Vyjednávání o předloženém návrhu probíhalo jen elektronickou formou, z obav vyjednávací komise zaměstnavatele ze šíření nemoci Covid-19 a kvůli omezujícím opatřením vlády k zabránění šíření epidemie. To od začátku odbory odmítaly s argumentem, že pokud epidemiologická situace nebrání výkonu práce, nevidíme překážku v osobním jednání při dodržení všech hygienických opatření,“ uvedl Stanislav Malušek – předseda Základní organizace Odborového svazu KOVO (ZO OS KOVO) Železárny Veselí.

Zatím poslední osobní jednání odborů se zaměstnavatelem proběhlo v polovině prosince. „To však také nepřineslo ani částečnou dohodu na znění kolektivní smlouvy. Zaměstnavatel trval jen na jejím prodloužení bez jakéhokoliv navýšení mzdy. Vyjednávací komise odborů s tím nesouhlasila a trvala na svém již tak sníženém návrhu nárůstu mezd alespoň o částku nárůstu minimální mzdy nejméně kvalifikovaných zaměstnanců. Ani to však nebylo zaměstnavatelem přijato,“ dodal šéf odborářů Železáren Veselí Stanislav Matušek.

Odbory po neúspěšném vyjednávání předložily zaměstnavateli návrh na zprostředkovatele. S tím zaměstnavatel nesouhlasil, proto byla odbory 14. ledna zaslána žádost na Ministerstvo práce a sociálních věcí o určení zprostředkovatele na řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy. „I přesto doufáme, že zaměstnavatel ještě přehodnotí náš minimalistický návrh a dojde k uzavření kolektivní smlouvy ještě před využitím krajních možností řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy podle Zákona o kolektivním vyjednávání,“ dodává Stanislav Matušek.

Vyhlášení stávkové pohotovosti zvažují také na Rokycansku, v Železárnách Hrádek, které jsou součástí hutní skupiny Z-Group. „Budeme o tom teprve jednat, předpokládám, že to bude na nejbližší schůzi výboru,“ potvrdil Petr Horčic, předseda ZO OS KOVO Železárny Hrádek a.s. „Ani tady jsme žádné větší výkyvy ve výrobě nezaznamenali. Argumenty vedení společnosti, které odmítá osobní jednání, vnímám tak, že jde spíš o snahu využít mimořádné situace k tomu, aby se vedení mohlo kolektivnímu vyjednávání vyhnout. Pokud se dodrží všechna hygienická opatření, není žádný důvod, proč bychom se nad požadavky zaměstnanců nemohli sejít osobně,“ řekl Petr Horčic. Železárny Hrádek aktuálně zaměstnávají téměř 160 lidí, přibližně polovina z nich je členy Odborového svazu KOVO.

Stanovisko OSZSP ČR k očkování zaměstnanců zdravotnictví a sociálních služeb

Je v zájmu zdravotnických pracovníků a zaměstnanců pracujících u poskytovatele sociálních služeb, aby se očkování na COVID-19 dobrovolně podrobili, a tím přispěli ke snižování rizika onemocnění a dalšího šíření nákazy.

Na druhé straně, případné odmítnutí podrobit se očkování (ať už je ze strany zaměstnance zdůvodněno například odkazem na jeho zdravotní stav nebo není zdůvodněno nijak) nelze považovat za porušení pracovní kázně ani za nesplňování požadavků pro řádný výkon práce.

Případné nepodrobení se očkování na COVID-19 nelze kvalifikovat jako důvod pro dání výpovědi zaměstnanci podle § 52 písm. g) ani f) zákoníku práce (ani pro dání tzv. vytýkacího dopisu); ovšem pokud se zaměstnanec odmítne očkování podrobit, může být zaměstnavatelem jednostranně převeden v rámci pracovní smlouvy například na jiné pracoviště v rámci zaměstnavatele (§ 41 odst. 3 zákoníku práce), a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil.

Pokud by zaměstnavatel v případě odmítnutí očkování nevyužil možnosti převedení v rámci sjednané pracovní smlouvy, může zaměstnanci určit překážku v práci (v praxi půjde de facto o zákaz vstupu na pracoviště), v tomto případě by se jednalo o placenou překážku v práci na straně zaměstnavatele s právem zaměstnance na náhradu mzdy (platu), neboť důvodem překážky není neschopnost zaměstnance konat práci, nýbrž důvodem jejího nařízení je preventivní opatření na straně zaměstnavatele.

Zaměstnavatel má povinnost vybavit zaměstnance takovými osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP), aby mohl práci konat. Jestliže až dosud od první jarní vlny COVID-19 konal zaměstnanec týdny a měsíce práci na pracovištích poskytovatele zdravotních či sociálních služeb i bez očkování, pak samotné nepodrobení se očkování neznamená, že by se tím zaměstnanec najednou stal nezpůsobilým práci konat. Práci nadále konat může i bez očkování, musí však být nadále vybaven všemi předepsanými OOPP.

Rozhodující je dikce § 106 (4) písm. b) zákoníku práce, dle které je každý „zaměstnanec povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. … Zaměstnanec je povinen podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy“.

Z uvedené citace je zřejmé, že právní povinnost podrobit se očkování na COVID-19 zdravotnický pracovník ani zaměstnanec pracující u poskytovatele sociálních služeb nemá, neboť zatím není v ČR žádným zvláštním předpisem stanoveno očkování na COVID-19 jako povinné, a to ani pro resorty zdravotnictví a sociálních služeb.

Právní povinnost podrobit se očkování na COVID-19 nelze dovodit ani z obecné povinnosti všech zaměstnanců uvedené § 106 (4) písm. b) zákoníku práce, která ukládá každému zaměstnanci dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání.

Výše uvedené závěry nic nemění na tom, že je v zájmu samotného zaměstnance, aby se očkovat nechal.

Závěrem znovu zdůrazňujeme, že hlavní rozdíl mezi povinností podrobit se očkování mezi onemocněním COVID-19 a jinými infekčními nemocemi spočívá v tom, že povinnost podrobit se očkování proti konkrétním infekčním nemocem je stanovena právním předpisem – vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, kde jsou přímo konkrétní infekční nemoci uvedené.

Například povinnost očkování proti virové hepatitidě nastává konkrétně za těchto situací:

a) proti virové hepatitidě B, pokud zdravotník

– pracuje na pracovištích s vyšším rizikem vzniku virové hepatitidy B, pokud je činný při vyšetřování a ošetřování fyzických osob, o něž má pečovat; mezi pracoviště s vyšším rizikem vzniku virové hepatitidy B patří pracoviště chirurgických oborů, oddělení hemodialyzační a infekční, lůžková interní oddělení včetně léčeben dlouhodobě nemocných a interní pracoviště provádějící invazivní výkony, oddělení anesteziologicko-resuscitační, jednotky intenzivní péče, laboratoře pracující s lidským biologickým materiálem, zařízení transfuzní služby, pracoviště stomatologická, patologicko-anatomická, soudního lékařství, psychiatrická a pracoviště zdravotnické záchranné služby a dále domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a azylové domy,

– je vystaven rizikové expozici biologického materiálu,

– studuje na lékařské fakultě nebo zdravotnické škole, a u studujících připravovaných na jiných vysokých školách, než jsou lékařské fakulty, pro činnosti ve zdravotnických zařízeních při vyšetřování a ošetřování nemocných, u studujících na středních a vyšších odborných sociálních školách připravovaných pro činnosti v zařízeních sociálních služeb při vyšetřování a ošetřování fyzických osob přijatých do těchto zařízení,

– je zařazený do rekvalifikačních kurzů a zajišťuje péči a ošetřování osob v zařízeních sociálních služeb a ve zdravotnických zařízeních, nebo manipuluje ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb s nebezpečným odpadem.

b) proti virové hepatitidě A a B

– očkování proti virové hepatitidě A a virové hepatitidě B se provede u zaměstnanců a příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému stanovených zákonem o integrovaném záchranném systému nově přijímaných do pracovního nebo služebního poměru, tzn. v případě zdravotníků na ZZS.

Kolektivní vyjednávání se v důsledku pandemie vedou online

Schválení rámcového plánu práce, průběh kolektivního vyjednávání KSVS nebo návrh rozpočtu na rok 2021. To byla některá z témat, jimiž se zabývalo ve čtvrtek 10. prosince minulého roku Předsednictvo Odborového svazu KOVO. Online zasedání se rovněž věnovalo přípravě VIII. sjezdu OS KOVO. Výkonné vedení zpracuje do příštího zasedání předsednictva varianty uspořádání sjezdu pro případ, že nebude možno uspořádat sjezd fyzicky.

Místopředseda OS KOVO Libor Dvořák, který jednání řídil, podal přehled o průběhu kolektivního vyjednávání KSVS. Podle něj příprava vyjednávání pro rok 2021 probíhala dle schválené strategie a harmonogramu. Mzdový vývoj je ovšem kompromisem, který odráží nejistotu podnikatelského prostředí v návaznosti na celosvětovou pandemii.

„V důsledku vlivu COVID-19 na epidemiologickou situaci v ČR se jednání částečně uskutečnila formou videokonferencí nebo pomocí e-mailové komunikace. Ve čtvrtém kole vyjednávání s Českomoravskou elektrotechnickou asociací se smluvní strany dohodly, že v roce 2021 průměrná nominální mzda za zaměstnance odměňované podle kolektivní smlouvy ve srovnání s rokem předešlým nepoklesne. U Asociace kosmických a leteckých výrobců se podařilo navýšit hodnoty tarifní stupnice ve srovnání s KSVS pro rok 2020 o 3 %,“ upřesnil místopředseda svazu.

SLÁDEK: „Železnice je natolik flexibilní, nakolik jí to umožňuje ekonomika a propustnost infrastruktury.“

O zvýhodnění silniční dopravy, o kompenzacích za platby OZE, i o hájení požadavků nákladních dopravců na železnici, hovoříme s Ing. OLDŘICHEM SLÁDKEM, výkonným ředitelem Sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD.CZ. „Pokud se v minulosti něco řešilo na železnici, tak v uvozovkách pouze délka nástupišť,“ říká v rozhovoru v Obzoru č. 2, který vyšel v pondělí 18. 1. 2021.

Můžete přiblížit proč vzniklo sdružení ŽESNAD.CZ a kolik železničních nákladních dopravců sdružuje?
Sdružení železničních nákladních dopravců České republiky ŽESNAD.CZ, z. s., jak zní celý náš název, vzniklo oficiálně během jara a léta 2016, ale již několik roků předtím se nezávazně v oboru diskutovalo nad faktem, že reálně nikdo nehájí požadavky nákladních dopravců. Pokud se něco řešilo na železnici, tak v uvozovkách pouze délka nástupišť. Jinak vládla tzv. „optimalizace“, což nebylo nic jiného než likvidace příležitostí pro nákladní dopravu. Snahy s tím něco udělat už byly během roku 2014, ale teprve až s příchodem Ivana Bednárika na ČD Cargo a jeho dohodou s tehdejším šéfem společnosti METRANS, Jiřím Samkem, se vše v zimě 2015/2016 odblokovalo. Ihned se přidala řada dalších železničních společností. Začínalo nás 17 a dnes už máme 31 členů, kteří reprezentují 92 % trhu nákladní železniční dopravy u nás, a zdaleka to nejsou jen dopravci. Opustila nás pouze jedna společnost, PKP CI (bývalé AWT), a to nikoliv z věcných nebo odborných důvodů, ale paradoxně z důvodů finančních na jejich straně. Samozřejmě nás to mrzí a doufáme, že v současnosti druhého až třetího dopravce na trhu u nás opět uvítáme.

Fungující vlečky jsou v ČR vzácné, přestože železniční doprava má proti té silniční jen třetinové emise a kamiony se na silnice téměř nevejdou. Ministerstvo dopravy údajně chystá úlevu pro nákladní vlaky a plánuje učinit kroky, které by měly železniční nákladní dopravu upřednostnit: Kamionům zdraží mýto o 15 %, naopak železniční přepravě chce kompenzovat asi čtvrt miliardy korun, které musí platit na podporu obnovitelných zdrojů. Váš komentář?
Pokud jde o kompenzace za platby OZE (obnovitelné zdroje energie), je to především naše práce a dlouhodobý tlak, kdy jsme k tomu tématu v uplynulých letech dokonce nechali u EGÚ Brno (přední nezávislá konzultační a realizační firma působící v energetice) vypracovat rozsáhlou a nákladnou studii, hrazenou z našich prostředků, kterou oponovalo ČVUT a vzalo za své ministerstvo dopravy. Ano, zatím rozhodně není uplatňován rovný přístup k jednotlivým módům dopravy a kompenzace platby za OZE v případě elektrické trakce v nákladní železniční dopravě je podle mého víc než potřeba, a je to naprosto spravedlivé, za což Ministerstvu dopravy ČR ŽESNAD.CZ a jeho členové děkují. Doufejme, že to tak skutečně i bude.
S vlečkami a emisemi je to samozřejmě pravda. Paradoxem je, že silniční doprava dostala vloni řadu podpor a letos vzroste podle mých informací přibližně o 5 %, a my jsme jako dosud jedinou úlevu dostali prodloužení doby splatnosti faktur od Správy železnic do konce srpna, a to ještě z rozhodnutí pana generálního ředitele Jiřího Svobody, za což opět zpětně chci poděkovat. Ale abych tak úplně ministerstvu dopravy nekřivdil: na jaře jsme dostali přes 300 000 roušek a přes 10 000 respirátorů…

Kamiony převážejí 4x více zboží než nákladní vlaky, jsou trochu dražší, pro přepravce ale jednodušší. Železnice je málo flexibilní. Když firma nestihne vagon naložit, musí čekat třeba den. Tolik citace z médií, váš názor?
Ano, železnice vozí ročně kolem 100 mil tun zboží, kamiony čtyřikrát víc, ale není pravda, že jsou kamiony dražší. Naopak, silniční doprava je zvýhodněna nejen finančně, stačí například porovnat mýto a cenu za dopravní cestu v Rakousku a u nás, ale je i výrazně méně v Evropě zregulována než železnice. Dalším paradoxem je, že například kamiony mimo země EU nebo i třeba polské, vytlačují nejen železniční dopravce, ale i naše české silniční dopravce ze sdružení ČESMAD Bohemia.
Železnice je natolik flexibilní, nakolik jí to umožňuje ekonomika a propustnost infrastruktury, rozhodně naši členové nejsou ani omylem horšími manažery a obchodníky než konkurence na silnici.

Marek Kubík, předseda Klubu historické techniky Praha, z. s., který bojuje za zachování bývalého depa v Hostivici, prozradil, že se hodláte angažovat i ve věci zachování tohoto objektu. Můžete prozradit, co vás k tomu vede?
Nevede nás k tomu vůbec nic, ani bychom nic v tom udělat sami jako spolek nemohli. Máme ale denní newsletter na našem veřejném webu zesnad.cz, který denně čte kolem 500 čtenářů nejen z řad členů nebo odborné veřejnosti, a tam jsem žádost pana Kubíka a aktivitu klubu zveřejnil. No a několik našich členů se zřejmě ozvalo, že pomohou. To je celé.

Jsme na začátku nového roku, co byste nákladním dopravcům do nového roku popřál?
Především všem našim členům a jejich zaměstnancům přeji zdraví a „negativní stav“ a věřím, že stejně jako vloni a vlastně kdykoliv předtím zdánlivě odepisované odvětví firem z 19. století, jak s oblibou říkám, ještě všem ukáže svoji vitalitu. Máme schopné a skvělé lidi mezi sebou, skutečně, to není žádná fráze!

Předseda ASO Bohumír Dufek: Rekvalifikace propuštěných zaměstnanců ve službách je nyní na pořadu dne!

V březnu loňského roku, obdobně, jako v celém světě, v České republice vypukla pandemie koronaviru Covid-19, která vypukla ve světovém měřítku počátkem března loňského roku. Její důsledky se projevily v celé lidské společnosti, ať již o otázku ohrožení zdraví a života obyvatel naší země či v prudkém propadu některých sektorů ekonomiky, zejména sféry služeb, a to především v cestovním ruchu, ubytování, a pohostinství.

O názor, jak to postihlo naší ekonomiku a kdy se z toho naše společnost dostane, jsme požádali předsedu Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka.

Řada našich ekonomů se vyjadřuje k tomu, kdy nastane opětovný restart české ekonomiky. Jak to vidí odbory?

Dá se říci, že přes řadu organizačních potíží, jsme první vlnu pandemie na jaře loňského roku zvládli. Horší situace nastala loni na podzim, při druhé vlně pandemie. Postižena byla zase především ekonomika služeb, zejména cestovního ruchu, ubytování a pohostinství. Výsledkem je redukce pracovních míst. Mnozí lidé z těchto oborů ve službách mohou přicházet o svá stávající pracovní místa a hledat nové uplatnění. Řešením je, přeorientovat se do nových oborů.

Dále musím podotknout, že na základě informací z odborových organizací o tom, jek se vyvíjí situace v podnicích a firmách, jsem již loni na podzim upozorňoval, že je třeba připravit rekvalifikační programy.

Zde ale musím připomenout váš „proslulý“ výrok z loňského podzimu, že zkrachuje 50 % restaurací a jejich zaměstnanci se měli rekvalifikovat do dělnických profesí, například na svářeče. V naší veřejnosti to tehdy vyvolalo značně silnou reakci…

Za svým tehdejším výrokem si i nadále plně stojím. Vždyť situace nejen v České republice, ale i ve světě ukazuje, že právě cestovní ruch, ubytování a pohostinství, ale i další navazující služby, jako jsou prádelny, čistírny oděvů, se ostávají do problémů. Například nedávno se v České televizi se objevil šot o tom, že piloti obřích dopravních letadel hledají a nacházejí jiná zaměstnání.

Zároveň musím dodat, že počátkem tohoto roku, v televizi CNN Prima NEWS o tom hovořil náměstek ministryně práce a sociálních věci Michal Pícl, který oznámil, že lidé, kteří jsou propouštěni z práce, v současné době již na nic nečekají a rekvalifikují se. Podle něho je největší zájem o řidičské nebo svářečské kurzy. Dále také o IT znalosti nebo profesi pracovníka sociálních služeb.

Takto se dnes vyjadřuje řada uznávaných ekonomů, kteří na potřebu rekvalifikovat se do nových profesí, naši veřejnost upozorňují. Proto také vznikla v naší společnosti mylná představa o tom, že číšníky a podobné profese honím do náročných profesí v průmyslu. Takže, jak to ukazují televizní šoty, i tito lidé dnes vidí, že se musejí poohlédnout po jiné profesi, a že jim v tom pomůže rekvalifikace.

Co byste k tomuto problému dodal závěrem?

Již nějakou dobu upozorňuji na to, že problematiku rekvalifikací má ve své pracovní náplni Úřad práce ČR. Když se ale podíváte, jaké rekvalifikační kurzy pobočky úřadu práce organizují, je to velmi tristní. Mně to připadá, že nabízejí kurzy, které jsou mimo realitu života. Myslím si, že ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo na problematiku rekvalifikací lépe a účinněji dohlédnout, než začne narůst počet nezaměstnaných v naší zemi. Čísla nezaměstnaných, jak je vidět, neustále stoupají.

Reakce na medializaci zvažovaných kroků společnosti České dráhy ve vztahu k vládním daňovým změnám a jejich možnému zneužití při realizaci úsporných opatření v důsledku pandemie COVID-19

V důsledku pandemie přišly loni České dráhy na tržbách o více než 4 miliardy korun a stále přicházejí o další peníze. Proto vedení hledá cesty, jak snížit všechny náklady. Úspora v oblasti osobních nákladů je pouze jednou z nich.

Možné snížení smluvních mezd, o kterém se aktuálně vede diskuse, se 90 % zaměstnanců ČD netýká, protože mají mzdy tarifní, jejichž změny se řídí kolektivní smlouvou. Těmto zaměstnancům se mzdy díky kolektivním vyjednavačům a díky vládním daňovým změnám již k 1. lednu 2021 naopak zvýšily v řádu tisícovek korun. Smluvní mzdy má jen asi 700 lidí v administrativě s vyššími příjmy. Ty platí vždy na období jednoho roku počínaje 1. dubnem.

„Pandemie jednou skončí, pokud tedy ke snížení smluvních mezd letos přistoupíme, nebude to na vždy. Smluvní mzdy ředitelů, vedoucích a dalších pracovníků převážně v administrativě se dohodou obou stran každoročně nově nastavují. A to jak v závislosti na výkonech jednotlivých zaměstnanců, tak v souvislosti s finančními možnostmi firmy. K úvaze o jejich snížení pro rok 2021 nás vede současná nelehká ekonomická situace,“ vysvětluje předseda představenstva a generální ředitel ČD Ivan Bednárik a dodává: „Zvažovali bychom to i v případě, že by nedošlo ke zrušení superhrubé mzdy. To sice zmírní dopad do čistého příjmu dotčených zaměstnanců, ale jinak to nemá s naším rozhodnutím nic společného.“

České dráhy zároveň očekávají, že letos dojde také ke snižování počtu zaměstnanců, a to rovněž primárně v administrativě. „Ohledně možného propouštění je naším úkolem nastavit nově procesy a identifikovat možné duplicity ke zvýšení efektivity. Tam se, předpokládáme, odkryje i případná nadbytečnost. Všechny varianty a návrhy řešení budeme diskutovat na zasedání Dozorčí rady ČD 21. ledna a následně bude potřeba dosáhnout shody se sociálními partnery,“ uzavírá Ivan Bednárik.

Postranní panel