Sčítání lidu klade důraz na zdravotní bezpečnost

Sčítání 2021, které má proběhnout od 27. března do 11. května, je primárně navržené jako online, tedy bez nutnosti kontaktu s dalšími osobami. Může toho využít až 88 % obyvatel Česka, kteří mají doma internet. Český statistický úřad přesto pečlivě sleduje a průběžně vyhodnocuje epidemickou situaci a je připraven flexibilně reagovat.
 
Zcela bezriziková je ze zdravotnického hlediska online fáze sčítání, která je naplánována na období od 27. března do 9. dubna 2021 a bude bez jakékoliv nutnosti kontaktu se sčítacími komisaři či dalšími osobami. Elektronický sčítací formulář přitom občané vyplní na počítači, tabletu či v mobilním telefonu. „Online způsob sčítání je jednoznačně komfortnější, rychlejší a hlavně bezpečnější. Navíc umožňuje pohodlně sečíst i další osoby v domácnosti i mimo ni, tedy například rodiče či prarodiče, kteří mohou věkem spadat do epidemicky ohrožené skupiny. I v jejich zájmu všem doporučuji sečíst se online,“ vyzývá Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
 
Prvotní zájem o elektronickou formu sčítání projevily v průzkumu přibližně dvě třetiny obyvatel, nicméně vzhledem k současné situaci Český statistický úřad předpokládá, že zájem bude větší. Důraz na online formu bude klást i při komunikační kampani celého projektu. V České republice v roce 2020 internet aktivně využívalo 81 % obyvatel starších šestnácti let. Internet využívá také 40 % osob nad 65 let.
 
Od 12. dubna do 11. května plánuje Český statistický úřad provést terénní došetření, při kterém by se měli sečíst již pouze ti, kteří se nemohli či z nějakého důvodu nechtěli sečíst online. I v této fázi však bude možné kontakt se sčítacími komisaři minimalizovat a vyplněné formuláře bude možné zdarma odeslat poštou. „Pečlivě sledujeme aktuální vývoj, situaci průběžně vyhodnocujeme a jsme v kontaktu s odborníky z ministerstva zdravotnictví, abychom mohli adekvátně reagovat. Podstatný bude vývoj epidemické situace během jara. Ze zákona můžeme lhůty pro sčítání posunout až o 30 dnů. Věřím, že k tomu nebude muset dojít a pomůže k tomu i široké zapojení lidí do online sčítání,“ říká předseda ČSÚ.
 
Sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let a jeho cílem je získání přesných a aktuálních dat, která slouží k efektivnějšímu plánování mnoha aspektů veřejného života včetně vzdělávání, zdravotní a sociální péče či integrovaného záchranného systému. Sčítání 2021 je primárně připravováno jako online, vůbec poprvé v naší historii. V letošním roce uplynulo sto let od prvního československého sčítání.
 
  • Zdroj: Český statistický úřad
 

Podnikatelé si mohou na kalkulačce MPO spočítat COVID podporu

COVID kalkulačka, kterou připravilo MPO, vypočívává podporu podnikatelů z dotačních programů státu. Tak, aby si bylo možné vypočítat celkové měsíční dotace za dobu, kdy podnikání muselo být kvůli koronaviru omezeno.
 
Cílem COVID kalkulačky je pomoci podnikatelům k lepšímu přehledu v dotacích a jejich výši. Kalkulačka je k dispozici na adrese:  
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Jak a proč podporovat sociální podniky

Podpora sociálního podnikání zůstává stále otevřeným tématem, které je naléhavější zvlášť teď – v době krize. Z výzev ESF a IROP EU byly v posledních deseti letech podpořeny téměř dvě stovky projektů, na trhu dnes působí 300 – 400 sociálních podniků, vesměs integračních.

Každé podnikání stojí na nápadu, znalosti trhu, odvaze a rozhodnutí něco riskovat. Pokud je jeho cílem pouze osobní prospěch, je věcí jednotlivce nebo skupiny lidí, zda vede k úspěchu a k cíli, nebo v opačném případě ztratí peníze nebo majetek a získají novou zkušenost, z níž se poučí.

Pokud se sociální podnikatel nebo skupina takto uvažujících lidí rozhodne dělit se o osobní prospěch se společností – tedy obětovat svou energii, vstupní kapitál společenskému prospěchu, a samozřejmě také nést riziko, je to něco, co by měla společnost ocenit a podporovat.

Přestože společenským prospěchem nemusí zdaleka být jen vytváření pracovních míst a příležitostí pro lidi se znevýhodněním – zdravotním či sociálním, zvykli jsme si už, že veřejnost i politici vnímají sociální podnikání takto zúženě – především jako přínos k zaměstnanosti a seberealizaci lidí, kteří nemají to štěstí uplatnit se běžným způsobem, i když o to usilují.

Dívejme se tedy na podporu sociálního podniku tímto zúženým pohledem – jako na příležitost k zaměstnání znevýhodněných. Pracovní místa v (integračním) sociálním podniku jsou v zásadě trojího typu.

V praxi více jak polovinu jejich zaměstnanců tvoří lidé s různým typem znevýhodnění, často velmi motivovaní, hrdí na svou práci a jejich podnik. Ti však až na výjimky nemají zkušenosti, dostatek energie a elánu a také kapitálu. Mohou mít nápady, které ale bez pomoci druhých nedokážou realizovat. Nemluvě o startovním kapitálu a osobním riziku.

Druhou početně menší skupinu tvoří klíčoví lidé, kteří zpravidla nejsou znevýhodnění. Lidé, kteří se dobrovolně rozhodnou nejen pracovat za mzdu (zpravidla nižší, než by dosáhli v běžném podniku), ale vedle své duševní nebo manuální práce pomáhat, zaskakovat, improvizovat a reagovat na specifické potřeby svých znevýhodněných spolupracovníků. Dobrovolně přijímají tuto roli, za kterou je jim odměnou nejen pocit vlastní seberealizace, ale i jakési „duchovní povznesení“, vnitřní rovnováha, kterou přenášejí na ostatní.

Nemůžeme přejít ani poslední kategorii – samotné sociální podnikatele, často je to jen jediný člověk nebo malá skupina, rodina. Lidé, kteří se tak rozhodli pod vlivem osobních zkušeností nebo svého založení. Na nich leží rozhodování, často těžké a složité. Často jsou fakticky nenahraditelní.     

Podporovat je nutné ideálně sociální podnik jako celek – ne tedy jen pracovní místa znevýhodněných lidí, ale i jeho postavení trhu, jeho rozvoj po technické i obchodní stránce, především ale profesní rozvoj jeho znevýhodněných zaměstnanců v zájmu jejich možného uplatnění v běžném prostředí.

Je nešťastné, že k podpoře sociálních podniků se hlásí pouze MPSV ČR. Je nešťastné, že z různých, často kompetenčních důvodů, se MPSV ČR distancuje od podpory podnikatelského – tedy profesního, obchodního a technického rozvoje, bez něhož si udržitelná pracovní místa jde jen těžko představit.  

Zůstaneme-li u podpory samotných pracovních míst, bohužel i zde musíme konstatovat, že podpora nástroji politiky zaměstnanosti i většiny grantových výzev se přísně omezuje pouze na pracovní místa znevýhodněných zaměstnanců. Často velmi těžkopádně, administrativně náročným a alibistickým způsobem. Podpora nepamatuje na pracovní místa nepostiženého „personálu“ a už vůbec ne na samotné sociální podnikatele, kteří nesou rozhodující zátěž a riziko.

Nabízí se otázka: jak by taková podpora mohla vypadat? Kromě důležité kompenzace nižšího pracovního potenciálu také podpora profesního rozvoje znevýhodněných zaměstnanců formou schválených a monitorovaných programů. Podpora přiměřeného uplatnění principů integrační personalistiky, dnes již ověřených v praxi. Podpora klíčového personálu například formou slev na odvodech z mezd a bonusy v systému důchodového zabezpečení. Podpora jejich „duální“ kvalifikace – musí rozumět nejen „své práci“, ale také individuálním potřebám svých znevýhodněných spolupracovníků.

Nejsnadnější a nejefektivnější formou podpory samotných sociálních podnikatelů mohou být například slevy na daních různého typu – motivují k iniciativě a podnikavosti, jsou transparentní a garantované zákonem. Vedle toho podpora síťování a spolupráce sociálních podniků spojená s externí profesionální podporou v odůvodněných situacích, která snižuje riziko jejich přetížení a vyhoření.

Kombinace podpory všech tří skupin musí přinést synergii a ekonomický prospěch jistě více jak trojnásobný oproti stávajícímu systému, potvrdí to každý zkušený a úspěšný sociální podnikatel.

Sociální podnikání je svého druhu „vykročením ze stereotypu“ stávajícího pohledu na podnikání a jeho roli v tržním systému. Jsme přesvědčeni, že i k efektivní podpoře sociálního podnikání je nezbytné vykročit ze stereotypu. Vnímat je jako jeden z nových prvků symbiózy trhu a společenského prospěchu a cesty k udržitelnému rozvoji společnosti.

 

Česko se do bankovní unie nehrne. Správné rozhodnutí, reaguje Česká bankovní asociace

Česká vláda se na základě analýzy ministerstva financí rozhodla, že stále nebude usilovat o vstup do bankovní unie. Ta má zajistit stabilitu bankovního sektoru v eurozóně, připojit se k ní však mohou i státy bez eura. S vládou souhlasí i Česká bankovní asociace.

Ministerstvo financí připravilo už několikátou aktualizaci studie, která analyzuje potenciální dopady přistoupení České republiky k tzv. bankovní unii. Závěrem dokumentu je, že Česko by do ní zatím vstupovat nemělo, vývoj v oblasti by však mělo i nadále sledovat a dopady znovu zhodnotit za tři roky. Doporučení ministerstva tento týden schválila i vláda.

Studie mimo jiné argumentuje tím, že stabilita českého finančního sektoru je ve srovnání s řadou jiných členských zemí EU vyšší, a proto není potřeba vstupovat do unie, jejímž cílem je zajistit bezpečnost a spolehlivost bankovního sektoru v eurozóně (i mimo ni).

Na analýze se podílela i Česká národní banka (ČNB), která se proti vstupu do unie dlouhodobě staví. Jako důvody nyní uvádí nedokončenou architekturu unie nebo nedostatek zkušeností s jejím praktickým fungováním. „Bankovní unii považujeme primárně za projekt určený pro eurozónu a jsme toho názoru, že Česká republika by měla vstoupit do bankovní unie až ke stejnému datu, k němuž by přijala euro,“ uvedl podle ČTK guvernér ČNB Jiří Rusnok. Případné přijetí eura je nicméně pro Česko hodně vzdálená budoucnost.

Neochota České národní banky doporučit vstup do bankovní unie je logická, jak totiž připomíná server Bankovnictví online, „ČNB má absolutní pravomoc korigovat stabilitu tuzemského bankovního sektoru. Vstupem do bankovní unie by o tuto možnost přišla.“

S vládním postupem nicméně souzní i Česká bankovní asociace (ČBA), která sdružuje 37 bank působících na českém trhu. Otázku vstupu do bankovní unie ještě před případným připojením Česka k eurozóně považuje ČBA podle svého gestora pro evropské a mezinárodní otázky Petra Procházky především za výsostně politické rozhodnutí.

„Aktualizaci studie o účasti či neúčasti ČR v bankovní unii v předstihu před zavedením eura, kterou v pondělí projednala vláda, oceňujeme jako komplexní a velmi kvalitně zpracovanou jak faktograficky, tak argumentačně,“ uvedl Procházka.

„S použitými argumenty i se závěrem v současné době neusilovat o vstup do bankovní unie před vstupem do eurozóny se plně shodujeme a přezkoumání tohoto rozhodnutí v horizontu tří let považujeme za rozumné,“ dodal gestor.

Účel bankovní unie a pohled zemí bez eura

Bankovní unie byla vytvořena v reakci na finanční krizi v roce 2008 a následné problémy eurozóny. Jejím cílem je zajistit, aby byl bankovní sektor v eurozóně a v celé EU stabilní, bezpečný a spolehlivý. Dosáhnout toho chce skrze hlubší integraci bankovních systémů jednotlivých zemí. První mechanismus bankovní unie začal fungovat v roce 2014.

Mezi konkrétní cíle patří například zajištění toho, aby banky byly schopné odolat případným budoucím finančním krizím, a aby pomoc těm v úpadku nedopadala na evropské daňové poplatníky. Současnou roztříštěnost trhu mají snížit harmonizovaná pravidla pro finanční sektor.

Unie má dva základní pilíře – jednotný mechanismus dohledu (SSM) a jednotný mechanismus pro řešení krizí (SRM). „V rámci jednotného mechanismu dohledu se provádí dohled nad největšími a nejdůležitějšími bankami v eurozóně přímo na evropské úrovni, naproti tomu smyslem jednotného mechanismu pro řešení krizí je řešit problémy bank v úpadku hladce a s minimálními náklady pro daňové poplatníky a pro reálnou ekonomiku,“ uvádí na svých stránkách Evropský parlament.

Jak upozorňovala ČNB, unie nicméně není dokončená. „Rada a Evropský parlament stále pracují na dokončení bankovní unie prostřednictvím evropského systému pojištění vkladů (EDIS), který je třetím pilířem bankovní unie,“ píší oficiální stránky EU. Kdy dojde k pokroku je však nejasné.

K bankovní unii v současné podobě mají možnost se připojit i státy mimo eurozónu, a to uzavřením tzv. úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou (ECB). K tomuto kroku se zatím odhodlaly Chorvaté a Bulhaři, kteří na rozdíl od Čechů usilují o přijetí eura.

Na potenciální výhody a nevýhody spojené se vstupem zemí mimo eurozónu do bankovní unie narazil ve své analýze z roku 2016 Úřad vlády. Dokument zajímalo, jak se tyto země dívaly na potenciální přínosy a rizika plynoucí ze členství v unii.

Zemím EU bez společné měny se na bankovní unii líbila možnost být součástí stabilního systému, mít vliv na tvorbu regulace EU či možnost účasti na jednotném mechanismu pro řešení krizí. Zároveň oceňovaly, že by se tímto způsobem minimalizovalo riziko rozdělení bankovního trhu na bankovní unii a periferii. Za největší nevýhodu tyto státy označovaly rozdílné postavení eurových a neeurových zemí v rámci systému.

https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/cesko-se-do-bankovni-unie-nehrne-spravne-rozhodnuti-reaguje-ceska-bankovni-asociace/?utm_source=traqli&utm_medium=email&utm_campaign=2098&tqid=0vutb2spWBUB6Pld58k_I4QwfWYtu9L1h.dJKNrhMw

  • Zdroj: Euractiv.cz

Platová matematika – Od čtyř do devíti

Redaktor Radmil Švancar se v připojeném článku z Učitelských novin podrobně zabývá plněním slibů, které učitelé dostali v souvislosti se slíbeným navyšováním platů v tomto roce. Místo devíti procent jim nakonec byla přiznána pouze čtyři procenta do tarifů, na nepedagogické pracovníky se nedostalo.
 
Kromě analýzy vývoje a současné situace kolem platů ve školství je zveřejněno i stanovisko školských odborů.
 
S pozdravem vedení ČMOS PŠ
 
Přílohy:
  • Zdroj: ČMOS PŠ

OS KOVO podporuje požadavky školských odborů na spravedlivé platy

Dopis předsedy OS KOVO Jaroslava Součka ministru školství Robertu Plagovi.
______________________________

Odborový svaz KOVO (OS KOVO) plně podporuje oprávněné požadavky zaměstnanců ve školství na spravedlivé navýšení platů. Zaměstnanci v nich prostřednictvím Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS školství) protestují proti Vašim nepochopitelným krokům, kterými jste porušil závazek vlády, navýšit v roce 2021 platy učitelů o 9 %.
 
Společně s našimi kolegy ze školství ale i s nejširší veřejností s obavami sledujeme Vaše bezprecedentní jednání, při kterém nerespektujete sociální dialog. Vládě jste předložil svoji vlastní verzi návrhu zvyšování platů, která zaměstnance poškozuje. Došlo k tomu bez jednání s odbory, zaměstnavateli a s Unií školských asociací ČR – CZESHA a bez respektu k jejich návrhům v připomínkovém řízení.
 
Vaše rozhodnutí zvýšit tarify učitelům o 4 % a zbytek ponechat jako nadtarifní složku platu je zklamáním nejen pro učitele, ale pro všechny, kteří oceňují jejich záslužnou a těžkou práci v době koronavirové pandemie. Na nepedagogické pracovníky jste přitom zcela zapomněl.
 
Politici by zvlášť v dnešní době, kdy společnost je stižená nebezpečnou pandemií, měli podpořit ty, kteří bojují v první linii. Zaměstnanci ve školství mezi takové bezpochyby patří. Spravedlivé ocenění jejich práce je samozřejmostí. Vaši snahu obejít sociální dialog a ušetřit na nesprávném místě, považuje OS KOVO za nepřijatelnou a pro zaměstnance ve školství urážející.
 
Jaroslav Souček
předseda Odborového svazu KOVO
 
 
  • Zdroj: Odborový svaz KOVO

Přednost při očkování budou mít i klienti a zaměstnanci sociálních služeb

Vláda na svém jednání ve středu 13. ledna 2021 projednala Metodický pokyn pro očkovací kampaň (Plán provedení). Ministerstvu práce a sociálních věcí se během jeho přípravy podařilo u Ministerstva zdravotnictví uplatnit většinu připomínek.
 
Plán tak nyní počítá i s přednostní vakcinací nejohroženějších skupin. V první fázi tak bude zahájeno očkování klientů domovů pro seniory, se zvláštním režimem, pro osoby se zdravotním postižením a klientů odlehčovacích pobytových služeb. Kromě toho budou očkováni také zaměstnanci těchto služeb, kteří jsou s klienty v přímém kontaktu. V součtu se jedná o více jak 100 tisíc lidí. Ve druhé fázi pak bude zajištěno očkování pro další zaměstnance v sociální oblasti.
 
Ministerstvo zdravotnictví připravilo tento „plán“ s jediným cílem, a to ochránit obyvatele ČR a omezit další šíření nákazy v populaci. Postupy jsou nastavené tak, aby bylo možné dosáhnout v co nejkratším čase co možná nejvyšší proočkovanosti populace.
 
Plán počítá s přednostní vakcinací nejrizikovějších skupin. Mezi ty patří i klienti a zaměstnanci sociálních služeb.
 
V první fázi (Fáze IA) bude zajištěno očkování pro klienty a pro zaměstnance v přímém kontaktu s klienty domovů pro seniory, se zvláštním režimem, pro osoby se zdravotním postižením a odlehčovacích služeb v pobytové formě.
 
Od února (Fáze IB) bude pokračovat očkování pro zaměstnance všech sociálních služeb v přímém kontaktu s klienty, sociální pracovníky na obecních úřadech, pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), zaměstnance zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), dále pro sociální pracovníky úřadů provádějící sociální šetření pro příspěvek na péči, a v neposlední řadě i pro lékaře posudkové služby.

Pro rezervaci termínů bude pro zájemce o očkování zřízen Centrální rezervační systém (CRS) jako elektronický nástroj celorepublikového řízení očkování proti onemocnění COVID-19. Ve fázi IA se klienti a pracovníci domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdravotním postižením a odlehčovacích služeb v pobytové formě registrovat nemusí.
 
Ministerstvo práce a sociálních věcí bude poskytovat veškerou součinnost všem zainteresovaným subjektům a krajským koordinátorům při zajištění očkování prioritních skupin a zajištění očkování v zařízeních sociální péče.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Výše příjmu rozhodného pro účast na nemocenském pojištění nově činí 3 500 Kč

V souvislosti s každoročním vyhlášením průměrné mzdy, resp. jejím zvýšením (nařízení vlády č. 381/2020 Sb.), se s účinností od 1. ledna 2021 změnila také výše rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Tzv. rozhodný příjem, tedy minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, se od uvedeného data zvyšuje z původních 3 000 Kč na 3 500 Kč měsíčně (sdělení MPSV č. 436/2020 Sb.).

Zvýšení rozhodného příjmu má význam pro účast na nemocenském pojištění, od kterého se následně odvíjí i účast na pojištění důchodovém. Sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc musí činit alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění.

U takového zaměstnání, kde je sjednaná částka započitatelného příjmu nižší než nově stanovená částka 3 500 Kč anebo příjem nebyl sjednán vůbec, bude zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhne započitatelného příjmu alespoň 3 500 Kč (jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu). Částka rozhodného příjmu 3 500 Kč se u více zaměstnání malého rozsahu, která zaměstnanec vykonává u jednoho a téhož zaměstnavatele, posuzuje v celkovém úhrnu. Zaměstnanci, který byl v roce 2020 účasten nemocenského pojištění, avšak jeho příjem není sjednán aspoň ve výši 3 500 Kč, zaniká účast na pojištění k 31. 12. 2020 a zaměstnavatel ho k tomuto datu musí z pojištění odhlásit. 

Příklad:
Zaměstnanec má sjednán v roce 2020 rozhodný příjem 3 000 Kč. Od ledna 2021 by tak nadále již nesplňoval podmínku minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Ze zákona tak ke dni 31. 12. 2020 zaměstnanci zanikla účast na pojištění, od 1. 1. 2021 je jeho zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu.

Zaměstnavatel má v tomto případě povinnost zaměstnance odhlásit z účasti na pojištění (formulář Oznámení o nástupu do zaměstnání / skončení zaměstnání).

Zaměstnavatel znovu přihlásí zaměstnance k pojištění do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž bude zúčtován příjem aspoň 3 500 Kč (opět za pomoci formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání / skončení zaměstnání). Pokud byla dříve uplatněna žádost o některou z dávek nemocenského pojištění, podává se přihláška na příslušnou OSSZ současně s podklady pro výpočet dávky.

 
 
  • Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
 

Při očkování proti COVID-19 náleží zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy. Očkování ale zaměstnavatel nařídit nemůže

Očkování proti nemoci COVID-19 je v současné chvíli jedinou účinnou ochranou proti této nemoci a je na místě očkování doporučit všem, nejen ohroženým skupinám obyvatel.
 
Přesto současná právní úprava neumožňuje zaměstnavateli jednostranně nařídit zaměstnanci, aby se podrobil očkování proti COVID-19. Očkování bude dobrovolné. Zaměstnavatel tedy nemůže očkování nařídit a ani zaměstnance sankcionovat za to, že se odmítnou nechat očkovat.
 
Podle právního specialisty OS KOVO Mgr. Vladimíra Plachty, zakládá nemožnost zvolení termínu očkování nárok zaměstnance na udělení pracovního volna s náhradou mzdy. „Zatím všechny schválené vakcíny v ČR jsou rozloženy do dvou dávek a druhá dávka by se měla podat v rozmezí 21‒28 dní. Skladování vakcín je problematické a je nutné zajistit velmi nízké teploty ‒ až -70 °C. Lze předpokládat velký zájem o očkování a z důvodu kapacit nebude možné si zvolit termín, kdy se dostavit, tudíž očkování bude nutné provádět i v pracovní době zaměstnanců. Je v zájmu všech zaměstnavatelů, aby se šíření nemoci COVID-19 zastavilo a nezpůsobovalo onemocnění a pracovní neschopnost zaměstnancům. Předpokládám, že zaměstnavatelé budou očkování sami podporovat. Z tohoto důvodu se domnívám, že při očkování proti nemoci COVID-19 zaměstnancům náleží pracovní volno s náhradou mzdy,“ uvedl Mgr. Vladimír Plachta.
 
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Zaměstnanci náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu při vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
 
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu náleží také při pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce. „Očkování např. proti chřipce je dobrovolné a nesouvisí s výkonem práce, tedy náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nenáleží. Zaměstnanec by se měl očkovat mimo pracovní dobu. Při očkování na COVID-19 vás lékař zřejmě vyšetří, změří teplotu, případně tlak a určí, zda můžete očkování absolvovat. Dle novely § 30 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou hrazenými službami vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním. Očkování proti nemoci COVID-19 je zařazeno mezi hrazené služby z veřejného pojištění,“ upřesnil právní specialista OS KOVO.
 
 
  • Zdroj: OS KOVO