Rubrika: Odbory
Podnikatelé si mohou na kalkulačce MPO spočítat COVID podporu
Jak a proč podporovat sociální podniky
Podpora sociálního podnikání zůstává stále otevřeným tématem, které je naléhavější zvlášť teď – v době krize. Z výzev ESF a IROP EU byly v posledních deseti letech podpořeny téměř dvě stovky projektů, na trhu dnes působí 300 – 400 sociálních podniků, vesměs integračních.
Každé podnikání stojí na nápadu, znalosti trhu, odvaze a rozhodnutí něco riskovat. Pokud je jeho cílem pouze osobní prospěch, je věcí jednotlivce nebo skupiny lidí, zda vede k úspěchu a k cíli, nebo v opačném případě ztratí peníze nebo majetek a získají novou zkušenost, z níž se poučí.
Pokud se sociální podnikatel nebo skupina takto uvažujících lidí rozhodne dělit se o osobní prospěch se společností – tedy obětovat svou energii, vstupní kapitál společenskému prospěchu, a samozřejmě také nést riziko, je to něco, co by měla společnost ocenit a podporovat.
Přestože společenským prospěchem nemusí zdaleka být jen vytváření pracovních míst a příležitostí pro lidi se znevýhodněním – zdravotním či sociálním, zvykli jsme si už, že veřejnost i politici vnímají sociální podnikání takto zúženě – především jako přínos k zaměstnanosti a seberealizaci lidí, kteří nemají to štěstí uplatnit se běžným způsobem, i když o to usilují.
Dívejme se tedy na podporu sociálního podniku tímto zúženým pohledem – jako na příležitost k zaměstnání znevýhodněných. Pracovní místa v (integračním) sociálním podniku jsou v zásadě trojího typu.
V praxi více jak polovinu jejich zaměstnanců tvoří lidé s různým typem znevýhodnění, často velmi motivovaní, hrdí na svou práci a jejich podnik. Ti však až na výjimky nemají zkušenosti, dostatek energie a elánu a také kapitálu. Mohou mít nápady, které ale bez pomoci druhých nedokážou realizovat. Nemluvě o startovním kapitálu a osobním riziku.
Druhou početně menší skupinu tvoří klíčoví lidé, kteří zpravidla nejsou znevýhodnění. Lidé, kteří se dobrovolně rozhodnou nejen pracovat za mzdu (zpravidla nižší, než by dosáhli v běžném podniku), ale vedle své duševní nebo manuální práce pomáhat, zaskakovat, improvizovat a reagovat na specifické potřeby svých znevýhodněných spolupracovníků. Dobrovolně přijímají tuto roli, za kterou je jim odměnou nejen pocit vlastní seberealizace, ale i jakési „duchovní povznesení“, vnitřní rovnováha, kterou přenášejí na ostatní.
Nemůžeme přejít ani poslední kategorii – samotné sociální podnikatele, často je to jen jediný člověk nebo malá skupina, rodina. Lidé, kteří se tak rozhodli pod vlivem osobních zkušeností nebo svého založení. Na nich leží rozhodování, často těžké a složité. Často jsou fakticky nenahraditelní.
Podporovat je nutné ideálně sociální podnik jako celek – ne tedy jen pracovní místa znevýhodněných lidí, ale i jeho postavení trhu, jeho rozvoj po technické i obchodní stránce, především ale profesní rozvoj jeho znevýhodněných zaměstnanců v zájmu jejich možného uplatnění v běžném prostředí.
Je nešťastné, že k podpoře sociálních podniků se hlásí pouze MPSV ČR. Je nešťastné, že z různých, často kompetenčních důvodů, se MPSV ČR distancuje od podpory podnikatelského – tedy profesního, obchodního a technického rozvoje, bez něhož si udržitelná pracovní místa jde jen těžko představit.
Zůstaneme-li u podpory samotných pracovních míst, bohužel i zde musíme konstatovat, že podpora nástroji politiky zaměstnanosti i většiny grantových výzev se přísně omezuje pouze na pracovní místa znevýhodněných zaměstnanců. Často velmi těžkopádně, administrativně náročným a alibistickým způsobem. Podpora nepamatuje na pracovní místa nepostiženého „personálu“ a už vůbec ne na samotné sociální podnikatele, kteří nesou rozhodující zátěž a riziko.
Nabízí se otázka: jak by taková podpora mohla vypadat? Kromě důležité kompenzace nižšího pracovního potenciálu také podpora profesního rozvoje znevýhodněných zaměstnanců formou schválených a monitorovaných programů. Podpora přiměřeného uplatnění principů integrační personalistiky, dnes již ověřených v praxi. Podpora klíčového personálu například formou slev na odvodech z mezd a bonusy v systému důchodového zabezpečení. Podpora jejich „duální“ kvalifikace – musí rozumět nejen „své práci“, ale také individuálním potřebám svých znevýhodněných spolupracovníků.
Nejsnadnější a nejefektivnější formou podpory samotných sociálních podnikatelů mohou být například slevy na daních různého typu – motivují k iniciativě a podnikavosti, jsou transparentní a garantované zákonem. Vedle toho podpora síťování a spolupráce sociálních podniků spojená s externí profesionální podporou v odůvodněných situacích, která snižuje riziko jejich přetížení a vyhoření.
Kombinace podpory všech tří skupin musí přinést synergii a ekonomický prospěch jistě více jak trojnásobný oproti stávajícímu systému, potvrdí to každý zkušený a úspěšný sociální podnikatel.
Sociální podnikání je svého druhu „vykročením ze stereotypu“ stávajícího pohledu na podnikání a jeho roli v tržním systému. Jsme přesvědčeni, že i k efektivní podpoře sociálního podnikání je nezbytné vykročit ze stereotypu. Vnímat je jako jeden z nových prvků symbiózy trhu a společenského prospěchu a cesty k udržitelnému rozvoji společnosti.
Česko se do bankovní unie nehrne. Správné rozhodnutí, reaguje Česká bankovní asociace
Česká vláda se na základě analýzy ministerstva financí rozhodla, že stále nebude usilovat o vstup do bankovní unie. Ta má zajistit stabilitu bankovního sektoru v eurozóně, připojit se k ní však mohou i státy bez eura. S vládou souhlasí i Česká bankovní asociace.
Ministerstvo financí připravilo už několikátou aktualizaci studie, která analyzuje potenciální dopady přistoupení České republiky k tzv. bankovní unii. Závěrem dokumentu je, že Česko by do ní zatím vstupovat nemělo, vývoj v oblasti by však mělo i nadále sledovat a dopady znovu zhodnotit za tři roky. Doporučení ministerstva tento týden schválila i vláda.
Studie mimo jiné argumentuje tím, že stabilita českého finančního sektoru je ve srovnání s řadou jiných členských zemí EU vyšší, a proto není potřeba vstupovat do unie, jejímž cílem je zajistit bezpečnost a spolehlivost bankovního sektoru v eurozóně (i mimo ni).
Na analýze se podílela i Česká národní banka (ČNB), která se proti vstupu do unie dlouhodobě staví. Jako důvody nyní uvádí nedokončenou architekturu unie nebo nedostatek zkušeností s jejím praktickým fungováním. „Bankovní unii považujeme primárně za projekt určený pro eurozónu a jsme toho názoru, že Česká republika by měla vstoupit do bankovní unie až ke stejnému datu, k němuž by přijala euro,“ uvedl podle ČTK guvernér ČNB Jiří Rusnok. Případné přijetí eura je nicméně pro Česko hodně vzdálená budoucnost.
Neochota České národní banky doporučit vstup do bankovní unie je logická, jak totiž připomíná server Bankovnictví online, „ČNB má absolutní pravomoc korigovat stabilitu tuzemského bankovního sektoru. Vstupem do bankovní unie by o tuto možnost přišla.“
S vládním postupem nicméně souzní i Česká bankovní asociace (ČBA), která sdružuje 37 bank působících na českém trhu. Otázku vstupu do bankovní unie ještě před případným připojením Česka k eurozóně považuje ČBA podle svého gestora pro evropské a mezinárodní otázky Petra Procházky především za výsostně politické rozhodnutí.
„Aktualizaci studie o účasti či neúčasti ČR v bankovní unii v předstihu před zavedením eura, kterou v pondělí projednala vláda, oceňujeme jako komplexní a velmi kvalitně zpracovanou jak faktograficky, tak argumentačně,“ uvedl Procházka.
„S použitými argumenty i se závěrem v současné době neusilovat o vstup do bankovní unie před vstupem do eurozóny se plně shodujeme a přezkoumání tohoto rozhodnutí v horizontu tří let považujeme za rozumné,“ dodal gestor.
Účel bankovní unie a pohled zemí bez eura
Bankovní unie byla vytvořena v reakci na finanční krizi v roce 2008 a následné problémy eurozóny. Jejím cílem je zajistit, aby byl bankovní sektor v eurozóně a v celé EU stabilní, bezpečný a spolehlivý. Dosáhnout toho chce skrze hlubší integraci bankovních systémů jednotlivých zemí. První mechanismus bankovní unie začal fungovat v roce 2014.
Mezi konkrétní cíle patří například zajištění toho, aby banky byly schopné odolat případným budoucím finančním krizím, a aby pomoc těm v úpadku nedopadala na evropské daňové poplatníky. Současnou roztříštěnost trhu mají snížit harmonizovaná pravidla pro finanční sektor.
Unie má dva základní pilíře – jednotný mechanismus dohledu (SSM) a jednotný mechanismus pro řešení krizí (SRM). „V rámci jednotného mechanismu dohledu se provádí dohled nad největšími a nejdůležitějšími bankami v eurozóně přímo na evropské úrovni, naproti tomu smyslem jednotného mechanismu pro řešení krizí je řešit problémy bank v úpadku hladce a s minimálními náklady pro daňové poplatníky a pro reálnou ekonomiku,“ uvádí na svých stránkách Evropský parlament.
Jak upozorňovala ČNB, unie nicméně není dokončená. „Rada a Evropský parlament stále pracují na dokončení bankovní unie prostřednictvím evropského systému pojištění vkladů (EDIS), který je třetím pilířem bankovní unie,“ píší oficiální stránky EU. Kdy dojde k pokroku je však nejasné.
K bankovní unii v současné podobě mají možnost se připojit i státy mimo eurozónu, a to uzavřením tzv. úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou (ECB). K tomuto kroku se zatím odhodlaly Chorvaté a Bulhaři, kteří na rozdíl od Čechů usilují o přijetí eura.
Na potenciální výhody a nevýhody spojené se vstupem zemí mimo eurozónu do bankovní unie narazil ve své analýze z roku 2016 Úřad vlády. Dokument zajímalo, jak se tyto země dívaly na potenciální přínosy a rizika plynoucí ze členství v unii.
Zemím EU bez společné měny se na bankovní unii líbila možnost být součástí stabilního systému, mít vliv na tvorbu regulace EU či možnost účasti na jednotném mechanismu pro řešení krizí. Zároveň oceňovaly, že by se tímto způsobem minimalizovalo riziko rozdělení bankovního trhu na bankovní unii a periferii. Za největší nevýhodu tyto státy označovaly rozdílné postavení eurových a neeurových zemí v rámci systému.
Platová matematika – Od čtyř do devíti
Videozáznam z tiskové konference po podpisu KSVS v zemědělství 14.1.2021
OS KOVO podporuje požadavky školských odborů na spravedlivé platy
______________________________
Přednost při očkování budou mít i klienti a zaměstnanci sociálních služeb
Výše příjmu rozhodného pro účast na nemocenském pojištění nově činí 3 500 Kč
V souvislosti s každoročním vyhlášením průměrné mzdy, resp. jejím zvýšením (nařízení vlády č. 381/2020 Sb.), se s účinností od 1. ledna 2021 změnila také výše rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Tzv. rozhodný příjem, tedy minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, se od uvedeného data zvyšuje z původních 3 000 Kč na 3 500 Kč měsíčně (sdělení MPSV č. 436/2020 Sb.).
Zvýšení rozhodného příjmu má význam pro účast na nemocenském pojištění, od kterého se následně odvíjí i účast na pojištění důchodovém. Sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc musí činit alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění.
U takového zaměstnání, kde je sjednaná částka započitatelného příjmu nižší než nově stanovená částka 3 500 Kč anebo příjem nebyl sjednán vůbec, bude zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhne započitatelného příjmu alespoň 3 500 Kč (jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu). Částka rozhodného příjmu 3 500 Kč se u více zaměstnání malého rozsahu, která zaměstnanec vykonává u jednoho a téhož zaměstnavatele, posuzuje v celkovém úhrnu. Zaměstnanci, který byl v roce 2020 účasten nemocenského pojištění, avšak jeho příjem není sjednán aspoň ve výši 3 500 Kč, zaniká účast na pojištění k 31. 12. 2020 a zaměstnavatel ho k tomuto datu musí z pojištění odhlásit.
Příklad:
Zaměstnanec má sjednán v roce 2020 rozhodný příjem 3 000 Kč. Od ledna 2021 by tak nadále již nesplňoval podmínku minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Ze zákona tak ke dni 31. 12. 2020 zaměstnanci zanikla účast na pojištění, od 1. 1. 2021 je jeho zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu.
Zaměstnavatel má v tomto případě povinnost zaměstnance odhlásit z účasti na pojištění (formulář Oznámení o nástupu do zaměstnání / skončení zaměstnání).
Zaměstnavatel znovu přihlásí zaměstnance k pojištění do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž bude zúčtován příjem aspoň 3 500 Kč (opět za pomoci formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání / skončení zaměstnání). Pokud byla dříve uplatněna žádost o některou z dávek nemocenského pojištění, podává se přihláška na příslušnou OSSZ současně s podklady pro výpočet dávky.
