Klíčový evropský summit dopadl pro Českou republiku podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dobře. Lídři EU se po maratonském čtyřdenním jednání shodli na podobě nového evropského rozpočtu na příštích sedm let i na výši fondu na boj proti ekonomickým dopadům koronaviru. Andrej Babiš si v rozhovoru pro Lidovky.cz pochvaloval především českou výjimku umožňující přelévat mezi fondy až čtvrtinu prostředků.
Redakce Lidovky.cz se nejprve Andreje Babiše zeptala, zda je spokojený s tím, že při rozdělování peněz dostalo kritérium nezaměstnanosti v letech 2015–2019, kterému se Česká republika bránila, dostalo poměr 70 procent ku 30 procentům reálného poklesu HDP. Premiér na to odpověděl, že poměr 70 : 30 je zásluha České republiky, protože on byl jediný, který na to při vyjednáváních tlačil. Nakonec tedy se mu podařilo prosadit tento poměr. Přičemž uvedl, že díky tomu Česká republika, oproti prvním návrhům, dostala 2,4 miliardy eur navíc, což je v přepočtu zhruba 63 miliardy korun. Načež dodal, že nikdo jiný to již neprosazoval. „Více už to prostě nešlo,“ konstatoval.
Na otázku redakce, že peníze bude moci Česká republika čerpat od ledna příštího roku, a kdy tyto peníze začnou do české ekonomiky proudit reálně, odvětil, že v prvé řadě je nutné dočerpat peníze za období let 2014 až 2020. Proto žádal od jednotlivých ministrů vlády, aby k tomu co nejrychleji přistoupili, neboť právě tam je, podle premiéra, ještě prostor pro zlepšení.
Pokud jde o peníze, schválené na summitu, tak se Česká republika k evropským penězům nejrychleji dostane přes program REACT-EU, což je fond určený pro nápravu následků koronaviru v objemu více než 1,2 bilionu korun. V jeho rámci by mohla dostat až 40 miliard korun. Česká republika rovněž dostala také možnost půjčit si více peněz, pokud k tomu budou výhodné podmínky. Z původních 10,4 miliardy eur dostala možnost půjčit si až 415 miliard korun.
Na další otázku redakce, byla-li by tato případná půjčka něčím podmíněna, premiér odpověděl, že je to vázané na to, čemu Evropská komise říká reformy, které jí mají státy předložit. Andrej Babiš k tomu dodal, že tomu říká restrukturalizace. Podle něho to česká vláda musí připravit co nejdříve a představit to Evropské komisi. Následně bude žádat o prostředky i z fondu obnovy EU, ve kterém má odsouhlaseno skoro 230 miliard korun.
Premiér Andrej Babiš dále uvedl, že tyto peníze hodlá věnovat na realizaci Národního investičního plánu. To je, podle něho, základ. Konstatoval, že prvních 40 stran Národního investičního plánu si nechal přeložit do angličtiny a hovořil o něm i na summitu. Dále upřesnil, že jeho objem je 300 miliard eur, což je skoro 8 bilionů korun. Přičemž zdůraznil, že právě tato skutečnost je v tomto plánu nejdůležitější, neboť tímto plánem Česká republika dokumentuje, na co chce evropské peníze použít.
„Hlavně jsem se ale soustředil na prosazení klasického víceletého finančního rámce, tedy na kohezi,“ dodal Andrej Babiš. Podle něho se mu podařilo vyjednat největší „dáreček“ ve výši necelých 41 miliard eur s tím, že jej však předběhla Francie, a to o 50 milionů eur. Jinak, ale Česká republika, byla v tomto vyjednávání nejúspěšnější. To se, podle něho, nepovedlo nikomu, třeba Polsko vyjednalo 600 milionů korun.
Andrej Babiš dále zdůraznil, že České republice, jako jediné, se podařilo dojednat převod prostředků mezi fondy ve výši 25 procent. Nikdo jiný z členských států EU to nemá, ostatní státy mají 20 procent. Načež premiér upozornil, že ještě v květnu chtěla Komise nechat tuto flexibilitu jen na pěti procentech. V závěrečném dokumentu je výslovně uvedeno, že jen pro Českou republiku je povoleno mezi fondy převádět 25 procent prostředků. O tomto poměru probíhal střet při jednání po celou noc z pondělí na úterý. Ve finále jednání totiž zůstalo jen několik zemí, které bojovaly za svoje pozice, jak premiér dodal.
Na otázku redakce, kdo byl během vyjednávání naším největším spojencem, a kdo se osvědčil jako schopný vyjednavač, Andrej Babiš uvedl, že za Českou republiku samozřejmě vyjednával on, osobně. Přičemž, podle něho, největším spojencem ČR byl francouzský prezident Emmanuel Macron, vedle kterého seděl. Prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová byli ti, kdo řešili ty největší střety při jednáních. Podle Andreje Babiše šlo nejprve o otázku objemu peněz a poté o agendu „vlády práva“. Tam byli hodně aktivní kolegové z Maďarska a Polska. Ale Andrej Babiš tuto otázku vůbec neřešil, protože Česká republika nemá v tomto směru s EU žádný problém. Český premiér dále konstatoval, že se on, osobně, zaměřoval na kohezi nebo třeba navýšení kapitálu v Evropské investiční bance, proti čemuž česká vládní delegace vystupovala. Díky tomu, jak dále premiér uvedl, Česká republika ušetřila 4 miliardy korun, které nebude muset platit. Andrej Babiš následně zdůraznil, že podle jeho názoru, je pro ČR nejdůležitější otázkou vyjednaná flexibilita, neboť s tou byl vždy problém. České republice to dává možnost operativně přesouvat peníze mezi fondy dle potřeby.
Na otázku redakce, zda nebyla česká pozice nejblíže k Německu a Francii, premiér Andrej Babiš odpověděl, že nikoliv. Uvedl, že Česká republika při těchto jednáních stále pracovala ve formátu V4, kdy se premiéři navzájem setkávali. Ale, jak dále premiér uvedl, Francie je po Německu jeden z největších čistých plátců do evropského rozpočtu a v rámci plenárního zasedání náš premiér francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi sděloval některé své názory. Konstatoval, že s ním má dobré osobní vztahy. Načež Andrej Babiš dále poznamenal, že během jednání také často hovořil například i s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Přičemž, podle jeho názoru, právě osobní vztahy sehrály během jednání určitě dobrou roli.
Na otázku redakce, zda nemá obavy, že největší příjemci peněz, to je Itálie a Španělsko, nedodrží podmínky a Česká republika bude na ně nakonec doplácet, premiér Andrej Babiš odpověděl, že vyjednaná dohoda není žádný společný evropský dluh. Česká republika má možnost, pokud to bude pro ni výhodné, si půjčit 415 miliard korun. Pokud skutečně Evropská komise půjde na trh a půjčí si za negativní úroky ve výši 0,2 nebo 0,3, tak toho Česká republika využije, neboť nyní si půjčuje za negativní úrok 0,15. Česká republika za dluhy ostatních zemí rozhodně neručí, každý si to musí splatit sám. Splácení bude probíhat z evropského rozpočtu a začít by mělo až v roce 2027. Nakonec by měla Česká republika dostat mnohem více, než zaplatí. V tomto novém rozpočtu sice oproti minulému rozpočtu dostala méně, ale také méně zaplatí.
Na další otázku redakce, že pokud by Italové či Španělé nedodrželi finanční podmínky, zda se to nějak negativně nepodepíše v rámci České republiky, premiér Andrej Babiš odvětil, že platit se to bude přímo z evropského rozpočtu, takže by to nedopadlo přímo na Českou republiku. Ale je pravda, že „v nejhorším případě, který si snad ani neumí představit, by to mělo přímý dopad i na evropský rozpočet,“ dodal premiér Andrej Babiš.