Premiér s ministry navštívil střední Čechy, řešili boj proti suchu i dostavbu dálnic

Premiér s ministry navštívil střední Čechy, řešili boj proti suchu i dostavbu dálnic, 17. července 2019.
Premiér s ministry navštívil střední Čechy, řešili boj proti suchu i dostavbu dálnic, 17. července 2019.
Premiér Andrej Babiš ve středu 17. července 2019 vyrazil na pracovní cestu do Středočeského kraje. Tématem návštěvy byla především problematika sucha a její řešení. Kromě toho si prohlédl místo stavby pokračování Pražského okruhu a diskutoval o variantách středočeské části dálnice D3. Na cestě jej doprovázeli ministři životního prostředí Richard Brabec, zemědělství Miroslav Toman a dopravy Vladimír Kremlík.

Projekty vodních nádrží na Rakovnicku

Premiér s ministry zahájil návštěvu Středočeského kraje v městysu Senomaty na Rakovnicku. Tato oblast patří mezi nejvíce postižené suchem v České republice. Se zástupci Povodí Vltavy a Ohře diskutoval o projektech vodních nádrží Senomaty a Šanov. Členové vlády se seznámili též s komplexním řešením problematiky sucha v povodí Rakovnického potoka a s přípravou vodního díla Kryry. Které by mělo sloužit také k zajištění dostatku vody pro závlahy chmelařských a zemědělských oblastí a ke zlepšení průtoků během období sucha. Na první etapu souvisejících opatření je k dispozici 550 milionů korun. Celkově se pak na řešení sucha počítá s náklady přibližně 3,4 miliardy korun. Samotná realizace výstavby vodních nádrží je plánována mezi roky 2022 až 2025 a vodního díla Kryry o něco později.

Máme na stole konečně konkrétní projekty na Šanov, Senomaty a velkou nádrž Kryry. Celkem jsou to náklady asi 3,5 miliardy korun a je to definováno projektem na propojení vody z řeky Ohře do této oblasti. Jde o to, aby vláda projednala dodatečné finanční prostředky na výkup pozemků. A samozřejmě jsou zde důležití starostové Senomat a Šanova, kteří by měli jednat s majiteli pozemků, aby se pozemky vykoupily a abychom mohli konečně začít investovat,“ uvedl Andrej Babiš.

Více informací k problematice sucha na Rakovnicku na stránkách Ministerstva zemědělství.

Krajině odpovědné zemědělství

Další zastávkou byla obec Chrášťany, kde delegace navštívila firmu Lupofyt, kde pěstují například odrůdu chmele Žatecký poloraný červeňák. Andrej Babiš si prohlédl chmelnice pod závlahou a diskutoval s místními zemědělci. Na budování a obnovu závlah je pro zemědělce určen program Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu. Zemědělci tak mohou na období let 2017 až 2022 využít celkem 1,1 miliardy korun. Na podporu kapkové závlahy do chmelnic je pak v národním programu vyčleněno celkem 35 milionů korun. Oproti roku 2018 jde o navýšení o téměř 9 milionů korun.

V Evropě je jedním z největších témat klimatická změna a ta je dnes jasná. Před chvílí jsme navštívili firmu Lupofyt, zemědělci s tím mají velký problém. Je tam navýšení teploty, takže souvislost je jasná. Všechny tyto projekty bychom chtěli financovat hlavně z evropských peněz,“ řekl předseda vlády.

 Revitalizace vodního toku Loděnice

Předseda vlády se pak s ministry přesunul do obce Nenačovice, kde se seznámil s revitalizací vodního toku Loděnice. V letech 2014 a 2015 došlo k vytvoření nového meandrujícího koryta. To bylo rozšířeno z původních 6 až 8 metrů na přibližně 20 metrů. Kromě rozšíření došlo také k prodloužení toku o 370 metrů, změlčení koryta či vzniku několika tůní. Změlčení koryta pomůže ke zlepšení vodohospodářských poměrů a zmírnění dopadů povodní na níže ležící obce. V okolí koryta zároveň došlo k vysazení 10 000 stromů a keřů. Do investic v boji proti suchu se od roku 2014 investovalo již 40 miliard. V dalších letech se počítá s 30 miliardami korun z národního investičního plánu a minimálně 20 miliardami korun z evropských fondů.

Informace o projektech realizovaných ve Středních Čechách v rámci boje se suchem na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Pokračování Pražského okruhu

V odpoledních hodinách premiér navštívil místo budoucí stavby pokračování Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice. Územní řízení stavby bylo zahájeno v červnu 2019. V současné době probíhají jednání s hl. m. Praha o společném postupu při výkupu pozemků. Probíhají též práce na dokumentaci ke stavebnímu povolení. Do konce roku 2021 by mělo proběhnout výběrové řízení na zhotovitele stavby a samotný začátek prací se odhaduje na polovinu roku 2022. Zprovoznění úseku se očekává v roce 2024. Předpokládané náklady na dostavbu všech připravovaných úseků se odhadují přibližně na 68 miliard korun. Zároveň probíhá novelizace zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, který by měl zrychlit povolování staveb. Posun by mohla přinést i rekodifikace stavebního práva, díky které by nebylo možné stavby blokovat.

Zde má pokračovat obchvat Prahy, to znamená trasa Plzeň – Hradec Králové. Z hlediska výkupu pozemků spolupracujeme s magistrátem a je snaha o zrychlení zahájení stavby. Termíny by se měly zkracovat, takže nejpozději v roce 2024 by mohlo být hotovo a trasu Plzeň – Hradec Králové pojedeme v kuse. Probrali jsme i dokončení druhého obchvatu, tedy na Ústí nad Labem a následné pokračovaní znovu na Plzeň z druhé strany,“ sdělil premiér.

Pokračování dálnice D3

Posledním bodem programu byla zastávka v Jílovém u Prahy, kudy má vést středočeská část dálnice D3. Premiér s ministrem dopravy se zúčastnili debaty se zástupci ŘSD, starosty měst a obcí na plánované trase a členy spolku Alternativa D3. Spolek zastupuje celkem 10 obcí, které nesouhlasí s tzv. západní variantou D3. Požaduje variantu východní, vedenou ve stopě současné silnice I/3. Přes tu je v současné chvíli vedena drtivá většina dopravy a způsobuje tak problémy obyvatelům přilehlých vesnic. Středočeská větev dálnice D3 má měřit 58,4 kilometru. Práce na novém úseku se plánují mezi lety 2024 a 2028.

Vláda navrhuje posílit ochranu klientů bank a spořitelen, zjednodušila i proces likvidace firem

Vláda na jednání v pondělí 15. července 2019 schválila například návrh novely zákona o bankách.
Vláda na jednání v pondělí 15. července 2019 schválila například návrh novely zákona o bankách.
Vláda Andreje Babiše schválila na jednání v pondělí 15. července 2019 návrh novely zákonů o bankách a o spořitelních a úvěrních družstvech, který má posílit ochranu jejich klientů v případě vlastnických změn. Rozhodla také administrativně a finančně zjednodušit proces likvidace právnických osob.

Novely zákonů o bankách a o spořitelních a úvěrních družstvech, jejichž návrh schválila vláda Andreje Babiše, navazují na obdobnou novelu, kterou v minulém volebním období po schválení kabinetem už nestihla projednat Poslanecká sněmovna. K nejdůležitějším navrženým změnám patří posílení ochrany klientů bank v případech, kdy dochází k přeměnám či jakékoliv dispozici s obchodním závodem banky nebo jeho částí, a přiznání suspenzivního účinku kasační stížnosti podané proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí ČNB o odnětí licence resp. povolení úvěrové instituci. Banky budou mít více informačních povinností a vkladatelé budou moci bezúplatně převést své nepojištěné pohledávky u vkladů jinam, pokud se jim změna vlastnické struktury nebude líbit.

Návrh také zjednodušuje pravidla oznamovací procedury v případě přeshraničního pohybu úvěrových institucí nebo úpravu jmenování likvidátora po zrušení banky a zjednodušuje postup v případě zúžení nebo prominutí požadavku ČNB na ověření řídicího a kontrolního systému banky a družstevní záložny. Významnou pozitivní změnou je i zpřesnění způsobu výpočtu vypořádacího podílu na majetku družstevní záložny a vyjasnění právní úpravy v situaci, kdy dochází k přechodu nebo převodu družstevního podílu na stávajícího člena družstevní záložny.

Vláda schválila také novelu nařízení, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Cílem návrhu je administrativně a finančně zjednodušit proces likvidace právnických osob. Zveřejnění oznámení vstupu právnické osoby do likvidace, společně s výzvou pro věřitele, kteří likvidátorovi nejsou známi, bude nově stačit uveřejněním vybraných údajů ve veřejném rejstříku, nikoli v Obchodním věstníku jako dosud. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Ministři odsouhlasili také rozvojový program pro realizaci záměru dislokace státních institucí v administrativním komplexu. Jedná se o zařazení dvanácti pozemků ve vlastnictví státu v pražských katastrálních územích Letňany a Vysočany, které jsou předběžně vytipovány pro výstavbu vládního komplexu, do rozvojového programu státu. Tímto krokem chce vláda předejít možnému vydání pozemků, na nichž má v budoucnu stát plánovaná vládní čtvrť, restituentům formou náhrady pozemků za pozemky v restituci, které nelze ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku restituentům vydat. V takovém případě totiž restituenti na základě soudního rozhodnutí mohou získat pozemek, který si sami vybrali.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-15–cervence-2019-175038/.

Jaroslav Hanák: Jsem rád, když mladá generace projeví svůj názor. Za nevhodný výrok se omlouvám.

„Omlouvám se za svůj výrok* týkající se mladých lidí demonstrujících proti změně klimatu. Považuji ho za nešťastný, takto to jistě vyznít nemělo. Mám rád otevřenou debatu. Vítám, že mladá generace a studenti projevují vlastní názor. Nelíbilo se mi však, že by to měli dělat po celé Evropě na úkor výuky a vzdělávání, klíčových prvků jejich budoucího úspěchu v životě.

Rád bych se vyjádřil i k samotnému problému klimatu. Nezpochybňuji, že životní prostředí má být jednou z našich priorit. Jsem si vědom toho, že průmysl musí přispívat k řešení a mnohé firmy již do ekologizace výrob a do snížení svého vlivu na životní prostředí investují významné částky.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se přihlásil k Pařížské dohodě a jejím klimatickým cílům, budoucnost Evropy nás velmi zajímá. A to jak s ohledem na životní prostředí, ve kterém všichni žijeme a které předáváme našim dětem a budoucí generaci, tak na blahobyt lidí a konkurenceschopnost Evropy.

Jako reprezentant českého průmyslu musím hlídat i finanční a technologické možnosti boje proti klimatické změně, aby přístup, který zvolíme, dával smysl, fungoval a zároveň neohrozil budoucnost evropských firem, naši konkurenceschopnost, a tím i zaměstnanost a blahobyt lidí,“ říká Jaroslav Hanák, Svaz průmyslu a dopravy ČR.

 


*Výrok k evropským klimatickým opatřením zazněl v pořadu Evropa Plus (vysílaného na ČRo Plus dne 14. 7. 2019). Využita byla část vystoupení prezidenta SP ČR J. Hanáka z konference ekonomických diplomatů v Černínském paláci dne 24. června 2019.

„Tihle lidé jsou zásadně proti průmyslu, jsou proti automobilovému průmyslu, těžebnímu průmyslu, strojírenství klasickému, a to všecko je základ naší ekonomiky, takže tihle lidé jsou velkým nebezpečím, mají velké myšlenky, velké myšlenky jsou dobré na záchranu planety, ale myslím si, že když čtrnáctileté děti v Německu a ve Švédsku, místo aby dostali přes držku, že každý pátek chodí do ulic a stávkují za něco, čemu ani nerozumí, tak si myslím, že to není dobrá zpráva pro Evropu, takže Zelení je velké nebezpečí a buďme rádi, že zatím nemají osobnosti a neprobudili se tady.“

Tereza Řezníčková
kategorie Tiskové zprávy

Proč je důležité zachovat zdravotní péči v nemocnicích?

 
Záznam tiskové konference odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
 
Témata:
– Proč jsou malé nemocnice výhodné pro pacienty, pojišťovny i systém zdravotnictví 
– Jak se tlakem na malé nemocnice zhoršuje dostupnost zdravotní péče
– Jaké má dopady politicky prosazená restrukturalizace nemocnic

Miliony chvilek a užitečné ohlédnutí

Editorial magazínu Sondy REVUE
 
 
Mediální výstupy, které se nyní vyrojily v souvislosti s občanskými protesty spolku Milion chvilek pro demokracii, se předhánějí v odhadech počtu demonstrantů. Jejich autoři nejraději zaokrouhlují nahoru a oslavují občanský postoj účastníků. Považuji za pokrytecké, že jsou mezi nimi i ti novináři, kteří naopak vždy velmi pohotově zpochybňovali počty na velkých odborářských demonstracích, a dokonce i samotný jejich smysl. Odborový předák Josef Středula v této souvislosti podotkl, že mu velmi vadí, že někteří politici, kteří ještě nedávno nazývali protestující odboráře „lůzou“, nyní freneticky jásají nad občanskou statečností organizátorů demonstrací.
 
Proč takový rozdílný pohled z hlediska občanských práv na zcela rovnocenné akce? Ano, byly stejné, ale měly rozdílný obsah. Odborům vždy šlo o to, počínaje už stotisícovou demonstrací na Staroměstském náměstí v listopadu 1997, aby reformy, které vlády připravovaly, nebyly namířeny proti zaměstnaným lidem, aby byly daňově spravedlivé, aby veřejné služby, zdravotnictví, důchody nesloužily jen zisku, aby nedocházelo k hazardnímu snižování daní a aby se ze zaměstnanců nestávali daňoví soumaři. Požadovaly spravedlivý zákoník práce, odmítaly nepromyšlené restrikce. „Zastavte škrtformu!“ znělo plným Václavákem v roce 2007 na demonstraci ČMKOS a v roce 2011 na stejném místě demonstrovaly odbory proti zákeřným reformám a nízkým mzdám a platům.
 
V červnu 2012 přes sto tisíc lidí na demonstraci odborů a občanských iniciativ vystavilo „Stop vládě“ a jejím rozpočtově nezodpovědným reformám, osekávání práv zaměstnanců a zadlužování státu. Důstojná životní úroveň lidí práce – to byl vždy hlavní motiv všech odborářských protestů.
 
Nyní se mají zaměstnanci nejlépe od roku 1990, ale podle organizátorů demonstrací je ohrožena nezávislost justice, demokracie a morální odpovědnost politiků. I to je naprosto legitimní téma pro vyjádření názorů, ale není o nic důležitější, než byly požadavky odborů. Když se oháníme občanskou společností, je třeba vnímat, že odbory a zaměstnanci jsou její velmi významnou součástí.

Pozor při navyšování podílu obnovitelných zdrojů

Podle nedávného vyjádření Evropské Komise by mělo Česko do roku 2030 navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) do roku 2030 minimálně na 23 %. Česko doposud počítalo pouze s nárůstem 20,8 %. Svaz průmyslu a dopravy upozorňuje, že je třeba postupovat v tomto případě maximálně racionálně a myslet při navyšování cíle na dopady do cen energií pro konečné spotřebitele. Za nešťastné považuje Svaz průmyslu a dopravy vyloučení solárních elektráren z plánovaných energetických aukcí po roce 2020. Technologie solárních elektráren totiž v posledních letech výrazně zlevnila a systém aukcí zajistí, že cena z vybraných zdrojů bude nejnižší možná.

„Musíme myslet na konkurenceschopnost českých podniků. Nesmí se opakovat situace, kterou jsme tu zažili před několika lety. Pro plnění českého cíle je třeba vybrat takové obnovitelné zdroje, které budou mít co nejmenší dopad na cenu energií pro firmy i občany,“  říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. „V původním návrhu klimatického plánu jsme postrádali údaje o předpokládaných nákladech na obnovitelné energie pro jednotlivé druhy v sektorech dopravy, tepla a elektroenergetiky. S MPO v tomto spolupracujeme a jsme dohodnuti, že před přijetím jakéhokoliv závěru budeme možnosti ČR společně konzultovat,“ dodává.

Evropská komise zveřejnila v červnu oficiální doporučení členským státům v otázkách takzvaných Vnitrostátních klimaticko-energetických plánů (“klimatický plán”), které řeší mimo jiné distribuci schváleného celounijního cíle pro podíl výroby energií z OZE na konečné spotřebě do roku 2030, a doporučila České republice vyšší cíl na úrovni 23 procent obnovitelných zdrojů energií. Původní český návrh stanovoval cíl 20,8 % a sází v plnění cílů především na odvětví dopravy a vytápění. Opomíjí ale potenciál a realitu zlevnění technologií v elektroenergetice.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie sice počítá se zaváděním mechanismu aukcí na obnovitelné zdroje, které se ukázaly být velice účinné například v Německu, Francii nebo v Polsku. Z aukcí, ve kterých by měly mezi sebou o nejnižší cenu soutěžit různé zdroje energie, chce ale ministerstvo vyloučit solární elektrárny, a to i přesto, že právě fotovoltaika v aukcích v mnoha státech EU vychází jako nejlevnější nový zdroj zelené elektřiny. Například ceny v německých aukcích se pohybují okolo ceny tržní a v některých aukcích byly i nižší. Potenciál pro rozvoj FVE spatřujeme zejména na brownfieldech či výsypkách dolů, tedy plochách, které nemají alternativní zemědělské využití. Elektrárny na zemědělské půdě lze navíc ze soutěže vyloučit v tzv. technických podmínkách aukce. O tomto Svaz a MPO nadále společně jednají.

„Stát by měl stanovit reálný technický potenciál jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů. Z této analýzy by pak měl vyplynout nákladově nejefektivnější způsob dosažení klimatických cílů. Aukce by proto měly být technologicky neutrální,“ říká ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek a dodává: „Pokud musí Česká republika svůj evropský závazek naplnit, musí postupovat racionálně. Nejhorší by bylo, kdybychom se nepoučili z minulosti a udělali stejnou chybu dvakrát, tedy nastavili příliš štědrou podporu příliš drahým zdrojům.“

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

Firmy automatizují, stále ale shání zaměstnance

České podniky si konečně začínají uvědomovat nutnost své digitální transformace, a to nejen kvůli plnohodnotnému začlenění do hodnototvorného řetězce, ale i podstatnému zefektivnění veškerých vnitropodnikových procesů. „Po čtyřech letech často velmi obecných diskusí a nezřídka také pouze marketingových proklamací tak nastupuje druhá vlna Průmyslu 4.0. Praktická vlna, kdy se firmy už jednotlivými atributy konceptu Průmysl 4.0 vážně zabývají, investují do své digitální proměny a postupně začínají implementovat pokročilé technologie,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Rozvoj průmyslové automatizace v jednotlivých odvětvích zaznamenáváme již několik posledních desetiletí a dosavadní vývoj ukazuje, že se zatím žádné katastrofické scénáře na trhu práce nenaplňují. V současné době firmy spíš lidi shání, než že by je nějak masivněji propouštěly. „Ze zkušenosti vím, že některé firmy propustily maximálně do deseti procent lidí, převážně agenturních zaměstnanců. Tedy na kmenové zaměstnance má tento proces zatím minimální dopad,“ komentuje Jiří Holoubek.

Nové technologie v Česku nejvíce ohrožují rutinní dělnické profese ve zpracovatelském průmyslu, zaměstnance v logistice a lidi v administrativě. „Odhadujeme, že přibližně až 30 % zaměstnanců se přesune z průmyslové výroby do oblasti služeb souvisejících s produkty, na jejichž výrobě se v minulosti podíleli,“doplňuje Holoubek.

Odhady na úbytek pracovních míst v České republice do budoucna se různí. Podle studie zpracované Úřadem vlády ČR bude v roce 2029 v ekonomice existovat 3,9 milionu pracovních míst. Podle odhadů ubude 700 tisíc pracovních míst. V důsledku modernizace ale vznikne 300 tisíc nových pozic. Pozitivní roli sehraje demografický vývoj. Podle predikce ČSÚ se v roce 2029 bude o práci ucházet přibližně o 400 tisíc lidí ve věku 20-64 let míň, než v roce 2015.

kategorie Z hospodářské politiky

SP ČR je proti zrušení povinné maturity z matematiky

Svaz průmyslu a dopravy nerozumí pozici vlády, která na svém včerejším jednání zaujala neutrální postoj k návrhu novely školského zákona, předloženému skupinou opozičních poslanců.

„Vláda si při svém nástupu jako jeden z cílů stanovila připravit Česko na nadcházející změny spojené s plošnou digitalizací, zaváděním Průmyslu 4.0, a minimalizovat tak jejich případné negativní dopady na zaměstnanost a trh práce. Překvapuje nás proto, že se nijak nevymezila proti snaze zrušit povinnou zkoušku z matematiky a cizího jazyka,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, a dodává: „Přitom právě znalost matematiky je důležitá nejen pro studium technických oborů, ale i pro rozvoj logického a invenčního myšlení, což je pro práci v digitalizovaných firmách využívajících prvky Průmyslu 4.0 klíčové. Musíme se zaměřit spíš na zlepšení kvality výuky matematiky, nikoliv rušit povinnou maturitu z ní.“ Povinnou maturitu z matematiky a cizího jazyka schválil Parlament ČR po důkladných jednáních v roce 2015. Letošní výsledky maturitní zkoušky ukázaly, že se žáci zlepšují v matematice, a naopak se mírně zhoršili v češtině.

„Povinná maturita z matematiky nebo cizího jazyka se měla týkat už studentů, kteří nastupovali do prvního ročníku na střední školy v roce 2018. S ohledem na to si vybírali školu. Není správné jim měnit podmínky v průběhu studia. Také učitelé, pokud mají učit kvalitně, potřebují jasně vědět, na co mají žáky připravovat,“upozorňuje Jaroslav Hanák.

Poslanci dále navrhují využít kategorii „středního vzdělání“, která je dnes určena pro absolventy praktických škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, i pro neúspěšné maturanty. Ti doposud spadají do kategorie „ukončené základní vzdělání“.

„Chápeme snahu poslanců řešit nepříznivou pozici neúspěšných maturantů na trhu práce. Podle našeho názoru ale zařazení do kategorie „střední vzdělání” jejich zaměstnatelnost nijak nezlepší. Zaměstnavatelé nemají pro takové uchazeče tabulky pro odpovídající zařazení a ohodnocení,“ vysvětluje Jaroslav Hanák.

Zbývající poslanecké návrhy jsou shodné s novelou školského zákona, kterou od loňského podzimu připravuje MŠMT.

„Doporučujeme ministru školství, aby co nejdříve dokončil a předložil do vlády vlastní návrh novely školského zákona, na jehož obsahu panuje odborná shoda,“ uzavírá Jaroslav Hanák s tím, že by měl ministr s předkladateli poslaneckého návrhu vyřešit, jak jejich náměty zapracovat, aby byly ve shodě s programovými cíli vlády i potřebami České republiky.

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

Umělá inteligence v praxi

Umělá inteligence nachází uplatnění nejen v komunikaci se zákazníky, ale také při vývoji autonomních aut, řízení elektrických sítí, údržbě strojů a zařízení či medicíně. Zvyšuje tak produktivitu práce, ale také umožňuje dělat věci, které by jinak nebyly možné.

ENERGETIKA

Inteligentní údržba elektráren a sítí

Umělá inteligence dokáže zlepšit údržbu obnovitelných zdrojů energie. Energetická skupina ČEZ, člen Svazu průmyslu, zvažuje nasazení dronů pro kontrolu fotovoltaických elektráren. Dron se zabudovanou kamerou fotí solární panely, umělá inteligence fotky vyhodnotí, a pokud zjistí poškození panelů, vyšle na místo obsluhu. Podobný systém ČEZ využívá v pilotních projektech i při monitoringu větrných parků a distribučního vedení. Firma také ověřovala monitorování a vyhodnocování zvuků strojů v elektrárnách. Umělá inteligence z nich určovala, jestli stroj běží správně, nebo hrozí jeho porucha. Pro prvotní komunikaci se zájemci o práci ČEZ používá chatbota.

Lepší řízení elektrických sítí

Umělá inteligence patří mezi pět nových technologií s největším potenciálem pro budoucí použití v provozu a řízení přenosových soustav. Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, člen Svazu průmyslu, má díky spolupráci s jinými evropskými přenosovými soustavami přístup k projektům, které se při využití umělé inteligence zaměřují na rozvoj zařízení a jejich komponent, sledování a vyhodnocování provozu sítí, diagnostiku a předpovídání provozu nebo řízení a optimalizaci sítí. ČEPS vyhodnocuje možnosti strojového učení například při zavádění chytrých sítí. Predikční systémy s prvky umělé inteligence by měly pomoci přenosovým soustavám čelit vyšší kolísavosti v přepravě elektřiny kvůli klimatickým a tržním podmínkám.

MEDICÍNA

Umělá inteligence se ve zdravotnictví využívá například pro rozpoznávání obrazu. Ať už se jedná o snímky ze zobrazovacích metod (např. magnetická rezonance) nebo cytologických vzorků, z nichž se určuje, zda buňky pod mikroskopem vykazují známky zhoubného bujení. „Umělá inteligence je v tomto směru přesnější než lidské oko. Pomocí umělé inteligence se také analyzují zobrazení cévního řečiště mozku při náhlé mozkové příhodě, kdy se podle vyhodnocení pravděpodobnosti zotavení provede či neprovede určitý výkon,“ vysvětluje Miroslav Palát, prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (Czechmed), člena SP ČR. Pro vyhodnocení snímků páteře některé české nemocnice používají například systém Microsoft Inner Eye. Algoritmus ze snímků identifikuje místo s nádorem, pomáhá tak lékaři rychleji se orientovat ve velkém množství prostorových snímků. Lékaři využívají umělou inteligenci také pro analýzu velkých dat za účelem stanovení optimálních léčebných postupů, ať u vzácných onemocnění nebo kvůli stanovení optimálních postupů u velkého množství podobných, zejména chronických onemocnění.

MARKETING

Umělá inteligence pomáhá s optimalizací prodeje v on-line obchodech. Dokáže v reálném čase analyzovat, na jaké položky lidé klikají a odvodit, co budou chtít dělat v dalším kroku. Po napojení na vnitřní systémy elektronického obchodu umožní efektivnější fungování e-shopu. Umělá inteligence analyzuje také data o sledovanosti televizí a určí, kdy se cílová skupina konkrétního inzerenta dívá na obrazovku. Tento přístup lze aplikovat i na optimalizace bannerové reklamy na internetu.

KONVERZAČNÍ ASISTENTI – CHATBOTI

Na řadě pracovišť jsou dnes využíváni konverzační asistenti, tzv. chatboti. Prakticky je vyzkoušel také Svaz průmyslu. Ve spolupráci s ministerstvem vnitra vytvořil a testoval automatického konverzačního asistenta, který odpovídal na výkladové otázky kolem nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Během dvouměsíčního ověřovacího provozu odpověděl zhruba na 4000 dotazů. Z těchto 4000 dotazů asi na 210 dotazů chatbot nedokázal odpovědět stoprocentně správně a úplně. Na tyto dotazy proto odpověděli odborníci na ochranu osobních údajů z ministerstva vnitra. Díky chatbotovi, který byl vytvořen a je provozován na technologii Watson Assistant od firmy IBM, se museli zabývat jen 7 procenty položených dotazů.

 KULATÁ VÝROČÍ VÝVOJE UMĚLÉ INTELIGENCE

 Vývoj umělé inteligence nabral na obrátkách ve druhé polovině 20. století díky rozvoji počítačů. Nicméně myšlenkové základy pro vytváření umělé inteligence byly položeny už v antice.

  • Antika – Aristoteles popsal sylogismus, metodu formálního nebo mechanického myšlení, kdy závěr je vyvozen z ostatních dvou předpokladů.
  • 1818 – vyšla kniha Frankenstein od Mary Shelley, která mimo jiné nastiňuje etické otázky spojené s vytvořením umělé bytosti schopné přemýšlet, cítit a vnímat subjektivně svou existenci.
  • 1959 – Simon, Shaw a Newell z Round Corporation naprogramovali General Problem Solver. Stroj měl umět řešit obecné problémy, které lze vyjádřit jako soubor logických formulí. GPS dokázal vyřešit jednoduché úlohy, ale na řešení reálných problémů kvůli jejich složitosti nestačil. Nicméně GPS ovlivnilo další směřování výzkumu umělé inteligence.
  • 1959 – Americký Masachussetts Institute of Technology založil první AI Lab.
  • 1969 – sestrojen univerzální pohyblivý robot Shakey The Robot, který byl schopen uvažovat o svých vlastních činech. Tento projekt kombinoval výzkum v oblasti robotiky, počítačového vidění a zpracování přirozeného jazyka.
  • 1979 – bylo sestrojeno první počítačem řízené autonomní vozidlo Stanford Car. Dokázalo projet kancelář, aniž by narazilo do židlí.
  • 1999 – SONY uvedlo robotického autonomního psíka AIBO
  • 2009 – Google sestrojil autonomní auto
  • 2018 – První reálně využitelné aplikace na kvantových počítačích: IBM, D-Wave, Google
kategorie Z hospodářské politiky

Vláda schválila návrh přísnějších pravidel pro hospodaření s vodou a učinila důležitý krok k výstavbě nového jaderného zdroje

Ve Strakově akademii se 8. července 2019 uskutečnilo jednání vlády.
Ve Strakově akademii se 8. července 2019 uskutečnilo jednání vlády.
Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 8. července 2019 schválila investorský model výstavby nového jaderného zdroje Dukovany II a jmenovala členy expertního týmu pro potřeby vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Schválila také návrh novely vodního zákona a dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na roky 2019 až 2023.

Dostatek elektrické energie pro Českou republiku by měla v budoucnu zajistit nová elektrárna Dukovany II. Investorem její výstavby bude společnost Elektrárna Dukovany II, která je stoprocentní dceřinou společností ČEZ. Zvolit investorský model výstavby nového jaderného zdroje doporučil vládě Stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů v ČR. Po rozšíření Dukovan by měla přijít na řadu dostavba Jaderné elektrárny Temelín.

Výběr investorského modelu je důležitým krokem k zahájení výstavby nového jaderného zdroje. Stávající zdroje totiž dožívají. Současné dukovanské bloky by nové měly nahradit během 20 až 30 let. Vláda také jmenovala členy expertního týmu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, jimiž se stali Ing. Jan Vacík, MBA, Ing. Vojtěch Michalec, Ing. Jaromír Novák, Ing. Vladivoj Řezník a Ing. Jana Siegerová.

Na plnění úkolů Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů v ČR uvolní v letech 2019 a 2020 35,7 milionu korun. Vypsání výběrového řízení na zhotovitele výstavby Dukovan II odhaduje vláda nejdříve na konec roku 2020. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministři schválili také návrh novely vodního zákona a dalších tří souvisejících právních předpisů. Změny reagují na problémy s extrémním suchem. Vláda navrhuje mj. definovat pojmy sucha a nedostatku vody, uložit krajům a ministerstvům zemědělství a životního prostředí povinnost zpracovat pro území krajů i celé ČR plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody, ustanovit komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody či zavést novou evidenci dohledu nad vodními díly. V novele zákona o vodovodech a kanalizacích chce vláda umožnit provozovatelům vodovodů reagovat na stav nedostatku vody dle vodního zákona. Novela chce také nově ustanovit předpovědní službu pro sucho. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Vláda schválila také dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na roky 2019 až 2023. Sleduje tři hlavní cíle – zásadně zlepšit odměňování pedagogů, podpořit zavádění inovovaných Rámcových vzdělávacích programů do škol a zlepšit řízení škol a školských zařízení díky zefektivnění spolupráce centra a krajských úřadů. Učitelé by podle záměrů kabinetu měli mít v roce 2021 platy na úrovni 150 procent jejich výše v roce 2017. Nominální plat pedagogů má dosáhnout minimálně 130 procent průměrné hrubé mzdy ve společnosti. Vláda chce například zlepšit matematickou a finanční gramotnost žáků, posílit metodickou podporu škol a školských zařízení či vytvořit jednotnou informační platformu Ministerstva školství.

Ministři se zabývali také zprávou o hodnocení centrálního nákupu státu a resortních systémů centralizovaného zadávání za rok 2018. Stát v rámci centrálních nákupů v loňském roce nakoupil celkem za 5,7 miliardy korun a na nákupech ušetřil zhruba 1,7 miliardy. Centrální nákupy státu jsou realizovány buď prostřednictví tzv. rezortního systému nákupů, nebo prostřednictvím Centrálního nákupu státu. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda dnes také schválila Plán systémového snížení administrativní zátěže podnikání na období 2019 až 2022. Cílem plánu na období 2019 až 2022 je odstranění existující administrativní povinnosti či korigování nastaveného systému. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kompletní výsledky jednání vlády 8. července 2019 naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-8-cervence-2019-174936/.