Od nového roku meziročně zeštíhlí stát o 851 služebních a pracovních míst, schválila vláda

Tisková konference po konci jednání vlády, 30. listopadu 2022.
Tisková konference po konci jednání vlády, 30. listopadu 2022.
Vláda Petra Fialy schválila na jednání ve středu 30. listopadu 2022 novou systematizaci služebních a pracovních míst, kterou s účinností od 1. ledna 2023 zruší v porovnání se začátkem roku 2022 851 systemizovaných míst. Připravila také novelu speciálního zákona, kterou navrhuje prodloužit platnost institutu dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny až o jeden rok do konce března 2024, a odsouhlasila i navýšení odměny členům krajských a obecních zastupitelstev.

Nová systemizace služebních a pracovních míst platná od 1. ledna 2023 se týká celkem 234 služebních úřadů, na kterých bude celkem 75 559 služebních a pracovních míst.

„Naše vláda se v programovém prohlášení zavázala k tomu, že budeme systematicky snižovat počty úředníků a že budeme zefektivňovat státní správu. Dnes jsme k tomu udělali další krok. Schválili jsme návrh systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2023, díky kterému dojde k meziročnímu snížení úřednických míst o 851. Tímto krokem plníme závazek naší vlády zavádět úspory a zeštíhlovat státní správu a to jde ruku v ruce s omezováním množství agend, kterými se musí stát zabývat. A v této cestě budeme v dalších měsících a letech pokračovat,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Vláda projednala také návrh novely zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Hlavním důvodem novely je prodloužení mechanismu dočasné ochrany pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině, vystupňované navíc barbarskými útoky na ukrajinskou civilní energetickou infrastrukturu, se připravuje v rámci Evropské unie návrh na prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny o dvakrát šest měsíců. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Novela zákona proto analogicky navrhuje prodloužit stávajícím držitelům dočasné ochrany, kteří se nacházejí na území České republiky, toto pobytové oprávnění za určitých podmínek až do konce března 2024. Novela obsahuje i několik dalších změn, které se týkají zjednodušení získání kvalifikace v oboru psychologie kvůli zvýšené poptávce po těchto službách v souvislosti s příchodem osob zasažených válkou, evidence zaměstnanosti uprchlíků, výplaty humanitárních dávek či zajištění předškolní a školní docházky ukrajinských dětí.

Kabinet schválil také navýšení odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků. Novým nařízením se od 1. ledna 2023 zvýší odměny za výkon funkce uvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků a maximální možná výše odměn za měsíc poskytovaných za výkon funkce neuvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků plošně v průměru o deset procent v příslušných tabulkách. K dosud poslednímu navýšení odměn došlo od 1. ledna 2020, od té doby se podstatně zvýšila jak průměrná mzda v národním hospodářství, tak i ceny zboží a služeb, na druhou stranu se kvůli pandemii covid-19 a poté krizi spojené s válkou na Ukrajině narostla i náročnost výkonu těchto funkcí.

Vláda změnila také své usnesení z 6. dubna letošního roku, kterým stanovila strategické priority vlády České republiky ke zvládání dopadů uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu. Změnou převedla 560 milionů korun určených pro Ministerstvo pro místní rozvoj na podporu rozšíření kapacit pro nouzové ubytování ve vlastnictví územních samosprávných celků a jimi zřizovaných organizací ve prospěch Ministerstva práce a sociálních věcí (300 milionů), Správy státních hmotných rezerv (200 milionů) a Ministerstva zahraničních věcí (60 milionů) na pokrytí mimořádných výdajů spojených s důsledky války na Ukrajině a jí vyvolané uprchlické krize.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-30-listopadu-2022-201306/.

Projev předsedy vlády Petra Fialy v Poslanecké sněmovně v rámci třetího čtení návrhu zákona o státním rozpočtu

Premiér Petr Fiala vystoupil ve středu 30. listopadu 2022 v Poslanecké sněmovně s projevem k návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2023.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

Já jsem se ke státnímu rozpočtu České republiky pro rok 2023, o kterém dnes budeme hlasovat ve třetím čtení, podrobněji vyjadřoval už během prvního čtení. Opakovaně ho velmi důkladně a detailně zdůvodnil pan ministr financí Zbyněk Stanjura a vyjadřovali se k němu i ostatní členové vlády.

Velmi pozorně tady posloucháme celou dobu, poslouchali jsme v prvním, druhém čtení a děláme to i ve třetím čtení, návrhy, názory a kritiku opozice a samozřejmě všechny hlasy, které zde v Poslanecké sněmovně zaznívají, vláda bedlivě poslouchá. Jak vidíte, tak na ně také kolegové opakovaně v těch jednotlivých čteních reagují. Myslím si, že to nebylo vždycky obvyklé a že je správné, že tímto způsobem naše vláda ke státnímu rozpočtu, tak důležitému návrhu zákona přistupuje.

Náš návrh prošel prvním i druhým čtením, vy jste do něj přispěli desítkami pozměňovacích návrhů, které se v některých dílčích oblastech mohou promítnout do finální podoby. Ale za vládu chci říci, že nepodporujeme a neplánujeme žádné významné přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami. Stojíme si za návrhem rozpočtu v té podobě, se kterou jste se mohli seznámit.

Když jsem tu vystupoval minule, v prvním čtení, tak jsem říkal řadu klíčových argumentů, proč věřím, že rozpočet, který vám předkládá naše vláda, není sice nějakým ideálním stavem, který bychom si všichni přáli, ale rozhodně je v tuto chvíli přijatelnou, realistickou a vlastně jedinou správnou volbou.

Tyto své argumenty už nebudu znovu detailně opakovat, byť ta kritika se v nějakých směrech opakovala, ale dovolte mi, abych tu alespoň stručně shrnul, v jaké situaci jsme, a připomenul vám, o čem tu dnes hlasujeme a proč má rozpočet tuto podobu.

Naše vláda se pomocí předkládaného návrhu rozpočtu snaží využít všechny dostupné možnosti, abychom českým občanům a firmám zajistili co nejpřesnější a, pokud možno, rozsáhlou pomoc v mimořádné situaci. Abychom prostě České republice poskytli co největší šance na dlouhodobý rozvoj. A to je cíl i té pomoci, kterou poskytujeme.

Já jsem ten návrh, když jsem vystupoval k rozpočtu v prvním čtení, nazval „válečným“ rozpočtem a mluvil jsem o tom, že je to vlastně výsledek krizového managementu. Na tom se samozřejmě vůbec nic nezměnilo. Krizová podstata tohoto rozpočtu předjímá jeho podobu, jeho priority, ale samozřejmě přináší i jeho omezení.

Pro rok 2023 navrhujeme státní rozpočet, který počítá s příjmy 1 928 miliard korun a s výdaji ve výši 2 223 miliard. Předpokládané saldo státního rozpočtu tedy dostáhne minus 295 miliard korun.

Ano, jsou to velké peníze, ale těmito prostředky získáváme dvě podstatné věci: jednak čas na systémové překonání energetické krize, ale především, a to je důležité, nezanedbatelnou míru jistoty pro naše firmy a pro naše občany. Jistoty, že tuto krizi zvládnou.

Proto jsme také na pomoc lidem i firmám vyhradili přes dvě stě miliard korun, z toho sto miliard korun na zastropování cen energií. Jen připomínám, u silové elektřiny je to šest korun za kilowatthodinu a u plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, když mluvím o pomoci a podpoře, získává oproti roku 2022 o více než 141 miliard korun navíc na příspěvky a dávky pro občany, pro ty občany, které aktuální krize nejvíce ohrožuje. Jen samotná valorizace důchodů si vyžádá o více než 93 miliard korun navíc, což mimo jiné ale také znamená, že průměrný starobní důchod příští rok vyroste na asi 19,5 tisíce korun měsíčně a už na začátku roku důchody dosáhnou téměř na polovinu průměrné mzdy.

Tyto mimořádné výdaje jsou potřebné, jsou to výdaje na pomoc občanům a firmám a vláda tyto výdaje řeší pomocí mimořádných krátkodobých nástrojů tak, aby se vyhnula tomu, že bychom tady zaváděli některé daňové zatížení, které by to bylo tzv. na neurčito. Proto používáme mimořádné krátkodobé nástroje.

Výdaje kompenzujeme plánovaným příjmem zhruba sto miliard korun, který plyne z daně z neočekávaných zisků velkých firem, které bez vlastního přičinění profitují z růstu úrokové míry a ze zdražení energií, tedy windfall tax a válečná daň, a zároveň z odvodů příjmů z prodeje elektřiny nad stanovenou hranici za megawatthodinu, tak jak jsme se na tom domluvili na evropské úrovni.

Sněmovna na začátku listopadu oba mechanismy schválila a mezitím prošel další schvalovací proces, takže pokud předtím existovaly nějaké pochybnosti o tom, zda se na tyto příjmy v rozpočtu můžeme spolehnout, tak mohu všechny opět ujistit, že tato záležitost je vyřešena a rozpočet je vystavěn na velmi pevných základech, přesně tak, jak jsme to slibovali a jak to vláda plánovala. Návrhy prošly Senátem, vyšly také ve Sbírce zákonů. Víme tedy, že windfall tax bude platit od 1. ledna 2023 po dobu tří let a takto k tomu musíme přistupovat.

Stejně jako se od prvního čtení nezměnila povaha rozpočtu a potřeba chránit naše občany a samozřejmě nutnost reagovat na aktuální krize, nezměnilo se od té doby ani naše odhodlání investovat do řešení dlouhodobých projektů České republiky. A to je důležité.

Mezi naše priority patří investice do obranyschopnosti, do bezpečnosti České republiky, a tak jsme oproti letošnímu roku přidali téměř 23 miliard na modernizaci armády, abychom dokázali reagovat na současná rizika. Přibližujeme se tak jistými kroky ke slíbené hranici dvou procent HDP na obranu, které jsme léta nedokázali dosáhnout. V příštím roce překonáme hranici 1,5 procenta HDP na výdaje v této oblasti a ty výdaje dále porostou v příštích letech.

Podobně důležité jsou investice do dopravní infrastruktury, kam posíláme o 29 miliard navíc. Dosáhneme tím rekordního, i v této těžké době dosáhneme rekordního rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude mít k dispozici 150 miliard korun. Peníze budou využity například na tolik potřebnou stavbu nových úseků dálnic, silnic první třídy atd. Dopravní infrastruktura je něco mimořádně důležitého pro budoucí prosperitu České republiky a pro to, abychom mohli být úspěšnou zemí a my na tuto prioritu nezapomínáme ani v těchto těžkých podmínkách, ve kterých sestavujeme rozpočet na příští rok.

Poslední prioritou, kterou tu zmíním, jsou investice do vzdělání. Ministerstvo školství počítá s navýšením rozpočtu o sedmnáct miliard korun. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace v celkové výši téměř padesát miliard budou příští rok navzdory krizi rekordní, a to je, myslím, také dobrá ilustrace toho, jakou důležitost přikládáme investicím do naší budoucnosti. Tedy nejen pomoc našim občanům, která je extrémně důležitá, ale také investice do budoucnosti, do dobré budoucnosti České republiky.

Jak už jsem uvedl a nijak to netajím, ten rozpočet určitě není to, co bychom si jako členové vlády v ideálních časech přáli, ale je to realistický rozpočet. Rozpočet, který nám umožní vyrovnat se s krizemi, kterým čelíme, a v tomto smyslu je to rozpočet vrcholně odpovědný.

Je to rozpočet, který České republice zajistí bezpečí, který lidem pomůže překonat energetickou krizi, a dokonce nám v rámci možností dovoluje investovat do budoucnosti, do infrastruktury, do vzdělávání, do vědy a inovací.

Rozpočet reaguje na kritickou bezpečnostní situaci v Evropě, reaguje na energetickou krizi, tedy na vlivy, které jsou mimo naši kontrolu. Přesto ale nezapomíná na nejnutnější investice. S tím, co jsem teď řekl, tedy s tímto konstatováním, že reagujeme na kritickou situaci v Evropě, na vlivy, které jsou mimo naši kontrolu, ale že současně investujeme do budoucnosti, tak s tímto konstatováním se samozřejmě nechceme spokojit a děláme všechno pro to, abychom do budoucna byli připraveni dobře na to, že jakmile se rozpočtová situace České republiky, nebo abychom udělali všechno proto, aby, jak odezní tato krize, tak aby se rozpočtová situace České republiky v dalších letech významně stabilizovala.

Pracujeme na změnách, které zjednoduší chod státu, zruší zastaralé, zatěžující povinnosti a agendy. Hledáme cesty, jak co nejlépe uspořit veřejné peníze. V této souvislosti nás v blízké době čeká řada složitých rozhodnutí a já jen doufám, že ti, kteří dnes kritizují deficit státního rozpočtu, že budou nápomocni k tomu, abychom ta složitá rozhodnutí, která uděláme a se kterými sem přijdeme, také podpořili.

Máme na stole návrhy expertů z Národní ekonomické rady vlády. Těmi se samozřejmě také budeme detailně zabývat a nedávno zahájila svou činnost pracovní skupina, která si klade za cíl snížit výdaje o sedmdesát miliard ročně pomocí efektivních systémových opatření. S jejími výsledky vás seznámíme v průběhu příštího roku, samozřejmě ještě před přípravou dalšího rozpočtu.

Dámy a pánové, Česká republika se nachází v nejsložitější situaci ve své moderní historii. Je přirozené, že státní rozpočet na rok 2023 tomu odpovídá. Státní rozpočet dokládá, že situace je vážná, soustředí se na odpovědi na současnou krizi, ale má, jak jsem řekl, v sobě i naději, že se brzy vrátíme k původnímu směru, tedy k reformám, modernizaci a vyrovnaným veřejným financím.

Děkuji vám všem, kdo tuto nesnadnou pozici chápete a tento rozpočet podpoříte.

Petr Fiala, předseda vlády

V Praze se uskutečnila konference zaměřená na ochranu osobních údajů v éře digitalizace

V Lichtenštejnském paláci se uskutečnila konference zaměřená na ochranu osobních údajů, 29. listopadu 2022.
V Lichtenštejnském paláci se uskutečnila konference zaměřená na ochranu osobních údajů, 29. listopadu 2022.
V úterý 29. listopadu 2022 uspořádal Úřad vlády společně s Asociací pověřenců ČR v Lichtenštejnském paláci v Praze konferenci s názvem Ochrana osobních údajů v éře digitalizace. Na akci vystoupil například místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Jiří Kaucký či náměstek vedoucí Úřadu vlády pro řízení Sekce pro právo a ekonomiku Filip Minář.

Ve Zlatém sále Lichtenštejnského paláce uspořádal Úřad vlády společně s Asociací pověřenců ČR konferenci zaměřenou na představení aktuálního stavu ochrany osobních údajů v projektech digitalizace veřejné správy či nových požadavků na ochranu osobnosti a zpracování osobních údajů. Mezi další témata patřila rovněž kybernetická bezpečnost ve světle dodržování principu data protection by design a aktuální trendy využití nových technologií vyžadujících nastavení odpovídající ochrany osobních údajů již od návrhu činnosti jejich zpracování.

Řečníci se na konferenci shodli na tom, že digitalizace státní správy musí jít ruku v ruce s kybernetickou bezpečností a zejména pak s ochranou osobních údajů. Stát by měl mít k dispozici pouze tolik údajů, kolik jich k plnění svých zákonných povinností potřebuje a měl by je zpracovávat jen k účelu, pro který je má.

Kromě místopředsedy vlády pro digitalizaci a předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů se jednotlivých bloků akce zúčastnili také zástupci Úřadu vlády, resortů vnitra, obrany či Asociace pověřenců ČR nebo firmy Microsoft.

COMPET: Byznys žádá více času k projednání návrhů

Rada EU pro konkurenceschopnost (COMPET) zasedne dne 1. 12. 2022  a bude se zabývat dvěma  pro byznys velmi důležitými legislativními návrhy EK ve světle zeleného přechodu. Půjde návrh  o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CS3D) a návrh o posílení postavení spotřebitelů v digitální oblasti  U obou se očekává v rámci legislativní části agendy přijetí obecného přístupu.

Pokud jde  o první návrh k náležité  péči, evropský byznys se domnívá,  že předložený text obecného přístupu ještě není dostatečně dopracovaný, vykazuje nedořešené legislativní nedostatky a je nutná další diskuse pro zajištění potřebné kvality. Obrací s velmi naléhavým dopisem na adresu CZ PRES a ministra průmyslu a ochodu, Jozefa Síkelu, ve kterém identifikuje body návrhu, na kterých se musí ještě pracovat.

  • Cílem návrhu by mělo být zajištění rovných podmínek na jednotném trhu EU. Právní roztříštěnost, která poškozuje cíle návrhu, bude realitou, pokud nebude zajištěna plná harmonizace klíčových ustanovení této směrnice. Záměrem by mohlo být zopakování toho, co je zapracováno ve spotřebitelských směrnicích EU, které používají „doložku o vnitřním trhu“. V souladu s tímto ustanovením členské státy „nebudou zachovávat ani zavádět ve svém vnitrostátním právu ustanovení odchylná od ustanovení této směrnice, včetně více či méně přísných ustanovení, pokud směrnice nestanoví jinak.
  • Přístup dodavatelského řetězce (namísto hodnotového řetězce) je jediný přiměřený, zvládnutelný a realistický a v souladu se stávajícími vnitrostátními povinnými rámci náležité péče.
  • Jasnost norem týkajících se významnosti (materiality), které musí společnosti dodržovat, je zásadní. Je zásadní přehodnotit a výrazně zkrátit seznam norem/konvencí v příloze. Většina z nich se vztahuje na státy (nikoli na právnické osoby jako společnosti) a zanechávají společnosti ve velké právní nejistotě.
  • Ustanovení o odpovědnosti musí být vyvážená a přiměřená. Odpovědnost by měla být omezena na situace hrubé nedbalosti nebo úmyslného nedodržení a měla by být vyvolána pouze za vlastní jednání společností.

Posílení postavení spotřebitelů v digitální oblasti

I když evropský byznys podporuje různé iniciativy týkající se udržitelné spotřeby, požaduje rozumné požadavky na informace (zásada „potřeba vědět“), žádné překrývání mezi paralelními iniciativami  a realistické prováděcí lhůty. Zdůrazňuje také, že iniciativy spotřebitelské politiky EU by měly být využívány jako nástroj umožňující podnikům lépe využívat výhod fungování na jednotném trhu, například tím, že pomohou bojovat proti administrativní zátěži a snižují právní roztříštěnost. Pro zajištění toho je zásadní proporcionalita a přístup plné harmonizace.

Better regulation a úloha Rady pro konkurenceschopnost

Dne 15. 11. 2022 adresoval BusinessEurope dopis na Daniela Blockerta, předsedu Pracovní skupiny na vysoké úrovni Rady pro konkurenceschopnost a růst,  týkající se zrychlující regulatorní mašinérie s dopady na podniky. BusinessEurope se domnívá, že Rada pro konkurenceschopnost EU by měla hrát mnohem silnější roli při upozorňování na tyto obavy a pevně stát v legislativním procesu s cílem kontrolovat regulační zátěž a chránit konkurenceschopnost našich podniků a jejich schopnost udržovat a vytvářet pracovní místa. Byznys volá zavedením pravidelného hodnocení dopadů legislativního programu Komise na konkurenceschopnost, které by mělo být projednáno Radou pro konkurenceschopnost a oznámeno Evropské radě.

Dopis pro ministra 2022-11-28_Letter_to_COMPET_1.pdf

Dopis pro ambasadora 2022-11-15_BusinessEurope_letter_to_HLG_COMPET_.pdf

vdrbalova@spcr.cz

Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2023 s Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů podepsána!

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) dne 28. listopadu 2022 podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2023 s Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění kolektivní smlouvy bude posléze zveřejněno na webových stránkách OSPZV-ASO ČR.

Středobodem této kolektivní smlouvy, jenž byl předmětem dlouhého a složitého vyjednávání, je procentuální zvýšení mezd, a to ve srovnání s rokem 2022. V závěru jednání bylo dosaženo jejich růstu v průměru o 10,04 %. Toto zvýšení mezd, tedy v době, kdy česká ekonomika prožívá složité období, považuje předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumír Dufek za velký úspěch.

V tomto týdnu by mělo proběhnout také jednání Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR s vedením Zemědělského svazu ČR o podpisu Kolektivní smlouvy vyššího stupně pro rok 2023. Očekáváme, že i tato kolektivní smlouva, po projednání všech navržených bodů smlouvy a dosažení vzájemné shody nad jejím zněmím, bude rovněž podepsána.

Vychází nová Statistická ročenka

Český statistický úřad vydal Statistickou ročenku České republiky 2022, přinášející údaje o stavu a vývoji nejdůležitějších oblastí hospodářského, sociálního a kulturního života země. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o 30. svazek této edice. Publikace vychází v uživatelsky přívětivějším, větším formátu, obsahuje i nové grafické prvky a zvýšila se její barevnost.

Letošní vydání ročenky přináší komplexní pohled na rok 2021, který byl, podobně jako rok předchozí, ovlivněn pandemií onemocnění covid-19. Uskutečnila se v něm také významná a výjimečná statistická událost, kterou bylo sčítání lidu, domů a bytů, jež u nás v moderní podobě probíhá v pravidelných cyklech již od roku 1869,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

K 31. 12. 2021 měla Česká republika 10 516 707 obyvatel, 86 měst s více než 15 000 obyvateli, hlavní město Praha mělo 1 275 406 obyvatel. Celorepubliková bilance přirozené měny byla záporná, zemřelo o 28,1 tisíce více osob, než kolik se živě narodilo dětí. Jednalo se tak o nejhlubší přirozený úbytek v historii Česka od roku 1918. Počet zemřelých byl nejvyšší od konce druhé světové války, přičemž v porovnání s průměrem let 2015–2019 byl vyšší o čtvrtinu. Zahraniční stěhování zaznamenalo kladný výsledek ve výši 50,0 tis. osob, nejvyšší od roku 2009.

Z ekonomického pohledu pokračoval v roce 2021 proces zotavování hospodářství po pandemickém propadu a hrubý domácí produkt vzrostl o 3,5 %. Po odeznění restrikcí v oblasti obchodu a služeb se však projevily problémy s nedostatkem součástek, které zejména ve druhé polovině roku brzdily průmysl, především pak výrobu motorových vozidel. Ostatním odvětvím průmyslu se ale většinou dařilo a příznivě se vyvíjela i většina služeb. Ve druhém pololetí zintenzivnil v celé ekonomice cenový růst. Celková bilance zahraničního obchodu se zbožím za rok 2021 skončila schodkem 9,0 miliardy Kč ve srovnání s přebytkem 179,9 miliardy Kč v roce 2020. Za dovoz ropy a zemního plynu byla v roce 2021 vynaložena přibližně dvojnásobně vyšší částka oproti roku 2020, a to zejména v důsledku růstu cen na světových trzích.

Jako každý rok přináší Statistická ročenka i některé novinky, letos zejména 9 tabulek se základními výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Dozvíte se z nich, že v rozhodný okamžik sčítání žilo v Česku 10 524 167 obyvatel, o 87,6 tisíce více než v roce 2011. Populace od roku 2011 zestárla v průměru o 1,7 roku, počet dětí se zvýšil o 13,6 %, seniorů však přibylo téměř o třetinu (o 30,6 %).

Kongres ADP – Praha Olšanka

Ve čtvrtek dne 24. 11. 2022 se v Hotelu Olšanka v Praze konal volební Kongres ADP. Jednání se zúčastnili delegáti všech regionálních organizací ADP z celé republiky. V úvodu byli představeni letos nově zvolení členové Výkonného výboru ADP.
 
Kongresem byla zvolena Centrální revizní komise ADP, která bude pracovat v novém složení. Za dlouholetou práci v čele CRK bylo poděkováno paní Lence Gillichové, která již letos nekandidovala. Minutou ticha byla uctěna památka zesnulých členů ADP p. Hodíka a p. Oláha.
 
Následně byla přednesena zpráva o činnosti ADP za období 2018-2022, Zpráva Centrální revizní komise, Zpráva o činnosti SIBP za období 2018-2022. Přítomnými bylo odsouhlaseno usnesení o přechodném ustanovení, že do konce měsíce února 2023 oznámí předseda ADP termín dalšího kongresu ADP, který bude svolán nejpozději do 31. 5. 2023.
 
V odpoledním bloku informoval předseda ADP o výsledcích jednání v oblasti jízdních výhod nebo jaké cíle má pracovní skupina, která se bude zabývat problematikou institutu střežení pracoviště. Uskutečnilo se proškolení funkcionářů a přítomných o uzavřené PKS SŽ pro rok 2023. V rámci diskuse se řešil výsledek kolektivního vyjednávání či parametry nově připravovaných Stanov ADP.
  • Zdroj: Aliance drážního provozu

Daňový balíček schválen. Jaké změny lze očekávat?

Novela zákona o daních z příjmů a DPH prošla Sněmovnou i Senátem a bude poslána prezidentovi republiky k podpisu. Takzvaný malý daňový balíček je spojen s dodatečným vložením tzv. Windfall tax, avšak obsahuje i některé pozitivní změny pro firmy. Nemalá část z nich souvisí s dlouhodobými požadavky Svazu průmyslu. Podívejte se, co novela obsahuje a jaké novinky přinese.

Hlavním cílem novelizace ze strany vlády bylo zvýšení minimálního limitu povinné registrace k DPH z 1 mil. na 2 mil. Kč a možnost uplatnění paušální daně do stejné výše. Tím se snižuje administrativa u menších podniků, neboť povinnosti spojené s daněmi a pojistným jsou značně zatěžující. Nová podoba paušální daně však na rozdíl od té dosavadní do 1 mil. Kč počítá se třemi daňovými pásmy odvozenými od výše a charakteru příjmu poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh, a tedy i samotnou daň a pojistné.

Do prvního nejnižšího pásma (paušální záloha 6 208 Kč měsíčně v roce 2023) se bude moci přihlásit subjekt s příjmy do 1 mil. Kč bez ohledu na charakter činnosti, nebo s příjmy do 1,5 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu 60 % či 80 %, nebo do 2 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu ve výši 80 %. Do druhého pásma (paušální záloha 16 000 Kč měsíčně) se přihlásí poplatník s příjmy do 1,5 mil. Kč bez ohledu na charakter činnosti nebo do 2 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu 60 % či 80 %. Do třetího nejvyššího pásma (paušální záloha 26 000 Kč měsíčně) budou moci vstoupit všichni poplatníci, jejichž celkové příjmy nepřesáhly 2 mil. Kč.

Novela také u poplatníka paušální daně zvyšuje minimální limit pro podání daňového přiznání v případě jiných příjmů, např. z nájmu či z kapitálového majetku, a to z nynějších 15 000 Kč na 50 000 Kč ročně. Pro poplatníka s příjmy ze závislé činnosti se taktéž zvyšuje minimální limit vedlejších příjmů (§ 7 – § 10 ZDP) pro podání daňového přiznání z aktuálních 6 000 Kč na 20 000 Kč ročně.

Svaz průmyslu na novele zákona nejvíce oceňuje, že zde byly zapracované i některé naše požadavky. Jedná se například o prodloužení mimořádných zrychlených odpisů pro firmy za letošní a příští rok. Zrychlené odpisy byly zavedeny během koronavirové krize, konkrétně pro roky 2020 a 2021, aby byl podpořen ekonomický růst. Podnik si tak v uvedených letech mohl a díky této novele i nadále může odepsat majetek v 1. odpisové skupině (např. počítače, kancelářské potřeby, nářadí) již za 12 měsíců oproti standartním třem letům a majetek v 2. odpisové skupině (např. automobily, pracovní stroje) za dva roky namísto běžných pěti let. SP ČR již dříve vyzýval, aby byl uvedený proinvestiční nástroj prodloužen.

Dále se upravují parametry kontrolního hlášení DPH, na jehož nedostatky Svaz dlouhodobě upozorňuje. Proto oceňuje snahu zákonodárce o zmírnění přísných sankcí alespoň pro menší plátce a prodloužení lhůty pro úpravu hlášení na základě výzvy pro změnu, potvrzení či doplnění z 5 na 17 kalendářních dní. Ačkoliv Svaz požadoval snížení často drakonických pokut pro všechny plátce či obecně vyšší míru tolerance vůči bagatelním přestupkům, i tyto změny jsou určitým krokem vpřed směrem k přívětivějšímu podnikatelskému prostředí.

Za důležitou změnu Svaz považuje také dotažení legislativní úpravy daňových odpočtů na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání v době koronavirové krize, která definuje jasné podmínky použití výše uvedených odpočtů ve zdaňovacích obdobích od 1. 4. 2019 – 30. 4. 2021. V této době nemohl být u daného majetku kvůli uzávěrkám doložen požadovaný rozsah výuky, a proto se stanovuje tzv. fikce naplnění podmínky výuky s dodatečným splněním v následujících zdaňovacích obdobích bez nutnosti zvyšovat základ daně o „neuplatněné“ odpočty. Zmíněná úprava zajišťuje právní jistotu podnikatelů.

Windfall tax

Jednou z nejpodstatnějších změn je windfall tax, která byla do daňového balíčku „přilepena“ pozměňovacím návrhem během projednávání ve Sněmovně. Sazba daně z tzv. neočekávaných zisků v odvětví energetiky, zpracování ropy, těžby fosilních paliv a bankovnictví je stanovena ve výši 60 procent a má být platná po dobu tří zdaňovacích období v letech 2023 až 2025. Zálohy se však budou platit již příští rok dle letošních výsledků s případným pozdějším nedoplatkem/vrácením přeplatku ze strany státu. Vyměřovací základ daně vznikne porovnáním zisku v aktuálním roce  s průměrem zisků v letech 2018 až 2021 navýšeným o 20 procent. 

Mimořádné dani by v uvedených odvětvích měly podléhat jen společnosti dosahující stanovené minimální hranice ročních příjmů z činností v rámci daného sektoru. Pro výrobu a distribuci energie by se nejprve měly zohlednit příjmy z rozhodných činností na úrovni celé skupiny (případně větší firmy), která je pro konkrétní holding ve výši 2 mld. Kč za rok 2021. Následně by se pro účely daně posuzovaly jednotlivé společnosti v dané skupině s vlastním IČO s  prahem příjmů 50 milionů korun z rozhodné činnosti ročně. Způsob kvalifikace poplatníků je o to složitější, že například pro odvětví těžby a úpravy černého uhlí, těžby ropy a zemního plynu nebo výroby koksu a rafinovaných produktů by obecně platil jen minimální roční příjmový práh ve výši 50 milionů korun z rozhodné činnosti, zároveň by z ní muselo pocházet v rámci zdaňovacího období za rok 2021 nejméně 25 procent ročního čistého obratu. 

Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje na nesystémovost a rizika zavádění mimořádných daní, navrhovanou daň však od počátku vnímal jako politický návrh s ohledem na současnou situaci a zaměřil se na technické parametry a možnosti dílčích úprav ve prospěch firem. Díky úsilí Svazu průmyslu se podařilo dojednat několik změn, se kterými původní návrh nepočítal. Například byly z okruhu rozhodných příjmů pro určení poplatníka daně vyňaty příjmy závodních energetik a procesů v průmyslu, které jsou používané pouze ve výrobě či spotřebě v rámci skupiny a nepřeprodávají se dále. Dále se mimo jiné zvýšil minimální roční práh příjmů z rozhodné činnosti kvalifikující poplatníka daně. 

Letošní cena za Průmysl 4.0 míří do Holešova

Třetí ročník Ceny za Průmysl 4.0 ovládly projekty komplexní digitální transformace firem, nasazení umělé inteligence, ale i skutečných či virtuálních robotů. Cenu za Průmysl 4.0 Svazu průmyslu za rok 2023 si odnesla holešovská firma ELKO EP za projekt komplexního digitálního sledování výroby. Odborná porota z přihlášených projektů vyzdvihla také digitální transformaci Strojírny Oslavany, která obdržela speciální ocenění České spořitelny, partnera Ceny za Průmysl 4.0. 

Zvláštní cenu poroty získalo nasazení umělé inteligence a rozpoznání obrazu pro prediktivní údržbu výrobní linky ve Škodě Auto. Porota také vysoce hodnotila virtuálního avatara Alex, který pomáhá optimalizovat výrobu v českobudějovickém závodu Bosch, či automatický sklad instalovaný společností Continetal Automotive v závodě v Brandýse nad Labem.

 „Do letošního ročníku Ceny za Průmysl 4.0 se přihlásili jednak systémoví integrátoři a softwarové firmy, jejichž produkty lze aplikovat u širokého portfolia uživatelů, ale hlavně firmy, které integrují pokročilé digitální technologie do svých vnitrofiremních procesů a tím zvyšují jejich efektivitu. Mám radost, že stále větší počet firem řeší svoji digitální transformaci komplexně a postupně ubývá projektů, které, byť velmi sofistikovaným způsobem, řeší pouze jednotlivé technologické ostrůvky bez dalších datových vazeb na ostatní procesy ve firmě,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a člen odborné poroty.

Firmy už mohou přihlašovat další projekty Průmyslu 4.0 do čtvrtého ročníku Ceny za Průmysl 4.0. Jejím partnerem je Česká spořitelna, která vítěze odmění voucherem na 50 tisíc korun. Detailní informace o Ceně za Průmysl 4.0 jsou na webu Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ELKO EP : DIGITÁLNÍ SLEDOVÁNÍ VÝROBY ZVEDLO PRODUKTIVITU O 55 PROCENT

Takový způsob digitalizace by měl být inspirací pro všechny výrobní podniky. Tak zhodnotila odborná porota projekt digitálního sledování celého výrobního procesu v holešovské společnosti ELKO EP . Firma vyrábí tři stovky typů produktů ve 2500 variacích. Na jejich montáž používá 80 tisíc komponentů. Bez digitalizace výroby a jasné identifikace všech výrobních kroků, by už nedokázala efektivně dál růst. Základem bylo zbavit se papírové dokumentace a převést ji do elektronické podoby. Všechny výrobky firma na začátku osazuje čárovým nebo QR kódem, po jehož naskenování každý pracovník nebo stroj přesně ví, o jaký výrobek se jedná a jakou úlohu s ním má provést. K sériovému číslu konkrétního výrobku nyní existují v reálném čase záznamy o použitých komponentech i pracovních úkonech a operacích. Lze tak lépe plánovat výrobu, dohledávat případné neshody či přizpůsobovat výrobky požadavkům zákazníků. Díky jedinečnému kódu lze výrobky skladovat, sledovat při vrácení a dokonce registrovat do programu loajality. Stroje se také dokážou automaticky přizpůsobit konkrétnímu výrobku, který do nich vstupuje. Výsledkem digitalizace bylo zvýšení produktivity práce o 55 procent. Na nestrojních výrobních operacích mohla firma zredukovat provoz na jednu směnu, což přineslo významné snížení nákladů a zatraktivnilo práci ve výrobě i pro řadu matek s malými dětmi. Použitou technologii začal používat také jeden ze zákazníků ELKO EP ve svých závodech.   

elko EP stitky

BOSCH GROUP: ALEX POMÁHÁ VYRÁBĚT EFEKTIVNĚJI

Je modrý a po firmě se pohybuje virtuálně. Vidět je jen přes obrazovku tabletu nebo mobilního telefonu. To je avatar Alex, který v českobudějovickém závodě společnosti Bosch pomáhá optimalizovat výrobu jednotek DNOX a chránit zdraví zaměstnanců. Aplikace používá systém rozšířené reality a má přístup k veškerým dostupným datům z firemních systémů pro řízení výroby. Vedoucí směny může aplikaci zapnout, pokud výroba je rychlejší, nebo pomalejší než plánovaný standard. Namíří tablet na vybranou linku, na displeji poté nejsou vidět jen pracovníci, ale také avatar Alex, který paralelně vykonává všechny montážní kroky. Pohybuje se optimálně, tedy v průměrném definovaném čase a dokonalém ergonomickém postoji. Pokud je Alex v jakékoliv fázi montáže rychlejší nebo pomalejší než pracovník na lince, vedoucí směny může rozpoznat problém a začít ho okamžitě řešit. Z aplikace může vedoucí získat také tipy pro zaměstnance, aby operace prováděli ergonomičtěji, a chránili tak své zdraví. Zavedení aplikace vedlo k dalšímu zpřehlednění a pochopení složitého výrobního procesu. Avatar Alex je součástí celého systému, který mimo jiné pomohl k 15procentní úspoře času u klíčových zaměstnanců. O aplikaci už projevily zájem i další závody ze skupiny Bosch.

Bosch Alex

STROJÍRNA OSLAVANY: DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE ZVÝŠILA ZISK O DESÍTKY PROCENT

Výrobce hydraulických tlumičů STROJÍRNA OSLAVANY se do digitální transformace pustila už před šesti lety. Postupně vytvářela ostrůvková řešení, jako vizualizace výrobní dokumentace na výrobních terminálech, elektronické fronty práce, plynulé odepisování výrobních operací či dohled strojů nad vytížeností kapacit. Tato dílčí řešení následně firma propojila do celkového konceptu digitální továrny, v níž na společné platformě komunikují lidé, výrobní zařízení, manipulační a skladová zařízení, budovy a energetické zdroje. Systém umí také autonomně řídit kompletní výrobní proces, dosáhnout jeho vyšší efektivity a produktivity. V číslech z let 2020 a 2021 to znamená meziroční růst výnosů o 24 procent, provozního zisku o 45 procent či hodnoty nových objednávek o 46 procent. Firma také o 8 procent zlepšila včasnost dodávek. Lepší hospodářské výsledky díky digitalizaci se promítly do zvýšení průměrného výdělku. Firma v letech 2017 až 2021 do digitální transformace investovala necelých 20 milionů korun. Klíčové bylo zaškolení zaměstnanců, aby se veškeré procesy staly opravdu digitální.

Roboticka bunka Oslavany

CONTINENTAL AUTOMOTIVE: AUTOMATICKÝ SKLAD POMOHL ROZŠÍŘIT VÝROBU

Roboti v novém automatickém skladu v brandýském závodě Continental Automotive se pohybují nad vysokými sloupci beden s jednotlivými díly a nepřetržitě je dodávají do výroby. Nedělají přitom chyby. Instalace automatického skladu AutoStore byla pro firmu dalším krokem k celkové digitální transformaci závodu v Brandýse nad Labem. Ten Continental zvolil jako modelový závod pro digitalizaci v rámci celého koncernu. Sklad je napojený na další digitální systémy firmy, ať už jde o umělou inteligenci či systémy plánování a predikce. Díky robotickému skladu firma ušetřila 2000 metrů čtverečních plochy, na kterou rozšířila výrobu. Závod v Brandýse se také mohl transformovat na výrobu ultrasofistikované elektroniky, která firmě přináší větší objemy zakázek a tržby. Šlo o vůbec první instalaci zvolené technologie skladu AutoStore v Česku. 

Continental AutoStore

ŠKODA AUTO: KOUZELNÉ OKO HLÍDÁ PROVOZ KLÍČOVÉ LINKY

Z výrobní linky na výrobu vozů OCTAVIA a ENYAQ ve Škodě Auto sjíždí každou minutu nové auto. Pokud se linka kvůli poruše náhle zastaví, šplhají náklady rychle do milionů korun. Nově možným problémům předchází systém MAGIC EYE. Kombinace sedmi kamer a počítače, které jsou instalovány přímo na závěsu, jenž nese karoserii celou linkou, hlídá, zda dopravník pracuje správně. Dříve musel stav dopravníku, jeho mechanických součástí i elektroniky, pravidelně kontrolovat pracovník údržby. Na řadě míst kvůli špatné přístupnosti ovšem kontrola nebyla možná. To už je minulost. MAGIC EYE pomocí umělé inteligence vyhodnocuje tisíce snímků dopravníku, zjišťuje odchylky a přivolá pracovníky údržby v případě potřeby dříve, než by porucha nečekaně zastavila celou linku. ŠKODA AUTO se nyní chystá kouzelné oko nasadit na dalších linkách. Mohlo by se uplatnit i v sesterských závodech koncernu Volkswagen.

Skoda magic eye production line

Článek vyšel v listopadovém čísle časopisu Spektrum. Celé číslo si můžete stáhnout zde.

 

Premiér Fiala se v Košicích zúčastnil jednání předsedů vlád zemí V4

Na schůzce premiérů zemí Visegrádu se řešily především dopady války na Ukrajině, energetické krize a nelegální migrace, 24. listopadu 2022.
Na schůzce premiérů zemí Visegrádu se řešily především dopady války na Ukrajině, energetické krize a nelegální migrace, 24. listopadu 2022.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se čtvrtek 24. listopadu zúčastnil v Košicích jednání premiérů zemí V4. Šlo o první setkání předsedů vlád v rámci slovenského předsednictví V4, které začalo v červenci tohoto roku. Mezi hlavními tématy plenárního zasedání byla energetická bezpečnost, válka na Ukrajině a boj proti nelegální migraci. Lídři ČR, Polska a Slovenska také ocenili příslib Maďarska, které se zavázalo ratifikovat přijetí Finska a Švédska do NATO.

Jedním z hlavních témat setkání byla opatření proti nelegální migraci. „Shodli jsme se na potřebě lepší ochrany vnější hranice schengenského prostoru a zabránění aktivitám převaděčských skupin. Vyjádřili jsme také připravenost pomoci Maďarsku s ochranou vnější hranice,“ uvedl premiér Fiala. České předsednictví v Radě EU s ohledem na prudký nárůst migračních proudů svolalo na pátek mimořádné zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu. Počty zadržených nelegálních migrantů jsou letos rekordní. Od začátku roku do 13. listopadu bylo v ČR zadrženo 21 226 nelegálně tranzitujících osob. V roce 2021 to přitom bylo pouze 1011 lidí.

Lídři V4 se rovněž shodli na jednoznačné vojenské, humanitární a materiální podpoře Ukrajiny. „Je to důležitý krok k odražení ruské agrese. Máme společný postoj i k finanční pomoci Ukrajině a zajištění dlouhodobého financování pro příští rok, i když existují rozdílné názory ohledně praktického provedení této pomoci. Shodli jsme se také na tom, že Rusko nesmí nadále představovat hrozbu pro Evropu a že je třeba udělat vše pro zachování ukrajinské nezávislosti a suverenity,“ uvedl český premiér.

Unijní státy jsou připravené příští rok Ukrajině půjčit 18 miliard eur. Ukrajina ztratila přístup na finanční trhy a nemá tak prostředky na běžný provoz státu a zajištění chodu kritické infrastruktury. Cílem českého předsednictví v Radě EU je usnadnit projednání této pomoci, aby bylo možné návrh přijmout na Radě ministrů financí 6. prosince.

Dalším tématem jednání byla energetická bezpečnost a spolupráce v této oblasti. „Naším cílem je posílení odolnosti energetického systému a zbavení se závislosti na ruských fosilních zdrojích. Všichni se shodujeme na tom, a budeme to i nadále prosazovat společně, aby jednotlivé členské státy měly svobodu výběru svého energetického mixu, což pro řadu z nás znamená rozvoj jádra a obnovitelných zdrojů,“ dodal český předseda vlády.

Předsedové vlád zemí V4 se také shodli na dalších setkáních v tomto formátu. „Ta debata byla velmi otevřená a jsem rád, že jsme si mohli vyjasnit i některé otázky ve kterých třeba mezi sebou nemáme shodu. Takováto otevřená debata pomáhá předcházet nedorozuměním a je příslibem pro budoucí spolupráci,“ řekl Petr Fiala.