Ministryně práce Jana Maláčová: Jak český trh zvládá krizi, ukáže až dubnová nezaměstnanost

Stát by teď měl podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zamezit nezaměstnanosti a podpořit malé firmy. V březnu zůstala nezaměstnanost na únorových třech procentech, a i když první dubnové dny vykazují standardní hodnoty, vývoj lze odhadovat jen s obtížemi, uvedla to v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Jana Maláčová také odmítla myšlenku premiéra Andreje Babiše (ANO) na podporu aerolinek Smartwings.

„Teď začíná být jasné, že teprve duben ukáže, jak budou firmy a vlastně vůbec celý trh práce reagovat na koronavirovou krizi. Čísla jsou potěšující, ale neznamená to, že to tak zůstane,“ prohlásila Jana Maláčová. V prvních dubnových dnech úroveň nezaměstnanosti, podle Jany Maláčové, neroste. Ministerstvo práce a sociálních věcí v současnosti předpokládá zvýšení nezaměstnanosti ze tří na osm procent. „Pět procent opravdu věštíme. Zkopírovali jsme to z dopadů hospodářské krize z let 2008 a 2009,“ řekla Jana Maláčová. Pětiprocentní nárůst označila jako černý scénář.

Ani podle ekonoma Filipa Matějky z CERGE-EI a člena Ústředního krizového štábu nelze vývoj předvídat. „Vypadá to, že je to největší ekonomická rána pro západní svět za posledních padesát let, daleko větší než finanční krize před deseti lety,“ prohlásil Filip Matějka. Stát podle něj musí hlavně zabránit vzrůstu nezaměstnanosti. „V každém případě vzroste hrozně moc,“ uvedl. Nepředpokládá ale, že by došlo k podobné situaci jako za velké hospodářské krize ve 30. letech. „Teď přece jen víme daleko více, jak řídit ekonomiku,“ řekl. Důležité je podle něho následující dva měsíce podpořit nejen firmy, ale i domácnosti, které nemají naspořeno.

Podle senátorky Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) nebude mít opozice problém s podporou pomoci živnostníkům nebo kurzarbeitu. Ten je podle ní potřebný, podmínky pro vyplnění žádosti jsou ale složité. S tím souhlasil i Filip Matějka.

„Ve Švýcarsku podnikatel jeden den vyplnil formulář a druhý nebo ten samý den měl peníze na účtu. Teprve potom vláda zkontrolovala, jestli si nevymýšlel. U nás to bylo tak, že podnikatelé vyplňovali strašně moc formulářů. Trvalo to den nebo dva a teprve potom za týden dostali e-mail s pořadovým číslem,“ uvedl ekonom Filip Matějka.

Ministryně Jana Maláčová ale oponovala, že vyplnit žádost o příspěvek na mzdu nebo její náhradu je jednoduché. Vyplácet by je podle ní mohl stát v řádech dní, záleží ale také na tom, jestli firmy nebudou v žádostech dělat chyby. „Pokud to budeme muset stornovat a vracet, tak se to pro všechny zpozdí. Pokud to bude všechno v pořádku, bude se to sekat jako cvičky,“ řekla Jana Maláčová.

V pořadu se také rozvinula debata o tom, že je třeba pomoci i lidem, kteří pracují na dohodu. V tomto duchu vystoupil ekonom Filip Matějka i senátorka Šárka jelínková. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová k tomu uvedla, že ministerstvo plánuje pomoci i lidem odkázaným na příjem z dohod o provedení práce. Na ně by mělo být rozšířeno vyplácení takzvaného bolestného, o kterém tento týden rozhodla vláda. Původně na něj měla dosáhnout jen menší část živnostníků, následně ale ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) oznámila úpravu pravidel.

Další část debaty se týkala otázky, komu je nutné pomoci, zda velkým firmám či spíše malým a středním. Svým způsobem tato debata vyplynula ze sobotního prohlášení premiéra Andreje Babiše, že stát by měl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli koronavirové krizi dostaly do problémů. Jako příklad uvedl nízkonákladové aerolinky Smartwings. Společnost už ale měla potíže před vypuknutím pandemie.

Ekonom Filip Matějka k tomu řekl, že stát by se měl zaměřit naopak na malé firmy. Velké firmy totiž zvládnou zařídit banky. Když bude mít problém třeba společnost Škoda, tak banka najde způsob, jak pomoci. Stát musí pomáhat plošně menším a středním firmám.

Podle Jany Maláčové premiér Andrej Babiš návrh vládě zatím nepředložil. „Diskuse na vládě o tom ještě neproběhla. Bude muset proběhnout. Pomáhat se má malým a středním podnikům, nikoliv miliardářům,“ prohlásila. Zároveň řekla, že privatizace někdejších ČSA, dnešních Smartwings, se podle ní ukázala jako chyba. „Zbavovat se strategických firem znamená, že je v krizi stejně zachraňuje stát. Zisky budou soukromé, ztráty veřejné,“ uvedla. A pokud by podle ní stát musel vstoupit do nějaké firmy, tak by to mělo být formou kapitálového vstupu, tedy že by stát ve firmě získal podíl. „Určitě o tom budeme debatovat na vládě,“ dodala.

 
  • Zdroj: Česká televize

Prezident ČR Miloš Zeman podpořil opatření proti koronaviru

Na zámku v Lánech kvůli epidemii jednal v sobotu poradní tým prezidenta Miloše Zemana. Přizváni byli ministři vnitra a obrany Jan Hamáček (ČSSD) a Lubomír Metnar (za ANO) a policejní prezident Jan Švejdar. Podle zpravodajství České televize oba ministři, po skončení této schůzky, uvedli na tiskové konferenci, že prezident a jeho poradci podpořili opatření proti koronaviru.

Je třeba pokračovat a vydržet, řekli ministři po čtyřhodinovém jednání novinářům. Podle ministra vnitra se situace v České republice zatím vyvíjí lépe, než vláda původně očekávala. Jan Hamáček po setkání rovněž pochválil státní zaměstnance a české občany za dodržování opatření. „Čeká nás ještě pár těžkých dnů a týdnů. Efektivita opatření bude ještě prověřena, nechystáme ale žádné zásadní změny,“ řekl Jan Hamáček.

Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka expertní tým prezidenta ČR vyjádřil velké ocenění práci Integrovaného záchranného systému. „Prezident republiky plně podpořil opatření Ústředního krizového štábu pod vedením Jana Hamáčka,“ uvedl mluvčí na Twitteru.

„Ze strany pana prezidenta jsem cítil velkou podporu jak vůči vládě, tak i zdravotníkům, policistům nebo vojákům,“ řekl Hamáček. Velká část debaty byla věnována ekonomickým opatřením, hlava státu se podle ministra Lubomíra Metnara také zajímala o projekt chytré karantény, v němž se velmi akcivně angažuje i Armáda ČR.

Systém chytré karantény má umožnit, a to se souhlasem nakaženého, vytvořit z údajů z jeho mobilního telefonu a platební karty mapu jeho pohybu z posledních pěti dní. Lubomír Metnar k tomu dále uvedl, že informacemi od operátorů nebudou disponovat vojáci, ale hygienici, kteří budou určovat, kam mají vojáci zajet pro odběr vzorků. „Ta data se nebudou ukládat déle než šest hodin, po šesti hodinách se automaticky smažou,“ uvedl ministr Lubomír Metnar. Pokud hygienici během této lhůty data nestihnou využít, budou muset nakaženého požádat o souhlas znovu.

Jan Hamáček k policejním opatřením rovněž uvedl, že chce zamezit tomu, aby se lidé o víkendech shromažďovali na parkovištích u turisticky vyhledávaných lokalit. Policejní hlídky budou tento víkend turisty z těchto míst vykazovat, aby se neopakovala situace z minulého konce týdne. Jan Hamáček věří, že sněmovna a senát v příštím týdnu dají policii možnost takováto shromažďování na místě pokutovat až částkou 10 tisíc korun.

Podle zpravodajství České televize se k situaci kolem pandemie koronaviru u nás v sobotu rovněž vyjádřil i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který prohlásil, že stát plánuje pravidelné testování personálu domovů pro seniory na nový typ koronaviru, ale u klientů těchto domovů pro seniory to s ohledem na jejich množství zatím není reálné. Dalším zvažovaným opatřením podle náměstka je, aby personál bydlel v provizorních podmínkách přímo v zařízeních a nechodil mezi běžnou populaci. Ministerstvo zdravotnictví, podle Romana Prymuly, nyní jedná s kraji ohledně distribuce rychlotestů. Pravidelné testování personálu by měli provádět lékaři, kteří do domovů docházejí, dodal. Plošné testování všech včetně seniorů v plánu není.

  • Zdroj: Česká televize

Fiskální politika ve stínu epidemie: Německo s kanónem, skromná Belgie

EU jako celek přistupuje k uvolnění fiskálních pravidel, je potvrzena možnost využití flexibility u Paktu stability a růstu, mobilizace zdrojů z kohezních fondů, udržení toku zboží, aby se zabránilo kolapsu jednotného vnitřního trhu. Diskutuje se o emisi „korona dluhopisů.“
 
ČR – podpůrná opatření jsou průběžně rozšiřována. Zahrnují daňové úlevy (včetně prodloužení termínu podání daňového přiznání do 1. července), dále pak opatření na podporu zaměstnanosti (vyplácení 60 % průměrného vyměřovacího základu), dále pak podpora firem z programu ČMRZB, která zahrnuje bezúročné půjčky pro firmy, které jsou postiženy epidemií. Je rozšířeno ošetřovné pro děti do 13 let věku, zaveden příspěvek pro OSVČ, které zajišťují péči o děti. Po spuštění EET zavedena tříměsíční „tolerance“, toto období bude bez sankcí.
 
Slovensko – využití Slovenské záruční a rozvojové banky pro poskytování bezúročných úvěrů. Prodloužení termínu pro podání daňového přiznání do konce června. Firmy nemusejí platit sociální a zdravotní odvody ani daně z příjmu za zaměstnance, kteří jsou z důvodu vládních nařízení mimo pracovní proces. Pro podporu zaměstnanosti jsou odložené odvody o tři měsíce. Uvažuje se o odpuštění bankovního odvodu a jedná se s bankami o suspendování splácení úvěrů.
 
Polsko – balíček 212 mld. zlotý (tj. 47 mld. eur), je to přes 9 % polského HDP. Ochranný štít je založen na pěti hlavních pilířích. Jsou to podpora pracovníků a malých firem, dodatečné zdroje pro zdravotnictví, podpora bank a veřejných investic. Dočasně se zruší zákaz prodeje v neděli.
Vláda pokryje 40 % mezd (ale jen do výše průměrné mzdy), dalších 40 % zaměstnavatele, zaměstnanci se musejí smířit se snížením o 20 %. Je zde kritérium – firma musí během posledního měsíce zaznamenat propad v tržbách alespoň o 25 %. Mzdový nárazník bude poskytnut i u živnostníků a pracovníků na částečný úvazek.
Firmy mohou oddálit platby za pojistné a za využívání utilit.
Plánují se také mikro-úvěry pro firmy a operační leasing pro sektor dopravy. Národní rozvojová banka rozšíří své garance de minimis na 80 % hodnoty půjčky pro malé a střední firmy. Bude se rozšiřovat dávková podpora pro rodiče, kteří pečují o děti, protože školy i školky jsou zavřené.
Kromě bankovního balíčku k ochraně depozit, bude založen veřejný fond (30 mld. zlotých) k podpoře veřejných investic. Zdravotnictví dostane dalších 7,5 mld. zlotých.
 
Maďarsko – svá opatření na podporu ekonomiky neustále rozšiřuje. V první vlně bylo odloženo splácení úvěrů, byly rozšířeny obchodní úvěry. U postižených sektorů (cestovní ruch, kultura) byly zrušeny platby na sociální zabezpečení. Speciální úlevy pro taxikáře. Daňové úlevy byly následně rozšířeny i na malé podniky. Ve vládní dekretu jsou uvedeny nejpostiženější sektory. Exekuce a vymáhání dluhů je suspendováno do doby, než skončí nouzový stav. poskytování dávek k péči o děti bude prodlouženo.
 
Litva – odložené platby daní, kompenzace příjmů zaměstnance, balíček ve výši 5 miliard eur.
Lotyšsko – daňové úlevy zahrnují osvobození ze záloh na dani, daňové prázdniny až tři roky. Náhrada mzdy (až 75 %), suspendování žádostí o vyhlášení insolvence věřiteli. Státní úřady mohou odpustit nájemné, nebo ho snížit.
 
Estonsko – odklad platby daní až o 18 měsíců. Kompenzace mezd (70 %), kompenzace na zrušené akce. Přerušení fungování II. pilíře v důchodovém systému.
 
Bulharsko – zvláštní pomoc pro firmy, které jsou nuceny propouštět. Pomoc má být transferována přes Agenturu pro zaměstnanost až do 60 % platu zaměstnance. Využita bude zřejmě také Bulharská rozvojová banka.
 
Rumunsko – plánuje daňové úlevy, vratky DPH. Zvláštní sociální ochrana pro zaměstnance z odvětví postižených pandemií, stát uhradí až 75 % z čisté mzdy. Zvýšení ručení za úvěry pro malé a střední firmy s možností navyšovat částky. Podpora pro firmy, které jsou schopny změnit výrobu tak, aby dodaly potřebný materiál.
 
Chorvatsko – odklady plateb vybraných daní. Splácení bude prodlouženo do dvou let. I zde vláda přispívá na platy zaměstnanců. Půjčky pro malé a střední firmy s nízkými úrokovými sazbami.
 
Slovinsko – odklad placení daní, podpora zaměstnanosti (40 % hrazeno státem), pro živnostníky odklad platby sociálního pojištění. Stát poskytne záruky a úvěry, bude využita Státní exportní a rozvojová banka. Stát připravuje cílená opatření pro sektor cestovního ruchu. Slovinská vláda také umožňuje zavést nouzová opatření, která by se týkala omezení obchodu/exportu u potravin. Zvažuje se možnost zastropovat ceny určitých potravin. Vláda nařídila snížení ceny energie pro domácnosti. Zvažují se jednorázové příspěvky pro důchodce, a ty, kteří pracují ve zdravotnictví, či jiném zásadním sektoru. Státní úředníci i vláda si mají platy snížit (o 30 %).
 
Řecko – odklad platby DPH, posunutí některých dalších splátek daní. Režim „dovolené“ pro pracující rodiče poté, co byly zavřeny školy. Zvláštní dávka pro pracovníky, kteří přišli o zaměstnání v důsledku epidemie.
 
Malta – omezení pracovníků ze 3 zemí. náhrada za investic do informačních technologií, které umožňují práci na dálku. Vláda přispěje na péči o děti, které nemohou chodit do školy. Společnosti, kterým se propadnou tržby, budou mít nárok na podporu na udržení zaměstnanců. Urychlení vratek DPH, rozšíření záruk. Celkem podpora ve výši 1,8 mld. eur.
 
Kypr – dočasné snížení sazeb DPH. Náhrada platu zaměstnancům (70 % platu). Podpora pro malé podniky výměnou za udržení zaměstnanosti. Podpora cestovnímu ruchu, orientace na podzimní turistickou sezónu.
 
Velká Británie – vláda převezme 80 % platu zaměstnanců, aby uchovala pracovní místa. Podpora pro malé firmy, včetně hotovostní pomoci. 330 mld. GBP (15% HDP) státem zaručených úvěrů – zaměření na provozní financování/pracovní kapitál. Dotace 10 000 – 20 000 GBP pro malé podniky a nejmenší podniky, zvýšená podpora pro firmy z sektoru cestovního ruchu. Zvláštní balíček pro letecké společnosti a letiště. Odklad/zrušení daně z nemovitostí, které jsou užívány pro podnikatelské účely malými firmami. Odklad splátek hypoték o 3 měsíce. Odklad plateb DPH.
 
Irsko – zvláštní balíček na nemocenskou a na podporu v nezaměstnanosti. Zvláštní podpory pro ty, kteří ztratili zaměstnání kvůli epidemii (týká se i živnostníků). Podpora podnikatelů pomocí půjček. Zvláštní poukázky na podporu místního podnikaní. Je možné odložení platby nájemného až o tři měsíce.
 
Francie – stimulační balíček ve výši 45 mld. euro. Macron: jsme ve válce. Odložení platby daně z příjmů korporací. Objevuje se zde možnost zestátňování velkých firem. (nebo cesta rekapitalizace, a přebírání podílu). To se zřejmě bude týkat Air France. Zákaz spekulativního prodeje akcií. Zavedení Kurzarbeit, finanční podpora státu (70 % hrubé mzdy bude pokrývat vláda). Solidární fond z příspěvku regionů má pomoci malým firmám a podnikatelům. Bude zapojena státní investiční banka, poskytne záruky na úvěry. Dlouhodobější úvahy o bezpečnosti výrobních řetězců s důrazem na automobilový průmysl a farmacii. Zmenšit závislost na zahraničí.
 
Německo – na krizi vytáhne „kanón.“ Odložení placení daní, státní rozvojová banka poskytne rozsáhlé bezúročné půjčky a nemá mít limit na financování. Může jít až o 500 mld. eur. Dále pak vládní záruky a finanční zdroje na Kurzarbeit. I zde je krajní možností znárodnění tak, aby nedošlo k bankrotu strategicky důležitých firem. U Kurzarbeit se upravují podmínky tak, aby na ni podnik mohl dosáhnout i za situace, kdy je výpadkem ohroženo jen 10 % zaměstnanců. Podrobněji: 500 mld. EUR převážně úvěrového financování od KfW, pro všechny firmy bez ohledu na velikost nebo oborové zaměření – hlavní ekonomický nástroj a k tomu exportní úvěry a záruky bez specifikace objemu. Bavorsko specificky nákup majetkových podílů v zasažených firmách, alokace 10 mld. EUR.  V podstatě financování bez horního limitu. Odklady daní – v řádech miliard EUR – bude upřesněno. Stát zaměstnavatelům vrátí v plné výši sociální odvody za všechny pracovní hodiny, které jim vypadnou v důsledku státem či zemskou vládou nařízených opatření proti koronaviru nebo kvůli onemocnění či karanténě pacienta. Kurzarbeitergeld (za poslední krize po 2008 se týkalo cca 1,5 mil. zaměstnanců, celkové náklady 8 mld. EUR). Nárůst objemu na veřejné investiční programy v objemu 12 mld. EUR, bude financováno z přebytku státních rozpočtů. 
 
Španělsko – daňové úlevy, mimořádný příspěvek pro živnostníky. Podpora práce z domova, proto i podpora investic do nových technologií pro malé a střední firmy. Balíček podpory může činit až 200 mld. eur. Bude obsahovat i záruky za půjčky, podpora v nezaměstnanosti (rozšířeno i pro ty, kteří by jinak na ní neměli nárok, i živnostníci). Zvláštní podpora pro postižené sektory jako je cestovní ruch a doprava. Podpora financování sociálních služeb.
 
Rakousko – krizový fond s možností navýšení až na 38 mld. eur. Státní záruky na půjčky jsou rozšířeny i na velké firmy. Každá z firem by měla dosáhnout na nějakou formu pomoci, prioritou je zachování pracovních míst. Systém Kurzabeit je rozšířen tak, aby se vztahoval na větší počet firem, chybějící mzdy kompenzuje stát.  Zvláštní fond je zřízení pro OSVČ. Jedná se také o přesun pracovní síly do obchodů, kde vzhledem k situaci pracovní síly chybí. Podrobněji: Krizový fond ve výši 4 mld. EUR a příslib rakouské vlády zasaženým podnikům pomoc ve formě záruk na půjčky pro překlenutí krátkodobého nedostatku likvidity. V případě insolvence bude stát ručit za 80 % dlužné sumy. 100 mil. EUR, kterými bude moci Rakouská banka pro hotelnictví a turismus ručit za úvěry malých a středních podniků v sektoru turismu, u kterých došlo snížením obratu o více než 15 %. Systém Kurzarbeit – zaměstnanci působí ve firmě pouze na částečný úvazek a stát kompenzuje ušlou část mzdy, aby nedošlo k jejich hromadnému propouštění (podpora ve výši €400 mil.). Rodiče dětí mladších 14 let mohou žádat až třítýdenní zvláštní péči, udělení zavisí na zaměstnavateli a stát přebere až 1/3 mzdových nákladů.
 
Itálie, Garanční fond pro malé a střední podniky ve výši 1,2 mld. EUR, fond na podporu Made in Italy ve výši 150 mil. EUR.  Finanční náhrada ve výši 600 mil. EUR pro OSVČ, pracovníky v kultuře a cestovním ruchu. Daňové a sociální odvody a platby DPH pozastaveny do 31. 5. 2020. Po ukončení odkladu lze dlužnou částku uhradit v 5 splátkách. Integrační mzdový fond ve výši €1,3 mld., €150 mil. na přesčasy pro zdravotnický personál. Mimořádná 15 denní dovolená pro rodiče malých dětí s polovinou platu. Poukázka na Počítá se s půjčkami firmám, celkově se mohou mobilizovat až 300 mld. eur. Vysoká odečitatelnost darů, které pomáhají při epidemii. Zvláštní prémie pro ty, kteří v březnu pracovali ve výši 100 eur. Podpora pro zemědělství jako jeden z prioritních sektorů. Pozastavení splátek úvěrů i hypoték při ztrátě zaměstnání.
 
Portugalsko – 3 mld. EUR (3,6 % HDP) na státem zaručované úvěry (z toho polovina bude cílit na firmy působící v oblastech turismu, hotelnictví a restauratérství. Druhá polovina míří do průmyslu typu textilie, dřevoprůmysl. Třetina z 3 mld. EUR je určena pro MSP a mikropodniky. 5,2 mld. EUR na fiskální stimuly ekonomiky typu odklad/zrušení sociálního pojištění, flexibilita plateb v oblasti daní a dalších odvodů . Portugalský model Kurzarbeitu – až 3/4 mzdy zaštítěna státem. 1 mld. EUR na sociální zabezpečení.
 
Finsko – 2 mld. EUR státem garantované úvěry pro malé a střední podniky (poskytovány Finnvera Oyj). 73 mil. EUR přímá podpora pro firmy. Podpora přes 3 mld. EUR v podobě fiskálních stimulů typu odkladu daní.
 
Dánsko – 30 mld. USD z proticyklického fondu pro dánské banky, které tak získají vyšší likviditu a mohou půjčovat firmám. Vláda bude poskytovat záruky až do výše 70 % hodnoty výše úvěrů pro firmy, jejichž zisk klesl o více než 50 %. Finanční balík ve výši 6 mld. USD, ze kterého budou hrazeny fixní náklady dánským firmám (firmy s poklesem příjmů o 40 %, malé firmy pod 10 zaměstnanců 30 %). Kompenzace za zrušené akce (nad 1000 osob). Poskytnutí likvidity firmám díky odloženým platbám daní (DPH, daně z příjmu a příspěvku na podporu pracovního trhu) o čtyři měsíce v hodnotě 604 mld. Kč. OSVČ mají nárok na příspěvek v nemoci od příslušené místní samosprávy první dva týdny nemoci (pokud nebude nadále práceschopný, podpora bude pokračovat). Zaměstnavatel má právo žádat kompenzaci od místní samosprávy v prvních 30 dnech nepřítomnosti zaměstnance. Zaměstnanec má právo na ušlou mzdu formou kompenzace od místní samosprávy. Celková podpora až 9,4 mld. Kč: 1) OSVČ mají nárok na příspěvek v nemoci od příslušené místní samosprávy první dva týdny nemoci (pokud nebude nadále práceschopný, podpora bude pokračovat). 2) kompenzace státu ve výši 75-90 % mzdy za zaměstnance, kteří nemohou v důsledku nemoci pracovat.
 
Švédsko – odkládá splatnost daní o rok. Zvláštní podpora pro kulturu a sport. Podpora pro udržení zaměstnanosti, stát dorovná až do 90 % výše platu těm, kteří byli propuštěni, nebo mají zkrácenou pracovní dobu. Úvěry pro exportní společnosti ve výši 200 mld. švédských korun. Zvláštní balíček pro malé a střední firmy.
 
Belgie – prozatím jen odsunutí termínu podávání daňových přiznání.
 
Nizozemsko – možnost odložení zaplacení daně. I zde na sebe vláda přebírá výplatu mezd (až 90 %). Půjčky pro malé střední firmy, navýšení záruk. Pro malé podnik zvláštní jednorázový příspěvek. Výdaje se zatím odhadují na 90 mld. eur s možností navýšení.
 
Lucembursko, opatření týkající se podpory zaměstnanosti zahrnují pomoc státním podnikům, i nová pravidla pro pracovní smlouvy. Odložení termínu pro podání daňových přiznání.
 

Jakými prostředky monetární politiky bojují s koronavirem

Obecně u vyspělých zemí platí, že není moc prostoru u úrokových sazeb, tedy se nabízejí jiné nástroje.
FED chce zabránit zamrznutí úvěrového trhu, a bude kupovat korporátní cenné papíry přes zvláštní finanční nástroje, které spustí znovu (poprvé od roku 2010). dále snížil úrokové sazby o půl procentního bodu. Na trh také vrhnul likviditu ve výši 1,5 bilionu dolarů. FED rozšiřuje swapové linky s dalšími centrálními bankami.
 
Nově FED přichází s bezprecedentní kombinací nástrojů, kde se FED zavazuje k neomezenému nákupu vládních dluhopisů a cenných papírů spojených s hypotékami. A) překlenovací financování pro firmy s kvalitním ratingem – FED bude přímo nakupovat nově emitované dluhopisy. Firmy mohou oddálit platbu jistiny i úroku, aby měly dost likvidity, ale zdroje nesmí být použity ke zpětnému nákupu akcií. B) nákup dluhopisů na sekundárním trhu. C) opět se oživuje nástroje TALF, který umožňuje nákup cenných papírů spojených se studentskými dluhy, a dalšími typy půjček, včetně těch pro malé firmy.
Uvažuje se o dalších nástrojích, který by přímé půjčky pro malé podnikatele a dále také programy namířené na dluh municipalit. Úroková sazba je na 0,25 %.
 
ECB už má teď záporné úrokové sazby, rozšíří program kvantitativního uvolňování a usnadní dále přístup k úvěrům. ECB připravila rozsáhlý plán nákupu dluhopisů, státních i firemních. Plán nese název Pandemic emergency purchase programme, výše je 750 mld. eur. Nová formulace „neexistuje žádné omezení našeho závazku vůči euru.“ Guvernérka Lagardeová připouští, že program může být i dále navýšen. ECB má dále zápornou úrokovou sazbu -0,75 % a v refinančních operacích jsou k dispozici až tři biliony eur. Bude navýšena výpůjční kapacita bank v eurozóně o 120 mld. eur kapitálu navíc.
 
ČNB – snížení dvoutýdenní repo sazby na 1,75 %. dále snížení lombardní sazby na 2,75 %, diskontní na 0,75 %. Navýšení frekvence dodávacích repo operací na tři týdne.
 
Velká Británie – snížila úrokovou sazbu na rekordních 0,1 %, což je nejnižší hodnota za 325 let existence této centrální banky. Nové možnosti pro levné financování bank, aby pomohly malým a středním podnikům. Rozšíření kvantitativního uvolňování.
 
Švýcarsko – ponechá zápornou úrokovou sazbu -0,75%, ale začne prodávat franky tak, aby udrželo měnový kurz franku. USA nicméně již delší dobu vyhrožují, že Švýcarsko kvůli tomuto typu operací označí za měnového manipulátora.
 
Švédsko – uvolnění zdrojů pro bezúroční půjčky pro podniky a firmy ve výši 500 mld. švédských korun. Další rozšíření programu podpory přes nákup dluhopisů, jak státních, tak firemních. Švédská má nemůže příliš snižovat úrokové sazby (nedávno ukončila období záporných úrokových sazeb). Snaží se likviditu dodat přímější cestou.
 
Polsko – snížení hlavní úrokové sazba na 1 %, plánuje se zavedení kvantitativního uvolňování. Polská centrální banka také zavede formu krátkodobého půjčování – bude kupovat vládní cenné papíry od finančních institucí a následně je za vyšší cenu prodá zpět.
 
Maďarsko – banky vyzvány k zavedení splátkového moratoria. Navýšení likvidity bankám v rámci týdenních swapů. Omezení ročního RPSN na 5 %.
 
Chorvatsko – centrální banka nakupuje chorvatské státní dluhopisy

Velikonoční výzva SP ČR: 6 opatření pro restart ekonomiky

ŠEST KLÍČOVÝCH OPATŘENÍ PRO RESTART EKONOMIKY

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzývá vládu, aby urychleně ještě před Velikonocemi přijala opatření v šesti oblastech klíčových pro první fázi restartu ekonomiky.

1) Vláda musí ještě před Velikonocemi přijít s jasným harmonogramem, jak se po Velikonocích budou omezení ekonomiky uvolňovat

  • Konkrétní data, kdy se budou otevírat které provozy a služby, aby se firmy mohly včas připravit.
  • Vydat oficiální hygienická doporučení a plány pro období následující po zmírnění krizových opatření, aby je firmy mohly zohlednit ve svých interních předpisech.
  • Vláda by měla zajistit pro firmy dostatek ochranných zdravotních prostředků, a to i pro budoucí postupné nabíhání normálního provozu, ale s výrazně přísnějšími hygienickými opatřeními.
  • Vláda nesmí uvolnění oznamovat ad hoc den dopředu na tiskové konferenci bez dalších detailů. Firmy potřebují čas se na rozjezd připravit, zaktivovat zaměstnance, oživit logistiku a další klíčové funkce.
  • Jasný harmonogram je klíčový také pro dopravce, aby mohli včas naplánovat dostatečnou kapacitu pro přepravu lidí do zaměstnání.

2) Vláda musí prodloužit program Antivirus minimálně na 6 měsíců a připravit plán aktivní politiky zaměstnanosti pro očekávaný nárůst počtu nezaměstnaných

  • Současný program Antivirus je platný jen do 30. dubna 2020. Takto by pokrýval jen bezprostřední škody nouzového stavu. Nicméně by nezajistil firmám pomoc při překonání nastupující recese tak, jako konkurenčním firmám pomáhají podobné programy například v Německu či Rakousku. Žádáme vládu, aby byl program Antivirus prodloužen minimálně do podzimu letošního roku.
  • Přijatý program Antivirus nezabrání růstu nezaměstnaných, proto vláda musí zajistit dostatek kvalitních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, aby tito lidé byli opět k dispozici firmám v požadované kvalifikační struktuře po odeznění krize.

3) Vláda musí ještě před Velikonocemi jasně stanovit pravidla pro inteligentní karanténu

  • Jaká pravidla musí zaměstnavatelé v režimu inteligentní karantény dodržovat.
  • Požadujeme, aby stát zajistil dostatek testovacích kapacit z domácích zdrojů bez výpadků dílčích komponentů a zvýšil míru testování. 

4) Vláda musí uvolnit vstup do země alespoň pro klíčové zahraniční pracovníky

  • Vláda musí umožnit vstup do země zahraničním pracovníkům, kteří prokazatelně budou pracovat na území ČR delší dobu (např. několik měsíců). Takoví pracovníci by podstoupili v ČR povinnou karanténu a následně mohli v ČR volně pracovat. Jde o vysoce kvalifikované pracovníky, bez nichž české firmy nemohou plnit své zakázky. Například vysocí manažeři mezinárodních společností, v oblasti IT pracovníci datových center ze zemí EU, se kterými byl již uzavřen pracovní poměr, a bez kterých nebudou firmy moci dodržet sjednané zakázky.
  • Vláda musí okamžitě umožnit pohyb přes hranice pro:
    • Servisní techniky, kteří provádějí pravidelnou údržbu a nastavení strojů a zařízení v předepsaných technologických lhůtách či jejich opravy.
    • Odborníky některých jedinečných výrobních zařízení dodaných do/ze zahraničí s ohledem na specifika technologie.
    • Zahraniční zaměstnance mezinárodních firem dlouhodobě působící v ČR, například vrcholné manažery.
    • Na zvážení je také umožnit při dodržování zvláštních hygienických pravidel volný pohyb po EU top-manažerům strategických mezinárodních podniků (např. CEO) bez nutnosti 14denní karantény po návratu.
  • Vláda musí vyjednat s okolními zeměmi režim, podle něhož se bude řídit pohyb pracovníků přes hranice. ČR umožňuje vstup pracovníků z Polska, Slovenska nebo Ukrajiny, ale těm v opuštění jejich zemí brání jejich vlády. Omezení na hranicích s Rakouskem a Německem brání také vstupu kvalifikovaných pracovníků, případně zahraničních vlastníků z těchto zemí do svých českých firem.

5) Vláda musí spustit administrativně jednoduché programy pro podporu nejen malých a středních firem, ale také velkých firem

  • Programy na podporu všech firem bez ohledu na velikost musí být jednoduché a hlavně rychlé.
  • Firmy nyní potřebují rychle získat hotovost, například formou provozních úvěrů se zárukou státu.
  • Rychlá pomoc s dodáním hotovosti do ekonomiky – peníze musí do firem přijít v řádu dnů. Vyřizování žádostí nesmí trvat týdny.
  • Stát by měl opatřeními na podporu firem snižovat rostoucí riziko druhotné platební neschopnosti.

6) Vláda musí rychle nastavit další dotační tituly na kompenzaci škod malých a středních firem a podnikatelů, které vznikly bezprostředně v souvislosti s nouzovým stavem

  • Uzavřeným provozovnám a následně navazujícím činnostem vzniklo v důsledku rozhodnutí vlády ze dne 14. března 2020 mnoho škod. Vláda svým rozhodnutím pokryla část mzdových nákladů programem Antivirus či umožnila odklady splátek, ale fixní náklady jako nájmy nebo energie musí firmy hradit. Je proto nezbytné pomoci zejména malým a středním firmám s jejich pokrytím , stejně jako s pokrytím části variabilních nákladů, jako je zničené zboží.
kategorie Z hospodářské politiky

Manuál pro firmy, jak žádat o kompenzace v programu Antivirus

Vláda schválila příspěvek na kompenzaci mzdových nákladů zaměstnanců od 12. 3. do konce dubna 2020. MPSV uvádí, že by bylo možné trvání programu prodloužit. Připravili jsme detailní manuál, jak o kompenzace žádat, který je ke stažení zde.

Základní podmínky čerpání příspěvku na zaměstnance:

  • Zaměstnanec musí v pracovním poměru (ne DPP a DPČ)
  • Zaměstnanec nesmí být ve výpovědní době ani jim nesmí být dána výpověď (s výjimkou „sankčních“ výpovědí § 52 g), h) ZP)
  • Zaměstnanci byla vyplacena náhrada mzdy, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění
  • Zaměstnavatel dodržuje zákoník práce (v PSP je návrh na prominutí podmínky bezdlužnosti)

Příspěvky jsou poskytovány ve 2 režimech

REŽIM A

Nucené omezení provozu a karanténa

  • Zaměstnanec nemůže pracovat kvůli nařízenému uzavření nebo omezení provozovny – náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
  • Zaměstnanec v karanténě – dostává od zaměstnavatele prvních 14 dní náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku (nemocenské).
  • Příspěvek v režimu A bude činit 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů (max. 39 000,- Kč na zaměstnance za měsíc).
  • Limit 39 000,- Kč se za březen nekrátí, i když jde o 19 dní.
  Zaměstnavatel hradí náhradu mzdy  Příspěvek státu (podíl z vyplacené náhrady mzdy a odvodů na sociální a zdravotní pojištění placených zaměstnavatelem)
 Nucené omezení provozu  100 % průměrného výdělku  80 %
 Karanténa zaměstnance   – 60 % průměrného redukovaného výdělku (jen prvních 14 dnů)
– Možnost zvýšit náhradu (§ 192 odst.3 ZP) 
 80 %

REŽIM B

Související hospodářské potíže z důvodu šíření koronaviru

  • Zaměstnavatel nemůže v důsledku epidemie Covid – 19 zaměstnanci přidělovat práci z důvodu:
    • Absence zaměstnanců např. karanténa či péče o dítě – náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (pozn. není podmínka absence 30 % zaměstnanců) – § 208 ZP
    • Omezení vstupů – dodávek nezbytných surovin či služeb potřebných k provozu – náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku § 207 ZP (prostoj)
    • Omezení poptávky po službách¬¬ či výrobcích zaměstnavatele – náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku § 209 ZP (nutná dohoda s odborovou organizací nebo vydání vnitřního předpisu).
  • Příspěvek v režimu B bude činit 60 % z vyplacené náhrady mzdy (tj. i zvýšené např. 70 %, 90 %) (max. 29 000,- Kč na zaměstnance za měsíc).
  • Limit 29 000,- Kč se za měsíc březen nekrátí, i když jde o 19 dní.
  Zaměstnavatel hradí (náhrada mzdy v poměru k hrubé mzdě)  Příspěvek státu (podíl z vyplacené náhrady mzdy a odvodů na sociální a zdravotní pojištění placených zaměstnavatelem)
Absence zaměstnanců    100 %  60 % (max. 29 000 Kč za měsíc)
Omezení vstupů   80 % – 100 %  60 % (max. 29 000 Kč za měsíc)
Omezení poptávky (částečná nezaměstnanost)  60 % – 100 %    60 % (max. 29 000 Kč za měsíc)

Od kdy, jak a kde žádat o příspěvek?

  • Příjem žádostí bude zahájen 6. dubna 2020.
  • Žádosti se budou podávat pouze v elektronické podobě na Úřad práce v místě sídla zaměstnavatele.
  • Zaměstnavatel bude žádat o příspěvek po skončení kalendářního měsíce, za který o příspěvek žádá, tj. za měsíc březen bude podávat žádost na počátku měsíce dubna.
  • Mezi podáním žádosti a výplatou příspěvků by měla být prodleva jen v řádu několika dnů (důležité je doložení dokladů o vyplacených náhradách mezd).
  • Detailnější podmínky programu jsou zveřejněny zde.

REŽIM C

V řešení

Finanční podpora pro firmy s nepřetržitým provozem, u nichž došlo k poklesu výkonu nebo produkce o 30 %, ale nadále platí zaměstnancům 100% mzdy. Předběžně se počítá s kompenzací mezd ve výši 20 %.

Gbelec Ondřej
kategorie Právní infoservis

Šest opatření, která musí vláda přijmout pro první fázi restartu ekonomiky

Přísná opatření státu pomohla zabránit nekontrolovanému šíření epidemie koronaviru v Česku. Po Velikonocích ale už nastane vhodná doba pro alespoň částečné uvolňování těchto opatření a pro restart ekonomiky. Čím dříve se firmy vrátí k běžnému fungování, tím bude konečný účet za boj s epidemií nižší. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto vyzývá vládu, aby ještě do Velikonoc přišla s jasným plánem, jak bude omezení uvolňovat a s jakými podmínkami tak, aby ochránila zdraví obyvatel. Firmy musí mít čas, aby se na obnovení chodu připravily.

Pro restart ekonomiky po útlumu kvůli boji s epidemií koronaviru je nezbytně nutné, aby si vláda uvědomila rozsah ekonomických škod a začala svá opatření plánovat a připravovat se všemi potřebnými detaily. Firmám a veřejnosti musí tyto konkrétní informace předávat v předstihu alespoň v řádu dnů, aby se mohly na změny připravit. Není možné, aby se firmy dozvídaly informace po kouskách z obecných mediálních prohlášení.

„Je dobře, že se vláda snaží podnikatelům pomoci. Ne vždy jsou ale opatření systematická či dořešená. Chceme, aby kroky na podporu firem a ekonomiky byly domyšlené do detailu a vyhlašovány včas,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Musíme si uvědomit škody, které současná krize přinese i v příštích měsících. V ekonomice se odrazí i zpomalení ostatních zemí světa. Situaci nelze podceňovat,“ zdůraznil Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Nechceme opakovat příklad programu záruk Covid II, kdy nebyla do poslední chvíle známá finální podoba formulářů nutných k podání žádosti a jejich detailní parametry. Po dvou hodinách bylo navíc první kolo ukončené kvůli vyčerpání vyčleněných prostředků a až odpoledne znovu obnovené, tentokrát do páteční půlnoci,“ doplňuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Stále také nemáme plně funkční program na podporu úvěrů pro velké firmy nad 250 zaměstnanců či podnikatelské subjekty v Praze,“ dodává Radek Špicar.

Vláda se v nadcházejícím týdnu musí soustředit na hlavní oblasti pro prvotní fázi restartu ekonomiky.

1) Vláda musí ještě před Velikonocemi přijít s jasným harmonogramem, jak se po Velikonocích budou omezení ekonomiky uvolňovat

„Firmy potřebují znát předem konkrétní data, kdy se budou otevírat jednotlivé provozy a služby. Vláda a další úřady musí vydat závazná hygienická pravidla pro fungování firem v době epidemie, která podniky budou moci převzít do svých vnitřních předpisů. Vláda by také měla zajistit dostatek ochranných prostředků,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

2) Vláda musí připravit plán aktivní politiky zaměstnanosti pro očekávaný nárůst počtu nezaměstnaných

„Oceňujeme, že vláda schválila program Antivirus pro kompenzaci mzdových nákladů, tzv. kurzarbeit, aby si firmy mohly udržet své zaměstnance. Nicméně propad ekonomiky bude takový, že počet nezaměstnaných bude v následujících měsících bezpochyby růst. Proto musíme zajistit, aby program Antivirus – česká verze kurzarbeitu – byla funkční minimálně do podzimu letošního roku. Jen tak můžeme zajistit, že firmy podrží své zaměstnance i v očekávané recesi, která bude pokračovat. Pro zaměstnance, kteří práci skutečně ztratí, musí stát společně s firmami připravit funkční záchytnou síť v podobě rekvalifikací a dalších pomocných programů. Tak, aby tito lidé byli opět k dispozici firmám v požadované kvalifikační struktuře po odeznění krize,“ tvrdí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz již také upozornil, že program Antivirus je třeba co nejdříve prodloužit a rozšířit o tzv. nepřetržité provozy.

3) Vláda musí ještě před Velikonocemi jasně stanovit pravidla pro inteligentní karanténu

„Firmy musí předem vědět, co pro ně bude inteligentní karanténa znamenat. Chtějí se na ni připravit včas a zajistit, že lidé mohou bezpečně chodit do práce. Stát také musí zajistit dostatek testovacích kapacit, aby zvýšil míru testování na přítomnost viru,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

4) Vláda musí uvolnit vstup do země alespoň pro klíčové zahraniční pracovníky

„Vláda musí umožnit vstup do země zahraničním pracovníkům, kteří prokazatelně budou pracovat na území ČR delší dobu. Jde velmi často o vysoce kvalifikované pracovníky, bez nichž české firmy nemohou plnit své zakázky. Takoví pracovníci by podstoupili v ČR povinnou karanténu, případně opakovaná testování a následně by zde mohli volně pracovat,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Již nyní by měla vláda rozšířit výjimky pro přeshraniční pohyb v případě servisních specialistů pro stroje a zařízení,“ dodává Jan Rafaj. Ti jsou potřeba pro opravy, servisní prohlídky a potřebnou údržbu strojů, aby mohly dále fungovat.

5) Vláda musí spustit administrativně jednoduché programy pro podporu nejen malých a středních firem, ale také velkých podniků

„Programy na podporu všech firem bez ohledu na velikost a sídlo firmy musí být jednoduché a hlavně rychlé. Firmy nyní potřebují rychle získat hotovost, ať už formou provozních úvěrů se zárukou státu. Peníze musí do firem přijít v řádu dnů a procesy spojené s jejich získáváním by měly být maximálně elektronizované. Vyřizování žádostí nesmí trvat týdny. Stát by měl těmito opatřeními snižovat rostoucí riziko druhotné platební neschopnosti,“ vysvětluje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

6) Vláda musí rychle nastavit další dotační tituly na kompenzaci škod malých a středních firem a podnikatelů, které vznikly bezprostředně v souvislosti s nouzovým stavem

„Uzavřeným provozovnám a následně navazujícím činnostem vzniklo v důsledku rozhodnutí vlády ze dne 14. března mnoho škod. Vypadly jim příjmy, ale mnohé náklady, zejména ty fixní, firmám zůstaly. Vláda svým rozhodnutím pokryla část mzdových nákladů programem Antivirus, zajistila odklady splátek. Nicméně je nezbytné pomoci zejména malým a středním firmám s pokrytím dalších fixních nákladů jako jsou nájmy či platby za energie, a část variabilních nákladů, jako je zničené zboží,“ tvrdí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy

Rada pro výzkum, vývoj a inovace schválila opatření k řešení urgentních výzev ve výzkumu

Vzhledem k okolnostem a opatřením přijatým Úřadem vlády ČR v souvislosti se situací kolem koronaviru zrušilo předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj a inovace pravidelné zasedání RVVI ve Strakově akademii k termínu 27. března 2020 a vyhlásilo k vybraným bodům původně plánovaného programu hlasování per rollam s termínem do 31. března. K hlavním bodům hlasování patřily Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR 2021+ a Postup při vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami. Závěry jednání reflektují aktuální situaci ohrožení koronavirovou pandemií.

„Krize vyvolaná současnou epidemií COVID-19 je globální hrozbou v mnoha vrstvách civilizační struktury. Veškeré úsilí zaměřené na zdolání této krize přináší také příležitost přehodnotit či redefinovat dosud standardní paradigmata institucionálních i individuálních aktivit,“ sdělil k výsledkům jednání místopředseda RVVI Pavel Baran.

RVVI schválila hlasováním návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, který bude nyní předložen do mezirezortního připomínkového řízení. Národní politika je zastřešujícím strategickým dokumentem pro rozvoj všech složek výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v České republice a jeho existence je rovněž podmínkou pro možnost čerpání prostředků z Evropských fondů v daném programovém období 2021–2027. Ve struktuře Inovační strategie České republiky do roku 2030 představuje Národní politika jeden z nástrojů plnění cílů financování a hodnocení výzkumu a vývoje.

Součástí tohoto strategického dokumentu je doplněné Opatření č. 27, které umožní redefinici Národních priorit orientovaného VaVaI cestou podpory specifických výzkumných programů relevantních pro oblasti definovaných hrozeb s celospolečenským dopadem. Současná situace kolem koronaviru, ale i řada dalších hrozeb posledních desetiletí, akcelerují nezbytnost redefinice tohoto koncepčního dokumentu. Nyní je třeba usilovat o užší zacílení a orientaci části výzkumných kapacit do monitorování, analýzy a návrhu řešení rizik s celospolečenským dopadem.

„Rada odsouhlasila per rollam hlasováním důležitý dodatek strategického materiálu, který by měl spoluurčovat vědní politiku po roce 2021. Takzvané opatření č. 27 by mělo umožnit ve velmi operativním módu finančně podpořit výzkum, zaměřený na řešení urgentních výzev, jako je například obrana proti nákazám typu Covid 19. Taková možnost doposud nebyla, resp. byla velmi omezená a minimálně flexibilní. Je to ambiciózní plán, ale věřím, že nezbytný,“ sdělil prvý místopředseda Rady Petr Dvořák. Proces redefinice orientovaných priorit musí být ovšem nastaven tak, aby nedocházelo k podlomení znalostní základny širokého spektra výzkumu (blue sky research). Pouze kvalitní a dlouhodobě budovaná znalostní základna výzkumu totiž představuje zdroj a východisko pro jeho případnou další orientaci a zacílení.

RVVI dále per rollam projednávala způsob, jakým by měl být monitorován dopad vybudované sítě velkých a nákladných přístrojových a expertních celků na český výzkum a ekonomiku. Radní schválili materiál „Postup při vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami (VVI)“ předložený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

 „V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že dopad některých velkých výzkumných infrastruktur je nyní zřetelně vidět v boji proti koronaviru. V rekordně krátkém čase se, také prostřednictvím infrastruktur, podařilo znásobit kapacitu testování viru v ČR. Toto je jasný doklad toho, že myšlenka vybudovat síť velkých výzkumných infrastruktur byla správná a že vědci mohou napřímo pomáhat tam, kde tradiční kapacity nestačí,“ upozorňuje Petr Dvořák.

Cílem schváleného materiálu je poskytnout předkladatelům výsledků jednotnou terminologii a přehledná pravidla vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami v RIV v informačním systému IS VaVaI. Dodržování těchto zásad a pravidel zaručí dostupnost srovnatelných, věcně správných a aktuálních dat ke statistickým a analytickým účelům.

Návštěva v první linii

Dnes jsem navštívil první linii. Hasiči vybudovali dekontaminační stanoviště kde dezinfikují auta PČR a ZZS. Svoje dezinfikovaná auta použijí jen v nutnosti nasazení při zásahu.

S rychnovským ředitelem Hasičského záchranného sboru jsme poděkovali hasičům v dnešní směně, jsou hrdinové dnešních dnů. 
 
Předběžná opatrnost je na místě i při střídání čtyřiadvacetihodinových směn. Každá z nich má svou vlastní provizorní bezpečostní šatnu. Hasiči se ta k době předávání směn vůbec nepotkají. 
 
Na hasiče se můžeme spolehnout. Každý z nich dělá v těchto dnech svou práci nejlépe jak je to jen možné. 

V žádném případě teď nemůžeme zanedbat environmentální cíle zemědělské politiky, říká komisař Wojciechovski

I v době, kdy se Evropou šíří nový typ koronaviru, zůstává Zelená dohoda pro Evropu klíčovou politikou Evropské komise. „Hospodářská obnova po pandemii COVID-19 musí být bezesporu zelená a udržitelná,“ říká polský komisař pro zemědělskou politiku Janusz Wojciechowski

Ministři zemědělství minulý týden diskutovali o tom, jak bojovat s negativními dopady nemoci COVID-19 na zemědělství a potravinářství.

Videokonference se zúčastnil i eurokomisař zodpovědný za zemědělství, Polák Janusz Wojciechowski. Ten ministrům představil opatření, která v souvislosti s koronavirem Komise zatím přijala. Polský komisař jim také objasňoval, jak se dnešní krize dotkne reformy společné zemědělské politiky EU (SZP), jejího přechodného období a dalších strategických plánů unijní exekutivy. Reakce ministrů prozradil v rozhovoru pro EURACTIV.com.

Čeho se ministři zemědělství zemí EU během krize nejvíce obávají?

Členské státy ve středu na Radě EU vyjádřily vícero obav – od rizika, že pro nedostatek pracovních sil se nebudou schopni vypořádat s veškerou administrativou spojenou se společnou zemědělskou politikou, až po logistické záležitosti, které by mohly ohrozit fungování potravinového řetězce v EU.

A jak jste na to reagoval?

Slíbil jsem jim, že jejich obavy bereme v potaz a pomůžeme jim v krizových časech potřebnou flexibilitou a zjednodušením pravidel agrární politiky. Já a můj kabinet budeme pozorně sledovat vývoj situace, a pokud to bude potřeba, jsme připraveni konat.

Může koronavirus zpomalit Vaši práci a jednání o SZP po roce 2020 a zejména oddálit dočasná opatření, která by měla platit během přechodného období?

Evropská komise se nedomnívá, že COVID-19 zásadně ovlivní přijatá nařízení týkající se přechodného období. Členské státy a Evropský parlament si uvědomují, jak důležité je zabezpečit plynulost plateb pro zemědělské podniky a obyvatele venkova v krizových časech, ale i po nich.

Pro všechny zúčastněné strany je přijetí legislativy naprostou prioritou a jsou odhodlány celý proces urychlit.

Evropský parlament i Komise mají kapacity na to, aby se přizpůsobily situaci a zajistily potřebná jednání a přijetí návrhů, přestože osobní schůzky budou omezené.

Mohla by podle Vás epidemie ovlivnit i rozhovory o klíčových tématech reformy SZP? Ministři a europoslanci by mohli v této situaci otočit a žádat větší finanční podporu na obnovu agrárního sektoru na úkor peněz určených na environmentální opatření.

Komise si velmi dobře uvědomuje, v jaké finanční situaci se ocitli zemědělci, a i proto je jejich podpora příjmů hlavním prvkem reformy SZP, kterou Komise představila v červnu 2018. V této chvíli bude klíčové monitorovat dopady současné krize na zemědělské trhy a dbát na to, aby podpora příjmů zajistila životaschopnost a odolnost evropských farem.

Zároveň jsme ale v Komisi přesvědčeni, že kromě ekonomiky při tom musí brát ohled i na životní prostředí. Návrh nové zemědělské politiky se právě snaží o to, aby byl soulad mezi oběma sférami nadále efektivní. V žádném případě teď nemůžeme zanedbat environmentální cíle zemědělské politiky.

Všichni zainteresovaní aktéři jsou připraveni dosáhnout pokroku tak rychle, jak to jen půjde. V zájmu farmářů, kteří obzvlášť v těchto dnech potřebují jistotu a předvídatelnost, je rychlá dohoda nevyhnutelná.

Nemyslíte si ale, že se ve světě po pandemii koronaviru tyto ambice oslabí? Jak to může změnit očekávanou potravinovou strategii Z farmy na vidličku (F2F) a jak se to dotkne samotné Zelené dohody pro Evropu, jejíž součástí je právě plán F2F?

Zelená dohoda zůstává nadále klíčovou politikou předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové. Klimatická změna se s koronavirovou krizí nezastaví, a pokud chceme dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti, tak se i naše společnost musí chovat udržitelně.

Momentálně se nacházíme uprostřed krize a bylo by předčasné mluvit o tom, jak se její dopady projeví na návrhu politiky v rámci Zelené dohody. Hospodářská obnova po COVID-19 však určitě musí být zelená a udržitelná.

Co se týče krizového managementu, Evropská komise hned na začátku prodloužila lhůtu na podávání jednotných žádostí o přímé platby v tomto roce, což farmáři přijali velmi pozitivně. Nyní ale požadují i další podpůrná opatření. Má nyní Komise k dispozici ještě jiné nástroje, jimiž by v této situaci pomohla zemědělcům?

Jak jsme uvedli ve středu, Komise dělá všechny potřebné legislativní kroky k tomu, aby členské státy prodloužily lhůtu na podávání žádostí o platbu v rámci SZP.

K tomu jsme přijali nový dočasný rámec pro poskytování státní pomoci. Na základě něho mohou farmáři dostat od státu pomoc v hodnotě 100 tisíc eur na farmu (cca 2,7 milionu korun) a potravinářské firmy dokonce pomoc až do 800 tisíc eur (cca 21,6 milionu korun).

Tyto částky mohou být zvýšené o pomoc de minimis (tj. nízké sumy státní pomoci, které jsou osvobozené od kontroly státní pomoci, pozn. red.), což je národní podpora speciálně určená pro agrární sektor, kterou nemusí schvalovat Komise. Strop na takovou podporu se nyní posunul na hranici 20 tisíc eur. To znamená, že jedna farma může od státu dostat pomoc ve hodnotě až 120 tisíc eur (cca 3,24 milionu korun).

Kromě toho Komise pracuje na tom, aby zaručila plynulou přepravu potravin napříč celou EU. S členskými státy úzce spolupracujeme na zavedení tzv. zelených pruhů. V těchto pruzích, které se budou nacházet na klíčových hraničních přechodech, nesmí doba hraniční kontroly přesáhnout 15 minut. Tento přechod bude určený i pro agropotravinářské produkty.

Pokud dojde k vážnému narušení trhu, můžeme použít tržní opatření – např. ve formě veřejné intervence a pomoci pro skladování, anebo různá mimořádná opatření, která umožňuje SZP.

A nakonec, vzhledem k několika výzvám členských států uvedených během středečního zasedání Rady EU, přemýšlíme nad dalším zjednodušením administrativních procedur v době korona krize – a to jak pro farmáře, tak i národní orgány. To by například zahrnovalo možné výjimky z některých požadavků týkajících se kontrol na místě nebo požadavků na audit.

Jsou tyto sektory více postižené než ostatní? A chystáte nějaké speciální opatření šité na míru některým specifickým sektorům v zemědělství?

Současná krize ovlivňuje určitým způsobem každý sektor, ale farmáři, potravináři, zpracovatelé, výrobci či maloobchodníci jsou důležití z hlediska zabezpečení potravin. Komise se spolu se členskými státy snaží o to, aby potravinový řetězec nadále fungoval efektivně – v prvé řadě tím, že bude zabezpečena plynulá přeprava zboží na jednotném trhu.

Výrobky, které se tradičně spotřebovávají mimo domov (v restauracích, kavárnách a podobně), se přesouvají ke spotřebitelům, kteří si je mohou připravit doma. To se týká většiny potravin a některých výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Co se týče trhu s ovocem a zeleninou, očekává se, že dopad bude stejný jako během období omezení. Sektor ale může narazit na problémy s nedostatkem sezónních pracovníků, řidičů a přepravních vozidel v období sklizně.

Na trhu s mléčnými a masovými výrobky bude v závislosti na dopadech pandemie víc nejistoty, což se bude odvíjet i od dostupnosti pracovní síly. Problémem může být i logistika vzhledem k nedostatku přepravních kontejnerů. U některých výrobků, například mléka, se zvyšuje zájem ze strany maloobchodníků, kdy domácnosti nakupují více než obvykle.

Poptávka ze strany stravovacích zařízení a restaurací však zcela opadla, stejně tak se sníží i vývoz do třetích zemí.

Vzhledem k dodatečným clům ze strany USA se koronavirová krize může ještě více podepsat na poklesu poptávky po víně.

Nejvíce zasažen je nicméně trh s květinami, který čelí obrovskému propadu poptávky. Jenže ty Unie nedotuje a nevztahuje se na ně ani opatření pro společnou organizaci trhů. S problémy se potýká zejména Nizozemsko, kde toto odvětví dominuje a zaměstnává zhruba 760 tisíc lidí. Poptávka po květinách a ovocných stromech zde spadla o 80 procent.

U všech opatřeních, které dosud přijímáme, ale musíme být zároveň zdrženliví, protože krize je teprve na začátku.

  • Zdroj: Euractiv.cz