Školství se po dlouhé době stalo prioritou celé vlády

„Školství se po dlouhé době stalo prioritou celé vlády. Svědčí o tom i zvyšování platů pedagogům i nepedagogickým pracovníkům,“ říká v rozhovoru ministr školství Robert Plaga.

Robert Plaga 300 dpi

Jak si představujete, že bude vypadat české školství v roce 2030?
Představy a realita jsou dvě rozdílné věci. Vím naprosto jistě, že školství bude po roce 2030 čelit novým výzvám, které vzejdou z aktuálních požadavků na absolventa základního, středního a vysokého školství. Nedávno jsme uspořádali konferenci k připravované Strategii vzdělávání ČR do roku 2030. Je to určitě téma, ke kterému se musí vyjádřit odborná veřejnost a já jí k tomu chci dát náležitý prostor.

Jaké vidíte největší klady a největší zápory české vzdělávací soustavy?
Každá vzdělávací soustava má své mouchy. U českého školství jsou to například příliš objemné a neaktuální rámcové vzdělávací programy anebo administrativní zátěž škol. Také financování, které nahrává spíše honbě ředitelů za žáky na úkor kvality, není úplně vyhovující. To vše se ale snažíme v současné době řešit – ať už revizí rámcových programů anebo změnou financování regionálního školství. Po dlouhé době se školství stalo skutečnou prioritou celé vlády, o čemž svědčí také kontinuální navyšování platů pedagogů i nepedagogických pracovníků.

Firmy pálí, že je málo absolventů odborných škol i jejich kvalita. Plánujete s tím něco dělat?
Hlavním problémem je v tomto ohledu pokles počtu absolventů vlivem demografického poklesu. I když se podíly přijímaných do učebních oborů v podstatě nemění, dochází k výraznému poklesu počtu absolventů. Domnívám se, že podíl žáků v učebních oborech je odpovídající budoucím potřebám naší společnosti. Klíčová je motivace studentů a kvalita poskytovaného odborného vzdělávání. Nezbytným předpokladem pro zvyšování kvality středního odborného vzdělávání je navazování spolupráce škol se zaměstnavateli. Tato spolupráce má společný zájem obou zúčastněných stran, který lze vyjádřit jako oboustrannou potřebu zajistit žákům takovou úroveň vzdělání, aby se stali atraktivními z hlediska potřeb trhu práce a odváděli kvalitní práci, která je ze strany zaměstnavatelů požadována.

Víme, že dost firem se chce zapojit do praktické výuky dětí, ale potřebují cítit podporu od státu. Co jim může MŠMT v tomto směru nabídnout?
Postavení zaměstnavatelů v rámci vzdělávacího procesu řeší školský zákon. Ministerstvo působí jeho prostřednictvím na ředitele středních škol, aby vynakládali maximální úsilí při navazování spolupráce se zaměstnavateli. Tím, že dochází k výrazným proměnám na trhu práce v požadavcích na absolventy středního odborného vzdělávání, připravujeme inovaci oborové soustavy s cílem zefektivnění průchodnosti mezi jednotlivými stupni vzdělání a zařazení oborů vzdělání, které umožní získat ve třetím ročníku výuční list a ve čtvrtém ročníku střední vzdělání s maturitní zkouškou. Výše uvedená opatření však nelze realizovat bez zapojení dalších rezortů, např. ministerstva průmyslu a obchodu, a zaměstnavatelských svazů. MŠMT v souladu s připravovaným Dlouhodobým záměrem bude právě tato zapojení iniciovat.

Myslíte, že Česká republika uzákoní systém duálního vzdělávání, který funguje v Německu, Rakousku či Slovensku, nebo půjde vlastní cestou a bude rozvíjet jen některé jeho principy?
Z různých odborných konferencí, seminářů a mezinárodních odborných setkání k této tématice se ukázalo, že převedení duálního systému odborného vzdělávání například z Německa do vzdělávacího systému ČR v poměru 1:1 není možné. Základním rysem duálních systémů je dvojí status žáka – ve škole žák a v podniku zaměstnanec. V České republice jsou nicméně do vzdělávací soustavy implementovány významné prvky tohoto vzdělávacího systému a jak už bylo řečeno, ředitelé škol mají dle školského zákona vynakládat maximální úsilí při navazování spolupráce se zaměstnavateli. Ministerstvo školství je debatě o posílení prvků duálního vzdělávání otevřeno.

 CUT-OFF-SCORE ŘEŠIL SVAZ PRŮMYSLU NA TRIPARTITĚ

Zavedení nepodkročitelné hranice úspěšnosti tzv. cut-off-score pro přijímání na střední školy Svaz průmyslu řešil s vládou a odbory na první letošní tripartitě. S tímto plánem Svaz nesouhlasí, protože by ohrozil maturitní obory středních odborných učilišť a obory nástavbového studia. Namísto toho bychom se měli zaměřit na zlepšení kvality výuky ve školách a popularizaci technického vzdělávání. Podpořit bychom měli kariérové poradenství, ve školách by měl být kariérní poradce nebo psycholog, který by se dětem věnoval. Rozšířit by se měla i praktická výuka na bázi duálního vzdělávání.

Jak vnímáte maturitu z matematiky? Pomůže její odklad na rok 2022, aby na ni žáci i učitelé byli lépe připraveni?
Myslím, že bychom měli začít diskutovat o samotném obsahu maturitní zkoušky z matematiky. Měli bychom se vrátit k nějakému základu. Řekněme si, že to je vstupenka k profilové části na dané škole, minimální základ, který stát chce, aby na všech středních školách byl dosažen a aby to bylo užitečné, a to jak pro systém, tak pro absolventa. To je koncept debaty, který bychom měli vést.

Cut-off score – návrh, který rozděluje odbornou veřejnost. Je podle Vás možné najít kroky ke zlepšení kvality středního odborného vzdělávání, na kterých by se shodlo ministerstvo, kraje i zaměstnavatelé?
Stojím si za názorem, že cut-off score není správný nástroj, a jsem moc rád, že se na tom, po mých výtkách podložených fakty, shodli všichni aktéři vzdělávací soustavy. Myslím si, že celá debata o tomto nástroji ukázala, že zástupcům krajů není vzdělávací soustava v jejich krajích lhostejná, což je pro mne osobně velmi potěšující. Správnou cestou je podle mého názoru odhadnout studijní předpoklady každého žáka už v průběhu základní školní docházky. Jaké nástroje k tomu zvolíme, to bude otázkou dalších debat na toto téma.

Jak jste spokojen se stavem vysokých škol, pokud jde o jejich propojení s reálnou praxí či aplikovaným výzkumem?
Situace se dle mého názoru postupně zlepšuje, a to především v oblasti spolupráce s firmami a aplikovaným výzkumem. Doufám, že nové možnosti prakticky zaměřených bakalářských programů a flexibilní úpravy těch studijních, které přinesla novela vysokoškolského zákona, přispějí ke zlepšení, respektive většímu propojení vědy s reálnou praxí.

Cílem Svazu průmyslu je mít funkční vzdělávací systém. Jak vy vidíte naší vzájemnou spolupráci? Mohl by Vám Svaz v něčem pomoct?
Jsem rád, že programové prohlášení Svazu průmyslu je v souladu s prioritami ministerstva školství. Vítám všechny aktivity zaměstnavatelských svazů, které cílí na propojení vzdělávacího procesu v oblasti odborné složky vzdělávání s prostředím trhu práce a zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacího procesu v souladu se školským zákonem. Významná role patří také dlouhodobým záměrům vzdělávací politiky krajů, které obsahují analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovují na základě předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje.

Tereza Řezníčková
kategorie Rozhovory

Vláda přijala novely, které mají zabránit dvojí kvalitě potravin, navrhla také zvýšit rodičovský příspěvek

Vláda na jednání v pondělí 20. května 2019 schválila návrhy novel zákonů řešících problém s dvojí kvalitou potravin a zboží.
Vláda na jednání v pondělí 20. května 2019 schválila návrhy novel zákonů řešících problém s dvojí kvalitou potravin a zboží.
Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 20. května schválila návrhy dvou novel zákonů, zákona o potravinách a zákona o ochraně spotřebitele, které mají vyřešit problém s dvojí kvalitou potravin a dalšího zboží na trhu EU a v České republice. Ministři také odsouhlasili návrh novely zákona o státní sociální podpoře, kterou chce vláda zvýšit rodičovský příspěvek ze stávajících 220 000 na 300 000 korun.

Vláda Andreje Babiše udělala rázný krok k odstranění rozdílné kvality zdánlivě totožných potravin a dalšího zboží na českém a unijním trhu. Schválila návrhy novel zákonů o potravinách a tabákových výrobcích a o ochraně spotřebitele, které prodej potravin a zboží stejné značky v totožném obalu, ale s odlišným složením či vlastnostmi označují za nekalé obchodní praktiky a klamání spotřebitele. Obě navržené novely při zjištění tohoto prohřešku počítají se sankcí pro prodejce až do výše 50 milionů korun. „Je to pro nás důležité téma, protože jsme nespokojeni s tím, jak to dopadlo v Bruselu. Určitě se tomu budeme chtít věnovat dlouhodobě,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.

Ministři se zabývali také novelou zákona o státní sociální podpoře. Vládní koalice rozhodla o navýšení státního rodičovského příspěvku o 80 000 korun ze současných 220 000 na 300 000 korun. Na navýšení budou mít nárok všichni rodiče s dětmi do čtyř let, kteří nedočerpali rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020. Náklady na toto navýšení dosáhnou 8,6 miliardy korun, což vláda zohlední v návrhu státního rozpočtu na příští rok. „Jsem rád, že jsme nakonec našli shodu,“ konstatoval premiér Babiš. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila také vyhlášení nového dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu na výzkum, vývoj a inovace The Country for the Future. Program je navržen na roky 2020 až 2027 a vláda předpokládá, že celkem bude k dispozici 9,1 miliardy korun, přičemž 6,1 miliardy uvolní stát z rozpočtu. Cílem programu je posílit výzkumné a inovační aktivity podniků a zlepšit prostředí pro rozvoj inovačních podniků a zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost podniků prostřednictvím spolupráce mezi akademickou sférou, podnikatelským sektorem, inovační infrastrukturou a většího využití výsledků výzkumu a vývoje a jejich zavádění do praxe. Program má mimo jiné podpořit vznik nových inovativních firem, rozvoj malých a středních podniků či zavádění výsledků projektů průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje do praxe.

Kabinet odsouhlasil také návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 se střednědobým výhledem na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026. Vláda po dohodě s Radou pro výzkum, vývoj a inovace rozhodla navýšit rozpočet na tuto kapitolu meziročně o miliardu korun na 36,97 miliardy pro rok 2020. Výdaje porostou i v dalších letech, a to na 37,47 miliardy v roce 2021 a 38 miliard v roce 2022. Ještě v roce 2018 činil rozpočet 33,87 miliardy, vláda Andreje Babiše tedy za poslední dva roky navýšila příspěvek státu na vědu a výzkum o více než tři miliardy korun.

Vláda projednala a schválila také návrh novely zákona o oceňování majetku. Tato právní norma řeší především oceňování majetku pro stanovení základu daně, ať již některé z daní majetkových, příjmových, daně z přidané hodnoty či poplatků, a slouží také pro kontrolu nesprávného ocenění, čímž se podílí i na omezení daňových úniků. Hlavní navrhovanou změnou je zavedení dosud chybějící definice tržní hodnoty. Důvodem jejího zavedení byla nutnost reagovat na případy, kdy pro určení obvyklé ceny nelze, vzhledem k jedinečnosti předmětu ocenění, zjistit kupní ceny srovnatelných věcí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-20-kvetna-2019-173858/.

Česko-myanmarské podnikatelské fórum

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR Vás zve na

ČESKO-MYANMARSKÉ PODNIKATELSKÉ FÓRUM

u příležitosti oficiální návštěvy státní poradkyně a ministryně zahraničních věcí Republiky Myanmarský svaz paní Aun Schan Su Ťij v České republice

v úterý 4. června 2019 od 9:00 hodin (8:30 h – registrace)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Černínský palác, Loretánské nám. 1, Praha 1

Pozvánka s programem ke stažení zde.

REGISTRACE: Akce je zdarma, ale podléhá registraci do 2. 6. na tomto odkaze.

JEDNACÍ JAZYK: Angličtina

KONTAKTNÍ OSOBA:  Sabina Tančevová, stancevova@spcr.cz, T: +420 225 279 402

Sabina Tančevová
kategorie Podnikatelské mise a semináře

Projev předsedy vlády na konferenci 15 let členství České republiky v Evropské unii

Projev předsedy vlády na konferenci 15 let členství České republiky v Evropské unii, 16. května 2019.
Projev předsedy vlády na konferenci 15 let členství České republiky v Evropské unii, 16. května 2019.

Dobrý den všem, vážené dámy, vážení pánové,

jsem rád, že tu dnes mohu vystoupit na konferenci k 15. výročí členství naší země v Evropské unii.

Členství České republiky v Evropské unii považuji za zásadní. Díky němu zde máme dlouhodobý ekonomický a sociální růst, což v minulosti nebylo možné. V tomto ohledu bych nejprve rád zmínil přínosy našeho členství v Unii, které pokládám za klíčové.  

Je dobře, že nám členství umožňuje přístup na vnitřní trh Evropské unie, který osobně považuji za jednu z nejúspěšnějších evropských politik. Budu ještě více rád, když se nám podaří odstranit poslední překážky pro volný pohyb služeb, to by měla být naše priorita pro další období Evropské komise. Chceme snižovat byrokracii, se kterou se potýkají naše firmy, a chceme na to v Evropě tlačit. Protože vnitřní trh, pokud bude bez překážek, určitě nepochybně ekonomicky prospěje ještě více všem občanům Evropy a umožní jim ještě více zbohatnout. Měli bychom bojovat proti protekcionismu.

Jako zásadní nástroj vnímám také kohezní a strukturální fondy Evropské unie. Díky nim dochází k rozvoji našeho hospodářství a infrastruktury. Srovnáváme tak naši životní úroveň se západní Evropou. Chceme, aby každý stát mohl tyto prostředky rozdělovat dle domácích priorit a bez administrativy a zbytečných kontrol. Chci za to bojovat. Nechci, aby pokračoval ten systém, že Evropská komise navrhne rozpočet a některé členské státy a konkrétně my, netušíme, proč navrhují takový rozpočet. Proč navyšují náklady evropských struktur o 23 %, když odchází Británie. Proč nám vnucují své představy o tom, jak by měla naše ekonomika investovat a potom se dostáváme do situace, že když čerpáme evropské fondy, že nedostáváme peníze na to, co potřebujeme, hlavně na investice a následně se snažíme nevyčerpané programy změnit na naše priority. A to si myslím, že je nejdůležitější. Česká republika bohatne a příští programové období dostaneme o 100 miliard méně, ale zásadní je to, abychom přesvědčili a prosadili naše priority. Kvůli tomu děláme Národní investiční plán, protože máme obrovský deficit investic. V tomhle směru udělám všechno proto, aby Evropská komise vyslyšela naše potřeby, protože si myslím, že to doposud tak úplně nebylo. A pokud děláme rozpočet na sedm let a stávající období bylo určeno v roce 2012, kdy byla nezaměstnanost 9,5 %, tak dnes máme nejnižší nezaměstnanost a máme úplně jiné problémy a priority.  

Naši lidé si členství v EU nejvíce uvědomují při cestách do zahraničí. To umožňuje schengenský prostor. Musíme zajistit, aby byl chráněn zvenčí a abychom si sami rozhodovali, koho do něj pustíme. Uvnitř Schengenu ale obchodujme a cestujme bez překážek. Domnívám se také, že všechny státy, které se chtějí do Schengenu připojit a splňují požadované právní kritéria, do Schengenu patří. Schnengen je pro mě prostorem míru a bezpečnosti a tento mír a bezpečnost musíme dále udržet. Proto považuji za důležité znovu nastolit řádné fungování schengenského systému na základě právních povinností. Jen tak uchováme jeden z nejvýznamnějších výsledků evropské integrace, který představuje společnou hodnotu.

O tom Schengenu musíme diskutovat. V Sibiu jsme měli neformální summit. A lidé tam byli na náměstí nadšení. Tisíce lidí skandovalo, že jsou šťastní, že jsou v Evropě. Já jsem se potom ptal, proč nejste v Schengenu, ptal jsem se i na té neformální radě. Ale skončilo Sibiu a Evropská komise poslala do Rumunska dopis. Ne úplně příznivý. Měli bychom skončit s tím pokrytectvím a nechápu proč, když některé členské země brání Schengenský prostor proti ilegální migraci, třeba takové Bulharsko, ostatně lépe, než někteří členové Schengenu, kteří umožní ilegální migraci, tak tam nejsou. Není zde ani žádný plán, žádná vize. Kancléřka Merkelová v Sibiu řekla, že bychom se měli na Evropské radě častěji setkávat, nejenom třikrát do roka nebo jen na brexit, ale že bychom o tom měli mluvit, že by měla být nějaká vize Schengenu. Stále se mluví o klimatické změně, o eurozóně. Mluvme o Schengenu. Mluvme o nějaké strategii. Proč už Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko dávno nejsou v Schengenu? Proč nemáme plán na západní Balkán?

Tendence některých členských zemí, které říkají, že ty země které nechtějí přijímat ilegální migranty, tak do Schengenu ani nepatří, tak jsou absolutně nepřijatelné. Nechápu, proč to někteří říkají.

Jsme sedmá nejbezpečnější země na světě. Dlouhodobě se snažíme posílit vnější i vnitřní bezpečnost kontinentu. Naše vláda pomáhá prakticky řešit ilegální migraci na evropské úrovni, a díky tomu se ve spolupráci s našimi partnery V4 podařilo například pohřbít přerozdělovací kvóty, což byl nesmysl od samého začátku. Pouze to rozdělilo Evropu. To je problém, který bychom už měli zásadně vyřešit. Mít strategii a bránit Evropu na kontinentu, na té vnější hranici. O tom je Frontex a o tom je operace Sofia a zde bychom už konečně měli dospět k jednotnému závěru.

Nemyslím si, že tyto dva naše požadavky, tedy hospodářská prosperita a bezpečí, nutně vyžadují více Unie, ale vyžadují lepší a efektivnější Unii. Její současná podoba není udržitelná. EU se musí neprodleně přizpůsobit novým výzvám a požadavkům. My jsme součástí Unie a můžeme ji změnit. Musíme se umět hlasitě ozvat tam, kde nám něco vadí a kde Unie překračuje své pravomoci. My o tom mluvíme. Například, co se týká energetiky. ČR má výborné podmínky pro rozvoj jaderné energetiky a jádro nám napomůže k energetické bezpečnosti. A pokud chceme mít jednotný energetický mix v rámci Evropy, tak je to absolutní nesmysl, protože každá země má jiné klimatické podmínky. Nejsme ani Norsko ani Německo. Jádro je nízkoemisní zdroj. To mi nikdo nevymluví. Takže si myslím, že bychom o tom měli mluvit a že by se jádro mělo započíst do požadavků na obnovitelné zdroje. Protože globální svět jde trochu jiným směrem.

My určitě podporujeme klimatickou dohodu z Paříže a každý stát chce splnit své klimatické závazky. My také. Ale každý stát si k jejich splnění najde svoji cestu. Měli bychom přestat s mechanickým a vnuceným prosazováním jednotnosti, protože je nutno uznat, že v některých oblastech existují vedle společných rysů i specifika. Naše cesta musí respektovat naše přírodní a hospodářské podmínky. Byla by chyba kvůli plnění klimatických cílů podřezat naši hospodářskou prosperitu. Evropa by si měla vzpomenout, co všechno máme za sebou. Tady v Čechách máme populární téma a to je řepka. Kdo řepku vymyslel, kdo vymyslel biopaliva v roce 2009? Kdo nám říkal, že ropa bude za 200 dolarů za barel? Je to nějaký obnovitelný zdroj. Potom přišly soláry. Dotovali jsme soláry, no a poté jsme nestačili vyrábět, takže všichni evropští výrobci zbankrotovali a dnes to dělá Čína. Bylo by dobré se nad elektromobily zamyslet. Zda znovu nejdeme nějakým směrem, kdy jsme ani nedomysleli, jak je to s baterií, jaké má emise, zda vůbec takovou baterii umíme uhasit, jestli to auto, když některé členské země říkají, že v roce 2040 už nebudeme mít dieselová a benzinová auta, jen elektroauta, tak jestli jsme to skutečně dobře promysleli. Aby to znovu neskončilo tak, že nakonec elektroauta budou vyrábět hlavně v Číně.

Svět kolem nás se vyvíjí rychle a Evropa musí na tuto skutečnost reagovat. Musíme prosazovat své zájmy. Důležitou roli představuje obchodní politika, která musí být ambiciózní a musí otevírat nové příležitosti pro evropské firmy. Také za Evropu musíme pořádně vyjednávat. Je škoda, že nedopadla TTIP. S prezidentem Trumpem jsem jednal o tarifech na auta, a když jsem se vrátil, tak jsem zjistil, že komisařka Malmströmová ani nemá mandát. Nakonec jsme jí pozvali a na Evropské radě jsem řekl, že bychom konečně mohli schválit mandát a tak jsme ho schválili. Musíme posílit globální roli EU, zvýšit konkurenceschopnost a nadále vystupovat na obranu stávajícího mezinárodního řádu založeného na pravidlech. To je v našem zájmu. Musíme bojovat proti protekcionismu ve světovém obchodě. To je cesta do pekel.

Česká republika je totiž silnou ekonomikou, má zdravé finance a téměř nulovou nezaměstnanost. Jsme jednou z nejstabilnějších ekonomik v Evropě. Máme značný vliv na podobu budoucího směřování EU, který aktivně využíváme a budeme využívat i nadále. Od nás by se mohl leckdo učit, jak spravovat veřejné finance. Podle Bloombergu jsme nejstabilnější ekonomikou v Evropě. Znovu jsme snížili zadlužení, jsme už na 4. místě, ale před námi jsou jen malinké státy. Myslím, že v tomto směru může být rozpočtová odpovědnost naší země příkladem.

Ke členství v Unii nemáme jinou alternativu, ale domnívám se, že bychom měli říkat kriticky to, co je potřeba změnit. Občané to od nás očekávají. My nebudeme stát v koutě a nenecháme se strhnout davem ani proudem.

Jsem přesvědčen, že se Unie musí reformovat, aby lépe odrážela požadavky občanů. V současném světovém uspořádání potřebujeme silnou Evropu.  Pokud mluvíme o klimatické změně, tak musíme prosazovat to, aby i naši globální konkurenti přijali a plnili závazky klimatické změny. Evropa má jen 9 % světových emisí. Potřebujeme silnou Evropu. Musí však jít o Evropu silných členských států. Proto považuji za nezbytné obnovit institucionální pořádek v EU. Komise musí být depolitizována a pozice evropských lídrů v Evropské radě posílena. Měli bychom se vrátit k původním rolím těchto institucí, podle nichž politické vedení zajišťuje Evropská rada a Evropská komise jedná jako ochránce smluv k zajištění toho, aby bylo právo EU uplatňováno jednotně a nebyl používán dvojí standard. V Sibiu to velice dobře řekla v kuloárech kancléřka Merkelová. Řekla, že Evropská rada by měla být taková koaliční vláda Evropy. Tam se musí členské státy domluvit a Evropská komise má dohlížet na smlouvy, ale má realizovat to, co domluví členské státy a mně se to strašně líbí. Koaliční vláda Evropy, to má být zásadní. Považuji za důležité, aby právo Evropské unie bylo uplatňováno jednotně a nebyl používán dvojí standard. Považuji za zcela zásadní, aby bylo zabráněno vznikajícímu nebezpečí roztříštěnosti a dělení na východ-západ a sever-jih. Je třeba, aby byly zohledněny odlišné přístupy a charakteristiky, například v oblasti migrace, struktury hospodářské politiky, daní nebo konkurenceschopnosti. Pokud některé členské státy říkají, že všude v Evropě máme mít stejnou minimální mzdu, tak já bych chtěl, aby naši lidé měli stejnou minimální mzdu, jako jinde. Otázkou je, kolik našich podniků by na základě toho zbankrotovalo. Bohužel máme za sebou 41 let komunismu a to je pro naši ekonomiku obrovský hendikep. Česká republika byla za první republiky na špičce Evropy a světa, 1918-1938.

Znovu opakuji, že členské země musí mít hlavní slovo při rozhodování v Unii. Jedině tak budeme schopni efektivně bránit a prosazovat naše zájmy. Občané chtějí, aby v Evropě rozhodovali hlavně ti, které si zvolili ve volbách. A to jsou členové Evropské rady, prezidenti a premiéři.

Za zásadní také považuji zefektivnit politiku rozšiřování EU. Tato politika je nejúčinnějším mechanismem, který máme k zajištění dlouhodobé stability, bezpečnosti a prosperity regionu západního Balkánu. Definitivní tvar Evropy nebude dokončen a její potenciál k posílení její politické a hospodářské váhy nebude využit bez rozšíření o západobalkánské země. Abychom nepropásli tuto příležitost, musí být na straně kandidátských zemí západního Balkánu i na straně EU podniknuty nezbytné kroky. Měli bychom striktně aplikovat svou vlastní zásadu, podle níž musí být každý kandidát posuzován dle vlastních zásluh a výdobytků.

Je zřejmé, že nás v budoucnu čekají výzvy, které budeme muset společně řešit. Zde mám na mysli především problematiku sucha, to je velký problém, zachování přírody pro zajištění fungování naši společnosti, nebo kybernetické hrozby. Ano, 5G. Mluvíme o společné bezpečnosti, řekl jsem to na Evropské komisi. Pan ministr Petříček organizoval konferenci o bezpečnosti a kybernetická bezpečnost je strašně důležitá. Unie se musí reformovat, aby byla připravena na tyto výzvy efektivně odpovědět. Jedině tak ji budou občané podporovat.

Já mohu jen slíbit, stojíme před volbami a je potřeba vědět, že zásadní vliv České republiky na Evropskou unii je samozřejmě na radách, kde sedí ministři a na Evropské radě, kde sedí premiéři a prezidenti. To není o tom, že jsme tam teď my, po nás přijdou další. Je důležité, aby fungovala spolupráce s Evropským parlamentem. My na radě skutečně mluvíme velice konkrétně a vystupujeme aktivně a dáváme konkrétní návrhy, jak bojovat za silnou Evropu.

Budoucí podoba našeho členství v EU musí odpovídat požadavkům občanů. Musíme vnímat, co nám říkají. Chtějí od nás bezpečí a ochranu a a hospodářský růst. A poté samozřejmě ty výzvy, brexit, zahraniční politika. Opustili jsme náš vliv v Sýrii, v Libyi. Stále mluvíme o Africe, ale kdy si konečně řekneme, jak to budeme realizovat. To jsou věci, které je potřeba změnit a Česká republika je připravena. Nejsme malá země. Z hlediska počtu obyvatel jsme na 11. místě. V různých věcech můžeme být příkladem pro ostatní členské země, například z hlediska zdraví našich veřejných financí. Máme nápady, máme návrhy, chceme bojovat za silnou Evropu a jsem přesvědčen, že to stávající vláda dělá a určitě jsme připraveni se dále podílet na budování silné Evropy.

Děkuji za pozornost.

Andrej Babiš, předseda vlády

Konference k daňovým odpočtům na výzkum a vývoj

konference is cr OSTRAVA 2019 3

Letošní změny v daňových odpočtech na výzkum a vývoj by měly přinést firmám více jistoty. Teď je třeba, aby novinky jednotně interpretovaly firmy, daňoví poradci, ministerstvo financí a finanční správa. Také o tom bude konference ke změnám v daňových odpočtech na výzkum a vývoj a k Inovační strategii ČR 2019-2030, kterou pořádá Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) ve spolupráci s Moravskoslezským krajem. Akce se uskuteční dne 22. května 2019 v Landek Parku Ostrava.

Na akci jsou srdečně zváni odborníci z podnikové sféry, daňové oblasti či státní správy. Od 10:00 do 16:30 vystoupí zástupci RVVI, ministerstva financí, generálního finančního ředitelství, Svazu průmyslu a dopravy ČR a další.

Podrobnosti ke konferenci naleznete zde.

Registrovat se můžete na e-mailu: rvv@vlada.cz, kam zároveň můžete zasílat své dotazy do diskuse.

Svaz průmyslu a dopravy považuje daňové odpočty na VaV za důležitý nástroj podpory konkurenceschopnosti firem v ČR a snaží se jej pro podnikatele opětovně zatraktivnit. Proto se podílí jak na systémových změnách, tak na osvětových aktivitách.

Změny systému daňových odpočtů na VaV byly nedávno schváleny zákonem č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony se základní účinností od 1. dubna 2019. Odůvodnění změn naleznete v materiálu MF zejména na str. 18-22 a 34 zveřejněného na webu zde.

kategorie
Z hospodářské politiky

Premiér po prohlídce postižených lesů: Děláme maximum, abychom kůrovce porazili

Premiér Babiš a další členové vlády se jeli přesvědčit o účinnosti opatření proti šíření kůrovce, 15. května 2019.
Premiér Babiš a další členové vlády se jeli přesvědčit o účinnosti opatření proti šíření kůrovce, 15. května 2019.
České lesy devastuje kůrovcová kalamita. Seznámit se s aktuální situací a způsoby boje proti šíření lýkožrouta smrkového v jednom z nejvíce postižených regionů, se ve středu 15. května 2019 vydal premiér Andrej Babiš s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, místopředsedkyní vlády a ministryní financí Alenou Schillerovou a ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem do lesů v okolí vodní nádrže Švihov.

Členové vlády si v doprovodu hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka, generálního ředitele státního podniku Lesy ČR Josefa Vojáčka, starostů okolních obcí a dalších zainteresovaných osob prohlédli několik kůrovcem zasažených lokalit. Předseda vlády se zajímal například o způsob ošetření napadených vytěžených stromů, situaci v obchodu s dřívím, o možnosti ochrany lesa proti škůdcům a působení zvěře či o dopady kalamity na zásoby vody v krajině.

„Skutečně vidíme, jak naše vláda konkrétně bojuje proti kůrovci. Myslím, že jsme se dnes dozvěděli o velice konkrétních opatřeních, dokonce jsme toho kůrovce i viděli, měli jsme ho v ruce. Bohužel, v minulosti jsme to trochu zanedbali, ale mám pocit, že teď skutečně děláme maximum pro to, abychom kůrovce perspektivně porazili, a to různými způsoby,“ konstatoval premiér.

Mezi tématy byly i aktuální situace se zalesňováním holin a finanční podpora lesního hospodářství ze státního rozpočtu. Ministerstvo zemědělství na tyto účely vyčlenilo v roce 2017 650 milionů korun, loni 700 milionů a letos plánuje poskytnout zhruba 1,15 miliardy korun. „Je to program i pro obce i pro soukromé firmy a soukromé vlastníky lesů. Samozřejmě řešíme i problematiku vody. Za mě to byla velice dobrá akce pro nás, kteří jsme mohli poprvé vidět ta konkrétní opatření. Já jsem spokojený, že naše vláda a také pan generální ředitel Lesů ČR děláme maximum, abychom kůrovce porazili,“ uvedl Andrej Babiš.

Předseda vlády pak spolu s ministry symbolicky zasadili několik dubů. „Je důležité, že vysazujeme nové listnaté stromy, hlavně duby a buky. Sami jsme si to mohli dnes vyzkoušet. A že děláme opatření z hlediska vody, program Vracíme vodu lesu, to také finančně podporujeme. Máme tu Národní koalici boje proti suchu, kde jsou také velmi konkrétní opatření. Za vládu jsou tu nejdůležitější osoby a myslím, že konečně můžeme konkrétně veřejnosti ukázat, co všechno děláme proti kůrovci a proto, abychom neměli problém s vodou,“ poznamenal.

Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Mise Svazu průmyslu odletěla do Ázerbájdžánu

Podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy ČR a Komory pro hospodářské styky se SNS odletěla do Ázerbájdžánu. Zástupci 16 firem, univerzit a organizací doprovodí na pracovní cestě předsedu Poslanecké sněmovny PČR Radka Vondráčka. Podnikatelská mise, kterou za Svaz průmyslu vede prezident Jaroslav Hanák, se zúčastní jednání v ázerbájdžánském potravinářském holdingu Azersun. Na podnikatelském fóru v Baku projedná své obchodní příležitosti 23 zástupců z 16 českých firem a institucí.

„Ázerbájdžán je pro české exportéry atraktivní destinací díky své ekonomické síle v rámci celého regionu. Díky dovozu ropy je Česko jedním z nejvýznamnějších exportních partnerů Ázerbájdžánu. Od nás do Ázerbájdžánu však stále proudí nesrovnatelně méně zboží a služeb. Podnikatelskými misemi chceme tento neblahý poměr vzájemného obchodu začít narovnávat,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podnikatelské mise se účastní firmy z oblasti energetiky, strojírenství, environmentálních technologií, logistiky nebo finančních služeb. Ty navštíví potravinářský holding Azersun, který je největším výrobcem a vývozcem potravin v Ázerbájdžánu a projednají své obchody s partnery na podnikatelském fóru. České firmy se v nedávné minulosti v Ázerbájdžánu podílely na hodnotných zakázkách v souvislosti se stavbou železničního koridoru Baku – Tbilisi – Kars. Zdárně se angažují při modernizaci silniční sítě a dostavbě vodních elektráren. Velký úspěch zaznamenaly i projekty v oblasti dopravních systémů, autobusy od Iveco Bus CZ zajišťují městskou dopravu v Baku.

Ázerbájdžánská vláda se snaží omezit závislost země na těžbě energetických surovin a odklonit ji od jednostranné orientace na ropu. „Naše firmy dokážou vyprodukovat jedinečná řešení, která jsou v mezinárodním srovnání spolehlivá, konkurenceschopná a cenově přijatelná. Navíc české společnosti investují do výzkumu a zavádějí inovativní postupy, které reflektují aktuální technologický vývoj ve sféře digitální ekonomiky, automatizace a dalších prvků průmyslu 4.0. V úsilí o diverzifikaci hospodářství bychom mohli Ázerbájdžánu výrazně pomoci,“ komentuje Jaroslav Hanák.

Ázerbájdžánu se podařilo nastartovat hospodářskou transformaci krátce po rozpadu Sovětského svazu a úspěšně se vypořádal s následky politické nestability v 90. letech. Ázerbájdžánská vláda stále zlepšuje podnikatelské prostředí v zemi. Díky jejímu úsilí se v letošním roce umístil na vynikajícím 25. místě v indexu snadnosti podnikání. Pro srovnání, Česká republika je v tomto indexu až na 36. místě.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se vydal do Ázerbajdžánu již pošesté za posledních osm let. V letošním roce uspořádal podnikatelské mise, které doprovodily premiéra Andreje Babiše a bývalou ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou do Indie, Singapuru a Thajska. S Martou Novákovou navštívili podnikatelé také Jordánsko a Srbsko a Severní Makedonii. V dubnu se uskutečnily podnikatelské mise do Peru a Kolumbie či do Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Svaz průmyslu připravuje v nejbližší době pro podnikatele cesty do Vietnamu a Malajsie či do Austrálie a na Nový Zéland. Celkem je letos připraven zorganizovat nejméně patnáct podnikatelských misí.

Tereza Řezníčková
kategorie Tiskové zprávy