Premiér navštívil Ústecký kraj, zajímal se o nemocnice, rekultivaci bývalých dolů i silniční stavby

Premiér navštívil Ústecký kraj, zajímal se o nemocnice, rekultivaci bývalých dolů i silniční stavby

Společně s ministry Brabcem a Havlíčkem premiér Babiš a starosta Buřt vysadili v Horním Jiřetíně tři nové lípy, 18. září 2019.
Společně s ministry Brabcem a Havlíčkem premiér Babiš a starosta Buřt vysadili v Horním Jiřetíně tři nové lípy, 18. září 2019.
Situace v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, rekultivace severočeských hnědouhelných dolů, projekty na zlepšování životního prostředí v Horním Jiřetíně a plánovaný obchvat města Bílina byly ve středu 18. září 2019 tématy návštěvy premiéra Andreje Babiše, vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, ministra životního prostředí Richarda Brabce a ministra dopravy Vladimíra Kremlíka v Ústeckém kraji.

Premiér Andrej Babiš zahájil návštěvu Ústeckého kraje v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a vedením nemocnice jednali mimo jiné o úhradové vyhlášce a personálním zabezpečení nemocnice. Premiér podpořil i úsilí nemocnice stát se nemocnicí fakultní a otevřít zde pobočku Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„V celém kraji chybí asi sto doktorů. Oceňuji, že mají asi šedesát doktorů z Ukrajiny. Probírali jsme i potřebu nových přístrojů, potřebují nukleární urychlovač za sto deset milionů,“ konstatoval předseda vlády. „Jednali jsme i o situaci v nemocnici Rumburk, kterou jsme několikrát řešili, ale bohužel město, i když slíbilo, že tu nemocnici oddluží, tak ji pustilo do insolvence. Pan ministr je ale v kontaktu s insolvenční správkyní a řeší to,“ podotkl premiér Babiš. Zdůraznil, že české zdravotnictví není v žádné krizi a připomněl mimořádné nárůsty financí, které v posledních letech do zdravotnictví plynou.

Předseda vlády se následně setkal s vedením Ústeckého kraje. S hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem, ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a ministrem životního prostředí Richardem Brabcem řešili současnost a budoucnost rekultivačních prací v lokalitách hnědouhelných dolů. Jednou ze zvažovaných variant je i propojení všech těžebních jam tak, aby na Ústecku mohla vzniknout soustava propojených jezer využitelných i k produkci čisté elektrické energie.

„Ten projekt je velice pěkný. Obyvatelé kraje si to určitě zasloužili, protože dopady na jejich životy, životní prostředí a jejich zdraví byly za minulého režimu velice negativní. Na druhé straně jsme v situaci, kdy platíme desítky miliard za solární tunel tradičních zkorumpovaných politických stran, takže nejdříve musíme ověřit nákladnost takového projektu,“ uvedl premiér Babiš. Propojením všech již existujících či plánovaných jezer, která v Ústeckém kraji vzniknou sanací hornické činnosti, by bylo možné vybudovat energetické dílo srovnatelné s výkonem malé jaderné elektrárny.

Členové vlády si prohlédli také konkrétní lokality, v nichž už rekultivační práce skončily, ještě probíhají či teprve se plánují, a to konkrétně severočeská jezera Milada a Most, která vznikla z původních těžebních jam, a lom ČSA, v němž má těžba skončit v roce 2024. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

V Horním Jiřetíně přivítal premiéra a členy vlády starosta města Vladimír Buřt. Hovořili o výměnách zastaralých, neekologických kotlů na pevná paliva, které mohou i občané města díky státnímu dotačnímu programu, tzv. kotlíkovým dotacím, vyměnit za moderní, životnímu prostředí šetrnější zdroje tepla. Starosta se pochlubil i obecními projekty zlepšujícími hospodaření s vodou – obnovou a regenerací umělé vodní nádrže a obnovou funkčnosti místního rybníka. Společně s ministry Brabcem a Havlíčkem pak premiér Babiš a starosta Buřt vysadili v Horním Jiřetíně tři nové lípy.

„Naše vláda se může pochlubit konkrétními výsledky. Máme Národní koalici proti suchu, bojujeme za to, aby byl dostatek vody, abychom zadržovali vodu v krajině. Samozřejmě, bojujeme za lepší ovzduší, čehož příkladem jsou i kotlíkové dotace a je samozřejmě důležité, aby pan ministr Brabec našel dost peněz pro všechny žadatele. Máme dlouhodobé plány na desítky let v hodnotě desítek miliard, věnujeme tomu pozornost. I sázení stromů je velmi důležité, je to symbolické a určitě v tom budeme pokračovat,“ uvedl premiér Babiš a připomněl svou účast na Klimatické konferenci OSN v New Yorku, která se bude konat příští týden.

Posledním bodem cesty předsedy vlády po Ústeckém kraji bylo město Bílina, kde se premiér Babiš zajímal o výstavbu obchvatu města. Společně s ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem si prohlédli lokalitu, kde by plánovaný obchvat Bíliny měl vést tunelem.

Průmysl se na znečištění ovzduší podílí méně, než se předpokládalo

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo studii vypracovanou v rámci Programu zlepšování kvality ovzduší (PZKO), mapující podíly zdrojů znečištění ovzduší v Česku. Vůbec poprvé byly ve studii zohledněny také zdroje ze zahraničí.

V celém Moravskoslezském kraji pochází nejvíce benzo(a)pyrenu i prachových částic PM10 a PM2,5 z Polska, následují lokální topeniště a v případě prachových částic z dopravy. Data dodaná a zpracovaná odborníky z ČHMÚ potvrzují, že díky proběhlé ekologizaci je vliv velkých průmyslových podniků zanedbatelný, a to nejen v kontextu celého kraje, ale i v jejich nejbližším okolí.

Prachové částice PM10 a PM2,5 (označení podle velikosti v µm) pocházejí v Moravskoslezském kraji v největší míře:

  • ze zahraničních zdrojů – (23 % u částic obou velikostí),
  • z lokálního vytápění (17 %, resp. 22 %) a
  • dopravy (17 % a 6 %),
  • příspěvek průmyslu je 3 %.

Zásadním zdrojem jsou sekundární částice – 39 % a 47 % (prach vzniklý ve vyšších vrstvách atmosféry přeměnou z plynných látek, jehož původci jsou vzdálenější zdroje mimo region, zejména zahraniční).

Na měřených hodnotách benzo(a)pyrenu se podílejí

  • zahraničí (v případě MSK Polsko) – 55 %,
  • lokální topeniště 42 %,
  • doprava 2 % a
  • příspěvek průmyslu je 1,4 %.

„Mám z výsledků osobně velkou radost. Potvrzují to, o čem jsem dlouhodobě přesvědčen, a to že výsledky masivních investic ekologizace průmyslu musí být vidět. O klesajícím vlivu průmyslu na znečištění díky jeho ekologizaci se na odborných konferencích hovoří již několik posledních let. Vůbec poprvé ale nejvyšší ekologická instance, Ministerstvo životního prostředí, vydalo studii zpracovanou ČHMÚ, kde doložená data vyčíslují konkrétní příspěvek všech jednotlivých zdrojů a marginální vliv průmyslu potvrzují,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PRŮMYSLOVÉ LOKALITY VYKAZUJÍ HODNOTY SROVNATELNÉ SE ZBYTKEM REGIONU I REPUBLIKY

S průměrnými hodnotami za Moravskoslezský kraj (imisní údaje naměřené všemi měřicími stanicemi) jsou srovnatelné také údaje v lokalitách s přímým vlivem hutních podniků. Například v Třinci na měřicí stanici Třinec – Kanada, která monitoruje znečišťující látky v blízkosti hutě.

  • Stanice vykazuje podíl emisních zdrojů průmyslu (hutního podniku) na znečištění pouze do 5 % u PM10 a PM2,5.
  • Lokální vytápění má na těchto stanicích podíl 21 % u PM10 a 24 % u PM2,5 na celkovém znečištění.
  • Doprava se na znečištění na této stanici podílí 14 % u prachových částic PM10 a 5 % u PM2,5.
  • Zahraniční zdroje mají na znečištění na měřící stanici Třinec – Kanada vliv 19 % u prachových částic obou frakcí.

V Radvanicích, kde je zahrnuta do databáze jako jedna ze dvou měřicích stanic stanice Zdravotního ústavu , označovaná jako mikroměřítková průmyslová imisní monitorovací stanice, se

  • místní průmysl, tedy hutní podnik Liberty Ostrava podílí na naměřených hodnotách B(a)P pouze ze 4 % a částic PM2,5 a PM10 ze 13 % resp. 11 %.
  • Příspěvek lokálního vytápění je téměř polovina (49 %) B(a)P a 20 %, resp. 27 % prachových částic PM2,5 a PM10.
  • Podíl polských zdrojů je vyčíslen na 45 % B(a)P a 15 % a 16 % prachových částic velikosti PM2,5 a PM10.

„Výsledky studie napovídají, že i přes realizaci dalších projektů na snižování emisí, které mají hutní podniky v MSK připraveny, nebude jejich efekt na imisní situaci ani v místě, kde působí, už příliš znatelný. Pokud se v další ekologizaci nebude přistupovat i k ostatním zdrojům včetně Polska stejně důsledně, jako tomu bylo dosud v případě těch průmyslových, nelze očekávat významné zlepšení,“ dodává Hanák.

O STUDII PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Programy zlepšování kvality ovzduší jsou spolu s Národním programem snižování emisí ČR hlavními nástroji zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Plány kvality ovzduší jsou v ČR vydávány již od roku 2004 a v pravidelných intervalech aktualizovány. Poslední aktualizace před letošním vydáním byla v roce 2016.

kategorie Tiskové zprávy

Profesia Days 2019

Ve dnech 23. a 24. října 2019 se v PVA EXPO PRAHA v pražských Letňanech uskuteční největší veletrh práce v ČR Profesia days Praha 2019. Těšit se můžete nejen na širokou nabídku pracovních míst a bohatý program, ale také na stánek ČMKOS, ve které budou naši právníci připraveni poskytnout návštěvníkům veletrhu bezplatné právní poradenství v oblasti pracovního práva.

Zaregistrovat se můžete zde: https://bit.ly/profesia_cmkos

Požadujeme růst mezd o 6 – 7 %!

Na mítink #KonecLevnéPráce dorazilo přes 1300 odborářů a odborářek. Společně podpořili požadavky při kolektivním vyjednávání na rok 2020. Kromě dalšího růstu mezd požadují Národní dohodu pro ČR, která by měla přinést udržitelnou vizi ekonomického rozvoje naší země.

Podívejte se na fotky a přečtěte si fakta, která byla na mítinku představena.

Přílohy:

Studie ČMKOS: Šance na přibližování českých mezd vyspělé EU

První číslo Pohledů v tomto roce je celé věnováno exkluzivní studii, na jejíž tvorbě spolupracoval tým makroekonomů ČMKOS se zahraničním expertem a českou socioložkou. Leitmotivem – vůdčí myšlenkou – je analýza všech ekonomických a sociálních souvislostí, které jsou příčinou, proč je finanční ohodnocení českých zaměstnanců v rámci EU jedno z nejnižších. Ukazuje šance, jak to lze změnit. S obdobnými vizemi přišla ČMKOS už v roce 2012 a 2015, ty se také staly podnětem k úspěšné kampani odborů Konec levné práce.
 
Nová studie odborů má ambici přesvědčit o nutnosti změny hospodářské strategie, máme-li Českou republiku vymanit z rozvojového rámce a předat ji dalším generacím jako zemi patřící mezi nejvyspělejší. Proto se stává doslova výzvou k uzavření „národní dohody“, aby se do změny české ekonomiky zapojila celá společnost, nejenom odpovědní politici.
 
Přílohy:
 

Tripartita jednala o návrhu státního rozpočtu na rok 2020

Tripartita v pondělí 16. září 2019 jednala o návrhu státního rozpočtu na rok 2020.
Tripartita v pondělí 16. září 2019 jednala o návrhu státního rozpočtu na rok 2020.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 16. září 2019 sešli na pátém jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Sociální partneři na zasedání diskutovali návrh podoby státního rozpočtu na rok 2020 a čerpání evropských fondů. Premiér Andrej Babiš také informoval sociální partnery o činnosti pracovních týmů.

Návrh státního rozpočtu na rok 2020

Návrh rozpočtu otevírá cestu k dalšímu výraznému navýšení důchodů nebo platů ve školství. Rozpočet počítá s vyšší podporou výzkumu a se soustavným navyšováním investic. Zvyšování státního podílu výdajů na investice je jedním z cílů vlády. Rozpočet počítá s celkovými příjmy 1 558,1 miliardy korun, výdaji 1 598,1 miliardy korun a saldem ve výši –40 miliard korun.

Kapitálové výdaje z národních zdrojů dosáhnou celkové výše 85 miliard. Společně s penězi z evropských fondů půjde v příštím roce na investice celkem 135 miliard korun. Výrazně se také posílí podpora výzkumu, vývoje a inovace. Výdaje na důchody vzrostou o 36,9 miliardy, a to především v důsledku zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020. V návrhu rozpočtu na příští rok je obsaženo i navýšení rodičovského příspěvku z 220 000 korun na 300 000 korun.

Jednou z priorit státního rozpočtu je i platová politika. V regionálním školství vzroste objem prostředků na platy učitelů. V roce 2021 budou učitelé vydělávat v průměru přes 45 000 korun, což byl i závazek vládního programového prohlášení. V oblasti finančních vztahů k obecním a krajským samosprávám dochází k navýšení příspěvku na výkon státní správy o 5 procent, a to nejen v roce 2020. S pětiprocentní valorizací příspěvku se počítá i v letech 2021 a 2022.

Stav čerpání prostředků z fondů EU a příprava nového programového období

Od počátku programového období 2014–2020 bylo vyhlášeno za všechny programy 958 výzev s alokací 745,3 miliardy korun. V rámci vyhlášených výzev byly do konce července 2019 vydány právní akty o poskytnutí podpory v celkové výši 443,3 miliardy. Příjemcům bylo do konce července 2019 proplaceno 234,7 miliardy korun.

Ze všech programů doposud vyhlásil nejvyšší objem výzev OP Doprava, dále OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Integrovaný regionální OP. V záležitosti nového programového období 2021–2027 je hlavní pozornost Národního orgánu pro koordinaci a řídicího orgánu zaměřena na pokračující diskuse k přípravě Dohody o partnerství a na zaměření operačních programů a jejich specifických cílů.

Na evropské úrovni budou dále probíhat technické diskuse s Evropskou komisí k nastavení budoucího programového období. Klíčovou snahou České republiky je dosáhnout včasného schválení Dohody o partnerství a operačních programů, aby mohla být realizace programového období 2021–2027 zahájena od počátku roku 2021.

Další plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční 4. listopadu 2019.

Vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2020, počítá s nárůstem platů, důchodů, rodičovské i výdajů na obranu či investice

Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš ve Strakově akademii při projednávání návrhu státní rozpočtu na rok 2020, 16. září 2019.
Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš ve Strakově akademii při projednávání návrhu státní rozpočtu na rok 2020, 16. září 2019.
Za účasti prezidenta Miloše Zemana vláda Andreje Babiše v pondělí 16. září 2019 projednala a schválila návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Schválila také rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2020 a rozhodla o zrušení některých zákonů, které už pozbyly platnosti či významu.

Česká republika bude podle vládního návrhu příští rok hospodařit s příjmy ve výši 1578,1 miliardy korun a výdaji ve výši 1 618,1 miliardy korun, tedy s avizovaným plánovaným schodkem 40 miliard korun.

„Je to pro nás a myslím, že i pro Českou republiku velice důležitý den,“ okomentoval schválení návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok premiér Andrej Babiš. „Tento den začal projednáváním rozpočtu na tripartitě, tedy s odbory a zaměstnavateli, kteří s rozpočtem, alespoň jsem to tak pochopil, vyslovili spokojenost. Následně nás navštívil pan prezident, který dodržel tradici a vyjádři se k rozpočtu ještě předtím, než ho vláda schválila. Už tradičně se vyjádřil kriticky k výdajům našeho státu na obnovitelné zdroje. Pan místopředseda Havlíček bude usilovat o to, aby se výdaje státu snížily, a vidíme, že by to mohlo řádově jít až o nějakých šest miliard. Pan prezident se také vyjadřoval kriticky k počtu zaměstnanců. Je třeba vědět, že hlavní státní zaměstnanci, u kterých jsme navyšovali počty, jsou učitelé, vojáci a bezpečnostní složky. Na jedné straně nás kritizují, že máme moc státních zaměstnanců, a na druhé straně v éteru zní, že chybí 6 000 učitelů,“ popsal předseda vlády průběh jednání o státním rozpočtu.

„Chtěl bych především poděkovat paní ministryni financí, která státní rozpočet skutečně tvrdě odpracovala. De facto jsme o tom začali mluvit už v únoru, a také když my jsme všichni byli na dovolené, tak ona tu většinu srpna strávila vyjednáváním o rozpočtu,“ ocenil premiér roli místopředsedkyně vlády Aleny Schillerové. „Domluvili jsme se i v rámci koalice velice dobře hlavně, co se týká mezd. Je dobře, že budeme navyšovat pevnou částkou 1 500 korun a že si procentuálně polepší hlavně ti s nejnižšími příjmy. Také jsme zrušili první tarifní třídu. Už jen tento fakt pro nejmenší příjmy znamená navýšení asi o 3,5 procenta,“ připomněl premiér Babiš.

Vláda v návrhu státního rozpočtu zohlednila všechny své programové priority, například zrychlený růst platů učitelů, nárůst důchodů o v průměru 900 korun v příštím roce, zvýšení rodičovského příspěvku z 220 000 korun na 300 000 korun pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020, zvýšení výdajů na sociální služby, na obranu, na vědu či na investice.

„Myslím si, že rozpočet je velice dobrý. Je tam nárůst meziročně o 120 miliard korun. Česká republika má v rámci Evropské unie skvělá čísla. Máme skvělý růst, podstatně vyšší než ostatní země EU. Rozpočet je navržen tak, aby se snížil dluh vůči HDP, kde patříme mezi nejméně zadlužené země. Je potřeba se také dívat na celkové rozpočty, veřejné rozpočty. A v této chvíli, jak nás informovala paní ministryně financí, kraje, obce a města mají na účtech 327 miliard korun. Tím, že vybíráme daně a rozpočtové určení daní jsme ještě za minulé koalice změnili ve prospěch samosprávy, tak jsou jejich rozpočty velice dobré,“ poznamenal premiér Babiš. Vláda navíc krajům přispěla na výstavbu a rekonstrukce silnic II. a III. tříd a letos dostanou od státu 12,458 miliardy korun jako příspěvek na výkon státní správy.

Více informací o schváleném návrhu zákona o státním rozpočtu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda schválila také návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2020. Rozpočet fondu byl navýšen o 340 milionů korun především kvůli spuštění nového programu Výstavba pro obce, který má obcím pomoci výstavbou, případně odkoupením finančně dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů. Příjmy Státního fondu rozvoje bydlení jsou na rok 2020 naplánovány na 1,235 miliardy korun, výdaje na 3,018 miliardy korun. Nejvíce, 1,72 miliardy, bude vyhrazeno na nízkoúročené úvěry fyzickým a právnickým osobám, které jsou určeny na výstavbu nových nájemních bytů, na opravy a modernizace bytového fondu včetně úvěrové pomoci v případě poškození bytového fondu živelní pohromou, na podporu bydlení mladých a na dofinancování regenerace veřejných prostranství. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Kabinet schválil také návrh zákona, kterým se zrušují některé obsoletní právní předpisy. Jedná se o zastaralé, v praxi nepoužívané právní normy, které dosud zůstávají v českém právním řádu, což vede k jeho nepřehlednosti a zmatečnosti. Vláda pro první vlnu rušení vytipovala několik set právních předpisů, které chce schváleným návrhem zákona zrušit. Ministerstvo vnitra připravuje rovněž další hlubší analýzu právního stavu, která by měla identifikovat další obsoletní právní předpisy, jež budou zrušeny ve druhé, komplexnější fázi redukce právních předpisů. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Brexitu bez dohody je nutné zamezit, byla by to pohroma

Připojujeme se k varování podnikatelské komunity celé Evropy, kteří jsou sdruženi v konfederaci podnikatelských svazů BusinessEurope, a důrazně varujeme před neřízeným brexitem.

„Neuspořádaný odchod Velké Británie z EU bez výstupové dohody je prakticky zárukou pohromy, jejíž důsledky nebudou jen hospodářské. Poškodí obě strany a sekundárně ovlivní Evropu i mimo hranice EU. Obrovské negativní dopady zasáhnou podniky i občany jak v Británii, tak na kontinentu. Negativní důsledky se neomezí jen na datum brexitu, či dobu krátce po něm. Citelně zasáhnou a ohrozí i nastavení budoucích konstruktivních vztahů Evropské Unie a Velké Británie,“ varoval Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Odchod Británie bez výstupové dohody je vstupenkou do nejistoty, řada druhů zboží bude dražší a cestování obtížnější.

„Nevíme, jak dlouho bude nastavení nového vztahu Velké Británie s EU trvat. Během této doby budou občané a firmy čelit všem závažným negativním dopadům situace, kdy se plně integrovaný členský stát EU změní na tzv. třetí zemi, jejíž kodifikovaný vztah k EU bude horší, než u většiny ostatních partnerů EU na světě. Mimo jiné to v praxi znamená nezanedbatelná cla a silné hraniční kontroly. Vzájemný přístup ke zboží se významně zkomplikuje a prodraží. Zkomplikují se i dnes velmi snadné úkony, včetně cestování. Dosažení dohody je naprostou nutností,“ dodal Lukáš Martin.

Podnikatelé i ostatní občané potřebují, aby došlo k hladkému přechodu ze současného na nové uspořádání vztahů mezi Británií a EU, potřebují právní jistotu. Případná krize důvěry poškodí všechny. Naléhavě žádáme obě strany, aby vyvinuly veškeré možné úsilí a zahájily konstruktivní dialog s jasným cílem předejít neřízenému brexitu a diskutovaly proveditelné scénáře pro zajištění spořádaného odchodu Velké Británie z EU. V návaznosti na výše uvedené očekáváme, že Britská vláda bude schopna předložit životaschopné návrhy k jednání a že z této otázky nyní učiní svou nejvyšší prioritu.

Další odklad brexitu a odsunutí definitivního řešení není zdaleka ideálním scénářem a prodlužuje období velké nejistoty. Ovšem s ohledem na možné zničující důsledky neřízeného odchodu Velké Británie, lze tuto možnost považovat za použitelnou alternativu. Avšak pouze za předpokladu, že bude přesně časově omezená a Velká Británie předloží jasnou proveditelnou cestu k dosažení dohody.

Navzdory veškerému úsilí je brexit bez výstupové dohody stále reálným a věrohodným scénářem, se všemi zásadními důsledky. Z tohoto důvodu je potřeba zintenzivnit přípravy na tuto situaci. Je nutné prověřit dostatečnost zavedených opatření. Firmy musí zavést nezbytná nouzová opatření a vlády členských států i Velké Británie učinit vše ke zmírnění dopadů této situace.

kategorie Evropské a mezinárodní záležitosti

SP ČR vyjednával za zaměstnavatele na tripartitě

PLATY VE STÁTNÍ SPRÁVĚ

„Pokud mají růst platy úředníkům, pak maximálně o inflaci. Nezapomínejme, že letos vzrostly platy zaměstnancům státu často i o více než o 10 %. Nelze růst tempem předchozích let a určitě není ideální ani motivující dávat plošně všem stejně. Naopak u učitelů chceme, aby vláda dodržela původní dohodu a zvýšila jim platy výrazně, a to v příštím roce o 15 % a do roku 2021 minimálně na 45 000,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Další problém s přebujelou státní správou vidíme v tom, přebírá lidi z firem. Průměrná mzda ve státním sektoru je vyšší než v byznysové sféře, která na úředníky vydělává a živí je. Důležité je také zajistit vyšší zefektivnění a zeštíhlení státní správy,“ doplňuje Jaroslav Hanák.

ROZPOČET

„Podpora vzdělanosti, vývoje a výzkumu a výstavba infrastruktury zůstávají našimi rozpočtovými prioritami,“ říká Jaroslav Hanák.

„Nelíbí se nám nápady na zavádění různých forem nových daní či hledání jiných cest, jak vzít prostředky z produktivní sféry. Připomeňme si, že vláda slíbila na začátku svého působení daně nezvyšovat. Místo toho tady máme ambiciózně vysokou sazbu digitální daně s navrženou téměř nulovou legisvakancí. Vláda také prodlužuje lhůtu pro vratku DPH. Také chce sáhnout na rezervy zdravotních pojišťoven, ze kterých plánuje rozdávat jiným resortům. Toto nejsou dobré signály o zdravém a rozumném hospodaření země,“ komentuje Jaroslav Hanák.

ČERPÁNÍ EU FONDŮ

„Pomalu se blížíme konci stávajícího programového období pro čerpání EU dotací. Chceme, aby vláda předložila opatření k zajištění vyčerpání. Které oblasti vidí, jako schopné čerpat a které ne? Chceme, aby nám takovýto makro přehled vláda předložila každého půl roku. Kolik a kde jsme schopní čerpat,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

„S ohledem na špatnou zkušenost se začátkem aktuálního programovacího období opětovně vyzýváme vládu, aby se důsledně zaměřila na příští programové období. Je potřeba, aby maximálně zjednodušila čerpání, upravila a sjednotila kontrolu budoucích programů. Musí také zajistit dostatečnou personální kapacitu pro hladkou přípravu i průběh nového programového období,“ pokračuje Jan Rafaj.

kategorie Tiskové zprávy