Premiér: Byl to odporný a zcela nepřijatelný teroristický akt, při němž zemřeli dva naši lidé

Předseda vlády Andrej Babiš vystoupil v úterý 20. dubna 2021 v Poslanecké sněmovně s informacemi v souvislosti s událostmi Vrběticích.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

rád bych informoval Poslaneckou sněmovnu o všech krocích, které naše vláda udělala v případě kauzy Vrbětice, kterou tady dnes projednáváme. Dne 6. dubna 2021 brzo ráno jsem byl ředitelem Bezpečnostní informační služby požádán o svolání Výboru pro zpravodajskou činnost, což jsem neprodleně učinil a tento výbor dne 7. dubna 2021 v 7 hodin ráno zasedl. A na tomto výboru jsme poprvé obdrželi ústní informaci a byla nám promítnuta prezentace vztahující se k dnes projednávané věci. Neobdrželi jsme žádné písemné dokumenty.

Písemnou ucelenou finální zprávu, která nás informovala o důvodném podezření na zapojení ruské tajné služby GRU do teroristického útoku ve Vrběticích, jsem já osobně od Bezpečnostní informační služby obdržel v pátek 16. dubna 2021 v 16.54, to jsem i označil na tom dokumentu, přičemž bezprostředně po obdržení a přečtení toho materiálu jsem svolal všechny odpovědné členy vlády, šéfy zpravodajských služeb, zástupce Policie a Státního zastupitelství a spolu jsme tuto záležitost neprodleně projednali. Zároveň jsem okamžitě kontaktoval okolí pana prezidenta a požádali jsme o schůzku. Ten nám neprodleně vyhověl. A v sobotu v 16.00 jsem s panem vicepremiérem Hamáčkem pana prezidenta o situaci a o krocích, které chceme učinit, informovali. A pan prezident nám vyjádřil plnou podporu. Plně podpořil námi navrhovaný postup.

Hned v sobotu jsme po jednání s prezidentem republiky okamžitě přistoupili k vyhoštění 18 zaměstnanců ruské ambasády, kteří byli zpravodajskými službami prokazatelně označeni za agenty ruských tajných služeb GRU nebo SVR. Je potřeba si uvědomit, že je to naprosto bezprecedentní krok z naší strany. V poslední době Polsko vyhostilo čtyři diplomaty, Itálie dva, Německo i Švédsko po jednom a Spojené státy deset. A my jsme těchto agentů vyhostili nejvíc. V neděli jsme jasně řekli, že Rosatom se nebude podílet na stavbě Dukovan a včera to jednomyslně schválila vláda.

Vzhledem k tomu, že výbuch ve Vrběticích byl v roce 2014 a teď jsme v roce 2021, požádal jsem ředitele Bezpečnostní informační služby pana Koudelku, aby ty informace, které jsme dostali, byly odtajněny. Bezpečnostní služba a orgány činné v trestním řízení konstatovaly, že v současné době není možné informace odtajnit, a proto nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a ředitel NCOZ pan Mazánek včera veřejně na základě naší žádosti po jednání na vládě veřejně sdělili všechny informace, které lze nyní publikovat. To bylo výsledkem našeho jednání a bylo zveřejněno maximum možného ze strany orgánů v trestním řízení. Na tom samém jednání vlády nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman konstatoval, že z právního hlediska to nebyl akt státního terorismu proti České republice a je to konstatování nejvýše postaveného orgánu činného v trestním řízení. Proto jsem ho i následně na tiskové konferenci citoval, i když samozřejmě my politici mluvíme a já jsem taky mluvil o teroristickém útoku. A hlavně, udělal jsem to proto, protože mně píšou občané a bojí se. A my skutečně nechceme žádnou válku a my jsme chtěli uklidnit české občany, kteří se báli, kam nás a naši zemi může tento incident zavést.

Takže já jenom opakuji, že cílem útoku, a opakoval jsem to, co řekl nejvyšší státní zástupce, byl materiál určený k převozu do Bulharska. A totéž potvrdila Národní centrála proti organizovanému zločinu a BIS. A jak NCOZ, tak BIS jsou samozřejmě profesionálové, kteří jsou uznávaní na celém světě.

Včera jsem na tiskovce použil výrok, že šlo o útok na zboží. Já se samozřejmě velice omlouvám, a před chvílí jsem se omlouval na tiskové konferenci, že to vyznělo strašně. Mě to mrzí. A šlo samozřejmě o výrok, který hned média vytrhla a hned to byla hlavní zpráva. Mě to samozřejmě mrzí, protože jsem to tak nemyslel. Omlouvám se za to. Samozřejmě, že šlo o životy, především o životy. A byl to samozřejmě odporný a zcela nepřijatelný teroristický akt, při němž zemřeli dva naši lidé.

Takže je jasné, že tento akt je nepřijatelný. My jsme reagovali. Pan vicepremiér vás bude informovat o dalším jednání s ruským velvyslancem zítra odpoledne. A je jasné, že výroky ruských médií, které překrucují situaci, vůbec nemluví o tom útoku. Je to podobné jak atentát v Salisbury, kde trávili novičokem, ale potom pozvali ty stejné agenty do ruské televize a ti předstírali, že jsou turisté a že se tam šli podívat na katedrálu.

Zemřeli dva čeští občané. Je mi to hluboce líto. Vznikla obrovská škoda. Ministerstvo financí připravuje žalobu na vymáhání této škody. Děkuju všem, kteří to chápou, kteří podporují Českou republiku.

Teď jsme jednali s panem vicepremiérem o dalším postupu vůči Ruské federaci, protože vyhoštění 20 našich diplomatů je nepřijatelné. Česká republika nic neudělala, naopak ruští agenti operovali na našem území. Absolutně nepřijatelné, bezprecedentní. A proto jsme tak reagovali. Bezprecedentní útok, který se stal na území našeho suverénního státu.

Samozřejmě informujeme naše spojence. Přikračujeme k dalším krokům. A je potřeba, aby si celý svět uvědomil, že nepřipustíme, aby kdokoli takovým způsobem narušoval naši suverenitu a ohrožoval bezpečí a život našich občanů.

Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR

Prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců – výzva

Dne 12. dubna 2021 schválilo Předsednictvo RHSD ČR priority prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání na roky 2021 a 2022 (příloha č. 1).
 
V souladu s ustanovením čl. 4 Metodického postupu pro vyplácení finančních prostředků ze státního rozpočtu podle § 320a písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vyzýváme tímto odborové organizace a organizace zaměstnavatelů k předložení návrhů konkrétních opatření v oblasti prevence, a to na předepsaném formuláři (příloha č. 2) zastřešujícím organizacím – sociálním partnerům, kteří jsou gestory priorit (SP ČR, KZPS ČR, ČMKOS, ASO), a to ve lhůtě do 12. května 2021.
 
 
Přílohy:
 
  • Zdroj: BOZPinfo, ČMKOS

Nejvyšší meziroční růst cen průmyslových výrobců za 22 měsíců

Meziměsíčně se zvýšily ceny zemědělských výrobců o 1,8 %, průmyslových výrobců o 1,4 %, stavebních prací o 0,6 % a tržních služeb pro podniky o 0,8 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 0,4 %, ceny průmyslových výrobců o 3,3 %, stavebních prací o 1,9 % a tržních služeb pro podniky o 0,7 %.

Meziměsíční srovnání

Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 1,8 %. Vzrostly ceny zeleniny o 18,0 %, drůbeže o 13,3 %, ovoce o 5,6 % a jatečných prasat o 4,8 %. Ceny obilovin se zvýšily o 2,2 %, skotu o 2,1 %, olejnin o 1,9 %, vajec o 0,8 % a mléka o 0,4 %. Klesly ceny brambor, a to o 7,7 %.

Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 1,4 %. Zvýšily se zejména ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly vyšší o 8,3 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 1,6 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku vzrostly o 0,2 %, z toho ceny zpracovaného a konzervovaného masa o 1,2 % a mlýnských a škrobárenských výrobků o 1,8 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 0,6 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 1,3 %.

Ceny tržních služeb pro podniky vzrostly o 0,8 % v důsledku zvýšení cen za reklamní služby a průzkum trhu o 14,7 %. Vzrostly ceny za služby v oblasti zaměstnání o 3,7 % a za skladování a podpůrné služby v dopravě o 1,1 %. Snížily se ceny za poradenství v oblasti řízení o 1,9 %, za architektonické a inženýrské služby o 1,1 %, za služby v pozemní dopravě o 0,4 % a za služby v oblasti programování o 0,3 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby se meziměsíčně nezměnily.
 

Meziroční srovnání

Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 0,4 % (v únoru ještě nižší o 1,6 %). V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 6,3 %. Vyšší byly ceny zeleniny o 17,2 %, obilovin o 11,5 %, olejnin o 3,1 % a ovoce o 1,4 %. Ceny brambor klesly o 27,8 %. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 6,4 %, klesly ceny jatečných prasat o 28,6 % a skotu o 1,1 %. Vyšší byly ceny drůbeže o 2,3 %.

Ceny průmyslových výrobců byly vyšší o 3,3 %, což bylo nejvíce od května 2019 (v únoru vzrostly o 1,4 %). Zvýšily se zejména ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků vzrostly o 8,3 % a chemických látek a výrobků o 10,0 %. Klesly ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 1,4 %, z toho zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa o 10,0 %.

Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny energií o 5,6 % a meziproduktů o 5,4 %. Klesly pouze ceny zboží krátkodobé spotřeby o 1,6 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,9 % (v únoru o 1,8 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 4,2 % (v únoru o 3,2 %).

Ceny tržních služeb pro podniky byly vyšší o 0,7 % (v únoru o 1,4 %). Vzrostly ceny za bezpečnostní a pátrací služby o 3,9 %, za služby v oblasti programování o 3,8 %, za poradenství v oblasti řízení o 1,5 % a za právní a účetnické služby o 2,3 %. Ceny za vydavatelské služby byly vyšší o 1,1 %, ceny za služby v oblasti pozemní dopravy a za služby v oblasti nemovitostí se shodně zvýšily o 0,8 %. Nižší byly ceny za informační služby, a to o 2,1 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 0,8 % (v únoru o 1,5 %).
 

Ceny průmyslových výrobců v EU – únor 2021 (předběžná data)

V zemích Evropské unie (EU), podle údajů zveřejněných Eurostatem, ceny průmyslových výrobců v únoru meziměsíčně vzrostly o 0,7 % (v lednu o 1,6 %). Nejvíce se zvýšily ceny v Řecku a v Lucembursku shodně o 2,8 %. V Polsku byly ceny vyšší o 1,4 %, na Slovensku o 1,0 %, v Rakousku o 0,8 %, v Česku a v Německu shodně o 0,7 %. Nejvíce klesly ceny v Irsku o 9,7 %.

Meziročně byly ceny v EU v únoru vyšší o 1,7 % (v lednu o 0,4 %). Nejvíce vzrostly ceny v Irsku o 13,3 %. V Polsku se ceny zvýšily o 2,3 %, v Česku a v Německu shodně o 1,4 % a v Rakousku o 1,1 %, na Slovensku klesly o 1,5 %. Nejvíce se snížily ceny na Kypru o 4,2 %.

  • Zdroj: Český statistický úřad
 

Vláda prodloužila program Antivirus, schválila i Národní strategii pro čelení hybridnímu působení

Tisková konference po jednání vlády, 19. dubna 2021.
Tisková konference po jednání vlády, 19. dubna 2021.
Cílený program podpory zaměstnanosti Antivirus bude prodloužen do konce května. O jeho pokračování rozhodla v pondělí 19. dubna 2021 vláda Andreje Babiše. Schválila také Národní strategii pro čelení hybridnímu působení.

Všechny režimy programu Antivirus, tedy Antivirus A, Antivirus B a Antivirus A Plus, budou pokračovat o měsíc déle, než vláda dosud plánovala. O prodloužení do 31. května rozhodl kabinet v důsledku přetrvávajících epidemických opatření omezujících některé sektory ekonomiky. Program Antivirus patří mezi nejvyužívanější podpůrné programy, které vláda na pomoc zaměstnavatelům vypsala. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda předloží do Parlamentu také návrh novely zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, který lidem v nařízené karanténě či izolaci přidává k běžné nemocenské navíc až 370 korun za den. Podle dosud platného zákona má toto vyplácení skončit k 30. dubnu, vláda se ale shodla na jeho prodloužení až do 30. června. Poslaneckou sněmovnu požádá, aby příslušnou předlohu schválila v režimu legislativní nouze. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila také Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, kterou společně vypracovaly Ministerstvo obrany, Úřad vlády, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo vnitra, zpravodajské služby, Armáda ČR a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Strategie reaguje na zhoršující se bezpečnostní situaci a hybridní hrozby, jimž Česká republika musí čelit. Je to první strategický dokument České republiky věnující se této oblasti, který doplňuje již existující bezpečnostní strategické dokumenty. Počítá mimo jiné s osvětovou kampaní vůči veřejnosti či s vytvořením pozice koordinátora agendy čelení hybridnímu působení u Úřadu vlády. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva obrany.

Vláda zároveň na základě posledních událostí rozhodla o vyřazení ruské firmy Rosatom z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Rosatom už nebude zařazen ani do bezpečnostního posouzení. V tendru na dostavbu Dukovan tak zůstanou jen firmy z USA, Francie a Jižní Koreje.

Kabinet rovněž rozhodl o poskytnutí humanitárního daru Ukrajině, který má této zemi pomoci s bojem proti epidemii covid-19. Česká republika za pomoci Hasičského záchranného sboru ČR odveze do Ukrajiny 192 000 kusů zdravotnických roušek a celkem bezmála 130 000 kusů tzv. rapid testů. Zboží bude vyskladněno ze státních hmotných rezerv. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Ministři schválili rovněž návrh na bezplatné poskytnutí antigenních testů na otestování osob bez přístřeší. Ty doposud nejsou cíleně testovány na nemoc covid-19, protože nepatří do žádné z plošně testovaných skupin obyvatelstva. Vláda se rozhodla tuto situaci vyřešit pomocí vybraných poskytovatelů sociálních služeb, kterým rozešle ze státních rezerv a ze zásob Ministerstva vnitra více než 13 000 kusů testovacích sad pro samotestování nebo pro použití laickou veřejností právě pro osoby bez přístřeší.

Vláda projednala také několik dílčích změn v mimořádných opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Hlavní změny se týkají školství. Od 21. dubna bude povolena činnost dětských skupin v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. V ostatních regionech bude povolena jen pro děti, které nejpozději k 31. srpnu 2020 dosáhly pátého roku věku, nebo pro poskytování služby péče o dítě rodičům vybraných profesí a zaměstnavatelů. Rovněž od 21. dubna bude upřesněno opatření nařizující nošení ochrany dýchacích cest tak, že účastníci přijímacích zkoušek na střední školy budou moci místo respirátoru použít i zdravotnickou roušku či obdobný certifikovaný ochranný prostředek.

Od 24. dubna bude spuštěno plošné testování na vysokých školách, a to za obdobných podmínek jako v ostatních plošně nařízených segmentech. Testovat se budou studenti, kterým bude následně od 26. dubna umožněno zúčastnit se prezenční výuky. Testování nejméně jednou za sedm dní bude jednou z podmínek účasti na prezenční výuce, i v tomto případě platí výjimky pro kompletně očkované či osoby, které prodělaly covid-19 v posledních 90 dnech. Testování zajistí přímo vysoká škola, nebo si student může přinést platný vlastní test provedený v autorizovaném testovacím místě. Tato povinnost se nebude vztahovat ani na účastníky individuálních konzultací či individuální výuky.

Od 26. dubna se budou moci středoškoláci účastnit praktické výuky. Studenti posledních ročníků vysokých škol budou moci nastoupit na praktickou a klinickou výuku. Od stejného data se budou moci v Karlovarském a Královéhradeckém kraji vrátit i další děti do školek.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-19–dubna-2021-187810/.

Izolačka by měla zaměstnance dál motivovat, aby se nevyhýbali karanténě. Nyní je prodloužení na poslancích

Izolačka, neboli mimořádný příspěvek pro ty zaměstnance, kterým byla nařízena karanténa, by mohla podle dnešního rozhodnutí vlády pokračovat až do poloviny letošního roku. Zaměstnanci se díky příspěvku nemusejí v případě karantény nebo onemocnění Covid-19 bát podstatného poklesu svých příjmů a jsou motivováni informovat orgány hygieny o kontaktech s infikovanými osobami. Nyní je na poslancích, zda prodloužení Izolačky posvětí.
 
„Statistiky vypovídají o tom, že se Izolačka v týdnech svého fungování osvědčila. Důležitou roli by proto měla podle mého názoru sehrát i v období rozvolňování. Před zavedením Izolačky se často stávalo se, že se lidé vyhýbali karanténě kvůli obavám, aby měli z čeho platit složenky,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
 
Ze statistik nařízených karantén a izolací za březen tohoto roku vyplývá, že příspěvek plní zamýšlený účel. Do března počet karantén a izolací v poměru k počtu potvrzených
případů onemocnění postupně klesal, v posledních týdnech se podařilo tento trend zastavit a zvýšit tento poměr přibližně o 9,5 % oproti situaci, která by pravděpodobně nastala, pokud by tento zákon nebyl přijat.
 
Příspěvek, pro nějž se vžilo označení Izolačka, se začal proplácet od začátku letošního března. „Nyní, i přes pozitivní trend vývoje karantén, je stále nutné v jeho poskytování pokračovat i po konci dubna. Při postupném rozvolňování se totiž bude zvyšovat počet kontaktů mezi občany mimo rodinu a pracovní prostředí. Izolačka má nyní ještě větší potenciál přispívat k tomu, aby lidé v karanténě zůstávali doma a vyhnuli se tak riziku dalšího šíření epidemie,“ říká ministryně práce a sociálních věcí.
 
Návrh na prodloužení Izolačky do 30. června zamíří po vládním souhlasu do Poslanecké sněmovny s požadavkem na co nejrychlejší projednání v rámci stavu legislativní nouze.
 
„Pokud poslanci návrh schválí, předpokládáme, že si prodloužení platnosti zákona o další dva měsíce vyžádá ze státního rozpočtu náklady ve výši 300 miliónů Kč,“ doplnila Jana Maláčová.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Zemědělcům vezme půdu rychlotrať z Prahy do Brna i do Drážďan

Trvalé znehodnocení zemědělské půdy hrozí kvůli výstavbě vysokorychlostní vlakové trati z Prahy do Drážďan. Plánovaná trať se má na Ústecku dotknout desítek zemědělců, kteří pěstují chmel a zeleninu. Podobné problémy řeší také pěstitelé ve Středočeském kraji kvůli jiné větvi rychlotrati, která povede z Prahy do Brna. Obě oblasti se nacházejí v Polabské nížině, kde je nejúrodnější půda v Česku. Dnes o tom informovala Agrární komora ČR, která z tohoto důvodu, to je kvůli ztrátě části úrodné zemědělské půdy, jedná o možném řešení tohoto problému s Ministerstvem dopravy.

„Agrární komora ČR vyzvala ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO), aby byli zemědělci více zahrnuti do rozhodování o rychlotrati. Chápeme, že kvůli pandemii je komunikace náročnější než dříve, ale vzhledem k míře zásahu do hospodaření a krajiny považujeme zapojení všech aktérů do debaty za nezbytné,“ prohlásil Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

Plány na vysokorychlostní trať z Prahy směrem na německé Drážďany počítají s variantou severně od Roudnice nad Labem po pravém břehu Labe, kde by měla trasa vést mezi obcemi Lounky a Chodouny a dále Polepy a Okna. To znamená, že plány protínají oblast s vysoce hodnotnými chmelnicemi a poli, kde kromě tradičních obilovin a olejnin roste také ve srovnání se zbytkem Česka nadprůměrný podíl zeleniny, dále brambory, mák nebo hořčice. „V případě realizace této trasy by došlo ke znemožnění zemědělské činnosti a ke znehodnocení i nezabrané části pozemků. Já i ostatní zemědělci bychom přišli o značnou výměru a museli bychom naši činnost ukončit,“ sdělil Jaromír Ondra, který hospodaří v Chodounech a pěstuje kořenovou zeleninu.

Současně je tato oblast již po staletí vysoce ceněná kvůli pěstování jemného aromatického chmele. „Žatecký poloraný červeňák je unikátní odrůda, která je vázaná na danou lokalitu a ceněna pivovary po celém světě. Na jedné straně usilujeme o zápis chmelařské krajiny do Seznamu světového dědictví UNESCO. Ministerstvo kultury odsouhlasilo v lednu 2021 nominační dokument pro projekt Žatec a krajina žateckého chmele. Na druhé straně dokážeme stejně cennou oblastí s dlouhodobou historií pěstování chmele bezohledně protáhnout VRT,“ vysvětlil Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Popsaná oblast se navíc nachází pod závlahovým systémem, přičemž stavba rychlotrati by s vysokou pravděpodobností narušila jeho funkčnost. „Závlahový systém byl vybudovaný v 70. letech. Investovali jsme do něj mnoho peněz, abychom ho udrželi v provozu, protože bez závlahy se speciální plodiny v této oblasti pěstovat nedají,“ doplnil Jaromír Ondra. K takzvaným speciálním plodinám patří právě zelenina nebo chmel. Alternativní možností je vedení rychlotrati na levém břehu Labe, což je, podle Jaromíra Ondry, varianta, s níž se původně počítalo už několik let.

Podobná situace je také ve středních Čechách, kde měla rychlotrať z Prahy do Brna původně kopírovat dálnici D1. Nyní ministerstvo dopravy preferuje tzv. severní variantu, která povede přes úrodné Polabí, kde hrozí ztráta až několika tisíc hektarů zemědělské půdy. Trasa má vést mezi Poříčany a Světlou nad Sázavou. I zdejší oblast patří mezi nejúrodnější části republiky s vysokým podílem pěstování ovoce a zeleniny pod závlahou. Stavba vysokorychlostní trati by tak nejen zastavěla další ceněnou zemědělskou půdu, ale zároveň by nenávratně znehodnotila investice do závlahy či protikroupových systémů. „Trasa vysokorychlostní vlakové trati vede v našem zemědělském podniku přes nejúrodnější pozemky v rovinatém terénu, tedy bez erozního ohrožení. Na těchto pozemcích je v osevním postupu zařazena cukrová řepa a kukuřice pro potřeby živočišné výroby,“ konstatoval Jan Mikulka, místopředseda představenstva PIAS Suchdol. Podnik hospodařící západně od Kutné Hory by podle něj stavbou vlakové trati přišel přibližně o 100 hektarů zemědělské půdy a přerušily by se také současné přístupové cesty. 

Řadě hospodářů způsobilo rozčarování, že se jim bez předchozího ohlášení v polích objevily geodetické čety, které začaly provádět zaměřování. „S vlastníky nikdo nekomunikuje a obce mají jen minimální a nepřesné informace, jako by se jich to vůbec netýkalo a neovlivnilo to život jejich obyvatel,“ uvádí Jan Mikulka. Stavba rychlotrati se dotkne také sousedního podniku ZAS Bečváry, který patří mezi největší pěstitele potravinářské kukuřice v Česku a na jeho dodávkách jsou závislí výrobci bezlepkových potravin pro osoby trpící alergií nebo intolerancí na lepek.

Tato část rychlotrati má současně procházet kolem Vodní nádrže Vrchlice a přetínat její přítoky, čímž může ohrozit zdroj pitné vody pro desítky tisíc obyvatel Kutnohorska a Čáslavska a kompletně změnit ráz tamní krajiny. Agrární komora ČR požádala ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO), aby zemědělci dostali možnost vyjádřit se ke studii proveditelnosti před tím, než ji do konce dubna ministerstvo schválí.

Zástavba zemědělské půdy je v České republice dlouhodobým problémem. Zakrytím nepropustnými materiály, jako jsou beton nebo asfalt, půda ztrácí své přirozené vlastnosti a není nadále schopna zadržovat efektivně vodu, natož sloužit pro pěstování plodin. Podle některých statistik přitom v důsledku individuální i veřejné výstavby ubývají desítky hektarů zemědělské půdy denně, což představuje tisíce hektarů ročně.

„Rozšiřování měst nebo dopravních cest je samozřejmě významnou součástí územního rozvoje, nicméně stát by měl při plánování brát větší ohledy na zachování kvalitní zemědělské půdy v Česku, a ne o ni připravovat budoucí generace. Pokud je cílem české vlády zvýšení potravinové soběstačnosti, bez zachování úrodné půdy v Česku se to neobejde. Existují přitom možnosti jako například vést dopravní cesty podél stávajících liniových staveb nebo k rozšiřování lidských obydlí využívat brownfieldy, kterých je ve městech velké množství,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Doležal.

Vysokorychlostní vlaková trať mezi Prahou a Brnem se má začít stavět v roce 2025 a rychlotrať směrem na Drážďany o dva roky později. Finanční náklady na výstavbu obou tratí pravděpodobně přesáhnou bilion korun.

 
  • Zdroj: Agrární komora ČR

Imunita po očkování je silnější než po prodělané nemoci

Jedinou cestou z celosvětové pandemie Covid-19 je vakcinace. „Po očkování je imunita prakticky srovnatelná u všech lidí. Odpovídá ochraně, kterou má člověk po závažném průběhu nemoci,“ vysvětluje profesor Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.

Chlibek Roman

Jaký je rozdíl mezi imunitou po onemocnění a imunitou po očkování?
Imunita navozená očkováním vznikne bez kontaktu s živým virem. Člověk získá ochranu, aniž by riskoval, že u něho propukne nemoc. Jeho imunitní systém je stimulován bez rizika komplikací a závažných průběhů nemoci. Kdežto nemoc samotná, přesněji virus způsobující nemoc sice stimuluje imunitní systém, ale ten reaguje se zpožděním. Mezitím se virus množí a způsobuje příznaky, může vést k závažnému průběhu, komplikacím, hospitalizacím, nedej bože úmrtí.

Přesto, pokud nepatřím k rizikové skupině, není lepší získat imunitu proděláním nemoci?
Vždy je lepší jít cestou prevence než hasit požár způsobený nemocí. Dopředu nikdo není schopen předvídat, jaký bude mít zrovna u vás onemocnění průběh. Jedna věc je statistika a podle ní mají mladší ročníky mírný průběh. V nemocnici už ale bohužel vidíme i ročníky 1990. Koronavirus navíc může způsobovat věci, které my ještě ani nevíme.

Vakcína tedy nepředstavuje větší riziko a zátěž než samotná nemoc?
Virová infekce je vždy pro imunitní systém daleko větší zátěž než očkování. Je potřeba si uvědomit, že očkovací látka obsahuje jen fragmenty, tzv. antigeny, neobsahuje celý virus. Navíc jich obsahuje minimální dávku. Kdežto i kdybych se nakazil jedním virem, ten se řádově v minutách zreplikuje na miliony a miliony dalších. Už jen z toho pohledu je nemoc silnější zátěž.

A je imunitní odpověď stejná po prodělání nemoci jako po očkování?
Někdy vídáme, že imunitní odpověď po očkování je silnější než po prodělané nemoci. Lidé, kteří prodělali mírnou anebo dokonce bezpříznakovou formu Covidu, mohou mít imunitní odpověď nižší. Kdežto po očkování je imunita prakticky srovnatelná u všech lidí. Odpovídá ochraně, kterou má člověk po závažném průběhu nemoci.

Nemohou se lidé při očkování nakazit samotnou nemocí?
Nemohou. Právě proto že očkovací látka obsahuje jen antigeny. Genetické RNA vakcíny obsahují jen genetickou informaci obalenou v tukovém obalu. Na základě té se v lidských buňkách vytvoří antigen, který stimuluje imunitní systém. Vektorové vakcíny třeba od Johnson and Johnson nebo AstraZeneca zase obsahují jako nosič genetické informace adenovirus. Ten má odstraněnu část, která mu umožnuje se množit, a tím pádem nemůže způsobit onemocnění.

Jsou vakcíny proti Covid-19, kterými se zatím očkuje v České republice, bezpečné?
Zárukou jejich bezpečnosti je centrální evropská registrace. Stejně se registrují všechny léčivé přípravky, které u nás používáme.

Přesto, i očkování může způsobit nežádoucí reakce.
Z dosavadní praxe se závažné reakce po očkování proti Covid-19 vyskytují minimálně. Dosud u nás zemřelo na Covid přes 25 tisíc lidí, na očkování nikdo. Zaměřujeme na sledování anafylaktických reakcí, to je nejvyšší stupeň alergické reakce na vakcínu. Podle zkušeností například s vakcínami Pfizer a Moderna na 17,5 milionu aplikovaných dávek se celosvětově výskyt těchto nejzávažnějších nežádoucích reakcí pohybuje mezi 2 až 5, maximálně některé studie prokázaly 11 reakcí na milion aplikovaných dávek. V Česku zatím žádná anafylaktická reakce hlášena nebyla.

S jakými nejčastějšími reakcemi se tedy po očkování proti koronaviru můžeme setkat?
Jsou podobné jako u jiných očkovacích látek, jen u covidových vakcín jsou o něco častější, než například po očkování proti pneumokokům nebo klíšťové encefalitidě. Nejčastěji je to únava, slabost, zarudnutí v místě vpichu, otok, horečka. U covidových vakcín je zajímavé, že u seniorů nad 70 let je frekvence nežádoucích účinků o 20 až 30 procent nižší než u mladších jedinců.

Čím si to vysvětlujete?
Imunitní systém seniorů je do jisté míry oslabený věkem a reaguje na očkování umírněněji.

Měli by se nechat očkovat i lidé, kteří Covid-19 prodělali?
Zatím se upřesňují data, jak dlouho trvá imunita po prodělané nákaze. Dnes se hovoří minimálně o třech měsících. Některá data ale ukazují na šest, osm měsíců, možná i jeden rok. Na druhou stranu jsou popsány opakované infekce. Lze očekávat, že u lidí s mírným nebo bezpříznakovým průběhem bude imunitní odpověď slabá a mohli by se znovu nakazit. Už se ale ukazuje, že imunita nebude celoživotní ani po vážnějším průběhu. Proto se doporučuje očkování i lidem, kteří nákazu prodělali, a to zhruba po třech až šesti měsících po nemoci.

Jsou už nějaká data, která by naznačovala, jak dlouho bude očkování chránit?
U žádné nové vakcíny se to na začátku neví. Klinické studie probíhají od loňského jara. Lidem v nich se dodnes pravidelně odebírají protilátky, aby se zjistilo, jak rychle klesá jejich hladina. Potom se dá odhadnout, jestli ochrana bude na rok, dva nebo na pět let. Jsem přesvědčený, že ochrana bude dlouhodobější, rozhodně déle než rok. Pokud se ale objeví nová mutace, může se stát, že bude potřeba připravit novou vakcínu, kterou se člověk jednou dávkou přeočkuje.

Pokud člověk onemocní mezi první a druhou dávkou, za jak dlouho může absolvovat druhou dávku vakcíny?
Také o tom se vedou velké diskuze. Pokud člověk po první dávce onemocní, nejčastěji se tak stane do jedenáctého dne po očkování, kdy organizmus ještě nestačil vyrobit dostatek protilátek. Nedoporučuje se, aby šel na druhou dávku hned po vyléčení. Měl by počkat zhruba těch šest měsíců po nákaze. Většina zemí se kloní k dokončení očkovacího schématu s určitým odstupem po prodělání nemoci. Bude to i praktické. Řádně očkovaní nebudou muset do karantény, podstupovat testy, pravděpodobně budou očkovací cestovní pasy.

Neposkytne ochranu před Covid-19 očkování proti běžné chřipce?
Ne. To je jako kdyby se člověk nechal očkovat proti lidskému pneumokoku způsobujícímu zápal plic a myslel by si, že ho to zároveň chrání proti černému kašli. Je to úplně jiný princip a jiný mechanismus. Vakcína proti koronaviru neposkytuje ochranu proti chřipce a ani naopak.

Za normálních okolností trvá vývoj vakcín i několik let. Jak je možné, že vakcína proti Covid-19 vznikla tak rychle?
Z několika důvodů. Na vývoj a registraci vakcín se upnul celý svět. Celosvětově se zapojilo více týmů a urychlila se administrativa. Pokud vakcínu vyvíjí jedna firma s pár výzkumníky a potřebují naočkovat 40 tisíc dobrovolníků, které sledují, trvá i rok, než je naberou. Když se to rozdělí a každý tým nabere dva, tři tisíce dobrovolníků, zvládnou to rychleji. Také se významně urychlilo schvalování. Běžně proběhnou všechny studie, uzavřou se, data se zanalyzují sepíšou a jako celek předají Evropské lékové agentuře. U covidové vakcíny vědci zasílali výsledky postupně a léková agentura je ihned hodnotila. Rozhodně se ale nevynechala některá fáze vývoje. S tím jsme se setkali jen u ruského Sputniku. Ten pro urychlení vynechal nejdůležitější část klinického hodnocení a vakcínu v Rusku zaregistroval. Ale touhle cestou Evropa nešla.

Jak se díváte na vakcínu Sputnik V?
Z imunologického hlediska není důvod, proč by neměla fungovat. Nicméně Rusové nepředložili dostatek údajů, aby Evropská léková agentura mohla posoudit, že je prokazatelně účinná a bezpečná. Ta mimo jiné hodnotí třeba i kvalitu výrobního procesu. Pokud Sputnik V údaje předloží a povolení dostane, je to pro mě záruka bezpečnosti. Kdyby na světě nebyla jiná vakcína, asi bych šel do rizika, že se nechám očkovat vakcínou, která neprošla vším schvalováním. Ale v době, kdy tu máme očkovací látky, které splnily všechny podmínky, k tomu nevidím důvod.

Může očkování proti Covid-19 způsobit neplodnost?
To je krásný příklad fake news. Vychází z toho, že určitá část vakcíny má podobnost s bílkovinami v ženské placentě. Protože si vytváříme protilátky proti tomu, co je ve vakcíně, spekuluje se, že by mohly fungovat proti placentě a způsobit problémy v těhotenství. Data z terénu ale jasně prokázala, že protilátky po očkování s placentou nijak nereagují a těhotenství neovlivňují. Máme zkušenosti se ženami, které onemocněly v těhotenství. Jsou i případy, že ženy při první dávce nevěděly, že jsou těhotné. Protilátky, které si vytvořily, nevyvolávají žádné komplikace. Nejsou žádné varovné signály, že by poškozovaly placentu nebo plod.

Mohu se nechat očkovat, když trpím alergiemi?
Jediná alergie, která vadí očkování, je na složky vakcíny. Ta obsahuje například sodné soli, polysorbáty, sodík a tak dále. Nebo pokud měl člověk závažnou reakci na první dávku, druhou by neměl dostat. Různé pylové alergie, senné rýmy, potravinové alergie ani alergie na antibiotika nejsou překážkou a nemůžou očkovaného ohrozit.

Doporučuje se, aby v den očkování lidé nedělali žádnou fyzickou práci. Co se stane, když to poruší?
Klidový režim je z důvodu prevence, aby se nezhoršovaly reakce po očkování. Jestliže mě po něm začne pobolívat rameno a já budu celý den pracovat s lopatou, může být reakce několikanásobně silnější. Na imunitní reakci to ale nemá žádný vliv.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Gbelec Ondřej
kategorie Aktuálně

Vyjádření k okolnostem vyhoštění 18 zaměstnanců ruské ambasády

Vyjádření předsedy vlády České republiky Andreje Babiše: „Česko vyhostí 18 zaměstnanců ruské ambasády. Existuje důvodné podezření ze zapojení důstojníků ruské tajné služby GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Oceňuji práci našich bezpečnostních složek, policie a zejména Národní centrály proti organizovanému zločinu na odhalení této bezprecedentní skandální akce.

Hovořil jsem také s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, informoval jsem ho o případu Vrbětice a vyhoštění 18 zaměstnanců ruské ambasády. Na příští Evropské radě budu naše partnery podrobně informovat.

Vyjádření 1. místopředsedy vlády, ministra vnitra a ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka: „Orgány činné v trestním řízení stále vyšetřují okolnosti a podezření zapojení agentů ruské tajné služby GRU ve výbuchu ve Vrběticích. V pátek jsme se dozvěděli jednoznačné informace, že na našem území probíhaly operace ruských tajných služeb.

Po poradě s prezidentem a premiérem jsem se rozhodl vyhostit všechny pracovníky ambasády Ruské federace v Praze, kteří byli našimi tajnými službami jasně identifikováni jako důstojníci ruských služeb GRU a SVR. Do 48 hodin musí ČR opustit 18 pracovníků ruské ambasády. To vysvětluje, proč jsem nemohl otevřeně hovořit o své cestě do Moskvy. Byl jsem cílem mediální a politické kritiky, ale nemohl jsem postupovat jinak. Vše se událo velmi rychle a museli jsme postupovat v zájmu českých občanů.“ Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí.

Premiér Babiš jednal s vedením a odbory hutí Liberty v Ostravě

Premiér Andrej Babiš navštívil očkovací centrum v Havířově, 16. dubna 2021.
Premiér Andrej Babiš navštívil očkovací centrum v Havířově, 16. dubna 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš navštívil v pátek 16. dubna Moravskoslezský kraj. Spolu s vicepremiérem Karlem Havlíčkem zavítal do hutního podniku Liberty v Ostravě. V Havířově si prohlédl velkokapacitní očkovací centrum, které vzniklo ve sportovní hale Slávie. Prohlédl si také havířovské přednádraží, které prošlo rekonstrukcí.

Premiér ráno jednal s vedením a odboráři hutní společnosti Liberty. Odbory ve firmě v tomto týdnu vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli problémům s financováním mateřského holdingu GFG Alliance a plánu na zapůjčení emisních povolenek ostravské Liberty rumunské huti v Galati patřící do stejné skupiny.

„Důrazně jsme požádali vedení, že si takový převod povolenek nepřejeme. Oni nám to slíbili. Stát je podporuje, nese garanci za dvoumiliardový úvěr firmy. Hutím se daří z hlediska hospodářských výsledků a je důležité, aby výdělky zůstaly v ČR, aby neodcházely, i ve formě emisních povolenek, do zahraničí či do sesterských firem,“ uvedl premiér.

Andrej Babiš také navštívil v doprovodu hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka velkokapacitní očkovací centrum v Havířově, které má kapacitu 1200 lidí denně. Pracovat zde bude postupně až 9 vakcinačních týmů. Centrum nyní testuje chytré technologie, které mají pomoci zvýšit efektivitu očkování.

My se nyní hlavně snažíme získat vakcíny. Dobrá zpráva je, že dostaneme další množství vakcín od firem Pfizer/BioNTech, takže do konce červa budeme mít vakcíny podle plánu pro 5,5 milionu našich spoluobčanů. To by znamenalo 65 % naočkované dospělé populace,“ dodal Andrej Babiš.

Předseda vlády jednal dále s vedením Havířova mj. o plánovaných investicích a prohlédl si také nový moderní dopravní terminál, který za rok vyrostl na přednádraží. Výše investice dosáhla 117 milionů korun. Zastaralé přednádraží se proměnilo v moderní přestupní terminál spojující železniční, autobusovou, osobní a cyklistickou dopravu. Jde o jednu z fází celkové rekonstrukce železniční stanice v Havířově.

Na závěr návštěvy kraje premiér zavítal do haly Národního tréninkového centra stolního tenisu, která svými parametry patří mezi pět největších a nejmodernějších sportovních zařízení pro stolní tenis v Evropě. „Je to špičková investice za 110 milionů korun. Aktuálně se zde připravují na světový pohár, který by měl být v červnu. Doufáme, že taková akce mezinárodního významu pomůže celému regionu,“ uvedl premiér.

ČMKOS podporuje OS KOVO a je připravena za jejich požadavky dále bojovat!

Jsme rádi, že premiér Andrej Babiš vyslyšel varování odborářů okolo aktuálního dění ve společnosti Liberty (dříve Nová huť) a jel dnes jednat s vedením této společnosti o budoucnosti této firmy v Česku. Již na začátku tohoto týdne, při jednání tripartity, upozornili odboráři předsedu vlády na to, že majitel ostravské huti plánuje vyvézt emisní povolenky v hodnotě několika miliard z České republiky do svých podniků v jiných zemích. Nejenže by tím výrazně snížil hodnotu firmy, ale zároveň tento záměr budí podezření, že firma již dále nechce podnikat v ČR. To by znamenalo, že je ohrožená nejen budoucnost tradiční české huti, ale především by o práci mohlo přijít až 5 tisíc zaměstnanců této firmy. I proto ZO OS KOVO Liberty vyhlásilo stávkovou pohotovost.
Pro předsedu ČMKOS Josefa Středulu je tato situace o to závažnější, že přesně před podobným scénářem varoval ministry této vlády již v době, kdy docházelo k převodu firmy od společnosti ArcelorMittal na nového vlastníka Liberty Ostrava – Sanjeeva Gupty. Již tehdy totiž Josef Středula hlasitě varoval před tím, že může dojít k utlumení nebo uzavření této tradiční huti. Bohužel, ministři tehdy vzali jeho varování na lehkou váhu.
Doufáme, že dnešní jednání premiéra s vedením společnosti Liberty bude mít i nějaké konkrétní výstupy. A také věříme, že si konečně premiér Andrej Babiš i další politici uvědomí, že bez aktivního zásahu OS KOVO a ČMKOS by se o této události nikdo pravděpodobně nedozvěděl. Mimochodem i proto, že firma nabídla odměnu 500 euro na zaměstnance v případě, že nedojde k protestům proti vývozu emisních povolenek.
Josef Středula bude příští týden jednat v Ostravě s předáky tamní základní organizace a společně budou koordinovat přístup v dalším jednání. Konfederace odborových svazů opakovaně vyjádřila podporu OS KOVO a je připravená za jejich požadavky dále bojovat.