Hornické odbory pohlídají sociální jistoty zaměstnanců OKD

Rozhodnutí o prodloužení těžby se nejvíce dotýká zaměstnanců OKD. Horníci dosud nevěděli, dokdy vlastně budou fárat a rubat uhlí v Dole ČSM. Jaká atmosféra panuje mezi zaměstnanci, na to se HGN zeptal předsedy Sdružení hornických odborů Jiřího Waloszka.

„Situace v OKD se podobně jako na bojišti mění každým dnem. V lednu bych rozhodně nehádal, že již v červnu se bude rozhodovat o prodloužení těžby v OKD, konkrétně na Dole ČSM. Do poslední chvíle jsme nevěděli, jak to dopadne. V souvislosti se situací v Moravskoslezském kraji, začátkem války na Ukrajině, s problémy dodávek uhlí a plynu a situací občanů a firem se otevřela otázka možného prodloužení těžby. Jde o logické rozhodnutí, protože Moravskoslezský kraj černé uhlí potřebuje a má vlastní zdroj, odkud může brát. Odbory s pokračováním těžby souhlasí, protože to přispěje k udržení zaměstnanosti v regionu. Přesto zaměstnanci stále nebudou vědět, dokdy vlastně bude těžba uhlí pokračovat. Hornické odbory žádaly a nadále budou žádat záruky k zajištění sociálních a mzdových jistot pro zaměstnance a záruku, kdyby se změnila politická situace na trhu, že na to nedoplatí zaměstnanci OKD. Byli a jsme ujišťováni, že finance na zajištění našich požadavků budou, a v této chvíli se zaměstnanci nemusí bát, že by o něco přišli. I kdyby těžba skončila už na konci roku 2023 nebo později, tak sociální jistoty, které mají horníci dostat, budou plněny podle platné podnikové kolektivní smlouvy OKD,“ upřesnil hornický odborový předák Jiří Waloszek.

  • Zdroj: OS PHGN, Noviny Horník-Geolog-Naftař

R. Špicar k předsednictví v Radě EU: Priority na papíře nestačí

Přečtěte si komentář viceprezidenta SP ČR Radka Špicara k začátku předsednictví ČR v Radě EU.

Ode dneška Česká republika podruhé v historii předsedá Radě Evropské unie. V následujících šesti měsících má naše země jedinečnou příležitost výrazně ovlivnit budoucí směřování EU. Díky předsednictví se na Českou republiku bude v následujícím půlroce dívat celá Evropa. Jak významná, ale zároveň zavazující role to je, jsme si ve Svazu průmyslu vyzkoušeli už v předstihu, když jsme na začátku června hostili v Praze špičky evropského byznysu. Na setkání prezidentů průmyslových svazů evropských států bylo zřejmé, že vůči českému předsednictví má Evropa velká očekávání. Ať už kvůli tomu, co se v uplynulém půlroce nepovedlo dotáhnout Francii, nebo kvůli aktuálním hrozbám ve světě v podobě války na Ukrajině nebo stále hrozícímu nebezpečí covidové pandemie. Na závěr našeho pražského setkání představitelé největšího evropského zaměstnavatelského svazu BusinessEurope konstatovali, že už dlouho nepamatují, aby byly priority evropského byznysu natolik v souladu s prioritami státu, který předsedá Radě EU. 

TRH EU JAKO SOUČÁST GLOBÁLNÍ EKONOMIKY

Jednou z oblastí, na které se během předsednictví musíme zaměřit, je podpora vnitřního trhu Evropské unie. Patříme mezi státy, které z liberalizace a otevřenosti evropského trhu profitují nejvíce. Do Evropy směřuje přes 80 % našeho exportu a evropští partneři jsou pro naši ekonomiku klíčoví. Během předsednictví se musíme zaměřit i na odolnost a otevřenost digitální ekonomiky. Nechceme žádný protekcionismus, který by způsobil, že by spolu jednotlivé kontinenty a světové demokratické mocnosti na poli digitálních technologií nespolupracovaly a upřednostňovaly svá vlastní technická a digitální řešení. Naopak, pro naší ekonomickou prosperitu a stabilitu potřebujeme digitální trh co možná nejvíce přístupný. Musíme se proto spojit s důvěryhodnými partnery a rozvíjet digitální partnerství se státy jako USA, Japonsko, Kanada, Jižní Korea nebo Izrael. Jsem rád, že v tomto směru máme stejný pohled jako naše vláda. 

OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI EU VE SVĚTĚ

Během následujícího půl roku se naše země musí snažit také liberalizovat mezinárodní obchod. Je potřeba se soustředit mimo jiné na dojednání dohody o volném obchodu se zeměmi sdružení Mercosur a také finalizovat dohody s Novým Zélandem, případně s Austrálií. Chceme ale tenhle čas využít a diskutovat i o klíčových tématech pro naši zemi, jako je automobilový průmysl a chystaný zákaz spalovacích motorů. Jakožto stát, kde má automobilový průmysl obrovskou tradici a tvoří 10 % HDP, nesmíte toto téma odsunout stranou. S ohledem na současnou energetickou situaci je možné, že si české předsednictví zopakuje i řešení „plynové krize“, jako tomu bylo v roce 2009. I na to musíme být, bohužel, připraveni.

PRIORITY NA PAPÍŘE NESTAČÍ

Na závěr menší apel na vládu. Je skvělé, že má kabinet Petra Fialy priority pro předsednictví tak dobře sladěné s námi, zástupci českého i evropského byznysu. Jedna věc je ale mít dobré priority na papíře a druhá je schopnost je prosadit. Pevně věřím, že se naši vládní představitelé nenechají strhnout vyhrocenou atmosférou blížících se komunálních a prezidentských voleb, vláda vydrží, úředníci opět odvedou skvělou práci jako před třinácti lety a že díky tomu zvládneme oboje – o prioritách diskutovat a zároveň je i prosadit. Jinými slovy, že výborně vybraný slogan českého předsednictví, Havlovo „Evropa jako úkol“, splníme na jedničku.

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a BusinessEurope

Pozn.: Komentář vyšel ve zkrácené podobě i v MF Dnes v pátek 1. 7. 2022.

RSpicar CZPRES MF Dnes 01072022

kategorie Evropská rada

#EU2022CZ – čas prosazování potřeb českého průmyslu

Česká republika v pátek 1. července přebírá od Francie na půl roku předsednictví v Radě Evropské unie. V průběhu následujících šesti měsíců českého předsednictví v Radě EU (CZ PRES) budeme viditelně a výrazně prezentovat zájmy členských firem SP ČR před vrcholnými představiteli evropských zaměstnavatelských svazů, Evropského parlamentu, zástupci vlády ČR i vysokými ústavními činiteli a úředníky z evropských institucí.

Svaz průmyslu a dopravy ČR hodlá využít maximální pozornosti, která je zpravidla akcím pořádaným předsednickou zemí EU věnována, aby podpořil priority českého podnikání na evropské i globální úrovni.

Zatímco vládní instituce jsou během předsednictví své země v Radě EU více méně svázány rolí moderátora, který má spíše než prosazování národních zájmů pomoci hledat kompromisy mezi jednotlivými členskými státy, Svaz průmyslu a dopravy ČR chce druhé předsednické období využít mnohem rázněji ke zviditelnění českých návrhů, stanovisek a obav.

Predsednictvi banner SP CR

SP ČR shrnul pohled na priority pro nastávající období do třech pilířů:

  1. Odolná a otevřená Evropa,
  2. Konkurenceschopná a udržitelná Evropa,
  3. Evropa s dynamickým trhem práce.

Brožuru popisující tyto tři pilíře a také aktuální informace související s obdobím českého předsednictví naleznete na našem webu:
V češtině: https://www.spcr.cz/eu
V angličtině: https://www.spcr.cz/en/czech-eu-presidency

Predsednictvi partneri banner

PŘEHLED HLAVNÍCH AKCÍ SP ČR BĚHEM CZ PRES

Předsednické zasedání expertního týmu SP ČR pro EU
Diskuzní akce určená pro členy expertního týmu SP ČR pro EU. Hlavním hostem bude nový prezident BusinessEurope Fredrik Persson
Termín: 15. září 2022

Kulatý stůl členů Svazu průmyslu a dopravy se zástupci EU institucí
Diskuzní akce za účasti zástupců EU institucí, členských subjektů SP ČR, partnerských organizací a médií
Termín: říjen-prosinec 2022

Kulatý stůl (formou snídaně) nabídne účastníkům příležitost diskutovat s českými úředníky pracujícími v Evropské komisi, v Radě EU, na Stálém zastoupení ČR při EU, příp. zástupci ČR v Evropském parlamentu.

Tematicky se zaměří na sektorové priority českého předsednictví z perspektivy byznysu (vnitřní trh, zelená dohoda pro Evropu, digitální transformace, průmyslová strategie EU a trh práce).

Setkání CEBRE s českými europoslanci
Diskuzní akce určená pro zakladatele CEBRE na nejvyšší úrovni
Termín: říjen až prosinec 2022

Mezinárodní workshop CZ PRES EU k prioritám SP ČR
Odborná akce za účasti představitelů BusinessEurope, českých zástupců v Evropském parlamentu a vybraných zástupců vlády ČR
Termín: listopad 2022

Tematický workshop se zaměří na zviditelnění evropských témat se zásadním dopadem na české i evropské podnikání s cílem konsolidovat podporu podobně smýšlejících partnerských svazů a posílit tento hlas při jednáních BusinessEurope s Evropskou komisí a dalšími klíčovými bruselskými institucemi.

Tematicky bude vycházet z priorit SP ČR pro české předsednictví.

SP ČR se také podílí na spoluorganizaci akce Stálého zastoupení České republiky při EU (COREPER I) v Moravskoslezském kraji v termínu 7.-9. července 2022.

kategorie Evropská rada

Vyhlášení stávkové pohotovosti ve firmě Molins, s.r.o. Plzeň

V pátek 24.června 2022 vyhlásila základní organizace OS KOVO ve společnosti Molins, s.r.o. v Plzni stávkovou pohotovost na podporu svého požadavku zvýšit mzdy o 9 procent. Firma navrhla v průběhu jednání navýšení ve výši 6,05%, z čehož bylo 3,65 plošně a 2,4% individuálně.

Toto navýšení bylo jako nedostatečné, poněvadž od začátku jednání ze dne 22.dubna 2022 firma zvýšila svůj protinávrh pouze o 0,25%.

V současnosti se zakázky, kterých je hodně plní jedině díky práci přesčas; nábor nových zaměstnanců se nedaří, protože v okolí působí řada dalších strojírenských podniků a pracovní síly je nedostatek.

V měsíci květnu zaslaly odbory italskému majiteli, společnosti Coesia, požadavek na zvýšení mezd o 11 % od 1. června tohoto roku. Majitel nejprve reagoval prohlášením, že nemůže navýšit mzdy o více jak 5,8%. Při dalším jednání navýšil mzdy pouze „o 0,25%“ což je při současné inflaci a drahotě částka nedostatečná se sdělením, že se ze strany majitele jedná o návrh konečný. Koncem měsíce května – 30.5. 2022  – členská základna toto odmítla, navrhla kompromisní řešení ve výši růstu mezd o 9% (7% plošně a 2% individuálně).

Po odmítnutí řešení ze strany zaměstnavatele odborová organizace vyhlásila ode dne 24.června 2022 ve společnosti stávkovou pohotovost, jejíž vyhlášení podpořilo více než 60% zaměstnanců.

Odboráři zároveň tento týden požádali o jednání přes zprostředkovatele, kterého určí společně s ředitelem podniku. Počítají s tím, že zprostředkovatel by měl vyjednávání začít během dalšího týdne týdne.

__________________
Firma Molins součástí koncernu italské společnosti Coesia. Vyrábí tabákové a balicí stroje.

  • Zdroj: OS KOVO

Svaz podporuje vyšší využití potenciálu cirkulární ekonomiky

Cirkulární ekonomika je hnací motor pro inovace a jednou z cest k udržitelnosti. V Česku dlouhodobě nejsou dostatečné recyklační kapacity, chybí celkově vyšší podpora těchto aktivit ze strany státu i větší osvěta. Svaz průmyslu upozorňuje například na nedořešenou definici toho, co je odpad a co už výrobek, která komplikuje využití recyklátů do nových výrobků. Stát by měl také více podporovat rozvoj oběhového hospodářství například při stanovování prostředků v programech podpory či zelenými zakázkami pro veřejné instituce. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) na to upozornil na semináři pro firmy, který hostila společnost Daikin ČR.

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl recyklovat do roku 2035 celkem 65 % veškerého komunálního odpadu. Dle údajů MŽP Česká republika v roce 2020 materiálově využila 39 % komunálního odpadu. Má tedy například oproti Německu, které už jich nyní recykluje přes 65 %, co dohánět.

„Cirkulární ekonomika a využívání odpadů se již dostaly do slovníků politických stran i konkrétních politiků. Rozvoj regulace nebo podpora státu tomu ne vždy plně odpovídá. Opětovně použité materiály šetří energii i primární zdroje, už z toho je jasné, že by to měla být jedna z priorit nás všech. Firmy si uvědomují, že se to může u řady komodit do budoucna vyplatit i ekonomicky, především při dnešním nedostatku plastů, kovů a dalších materiálů. Aby byl tento systém funkční, potřebujeme přemýšlet nad celým byznysem inovátorsky: řešit design produktů, financování i dodavatelský řetězec,” říká Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Stát hodlá podpořit tuto oblast například v rámci programů OP ŽP nebo OP TAK. V rámci cirkularity MPO vyhlásilo první výzvu také z Národního plánu obnovy na úspory vody a plánuje v dohledné době vyhlásit výzvu na cirkulární řešení v podnicích. Ocenit lze i programy podpory aplikovaného výzkumu pod TA ČR, které přináší konkrétní výsledky výzkumu a vývoje do praxe a ve kterých je třeba pokračovat.

NOVÝ ZÁKON O ODPADECH NEZJEDNODUŠIL ROZVOJ RECYKLAČNÍHO PODNIKÁNÍ

V Česku platí od 1. ledna 2021 nový zákon o odpadech (Zákon č. 541/2020 Sb.). Zlepšení podmínek pro rozvoj recyklačního podnikání ale v řadě ohledů nepřinesl. Zkomplikoval například pohled na to, co je odpad a co už ne. Kvůli nejasné definici podniky často neví, v jakém režimu s danou surovinou nakládat. Pro odpad totiž platí jiná pravidla než pro výrobky například v logistice, v některých případech si navíc firmy nově musí zabezpečit i povolení od MPO k provozu zařízení k využití odpadů. V minulosti stačilo pouze vyjádření krajského úřadu.

Na významnost bariéry upozorňují firmy napříč komoditami od recyklace chladiv pro větrání a elektroniku, přes automobilový sektor, zpracovatele pneumatik až po směsné plasty. „Pokud firma například vyrábí produkty z pryžového granulátu, který vznikl rozemletím pneumatik, je jasné, že se pro podnik jedná o surovinu k výrobě. Podle nového zákona je to stále odpadní produkt. Odpad vyžaduje zvláštní nakládání při převozu a firma navíc musí nyní žádat MPO o rozšíření provozního řádu, i když z granulátu výrobek vytváří řadu let. Za Svaz průmyslu jako jeden krok k řešení navrhujeme připravit komoditně definované vyhlášky na odpad a surovina pro další výrobu,” říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR

Obdobně je to i u chladiv. Budovy a jejich energetické systémy dnes hrají hlavní roli ve snižování globálních emisí skleníkových plynů. Při výměně stávajících systémů pro chlazení a vytápění budov za energeticky efektivnější je znovuzískáváno chladivo, které lze po regeneraci opětovně využít při výrobě nových systémů. „Pro cirkulární ekonomiku chladiv existuje v ČR mezinárodní platforma Retradeables podporovaná z evropského dotačního programu Life 3R. Použitá chladiva zde mohou jejich majitelé prostřednictvím elektronické burzy prodat zpracovatelům, kteří je technologicky regenerují na úroveň kvality nového chladiva a vrátí je zpět na trh k opětovnému použití. Tím lze ušetřit značné množství nových chladiv. Pojďme tedy odstranit veškeré překážky, včetně legislativních bariér, abychom mohli zvýšit využití recyklovaných a regenerovaných chladiv namísto jejich současné likvidace jako odpadu,“ říká Tomáš Habel, Environment Readiness Officer společnosti Daikin ČR.

STÁT BY MĚL V PODPOŘE CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY PŘIDAT

Svazu průmyslu se podařilo jako první krok k cestě za oběhovým hospodářstvím do nového zákona o odpadech prosadit např. zvýšení poplatků za skládkování z 500 korun na 1850 korun za tunu odpadu. Pouze taková motivace ale nestačí. V Česku je potřeba zejména vybudovat dostatečné recyklační kapacity a rozšířit trh s recyklovanými výrobky. To může podpořit i stát.

Firmy vědí, že v recyklačním podnikání může být v ČR vyšší potenciál, ale stát k tomu musí vytvářet vhodné podmínky, a to stabilní a vstřícnou legislativou, podporou výzkumu a vývoje, pozitivními ekonomickými nástroji, osvětou či větším využíváním tzv. zelených veřejných zakázek, které preferují recyklované materiály. „Firmy často naráží na to, že s dobrým produktem z recyklovaných surovin neuspějí ve veřejných zakázkách kvůli vyšší ceně. Recyklované plastové výrobky přitom budou podporovány v rámci operačního programu Životní prostředí 2021 – 2027. Přednost produktům splňujících podmínky využití recyklovaných surovin by měl stát dávat nejen v tomto programu, ale plošně,” popisuje Petr Jonák, člen představenstva SP ČR.

Stát může také efektivně pomoci správným a jednoduchým nastavením výzev programů podpory, jako je např. Národní plán obnovy, OP ŽP či OP TAK. V NPO je vyčleněna na recyklaci 1 miliarda korun, v OP TAK 2,5 miliardy korun. „Programy se sice správně zaměřují i na oblasti cirkulární ekonomiky, nicméně na výstavbu recyklačních zařízení a zajištění dalších opatření k vyšší cirkularitě je potřeba mnohem více prostředků, než jsou schválené alokace,” říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE OSVĚTA

Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal na téma recyklace seminář, který hostila společnost Daikin ČR ve svém plzeňském výrobním závodě. Hosty zde přivítal Jan Voch, Správní manažer společnosti Daikin Plzeň, který sdílel zkušenosti z oboru: „Obecně potřebujeme zvýšit opětovné použití chladiva. A to dosažením oběhového hospodářství chladiv prostřednictvím používání certifikovaného recyklovaného chladiva a podpory jeho opětovného použití na trhu.“

Odborníci z firmy Daikin ČR, MŽP, Státního fondu životního prostředí ČR, MPO, Technologické agentury ČR, Svazu chemického průmyslu ČR, platformy CYRKL, Asociace recyklátorů elektroodpadu a společnosti Deloitte představili možnosti recyklace jako šance na trvale udržitelný rozvoj. SP ČR chtěl touto cestou zdůraznit důležitost využívání druhotných surovin, zvýšit osvětu i propojovat subjekty. „Je potřeba dostat do širšího povědomí, že odpad není věc, kterou se zbavíme tím, že ji vyhodíme na skládku, ale je to cenná surovina, která se dá opět využít a finančně zhodnotit,” uzavírá Petr Jonák.

Více o problematice odpad vs. neodpad najdete ZDE.

 

Posouzení úrovně pracovní schopnosti zaměstnanců v ČR

Svaz průmyslu a dopravy České republiky má nyní v rukou studii Posouzení úrovně pracovní schopnosti zaměstnanců v ČR. Zpracovala ji společnost TREXIMA ve spolupráci s organizací Age Management, která je držitelem licence WAI. Cílem studie mimo jiné bylo uplatnit výsledky měření ze zahraničí na českou zaměstnaneckou populaci a vymezit tři sektory, které jsou z pohledu pracovní schopnosti nejohroženější. Závěry studie, kterou si SP ČR nechal zpracovat na základě § 320b Zákoníku práce, vám přinášíme zde.

Definice pracovní schopnosti je tvořena rovnováhou mezi osobními zdroji pracovníka (zdraví a funkční kapacita, vzdělání, znalosti, dovednosti, hodnoty, postoje a motivace) a pracovními požadavky, které jsou na něho kladeny (obsah práce, její náročnost a organizace, ale i nároky plynoucí z pracovního prostředí, kolektivu a způsobu řízení). Měření pracovní schopnosti je v zahraničí běžné, v Česku je zatím novinkou.

Work Ability Index (WAI) je nástroj s velkým potenciálem, který se běžně využívá ve vyspělých zemích. V České republice ho znají především zaměstnanci a zaměstnavatelé, kteří chtějí znát svou pracovní schopnost, resp. mít představu o pracovní schopnosti svých zaměstnanců. Mezinárodně uznávaná certifikovaná metoda má však v řadě zemí velký význam i na národní úrovni, zejména v oblasti formulace opatření na zlepšování pracovní schopnosti zaměstnanců či politiku stárnutí a předdůchodů.  

Svaz průmyslu a dopravy České republiky má nyní v rukou studii Posouzení úrovně pracovní schopnosti zaměstnanců v ČR. Zpracovala ji společnost TREXIMA ve spolupráci s organizací Age Management, která je držitelem licence WAI. Cílem studie mimo jiné bylo uplatnit výsledky měření ze zahraničí na českou zaměstnaneckou populaci a vymezit tři sektory, které jsou z pohledu pracovní schopnosti nejohroženější. Na základě podrobné analýzy byly vybrány sektory zpracovatelského průmyslu, zdravotní a sociální péče a dopravy a skladování, u kterých bude ve druhé fázi projektu docházet ke skutečnému měření pracovní schopnosti a vyhodnocení rizik.

V České republice zatím neprobíhá rozsáhlejší šetření k získání uceleného obrazu o pracovní schopnosti, proto pro účely projektu byla využita data z měření, realizovaných u více než 120 tisíc zaměstnanců v Nizozemí a přepočtena na strukturu populace zaměstnanců v ČR. Druhá etapa projektu má za cíl ověření výstupů ze studie prostřednictvím realizace zatím nejrozsáhlejšího šetření WAI ve vybraných odvětvích.

WAI (Work Ability Index) je nástroj, který se pro vyhodnocení pracovní schopnosti běžně používá ve Finsku, Německu, Nizozemí, Rakousku a řadě dalších zemí. O výsledky WAI se opírá také například slovenský Národný program aktívneho starnutia na roky 2021–2030. Základem měření je certifikovaný dotazník, který byl přeložen již do 29 jazyků. Dotazník zodpovídá zaměstnanec a jeho metodika vyplývá z ideje, že pouze zaměstnanec sám dokáže nejlépe posoudit svoji pracovní schopnost. Zahraniční zkušenost ukazuje, že pracovní schopnost vykazovaná zaměstnancem v měření WAI a pracovní schopnost hodnocená odborníkem se liší pouze minimálně.

Hlavním cílem měření je nalezení problematických oblastí, které výrazně ovlivňují pracovní schopnost, a na které je potřeba se zaměřit s cílem podpory a udržení pracovní schopnosti zaměstnance ve všech fázích jeho životního cyklu. Pracovní schopnost totiž není jen zdravotním ukazatelem, ale také sociologickým a demografickým.  

Podrobné výsledky studie si můžete přečíst ZDE.

kategorie Trh práce a vzdělávání

Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba – ministr pro legislativu Michal Šalomoun uctil památku Milady Horákové

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun se zúčastnil pietního aktu na památku Milady Horákové, 27. června 2022.
Ministr pro legislativu Michal Šalomoun se zúčastnil pietního aktu na památku Milady Horákové, 27. června 2022.
72 let od justiční vraždy doktorky Milady Horákové si dnes v areálu pankrácké věznice v Praze připomněli zástupci Parlamentu, vlády, bývalých politických věznů a další hosté. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun ve svém projevu připomněl odkaz političky, právničky a bojovnice za práva žen, kterou po vykonstruovaném procesu 27. června 1950 popravili komunisté. Z politických důvodů bylo dle historiků popraveno po roce 1948 přibližně 250 lidí. Nejméně 4500 dalších pak zemřelo ve vězeních a lágrech po mučení nebo kvůli špatným životním podmínkám. 

Projev ministra pro legislativu Michala Šalomouna

,,Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží – tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním, abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno.“

Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše.“

15 minut. Plných 15 minut Milada Horáková umírala. Odcházela… nezdolně, stejně nezdolně, jako hájila pravdu.

Dnešní den patří vzpomínce na paní doktorku Miladu Horákovou. Na odvážnou ženu, právničku a političku, kterou před dvaasedmdesáti lety, 27. června 1950, komunisté po vykonstruovaném politickém procesu popravili. K její záchraně přitom nepomohlo ani několik dopisů žádajících milost, které komunistické vedení dostalo od předních světových umělců, vědců a politiků. Justiční vražda doktorky Horákové, stejně jako mnohých dalších, proto navždy zůstane připomínkou zvůle komunistické perzekuce v Československu.

Na odkaz paní doktorky Horákové bychom ale neměli nahlížet jen optikou poválečných událostí a zhmotňovat do jednoho jediného okamžiku, který násilně ukončil její život. Byly to především její celoživotní aktivity, činy a postoje, na které by se v souvislosti s dnešním dnem nemělo zapomenout.

Mám na mysli její roli poslankyně, která se dlouhodobě věnovala sociálním tématům a otázkám spojeným s rovným zastoupením mužů a žen. Již během studií práv na Univerzitě Karlově se Milada Horáková zasazovala za ženská práva v Ženské národní radě. Brzy se stala oporou její zakladatelky Františky Plamínkové v prosazování moderních paragrafů občanského zákoníku, zejména rodinného práva. Připravovala legislativní návrhy směřující k řešení postavení neprovdaných žen, nemanželských dětí, ke zlepšení postavení žen v rodinném právu, v dělnických profesích, ale například i zaměstnankyň veřejné správy. Její neutuchající úsilí se soustředilo především na uplatnění žen v pracovním procesu a jeho skloubení s rodinným životem.

V neposlední řadě nejde také opomenout její zapojení do protinacistického odboje společně s jejím manželem Bohuslavem Horákem, kvůli kterému byla nakonec nacistickými soudy uvězněna v Aichachu – v blízkosti koncentračního tábora Dachau. Již tehdy byla odhodlána položit život za obranu demokracie a právního státu. Před navrhovaným trestem smrti ji ale paradoxně nacistický soud poslal „jen“ na osm let za mříže. Po návratu z německého vězení sama říkávala, že jí byl od té doby život už jenom propůjčený.

Milada Horáková je bezpochyby obrovský symbol. Pro mě představuje především nesmírně pracovitého člověka s jasnými morálními zásadami, hlubokými duchovními hodnotami a s vírou v právní stát, ve svobodu a demokracii. Člověka natolik pevného, že ze svých postojů neslevil ani ve chvílích, kdy to dělali jiní. Osobnost, která svou nezdolností vadila komunistům natolik, že nenašli jinou cestu než se jí násilně, za podpory části veřejnosti, zbavit.

Je proto dobré si připomínat, že lidé mohou být zfanatizováni k tomu, aby požadovali smrt domnělých nepřátel. Je dobré si připomínat i to, že justiční systém může být zneužit, aby ji po vykonstruovaném procesu vykonal.

Proto je tak důležité hájit lidská a občanská práva pro všechny bez rozdílu. Proto je třeba lpět na demokratických institucích a bojovat proti koncentraci moci v rukou úzké skupiny mocných.

Buďme odvážní a pracujme pro druhé, abychom jednou nemuseli přihlížet, jak trestají ty, kteří byli odvážní za nás.

Premiér Petr Fiala přijal premiéra Svobodného státu Sasko Michaela Kretschmera

Premiér Petr Fiala spolu s ministerským předsedou svobodného státu Sasko Michaelem Kretschmerem, 27. června 2022.
Premiér Petr Fiala spolu s ministerským předsedou svobodného státu Sasko Michaelem Kretschmerem, 27. června 2022.
Premiér Petra Fiala přijal v pondělí 27. června 2022 na Úřadu vlády ministerského předsedu Svobodného státu Sasko Michaela Kretschmera. Během pracovního jednání hovořili o přeshraniční spolupráci obou zemí, včetně modernizace dopravní infrastruktury, o možnostech prohlubování spolupráce ve vědě a výzkumu i o hospodářských vztazích. Tématem diskuze byla také válka na Ukrajině a její dopady.

Premiér Petr Fiala ocenil přátelské vztahy, které mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko panují. Intenzivní spolupráce probíhá zejména mezi českou a saskou spolkovou policií a justičními orgány. Díky tomu klesá kriminalita v pohraničí. V pravidelném kontaktu jsou i záchranáři a hasiči, kteří díky smluvnímu základu mohou zasahovat i na druhé straně hranic.

„Samozřejmě, tato spolupráce je mnohem širší – v ekonomické oblasti, ve vzdělávací, ve výzkumu. Důležité jsou také pravidelné a dnes už vlastně přirozené kontakty mezi občany obou našich zemí. To je něco, co je určitě výborným výsledkem těch několika desítek let, kdy vzájemnou spolupráci rozvíjíme,“ uvedl předseda vlády.

Obě vlády také společně pracují na zkvalitnění dopravní infrastruktury mezi oběma státy. „Je to velké téma, ať už se to týká dopravního spojení v příhraničních oblastech, nebo budování vysokorychlostního železničního propojení mezi Prahou a Drážďany. Bavili jsme se ale také o dalších oblastech, jako je spolupráce v oblasti výzkumu a vzdělávání. Mluvili jsme s panem ministerským předsedou, že bychom tu mohli ještě vytvořit nějakou lepší formu pro vzájemná setkávání našich mladých lidí, na čemž máme velký zájem,“ upřesnil premiér Petr Fiala.

Oba premiéři hovořili i o otázkách souvisejících s ruskou agresí proti Ukrajině. Premiér Fiala poděkoval svému saskému protějšku za pomoc při zvládání mimořádné uprchlické vlny v České republice. Sasko letos v březnu věnovalo Ústeckému kraji 200 polních lůžek, kterými byla vybavena uprchlická centra. Tématem jednání bylo rovněž posilování energetické bezpečnosti a zbavování se závislosti na ruských nerostných surovinách.

„Tady se nabízí spolupráce při budování LNG terminálu, který by mohl zase výrazně pomoci České republice s tím, abychom měli alternativní zdroje plynu a mohli se zbavit závislosti na Rusku,“ podotkl premiér Fiala.

Premiér Petr Fiala na závěr vyjádřil přání, aby se vzájemná spolupráce dál úspěšně rozvíjela.

Zemědělská politika současné vlády směřuje k potlačení domácí produkce potravin a ohrožuje budoucnost českého zemědělství!

Rozhovor s bývalým prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou

Jak hodnotíte zemědělskou politiku současné vlády premiéra Petra Fialy?

Tak na to je jednoduchá a stručná odpověď – zemědělská politika současné vlády je likvidační, nejhorší ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Nezabezpečuje potravinovou bezpečnost ČR a přináší potravinovou chudobu pro významnou skupinu českých občanů, odhaduji pro 30 %. Abych vysvětlil, potravinová chudoba znamená, že občan nemá dostatek peněz na to, aby si koupil potřebné množství kvalitních potravin, které doposud pro něho byly běžné.

Nedávno se uskutečnila protestní akce českých produkčních zemědělců v Praze, kterou zorganizovaly Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR za podpory zemědělských odborů. Jak hodnotíte reakci vlády ČR, potažmo celé vládní koalice na požadavky českých zemědělců?

Reakce české vlády, a především zodpovědného rezortního ministra zemědělství Zdeňka Nekuly hodnotím jako výsměch a pohrdání. Začalo to hodinovou účastí pouhého jediného člena vlády v Lucerně ministra Jurečky a skončilo rozhovorem ministra Nekuly 9. června v Reflexu, kde zesměšnil Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR a poté 19. června nedělním pořadem Otázky Václava Moravce v České televizi, který byl zatím vrcholem jeho útoků proti velké většině českých zemědělců, živitelů tohoto národa. Využil nepřítomnosti zástupce Agrární komory ČR, kterého pan Moravec neměl potřebu pozvat k sérii lží a štvaní proti českým zemědělcům. Dospěl jsem k názoru, že pan Nekula na pozici ministra zemědělství nemá, odborně i charakterově, a že by měl abdikovat nebo být odvolán.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula, potažmo celá vládní koalice, se brání tím, že ve Strategickém plánu SZP pro Českou republiku ve své podstatě vyhověly koncepci Společné zemědělské politiky EU na léta 2023 až 2027. Co k tomu můžete říci, vy, jako bývalý prezident Agrární komory ČR?

Je to lež, vyhověli Asociaci soukromého zemědělství (ASZ), konkrétně panu Šebkovi a členu ASZ bývalému ministru zemědělství Petru Bendlovi, kteří ministra Nekulu ovládají a dlouhá léta vedou svatou válku proti ze zákona ustavené Agrární komoře ČR.

Strategický plán SZP pro Českou republiku na léta 2023 až 2027 byl zpracován minulou vládou velmi kvalitně, a hlavně byl zkonzultován se všemi stavovskými a nevládními organizacemi plus politickými subjekty jak v České republice, tak i v Evropské unii. Pracovalo se na něm 2 roky, byl hotov, aby po podzimních volbách přišel nějaký, kde se vzal tu se vzal, ministr vytažený z klobouku, jak sám sebe nazval, amatér Nekula a politolog, premiér Fiala, a připravený Strategický plán hodili do koše! Poté narychlo vytvořili paskvil, jehož cílem je rozbít střední a velké zemědělské podniky, které drží gró zemědělské výroby, která zde ještě zbyla.

Aby bylo jasno, redistributivní platba 23 % je o 13 % vyšší než doporučuje Evropská komise a než ji má většina zemí unie. Pro nás bude 23 % na prvních 150 hektarů znamenat navýšení dotace na každý hektar o další cca 4.000 Kč, a při hospodaření v ekologickém režimu, výše podpory naroste až na 20.000 Kč na každý hektar. Navíc zde nebude povinnost jakékoliv produkce! No a redistribuce 23 % bude dál znamenat to, že dotace na hektary nad výměru 150 ha bude jen cca 1.900 Kč na hektar! Problém je, že gró živočišné výroby dělají ne malé hospodářství do 150 ha, ale ty větší, střední a velké. Ty malé se změní v těžaře dotací bez povinnosti produkce…

Prezidentem Agrární komory ČR jste byl po tři volební období, takže máte dostatečně dlouhé životní zkušenosti, pokud jde o vyjednávání s Bruselem. Jak vidíte současnou vstřícnost nejen české vlády, ale i českých europoslanců vůči požadavkům EU?

Tak u vlády to je jasné, obecně platí, hledám vhodná slova a nemohu jinak než to nazvat jako „rektální alpinismus“. Dnes už nejde o to, že by EU něco dále požadovala a prosazovala. Ona musí spíše hlídat, abychom se nevzpírali a nezačali dělat emancipační politiku, což ale u současné vlády a současného ministra zemědělství nehrozí. Ti se, se zemědělci, tedy její rozhodující většinou, kterou zastřešuje stavovská organizace Agrární komora ČR vůbec nebaví, a spíš volí metody přehlížení, dezinformací v médiích až urážek.

Naopak, zemědělská politika naší vlády směřuje k potlačení domácí produkce a k dalšímu uvolnění hospodářského prostoru pro západní země, které už doma dál svoji zemědělskou produkci zvyšovat nemohou, jsou na stropu únosnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Malý příklad – v ČR produkujeme na 100 hektarů zemědělské půdy 75.000 litrů mléka, Nizozemí 621.000 litrů mléka! Nebo na 100 hektarů zemědělské půdy produkuje ČR 63 tun vepřového masa, Nizozemí na stejnou plochu půdy 688 tun!

Pokud se týká českých europoslanců, jsou mezi nimi tací, kteří pro české zemědělství odvádí dobrou práci a dělají maximum – například Martin Hlaváček nebo Ivan David. Jsou ale v menšině.

Jaké záměry, ve své podstatě, Evropská unie sleduje vůči novým členským zemím EU po roce 2004 a jak se jí to daří?

Zákony kapitálu jsou jasné – zvyšování výroby a expanze, to znamená nové trhy. No a vstupem nových zemí do EU se staré patnáctce otevřel prostor pro další růst výroby, zejména živočišné. Příklady jsem uvedl v předchozí odpovědi a mohu dát další příklad dynamiky rozvoje produkce západních zemí, když získaly nové trhy v nových zemích EU. Týká se Španělska, které nebylo soběstačné ve vepřovém mase a dnes je jeho produkce měřená k soběstačnosti 340 %. Mimo jiné vozíme jejich vepřové maso kamiony přes 2.000 km třeba až do Kroměříže…

Pokud jde o tyto záměry mocenských elit v původních členských zemích EU14 (dříve EU15), jak naznačujete, to je postupně zlikvidovat konkurenci zemědělců střední a východní Evropy, jak se to konkrétně projevuje vůči České republice?

Já bych k mocenským elitám staré EU 14 ještě přiřadil naši současnou vládu a speciálně dosavadního ministra zemědělství Nekulu. Dopady se projevují v několika rovinách. Především se dále snižují stavy hospodářských zvířat, roste závislost na dovozech potravin a logicky rostou a budou růst ceny potravin na pultech. Není tedy v této geopoliticky nepředvídatelné situaci zajištěno pro občany to základní – cenově dostupné potraviny!

To ovšem neplatí pro všechny země střední a východní Evropy. Polsko a Maďarsko si dělají svoji agrární politiku a dávají jasně najevo, že nehodlají provozovat rektální alpinismus do bruselské „zádele“ ala Fiala. Výsledek se dostavuje, ceny potravin v Polsku jsou zhruba poloviční jak u nás!

Jak se nakonec projeví postupná likvidace české živočišné výroby z hlediska další existence či budoucnosti českého zemědělství?

V našich přírodních podmínkách byl v historii vždy chov hospodářských zvířat na vysoké úrovni a vždy byl základem agrární soustavy a rostlinná výroba se chápala jako surovinová základna pro živočišnou. Tento hospodářský systém zabezpečoval půdní úrodnost (hnojení organickou hmotou, chlévským hnojem), rozmanitou a pestrou krajinu (návaznost polních plodin na chovaný dobytek a zpracovatelský průmysl) a vysokou zaměstnanost.

Pro představu uvedu vývoj živočišné výroby za 20 let, srovnám podle ČSÚ rok 2020 se stavem v roce 2000:

  1. 2000 r.2020 změna /%/

 Zemědělské subjekty s ŽV   28.254    16.259    – 42,5 %

 chovatelé skotu            20.215    12.005    – 40,6 %

 chovatelé prasat           17.153    3.104     – 81,9 %

 chovatelé drůbeže          17.822    4.960     – 72,2 %

Zaměstnanost klesla ze 174 tisíc na 95 tisíc pracovníků.

Z tohoto přehledu je vidět, jak rychle se zužuje výrobní základna živočišné výroby a dovodit, jak se blížíme mílovými kroky k totální potravinové závislosti na cizích zemích. A za tohoto stavu současná vláda v čele s ministrem zemědělství Nekulou plánují další snížení podpor z produkčního zemědělství.

Není již na čase také probudit českou společnost, že se jí to bytostně dotýká, to je proces neustálého zdražování potravin, a že by naši spoluobčané měli proti tomu aktivně vystupovat?

Na čase samozřejmě je, ale na druhé straně všechna veřejnoprávní média dnes a denně krmí občany dezinformacemi o tom, že za všechno může Babiš a jeho minulá vláda, že jsme ve válce a že to zdražení je důsledek politiky a vina Putina. Vedle toho dostávají občané od vlády sliby, co všechno pro občany chystají, že je nenechají padnout apod. Další, a možná nejdůležitější věcí je skutečnost, že tu chybí agrární vůdčí osobnost a sami zemědělci nejsou jednotní. Mluvím o Agrární komoře – nerad, ale musím. Nevěřil jsem svým uším, když jsem slyšel z úst prezidenta Agrární komory ČR v Lucerně chválu na práci ministra zemědělství Nekulu, jak se snaží atd. Takto se zkrátka agrární politika nedělá, takto se zkrátka toho nedá mnoho dosáhnout. To je demotivující pro ty oprávněně radikální zemědělce a povzbuzující pro dnešní vládu. A když k tomu přidám, abych byl spravedlivý, odvolání připravené protestní únorové jízdy traktorů předsedou Zemědělského svazu ČR panem Pýchou, které jsem se třeba já dozvěděl 3 hodiny před startem z Rádia Blaník, tak co na to chcete říct? Nicméně česká společnost se probudí, ale až padne, jak se říká na hubu. Je škoda, že cena, kterou za to zaplatíme bude příliš vysoká, než kdybychom jednali rychle a rázně. Takoví ale jsme my Češi, Slované s holubičí povahou.

Co byste chtěl ještě říci závěrem?

České zemědělství má hlubokou tradici, počínaje od krále Přemysla Oráče a je pevně svázáno s naší státností. Můj otec, sám rolník, ročník 1898, který převzal hospodářství v sedmnácti letech, mně vštípil do života mnoho moudrých poučení a rad. To základní byla jeho věta „k národu patří tři základní atributy – jazyk, kultura a půda“. Samozřejmě měl na mysli českou půdu, která je základem našeho zemědělství, našeho venkova, našich potravin. Bylo by dobře, kdyby současný český ministr zemědělství přestal blouznit o vychýleném kyvadle, o přesměrování dotací jenom malým zemědělcům a začal konečně naslouchat moudrým lidem v Agrární komoře ČR a začal pracovat ve prospěch českého zemědělství a českých občanů.

V případě, že toho není schopen, ať odejde. Doba je příliš vážná, než abychom poslouchali hloupé politické floskule a nečinně přihlíželi na procesy zrcadlově obrácené z dob socializace zemědělství v padesátých letech. Tomu je třeba zabránit a obávám se, že po dobrém to nepůjde.

Návrh státního rozpočtu nesmí zapomínat na výzkum a vývoj

Podpora výzkumu, vývoje a inovací je podle programového prohlášení vlády priorita. V současné době nejistoty dalšího vývoje týkajícího se situace s ruskou agresí či covidem je nezbytné myslet na zajištění odolnosti a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Proto by ministerstvo financí mělo při revizi či přípravě státního rozpočtu v letních měsících podle Svazu průmyslu a dopravy ČR zajistit dlouhodobé financování pro výzkum, vývoj a inovace.

„Samozřejmě by nyní mělo být hlavní prioritou vlády řešení krizové situace včetně například vysoké ceny energií. Zároveň však vláda nesmí rezignovat na dlouhodobější cíle, které mimo jiné přinesou vyšší příjem do státního rozpočtu v podobě daní. Z výzkumu a vývoje navíc mohou vzniknout některá inovativní řešení aktuálních výzev, například pro snižování spotřeby elektřiny a plynu nebo digitalizaci,“ uvádí Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR považoval za minimalistický již návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace připravený Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), který pro rok 2023 doporučoval částku 39,3 mld. Kč a pro následující roky 43,7 a 45,2 mld. Kč. Vláda jej bohužel jen vzala na vědomí a schválila návrh ministerstva financí, který výdaje pro roky 2024 a 2025 zastropoval na úrovni roku 2023, ač ve výši 39,3 mld. Kč. Opakuje se tak situace z předchozích let, kdy opět vláda neschválila připravený rozpočet RVVI, který již obsahoval řadu kompromisů. Podpora výzkumu, vývoje a inovací má oproti jiným oblastem dlouhodobý efekt a vyžaduje plánování v delším horizontu.

„Jelikož jsou výzkumné projekty víceleté, může být ohrožen již v příštím roce rozsah vyhlašovaných soutěží, což si ministerstvo financí zřejmě dostatečně neuvědomuje. Zejména programy, jako TREND, nejvýznamnější pro průmyslový výzkum, či THÉTA zaměřený na výzkum a vývoj v energetice, by mohly podpořit jen minimum projektů. Máme obavy, že stagnace opět dolehne zejména na aplikovaný výzkum a vývoj, který byl již za minulé vlády velmi omezován krácením rozpočtu Technologické agentury ČR či oddalováním výzev. Přitom podpora této oblasti má multiplikační efekt, jelikož vyžaduje několikanásobné prostředky samotných firem. Věříme, že vláda ještě při finalizaci státního rozpočtu toto zohlední,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Programy administrované TA ČR (jako TREND, Doprava 2020+ či Prostředí pro život) nebo její vlastní (jako THÉTA či DELTA) směřují ve velké míře na podporu energetické a digitální transformace, odolnosti ekonomiky či růstu přidané hodnoty a mají výstupy uplatňované na trhu či ve výrobě.

kategorie Tiskové zprávy