Vláda schválila pravidelnou valorizaci důchodů

Kvůli zhoršené epidemické situaci byl opět aktivován Ústřední krizový štáb. Vládní kabinet schválil v pondělí 21. září 2020 úpravu jeho statutu. Vláda rozhodla také o navýšení rozpočtu krajských hygienických stanic o 59 milionů korun na platy zaměstnanců a o zákonem stanovené valorizaci důchodů.
 
Vláda rozhodla o změně statutu Ústředního krizového štábu, který z rozhodnutí předsedy vlády povede 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Vláda rozhodla o úpravě statutu tak, že předseda ÚKŠ bude návrhy řešení přednášet přímo na schůzi vlády. Rozšířil se také počet jeho členů, a to o zástupce Asociace krajů a Ministerstva kultury a MPSV.
 
Vláda také do statutu výslovně doplnila, že veškeré pravomoci, které na základě právních předpisů náleží jednotlivým ministerstvům a jiným správním úřadům, zůstávají nedotčeny. To konkrétně znamená, že například v případě zdravotní hrozby jsou veškerá zdravotní problematika a protiepidemická opatření a jejich komunikace ve vztahu k veřejnosti v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví, tj. zdravotní problematika není v působnosti ÚKŠ. Došlo rovněž k úpravě odborných pracovních skupin, byla například vytvořena pracovní skupina pro koordinaci krajů.
 
Vláda se zabývala také navýšením prostředků na platy zaměstnanců krajských hygienických stanic. Rozhodla, že z vládní rozpočtové rezervy uvolní dalších 59 067 325 korun, které budou určeny například na proplácení přesčasů a pohotovostí. V souvislosti s vývojem epidemie koronaviru je totiž nepochybné, že i v následujícím období bude vytížení zaměstnanců krajských hygien maximální a dojde k dalšímu navyšování jejich počtu, s čímž původní rozpočet na jejich platy nepočítal.
 
Kabinet rozhodl také o příspěvku státu na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro další roky. V intencích cílů Inovační strategie České republiky 2019-2030, Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice a dalších koncepčních materiálů rozhodla o navýšení státní subvence v roce 2021 na více než 37,468 miliardy korun a na roky 2022 a 2023 na 38 miliard korun. Cílem vlády zůstává podporovat vědecké a vývojové instituce, aby se Česká republika v průběhu příštích deseti let zařadila mezi inovační lídry Evropy.
 
Vláda schválila také pravidelnou valorizaci důchodů. Výpočet této valorizace je dán vzorcem přímo ze zákona o důchodovém pojištění a vypočítává se z údajů Českého statistického úřadu o růstu cen. U průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu bude navýšení od 1. ledna 2021 činit 839 korun, adekvátně tomu se zvýší i příplatky k důchodu.
 
Ministři a ministryně se zabývali také novým nařízením vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2021. Toto nařízení je nezbytným předpokladem k zajištění financování podpory elektřiny a podpory tepla z podporovaných zdrojů energie v roce 2021 tak, jak je nastaveno zákonem. Pro rok 2021 bude výše finančních prostředků na dotaci podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a na provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu činit 27 miliard korun, což je stejná částka jako v letošním roce.

 
Vláda také vyslovila souhlas s návrhem na neprodlené zahájení postupného převodu utlumovaných dolů a dobývacích prostorů společnosti OKD do majetku státního podniku Diamo. Náklady a výdaje na útlum těžby a dlouhodobé činnosti spojené se zahlazováním následků hornické činnosti v ostravsko-karvinském regionu a náklady a výdaje spojené se zajišťováním bezpečnosti na plynujícím ložisku černého uhlí v ostravsko-karvinském černouhelném revíru ponese v plné výši stát a budou průběžně hrazeny ze státního rozpočtu.
 
Státní podnik Diamo bude jednotlivé části OKD přebírat postupně, a to za cenu odpovídající znaleckému posudku. OKD zaměstnává přímo více než 6 000 lidí. V důsledku útlumu budou propouštěni postupně, část z nich se bude v rámci podniku Diamo podílet na útlumových pracích. OKD se kvůli velkému poklesu cen energetického i koksovatelného uhlí a dopadem celosvětové pandemie koronaviru a také kvůli vysokým nákladům na těžbu potýká s vysokou ztrátovostí. Nejdéle by měly zůstat v provozu doly ČSM-sever a ČSM-jih.
 
  • Zdroj: Vláda ČR
 

Dodržování zásad bezpečné práce na strojích určených ke sklizni v rostlinné výrobě

V zemědělské prvovýrobě se stále zavádí nové trendy a technologie. To platí i pro mechanizační prostředky určené pro sklizeň pícnin, obilnin, kukuřice, brambor a zeleniny. Jak zajistit jejich bezpečnost?
 
Zemědělská technika a stroje se dělí na samochodné stroje (např. kombajny na sklizeň obilí, kombajny na sklizeň cukrovky), stroje tažené (kombajny na sklizeň brambor a kořenové zeleniny, lisy na slámu) a stroje nesené (např. nesené žací stroje, obraceče a shrnovače píce). Pohon tažených a nesených strojů je zajištěn kloubovým hřídelem mezi vývodovým hřídelem traktoru a vlastním sklízecím strojem. Zemědělská technika a stroje musí plnit požadavky nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, a průvodní dokumentace. Průvodní dokumentace je soubor dokumentů obsahující mimo jiné návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy a údržbu zařízení. Není-li z nějakých důvodů stroj vybaven návodem, musí zaměstnavatel vypracovat místní provozní bezpečnostní předpis, který upravuje zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců na pracovištích.
 
V každém návodu k obsluze jsou uvedeny informace o funkci a použití stroje, o jeho údržbě, a kapitoly týkající se bezpečnosti práce. V kapitolách o bezpečnosti práce je vždy uveden zákaz provozovat zemědělskou techniku či stroje s nefunkčními, poškozenými nebo odstraněnými ochrannými kryty řetězových a řemenových převodů a bez ochranných krytů náhonových kloubových hřídelí. Povinnost vybavit stroj vhodným ochranným zařízením před možným poškozením zdraví ukládá § 3 odst. 1 písm. r) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány, a vybavit je ochranným zařízením, které chrání život a zdraví zaměstnanců“). Při kontrolách v zemědělských podnicích se inspektoři občas setkávají se stroji určenými ke sklizni v rostlinné výrobě bez ochranných krytů pohyblivých částí stroje. Bohužel v současné době se stále více provozují stroje s náhonovými hřídeli mezi traktorem a strojem bez krytů nebo s poškozenými kryty. Odůvodnění kontrolovaných osob, že kryty náhonových hřídelí jsou ze špatného materiálu a „nic nevydrží“ a že jsou drahé, je účelové. Provozování strojů a technických zařízení bez ochranných krytů může vést ke vzniku pracovního úrazu.
 
Příkladem jsou dva pracovní úrazy, které se staly v letech 2016 a 2018 při provozování stroje na sklizeň brambor a kořenové zeleniny Reekie Dominant 3000, u kterého byla demontována soustava ochranných krytů. V obou případech došlo při vyorávání bulev celeru k ucpání stroje a při následném čištění válečkového ústrojí za chodu stroje došlo k závažnému poranění obsluhy. V prvém případě došlo k silnému pohmoždění horní končetiny a v druhém případě k rozdrcení vnitřního kotníku a silnému pohmoždění měkkých tkání na dolní končetině.
 
 
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce, Zpavodaj
 

3 nové české nástroje na hodnocení rizik

Online Interactive Risk Assessment (OiRA) je volně dostupná, bezplatná online aplikace pro vyhledávání a hodnocení rizik v oblasti BOZP. Donedávna to byl tak trochu abstraktní pojem, protože v ČR byl pouze jeden nástroj OiRA, zaměřený na kadeřnictví, a ruku na srdce, kdo z kadeřníků ho znal? Nyní se to může změnit. Česká republika vyvinula další 3 nástroje OiRA pro hodnocení rizik – obecný nástroj pro hodnocení rizik, nástroj zaměřený na vysokozdvižné vozíky a nástroj zabraňující šíření COVID-19 na pracovišti, které se dají velmi dobře používat v praxi.
 
Do konce roku 2020 ještě přibudou do internetové aplikace OiRA další české moduly:
 
– Praktický lékař
– Zubní lékař
– Administrativní pracovník
– Úklidové práce
– Prodavač
– Zedník (práce na staveništi)
– Automobilová doprava
– Truhlářství – dřevoobráběcí stroje
 
Platformu OiRA vytvořila a provozuje Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). Původně byla navržena k hodnocení a řízení rizik u mikropodniků (do 10 zaměstnanců) a malých podniků (s méně než 50 zaměstnanci), ale software lze snadno přizpůsobit potřebám společností všech velikostí a všech odvětví. V České republice garantuje vývoj a aktualizaci jednotlivých nástrojů OiRA Ministerstvo práce a sociálních věcí a Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Výše uvedené rozšíření nástrojů bylo výsledkem projektu VÚBP a Vysoké školy báňské „Vývoj nástrojů pro posuzování pracovních rizik s využitím webové platformy OiRA pro účely malých podniků, mikropodniků a OSVČ v ČR“.
 
Hlavní důvody, proč používat nástroj OiRA
Je bezplatný a snadno použitelný.
Poskytuje pokyny a praktická řešení.
Umožňuje přístup k hodnocení rizik uzpůsobený pro jednotlivá odvětví.
Může společnostem pomoci splňovat právní požadavky.
 
Povinnost hodnotit rizika vychází ze Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení BOZP (89/39/EHS) a zákoníku práce – § 101, 102. Podle § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů, se ustanovení týkající se hodnocení rizik vztahují i na osoby samostatně výdělečně činné. Některé podniky, zvláště ty, u kterých nepůsobí odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik, a OSVČ mají se splněním této povinnosti problémy z důvodu nedostatku informací, finanční a časové náročnosti apod.
 
Jak to funguje?
Po výběru nástroje na hodnocení rizik na webových stránkách https://oiraproject.eu/cs (české jsou zde) si uživatel buď může vyzkoušet testovací verzi, nebo se rovnou zaregistrovat. Registrace umožňuje provádět nová vyhledávání a hodnocení rizik a upravovat již provedená nebo pokračovat v nedokončených. Dále si krok za krokem projde zvolený nástroj, například zaměřený na motorové manipulační vozíky na pracovišti, který mu pomůže zorientovat se v problematice, vyvarovat se základních chyb, a předejít tak mimořádným událostem nebo pokutám ze strany kontrolních orgánů.
 
Kliknutím na tlačítko START se objeví podrobné informace k tématu. Dalším krokem je zahájení identifikace rizik. V několika oblastech – Dokumentace a systém BOZP; Revize, kontroly a údržba; Manipulační vozíky; Pracoviště; Manipulace a skladování; Manipulační vozíky na LPG; Akumulátorové manipulační vozíky – je nutné odpovědět na 5 – 6 otázek, zdali jsou konkrétní povinnosti s touto oblastí spojené v podniku řešeny. U každého kroku se objevují základní informace a právní předpisy, příp. technické normy, které povinnosti stanovují. Na závěr si uživatel může přidat vlastní rizika, vložit obrázek, hodnotit, zdali je riziko přijatelné či nikoliv.
 
V dalším kroku se uživatel znovu vrací k jednotlivým oblastem a volí možnost Vytvořit akční plán. Zde je věnována pozornost bodům, u kterých odpověděl záporně (obsluhy manipulačních vozíků nemají platná školení, nejsou prováděny kontroly technického stavu manipulačních vozíků apod.), může použít nabídnutá řešení, upravit je nebo navrhnout vlastní řešení.
Výstupem je hodnocení rizik podle závažnosti (v části Status) a zpráva o vyhledání a zhodnocení rizik.
 
Podobný postup je zachován také u obecného nástroje pro hodnocení rizik, s jehož pomocí se uživatel snadno zorientuje v oblasti BOZP a požární ochrany. A rovněž u nástroje, který zabraňuje šíření COVID-19 na pracovišti. Věnuje se obecné připravenosti a schopnosti reagovat a komunikovat při ohrožení onemocněním COVID-19, podmínkám pro dodržování hygienických opatření a postupu pro případ výskytu této nemoci u zaměstnanců firmy, externím pracovníkům přicházejícím na pracoviště, pracovním cestám apod.
 
V současné době je k dispozici 214 nástrojů OiRA v 17 jazycích z 31 odvětví. Z výsledné zprávy z roku 2019 uvedené na webových stránkách www.oiraproject.eu/cs vyplynulo, že bylo provedeno přes 100 tis. posouzení rizik, více než 900 tis. uživatelů prošlo testovací verzí a přes 70 tis. se jich zaregistrovalo. Dalšími můžete být i vy.
 
  • Zdroj: BOZPinfo
 

Dopady vysílání zaměstnanců do členských států EU, přeshraniční zjišťování informací a vymáhání rozhodnutí

Kontrola a správní spolupráce při vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb je upravena ustanoveními §§ 37a, 37b a 37c v části páté zákona o inspekci práce a probíhá v rámci systému IMI a jeho uživatelské aplikace.
 
SÚIP spolupracuje s orgány jiných zemí sdruženými v systému IMI při vzájemné výměně informací o zaměstnavatelích a vysílaných pracovnících za účelem kontroly dodržování právních předpisů, při doručování rozhodnutí a souvisejících písemností a při vymáhání uložených pokut.
 
SÚIP odeslal loni prostřednictvím IMI celkem 37 žádostí o informace týkající se vysílání, pracovních podmínek a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, a to hlavně do Polska, a v menším počtu do Německa a na Slovensko. Dále SÚIP v jednom případě požádal zahraničního partnera o doručení písemnosti, kterou se nepodařilo prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb doručit, zatímco o vymáhání pokuty SÚIP dosud prostřednictvím IMI nežádal.
 
Příchozích žádostí o informace týkající se vysílání, pracovních podmínek a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci bylo loni 70, přicházely hlavně z Německa, Rakouska, jednotlivě také z Dánska, Belgie, Nizozemska, Itálie, Polska, Slovenska, Norska a Lucemburska.
 
O doručení dokumentů v souvislosti s vysíláním pracovníků žádají téměř výhradně rakouské úřady, okresní hejtmanství a municipality, odkud loni přišlo 357 žádostí, z nichž mnohé obsahovaly vícero písemností. Dokumenty, které nemají charakter rozhodnutí o uložení pokuty ani související písemnosti, proto nyní doručuje SÚIP z kapacitních a ekonomických důvodů pouze za předpokladu, že příslušný rakouský orgán uvede jako důvod své žádosti nemožnost doručit v souladu s tamními právními předpisy a správními zvyklostmi. Pokud se ani SÚIP nepodaří předepsaným způsobem písemnost doručit, dožaduje se doručení u Policie ČR. Jako kuriózní lze označit pokusy některých rakouských úřadů využít systému IMI k doručování rozhodnutí o pokutách uložených za dopravní přestupky nebo za neoprávněné provozování výherních automatů.
 
Úloha SÚIP při vymáhání pokut uložených v jiné členské zemi EU v souvislosti s vysíláním pracovníků spočívá v předávání příslušných žádostí a přiložených rozhodnutí, vydaných tamními úřady, obecnému správci daně v ČR a ve zprostředkování vzájemné komunikace mezi těmito orgány. SÚIP přijatou žádost o vymáhání pokuty prověří vzhledem k možnému naplnění důvodů pro odmítnutí, a pokud tyto důvody neshledá, předá ji místně příslušnému celnímu úřadu, který zabezpečí výkon pravomocného a vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů České republiky. Tato pokuta je příjmem českého státního rozpočtu.
 
Žádosti o vymáhání pokut přicházejí výhradně z Rakouska, v loňském roce jich bylo 45. V naprosté většině se týkají českých dopravních a stavebních firem. Porušení předpisů spočívá nejčastěji v nepředložení pracovních smluv, formulářů A1, nenahlášení vstupu na rakouské území, nedodržení minimální mzdy, včetně limitů plynoucích z oborových kolektivních smluv.
 
Problémy při vymáhání jsme zaznamenali zejména u obchodních společností, kdy rakouské úřady pokutují osoby oprávněné za ně jednat. Pokud tedy jde například o společnost s ručením omezeným, která má několik jednatelů, je pokuta uložena ve stejné výši všem těmto jednatelům. Existuje určitý rozpor mezi touto rakouskou praxí a zákonem o inspekci práce, který ve zmíněné části páté hovoří výhradně o pokutách uložených zaměstnavatelům.
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Zdravotnictví spustilo online formulář před příjezdem do ČR

Ministerstvo zdravotnictví zavádí pro osoby vracející se do Česka online příjezdový formulář. Povinnost vyplnit ho platí pro všechny, kteří pobývali v posledních 14 dnech déle než 12 hodin na území jiných než tzv. zelených zemí, tedy zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění Covid-19. Aktuálně tak musí formulář před svým příjezdem do Česka vyplnit například cestující ze Španělska.

Povinnost vyplnit formulář platí už pro cestovatele, kteří přijíždí do ČR v pondělí 21. 9. 2020.

Seznam zemí podle míry rizika nákazy najdete zde.

Příjezdový online formulář vyplňte zde.

Bližší informace čtěte na sránkách ministerstva zdravotnictví.

 

Lenka Dudková
kategorie Právní infoservis

Mimořádná opatření – co aktuálně platí od 18. září

V souvislosti se zhoršující se epidemiologickou situací v ČR Ministerstvo zdravotnictví přistupuje k dalším protiepidemickým opatřením:

  • S účinností od pátku 18. září se v celé ČR rozšiřuje povinnost nošení roušek na všechny prostory škol. Povinnost platí pro druhý stupeň základních škol, střední a vysoké školy. Výjimku má první stupeň základních škol a vzdělávací aktivity, jejichž charakter neumožňuje nošení ochranného prostředku, jako je například tělocvik, zpěv, hra na dechové nástroje apod.
  • Nadále platí, že od páteční 18 hodiny se nesmí konat vnitřní akce na stání a do provozoven stravovacích služeb bude moci vstoupit pouze tolik lidí, kolik je míst k sezení.
  • S účinností od půlnoci z pátku na sobotu vstupuje v účinnost zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb v čase mezi půlnocí a 6. hodinou ranní, s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních). Zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb, jako jsou provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny.

Aktuální znění mimořádného opatření ke stažení zde.

Gbelec Ondřej
kategorie Právní infoservis

Mor prasat v Německu dostává Evropu pod tlak!

V těchto dnech nastala složitá situace, která se týká dovozu vepřového masa, neboť v sousedním Německu vypukl africký mor prasat. Jak nás informoval Zemědělský svaz ČR a Český svaz zpracovatelů masa, výsledkem této události je skutečnost, že Čínská lidová republika, Vietnam a Jižní Korea již zakázaly dovoz vepřového masa, a to z celého území Spolkové republiky Německo. Z tiskové zprávy dále vyplývá, že nákaza byla potvrzena u uhynulého prasete divokého v blízkosti polských hranic.

„Včera německé veterinární dozorové orgány potvrdily další úhyn divokých prasat na AMP. Obáváme se, že výpadek exportu se výrazně projeví na českém trhu,“ prohlásil předseda Českého svazu zpracovatelů masa Karel Pilčík. Uhynulé kusy, u nichž testy nákazu prokázaly, byly nalezeny v okrese Spree-Neisse u Chotěbuzi v Braniborsku. Region hraničí s Polskem, kde se nákaza dlouhodobě vyskytuje.

Zemědělský svaz ČR ve své zprávě dále vysvětluje, že krátce po oznámení výskytu afrického moru prasat, poklesly ceny vepřového masa v sousedním Německu. „Vzhledem k tomu, že tato země zajišťuje plnou pětinu (20 %) produkce vepřového masa v Evropské unii a přitom jde o druhého největšího producenta vepřového masa v EU, projeví se tato nerovnováha trhu, která tímto vznikla, na ceně prasat,“ obává se předseda ZS ČR Martin Pýcha.

Zemědělský svaz ČR dále uvedl, že v zemích, které jsou exportéry do států, jež dovoz z Německa zakázaly, cena vepřového masa roste. Jde především o Španělsko, Francii, Irsko, Nizozemí a Dánsko. Přitom zase, pro změnu, v zemích střední a jihovýchodní Evropy dochází ke zvýšení dovozu vepřového masa z Německa a lze tak v nejbližší době očekávat snížení cen. „V této době je nutné udržet odbyt českých prasat a českého vepřového masa na trhu. Obracím se proto na zpracovatele, aby přednostně kupovali česká prasata před tlakem dovozů, které lze očekávat a o stejné prosím také zástupce obchodu,“ doplnil Martin Pýcha svoje sdělení.

„Společně, jak zemědělci, tak zpracovatelé, vyzýváme české spotřebitele, aby zůstali věrni českému masu a svým nákupem podpořili české chovatele a zpracovatele masa,“ zdůraznil ve výzvě Zemědělského svazu ČR a Českého svazu zpracovatelů masa Martin Pýcha.

  • Zdroj: Zemědělský svaz ČR

Výrobci i obchodní řetězce pokračují ve vylepšování složení potravin

Výrobci a obchodní řetězce ve čtvrtek, během tiskové konference Potravinářské komory ČR, představili, jak pracují na úpravách složení svých výrobků. Soustředí se především na to, jak snížit v potravinách obsah některých negativně vnímaných živin, jako jsou cukry, soli a tuky, snížit jejich energetickou hodnotu či jinak vylepšit nutriční složení. Tyto aktivity jsou reakcí na rostoucí zájem o zdravější potraviny, ale i na kritiku stravovacích návyků české populace navyklé na přemíru soli a cukru.

Ačkoliv by výrobci často na provedení takzvané reformulace potravin, to je jejich vylepšení, spotřebitele rádi viditelně upozornili, platná evropská legislativa umožňuje zvýraznit takovou informaci na obalu až tehdy, pokud dojde k výraznému snížení obsahu dané živiny, nejčastěji o 30 %, v případě soli o 25 %. V těchto případech jde však již o razantní změnu, která se projeví na samotné chuti produktu. Aby tedy výrobci své zákazníky, kvůli provedené reformulaci potravin, neztratili, provádějí většinou tyto žádoucí změny postupně a pozvolně.

„I v uplynulém roce uvedli potravináři na náš trh řadu produktů s reformulovaným složením,“ říká k tomu prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. „Na vývoji svého portfolia přitom pracují velcí i malí, lokální i nadnárodní producenti, což je pozitivní fakt i vzhledem k rostoucímu zájmu veřejnosti o zdravější stravovaní,“ upřesňuje Dana Večeřová. Podle Potravinářské komory je cílem poukázat právě na ty nejlepší příklady reformulovaných produktů z praxe. Proto také každoročně vybrané produkty oceňuje odborná porota v rámci soutěže „Reformulace roku“, kterou pořádá Potravinářská komora ČR. Během tiskové konference představitelé Potravinářské komory ČR oznámili, že vítězem letošního ročníku se stal sýr „Lipánek tvarohový 130 g“ od společnosti Madeta, který má snížený obsah cukru, vyšší množství tvarohu a zároveň nižší energetickou hodnotu. Oceněny byly i další produkty. Mimochodem, právě u těchto oceněných produktů došlo především k významnému snížení použitého množství cukru.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza uvedl, že k reformulacím svých značek přistupují nejenom výrobci, ale své privátní značky obdobným směrem modernizují i obchodní řetězce. „Všechny obchodní řetězce mají své závazky a cíle na úpravu vlastních značek, u kterých mají možnost konkrétním zadáním přímo ovlivnit jejich složení,“ konstatoval Tomáš Prouza. Podle něho jde u každého obchodníka řádově o stovky výrobků, jejichž složení se mění v souladu s nejnovějšími trendy ve výživě. Kromě cukru a soli se obchodníci zabývají i dalšími látkami jako jsou barviva, konzervační látky, či umělá aromata, na která spotřebitelé čím dál více negativně reagují. „Jsem rád, že si v tomto postupu s výrobci rozumíme a na modernizaci potravin pro české zákazníky úspěšně spolupracujeme,“ dodal Tomáš Prouza. Poptávka po reformulovaných produktech podle něho stále stoupá. Lidé mnohem více než kdykoliv v minulosti sledují obsah živin uvedených na produktech. Právě uvědomělý přístup informované veřejnosti je, podle něj, klíčem ke zdravému stravování.

Během tiskové konference zaznělo, že reformulační snahy výrobců potravin prezentuje „Platforma pro reformulace“, která vznikla před několika lety při České technologické platformě. Jejím cílem je propojit potravináře s akademickou sférou, podpořit přenos výsledků potravinářského výzkumu a vývoje do praxe a zavádění inovací. I díky těmto aktivitám došlo v uplynulých letech napříč sektorem například k prakticky úplnému odstranění transmastných kyselin z potravin, což jsou tuky, které vznikají průmyslovým ztužováním. Snižuje se také obsah nasycených mastných kyselin, jejichž nadměrná konzumace má vliv na hladinu cholesterolu a zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév. Naopak se v potravinách často zvyšuje obsah bílkovin, které jsou klíčové pro řadu procesů v těle, především pro růst a tvorbu svalové hmoty, či jsou obohacovány o některé složky, například chia semínka, lněná semínka, luštěniny, ale i ovoce a zeleninu.

  • Zdroj: Potravinářská komora ČR
 

Vývoj pracovní úrazovosti v roce 2019

V roce 2019 bylo v České republice nově hlášeno celkem 44 552 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 484 pracovních úrazů utrpěly ženy. Celkově 43 959 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností nad 3 dny, z toho se jich 14 296 událo ženám.
 
V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 939 osob, tj. o 104 osob méně než v roce 2018. Pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech 2010–2019 činil 14 % a je znázorněn v grafu.
 
 
Počet pojištěnců byl v roce 2019 nejvyšší po roce 1998. V letech 2010–2019 došlo ke zvýšení počtu pojištěných mužů o 7 % a pojištěných žen o 13 % (zdroj ČSÚ).
V roce 2019 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2018. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány ČS (výkaz Nem Úr 1–02). Smrtelné pracovní úrazy byly od roku 2012 evidovány v informačním systému SÚIP a ČBÚ, a mohou tak obsahovat i případy patřící jiným státům, úrazy nepracovní a úmrtí na pracovišti.
V roce 2019 bylo vykázáno 95 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů méně než v roce 2018. V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100 200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval. Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben především značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi (zdroj ČSÚ, SÚIP, ČBÚ).
 
Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností poklesl proti roku 2018 o 3,6 %. Počet pojištěnců meziročně stagnoval. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 4,1 %. Snížil se mírně i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 1,5 %) a průměrný denní stav práce neschopných o 1,5 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti opět mírně kleslo (o 1,3 %). Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2019 maxima, a to 56,9 kalendářního dne (zdroj ČSÚ).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2019 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U pracovních úrazů závažných to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (35 %) a u smrtelných skupina “Pozemní vozidla“ (35 %). Zde šlo především o dopravní nehody. Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých (zdroj SÚIP, ČBÚ).

 
Počet závažných pracovních úrazů v letech 2010–2019 dramaticky vzrostl. Nárůst proti roku 2010 činil u mužů 63 % (2011) a u žen 62 % (2012). K největšímu počtu těchto případů u žen došlo při chůzi (78), nejčastěji pádem (64), především na rovině, z toho 14 jich zavinil namrzlý nebo mokrý povrch (zdroj SÚIP, ČBÚ).
 
  • Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., Zpravodaj