Valná hromada: Nová vláda musí zohlednit program SP ČR

Nově vznikající vláda musí zohlednit programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR, shodla se valná hromada SP ČR. Schválila také kooptaci Martina Jahna do představenstva SP ČR.

Valná hromada Svazu průmyslu schválila Programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR na rok 2022. V něm vyzvala novou Vládu České republiky k zajištění podmínek příznivého a předvídatelného podnikatelského prostředí a vyšší míry dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelného ekonomického růstu.

VH 2021 hanak 2

Podle SP ČR je klíčové, aby se politická reprezentace soustředila na zvládnutí hlavních změn, které českou ekonomiku čekají v následujících letech. Jde zejména o digitální a zelenou transformaci či dlouhodobé demografické trendy, které se projevují negativně na trhu práce. Firmy se už na mnohé z těchto výzev aktivně připravují. SP ČR očekává stejně aktivní přístup také od vlády. Valná hromada Svazu průmyslu proto ve svém usnesení vyzvala vládu, aby maximálně zohlednila Programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR na rok 2022 ve svém vlastním programovém prohlášení.

Valná hromada potvrdila také kooptaci Martina Jahna do představenstva SP ČR. V představenstvu ŠKODA AUTO je zodpovědný za prodej a marketing a podílí se na vstupu automobilky do éry elektromobility a digitalizace. Ve vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR nahradil Bohdana Wojnara.

Člen představenstva Miroslav Palát získal pověření, aby s novou vládou projednal stav digitalizace zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění. Zaměstnavatelé jsou největšími plátci do veřejného zdravotního pojištění. Proto Svaz připraví prohlášení a následně s novou vládou projedná požadavky na vyhodnocení efektivnosti vynakládaných prostředků ve všeobecném zdravotním pojištění, jeho nezávislost a transparentnost. Poděkování patří společnosti T-Mobile, která zajistila konání valné hromady SP ČR za dodržení přísných hygienických opatření.

 

Svaz průmyslu na valné hromadě schválil programové prohlášení

Valná hromada Svazu průmyslu a dopravy ČR schválila programové prohlášení na rok 2022. Programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy České republiky vymezuje prioritní požadavky SP ČR, zejména ve vztahu k vládě, k zajištění podmínek příznivého a předvídatelného podnikatelského prostředí a vyšší míry dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelného ekonomického růstu.

Svaz průmyslu a dopravy požaduje, aby se politická reprezentace soustředila na zvládnutí klíčových změn, které českou ekonomiku čekají v následujících letech. Jde zejména o digitální a zelenou transformaci či dlouhodobé demografické trendy, které se projevují negativně na trhu práce. Firmy se už na mnohé z těchto výzev aktivně připravují. SP ČR očekává stejně aktivní přístup také od vlády.

VH 2021 benes

SP ČR také zdůrazňuje, že Česká republika musí být konstruktivním členem Evropské unie, kde se bude připravovat řada zásadních regulací a nových pravidel, které s výše uvedenými výzvami souvisejí. Proto je nutné, aby se vláda včas a důkladně připravila na nadcházející české předsednictví v Radě EU, kterého se ČR ujme ve druhé polovině roku 2022.

Svaz průmyslu na valné hromadě zároveň vyzval vládu, aby maximálně zohlednila Programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR na rok 2022 ve svém programovém prohlášení.

 

SP ČR: Radek Špicar zvolen viceprezidentem BusinessEurope

Česká republika bude mít zástupce ve vedení evropské podnikatelské konfederace BusinessEurope. Jedním z viceprezidentů největšího evropského zaměstnavatelského svazu bude od ledna 2022 Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Do funkce ho schválila Rada prezidentů (COPRES), nejvyšší orgán BusinessEurope.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar byl zvolen viceprezidentem Konfederace evropského podnikání BusinessEurope. Funkce se Radek Špicar ujme v lednu 2022.

„Je to pro mě velká čest. Tuto pozici jsem získal díky důvěře prezidia Svazu průmyslu, které mě do ní nominovalo, a vedení BusinessEurope, organizace, kde patříme k nejaktivnějším a nejvlivnějším členům. BusinessEurope hájí zájmy byznysu vůči Evropské komisi, Radě a Parlamentu. Pozice v jeho vedení mi umožní, aby v jeho politice byly dostatečně akcentovány zájmy českých firem a české ekonomiky jako celku,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a od ledna také viceprezident BusinessEurope.

Radek Spicar

Zvolením Radka Špicara do pozice viceprezidenta tak vliv Svazu průmyslu a dopravy ČR v Konfederaci evropského podnikání ještě více posílí. Svaz průmyslu totiž od letoška také předsedá výboru pro vnitřní trh, jednomu z klíčových orgánů BusinessEurope. V jeho čele je Jana Hartman Radová, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu v Bruselu.

Konfederace evropského podnikání BusinessEurope sdružuje podnikatelské a zaměstnavatelské svazy z 35 zemí Evropy a funguje jako přímá spojka na instituce Evropské unie i jako respektovaný sociální partner. Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem BusinessEurope od roku 1993. 

Rada vlády projednala program SIGMA na podporu aplikovaného výzkumu a inovací

Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 26. listopadu 2021
Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 26. listopadu 2021
V pátek 26. listopadu proběhlo ve Strakově akademii pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). K hlavním bodům jednání patřily Program SIGMA na podporu aplikovaného výzkumu, Návrh rozpočtových opatření ke komponentě 5.2 Národního plánu obnovy, Implementace Metodiky hodnocení 2017+ a tzv. juniorské granty v gesci Grantové agentury ČR.

Jednání se účastnil premiér v demisi Andrej Babiš, který se zároveň s přítomnými rozloučil v pozici předsedy RVVI. Členové RVVI vyjádřili poděkování za významnou podporu během 4letého působení vládního kabinetu, který řadil vědu a výzkum mezi své priority.  Andrej Babiš také předal jmenovací dekrety členům RVVI Vladimíru Maříkovi a Karlu Kouřilovi, kteří byli vládou jmenováni pro další funkční období. 

V prvém bodu jednání RVVI schválila stanovisko k návrhu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA.

O programu Sigma jednala RVVI s předsednictvem Technologické agentury ČR už od začátku letošního roku a po výrazných úpravách jsme nyní stanovisko k programu s parametry, jež odpovídají nárokům na program tohoto typu, schválili,“ sdělil první místopředseda RVVI Pavel Baran.
Program Sigma je komplexním dlouhodobým nástrojem na podporu projektů aplikovaného výzkumu a inovací, umožňující pružně reagovat na potřeby společnosti a hospodářství, které mohou vznikat na základě neočekávaných situací.

Doba trvání programu je 8 let. Každoročně bude vyhlašováno několik veřejných soutěží, první z nich by měla být vyhlášena v roce 2022 se zahájením podpory od roku 2023. Výdaje na program činí 8,9 mld. Kč, přičemž ze státního rozpočtu se jedná o částku 7,1 mld. Kč. Poskytovatel TA ČR předpokládá, že po roce 2029 bude program prodloužen.

V pravidelném tématu týkajícím se podpory vědy a výzkumu z prostředků Národního plánu obnovy (NPO) projednali členové Rady komplex záležitostí související s podporou aplikovaného průmyslového výzkumu. 

RVVI v této souvislosti schválila návrh rozpočtových opatření ze strany několika ministerstev, jmenovitě Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Technologickou agenturou ČR. Resorty v dohodě s RVVI očekávají, že jim budou zapůjčené prostředky v roce 2023 vráceny po realokaci v rámci NPO nebo příp. z připravovaných národních zdrojů, které budou rozpočtová opatření respektovat. 

V kontextu podpory vědy a výzkumu z prostředků NPO považuje RVVI za zásadní vyhlášení veřejné soutěže pro program TREND do konce roku 2021 – s  ohledem na stabilitu výzkumných organizací a podniků a předvídatelnost výzkumného prostředí – a důrazně doporučuje předsednictvu TA ČR vyhlásit veřejnou soutěž tak, aby finanční prostředky mohly být příjemcům poskytnuty co nejdříve v průběhu roku 2022. RVVI dále doporučila realizovat veřejnou soutěž v programu TREND s ohledem na parametry Green Deal a digitalizace.

Pravidelným bodem jednání je Implementace Metodiky hodnocení 2017+. Na úvod vystoupil hlavní koordinátor hodnocení prof. Tomáš Polívka a členy RVVI seznámil s aktuálním stavem hodnocení na národní úrovni. 

Na zasedání RVVI schválila Výzvu k podávání návrhů na člena Komise pro hodnocení výzkumných organizací (KHV) z oblasti hodnocení programů účelové podpory a člena KHV z oblasti společenských a humanitních věd, a dále schválila text Výzvy k podávání návrhů na členy Odborných panelů, které zajišťují jako poradní orgán RVVI průběh každoročního hodnocení dle platné metodiky. Oba texty budou zveřejněny na webových stránkách www.vyzkum.cz.

V souladu se standardním postupem přípravy jednání o rozpočtu RVVI schválila dokument Pokyny Rady k přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na roky 2023-2025 s výhledem do roku 2029 spolu s Výchozím návrhem výdajů na stejné období. 

Členové RVVI konstatovali, že v rámci dalších kroků přípravy návrhu rozpočtových výdajů na období 2023+ se bude Rada zasazovat o významné navýšení výdajů na vědu a výzkum pro nadcházející roky. RVVI zároveň považuje za zásadní zachování nároků z nespotřebovaných výdajů (NNV) pro potřeby financování existujících závazků systému VaVaI.

RVVI také podrobně diskutovala Zprávu o průběhu skupiny grantových projektů Grantové agentury ČR „Juniorské granty“ a schválila materiál doporučení KHV k průběžnému hodnocení skupiny těchto grantových projektů na podporu nejmladší generace výzkumníků.

Vláda schválila změny v programu Antivirus na pomoc zaměstnavatelům

Zaměstnavatelé budou moci dál čerpat finanční pomoc na mzdy zaměstnanců v karanténě nebo na překážce v práci související s epidemií nemoci covid-19. O prodloužení programu Antivirus A a opětovné aktivaci programu Antivirus B rozhodla vláda Andreje Babiše v demisi na jednání v pondělí 29. listopadu 2021.

Program Antivirus A umožňuje zaměstnavatelům pokrýt státním příspěvkem 80 procent mzdových nákladů na zaměstnance (až do výše 39 000 korun měsíčně), který byl poslán do karantény nebo do izolace. Vláda rozhodla o prodloužení jeho platnosti s tím, že dojde k prodloužení doby uznatelnosti výdajů programu do 28. února 2022. Dosud měl program Antivirus A skončit koncem letošního roku.

Zároveň vláda znovu aktivovala i režim Antivirus B, který kompenzuje zaměstnavatelům náklady na zaměstnance, kteří se v důsledku dopadů pandemie ocitli v režimu překážky v práci na straně zaměstnavatele. U těchto zaměstnanců bude stát zaměstnavateli proplácet 60 procent výše náhrady mzdy zaměstnanci včetně povinného pojistného, a to až do výše 29 000 korun měsíčně. Nově stanovené druhé období uznatelnosti výdajů bude trvat od 1. listopadu 2021 do 28. února 2022.

Celý program Antivirus pak byl rozhodnutím vlády prodloužen do 30. června 2022, což umožní až do tohoto termínu jednotlivé programy Antiviru v případě potřeby dále prodlužovat. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda prodiskutovala také návrh Ministerstva zdravotnictví na novelu vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem. Novela počítá se zavedením povinného očkování proti nemoci covid-19 pro osoby starší 60 let a pro vybrané profese, například policisty, vojáky a další ozbrojené složky, hasiče, zdravotníky či zaměstnance v sociální péči. Na základě dnešní diskuse vypracuje Ministerstvo zdravotnictví finální podobu novely, která projde dalším legislativním procesem, na jehož konci ji znovu posoudí vláda.

Vláda projednala a schválila také vydání nového krizového opatření, jež navrhlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se o opatření, které platilo už za předchozích nouzových stavů a které se v praxi osvědčilo. Jeho smyslem je upravit podmínky správních řízení v oblasti nepojistných sociálních dávek a vyřizování průkazu pro osoby se zdravotním postižením tak, aby se minimalizovaly kontakty žadatelů se zaměstnanci Úřadu práce ČR či související nutnost chodit si vyzvedávat dokumenty na poštovní přepážky.

Výsledky jednání vlády 29. listopadu 2021 naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-29-listopadu-2021-192600/.

Vystoupení na konferenci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2021

Nedílnou součástí činnosti Státního úřadu inspekce práce je, kromě kontrolní činnosti a poradenství, také osvěta a prevence.
 
Obzvláště v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců jí není nikdy dost. Na XXI. ročníku mezinárodní konference „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2021“ vystoupil generální inspektor Rudolf Hahn s příspěvkem, který se věnoval trendům v pracovní úrazovosti v České republice, a také nově přijatému zákonu o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a změnám, které tento dlouho očekávaný zákon (č.250/2021 Sb.) přinese. Celá akce probíhala za dodržování všech protiepidemických opatření a samozřejmě jedním z velkých témat konference byly také otázky spojené se současnou pandemií covid-19.
 
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Beznaděj, zklamání, tragédie, tak zaměstnanci hodnotí právě probíhající kolektivní vyjednávání u Českých drah

Beznaděj, zklamání, tragédie, tak zaměstnanci hodnotí právě probíhající kolektivní vyjednávání u Českých drah a jeho dosud známé dílčí výsledky. Silně roztrpčen je například i Jan Růžička, vlakvedoucí z Benešova, který se obrátil na redakci Obzoru.

Nelíbí se mu například dělené směny: „Ty byly vždycky, ale ne v takovém rozsahu jako nyní! Teď to udělali takovým stylem, že máš třicet hodin měsíčně, které se ti nezapočítají do normy, takže je musíš nadělávat,“ říká naštvaně:„Takže my neděláme normu 170 hodin měsíčně, ale 200 hodin.“

Ranní obrat, pak tři hodiny přerušení, odpoledne dva páry vlaků, tak v praxi vypadá směna vlakvedoucího na trase Praha – Benešov u Prahy. Důvod je prostý: pro lidi není přes poledne práce:„Ale vůči zaměstnancům je to nefér! Tady jde o princip, zvlášť teď, kdy nás chtějí v nové PKS o všechno obrat, například o příplatky za soboty: proč bych měl chodit do práce v sobotu a v neděli, když mi to nezaplatí?“ říká dále a dodává: „To je, jako kdyby lidé v kanceláři museli každý den na hodinu odejít a pak dvě soboty v měsíci museli jít do práce, protože by neměli normu.“ A štve jej i systém testování na covid:„Testovat bych se měl, když jdu do práce a ne na své volno.“

Jan Růžička cestou Obzoru vyzývá své kolegy: „Pojďme se všichni spojit, všechny vlakové čety, a dělejme jenom měsíční normu a víc ani ťuk, ať si seženou lidi, protože to je už skutečně neúnosné.“

 

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ, Obzor

Vláda zpřísnila podmínky pro návrat občanů z regionu jižní Afriky, důvodem je nová, nebezpečná mutace koronaviru

Ve Strakově akademii se uskutečnilo online mimořádné zasedání vlády, 26. listopadu 2021.
Ve Strakově akademii se uskutečnilo online mimořádné zasedání vlády, 26. listopadu 2021.
Všichni obyvatelé České republiky, kteří se vracejí z pobytu v Jihoafrické republice a dalších zemích tohoto regionu, budou muset po návratu nejméně na deset dnů do izolace. Na mimořádném jednání v pátek 26. listopadu 2021 to nařídila vláda Andreje Babiše v demisi.

Opatření se týká Čechů a cizinců ze zemí Evropské unie, kteří pobývali déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území Jihoafrické republiky, Namibie, Lesotha, Eswatini/Svazijska, Zimbabwe, Botswany, Zambie nebo Mosambiku. Občané třetích zemí bez oprávnění k pobytu nad 90 dnů na území České republiky vydaného Českou republikou mají v takovém případě vstup do ČR zakázaný úplně.

Důvodem je výskyt nové, extrémně rizikové mutace koronaviru SARS-CoV-2 na území těchto jihoafrických států. Lidé, kteří se z těchto zemí vracejí do České republiky, musí před vstupem na české území předložit platný negativní RT-PCR test a doložit, že mají rezervaci na další RT-PCR test, který musí podstoupit do 24 hodin od vstupu na území České republiky. Další RT-PCR test pak musí podstoupit nejdříve desátý a nejpozději čtrnáctý den po návratu.

Do doby obdržení negativního výsledku tohoto testu musí tito lidé zůstat v samoizolaci. Během této doby smí své bydliště opustit pouze z důvodu obstarávání základních životních potřeb a k zajištění péče o děti a akutních cest do zdravotnických zařízení. Při všech těchto cestách navíc musí mít po celou dobu nasazený respirátor. Opatření neplatí pouze pro pracovníky mezinárodní dopravy, pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím dokumentem, a pro osoby do dovršení 6 let věku, nenavštěvují-li předškolní zařízení.

Vláda odsouhlasila také změnu mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým se nařizuje objem pozitivních vzorků na přítomnost viru SARS-CoV-2 určený k následné sekvenaci, tedy určení, o jakou konkrétní mutaci viru se jedná. Z dosavadních alespoň 30 procent se požadavek ministerstva snižuje na 10 procent.

Výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-26–listopadu-2021-192578/.

Hubáčková: Největším úspěchem by bylo, kdyby ukončení využívání uhlí nastalo v roce 2030!

Senátorka za KDU-ČSL Anna Hubáčková je ve vznikající vládě koalic Spolu a Pirátů se Starosty kandidátkou na ministryni životního prostředí. V rozhovoru pro Radiožurnál Českého rozhlasu řekla, že chce navázat větší spolupráci s ministerstvy zemědělství, dopravy i školství. Chtěla by i dříve zastavit těžbu uhlí a co nejrychleji zastavit jeho používání. Za úspěch by považovala, kdyby se tak stalo v roce 2030.

Na otázku redakce, kterým tématům se chce hlavně věnovat, odpověděla, že by tuto problematiku rozdělila do dvou částí. Prvním blokem jsou témat strategická, která přináší Evropská unie a klimatické změny, které nyní nikdo nezpochybňuje. To je povodně, tornáda, eroze. Jde tedy o adaptace na tyto poměry a na nové klimatické podmínky. To je, podle Hubáčkové, Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu).

To je podle kandidátky na ministryni životního prostředí Anny Hubáčkové jedno z hlavních témat, které chce promítnout do práce ministerstva životního prostředí, pokud tedy nastoupí. Zároveň k tomu dodala, že chce také rozšířit spolupráci i s jinými ministerstvy.

Potom je zde část agendy, která je aktuální. Jsou to známé mediálně probírané kauzy, jako je například kauza Bečva. Jejím celoživotním profesním cílem je čistota a ochrana vod. Takže se ministerstvo životního prostředí bude věnovat ochraně pitné vody a pokusí se ji i legislativně ústavně zakotvit.

Samozřejmě, že chce dořešit některé případy, které jsou takto kontroverzní, jako je kauza Bečva. Tvrdí, že se hodlá poučit z chyb, aby se taková havárie stala ojedinělou a již se vůbec nestávala. Zároveň k tomu dodala, že se s kauzou musí nejprve seznámit, přičemž nechce předjímat, jak bude v tomto případě postupovat dále, protože kauza je nyní v šetření policie.

Na otázku redakce, jak bude řešit česko-polský spor ohledně dolu Turów, Hubáčková odpověděla, že tuto kauzu sleduje, a že je hodně podobná tomu, co se děje na Hodonínsku, kde Anna Hubáčková vystupuje proti těžbě štěrkopísku u Moravského Písku.

Současně dodala, že k vyjednávání mezi Českou republikou a Polskem ohledně dolu Turów nemá žádné bližší informace, aby řekla, jak by dále ona postupovala. Chtěla by pokračovat v tom, že česká strana se snaží zajistit ochranu našeho území a obyvatel. V tom by chtěla pokračovat.

V další části rozhovoru se Anna Hubáčková věnovala otázce větší propojenosti rezortů životního prostředí a zemědělství. Již se kvůli tomu sešla s kandidátem na ministra zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-CSL), ale zatím neprobírali konkrétní věci. Například personální propojení. V podstatě spolu hovořili o trendech a výzvách obou rezortů s tím, že se nabízí spolupráce nejenom stranicky a lidsky, protože jsou si oba kandidáti na ministry názorově blízcí. Přičemž k tomuto postoji je nutí především, podle Hubáčkové, stav krajiny a stav životního prostředí v celé republice.

V této návaznosti přešla k tomu, že je třeba se bránit klimatickým změnám, jako je sucho, které naši republiku již několik let provází, a to změnou hospodaření a péčí o krajinu, a to je hodně nosné společné téma obou rezortů.

Pokud jde o spolupráci s dalšími rezorty ve vládě, tak vidí jako potřebnou především spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu, a to kvůli skleníkovým plynům a díky financím z emisních povolenek, které může Česká republika využít. Potom bude ministerstvo dopravy. Dovede si velmi dobře představit i spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj, a dokonce i s ministerstvem školství. Načež konstatovala, že agenda životního prostředí se promítne do hodně resortů.

V případě spolupráce s ministerstvem dopravy vidí spolupráci zejména v oblasti zabránění znečištění životního prostředí dopravou. V návaznosti na to, dále uvedla, že je třeba změnit automobilový průmysl. Protože cíle ČR by nemělo být používat fosilní paliva. To bude, podle ní, pro oba rezorty velká výzva. To je, jak v této oblasti změnit myšlení lidí, výrobu a co nabídnout, aby auta byla co nejmíň zdrojem znečištění.

Poté se Anna Hubáčková věnovala otázce ukončení těžby a využívání uhlí, kdy preferuje datum – rok 2030. Chce učinit kroky k rychlejšímu zastavení těžby uhlí. Limity jsou, podle ní, nepřekročitelné. Právě rok 2030 považuje za úspěch, kdyby se to podařilo. Nejpozději by k tomu mělo dojít v roce 2033.

V další části rozhovoru Anna Hubáčková hovořila o spolupráci s ostatními rezorty vlády v tom smyslu, že rezort životního prostředí je průřezový a hodlá o tom se svými kolegy, to je ministry ve vládě, debatovat. Doufá, že z toho vzejdou dobré výstupy.

V další části rozhovoru se opět vrátila ke spolupráci a propojenosti rezortů životního prostředí a zemědělství. Prohlásila, že je nutné se zamyslet nad způsobem hospodaření. Především jí jde o otázku dotačních programů pro zemědělce. Cestu vidí „ve zmenšení půdních bloků, notabene pokud by to bylo ještě s bonusem navíc i v principu ekologického zemědělství“.

Načež dodala, že v koaličním programu má budoucí vládnoucí pětikoalice závazek do roku 2030 mít 25 procent v biologicky hodnotné krajině s tím, že pětikoalice chce zároveň podpořit budování různých biopásů, větrolamů a podobně pro zpestření krajiny ve výši 10 procent orné půdy.

A toto se, podle Anny Hubáčkové, promítne do dotačních programů. V tuto chvíli ale neumí říci, jak moc a jakým podílem u ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství. Tak daleko oba rezorty ve své spolupráci a propojenosti ještě nejsou.

Pokud jde o další rozvoj ekologického zemědělství u nás, podle Anny Hubáčkové si řada zemědělců toto již uvědomuje a přechází k tomu. Načež dodala, že v případě získání nějakých dotačních podmínek, zemědělci tento proces k přechodu ekologickému zemědělství ještě více urychlí. Podle ní tomu napomáhá i skutečnost, že když naši zemědělci vidí krajinu, tak chtějí pracovat s úrodnou půdou, kterou nechtějí vyčerpat. Přičemž dodala, že by na orné půdě u nás neměla vzniknout poušť.

V další části svého rozhovoru se Anna Hubáčková věnovala legislativě v oblasti eroze. Konstatovala, že erozní vyhláška se rodila na půdě ministerstva životního prostředí hodně dlouho. Někdy s velkým tlakem nebo spíš protitlakem právě zemědělců. Ráda by to téma za nějaký čas otevřela a vyhodnotila její případné změny. Podle Anny Hubáčkové je protierozní vyhláška prioritou.

Načež dodala, že pochází z jižní Moravy, a proto také vidí, jako prioritní o otázku zabránit oteplení krajiny o 1,5 stupně do roku 2030. Právě kvůli tomu prosazuje omezení a zastavení těžby uhlí a spotřebovávání fosilních paliv.

Pokud jde o dopady ekologických tendencí do průmyslu, Anna Hubáčková také konstatovala, že je třeba začít pracovat s občany, aby občan zkusil zauvažovat, jak se má sám chovat, aby měl co nejmenší uhlíkovou stopu, aby byl energeticky soběstačný. S tím souvisí, podle ní, i podpora fotovoltaických elektráren, kterou si pětikoalice dala přímo do koaliční smlouvy.

V závěru rozhovoru uvedla, že se nyní chce seznámit se strukturou ministerstva životního prostředí, a že má již představu, jako spolupracovníky si na ministerstvo přivede.

  • Zdroj: Český rozhlas

Svaz průmyslu obvinil ERÚ a vládu, že místo slíbeného poklesu zvýší platby na obnovitelné zdroje

Energetický regulační úřad připravil návrh cenového rozhodnutí pro rok 2022, které velkým průmyslovým odběratelům elektřiny může navýšit platbu za POZE (Podporované zdroje energie) až o 50 procent. Podle zpravodajství Ekonomického deníku to tvrdí Svaz průmyslu a dopravy ČR, který varuje, že se tím firmám ještě víc prodraží elektřina a vzrostou inflační tlaky v české ekonomice.

Podniky budou za elektřinu platit vyšší cenu elektřiny, což zčásti promítnou do koncových cen svých produktů. „Žádali jsme vládu, aby řešila růst cen energie i pro firmy. Místo snížení poplatku na POZE, které jsme navrhovali, nás čeká jeho zvýšení. Nečinnost vlády tak nyní firmám zasadí další ránu,” tvrdí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Průmyslu už dnes přidělává velké starosti růst tržní složky ceny elektřiny.

Co na to říká Energetický regulační úřad? Mluvčí ERÚ Michal Kebort uvedl, že vedení úřadu se k věci vyjádří na tiskové konferenci v úterý 30. listopadu. V tento den ERÚ oznámí regulované ceny elektřiny, které budou platit podniky i domácnosti v příštím roce. „ERÚ již v létě upozorňoval vládu na riziko růstu příspěvku pro podporované zdroje v souvislosti s očekávaným růstem nákladů souvisejících mimo jiné s novelou zákona o POZE,“ dodal k tomu Michal Kebort.

Podle informací Ekonomického deníku z energetického prostředí doplatí podniky na fakt, že platby za POZE jsou v případě maloodběratelů zastropovány sazbou 495 korun za megawatthodinu. Každé zvýšení nákladů na obnovitelné zdroje či teplárny tak musí uhradit buď stát z rozpočtu, nebo velkoodběratelé elektřiny.

Problém je v tom, že náklady na podporované zdroje energie od ledna příštího roku vzrostou. Souvisí to se zavedením transformační podpory pro uhelné teplárny, aby udržely provoz a zvládly v příštích letech přejít k ekologicky přijatelnějším palivům. Tato dotace, kterou si v parlamentu vyjednala vlivná teplárenská lobby, vychází na několik miliard korun ročně. Systém dotování POZE prodraží také očekávané zavedení podpory pro nové obnovitelné zdroje v příštím roce. Má se tak stát po notifikaci podpory u Evropské komise.

V posledních letech již celková výše vyplacených dotací na obnovitelné a další podporované zdroje nerostla, mezi lety 2017 a 2020 se držela mezi 45 a 46 miliardami korun ročně. Nejdražší je dotování elektřiny z fotovoltaických elektráren, které vychází na zhruba 29 miliard korun za rok. Na financování nákladné podpory se zčásti podílejí spotřebitelé elektřiny, větší část hradí stát z vybraných daní.

Detailní čísla o loňském objemu provozních dotací pro podporované typy elektráren správce energetického trhu OTE. Podle jeho statistik je vedle solární energie poměrně nákladné také dotování bioplynových stanic (6,4 miliardy korun), energetických zdrojů na biomasu (3,3 miliardy) a malých vodních elektráren (2,45 miliardy). Až za nimi jsou větrné elektrárny s vyplacenou podporou 1,34 miliardy korun.

  • Zdroj: Ekonomický deník