Ministryně práce Jana Maláčová: Jak český trh zvládá krizi, ukáže až dubnová nezaměstnanost

Stát by teď měl podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zamezit nezaměstnanosti a podpořit malé firmy. V březnu zůstala nezaměstnanost na únorových třech procentech, a i když první dubnové dny vykazují standardní hodnoty, vývoj lze odhadovat jen s obtížemi, uvedla to v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Jana Maláčová také odmítla myšlenku premiéra Andreje Babiše (ANO) na podporu aerolinek Smartwings.

„Teď začíná být jasné, že teprve duben ukáže, jak budou firmy a vlastně vůbec celý trh práce reagovat na koronavirovou krizi. Čísla jsou potěšující, ale neznamená to, že to tak zůstane,“ prohlásila Jana Maláčová. V prvních dubnových dnech úroveň nezaměstnanosti, podle Jany Maláčové, neroste. Ministerstvo práce a sociálních věcí v současnosti předpokládá zvýšení nezaměstnanosti ze tří na osm procent. „Pět procent opravdu věštíme. Zkopírovali jsme to z dopadů hospodářské krize z let 2008 a 2009,“ řekla Jana Maláčová. Pětiprocentní nárůst označila jako černý scénář.

Ani podle ekonoma Filipa Matějky z CERGE-EI a člena Ústředního krizového štábu nelze vývoj předvídat. „Vypadá to, že je to největší ekonomická rána pro západní svět za posledních padesát let, daleko větší než finanční krize před deseti lety,“ prohlásil Filip Matějka. Stát podle něj musí hlavně zabránit vzrůstu nezaměstnanosti. „V každém případě vzroste hrozně moc,“ uvedl. Nepředpokládá ale, že by došlo k podobné situaci jako za velké hospodářské krize ve 30. letech. „Teď přece jen víme daleko více, jak řídit ekonomiku,“ řekl. Důležité je podle něho následující dva měsíce podpořit nejen firmy, ale i domácnosti, které nemají naspořeno.

Podle senátorky Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) nebude mít opozice problém s podporou pomoci živnostníkům nebo kurzarbeitu. Ten je podle ní potřebný, podmínky pro vyplnění žádosti jsou ale složité. S tím souhlasil i Filip Matějka.

„Ve Švýcarsku podnikatel jeden den vyplnil formulář a druhý nebo ten samý den měl peníze na účtu. Teprve potom vláda zkontrolovala, jestli si nevymýšlel. U nás to bylo tak, že podnikatelé vyplňovali strašně moc formulářů. Trvalo to den nebo dva a teprve potom za týden dostali e-mail s pořadovým číslem,“ uvedl ekonom Filip Matějka.

Ministryně Jana Maláčová ale oponovala, že vyplnit žádost o příspěvek na mzdu nebo její náhradu je jednoduché. Vyplácet by je podle ní mohl stát v řádech dní, záleží ale také na tom, jestli firmy nebudou v žádostech dělat chyby. „Pokud to budeme muset stornovat a vracet, tak se to pro všechny zpozdí. Pokud to bude všechno v pořádku, bude se to sekat jako cvičky,“ řekla Jana Maláčová.

V pořadu se také rozvinula debata o tom, že je třeba pomoci i lidem, kteří pracují na dohodu. V tomto duchu vystoupil ekonom Filip Matějka i senátorka Šárka jelínková. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová k tomu uvedla, že ministerstvo plánuje pomoci i lidem odkázaným na příjem z dohod o provedení práce. Na ně by mělo být rozšířeno vyplácení takzvaného bolestného, o kterém tento týden rozhodla vláda. Původně na něj měla dosáhnout jen menší část živnostníků, následně ale ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) oznámila úpravu pravidel.

Další část debaty se týkala otázky, komu je nutné pomoci, zda velkým firmám či spíše malým a středním. Svým způsobem tato debata vyplynula ze sobotního prohlášení premiéra Andreje Babiše, že stát by měl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli koronavirové krizi dostaly do problémů. Jako příklad uvedl nízkonákladové aerolinky Smartwings. Společnost už ale měla potíže před vypuknutím pandemie.

Ekonom Filip Matějka k tomu řekl, že stát by se měl zaměřit naopak na malé firmy. Velké firmy totiž zvládnou zařídit banky. Když bude mít problém třeba společnost Škoda, tak banka najde způsob, jak pomoci. Stát musí pomáhat plošně menším a středním firmám.

Podle Jany Maláčové premiér Andrej Babiš návrh vládě zatím nepředložil. „Diskuse na vládě o tom ještě neproběhla. Bude muset proběhnout. Pomáhat se má malým a středním podnikům, nikoliv miliardářům,“ prohlásila. Zároveň řekla, že privatizace někdejších ČSA, dnešních Smartwings, se podle ní ukázala jako chyba. „Zbavovat se strategických firem znamená, že je v krizi stejně zachraňuje stát. Zisky budou soukromé, ztráty veřejné,“ uvedla. A pokud by podle ní stát musel vstoupit do nějaké firmy, tak by to mělo být formou kapitálového vstupu, tedy že by stát ve firmě získal podíl. „Určitě o tom budeme debatovat na vládě,“ dodala.

 
  • Zdroj: Česká televize

Prezident ČR Miloš Zeman podpořil opatření proti koronaviru

Na zámku v Lánech kvůli epidemii jednal v sobotu poradní tým prezidenta Miloše Zemana. Přizváni byli ministři vnitra a obrany Jan Hamáček (ČSSD) a Lubomír Metnar (za ANO) a policejní prezident Jan Švejdar. Podle zpravodajství České televize oba ministři, po skončení této schůzky, uvedli na tiskové konferenci, že prezident a jeho poradci podpořili opatření proti koronaviru.

Je třeba pokračovat a vydržet, řekli ministři po čtyřhodinovém jednání novinářům. Podle ministra vnitra se situace v České republice zatím vyvíjí lépe, než vláda původně očekávala. Jan Hamáček po setkání rovněž pochválil státní zaměstnance a české občany za dodržování opatření. „Čeká nás ještě pár těžkých dnů a týdnů. Efektivita opatření bude ještě prověřena, nechystáme ale žádné zásadní změny,“ řekl Jan Hamáček.

Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka expertní tým prezidenta ČR vyjádřil velké ocenění práci Integrovaného záchranného systému. „Prezident republiky plně podpořil opatření Ústředního krizového štábu pod vedením Jana Hamáčka,“ uvedl mluvčí na Twitteru.

„Ze strany pana prezidenta jsem cítil velkou podporu jak vůči vládě, tak i zdravotníkům, policistům nebo vojákům,“ řekl Hamáček. Velká část debaty byla věnována ekonomickým opatřením, hlava státu se podle ministra Lubomíra Metnara také zajímala o projekt chytré karantény, v němž se velmi akcivně angažuje i Armáda ČR.

Systém chytré karantény má umožnit, a to se souhlasem nakaženého, vytvořit z údajů z jeho mobilního telefonu a platební karty mapu jeho pohybu z posledních pěti dní. Lubomír Metnar k tomu dále uvedl, že informacemi od operátorů nebudou disponovat vojáci, ale hygienici, kteří budou určovat, kam mají vojáci zajet pro odběr vzorků. „Ta data se nebudou ukládat déle než šest hodin, po šesti hodinách se automaticky smažou,“ uvedl ministr Lubomír Metnar. Pokud hygienici během této lhůty data nestihnou využít, budou muset nakaženého požádat o souhlas znovu.

Jan Hamáček k policejním opatřením rovněž uvedl, že chce zamezit tomu, aby se lidé o víkendech shromažďovali na parkovištích u turisticky vyhledávaných lokalit. Policejní hlídky budou tento víkend turisty z těchto míst vykazovat, aby se neopakovala situace z minulého konce týdne. Jan Hamáček věří, že sněmovna a senát v příštím týdnu dají policii možnost takováto shromažďování na místě pokutovat až částkou 10 tisíc korun.

Podle zpravodajství České televize se k situaci kolem pandemie koronaviru u nás v sobotu rovněž vyjádřil i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který prohlásil, že stát plánuje pravidelné testování personálu domovů pro seniory na nový typ koronaviru, ale u klientů těchto domovů pro seniory to s ohledem na jejich množství zatím není reálné. Dalším zvažovaným opatřením podle náměstka je, aby personál bydlel v provizorních podmínkách přímo v zařízeních a nechodil mezi běžnou populaci. Ministerstvo zdravotnictví, podle Romana Prymuly, nyní jedná s kraji ohledně distribuce rychlotestů. Pravidelné testování personálu by měli provádět lékaři, kteří do domovů docházejí, dodal. Plošné testování všech včetně seniorů v plánu není.

  • Zdroj: Česká televize

Fiskální politika ve stínu epidemie: Německo s kanónem, skromná Belgie

EU jako celek přistupuje k uvolnění fiskálních pravidel, je potvrzena možnost využití flexibility u Paktu stability a růstu, mobilizace zdrojů z kohezních fondů, udržení toku zboží, aby se zabránilo kolapsu jednotného vnitřního trhu. Diskutuje se o emisi „korona dluhopisů.“
 
ČR – podpůrná opatření jsou průběžně rozšiřována. Zahrnují daňové úlevy (včetně prodloužení termínu podání daňového přiznání do 1. července), dále pak opatření na podporu zaměstnanosti (vyplácení 60 % průměrného vyměřovacího základu), dále pak podpora firem z programu ČMRZB, která zahrnuje bezúročné půjčky pro firmy, které jsou postiženy epidemií. Je rozšířeno ošetřovné pro děti do 13 let věku, zaveden příspěvek pro OSVČ, které zajišťují péči o děti. Po spuštění EET zavedena tříměsíční „tolerance“, toto období bude bez sankcí.
 
Slovensko – využití Slovenské záruční a rozvojové banky pro poskytování bezúročných úvěrů. Prodloužení termínu pro podání daňového přiznání do konce června. Firmy nemusejí platit sociální a zdravotní odvody ani daně z příjmu za zaměstnance, kteří jsou z důvodu vládních nařízení mimo pracovní proces. Pro podporu zaměstnanosti jsou odložené odvody o tři měsíce. Uvažuje se o odpuštění bankovního odvodu a jedná se s bankami o suspendování splácení úvěrů.
 
Polsko – balíček 212 mld. zlotý (tj. 47 mld. eur), je to přes 9 % polského HDP. Ochranný štít je založen na pěti hlavních pilířích. Jsou to podpora pracovníků a malých firem, dodatečné zdroje pro zdravotnictví, podpora bank a veřejných investic. Dočasně se zruší zákaz prodeje v neděli.
Vláda pokryje 40 % mezd (ale jen do výše průměrné mzdy), dalších 40 % zaměstnavatele, zaměstnanci se musejí smířit se snížením o 20 %. Je zde kritérium – firma musí během posledního měsíce zaznamenat propad v tržbách alespoň o 25 %. Mzdový nárazník bude poskytnut i u živnostníků a pracovníků na částečný úvazek.
Firmy mohou oddálit platby za pojistné a za využívání utilit.
Plánují se také mikro-úvěry pro firmy a operační leasing pro sektor dopravy. Národní rozvojová banka rozšíří své garance de minimis na 80 % hodnoty půjčky pro malé a střední firmy. Bude se rozšiřovat dávková podpora pro rodiče, kteří pečují o děti, protože školy i školky jsou zavřené.
Kromě bankovního balíčku k ochraně depozit, bude založen veřejný fond (30 mld. zlotých) k podpoře veřejných investic. Zdravotnictví dostane dalších 7,5 mld. zlotých.
 
Maďarsko – svá opatření na podporu ekonomiky neustále rozšiřuje. V první vlně bylo odloženo splácení úvěrů, byly rozšířeny obchodní úvěry. U postižených sektorů (cestovní ruch, kultura) byly zrušeny platby na sociální zabezpečení. Speciální úlevy pro taxikáře. Daňové úlevy byly následně rozšířeny i na malé podniky. Ve vládní dekretu jsou uvedeny nejpostiženější sektory. Exekuce a vymáhání dluhů je suspendováno do doby, než skončí nouzový stav. poskytování dávek k péči o děti bude prodlouženo.
 
Litva – odložené platby daní, kompenzace příjmů zaměstnance, balíček ve výši 5 miliard eur.
Lotyšsko – daňové úlevy zahrnují osvobození ze záloh na dani, daňové prázdniny až tři roky. Náhrada mzdy (až 75 %), suspendování žádostí o vyhlášení insolvence věřiteli. Státní úřady mohou odpustit nájemné, nebo ho snížit.
 
Estonsko – odklad platby daní až o 18 měsíců. Kompenzace mezd (70 %), kompenzace na zrušené akce. Přerušení fungování II. pilíře v důchodovém systému.
 
Bulharsko – zvláštní pomoc pro firmy, které jsou nuceny propouštět. Pomoc má být transferována přes Agenturu pro zaměstnanost až do 60 % platu zaměstnance. Využita bude zřejmě také Bulharská rozvojová banka.
 
Rumunsko – plánuje daňové úlevy, vratky DPH. Zvláštní sociální ochrana pro zaměstnance z odvětví postižených pandemií, stát uhradí až 75 % z čisté mzdy. Zvýšení ručení za úvěry pro malé a střední firmy s možností navyšovat částky. Podpora pro firmy, které jsou schopny změnit výrobu tak, aby dodaly potřebný materiál.
 
Chorvatsko – odklady plateb vybraných daní. Splácení bude prodlouženo do dvou let. I zde vláda přispívá na platy zaměstnanců. Půjčky pro malé a střední firmy s nízkými úrokovými sazbami.
 
Slovinsko – odklad placení daní, podpora zaměstnanosti (40 % hrazeno státem), pro živnostníky odklad platby sociálního pojištění. Stát poskytne záruky a úvěry, bude využita Státní exportní a rozvojová banka. Stát připravuje cílená opatření pro sektor cestovního ruchu. Slovinská vláda také umožňuje zavést nouzová opatření, která by se týkala omezení obchodu/exportu u potravin. Zvažuje se možnost zastropovat ceny určitých potravin. Vláda nařídila snížení ceny energie pro domácnosti. Zvažují se jednorázové příspěvky pro důchodce, a ty, kteří pracují ve zdravotnictví, či jiném zásadním sektoru. Státní úředníci i vláda si mají platy snížit (o 30 %).
 
Řecko – odklad platby DPH, posunutí některých dalších splátek daní. Režim „dovolené“ pro pracující rodiče poté, co byly zavřeny školy. Zvláštní dávka pro pracovníky, kteří přišli o zaměstnání v důsledku epidemie.
 
Malta – omezení pracovníků ze 3 zemí. náhrada za investic do informačních technologií, které umožňují práci na dálku. Vláda přispěje na péči o děti, které nemohou chodit do školy. Společnosti, kterým se propadnou tržby, budou mít nárok na podporu na udržení zaměstnanců. Urychlení vratek DPH, rozšíření záruk. Celkem podpora ve výši 1,8 mld. eur.
 
Kypr – dočasné snížení sazeb DPH. Náhrada platu zaměstnancům (70 % platu). Podpora pro malé podniky výměnou za udržení zaměstnanosti. Podpora cestovnímu ruchu, orientace na podzimní turistickou sezónu.
 
Velká Británie – vláda převezme 80 % platu zaměstnanců, aby uchovala pracovní místa. Podpora pro malé firmy, včetně hotovostní pomoci. 330 mld. GBP (15% HDP) státem zaručených úvěrů – zaměření na provozní financování/pracovní kapitál. Dotace 10 000 – 20 000 GBP pro malé podniky a nejmenší podniky, zvýšená podpora pro firmy z sektoru cestovního ruchu. Zvláštní balíček pro letecké společnosti a letiště. Odklad/zrušení daně z nemovitostí, které jsou užívány pro podnikatelské účely malými firmami. Odklad splátek hypoték o 3 měsíce. Odklad plateb DPH.
 
Irsko – zvláštní balíček na nemocenskou a na podporu v nezaměstnanosti. Zvláštní podpory pro ty, kteří ztratili zaměstnání kvůli epidemii (týká se i živnostníků). Podpora podnikatelů pomocí půjček. Zvláštní poukázky na podporu místního podnikaní. Je možné odložení platby nájemného až o tři měsíce.
 
Francie – stimulační balíček ve výši 45 mld. euro. Macron: jsme ve válce. Odložení platby daně z příjmů korporací. Objevuje se zde možnost zestátňování velkých firem. (nebo cesta rekapitalizace, a přebírání podílu). To se zřejmě bude týkat Air France. Zákaz spekulativního prodeje akcií. Zavedení Kurzarbeit, finanční podpora státu (70 % hrubé mzdy bude pokrývat vláda). Solidární fond z příspěvku regionů má pomoci malým firmám a podnikatelům. Bude zapojena státní investiční banka, poskytne záruky na úvěry. Dlouhodobější úvahy o bezpečnosti výrobních řetězců s důrazem na automobilový průmysl a farmacii. Zmenšit závislost na zahraničí.
 
Německo – na krizi vytáhne „kanón.“ Odložení placení daní, státní rozvojová banka poskytne rozsáhlé bezúročné půjčky a nemá mít limit na financování. Může jít až o 500 mld. eur. Dále pak vládní záruky a finanční zdroje na Kurzarbeit. I zde je krajní možností znárodnění tak, aby nedošlo k bankrotu strategicky důležitých firem. U Kurzarbeit se upravují podmínky tak, aby na ni podnik mohl dosáhnout i za situace, kdy je výpadkem ohroženo jen 10 % zaměstnanců. Podrobněji: 500 mld. EUR převážně úvěrového financování od KfW, pro všechny firmy bez ohledu na velikost nebo oborové zaměření – hlavní ekonomický nástroj a k tomu exportní úvěry a záruky bez specifikace objemu. Bavorsko specificky nákup majetkových podílů v zasažených firmách, alokace 10 mld. EUR.  V podstatě financování bez horního limitu. Odklady daní – v řádech miliard EUR – bude upřesněno. Stát zaměstnavatelům vrátí v plné výši sociální odvody za všechny pracovní hodiny, které jim vypadnou v důsledku státem či zemskou vládou nařízených opatření proti koronaviru nebo kvůli onemocnění či karanténě pacienta. Kurzarbeitergeld (za poslední krize po 2008 se týkalo cca 1,5 mil. zaměstnanců, celkové náklady 8 mld. EUR). Nárůst objemu na veřejné investiční programy v objemu 12 mld. EUR, bude financováno z přebytku státních rozpočtů. 
 
Španělsko – daňové úlevy, mimořádný příspěvek pro živnostníky. Podpora práce z domova, proto i podpora investic do nových technologií pro malé a střední firmy. Balíček podpory může činit až 200 mld. eur. Bude obsahovat i záruky za půjčky, podpora v nezaměstnanosti (rozšířeno i pro ty, kteří by jinak na ní neměli nárok, i živnostníci). Zvláštní podpora pro postižené sektory jako je cestovní ruch a doprava. Podpora financování sociálních služeb.
 
Rakousko – krizový fond s možností navýšení až na 38 mld. eur. Státní záruky na půjčky jsou rozšířeny i na velké firmy. Každá z firem by měla dosáhnout na nějakou formu pomoci, prioritou je zachování pracovních míst. Systém Kurzabeit je rozšířen tak, aby se vztahoval na větší počet firem, chybějící mzdy kompenzuje stát.  Zvláštní fond je zřízení pro OSVČ. Jedná se také o přesun pracovní síly do obchodů, kde vzhledem k situaci pracovní síly chybí. Podrobněji: Krizový fond ve výši 4 mld. EUR a příslib rakouské vlády zasaženým podnikům pomoc ve formě záruk na půjčky pro překlenutí krátkodobého nedostatku likvidity. V případě insolvence bude stát ručit za 80 % dlužné sumy. 100 mil. EUR, kterými bude moci Rakouská banka pro hotelnictví a turismus ručit za úvěry malých a středních podniků v sektoru turismu, u kterých došlo snížením obratu o více než 15 %. Systém Kurzarbeit – zaměstnanci působí ve firmě pouze na částečný úvazek a stát kompenzuje ušlou část mzdy, aby nedošlo k jejich hromadnému propouštění (podpora ve výši €400 mil.). Rodiče dětí mladších 14 let mohou žádat až třítýdenní zvláštní péči, udělení zavisí na zaměstnavateli a stát přebere až 1/3 mzdových nákladů.
 
Itálie, Garanční fond pro malé a střední podniky ve výši 1,2 mld. EUR, fond na podporu Made in Italy ve výši 150 mil. EUR.  Finanční náhrada ve výši 600 mil. EUR pro OSVČ, pracovníky v kultuře a cestovním ruchu. Daňové a sociální odvody a platby DPH pozastaveny do 31. 5. 2020. Po ukončení odkladu lze dlužnou částku uhradit v 5 splátkách. Integrační mzdový fond ve výši €1,3 mld., €150 mil. na přesčasy pro zdravotnický personál. Mimořádná 15 denní dovolená pro rodiče malých dětí s polovinou platu. Poukázka na Počítá se s půjčkami firmám, celkově se mohou mobilizovat až 300 mld. eur. Vysoká odečitatelnost darů, které pomáhají při epidemii. Zvláštní prémie pro ty, kteří v březnu pracovali ve výši 100 eur. Podpora pro zemědělství jako jeden z prioritních sektorů. Pozastavení splátek úvěrů i hypoték při ztrátě zaměstnání.
 
Portugalsko – 3 mld. EUR (3,6 % HDP) na státem zaručované úvěry (z toho polovina bude cílit na firmy působící v oblastech turismu, hotelnictví a restauratérství. Druhá polovina míří do průmyslu typu textilie, dřevoprůmysl. Třetina z 3 mld. EUR je určena pro MSP a mikropodniky. 5,2 mld. EUR na fiskální stimuly ekonomiky typu odklad/zrušení sociálního pojištění, flexibilita plateb v oblasti daní a dalších odvodů . Portugalský model Kurzarbeitu – až 3/4 mzdy zaštítěna státem. 1 mld. EUR na sociální zabezpečení.
 
Finsko – 2 mld. EUR státem garantované úvěry pro malé a střední podniky (poskytovány Finnvera Oyj). 73 mil. EUR přímá podpora pro firmy. Podpora přes 3 mld. EUR v podobě fiskálních stimulů typu odkladu daní.
 
Dánsko – 30 mld. USD z proticyklického fondu pro dánské banky, které tak získají vyšší likviditu a mohou půjčovat firmám. Vláda bude poskytovat záruky až do výše 70 % hodnoty výše úvěrů pro firmy, jejichž zisk klesl o více než 50 %. Finanční balík ve výši 6 mld. USD, ze kterého budou hrazeny fixní náklady dánským firmám (firmy s poklesem příjmů o 40 %, malé firmy pod 10 zaměstnanců 30 %). Kompenzace za zrušené akce (nad 1000 osob). Poskytnutí likvidity firmám díky odloženým platbám daní (DPH, daně z příjmu a příspěvku na podporu pracovního trhu) o čtyři měsíce v hodnotě 604 mld. Kč. OSVČ mají nárok na příspěvek v nemoci od příslušené místní samosprávy první dva týdny nemoci (pokud nebude nadále práceschopný, podpora bude pokračovat). Zaměstnavatel má právo žádat kompenzaci od místní samosprávy v prvních 30 dnech nepřítomnosti zaměstnance. Zaměstnanec má právo na ušlou mzdu formou kompenzace od místní samosprávy. Celková podpora až 9,4 mld. Kč: 1) OSVČ mají nárok na příspěvek v nemoci od příslušené místní samosprávy první dva týdny nemoci (pokud nebude nadále práceschopný, podpora bude pokračovat). 2) kompenzace státu ve výši 75-90 % mzdy za zaměstnance, kteří nemohou v důsledku nemoci pracovat.
 
Švédsko – odkládá splatnost daní o rok. Zvláštní podpora pro kulturu a sport. Podpora pro udržení zaměstnanosti, stát dorovná až do 90 % výše platu těm, kteří byli propuštěni, nebo mají zkrácenou pracovní dobu. Úvěry pro exportní společnosti ve výši 200 mld. švédských korun. Zvláštní balíček pro malé a střední firmy.
 
Belgie – prozatím jen odsunutí termínu podávání daňových přiznání.
 
Nizozemsko – možnost odložení zaplacení daně. I zde na sebe vláda přebírá výplatu mezd (až 90 %). Půjčky pro malé střední firmy, navýšení záruk. Pro malé podnik zvláštní jednorázový příspěvek. Výdaje se zatím odhadují na 90 mld. eur s možností navýšení.
 
Lucembursko, opatření týkající se podpory zaměstnanosti zahrnují pomoc státním podnikům, i nová pravidla pro pracovní smlouvy. Odložení termínu pro podání daňových přiznání.
 

Jakými prostředky monetární politiky bojují s koronavirem

Obecně u vyspělých zemí platí, že není moc prostoru u úrokových sazeb, tedy se nabízejí jiné nástroje.
FED chce zabránit zamrznutí úvěrového trhu, a bude kupovat korporátní cenné papíry přes zvláštní finanční nástroje, které spustí znovu (poprvé od roku 2010). dále snížil úrokové sazby o půl procentního bodu. Na trh také vrhnul likviditu ve výši 1,5 bilionu dolarů. FED rozšiřuje swapové linky s dalšími centrálními bankami.
 
Nově FED přichází s bezprecedentní kombinací nástrojů, kde se FED zavazuje k neomezenému nákupu vládních dluhopisů a cenných papírů spojených s hypotékami. A) překlenovací financování pro firmy s kvalitním ratingem – FED bude přímo nakupovat nově emitované dluhopisy. Firmy mohou oddálit platbu jistiny i úroku, aby měly dost likvidity, ale zdroje nesmí být použity ke zpětnému nákupu akcií. B) nákup dluhopisů na sekundárním trhu. C) opět se oživuje nástroje TALF, který umožňuje nákup cenných papírů spojených se studentskými dluhy, a dalšími typy půjček, včetně těch pro malé firmy.
Uvažuje se o dalších nástrojích, který by přímé půjčky pro malé podnikatele a dále také programy namířené na dluh municipalit. Úroková sazba je na 0,25 %.
 
ECB už má teď záporné úrokové sazby, rozšíří program kvantitativního uvolňování a usnadní dále přístup k úvěrům. ECB připravila rozsáhlý plán nákupu dluhopisů, státních i firemních. Plán nese název Pandemic emergency purchase programme, výše je 750 mld. eur. Nová formulace „neexistuje žádné omezení našeho závazku vůči euru.“ Guvernérka Lagardeová připouští, že program může být i dále navýšen. ECB má dále zápornou úrokovou sazbu -0,75 % a v refinančních operacích jsou k dispozici až tři biliony eur. Bude navýšena výpůjční kapacita bank v eurozóně o 120 mld. eur kapitálu navíc.
 
ČNB – snížení dvoutýdenní repo sazby na 1,75 %. dále snížení lombardní sazby na 2,75 %, diskontní na 0,75 %. Navýšení frekvence dodávacích repo operací na tři týdne.
 
Velká Británie – snížila úrokovou sazbu na rekordních 0,1 %, což je nejnižší hodnota za 325 let existence této centrální banky. Nové možnosti pro levné financování bank, aby pomohly malým a středním podnikům. Rozšíření kvantitativního uvolňování.
 
Švýcarsko – ponechá zápornou úrokovou sazbu -0,75%, ale začne prodávat franky tak, aby udrželo měnový kurz franku. USA nicméně již delší dobu vyhrožují, že Švýcarsko kvůli tomuto typu operací označí za měnového manipulátora.
 
Švédsko – uvolnění zdrojů pro bezúroční půjčky pro podniky a firmy ve výši 500 mld. švédských korun. Další rozšíření programu podpory přes nákup dluhopisů, jak státních, tak firemních. Švédská má nemůže příliš snižovat úrokové sazby (nedávno ukončila období záporných úrokových sazeb). Snaží se likviditu dodat přímější cestou.
 
Polsko – snížení hlavní úrokové sazba na 1 %, plánuje se zavedení kvantitativního uvolňování. Polská centrální banka také zavede formu krátkodobého půjčování – bude kupovat vládní cenné papíry od finančních institucí a následně je za vyšší cenu prodá zpět.
 
Maďarsko – banky vyzvány k zavedení splátkového moratoria. Navýšení likvidity bankám v rámci týdenních swapů. Omezení ročního RPSN na 5 %.
 
Chorvatsko – centrální banka nakupuje chorvatské státní dluhopisy

Návštěva v první linii

Dnes jsem navštívil první linii. Hasiči vybudovali dekontaminační stanoviště kde dezinfikují auta PČR a ZZS. Svoje dezinfikovaná auta použijí jen v nutnosti nasazení při zásahu.

S rychnovským ředitelem Hasičského záchranného sboru jsme poděkovali hasičům v dnešní směně, jsou hrdinové dnešních dnů. 
 
Předběžná opatrnost je na místě i při střídání čtyřiadvacetihodinových směn. Každá z nich má svou vlastní provizorní bezpečostní šatnu. Hasiči se ta k době předávání směn vůbec nepotkají. 
 
Na hasiče se můžeme spolehnout. Každý z nich dělá v těchto dnech svou práci nejlépe jak je to jen možné. 

V žádném případě teď nemůžeme zanedbat environmentální cíle zemědělské politiky, říká komisař Wojciechovski

I v době, kdy se Evropou šíří nový typ koronaviru, zůstává Zelená dohoda pro Evropu klíčovou politikou Evropské komise. „Hospodářská obnova po pandemii COVID-19 musí být bezesporu zelená a udržitelná,“ říká polský komisař pro zemědělskou politiku Janusz Wojciechowski

Ministři zemědělství minulý týden diskutovali o tom, jak bojovat s negativními dopady nemoci COVID-19 na zemědělství a potravinářství.

Videokonference se zúčastnil i eurokomisař zodpovědný za zemědělství, Polák Janusz Wojciechowski. Ten ministrům představil opatření, která v souvislosti s koronavirem Komise zatím přijala. Polský komisař jim také objasňoval, jak se dnešní krize dotkne reformy společné zemědělské politiky EU (SZP), jejího přechodného období a dalších strategických plánů unijní exekutivy. Reakce ministrů prozradil v rozhovoru pro EURACTIV.com.

Čeho se ministři zemědělství zemí EU během krize nejvíce obávají?

Členské státy ve středu na Radě EU vyjádřily vícero obav – od rizika, že pro nedostatek pracovních sil se nebudou schopni vypořádat s veškerou administrativou spojenou se společnou zemědělskou politikou, až po logistické záležitosti, které by mohly ohrozit fungování potravinového řetězce v EU.

A jak jste na to reagoval?

Slíbil jsem jim, že jejich obavy bereme v potaz a pomůžeme jim v krizových časech potřebnou flexibilitou a zjednodušením pravidel agrární politiky. Já a můj kabinet budeme pozorně sledovat vývoj situace, a pokud to bude potřeba, jsme připraveni konat.

Může koronavirus zpomalit Vaši práci a jednání o SZP po roce 2020 a zejména oddálit dočasná opatření, která by měla platit během přechodného období?

Evropská komise se nedomnívá, že COVID-19 zásadně ovlivní přijatá nařízení týkající se přechodného období. Členské státy a Evropský parlament si uvědomují, jak důležité je zabezpečit plynulost plateb pro zemědělské podniky a obyvatele venkova v krizových časech, ale i po nich.

Pro všechny zúčastněné strany je přijetí legislativy naprostou prioritou a jsou odhodlány celý proces urychlit.

Evropský parlament i Komise mají kapacity na to, aby se přizpůsobily situaci a zajistily potřebná jednání a přijetí návrhů, přestože osobní schůzky budou omezené.

Mohla by podle Vás epidemie ovlivnit i rozhovory o klíčových tématech reformy SZP? Ministři a europoslanci by mohli v této situaci otočit a žádat větší finanční podporu na obnovu agrárního sektoru na úkor peněz určených na environmentální opatření.

Komise si velmi dobře uvědomuje, v jaké finanční situaci se ocitli zemědělci, a i proto je jejich podpora příjmů hlavním prvkem reformy SZP, kterou Komise představila v červnu 2018. V této chvíli bude klíčové monitorovat dopady současné krize na zemědělské trhy a dbát na to, aby podpora příjmů zajistila životaschopnost a odolnost evropských farem.

Zároveň jsme ale v Komisi přesvědčeni, že kromě ekonomiky při tom musí brát ohled i na životní prostředí. Návrh nové zemědělské politiky se právě snaží o to, aby byl soulad mezi oběma sférami nadále efektivní. V žádném případě teď nemůžeme zanedbat environmentální cíle zemědělské politiky.

Všichni zainteresovaní aktéři jsou připraveni dosáhnout pokroku tak rychle, jak to jen půjde. V zájmu farmářů, kteří obzvlášť v těchto dnech potřebují jistotu a předvídatelnost, je rychlá dohoda nevyhnutelná.

Nemyslíte si ale, že se ve světě po pandemii koronaviru tyto ambice oslabí? Jak to může změnit očekávanou potravinovou strategii Z farmy na vidličku (F2F) a jak se to dotkne samotné Zelené dohody pro Evropu, jejíž součástí je právě plán F2F?

Zelená dohoda zůstává nadále klíčovou politikou předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové. Klimatická změna se s koronavirovou krizí nezastaví, a pokud chceme dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti, tak se i naše společnost musí chovat udržitelně.

Momentálně se nacházíme uprostřed krize a bylo by předčasné mluvit o tom, jak se její dopady projeví na návrhu politiky v rámci Zelené dohody. Hospodářská obnova po COVID-19 však určitě musí být zelená a udržitelná.

Co se týče krizového managementu, Evropská komise hned na začátku prodloužila lhůtu na podávání jednotných žádostí o přímé platby v tomto roce, což farmáři přijali velmi pozitivně. Nyní ale požadují i další podpůrná opatření. Má nyní Komise k dispozici ještě jiné nástroje, jimiž by v této situaci pomohla zemědělcům?

Jak jsme uvedli ve středu, Komise dělá všechny potřebné legislativní kroky k tomu, aby členské státy prodloužily lhůtu na podávání žádostí o platbu v rámci SZP.

K tomu jsme přijali nový dočasný rámec pro poskytování státní pomoci. Na základě něho mohou farmáři dostat od státu pomoc v hodnotě 100 tisíc eur na farmu (cca 2,7 milionu korun) a potravinářské firmy dokonce pomoc až do 800 tisíc eur (cca 21,6 milionu korun).

Tyto částky mohou být zvýšené o pomoc de minimis (tj. nízké sumy státní pomoci, které jsou osvobozené od kontroly státní pomoci, pozn. red.), což je národní podpora speciálně určená pro agrární sektor, kterou nemusí schvalovat Komise. Strop na takovou podporu se nyní posunul na hranici 20 tisíc eur. To znamená, že jedna farma může od státu dostat pomoc ve hodnotě až 120 tisíc eur (cca 3,24 milionu korun).

Kromě toho Komise pracuje na tom, aby zaručila plynulou přepravu potravin napříč celou EU. S členskými státy úzce spolupracujeme na zavedení tzv. zelených pruhů. V těchto pruzích, které se budou nacházet na klíčových hraničních přechodech, nesmí doba hraniční kontroly přesáhnout 15 minut. Tento přechod bude určený i pro agropotravinářské produkty.

Pokud dojde k vážnému narušení trhu, můžeme použít tržní opatření – např. ve formě veřejné intervence a pomoci pro skladování, anebo různá mimořádná opatření, která umožňuje SZP.

A nakonec, vzhledem k několika výzvám členských států uvedených během středečního zasedání Rady EU, přemýšlíme nad dalším zjednodušením administrativních procedur v době korona krize – a to jak pro farmáře, tak i národní orgány. To by například zahrnovalo možné výjimky z některých požadavků týkajících se kontrol na místě nebo požadavků na audit.

Jsou tyto sektory více postižené než ostatní? A chystáte nějaké speciální opatření šité na míru některým specifickým sektorům v zemědělství?

Současná krize ovlivňuje určitým způsobem každý sektor, ale farmáři, potravináři, zpracovatelé, výrobci či maloobchodníci jsou důležití z hlediska zabezpečení potravin. Komise se spolu se členskými státy snaží o to, aby potravinový řetězec nadále fungoval efektivně – v prvé řadě tím, že bude zabezpečena plynulá přeprava zboží na jednotném trhu.

Výrobky, které se tradičně spotřebovávají mimo domov (v restauracích, kavárnách a podobně), se přesouvají ke spotřebitelům, kteří si je mohou připravit doma. To se týká většiny potravin a některých výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Co se týče trhu s ovocem a zeleninou, očekává se, že dopad bude stejný jako během období omezení. Sektor ale může narazit na problémy s nedostatkem sezónních pracovníků, řidičů a přepravních vozidel v období sklizně.

Na trhu s mléčnými a masovými výrobky bude v závislosti na dopadech pandemie víc nejistoty, což se bude odvíjet i od dostupnosti pracovní síly. Problémem může být i logistika vzhledem k nedostatku přepravních kontejnerů. U některých výrobků, například mléka, se zvyšuje zájem ze strany maloobchodníků, kdy domácnosti nakupují více než obvykle.

Poptávka ze strany stravovacích zařízení a restaurací však zcela opadla, stejně tak se sníží i vývoz do třetích zemí.

Vzhledem k dodatečným clům ze strany USA se koronavirová krize může ještě více podepsat na poklesu poptávky po víně.

Nejvíce zasažen je nicméně trh s květinami, který čelí obrovskému propadu poptávky. Jenže ty Unie nedotuje a nevztahuje se na ně ani opatření pro společnou organizaci trhů. S problémy se potýká zejména Nizozemsko, kde toto odvětví dominuje a zaměstnává zhruba 760 tisíc lidí. Poptávka po květinách a ovocných stromech zde spadla o 80 procent.

U všech opatřeních, které dosud přijímáme, ale musíme být zároveň zdrženliví, protože krize je teprve na začátku.

  • Zdroj: Euractiv.cz

Evropská federace stavařů a dřevařů ke COVID – 19

Krize COVID-19 se změnila na evropskou a celosvětovou zdravotní krizi. Stále více zemí přijímá opatření k zastavení šíření viru COVID-19. Tato opatření mají obrovský dopad na ekonomiky, na společenský a politický život a na společnost jako celek. V některých zemích se naše průmyslová odvětví zcela zastavila. V jiných zemích nebyla dosud přijata žádná nebo jen velmi malá opatření.
 
Vzhledem k současné zdravotní situaci se EFBWW a její členské organizace velmi obávají skutečnosti, že mnoho pracovníků v tomto odvětvích:
– nemůže pracovat z domova;
– nemůže respektovat požadavky týkající se sociálního distancování;
– nedisponují dostatkem potřebných ochranných prostředků, ani nepracují na místech s základních (hygienických) zařízení atd.
– jsou vyslanými nebo migrujícími pracovníky a často žijí společně ve skupinách ve velmi jednoduchých ubytovacích zařízeních a jsou často zaměstnáni na základě nejistých smluv (osoby samostatně výdělečně činné, smlouvy na dobu neurčitou, mini-práce,…).
 
COVID-19 je především zdravotní krize. EFBWW chce všem připomenout, že zdravotní pojištění a sociální ochrana jsou základními lidskými právy a mělo by se s nimi zacházet jako se zdravím před ziskem!
 
Po ukončení krzie začne EFBWW připravovat poziční dokument pro cílená evropská opatření na podporu pracovních míst v našich průmyslových odvětvích. 
Evropská federace stavařů a dřevařů zřídila speciální webové stránky týkající se krize Covid-19, kde mnoho přidružených organizací EFBWW poskytuje odkazy na konkrétní webové stránky týkající se COVID – 19 v jejich zemi.
 
 
  • Zdroj: OS STAVBA ČR
 

Zachraň práci!

Hospodářská komora aktivně nabízí spolupráci zaměstnavatelům nad celostátním projektem Zachraň práci! Cílem tohoto projektu je maximální snížení rizika propouštění zaměstnanců.
 
Nabízí možnost sdílení pracovních kapacit dle §43a zákoníku práce přidělením k jinému zaměstnavateli. První poptávky a nabídky zaměstnavatelů začali poradenští dispečeři přijímat dne 31. 3. 2020 na bezplatné lince 800 222 121.
 
Podrobnější informace o projektu Hospodářské komory jsou dispozici v tiskové zprávě.
 
  • Zdroj: Hospodářská komora

industriAll Europe: Dopady COVID 19 na evropský ocelářský sektor

Evropský ocelářský průmysl byl již pandemií Covid-19 silně ovlivněn. Toto odvětví je závislé na evropském automobilovém odvětví, které zastavuje většinu výroby, a na odvětví stavebnictví, které v mnoha zemích výrazně snížilo nebo zastavilo svou činnost.
 
Dále došlo k prudkému poklesu zakázek (nebo zastavení) v leteckém, strojírenském a ropném a plynárenském průmyslu, což má přímý dopad na evropský ocelářský průmysl.
 
Odvětví bylo již v roce 2020 v úpadku a snižování výroby a volnoběh linek je pro oceláře v Evropě špatnou zprávou. Společnosti uvádějí, že se potýkají s chybnými objednávkami, nedostatkem personálu (ze zdravotních důvodů) a zastavením práce z důvodu bezpečnostních opatření.
Současnou pandemii COVID-19 však nesmí zaměstnavatelé používat k podkopávání práv pracovníků, bude třeba velkých závazků ze strany zaměstnavatelů a vlád členských států, na podporu budoucnosti tohoto odvětví (zejména malých a středních podniků).
 
Aktuality z podniků – editováno industriAll Europe, 27/03/2020
 
Thyssenkrupp
Německo
27. března – IGM a zaměstnavatelé se dohodli na systému „Kurzarbeit“ (pracovníci zůstávají doma a dostávají 60% svého příjmu placeného vládou plus dodatečná platba zaměstnavatelem na 80%). Navíc je dříve dohodnutá platba ve výši 1 000 EUR převedena na „5 dní volna“, což umožňuje pracovníkům vzít si 5 dnů v plné platbě, než se vydají do Kurzarbeitu.
Itálie
AST Terni ocelárna (nerezová ocel, vlastnictví thyssenkrupp) zastavila výrobní aktivity.
 
Tata Steel
19. března – komunikace managementu o opatřeních boje proti Covid-19 včetně opatření BOZP a úprav výroby. Žádný významný dopad na Ijmuiden a Port Talbot.
 
British Steel
24. března – Jingye (současný kupec British Steel) přináší pracovníkům lékařské a ochranné vybavení.
 
US Steel
Slovensko
19. března – byla zavedena opatření BOZP (dohodnutá mezi zaměstnavateli a odbory).
 
Voestalpine
Rakousko
20 000 zaměstnanců bude pracovat na zkrácenou pracovní dobu, s postupným snižováním pracovní doby.
Dojde ke snížení počtu dočasných zaměstnanců.
Francie/Německo/Belgie
Závody mají být dočasně uzavřeny na základě zkrácené práce.
Itálie
Situace je nejasná.
ArcelorMittal
18. března – management zaslal všem zaměstnancům dopis a zahrnul do něj plán na zachování podnikání:
Okamžité snížení produkce ve všech závodech a příprava na odstavení vysokých pecí, zpomalení / zahřátí koksových baterií a zastavení dokončovacích linek s ohledem na nižší poptávku. Připravují se plány specifické pro jednotlivé závody. Načasování těchto prováděcích plánů bude v souladu s vývojem zásilek a bude postupně prováděno.
Zachování hotovosti: Snížení zásob a čerstvý nákup přizpůsobený nižší produkci. Všechny nové požadavky na nákup musí být schváleny příslušným členem „ploché MC“.
Variabilita fixních nákladů na sníženou úroveň výroby.
Splnění očekávání služeb zákazníkům v tomto nestabilním prostředí.                                                                                                                                                                                                                                                         19. března – prohlášení společnosti, že to omezí provoz.
Francie Florange
18. března – Florange: poté, co se zjistilo, že zaměstnanec měl Covid-19, odbory požadovaly, aby byla lokalita uzavřena, a vedení souhlasilo s dočasným uzavřením.
23. března – odbory jsou proti opětovnému zahájení práce.
Dunkerque
18. března – Dunkerque: výroba pozastavena. Serémange-Erzange: navrhováno zastavit práci na několik týdnů.
24. března – Dunkerque se znovu otevřel, ale byla spuštěna pouze jedna ze tří vysokých pecí.
Španělsko
18. března – management informoval odbory o plánech, včetně výrazného snížení v Planos, což povede k uzavření vysoké pece A.
Lucembursko
března – byla zahájena odstávka společností Differdange, Rodange a Belval (3 850 zaměstnanců) a další pracoviště budou nadále fungovat na snížené úrovni – Bissen (370 zaměstnanců) a Dommeldange (110 zaměstnanců).
Itálie
17. března se společnost rozhodla snížit svůj výkon a dočasně zastavit provoz některých zařízení.
Dohoda podepsaná s odborovými organizacemi v oblasti informačních technologií (Fim, Fiom, Uilm, Usb a Ugl) týkající se ochranných opatření v Taranto. Produkce se snížila na omezený počet pracovníků v závodu na přibližně 3 800 (50% pracovní síly).
Dočasné uzavření vysoké pece 2 a tavírny 1. Žádné restartování válcovny 1 za tepla (původně plánováno na polovinu března).
Polsko
17. března – rozhodnutí odložit spuštění vysokých pecí.
 
Saarstahl
24. března – Saarstahl a Dillinger přerušili výrobu, ale provoz vysokých pecí a koksoven bude zachován.
 
Liberty Steel
Lucemburk
20. března – uzavře se ocelárna Dudelange (300 zaměstnanců)
 
Zprávy z Velké Británie a Švédska
18. března – Odborový svaz Community ve Velké Británii zveřejnil společnou tiskovou zprávu s britskými oceláři, ve které vyzval k radikální vládní akci.
16. března – švédská vláda zavedla schéma zkrácené pracovní doby: zaměstnanci ztratí 4%, 6% nebo 7,5% mezd, pokud se výroba sníží o 20%, 40% nebo 60%. K tomu, aby bylo aktivováno, je třeba uzavřít dohodu mezi podnikem a odbory (probíhají diskuse).
 
  • Zdroj: OS KOVO
 

V březnu přerušilo podnikání 10.033 živnostníků

  • Zveřejněno: 02.04.2020
Od začátku března přerušilo podnikání 10.033 živnostníků, tedy o 47 procent více než ve stejném období loni. Nejvíc přerušují živnost podnikatelé ve stravování a kadeřnických službách. Vyplývá to z analýzy společnosti Bisnode. ČTK
 

TOP 10 přerušených oborů podnikání v březnu 2018-2020:

Obor činnosti (NACE) 2020 2019 2018 2019/2020 2019/2020
Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních 639 415 374 53,98 % 224
Kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti 615 241 193 155,19 % 374
Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení 569 48 643 1085,42 % 521
Příprava staveniště 424 308 244 37,66 % 116
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 ž. z. 417 716 28 -41,76 % -299
Maloobchod v nespecializovaných prodejnách 414 516 416 -19,77 % -102
Činnosti pro osobní a fyzickou pohodu 331 134 111 147,01 % 197
Silniční nákladní doprava 270 185 170 45,95 % 85
Výstavba bytových a nebytových budov 242 312 271 -22,44 % -70
Podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti 233 126 149 84,92 % 107

Zdroj: Bisnode