Stanovisko ČMKOS k návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2023

ČMKOS byl předložen během minulého týdne ve dvou „tranších“ Návrh státního rozpočtu, ve kterém absentuje celá řada zásadních opatření, které jsou dopracovávány a projednávány v současných dnech („zastropování“ cen energií pro obyvatelstvo a firmy, daně z mimořádných zisků, úsporný tarif). ČMKOS nebyla při přípravě a projednání těchto návrhů konzultována. Vyhrazuje si proto se k těmto řešením vyjádřit ve chvíli, kdy jí budou předložena v kompletním stavu, včetně propočtu dopadů na veřejné finance a jednotlivé skupiny spotřebitelů.

Celá stanoviska naleznete v přiložených souborech.

Přílohy:

Zemědělci uvítali, že vláda vyhlásila cenový strop na energie. Protože je však jeho výše je příliš neuspokojila, žádají o snížení výše tohoto stropu

Agrární komora ČR (AK ČR), Zemědělský svaz ČR (ZS ČR) a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů (OSPZV-ASO ČR) před včerejším, úterním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, na improvizované tiskové konferenci před Úřadem vlády ČR uvítali rozhodnutí vlády premiéra Petra Fialy o zastropování cen energií pro domácnosti s tím, že zároveň dodali, že ho považují i za nadále za vysoký. Doufají, že ho vláda sníží. Podle předsedy OSPZV-ASO ČR Bohumíra Dufka by měla být cena elektrické energie maximálně za čtyři koruny a cena plynu za 1,5 korun za kWh, místo vládou navrhovaných šesti, respektive tří korun.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je potřeba aby strop byl i pro podnikatele. „Musí se to týkat jak průmyslu, tak zemědělství. V okamžiku, kdy budu mít já jako domácnost zastropovanou cenu energií, ale přijdu o práci, tak mi pomoc nebude nic platná,“ konstatoval Jan Doležal.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy „zastropování cen energií pro maloodběratele dodá alespoň částečnou jistotu pro další fungování tuzemských živnostníků a malých podniků. Pomůže však hlavně firmám, jejichž provoz není tak zásadně energeticky náročný. Přispěje to minimálně k určité míře jistoty, někteří zemědělci nechtěli ani sklízet úrodu, když nevěděli, kolik je bude stát uskladnění.“

Jan Doležal k tomu dále poznamenal, že „pokud zemědělec ví, že ho uskladnění kila jablek bude stát deset korun, nemůže do obchodní sítě prodávat za šest, za osm korun.“

K problematice cen energií se v rámci této tiskové konference podrobněji vyjádřil i Bohumír Dufek, který je, jako předseda Asociace samostatných odborů, členem Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) za Českou republiku. Načež poznamenal, že právě se v tomto výboru, který je poradním orgánem Evropské komise, právě řeší i otázka zajištění elektrické energie pro členské země EU. Podle Bohumíra Dufka, který je členem pracovní skupiny k otázce zajištění elektrické energie z jaderných elektráren, jde o to, že „pokud jde o ceny energií, já mám zpracovaný materiál, který předkládáme Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, jsem členem pracovní skupiny, a tam právě je velice důležitá věc. My si myslíme, že je potřeba předělat celou systemizaci nákupu elektrické energie, protože je něco hrozného, že někdo podává elektrickou energii, a ještě za to musí platit v prvopočátku, to jsou ty zálohy, které poskytla vláda, tak si myslíme, že ta cena díky tomu, že máme atomové elektrárny a máme i uhelné elektrárny, Počeradská stejně pracuje jenom pro Německo. Správná cena elektrické energie by měla být na čtyřech korunách a cena plynu na 1,50 Kč a nemělo by to ani postihnout ty výrobce a distributory. Pokud samozřejmě oni nepočítají s velkými zisky, protože ještě stále se diskutuje, jestli budou dodatečně nebo nebudou zdaněni, protože já si myslím, že třeba banky vyvíjejí opravdu značný tlak na to, aby se jich to netýkalo“.

Zároveň, jako logické vyjádření své obavy o další budoucnost českého zemědělství a potravinářství, zástupci zemědělských podnikatelů a zaměstnanců jako „ochutnávku“ přinesli před Úřad vlády ČR „poslední česká jablka a brambory“.

V rámci této tiskové konference zástupci nevládních zemědělských organizací rovněž oznámili, že na čtvrtek 15. září, to je zítra, chystají velkou celostátní protestní akci, kdy čeští zemědělci by měli v dopoledních hodinách znovu vyjet na silnice po celé ČR, aby upozornili na neudržitelnou situaci v tuzemské zemědělské výrobě. Dalším, důvodem je zítřejší jednání ministrů zemědělství EU v Kongresovém centru v Praze.

Podle Jana Doležala čeští zemědělci chtějí touto protestní akci upozornit ministry zemědělství EU, a přirozeně, že i českou veřejnost, na nevhodně načasované »zelenání Evropy« v podobě Green Dealu a navazujících strategií, které budou mít fatální dopady do zemědělské prvovýroby a potravinářství.

Přičemž se v dopoledních hodinách uskuteční před Kongresovým centrem happening, na kterém se budou rozdávat veřejnosti „poslední české brambory a jablka“, než budou pěstitelé nuceni kvůli současné energetické krizi a environmentálním ambicím Evropské unie utlumit produkci.

Jan Doležal k tomu zároveň ještě dodal, že jsou také pozváni také zástupci agrárních komor Visegrádské skupiny, kteří se účastní jednání organizovaného Agrární komorou ČR v Praze ve dnech 14. a 15. září. Bude představeno společné memorandum, které podepíší během tohoto jednání zástupci organizací sdružujících zemědělce v České republice, Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Chorvatsku, Estonsku, Litvě, Rumunsku a na Slovensku. Přičemž jejich protestům vyjádřili podporu zemědělské organizace napříč střední a východní Evropou.

Potravinářská komora ČR požaduje pro podnikatele zastropování i kompenzace

Potravinářská komora ČR, jak uvádí ve své tiskové zprávě, oceňuje kroky vlády při zastropování cen energií pro domácnosti, živnostníky a veřejný sektor, tedy pro maloodběratele a očekává stejné řešení i pro český průmysl.

Pokud by došlo k zafixování ceny silové elektřiny pro průmysl ve stejné výši jako pro maloodběratele, tj. 6,- Kč včetně DPH za kWh a zafixování ceny plynu 3,- Kč/kWh, byla by to pro podnikatele dobrá zpráva. Jedná se sice o výrazné navýšení cen energií oproti loňskému roku, nicméně je to významný krok ke stabilizaci průmyslového sektoru.

Podle Potravinářské komory ČR ale podnikatelé potřebují plánovat, kalkulovat výrobní náklady a také určovat strategie rozvoje firmy, a současně i cenu finálních výrobků. K tomu je však potřeba stabilní cena nákladů, v současné době zejména energií. Klíčové je ale i to, na jak dlouhou dobu vláda fixaci energií pro průmyslové podniky zamýšlí, protože pouze krátkodobé zastropování by situaci příliš nepomohlo a výrobci by byli dále v podnikatelské nejistotě.

Podle Potravinářské komory ČR je ale současně potřeba dořešit kompenzace pro podnikatele, aby jim nahradily minulé ztráty. Ceny energií prudce stoupají již od konce minulého roku, a jsou jedním z nejvyšších faktorů obrovského zvýšení nákladů na výrobu, a také i hlavním důvodem vysoké hladiny inflace. Čeští výrobci potravin potom, s rostoucí úrovní podpory zpracovatelského průmyslu v sousedních zemích EU, ztrácejí na evropském trhu svoji konkurenceschopnost a zároveň nejsou schopni promítnout extrémně zvýšené náklady do koncové ceny výrobků.

Potravinářská komora ČR podporuje i návrh ministra Síkely na prodloužení Dočasného krizového rámce až do konce roku 2023. Současně apeluje na vládu, aby zvážila další možné podpory pro podnikatelské subjekty, například odpuštění některých daní nebo odložení placení záloh na daň z příjmu a další.

  • Zdroj: Potravinářská komora ČR

Tisková konference k programu 166. Plenární schůze RHSD ČR, zejména k cenám energií a minimální mzdě

Dne 13. září 2022 od 12.30 hodin se bude konat před Úřadem vlády ČR tisková konference k programu 166. Plenární schůze RHSD ČR, zejména k cenám energií a minimální mzdě.
 
A to za účasti:
 
Ing. Jana Doležala, prezidenta Agrární komory ČR
Ing. Martina Pýchy, předsedy Zemědělského svazu ČR
Bohumíra Dufka, předsedy Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR

Maloobchodní tržby klesly třetí měsíc v řadě

Meziročně se tržby v maloobchodě v červenci snížily reálně o 7,2 %, meziměsíčně klesly o 0,6 %.

Meziměsíčně se tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel1) snížily v červenci reálně o 0,6 %, přičemž za pohonné hmoty klesly o 2,2 %, za nepotravinářské zboží o 0,5 % a za potraviny o 0,3 %.

Meziročně se maloobchodní tržby snížily reálně o 7,2 %, v tom za pohonné hmoty klesly o 13,5 %, za nepotravinářské zboží o 7,1 % a za potraviny o 5,0 %.

Pokles maloobchodních tržeb se v červenci oproti předchozím dvěma měsícům mírně prohloubil. Na jejich poklesu, podporovaném růstem cen, se podílel nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin,“ říká Jana Gotvaldová, vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ.

Vyšší zájem než loni měli spotřebitelé pouze o farmaceutické a zdravotnické zboží, v ostatních typech  prodejen se tržby snížily. Internetové obchody zaznamenaly sedmý měsíc v řadě pokles prodeje,“ dodává Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.

Tržby ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením klesly o 15,1 %, s výrobky pro domácnost o 12,0 %, s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 9,6 %, s oděvy a obuví o 6,4 % a s kosmetickými a toaletními výrobky o 1,0 %. Naopak růst tržeb vykázaly prodejny s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 1,8 %. Prodejcům potravin se ve specializovaných prodejnách tržby snížily o 7,9 % a v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin o 4,9 %. Internetovým a zásilkovým obchodům2) tržby klesly o 5,9 %.

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel3) meziměsíčně reálně klesly o 1,1 % a meziročně se snížily o 6,2 %. Tržby se snížily jak za prodej motorových vozidel (včetně náhradních dílů), tak za opravy.

Mezinárodní srovnání vývoje maloobchodních tržeb v zemích EU je k dispozici na: https://ec.europa.eu/eurostat/web/short-term-business-statistics/publications.
 

____________________

Poznámky:

Všechny údaje v Rychlých informacích jsou uvedeny ve stálých cenách. Meziroční vývoj je publikován po očištění o vliv počtu pracovních dnů. Meziměsíční tempa jsou očištěna také o vliv sezónnosti.
Podniky jsou do odvětví zatříděny podle své převažující činnosti, tj. taková činnost, ze které podniku plyne největší přidaná hodnota.
Data za měsíc červen 2022 byla v souladu s politikou revizí ČSÚ revidována, za červenec 2022 jsou předběžná; definitivní údaje za všechny měsíce roku 2022 budou zveřejněny v březnu 2023.
Metodika: https://www.czso.cz/csu/czso/metodika_mesicni_indexy_trzeb_v_odvetvi_obchodu_ubytovani_a_stravovani

1) CZ-NACE 47 – nezahrnuje prodej a opravy motorových vozidel.
2) CZ-NACE 4791 – maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby.
3) CZ-NACE 45 – zahrnuje velkoobchod a maloobchod s motorovými vozidly a opravy motorových vozidel.

  • Zdroj: Český statistický úřad

Proběhl manifestační mítink proti chudobě

Do pražského Fóra Karlín se sjely v pondělí 5. září stovky odborářů, kteří zde vyjádřili svůj názor na současnou situaci. Předseda OS KOVO Roman Ďurčo přečetl prohlášení privátní sféry, které bylo adresované vládě.

Členské odborové svazy ČMKOS působící ve všech odvětvích průmyslu, výroby a těžby surovin, vědě a výzkumu, obchodu a službách i v ostatních výrobních sférách vyzývají vládu, aby urychleně řešila současnou kritickou situaci v České republice. Dlouho jsme mlčeli, ale naši členové už toho mají právě dost. Permanentní masáž v médiích, jejímiž protagonisty jsou vládní i opoziční politici, ekonomové, politologové a další, vzbuzuje jejich čím dál větší zlost a naštvanost. Problémy jsou přece evidentní. Raketový růst cen energií se promítá do cen všech výrobků, potravin a služeb, a také do obav lidí z budoucího vývoje. Členové mají oprávněný strach, že nárůst životních nákladů nezvládnou. Již nyní dochází k dramatickému poklesu reálných mezd a počet domácností ohrožených chudobou stoupá. Proto požadujeme zachování kupní síly našich mezd, včetně minimální mzdy a její urychlené zvýšení na 18.200 korun.

Nebudeme čekat na to, až díky enormním nákladům na energie začnou krachovat firmy, které zaměstnávají naše členy. Ztráty těchto pracovních míst by byly nenahraditelné. Firmy musí fungovat a lidé musí mít práci, která je dobře uživí a která udrží spotřebu obyvatelstva na potřebné výši. Nežijeme v kapitalismu 19. století. Dosavadní reakce vlády jsou podle nás nedostatečné a neodrážejí vážnost současné situace. Zaměstnanci v privátní sféře tuto krizovou situaci rozhodně nezavinili. 

Již tři kvartály za sebou vyzývají odbory vládu, aby přijala opatření potřebná k nápravě situace tak, aby nedošlo ke krachu ekonomiky a k nezvládnutelným potížím občanů. Nejsme žádní extremisté, snažíme se střízlivě hodnotit souvislosti, které ke vzniku kritické situace vedly. Nebudeme ale čekat věčně. Není možné čekat na to, až se spustí řetězec krachů firem v ekonomice s nárůstem nezaměstnanosti. Nechceme, aby mysl občanů ovládli populisté a extremisté, kteří chtějí současnou situaci zneužít k vyvolání politické krize. Vláda však svým dosavadním přístupem dostává firmy pod enormní existenční tlak a v důsledku toho je v ohrožení i sociální dialog na úrovni jednotlivých firem. To je pro nás nepřijatelné. Je třeba ukončit chaotická řešení nastalých problémů. Je třeba najít celospolečenský konsenzus a nevěnovat se minulosti, protože minulost nic nevyřeší.

Vláda se nemůže v důsledku aktuální krize zbavit své odpovědnosti za plnění vlastního programového prohlášení. Jde například o neřešení dřívějšího odchodu do důchodu pro zaměstnance vykonávající namáhavé a rizikové práce. Odborové svazy ve výrobní sféře tuto situaci pozorně sledují a nehodlají k ní mlčet. Pokud nebudou zastropovány ceny základních komodit pro občany i firmy, bude sociální smír v České republice pouhou iluzí. Není možné, aby hrstka spekulantů na současné krizi vydělávala nepřiměřené zisky na úkor naprosté většiny společnosti. Vláda by měla maximálně využít domácí zdroje energií a domácí výrobu pro uspokojení potřeb svých občanů.

Upozorňujeme tě vládo, že pokud setrváš ve svém dosavadním postupu, jsme rozhodnuti iniciovat důraznější protivládní akce a přimět tě k řešení nastalých problémů.

Pokud nebudeš, vládo, konat, budeme nuceni konat my.

  • Zdroj: OS KOVO

Odbory budou pro příští rok požadovat ve zdravotnictví 15procentní růst platů, Válek zatím mluví o čtyř procentech

Odbory budou pro příští rok požadovat růst platů pro všechny pracovníky ve zdravotnictví o 15 procent. Zdravotnickému deníku to sdělila předsedkyně Oborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.To by v úhradové vyhlášce znamenalo navýšení úhrad o 10,5 procenta. Protože ale Asociace českých a moravských nemocnic spočítala, že zdravotnická zařízení budou potřebovat minimálně šestiprocentní navýšení jen na pokrytí inflace, znamenalo by to v součtu požadavek na navýšení v rámci úhradové vyhlášky o více než 16 procent.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek již v České televizi uvedl, že sice počítá s vyšším růstem úhrad, než bylo domluveno v rámci dohodovacího řízení, nicméně podstatně menším, než budou požadovat odbory – mělo by jít o zhruba osm procent. Jednání obou stran proběhnou v září, nejprve na ministerstvu a potom poslední týden tohoto měsíce návazně i s premiérem.

„Za odbory bychom chtěli navýšení pro zaměstnance ve zdravotnictví o 15 procent s tím, že by mělo být pokryto v úhradové vyhlášce. Navýšení by mělo jít napříč zaměstnanci, protože nezdravotničtí pracovníci nedostali dva roky přidáno. Teď sice od 1. září dostanou 10 procent, nicméně když to přepočítáme na růst platů zdravotníků, tak měli propad příjmů větší. Kromě toho jsme se přidali k Asociaci českých a moravských nemocnic, která panu ministrovi také psala a žádala o jednání s tím, že požadují šestiprocentní nárůst bez platů. Dohromady by to tedy 16,5 procenta,“ uvádí předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

Připomeňme, že ministr zdravotnictví Válek v úhradové vyhlášce počítá s dvojnásobným navýšením, než bylo domluveno v dohodovacím řízení. Místo čtyř by tedy měl být nárůst o osm procent. Zároveň v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že platy by měly vzrůst zhruba o čtyři procenta. „Pro mě je důležité dohnat nízkopříjmové skupiny, tedy sanitáře či THP pracovníky, protože ti jsou ohroženi nejvíce. Pak tu jsou absolventi lékařských fakult, kteří po kmeni zůstávají v nízké platové třídě. Proto jsme udělali změnu, že už po kmeni půjdou do 13. platové třídy,“ řekl Válek v OVM.

O stejné navýšení odměn budou odbory usilovat i v sociálních službách. „Došlo k rozdělení tabulek, protože v sociálních službách dostali zaměstnanci přidány nižší částky, což nás velmi mrzelo, protože sociální služby jsou na tom hůř než zdravotnictví. Máme proto na pana ministra Jurečku návrh na znovusloučení dvou dnes rozdělených tabulek tak, aby zdravotníci a pracovníci v sociálních službách v přímé péči a sociální pracovníci měli opět jednu tabulku,“ vysvětluje Dagmar Žitníková. V tomto případě by ale vzhledem k odlišnému systému financování mělo jít navýšení ze státního rozpočtu, protože sociální služby jsou hrazeny z dotací.

Jednání by měla proběhnout v září

Na jednání na Úřadu vlády, které proběhlo 23. srpna a po němž odbory odpískaly stávkovou pohotovost, přitom bylo domluveno, že o platech na příští rok se bude diskutovat poslední týden v září. Předcházet by mělo jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, o což už také odbory požádaly dopisem.

„Na základě doložených dat a s výhledem na rok 2023 lze konstatovat, že růst nákladů a dopady inflace v roce 2022 a ve výhledu na rok 2023 jsou na poskytovatele lůžkové zdravotní péče velmi výrazné, a proto souhlasíme s tvrzením Asociace českých a moravských nemocnic, že zdravotními pojišťovnami navrhovaný růst úhrad pro rok 2023 o čtyři procenta je zcela nedostatečný,“ konstatují v dopise ministrovi Dagmar Žitníková a šéf lékařských odborů Martin Engel.

Asociace českých a moravských nemocnic pak v dopise ministrovi uvedla, že podíl nákladů na energie na celkových nákladech nemocnic výrazně vzrostl z 2,3 procenta v průměru za 1. pololetí 2019 na kalkulovaných 4,88 procenta za 1. pololetí 2023. U menších zařízení s převažujícím typem následné a ambulantní péče je růst a procento ještě vyšší, ze tří na očekávaných šest až osm procent.

„Pro úhradu navýšení nákladů na energie mezi roky 2023 a 2021 je s ohledem na různě dlouhé fixace cen spočteno 3,48procentní navýšení úhrady od zdravotních pojišťoven v průměru (medián je 3,78 procenta). Růst nákladů na energie kalkulované pro rok 2023 vůči roku 2021 je v průměru 4,35 procenta (medián 4,37 procenta). Tyto hodnoty byly kalkulovány s cenou elektřiny 8500 Kč/MWh a plynu 3500 Kč/GJ ze začátku července, což už dnes bohužel neplatí a ceny elektřiny se šplhají k 12.500 Kč/MWh!!! V návrhu zdravotních pojišťoven naprosto chybělo pokrytí letošní inflace, které se může dostat až na úroveň 20 procent. Navýšení pro příští rok opět s inflací, která může dosáhnout podle renomovaných odborníků až 10 procent, opět nepočítá,“ píše ministrovi předseda asociace Michal Čarvaš, který navíc připomíná růst cen potravin, nákladů na léky a jejich distribuci či na spotřební zdravotnický materiál.

Odbory protestují proti snížení minimální teploty v nemocnicích

V souvislosti s rostoucími cenami energií a na to navazujícími kroky vlády a ministerstva ale chtějí odbory řešit ještě jednu věc – totiž snížení minimální teploty v nemocnicích. Vyhláška, která s touto změnou přichází, je nyní v připomínkovém řízení.

„My jsme už před měsícem, kdy se projednávala podpora pro podnikatelskou sféru, upozorňovali ministerstvo zdravotnictví, že by mělo řešit energetickou krizi v nemocnicích. Zásadně ale nesouhlasíme s teplotními limity, které ministerstvo zdravotnictví navrhuje. Mít na operačním sále teplotu 20 stupňů, když dosud byla minimálně 25 stupňů, je naprosto nepřiměřené riziko. Pacient, který by byl po operaci podchlazený, bude mít zcela jistě nějakou zdravotní komplikaci,“ konstatuje Žitníková s tím, že na místě není ani snížení minimální teploty na pokojích z 22 na 20 stupňů. „Řada lidí má nějakou závažnou poruchu, mohou trpět poruchami termoregulace, a i u člověka se zápalem plic je 20 stupňů málo,“ dodává.

Podle odborů by namísto regulací měly být jak nemocnice, tak zařízení sociálních služeb, zařazeny do podpor pro energie. „Měly by tu být nějaké prioritní obory, a ne měnit teplotu na operačních sálech, protože jsou drahé energie. Nechápu, že ministerstvo zdravotnictví na něco takového kývlo,“ uzavírá Žitníková.

 

  • Zdroj: Zdravotnický deník, Oborový svaz zdravotnictví a sociální péče

Postavení začínajících učitelů v České republice

Čtyři odborové svazy, LIZDA (Lotyšsko), LESTU (Litva), ZNP (Polsko) a ČMOS PŠ (Česká republika), se rozhodly, že společně prozkoumají a zmapují postavení a podporu začínajících učitelů ve svých zemích. Celý název projektu, který společně v rámci programu Erasmus+ v roce 2021 začaly, je Vývoj systému podpory pro začínající učitele.

Pro všechny výše zmíněné země platí, že jejich vzdělávací systémy se potýkají s nízkým počtem „mladých“ učitelů a nízkou prestiží učitelské profese.

Podle zprávy OECD „Education at a Glance 2020“ tvořili v roce 2018 mladí učitelé (do třiceti let věku) pouze malé procento učitelské populace: v zemích OECD to bylo v průměru 10 % na druhém stupni základních škol, 8 % na středních školách. Tento jev se zvlášť projevuje na úrovni středních škol v zemích zúčastněných v našem projektu: Litva 3,03 %, Česká republika 4,06 %, Lotyšsko 7,8 %. U druhého stupně základních škol to je 3,66 % v Litvě, 7,71 % v Lotyšsku, 9,42 % v České republice. Všechna tato čísla jsou pod průměrem zemí OECD.

Stárnutí učitelské populace má řadu dopadů na vzdělávací systémy jednotlivých zemí. Atraktivní plat, dobré pracovní podmínky nebo možnosti dalšího kariérního růstu by mohly v některých zemích přilákat k učení mladé lidi, v jiných by mohly pomoci udržet v oboru úspěšné učitele.

V první fázi projektu byly vypracovány národní zprávy o pracovních a profesních podmínkách a statusu začínajících učitelů a dále se provedlo dotazníkové šetření mezi začínajícími učiteli a mezi zřizovateli, řediteli škol a osobami zodpovědnými za implementaci vzdělávacích politik. 

Přílohy:

 

Generální ředitel Správy železnic zahájil kolektivní vyjednávání

Dne 31. 8. 2022 předložil generální ředitel Správy železnic, Bc. Jiří Svoboda, MBA, odborovým centrálám návrh kolektivní smlouvy pro rok 2023, návrh Rámcových zásad FKSP a Zásad C-FKSP.

Předložený návrh zachovává principy a rozsah benefitů dle současné PKS s nárůstem tarifních mezd, včetně stejného nárůstu do objemu smluvních mezd.
Byla zahájena diskuse o snížení negativních dopadů inflace na zaměstnance SŽ v roce 2022. Odborové centrály předloží své stanovisko do 9. 9. 2022.

Dále byla sjednána 3. změna PKS, která reaguje na vyhlášku MPSV č.237/2022 Sb., kterou se mění od 20. 8. 2022 výše stravného při tuzemských pracovních cestách. V předloženém návrhu zásad FKSP a zásad C-FKSP je nově zakomponován princip čerpání příspěvku prostřednictvím digitální zaměstnanecké karty. Dále došlo k dohodě o navýšení disponibilní částky pro individuální rekreaci z C-FKSP o 500 000 Kč z úspor v kapitolách některých OC (ADP, OSŽ, FS ČR, FVČ a FV). Ostatní odborové centrály úspory hledají

Další jednání o podobě kolektivní smlouvy na rok 2023 se bude konat 14. 9. 2022 v sídle Správy železnic.