Prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců – výzva

Dne 12. dubna 2021 schválilo Předsednictvo RHSD ČR priority prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání na roky 2021 a 2022 (příloha č. 1).
 
V souladu s ustanovením čl. 4 Metodického postupu pro vyplácení finančních prostředků ze státního rozpočtu podle § 320a písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vyzýváme tímto odborové organizace a organizace zaměstnavatelů k předložení návrhů konkrétních opatření v oblasti prevence, a to na předepsaném formuláři (příloha č. 2) zastřešujícím organizacím – sociálním partnerům, kteří jsou gestory priorit (SP ČR, KZPS ČR, ČMKOS, ASO), a to ve lhůtě do 12. května 2021.
 
 
Přílohy:
 
  • Zdroj: BOZPinfo, ČMKOS

Nejvyšší meziroční růst cen průmyslových výrobců za 22 měsíců

Meziměsíčně se zvýšily ceny zemědělských výrobců o 1,8 %, průmyslových výrobců o 1,4 %, stavebních prací o 0,6 % a tržních služeb pro podniky o 0,8 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 0,4 %, ceny průmyslových výrobců o 3,3 %, stavebních prací o 1,9 % a tržních služeb pro podniky o 0,7 %.

Meziměsíční srovnání

Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 1,8 %. Vzrostly ceny zeleniny o 18,0 %, drůbeže o 13,3 %, ovoce o 5,6 % a jatečných prasat o 4,8 %. Ceny obilovin se zvýšily o 2,2 %, skotu o 2,1 %, olejnin o 1,9 %, vajec o 0,8 % a mléka o 0,4 %. Klesly ceny brambor, a to o 7,7 %.

Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 1,4 %. Zvýšily se zejména ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly vyšší o 8,3 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 1,6 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku vzrostly o 0,2 %, z toho ceny zpracovaného a konzervovaného masa o 1,2 % a mlýnských a škrobárenských výrobků o 1,8 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 0,6 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 1,3 %.

Ceny tržních služeb pro podniky vzrostly o 0,8 % v důsledku zvýšení cen za reklamní služby a průzkum trhu o 14,7 %. Vzrostly ceny za služby v oblasti zaměstnání o 3,7 % a za skladování a podpůrné služby v dopravě o 1,1 %. Snížily se ceny za poradenství v oblasti řízení o 1,9 %, za architektonické a inženýrské služby o 1,1 %, za služby v pozemní dopravě o 0,4 % a za služby v oblasti programování o 0,3 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby se meziměsíčně nezměnily.
 

Meziroční srovnání

Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 0,4 % (v únoru ještě nižší o 1,6 %). V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 6,3 %. Vyšší byly ceny zeleniny o 17,2 %, obilovin o 11,5 %, olejnin o 3,1 % a ovoce o 1,4 %. Ceny brambor klesly o 27,8 %. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 6,4 %, klesly ceny jatečných prasat o 28,6 % a skotu o 1,1 %. Vyšší byly ceny drůbeže o 2,3 %.

Ceny průmyslových výrobců byly vyšší o 3,3 %, což bylo nejvíce od května 2019 (v únoru vzrostly o 1,4 %). Zvýšily se zejména ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků vzrostly o 8,3 % a chemických látek a výrobků o 10,0 %. Klesly ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 1,4 %, z toho zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa o 10,0 %.

Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny energií o 5,6 % a meziproduktů o 5,4 %. Klesly pouze ceny zboží krátkodobé spotřeby o 1,6 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,9 % (v únoru o 1,8 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 4,2 % (v únoru o 3,2 %).

Ceny tržních služeb pro podniky byly vyšší o 0,7 % (v únoru o 1,4 %). Vzrostly ceny za bezpečnostní a pátrací služby o 3,9 %, za služby v oblasti programování o 3,8 %, za poradenství v oblasti řízení o 1,5 % a za právní a účetnické služby o 2,3 %. Ceny za vydavatelské služby byly vyšší o 1,1 %, ceny za služby v oblasti pozemní dopravy a za služby v oblasti nemovitostí se shodně zvýšily o 0,8 %. Nižší byly ceny za informační služby, a to o 2,1 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 0,8 % (v únoru o 1,5 %).
 

Ceny průmyslových výrobců v EU – únor 2021 (předběžná data)

V zemích Evropské unie (EU), podle údajů zveřejněných Eurostatem, ceny průmyslových výrobců v únoru meziměsíčně vzrostly o 0,7 % (v lednu o 1,6 %). Nejvíce se zvýšily ceny v Řecku a v Lucembursku shodně o 2,8 %. V Polsku byly ceny vyšší o 1,4 %, na Slovensku o 1,0 %, v Rakousku o 0,8 %, v Česku a v Německu shodně o 0,7 %. Nejvíce klesly ceny v Irsku o 9,7 %.

Meziročně byly ceny v EU v únoru vyšší o 1,7 % (v lednu o 0,4 %). Nejvíce vzrostly ceny v Irsku o 13,3 %. V Polsku se ceny zvýšily o 2,3 %, v Česku a v Německu shodně o 1,4 % a v Rakousku o 1,1 %, na Slovensku klesly o 1,5 %. Nejvíce se snížily ceny na Kypru o 4,2 %.

  • Zdroj: Český statistický úřad
 

Izolačka by měla zaměstnance dál motivovat, aby se nevyhýbali karanténě. Nyní je prodloužení na poslancích

Izolačka, neboli mimořádný příspěvek pro ty zaměstnance, kterým byla nařízena karanténa, by mohla podle dnešního rozhodnutí vlády pokračovat až do poloviny letošního roku. Zaměstnanci se díky příspěvku nemusejí v případě karantény nebo onemocnění Covid-19 bát podstatného poklesu svých příjmů a jsou motivováni informovat orgány hygieny o kontaktech s infikovanými osobami. Nyní je na poslancích, zda prodloužení Izolačky posvětí.
 
„Statistiky vypovídají o tom, že se Izolačka v týdnech svého fungování osvědčila. Důležitou roli by proto měla podle mého názoru sehrát i v období rozvolňování. Před zavedením Izolačky se často stávalo se, že se lidé vyhýbali karanténě kvůli obavám, aby měli z čeho platit složenky,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
 
Ze statistik nařízených karantén a izolací za březen tohoto roku vyplývá, že příspěvek plní zamýšlený účel. Do března počet karantén a izolací v poměru k počtu potvrzených
případů onemocnění postupně klesal, v posledních týdnech se podařilo tento trend zastavit a zvýšit tento poměr přibližně o 9,5 % oproti situaci, která by pravděpodobně nastala, pokud by tento zákon nebyl přijat.
 
Příspěvek, pro nějž se vžilo označení Izolačka, se začal proplácet od začátku letošního března. „Nyní, i přes pozitivní trend vývoje karantén, je stále nutné v jeho poskytování pokračovat i po konci dubna. Při postupném rozvolňování se totiž bude zvyšovat počet kontaktů mezi občany mimo rodinu a pracovní prostředí. Izolačka má nyní ještě větší potenciál přispívat k tomu, aby lidé v karanténě zůstávali doma a vyhnuli se tak riziku dalšího šíření epidemie,“ říká ministryně práce a sociálních věcí.
 
Návrh na prodloužení Izolačky do 30. června zamíří po vládním souhlasu do Poslanecké sněmovny s požadavkem na co nejrychlejší projednání v rámci stavu legislativní nouze.
 
„Pokud poslanci návrh schválí, předpokládáme, že si prodloužení platnosti zákona o další dva měsíce vyžádá ze státního rozpočtu náklady ve výši 300 miliónů Kč,“ doplnila Jana Maláčová.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Zemědělcům vezme půdu rychlotrať z Prahy do Brna i do Drážďan

Trvalé znehodnocení zemědělské půdy hrozí kvůli výstavbě vysokorychlostní vlakové trati z Prahy do Drážďan. Plánovaná trať se má na Ústecku dotknout desítek zemědělců, kteří pěstují chmel a zeleninu. Podobné problémy řeší také pěstitelé ve Středočeském kraji kvůli jiné větvi rychlotrati, která povede z Prahy do Brna. Obě oblasti se nacházejí v Polabské nížině, kde je nejúrodnější půda v Česku. Dnes o tom informovala Agrární komora ČR, která z tohoto důvodu, to je kvůli ztrátě části úrodné zemědělské půdy, jedná o možném řešení tohoto problému s Ministerstvem dopravy.

„Agrární komora ČR vyzvala ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO), aby byli zemědělci více zahrnuti do rozhodování o rychlotrati. Chápeme, že kvůli pandemii je komunikace náročnější než dříve, ale vzhledem k míře zásahu do hospodaření a krajiny považujeme zapojení všech aktérů do debaty za nezbytné,“ prohlásil Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

Plány na vysokorychlostní trať z Prahy směrem na německé Drážďany počítají s variantou severně od Roudnice nad Labem po pravém břehu Labe, kde by měla trasa vést mezi obcemi Lounky a Chodouny a dále Polepy a Okna. To znamená, že plány protínají oblast s vysoce hodnotnými chmelnicemi a poli, kde kromě tradičních obilovin a olejnin roste také ve srovnání se zbytkem Česka nadprůměrný podíl zeleniny, dále brambory, mák nebo hořčice. „V případě realizace této trasy by došlo ke znemožnění zemědělské činnosti a ke znehodnocení i nezabrané části pozemků. Já i ostatní zemědělci bychom přišli o značnou výměru a museli bychom naši činnost ukončit,“ sdělil Jaromír Ondra, který hospodaří v Chodounech a pěstuje kořenovou zeleninu.

Současně je tato oblast již po staletí vysoce ceněná kvůli pěstování jemného aromatického chmele. „Žatecký poloraný červeňák je unikátní odrůda, která je vázaná na danou lokalitu a ceněna pivovary po celém světě. Na jedné straně usilujeme o zápis chmelařské krajiny do Seznamu světového dědictví UNESCO. Ministerstvo kultury odsouhlasilo v lednu 2021 nominační dokument pro projekt Žatec a krajina žateckého chmele. Na druhé straně dokážeme stejně cennou oblastí s dlouhodobou historií pěstování chmele bezohledně protáhnout VRT,“ vysvětlil Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Popsaná oblast se navíc nachází pod závlahovým systémem, přičemž stavba rychlotrati by s vysokou pravděpodobností narušila jeho funkčnost. „Závlahový systém byl vybudovaný v 70. letech. Investovali jsme do něj mnoho peněz, abychom ho udrželi v provozu, protože bez závlahy se speciální plodiny v této oblasti pěstovat nedají,“ doplnil Jaromír Ondra. K takzvaným speciálním plodinám patří právě zelenina nebo chmel. Alternativní možností je vedení rychlotrati na levém břehu Labe, což je, podle Jaromíra Ondry, varianta, s níž se původně počítalo už několik let.

Podobná situace je také ve středních Čechách, kde měla rychlotrať z Prahy do Brna původně kopírovat dálnici D1. Nyní ministerstvo dopravy preferuje tzv. severní variantu, která povede přes úrodné Polabí, kde hrozí ztráta až několika tisíc hektarů zemědělské půdy. Trasa má vést mezi Poříčany a Světlou nad Sázavou. I zdejší oblast patří mezi nejúrodnější části republiky s vysokým podílem pěstování ovoce a zeleniny pod závlahou. Stavba vysokorychlostní trati by tak nejen zastavěla další ceněnou zemědělskou půdu, ale zároveň by nenávratně znehodnotila investice do závlahy či protikroupových systémů. „Trasa vysokorychlostní vlakové trati vede v našem zemědělském podniku přes nejúrodnější pozemky v rovinatém terénu, tedy bez erozního ohrožení. Na těchto pozemcích je v osevním postupu zařazena cukrová řepa a kukuřice pro potřeby živočišné výroby,“ konstatoval Jan Mikulka, místopředseda představenstva PIAS Suchdol. Podnik hospodařící západně od Kutné Hory by podle něj stavbou vlakové trati přišel přibližně o 100 hektarů zemědělské půdy a přerušily by se také současné přístupové cesty. 

Řadě hospodářů způsobilo rozčarování, že se jim bez předchozího ohlášení v polích objevily geodetické čety, které začaly provádět zaměřování. „S vlastníky nikdo nekomunikuje a obce mají jen minimální a nepřesné informace, jako by se jich to vůbec netýkalo a neovlivnilo to život jejich obyvatel,“ uvádí Jan Mikulka. Stavba rychlotrati se dotkne také sousedního podniku ZAS Bečváry, který patří mezi největší pěstitele potravinářské kukuřice v Česku a na jeho dodávkách jsou závislí výrobci bezlepkových potravin pro osoby trpící alergií nebo intolerancí na lepek.

Tato část rychlotrati má současně procházet kolem Vodní nádrže Vrchlice a přetínat její přítoky, čímž může ohrozit zdroj pitné vody pro desítky tisíc obyvatel Kutnohorska a Čáslavska a kompletně změnit ráz tamní krajiny. Agrární komora ČR požádala ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO), aby zemědělci dostali možnost vyjádřit se ke studii proveditelnosti před tím, než ji do konce dubna ministerstvo schválí.

Zástavba zemědělské půdy je v České republice dlouhodobým problémem. Zakrytím nepropustnými materiály, jako jsou beton nebo asfalt, půda ztrácí své přirozené vlastnosti a není nadále schopna zadržovat efektivně vodu, natož sloužit pro pěstování plodin. Podle některých statistik přitom v důsledku individuální i veřejné výstavby ubývají desítky hektarů zemědělské půdy denně, což představuje tisíce hektarů ročně.

„Rozšiřování měst nebo dopravních cest je samozřejmě významnou součástí územního rozvoje, nicméně stát by měl při plánování brát větší ohledy na zachování kvalitní zemědělské půdy v Česku, a ne o ni připravovat budoucí generace. Pokud je cílem české vlády zvýšení potravinové soběstačnosti, bez zachování úrodné půdy v Česku se to neobejde. Existují přitom možnosti jako například vést dopravní cesty podél stávajících liniových staveb nebo k rozšiřování lidských obydlí využívat brownfieldy, kterých je ve městech velké množství,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Doležal.

Vysokorychlostní vlaková trať mezi Prahou a Brnem se má začít stavět v roce 2025 a rychlotrať směrem na Drážďany o dva roky později. Finanční náklady na výstavbu obou tratí pravděpodobně přesáhnou bilion korun.

 
  • Zdroj: Agrární komora ČR

ČMKOS podporuje OS KOVO a je připravena za jejich požadavky dále bojovat!

Jsme rádi, že premiér Andrej Babiš vyslyšel varování odborářů okolo aktuálního dění ve společnosti Liberty (dříve Nová huť) a jel dnes jednat s vedením této společnosti o budoucnosti této firmy v Česku. Již na začátku tohoto týdne, při jednání tripartity, upozornili odboráři předsedu vlády na to, že majitel ostravské huti plánuje vyvézt emisní povolenky v hodnotě několika miliard z České republiky do svých podniků v jiných zemích. Nejenže by tím výrazně snížil hodnotu firmy, ale zároveň tento záměr budí podezření, že firma již dále nechce podnikat v ČR. To by znamenalo, že je ohrožená nejen budoucnost tradiční české huti, ale především by o práci mohlo přijít až 5 tisíc zaměstnanců této firmy. I proto ZO OS KOVO Liberty vyhlásilo stávkovou pohotovost.
Pro předsedu ČMKOS Josefa Středulu je tato situace o to závažnější, že přesně před podobným scénářem varoval ministry této vlády již v době, kdy docházelo k převodu firmy od společnosti ArcelorMittal na nového vlastníka Liberty Ostrava – Sanjeeva Gupty. Již tehdy totiž Josef Středula hlasitě varoval před tím, že může dojít k utlumení nebo uzavření této tradiční huti. Bohužel, ministři tehdy vzali jeho varování na lehkou váhu.
Doufáme, že dnešní jednání premiéra s vedením společnosti Liberty bude mít i nějaké konkrétní výstupy. A také věříme, že si konečně premiér Andrej Babiš i další politici uvědomí, že bez aktivního zásahu OS KOVO a ČMKOS by se o této události nikdo pravděpodobně nedozvěděl. Mimochodem i proto, že firma nabídla odměnu 500 euro na zaměstnance v případě, že nedojde k protestům proti vývozu emisních povolenek.
Josef Středula bude příští týden jednat v Ostravě s předáky tamní základní organizace a společně budou koordinovat přístup v dalším jednání. Konfederace odborových svazů opakovaně vyjádřila podporu OS KOVO a je připravená za jejich požadavky dále bojovat.
 

Prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců – výzva

Dne 12. dubna 2021 schválilo Předsednictvo RHSD ČR priority prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání na roky 2021 a 2022 (příloha č. 1).

V souladu s ustanovením čl. 4 Metodického postupu pro vyplácení finančních prostředků ze státního rozpočtu podle § 320a písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vyzýváme tímto odborové organizace a organizace zaměstnavatelů k předložení návrhů konkrétních opatření v oblasti prevence, a to na předepsaném formuláři (příloha č. 2) zastřešujícím organizacím – sociálním partnerům, kteří jsou gestory priorit (SP ČR, KZPS ČR, ČMKOS, ASO), a to ve lhůtě do 12. května 2021.“

 
Přílohy:
 

Proměna území po konci těžby bude postupovat koordinovaně ve spolupráci se státním podnikem DIAMO

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby podepsali hlavní aktéři nastartování této zásadní proměny. Na koordinované spolupráci se dohodly Moravskoslezský kraj, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, státní podnik DIAMO a krajská společnost Moravskoslezské Investice a development (MSID). Následovat bude zpracování master plánů, které určí možnosti využití areálů dolů.

Cílem spolupráce je k transformaci území přistoupit komplexně a koordinovaně. Zúčastněné strany budou spolupracovat při přípravě konkrétních projektů i při zajišťování finančních prostředků a hledání potenciálních investorů. „Po ukončení těžby převzal část majetku OKD na základě usnesení Vlády ČR státní podnik DIAMO. Stává se tak v našem regionu významným hráčem, který může mít na jeho směřování vliv. Proto bylo velmi důležité najít společnou řeč a shodnout se na tom, co se v tomto území bude dít. Jsou zde nejen volné pozemky, ale také areály bývalých dolů, technické budovy a další objekty, které z velké části zmizí. Pro tato uvolněná místa hledáme nový směr a novou atraktivní náplň. Je to velmi složitý proces, proto je nutné postupovat koncepčně a vycházet z toho, co toto území potřebuje a nabízí. Proto jsem rád, že se státní podnik DIAMO zapojil do našich záměrů a  naší koncepce POHO2030, která se transformací pohornické krajiny detailně zabývá,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a dodal, že proměna území po ukončení těžby má tuto lokalitu zatraktivnit, posílit ekonomiku regionu, přivést sem nové investory, ale také vrátit krajinu lidem, aby zde mohli jezdit nejen za prací, ale i za odpočinkem a také třeba poznáváním hornické historie či zábavou. Moravskoslezský kraj chce přitom klást důraz na inovativní a zelené technologie.

„Moravskoslezský kraj je jeden ze tří uhelných regionů, které stojí před zásadní výzvou. Útlum těžkého průmyslu a vyrovnávání se s jeho dopady na ekonomiku a životní prostředí řeší také kraje Ústecký a Karlovarský. Vláda je připravena tyto regiony v jejich transformaci podpořit a vítá proaktivní přístup Moravskoslezského kraje, který má jasnou konkrétní vizi a intenzivně se připravuje na čerpání evropských zdrojů i státních peněz, které jsou pro uhelné regiony připraveny v rámci programu RE:START. Státní podnik DIAMO má pro tuto spolupráci potřebné zázemí a dlouholeté zkušenosti. Transformace nejen území Karvinska, ale celého kraje, je velmi složitý proces a Ministerstvo průmyslu a obchodu se podpisem memoranda zavazuje ke spolupráci v jeho realizaci,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček.

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby v Moravskoslezském kraji vytváří potřebný prostor pro systematickou koordinaci transformace pohornické krajiny, sdílení informací, přípravu konkrétních projektů a také zapojení potenciálních investorů do celého procesu.

„Naším hlavním úkolem bude bezpečná likvidace převzatých dolů a zahlazení následků hornické činnosti v rámci jednotlivých areálů dolů. Už během příprav chceme zohlednit plánované záměry Moravskoslezského kraje. Bude nutné provést řadu likvidačních a sanačně-rekultivačních prací, které mohou pomoci transformaci důlních areálů. To vše v souladu s pokyny vlády, báňskou legislativou, zmíněnými záměry Moravskoslezského kraje i územními plány dotčených obcí. Jsme ale také připraveni být aktivním partnerem i pro další fáze využití areálů dolů a úzce spolupracovat na přípravě konkrétních transformačních projektů. Jsme také otevření diskuzi ohledně budoucího nakládání s pozemky v území. ,“ vysvětlil ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar s tím, že státní podnik ve spolupráci s MSID zpracuje v letošním roce plány s určením  možností využití areálů dolů. Tyto master plány se stanou základem pro přípravu transformačních projektů. Nabídnou také možnosti budoucích investic pro případné zájemce z řad firem.

Proměnu území po ukončení těžby černého uhlí řeší pro Moravskoslezský kraj jeho akciová společnost MSID. Ta zpracovala a připravuje realizaci Koncepce rozvoje pohornické krajiny Karvinska do roku 2030 (POHO2030) a dokončuje základní vizi využití důlních areálů na Karvinsku. „Přípravu projektů bude zajišťovat společný projektový tým státního podniku DIAMO a MSID. Kraj i ministerstvo budeme o naší činnosti průběžně informovat. Chceme přizvat k aktivní účasti také obce a další relevantní partnery, kteří budou mít na transformaci území významný vliv. Naší snahou je připravit kvalitní projekty, které území oživí í a dají mu novou energii i smysl. Jednou z našich hlavních náplní je aktivní vyhledávání investorů, kterým chceme pomáhat nejen s jejich projekty, ale nabídnout jim i komplexnější péči při jejich zasidlování v kraji.  Naším velkým úkolem pak také bude zajišťovat na realizaci našich vizí finanční prostředky, a to nejen ze státních, ale hlavně z evropských zdrojů,“ řekl člen představenstva MSID Petr Birklen.

Memorandum o spolupráci při transformaci území po ukončení těžby v Moravskoslezském kraji bylo podepsáno dnes (15. 4. 2021) v Praze. Memorandum podepsali za Moravskoslezský kraj hejtman kraje Ivo Vondrák a 1. náměstek hejtmana kraje Jakub Unucka. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR memorandum podepsal ministr Karel Havlíček, za státní podnik DIAMO jeho ředitel Ludvík Kašpar a za MSID členové jeho představenstva Tomáš Kolárik a Petr Birklen. Záznam akce si můžete přehrát na https://youtu.be/GZggmQMJosQ.

  • Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
 

OS zdravotnictví a sociální péče ČR prosadil odměny. Někteří je dát nechtějí, včetně MZ! O záchranářích se dál jedná

Nic nepřichází samo. Za vším je kus práce a úsilí. Po dlouhých měsících se konečně uzavřel nástroj (dotace), který umožní vyplatit odměny pro zaměstnance lůžkových zdravotnických zařízení a sociálních služeb. Oba dotační tituly jsou za námi a před námi je výplata zasloužených odměn. Do posledních chvil se ovšem stále jednalo. Mnohé věci jsou totiž jinak, než vypadají na první pohled.

S Ministerstvem práce a sociálních věcí jsme řešili způsob odměn pro zaměstnance, kteří odešli ze sociálních služeb. Také jsme vás pár dnů před uzavřením dotačního titulu pro sociální služby opět vyzývali, ať si za odborové organizace „pohlídáte“ žádosti zaměstnavatelů.

Občas se totiž stává i to, co by nikdo nečekal: Jsou zaměstnavatelé, kteří peníze pro své zaměstnance nechtějí! Bohužel takovým zaměstnavatelem je i Ministerstvo zdravotnictví. V rozporu s deklaracemi si pro své zaměstnance z hygienických služeb a zdravotních ústavů požádalo o odměny ve výši 30 000 Kč, a to přestože na jednáních deklarovalo souhlas s návrhem odborů na 75 000 Kč. Mimo vyšších odměn pro hygieniky nechce zvýšit ani odměny pro záchranáře přes kompenzační vyhlášku. Část jednání tedy není uzavřena a stále jedeme dál.

A jak to bylo se zdravotnickými pracovníky zdravotnických záchranných služeb? Návrh na mimořádné odměny pro zdravotníky, kteří pracují na zdravotnických záchranných službách, ve výši 120 000 Kč vycházel z toho, že tito zaměstnanci na rozdíl od svých kolegů z nemocnic nepobírali žádné zvláštní příplatky za ztížené pracovní prostředí při ošetřování COVID-19 pozitivních pacientů. Při přepočtu na hodiny představuje navýšená částka odměny naprosto nedostatečný příplatek v hodnotě 56/112 Kč na hodinu. A ani ten dosud Ministerstvo zdravotnictví neakceptovalo!

Na jednáních s ministrem Janem Blatným jsme nedošli ke shodě. Čeká nás jednání s novým ministrem Petrem Arenbergerem a věříme, že za podpory premiéra Andreje Babiše bude shoda nalezena.

Zvláštní příplatky pro záchranáře a také pro operátory dispečinku chceme do budoucna řešit systémově. Dopisem jsme se obrátili na hejtmany jednotlivých krajů se žádostí o úpravu zvláštních příplatků za zvýšenou neuropsychickou zátěž na maximální hranici. S MPSV chceme koncepčně dořešit příplatek pro zdravotníky na dispečincích zdravotnických záchranných služeb.

Práce je stále víc než dost. Děkujeme vám za podporu a pomoc.

  • Zdroj: OS zdravotnictví a sociální péče ČR
 

Díky daňové podpoře výzkumu a vývoje ušetřily firmy necelé tři miliardy

V roce 2019 získaly soukromé podniky z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj osm miliard korun. Jednu třetinu z této částky představovala nepřímá podpora prostřednictvím daňových odpočtů. Další podrobnosti přináší aktuální publikace ČSÚ.

Stejně jako ve většině vyspělých zemí, také v Česku hrají soukromé podniky významnou roli na poli výzkumu a vývoje. V roce 2019 bylo v soukromých firmách investováno do této činnosti 66,6 mld. korun, téměř dvakrát více než na vysokých školách a pracovištích Akademie věd ČR.

V roce 2019 se na celkových výdajích na výzkum a vývoj v soukromých podnicích podílela nepřímá veřejná podpora této činnosti 4,1 %. „V roce 2019 ušetřily soukromé firmy díky možnosti snížit si základ daně z příjmu o výdaje na výzkum a vývoj celkem 2,7 miliard korun. Za roky 2017 až 2019 šlo o částku 7,8 miliard a tato podpora se tak podílela na celkovém státním rozpočtu 0,2 %,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Při přepočtu na Eura ušetřily v roce 2018 soukromé firmy v Česku díky daňové podpoře výzkumu a vývoje 100 mil. Eur, sedmkrát méně než v sousedním Rakousku.

Vyšší částky do soukromého výzkumu a vývoje míří prostřednictvím přímé podpory. V roce 2019 financoval stát prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu do výzkumu a vývoje v soukromých firmách 3,7 mld. Kč, tj. o polovinu více než před třemi lety. Celkem 1,7 mld. Kč získaly podniky na svůj výzkum a vývoj ze zdrojů Evropské unie. V letech 2010 až 2019 bylo na výzkum a vývoj v soukromých podnicích ze státního rozpočtu přímo vynaloženo 36 mld. Kč. Ze zdrojů EU pak získaly soukromé firmy 13 mld. Kč. Díky daňových odpočtům na výzkumné a vývojové projekty soukromé firmy ušetřily v tomto období dalších 22 mld. Kč.

V roce 2019 domácí soukromé podniky na svůj výzkum a vývoj získaly z veřejných zdrojů celkem 5,4 mld. Kč, což je o téměř tři miliardy více než v případě firem pod zahraniční kontrolou. Domácí podniky častěji spoléhají na přímou podporu ze státního rozpočtu než na daňové pobídky. V roce 2019 získaly na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu ve formě dotací 3,3 mld. Kč v porovnání s 0,5 mld. Kč, které získaly od státu firmy pod zahraniční kontrolou. Ty mnohem častěji využívají nepřímou podporu. V roce 2019 díky daňovým pobídkám na výzkum a vývoj ušetřily 1,8 mld. Kč.

Počet soukromých podniků, které pro své výzkumné a vývojové činnosti využily daňovou podporu, rostl do roku 2015, kdy šlo o 1 306 firem. Od té doby pozorujeme setrvalý pokles. V roce 2019 uplatnilo daňový odečet na výzkum a vývoj 940 podniků. „Přestože počet podniků, které si nárokují nepřímou podporu výzkumu a vývoje, v průběhu posledních pěti let klesl o 366, dochází v případě částky, kterou soukromé podniky touto cestou ušetřily, k mírnému nárůstu,“ komentuje Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

  • Zdroj: Český statistický úřad
 

Schválením senátní verze zákona o potravinách poslanci rozhodli, že občané na polích i nadále uvidí širé lány řepky!

Rozhovor s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem

V úterý schválila Poslanecká sněmovna PČR senátní verzi novely zákona o potravinách, v níž Senát PČR zrušil Poslaneckou sněmovnou původně schválený paragraf o povinných kvótách českých potravin na pultech obchodů nad 400 metr čtverečních. Jaký je váš názor na tuto změnu?

Když to vezmu z praktického hlediska, včera Poslanecká sněmovna schválila, že naši občané i nadále uvidí na našich polích širé lány řepky, proti níž se v naší společnosti zvedá mnoho hlasů s tím, že řepka nepřispívá k rozvoji naší krajiny a našeho zemědělství, ale je to jen důsledek bruselské politiky, kdy bylo její pěstování podporováno z důvodu toho, že řepkový olej je, díky bruselským nařízením, přidáván do pohonných hmot.

Snahou, proč bylo v lednu v této novele zákona o potravinách schváleno paragrafované znění o zastoupení českých potravin na pultech obchodů, bylo přispět k tomu, aby české potraviny, které jsou vysoce kvalitní, měly rozhodně vyšší zastoupení na pultech supermarketů a hypermarketů u nás.

Jenže, touto úterní novelou zákona, kdy českým zemědělcům svitla naděje, že postupně opět získají své úctyhodné postavení na našem trhu potravin, se situace znovu vrací do té podoby, že zahraniční konkurenci nebudou moci čeští zemědělci konkurovat, protože zahraniční řetězce preferují dovozy. Byli jsme přesvědčeni, že český parlament podpoří české výrobce, a nikoliv jejich zahraniční konkurenci. Protože zde máme program, který podporuje i Evropská unie, a který chce, aby se potraviny spotřebovávaly tam, kde budou vyráběny. Je to také z toho důvodu, že chceme snížit uhlíkovou stopu kamionové přepravy potravin. Je až neskutečné, kolik finančních prostředků do obhájení zahraniční konkurence investoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a jeho prezident Tomáš Prouza. Byli jsme přesvědčeni, že stavovské české organizace budou podporovat českou produkci a tím i zájmy naší země. K tomu mohu jenom dodat, že jako odborář budu podporovat vždy české výrobky a českou zaměstnanost.

Před pondělním zasedáním tripartity jste avizoval, že během jejího jednání budete znovu hovořit o možnosti otevření škol v přírodě. Jaká na to byla reakce jejích účastníků?

Mohu potvrdit, že jsme o tomto bodu, to je o otevření škol v přírodě, diskutovali, byť se o tom na tiskové konferenci, po skončení tripartity, nehovořilo, což je škoda. Nechápu, proč takto důležitá věc, nebyla z pozice předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středuly zmíněna. Asociace samostatných odborů podporuje otevření škol v přírodě po celou dobu pandemie. Je až nehorázné, jako aktivitu proti těmto školám v přírodě vyvinul ministr školství Robert Plaga. Zavřel děti na rok doma a nepřinesl do tohoto systému žádnou změnu. Není schopen v současnosti sdělit, jakým způsobem se bude naše školství dále vyvíjet. Jsme velice rádi, že jak ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček sestaví k této myšlence příznivě. Rovněž jsme rádi, že i nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger si na nás udělá čas, abychom mu 29. dubna vysvětlili velice pozitivní systém škol v přírodě. Podotýkám, že tento systém podporovali i účastníci debaty o pandemii a školství u prezidenta ČR Miloše Zemana. Školy v přírodě by mohly být konečně otevřeny, mohly by pomoci našemu školství, a hlavně by pomohly rodinám s dětmi ve velice složité situaci v době pandemie. Věřím, že pan ministr naše argumenty po věcné diskusi přijme a na základě této debaty se konečně dají věci do pohybu.