Evropská zelená dohoda povede k poklesu zemědělské produkce a zároveň i k výraznému zdražení potravin!

Rozhovor s prezidentem Agrární komory ČR Janem Doležalem

Nedávno Agrární komora ČR vydala almanach „Evropská zelená dohoda a její význam pro zemědělsko-potravinářský sektor“. Mohl byste charakterizovat, co je jeho posláním?

Cílem publikace je připravit české zemědělce a zpracovatele potravin na realitu společného trhu, na kterém budou fungovat nejen mechanismy Společné zemědělské politiky (SZP), ale také se budou naplno projevovat dopady Evropské zelené dohody (EZD). Evropská komise poprvé představila EZD jako plán, na který budou navazovat další strategie, stanoviska, akční plány a legislativní návrhy. Zatímco cíle Evropské zelené dohody jako takové jsou spíše deklaratorní až nezávazné, navazující legislativa, a především plnění cílů v nich nastavených, je již pro členské státy závazné.

Trialog, tedy závěr vyjednávání SZP, se navíc shodl na plném propojení agrární politiky Evropské unie s EZD. V této chvíli si ještě mnozí lidé u nás plně neuvědomují, jak hodně může Evropská zelená dohoda změnit evropské zemědělství a potravinářství a netýká se to jen prvovýrobců a zpracovatelů, ale především běžných spotřebitelů.

Proto také dlouhodobě upozorňujeme na to, že Česká republika si v mnoha případech svůj úkol vůči životnímu prostředí splnila, a že by se omezení produkce mělo týkat hlavně produkčně velmi intenzivních států bývalé EU 15. Pokud bude dohoda a její navazující strategie nastavena férově a objektivně, a nikoliv podle politické objednávky, nemají se, zemědělci v České republice, čeho bát. To ale v žádném případě neznamená, že bychom neměli být připraveni. Právě naopak. Je třeba velmi dobře vědět, co se na nás chystá.

Jaký je výsledek tzv. trialogu, tj. jednání Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské Rady, o konečném znění Evropské zelené dohody?

Na stole máme zatím jen konečný výsledek trialogu ke Společné zemědělské politice (SZP), který však zároveň rozhodl o tom, že se Evropská zelená dohoda stane pevnou součástí Společné zemědělské politiky. Mnozí si možná vzpomenou na delegovaný akt, který zakázal používání přípravků na ochranu rostlin v rámci tzv. ploch v ekologickém zájmu. Takzvaný greening, tedy ozelenění v současném nastavení SZP motivuje zemědělce k bohatším osevním postupům a třeba v České republice vedl k mnohem častějšímu využívání meziplodin a dusík vázajících plodin. Ten, kdo by se chtěl nicméně pustit do pěstování hrachu, čočky, lupiny nebo jetele, nesmí, pokud chce zároveň pomocí těchto ploch, plnit ozelenění, používat přípravky na ochranu rostlin. S nulovým ošetřením nicméně v mnoha případech není pěstování rentabilní a v mnoha případech téměř nemožné. Je to jen jeden z příkladů toho, že Evropská unie sice mluví o bohatších osevních postupech a snížení závislosti Evropy na dovozu sóji z jižní a severní Ameriky, ale zároveň se někdy ve jménu ochrany přírody vytvářejí kontraproduktivní nařízení.

Podobný mechanismus a podobný efekt očekávám v návaznosti na propojení Společné zemědělské politiky a Evropské zelené dohody. Na stole sice budeme mít pravidla, která hovoří o zkracování potravinových řetězců, tedy z farmy na vidličku, bohatších osevních postupech, tedy větší biodiverzitě, nicméně legislativní akty, které budou vyplývat ze souvisejících a navazujících strategií Evropské zelené dohody, mohou výrazně změnit pravidla hry.

Vrcholné orgány EU vyhlásily dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 s tím, že přijetí řady konkrétních opatření vyžaduji již do roku 2030. O jaká opatření jde?

V polovině září odsouhlasil Výbor pro zemědělství a venkov Evropského parlamentu (COMAgri) při společném hlasováním s Výborem pro životní prostředí (COMEnvi) strategie Farm to Fork (Od zemědělce ke spotřebiteli) a Strategii pro biologickou rozmanitost. Potvrzení plénem Evropského parlamentu jako celku bude pravděpodobně už jen formální záležitostí. Obě strategie obsahují cíle, které zemědělci musejí splnit již do roku 2030. Patří sem například omezení přípravků na ochranu rostlin o 50 procent, minerálních hnojiv o 20 procent, navýšení ploch ekologického zemědělství na 25 procent a vyčlenění až 10 procent zemědělské půdy mimo produkci.

Dopadovou studii, která by zhodnotila potenciální vliv Evropské zelené dohody jako celku, ještě nemáme. Nicméně máme na stole vyhodnocení potenciálních důsledků zavedení výše zmíněných cílů EZD, které nedávno představilo JRC, tedy Společné výzkumné centrum Evropské komise. Co se týče ekonomických ukazatelů, dopady, slovy autorů studie JRC, nejsou zanedbatelné ani v jednom ze scénářů. Strategie způsobí pokles produkce v téměř všech kategoriích zemědělských komodit. Po zohlednění nových pravidel SZP se zelené cíle nejvíce dotknou chovatelů hospodářských zvířat. To je, že až o 15 procent klesne produkce hovězího masa, prasat i drůbeže. Sníží se také nabídka obilovin o 13 procent, olejnin o 12 procent a o více než 5 procent v případě ovoce a zeleniny.

Hlavním důvodem klesající produkce budou, podle autorů studie JRC, dva cíle strategie: Zvyšování výměry zemědělství v ekologickém režimu a omezování používání průmyslových hnojiv. Produkční ztráty podle výzkumníků nahradí dovoz ze třetích zemí. S výjimkou drůbeže se zhorší čistá obchodní bilance EU u všech komodit. Ztráty by zemědělcům částečně mohlo zvýšit očekávané zvýšení cen, které v průměru podle autorů dosáhne úrovně 10 procent. Nejvyšší nárůst se předpokládá při vepřovém mase, tj. O 40 procent, hovězím mase o 23 procent a drůbeži o 16 procent. O desetinu by ale měly stoupnout i ceny zeleniny a ovoce, a o více než 5 procent také ceny olejnin a obilovin.

Nyní je na stole také Strategie Fit for 55, která má zajistit, že Evropská unie sníží do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent. Když výzkumníci vzali v úvahu efekt Strategií Farm to Fork a Strategie pro biodiverzitu, vypočítali, že zemědělské emise v EU do roku 2030 klesnou „jen“ o 28,4 procent. Snížení má vyplynout jednak z menší produkce a také z upravených zemědělských postupů nových technologií. Z nich by k redukci nejvíce mělo přispět šetrnější používání hnojiv, precizního zemědělství či pokrývání půdy meziplodinami.

Zde je nicméně třeba upozornit, že studie počítá s tím, že v roce 2030 budou v režimu precizního zemědělství hospodařit téměř dvě třetiny unijních zemědělců, respektive v tomto režimu bude hospodařeno na dvou třetinách zemědělské půdy. Studie zároveň ale potvrzuje, že tento příspěvek pro zmírňování změny klimatu bude bez celosvětových řešení pouze velmi omezený. Horší zprávou totiž je, že více než polovina „ušetřených“ emisí se jednoduše vytvoří ve třetích zemích.

Představitelé EU velmi často používají větu: Musíme být ambiciózní! Co tím míní?

To je otázka spíše na zástupce Evropské komise a větší část europoslanců. Samozřejmě, že zemědělci si uvědomují, že klimatická změna je problém. Sami ji také pociťujeme ve stále méně předvídatelném počasí, které se navíc začíná projevovat nejen teplotními extrémy, ale také pro Českou republiku dosud nevídanými meteorologickými úkazy. Vzpomeňme například na letošní tornádo na jižní Moravě. Evropská unie nicméně, podle údajů Climate Watch z roku 2020, přispívá ke světovým emisím skleníkových plynů ze 7,52 procent. Trend je v Evropské unii navíc klesající. V roce 2017 byly emise skleníkových plynů zemí EU 27 o 21,7 procent nižší než v roce 1991. Podle studie JRC z roku 2018 se navíc evropské zemědělství na emisích skleníkových plynů podílí z 8,72 procent. Pokud se vrátím k předchozímu odstavci, pak nás čeká poměrně výrazné zdražení potravin pro to, abychom ušetřili méně než 28,4 procent z 8,72 procent, tedy cca 2,47 procent unijních skleníkových plynů v zemědělství. Když se na to podíváme z globálního pohledu, ušetříme pak 2,47 procenta ze 7,52 procent, což je celkový příspěvek EU ke globálním emisí.

Při rostoucí populaci a skutečnosti, že většinu emisí skleníkových plynů budou v budoucnu tvořit Čína a Spojené státy, je navíc více než jasné, že to, co ušetříme, se vyprodukuje jinde. Až z 80 procent se, co se týče příspěvku k celkovým emisím skleníkových plynů, podílí energetika. Pokud chceme řešit klima, měla by se naše pozornost soustředit především na energetickou účinnost a její šetrnou a udržitelnou produkci.

Evropské zemědělství by se pak mělo místo záchrany planety soustředit především na ochranu přírodních zdrojů, tedy vody, půdy a samozřejmě také na adaptaci na klimatickou změnu. Mluvit o nutnosti změnit zemědělství v Evropské unii kvůli klimatu je možná pochopitelné pro neinformovanou laickou veřejnost, ale pro kohokoliv ze zemědělské praxe to prostě nedává smysl. Proto nám mantry, které hovoří o ambicióznosti, ale jsou vzdálené do reálné praxe zní jen jako čistý populismus.

Logicky se nyní dostáváme k otázce, zda jsou jejich představy vůbec reálné z hlediska dalšího vývoje ekonomiky a životních podmínek, a to zejména v zemědělství a potravinářství?

Samozřejmě, že jsou současné představy značně vychýlené ve prospěch „ochrany klimatu“, zatímco o ekonomickou a sociální stránku věci se Evropská zelená dohoda příliš nezajímá. Již nyní dochází k tomu, že zemědělské podniky skupují velcí finanční hráči s cílem na zemědělské půdě „zachytávat CO2“. V praxi to bude znamenat, že si třeba velký energetický kolos koupí zemědělský podnik a na zemědělské půdě bude vysazovat stromy, případně bude půdu zatravňovat, aby maximalizoval tzv. sekvestraci CO2. Nedávno jsem narazil na zcela vážně míněnou studii, která hovořila o neblahém vlivu černé zvěře na klima, protože rozrývání lesní půdy vede k úniku CO2.

Představte si, kolik CO2 podle podobně zaměřených studií, musí uniknout při orbě. Přitom nikdo nebere v úvahu, kolik uhlíku rostliny naváží a kolik ho díky posklizňovým zbytkům v půdě zůstane. Každopádně, pokud budeme na zemědělské půdě hrát emisně-povolenkovou hru, místo toho, abychom produkovali potraviny nebo suroviny na jejich produkci, povede to logicky k jejich zdražení. To samé bude platit i o dovážených potravinách, pokud má být skutečně zavedeno emisní clo pro potraviny mimo Evropskou unii. Zdraží pochopitelně ale také potraviny dovážené z evropských zemích, pokud se má, a tak o tom hovoří volební programy některých stran v Německu, zavést zvláštní daň také na fosilní paliva včetně pohonných hmot.

V předchozích letech bylo snahou Společné zemědělské politiky zajistit dostatek kvalitních a zdravotně nezávadných potravin. Neměl by se tento osvědčený rys SZP i nadále rozumně prolínat s novými ekologickými cíli EU?

Při každé reformě Společné zemědělské politiky Evropské unie se hovoří o tom, zda je ještě posláním evropského zemědělství produkovat potraviny, či zda by se mělo více dbát na ochranu přírodních zdrojů a nově také na boj proti klimatické změně. Článek 39 Smlouvy o fungování EU, což je nejvyšší právní dokument současné sedmadvacítky, vymezuje tyto cíle SZP: zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajištěním optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly; zajistit odpovídající životní úroveň zemědělců; stabilizovat trhy; zajistit plynulé zásobování potravinami; zajistit spotřebitelům rozumné ceny.

Pokud mají být potraviny cenově dostupné, pokud se podle Evropské zelené dohody máme zároveň odpovědně chovat k přírodě a krajině, a přitom všem zároveň uživit sebe, své zaměstnance a zároveň zůstat konkurenceschopní, neobejde se to bez veřejné podpory.

Jednou formou veřejné podpory jsou dotační podpory, které však již dávno nejsou paušální rentou, alespoň pro zemědělce, kteří chtějí něco produkovat. Mnoho z nás proto o dotacích hovoří ne jako o pomoci nebo podpoře, ale jako o nutném zlu. Žádná plošná bezpodmínečná podpora dnes neexistuje a každá koruna musí být podepřena prokázanými vyššími náklady, újmou nebo splněním řady poměrně svazujících podmínek.

Zemědělské podnikání má sice jako každé jiné podnikání směřovat k vytváření zisku, ale v mnoha ohledech má svoje specifika. Hlavním výrobním prostředkem je pro nás půda, kterou chceme předat dalším generacím v dobrém stavu, stejně jako životní prostředí a krajinu, o které pečujeme. Při tom všem je třeba nalézt rovnováhu mezi produkční funkcí zemědělství a funkcemi mimoprodukčními, kam patří právě i tvorba krajiny nebo zadržování vody v půdě. Správný zemědělec by pak měl umět obojí vyvažovat, tedy živit národ a zároveň se zodpovědně starat o půdu.

Americký prezident F. D. Roosevelt, který byl ve funkci v letech 1933-1945, řekl, že „Národ, který zničí vlastní půdu, zničí sám sebe“. Rooseveltův Nový úděl (New Deal) byl značně ambiciózní, Spojené státy nakonec vyvedl z velké krize. Evropský Zelený úděl (Green Deal) je také ambiciózní a já bych si přál, aby naopak Evropu do krize nepřivedl. Ať už to dopadne jakkoliv, zemědělci se při takto vysokých ambicí neobejdou bez podpory veřejnosti, a to nejen formou mnohdy proklínaných zemědělských podpor, ale také změnou vnímání našeho oboru a v neposlední řadě tím, že spotřebitelé budou preferovat české potraviny. Že jsou absolutní špičkou, ukázala i nedávná studie britského týdeníku Economist, která Českou republiku zařadila na páté místo co do kvality potravin.

Jak našim zemědělcům a potravinářům pomůže český stát a jak jim v tom bude nápomocna Agrární komora ČR?

Od začátku, od Evropské unie, slyšíme, že musíme být ambiciózní, a že máme dělat více pro klima a životní prostředí. Zároveň ale slyšíme, že Evropská unie nechce zemědělce finančně podporovat, protože Společná zemědělská politika je příliš nákladná. Nakonec se s vypětím všech sil, a i díky úsilí české vlády podařilo podpory pro toto období alespoň zachovat, i když se hovořilo o tom, že by Evropská unie měla investovat peníze spíše do řešení uprchlické krize nebo posílení vojenské bezpečnosti. Přesto se v zemědělství bavíme o stejné finanční alokaci, jakou jsme měli pro minulé období. Když se podíváme na míru inflace, na tlak na zvýšení mezd, nájemného, ale také energií, obalů a třeba stavebních materiálů, nelze si za jedno euro v roce 2023, kdy začnou platit nová pravidla, koupit to samé, co jsme si mohli koupit za jedno euro v roce 2014.

Proto usilujeme především o dvě věci, aby se zemědělské podpory nezapočítávaly do základu pro odvod daně z příjmu a aby se výrazně navýšilo kofinancování Programu rozvoje venkova. Program rozvoje venkova financuje například ekologické zemědělství, agro-environmentálně klimatická opatření, oblasti s přírodním znevýhodněním, dobré životní podmínky zvířat a samozřejmě také investice do pokročilejší agrotechniky nebo třeba moderních stájí.

V posledním investičním kole Ministerstvo zemědělství ČR podpořilo např. moderní sklady pro ovoce a zeleninu, ale také chovatele, kteří se rozhodli přejít z klecových chovů nosnic na voliéry či podestýlkové chovy. Program rozvoje venkova přitom může být tzv. kofinancován, tedy doplněn o národní zdroje, z minimálně 25 procent, pokud se stát rozhodne šetřit, nebo naopak posílen z národních zdrojů o několik miliard ročně.

Byli bychom rádi, aby příští vláda, ať v ní usedne kdokoliv, Program rozvoje venkova podpořila. Je totiž zaměřen přesně na to, co zemědělství potřebuje, větší ochranu přírodních zdrojů, větší biodiverzitu a adaptaci na klimatickou změnu.

Mezinárodní konference ASO „Sociální dialog jako nástroj sociální ochrany zaměstnanců a prevence diskriminace na českém trhu práce“

Mezinárodní konference Asociace samostatných odborů „Sociální dialog jako nástroj sociální ochrany zaměstnanců a prevence diskriminace na českém trhu práce“

 (Mezinárodní konference je financována z příspěvku na činnost dle § 320a písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, v rámci činnosti ASO na podporu sociálního dialogu v roce 2021.)

Termín: 29. září 2021 od 10.00 hodin    Místo: Kongresové centrum Praha, 5. května 1640/65, Praha – Nusle

Na konferenci vystoupí Ing. Andrej Babiš, předseda vlády ČR.

Přílohy:

VIII. sjezd Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb

Ve dnech 9. a 10. září 2021 se po šesti letech konal VIII. sjezd Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb v hotelu REGIA-SORA v Bratislavě. Slovenský odborový svaz sdružuje zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách. Hlavním posláním svazu je ochrana a obhajoba zákonných práv, potřeb a zájmů svých členů, hlavně v oblasti mzdové, pracovněprávní, ekonomické a sociální a BOZP.

Sjezd se konal po šesti letech z důvodu stěhování svazu do jiné administrativní budovy a pandemie COVID-19 v loňském roce. Delegáti v úvodu přivítali řadu hostí, mezi nimi i ministra práce, sociálních věcí a rodiny Milana Krajniaka a zástupce zaměstnavatelů.

Na sjezdu vystoupila Mgr. Jana Hnyková se zdravicí Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR:

,,Vážené dámy a vážení pánové, milé kolegyně a milí kolegové!

Dovolte, abych vás co nejsrdečněji pozdravila a předala pozdravy od svých kolegyň a kolegů z našeho odborového svazu. Omlouvám paní předsedkyni Dášu Žitníkovou, že se nemohla zúčastnit vašeho sjezdu pro jiné neodkladné pracovní povinnosti.

Naše odborové svazy dlouhodobě spolupracují a pravidelné výměnné setkání vrcholných orgánů napomáhají v naší práci při předávání informací o změnách, které dopadají do sektoru zdravotnictví a sociálních služeb. Za naše společná setkání jsem moc ráda a vždy se na ně moc těším. Současná doba, kterou ovlivnila pandemie COVID-19, omezila naše setkání, ale věřím, že se znovu potkáme a navážeme na naši spolupráci.

Poslední měsíce náš život výrazně ovlivnila pandemie COVID-19. Největší dopady měla do zdravotnictví a sociálních služeb. Kdybych popisovala poslední měsíce, řekla bych, že pro naše členy ve zdravotnictví a v sociálních službách to byly měsíce neskutečně tvrdé. Náročnost práce, obětavost, a především nasazení našich zdravotníků vedlo k tomu, že jsme to nejhorší zvládli. Uvidíme, co nám přinesou blížící se podzimní měsíce a vývoj této nemoci. Bohužel musím připomenout, že někteří za to zaplatili tím nejcennějším, co mají, svým životem. V České republice to byly životy 80 zdravotníků a 20 zaměstnanců v sociálních službách.

Vy i my jsme měli plné ruce práce na odborech, protože se na nás valila spousta problémů v oblasti nedodržování zákoníku práce, ochrany BOZP, nedostatku ochranných pomůcek, uznání nemoci z povolání a následně i obhajoba mimořádných odměn pro naše zdravotníky, záchranáře a zaměstnance v sociálních službách.

Vy jste dnes zahájili svůj sjezd, kde budete hodnotit svoji činnost, hospodaření, ale budete si také stanovovat programové priority na další období. Nás čekají podzimní konference a celostátní konference v listopadu letošního roku a příští rok sjezd.

Milé kolegyně a kolegové, ze všeho nejdříve vám všem chci popřát pěkné, činorodé a úspěšné dny jednání. Dobrou volbu vedení vašeho odborového svazu.

Těším se na setkání a další spolupráci a zase mezi vás ráda přijedu. Děkuji za pozvání na váš sjezd a za chvíle, které tu mohu strávit s vámi. Mám ráda citáty, protože je v nich ukryta spousta moudrosti, a dovolím si jeden na konec říci. Helen Kellerová: Sami toho zvládneme tak málo, ale když se spojíme, zvládneme cokoli. A o tom všem je naše odborová práce, protože společně jsme silnější.“

Delegáti VIII. sjezdu Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb zvolili do funkce předsedy znovu Mgr. Antona Szalaye a do funkce místopředsedkyně Ing. Danielu Pochybovou a potvrdili výsledky voleb osmi zástupců z jednotlivých krajů za členy výkonného výboru odorového svazu.

Všem zvoleným členům přejeme hodně energie při vyjednáváních a další činnosti.

  • Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Putovní pohár předsedy OSŽ v kopané obhájili hráči Správy železnic

Mistrovství v kopané železničářů vyvrcholilo ve středu 15. září v Kozlovicích u Přerova. O putovní pohár předsedy OSŽ zde zápolili hráči Správy železnic, Českých drah, Elektrizace železnic a ČD Cargo.

Mistrovství pořádalo Odborové sdružení železničářů ve spolupráci s ČD a. s., ČD Cargo a. s. a se Správou železnic, státní organizací, přičemž organizaci mistrovství zajistila Regionální sportovní komise OSŽ Olomouc. Celá tato sportovní akce se konalas příspěvkem ze SF ČD a. s., SF ČD Cargo a. s., C-FKSP Správy železnic, státní organizace a z prostředků OSŽ.

Celkem bylo odehráno šest zápasů systémem každý s každým, o vítězi rozhodovaly dosažené body, event. vzájemné utkání, lepší brankový rozdíl, případně větší počet vstřelených branek, nebo los. Soupeři byli velice vyrovnaní, takže do posledního zápasu nebylo jasné, kdo se stane vítězem. Putovní pohár nakonec obhájili loňští vítězové – hráči Správy železnic, druhé místo patřilo zástupcům Českých drah, na třetím místě skončili hráči Elektrizace železnic a poslední příčku obsadili hráči ČD Cargo.
Putovní pohár si tak z rukou ředitele turnaje – předsedy OSŽ Martina Malého odvážejí hráči Správy železnic, kteří celým turnajem prošli s jednou remízou bez porážky – smůla však provázela hráče ČD Cargo, kteří skončili zápasy bez jediného vítězství.
Turnaj provázelo slunečné počasí a všechny zápasy měly vysokou úroveň. Shodli se na tom všichni zúčastnění hráči, trenéři, přihlížející i zástupci zaměstnavatelů jednotlivých mužstev.

Výsledky jednotlivých zápasů, hraných dle určeného klíče:

Správa železnic – České dráhy 2:0
Elektrizace železnic – ČD Cargo 4:1
České dráhy – ČD Cargo 2:0
Správa železnic – Elektrizace železnic 0:0
Správa železnic – ČD Cargo 1:0
České dráhy – Elektrizace železnic 2:1

 

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Meziroční tempo růstu cen průmyslových výrobců a cen ve stavebnictví se dále zvýšilo

Meziměsíčně se zvýšily ceny průmyslových výrobců o 1,2 %, stavebních prací o 1,1 % a tržních služeb pro podniky o 0,6 %, ceny zemědělských výrobců klesly o 1,3 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 7,9 %, ceny průmyslových výrobců o 9,3 %, stavebních prací o 6,6 % a tržních služeb pro podniky o 1,2 %.

Meziměsíční srovnání
Ceny zemědělských výrobců se snížily o 1,3 %. Klesly ceny ovoce o 11,8 %, čerstvé zeleniny o 11,0 %, brambor o 8,4 %, obilovin o 3,5 %, prasat o 3,4 % a vajec o 1,8 %. Vzrostly ceny skotu o 1,4 %, olejnin o 1,6 % a drůbeže o 3,7 %.

Ceny průmyslových výrobců se zvýšily o 1,2 %. Nejrychleji rostly ceny v odvětví obecných kovů a kovodělných výrobků a v odvětví dřeva, papíru a tisku, a to shodně  o 4,7 %. Ceny chemických látek a výrobků byly vyšší o 2,4 % a potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 0,5 %, z toho pekařských a cukrářských výrobků o 0,5 %, průmyslových krmiv o 0,8 % a mléčných výrobků o 0,2 %. Na úrovni odvětví klesly pouze ceny dopravních prostředků o 0,4 % a koksu a rafinovaných ropných produktů.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,1 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 2,5 %.

Ceny tržních služeb pro podniky vzrostly o 0,6 %, a to v důsledku zvýšení cen za reklamní služby a průzkum trhu o 9,6 %. Ceny za informační služby vzrostly o 1,5 %, za architektonické a inženýrské služby o 1,1 % a za služby v pozemní dopravě o 0,3 %. Klesly ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě o 0,7 %, za poradenství v oblasti řízení o 1,3 % a za služby v oblasti zaměstnání o 2,1 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby se nezměnily.

Meziroční srovnání
Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 7,9 % (v červenci o 5,2 %). V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 11,6 %. Vyšší byly ceny olejnin o 13,9 %, obilovin o 13,7 % a čerstvé zeleniny o 7,2 %. Ceny brambor klesly o 3,4 % a ovoce o 11,4 %. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 4,0 %. Vzrostly ceny mléka o 7,6 %, skotu o 6,7 % a drůbeže o 1,3 %. Klesly ceny vajec o 1,3 % a jatečných prasat o 4,7 %.

Ceny průmyslových výrobců byly vyšší o 9,3 % (v červenci o 7,8 %), růst v takové výši ceny meziročně zaznamenaly naposledy v dubnu 1993. Výrazně vzrostly ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků se zvýšily o 26,7 % a chemických látek a výrobků o 38,0 %. Ceny dřeva, papíru a tisku byly vyšší o 24,1 %, z toho dřeva rozřezaného a hoblovaného o 79,2 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se zvýšily o 1,5 %, z toho mléčných výrobků o 3,4 %, průmyslových krmiv o 6,9 % a rostlinných a živočišných olejů a tuků o 16,1 %. Klesly pouze ceny dopravních prostředků o 0,7 %, z toho ceny dílů a příslušenství pro motorová vozidla o 1,8 %.

Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny meziproduktů o 19,3 % a energií o 9,7 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 6,6 % (v červenci o 5,6 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 16,0 % (v červenci o 12,8 %).

Ceny tržních služeb pro podniky byly vyšší o 1,2 % (v červenci o 1,0 %). Vzrostly ceny za služby v oblasti zaměstnání o 6,6 % a za poradenství v oblasti řízení o 4,7 %. Ceny za vydavatelské služby byly vyšší o 2,1 %, za reklamní služby a průzkum trhu o 2,0 % a za právní a účetnické služby o 1,9 %. Nižší byly ceny za informační služby, a to o 4,1 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 1,1 % (stejně jako v červenci).

Ceny průmyslových výrobců v EU – červenec 2021 (předběžná data)
V zemích Evropské unie (EU), podle údajů zveřejněných Eurostatem, byly ceny průmyslových výrobců v červenci meziměsíčně vyšší o 2,2 % (v červnu o 1,5 %). Nejvíce se zvýšily ceny v Irsku o 20,6 %. Na Slovensku vzrostly ceny o 2,3 %, v Německu a v Rakousku o 1,9 %, v Česku o 1,6 % a v Polsku o 1,5 %. Ceny neklesly v žádné ze zemí EU.

V červenci meziročně vzrostly ceny v EU o 12,2 % (v červnu o 10,4 %). Ke zvýšení cen došlo ve všech zemích EU. Nejvíce vzrostly ceny v Irsku o 67,7 %. V Polsku byly ceny vyšší o 10,3 %, v Německu a v Rakousku o 9,4 %, v Česku o 7,8 % a na Slovensku o 5,4 %.

  • Zdroj: Český statistický úřad

Do OUTPLACEMENTU se zapojilo už více než dva tisíce lidí

Celkem 2 103 lidí, kteří ztrácí zaměstnání, dostalo prostřednictvím projektu OUTPLACEMENT šanci získat v co nejkratším čase novou práci. Téměř polovina z nich (1107 osob) už nastoupila do dalšího zaměstnání a pětina podpořených (434) přešla k novému zaměstnavateli přímo od toho předchozího. Nejčastěji v administrativě, v technických a dělnických oborech.
 
V poslední době se okruh častých profesí rozšířil také o práci v gastro oborech, hotelnictví a ve školství. Nejvíce zařazených klientů je v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Úřad práce ČR má k dispozici stamiliony korun, které mohou pomoci více než 25 tisícům lidí.
 
OUTPLACEMENTU mohou využít zaměstnanci, kterým hrozí, že přijdou o práci kvůli propouštění, jsou ve výpovědní době nebo zaměstnanci, jimž končí pracovní poměr dohodou či na základě pracovní smlouvy na dobu určitou. „OUTPLACEMENT pomáhá najít rychleji práci a vyhnout se všem problémům, které souvisejí s nezaměstnaností, především ztrátě příjmů. Po prvních měsících ukazuje, že plní svůj účel, je efektivní, a těm, co se do něj včas zapojí, slouží velmi dobře,“ vyzdvihla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Projekt není určen jen pro případy hromadného propouštění, ale pomáhá všem, kteří v nejbližší době přijdou o dosavadní práci. Jedinou, ale hlavní podmínkou je, že se zaevidují na Úřadu práce ČR ještě před koncem pracovního poměru jako ZÁJEMCI o zaměstnání.
 
„To znamená ještě v době, než o práci přijdou a jsou ve výpovědní době. Tento krok je velmi důležitý. Umíme lidem pomoci, ale je třeba, aby toto období nepropásli a obrátili se na Úřad práce ČR včas,“ zdůrazňuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. OUTPLACEMENT rovněž umožňuje zaměstnavatelům, aby si proškolili své pracovníky dle svých potřeb, a tím pádem si je ponechali. Propouštěným zaměstnancům pomůže přejít z práce do práce, aby v ideálním případě nastoupili rovnou k dalšímu zaměstnavateli, aniž by se dostali do evidence Úřadu práce ČR.
 
Firmám, které přijmou propouštěné pracovníky, poskytne Úřad práce ČR příspěvek na mzdu nových zaměstnanců, a to max. 15 tisíc Kč měsíčně po dobu až 9 měsíců. Pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a potřebuje zaměstnance proškolit, přispěje mu úřad až 85 % z celkové částky určené na výdaje související se změnou nebo zvýšením kvalifikace nových či stávajících zaměstnanců. Zároveň plně uhradí mzdové náklady na zaměstnance po celou dobu jejich účasti na vzdělávání.
 
Na Úřad práce ČR se mohou obracet též zaměstnavatelé, kteří plánují snižování stavu svých zaměstnanců. I v těchto případech umí úřad pomoci. Po dohodě se zaměstnavatelem zajistí přímo na pracovišti mobilní poradenské středisko, kde jeho zástupci poradí odcházejícím zaměstnancům, jak dále postupovat, pokud jde o případnou evidenci na Úřadu práce ČR. Vytipují pro ně vhodná pracovní místa v regionu nebo třeba nasměrují na vhodnou rekvalifikaci.
 
„Úřad práce ČR dosud díky programu podpořil vytvoření 661 nových pracovních míst. Na nich pracují jak ti, kteří přešli rovnou od stávajícího zaměstnavatele k novému, tak ti, kteří se na Úřadu práce ČR zaevidovali jako zájemci o zaměstnání a ten jim pomohl získat práci,“ dodává Jana Maláčová.
 
Kromě individuální péče mohou zařazení klienti, kteří se zaevidovali jako zájemci o zaměstnání, absolvovat celou řadu aktivit. Mimo jiné kariérové poradenství, poradenství a školení v oblasti pracovního práva, finanční gramotnosti nebo proškolení v oblasti měkkých dovedností. Dosud tito zájemci absolvovali v součtu 6 512 individuálních schůzek se zaměstnanci Úřadu práce ČR. V odůvodněných případech jim Úřad práce ČR přispívá i na cestovní výdaje spojené např. s dojížděním na kurzy nebo třeba hlídáním dětí. V neposlední řadě mohou klienti absolvovat rekvalifikační kurzy. Prozatím jimi úspěšně prošlo 143 lidí. Největší zájem je o kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů skupiny C, E a profesní průkazy, dále o kurzy pro svářeče, pracovníky v elektrotechnice, obsluhu elektrovozíku, pracovníky v sociálních službách nebo třeba kurzy účetnictví a IT. Kromě už zmíněné rekvalifikace Úřad práce ČR klientům také poradí, jak efektivně hledat práci, správně napsat životopis, vystupovat při přijímacích pohovorech či komunikovat s potenciálními zaměstnavateli.
 
Příběh Moniky Černé: Nový start jí umožnil skloubit práci s péčí o rodinu
Paní Černá pracovala ještě nedávno v personalistice. Náročná práce však šla jen těžko skloubit s péčí o malé děti. Proto se rozhodla využít nabídku Úřadu práce ČR na vstup do
programu OUTPLACEMENT. A ten ji nasměroval až na současné podnikání v digitálních technologiích.
 
„Moje původní zaměstnání bylo v HR. Bylo to náročné, co se týká pracovní doby. Tak jsem si řekla, že bych chtěla jít jiným směrem a dostala jsem se k projektu OUTPLACEMENT.
Díky účasti v něm jsem mohla absolvovat grafický kurz,“ popisuje jednatřicetiletá maminka dvou holčiček z Ústí nad Labem, která se nakonec rozhodla zahájit samostatně výdělečnou činnost a věnovat více času rodině.
 
„Nikdy předtím jsem v evidenci Úřadu práce ČR nebyla a vůbec jsem nevěděla, že má takové možnosti. Určitě vnímám tuto pomoc velice kladně,“ shrnuje spokojená klientka.
________________________
 
Celý příběh Moniky Černé se dozvíte v tomto videu – https://www.youtube.com/watch?v=3_C9sSyWsp0.
________________________
 
Podrobné informace k projektu jsou k dispozici na webové stránce https://www.uradprace.cz/web/cz/-/outplacement. Zájemci mohou využít také speciální e-mail: outplacement@uradprace.cz.
 
 
 
  • Zdroj: Úřad práce ČR

Vyjádření Státního úřadu inspekce práce k mimořádné kontrolní akci „Férová práce“

Opava – Oblastní inspektoráty práce v rámci mimořádné celostátní kontrolní akce nazvané „Férová práce“ zkontrolovaly doposud celkem 167 zaměstnavatelů. Mimořádná kontrolní akce „Férová práce“ probíhá ve všech 14 krajích České republiky a hlavním městě Praze, zapojilo se do ní celkem 299 inspektorů práce a jejím obsahem byla kontrola dodržování zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti a také zásad bezpečnosti práce na pracovištích. Byla zaměřena zejména na velké průmyslové podniky, stavební firmy, zemědělské výrobce, logistické a skladovací firmy, sektor agropotravinářství, kdy kromě hlavních zaměstnavatelů probíhaly kontroly i subdodavatelů a agentur práce. Firmy byly ke kontrole vybrány jednotlivými oblastními inspektoráty práce, a to na základě posouzení hned několika kritérií – zejména přijatých podnětů od zaměstnanců, kontrolních zjištění z minulosti, indicií o možném porušování zákonů získaných z poradenské činnosti, informací od dalších úřadů spadajících pod Ministerstvo práce a sociálních věcí (Úřad práce, Česká správa sociálního zabezpečení) a rovněž informací od odborových organizací atd.

Mimořádné kontrolní akce tvoří nedílnou součást kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce a operativně podle aktuálních potřeb doplňují pevně stanovený, a Ministerstvem práce a sociálních věcí schválený, roční plán kontrol. V roce 2018 se vedle této kontrolní činnosti konalo 6 mimořádných kontrolních akcí, při kterých bylo zkontrolováno celkem 444 zaměstnavatelů. V roce 2019 se konaly 2 mimořádné kontrolní akce, při kterých bylo zkontrolováno celkem 112 zaměstnavatelů. V roce 2020 se konaly 2 mimořádné kontrolní akce, při kterých bylo zkontrolováno celkem 327 zaměstnavatelů. Názvy jednotlivých kontrolních akcí přibližují jejich zaměření, například: „Celostátní kontrolní akce zaměřená na odhalování nelegálního zaměstnávání“ (2020), „Mimořádná kontrolní akce nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců zaměřena na pracovní vykořisťování“ (2019) a „Mimořádná kontrolní akce nelegálního zaměstnávání na stavbách“ (2018).

V souvislosti  s kampaní „Férová práce“ se v médiích objevila řada nesrovnalostí, které dobře  ilustruje případ kontroly ve společnosti Brano a.s. Předmětem kontroly Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj zde byla jak společnost Brano a.s., tak  její subdodavatelé a pracovní agentury (celkem 6 zaměstnavatelů), a to na základě několika podnětů upozorňujících na možné porušování zákonných předpisů u různých zaměstnavatelů působících na daném pracovišti společnosti BRANO a.s. Kontrola proběhla zcela korektně, zúčastnilo se jí 13 inspektorů, kteří se na pracovišti pohybovali vždy v doprovodu odpovědného zaměstnance společnosti, a  výkonem kontroly nedošlo k žádnému omezení samotného provozu.

K tomu generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudlof Hahn dodává: „Oblastní inspektoráty práce při svých kontrolách postupují v souladu se zákonem o inspekci práce a kontrolním řádem a nejinak tomu bylo a bude v případě kontrol v rámci kampaně „Férová práce“.“

  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce