Přílohy:

 Návrhy opatření ČMKOS k ozdravění veřejných financí-m.pdf 2.79 MB

Proč v Česku zdražily za poslední tři roky výrazně víc potraviny od tuzemských výrobců, ale ty dovezené drží ceny níž? Co bude dál s cenami v obchodech? To byly otázky, kterými se ve svém pořadu Agenda zabývala redakce Seznam Zprávy.

Redakce v úvodu svého zpravodajství nejprve citovala závěry šetření antimonopolního úřadu, které, podle jeho závěrečné zprávy, vyvrátilo podezření ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), že v Česku trh špatně funguje a ovlivňují jej kartelové dohody mezi producenty, zpracovateli a obchodníky.

Přičemž Seznam Zprávy dále uvedly, že cenové šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) posuzovalo pět základních potravin – mléko, máslo, vejce, mouku a kuřecí maso. Neukázalo se, že by někdo uměle navyšoval ceny, oznámil ÚOHS. Nutno však připomenout, že cukr, na nějž ministerstvo zemědělství také upozorňovalo, úřad nezkoumal.

Ministr Nekula v reakci na to konstatoval, že je rád, že trh v Česku funguje, a zopakoval, že jeho úřad měl vážná podezření na základě dat Českého statistického úřadu, že trh ovládají u některých druhů potravin kartelové dohody.

Na otázku, kdo je viníkem tohoto zdražování a vysokých cen potravin, reagovala prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová s tím, že „potravináři nejsou hnacím motorem zdražování, protože nemají velký manévrovací prostor. Musí zaplatit českým zemědělcům a z druhé strany jsou tlačeny řetězci, aby jim zboží dodávali co nejlevněji. Všechny články se snažily promítnout enormně vysoké náklady do konečných cen.“

Seznam Zprávy ale k tomu konstatovaly, že podle šetření antimonopolního úřadu nebyl zjištěn kartel ani nepřiměřené marže. Podle zprávy ÚOHS je, v některých oblastech potravinářského průmyslu, v české republice oligopol. Výrazný oligopol je například u čerstvého mléka, kde tři největší zpracovatelé mají dohromady 60 procent trhu.

„Často jsme se bavili s antimonopolním úřadem o tom, jestli tu mezi potravinářskými subjekty dominance je. V mnoha případech se ale ukázal opak. Je tu velký příliv i potravinářských výrobků ze zahraničí. Na tuzemském trhu funguje konkurence,“ argumentovala, na toto zjištění ÚOHS, Dana Večeřová.

Změnu výsledků by, podle jejích slov, neměl přinést ani průzkum trhu s cukrem, který ve velkém šetření nebyl zahrnut. Často bylo ale na něj a jeho extrémně vysokou cenu poukazováno.

„Cukr je sezonní záležitost. Cukrovka se sklíží i zpracovává během podzimu. V době největší potřeby energie, kdy se topí a výroba je velmi energeticky náročná. Cukr, který je vyroben z jedné sklizně, je pak prodáván celý rok, až do další sezony. Cukr proto musí nést náklady a nemůže zlevňovat jako ostatní výrobky,“ vysvětlila vysokou cenu cukru Dana Večeřová.

Ceny však rostly po celém potravinářském trhu a ve srovnání s jinými zeměmi Evropy výrazně vyšším tempem než jinde. Důvodem jsou podle jejích slov vysoké ceny energií a pomalý zásah státu.

„Vláda velmi dlouho čekala, než potravinářům a celému zpracovatelskému průmyslu pomůže. Reálnou pomoc firmy dostaly až od letošního ledna. Pro některé z nich to byl už velký problém,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR. „Vláda je tím viníkem, protože nic neudělala, mohla snížit třeba DPH, třeba na přechodnou dobu, jako je to v Polsku,“ doplnila Dana Večeřová.

Příkladem jsou, podle jejích slov, pekaři. „Řada malých a středních pekařů má splátkové kalendáře, protože dluží za elektřinu nebo za plyn,“ dodala.

V potravinářském průmyslu se náklady na výrobu zvýšily o 40 až 80 procent, uvedla.

Seznam Zprávy dále opět dále citoval ze zprávy ÚOHS, kdy uvedl, že antimonopolní úřad zkoumal pět základních potravin – mouku, máslo, mléko, kuřecí maso a vejce. Při svém zkoumání však nenarazil na nic podezřelého.

Předseda ÚOHS Petr Mlsna pak v rozhovoru dále vysvětlil, že například mezi řetězci má nejsilnější pozici skupina Schwarz Gruppe (Lidl a Kaufland) se zhruba třetinovým podílem, zhruba pětinu pak ovládá Rewe (Penny Market a Billa). Trh je, podle něho, koncentrovaný, ale nefunguje na něm dominantní hráč. Načež dodal, že potravinový monopol v Česku nemá nikdo. Skandinávie je na tom ještě hůře.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) Pro Seznam Zprávy uvítal, že trh podle šetření funguje. Za svá slova o tom, že si řetězce k ceně přisazují více, než to odpovídá situaci, se však omluvit nehodlá. Argumentuje například cenou vajec.

„Řetězcům se neomluvím,“ dodal.

Seznam Zprávy v závěru svého publicistického pořadu Agenda, seznámil čtenáři či diváky, že našim občanům nabízí pomoc proti zdražování, a to v projektu „Jak zvládnout krizi“. V něm nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

V pondělí 15. května Rada ČMKOS, která se skládá ze zástupců a zástupkyň vedení 31 svazů sdružených v konfederaci, jednoznačně podpořila vyhlášení stávkové pohotovosti s okamžitou platností. Hlavními důvody jsou bezprecedentní dopady vládního „konsolidačního“ balíčku na zaměstnance, nespokojenost se současným způsobem správy země, nesouhlas s postupem ze strany vlády a nevedení dialogu se zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů. Naším cílem je zmírnit dopady balíčku na zaměstnance a jejich rodiny.

 

 

 Galerie:

Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů, se včera, tj. v pondělí 15. května 2023 sešli ve Strakově akademii (Úřad vlády ČR – pozn. red.) na třetím letošním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, aby projednali návrh vládního „úsporného balíčku“ a „důchodové reformy“.

Hlavním tématem jednání sociálních partnerů byl tzv. ozdravný plán vlády Petra Fialy pro veřejné finance, který strany vládní koalice představili ve čtvrtek 11. května. Jak již v dřívějších informacích z vlády zaznělo, konsolidační baliček obsahuje 58 úsporných opatření, jejichž cílem je snížit deficit státního rozpočtu v letech 2024 a 2025 téměř o 150 miliard korun. Druhým hlavním bodem jednání tripartity byla připravovaná důchodová reforma, jejímž „cílem je zabránit zhroucení důchodového systému v ČR a zajistit i dalším generacím důstojné penze“.

Obhajoba vládního konsolidačního balíčku

„Jednali jsme se sociálními partnery v podstatě tři pracovní dny poté, co jsme vytvořili koaliční dohodu a představili veřejnosti naše kroky,“ konstatoval, na tiskové konferenci po jednání tripartity, premiér Petr Fiala. „Ta opatření jsou důležitá, to jsme dnes znovu zdůraznili. Tempo zadlužování je hrozivé. Pokud bychom něco neudělali, pokud bychom, jak se říká, nešlápli na brzdu, tak schodek v příštím roce by byl vyšší o 94 miliard korun, v roce 2025 o 148 miliard, a to prostě není možné. Máme odvahu s tím něco udělat a ta opatření jsme představili,“ uvedl předseda vlády a zdůraznil, že větší část snížení schodku státního rozpočtu tvoří úspory na straně státu a jen menší tvoří zvýšení jeho příjmů.

Dále uvedl, že tzv. konsolidační balíček sníží deficit veřejných financí z 3,5 procenta HDP na 1,8 procenta HDP v roce 2024 a 1,2 procenta HDP v roce 2025. Nejvíce se úsporná opatření dotknou národních dotačních titulů, úspor na provozu státu a snížení platů ve veřejné sféře. „Za opatřeními jako vláda a vládní koalice, a to je důležité, stojíme a máme k nim silný mandát z voleb. Slibovali jsme občanům, že takováto opatření připravíme, a také jsme je připravili,“ připomněl premiér Fiala ve svém úvodním proslovu.

Podle premiéra Fialy konsolidační balíček rovněž zahrnuje změny na příjmové straně, jako je zvýšení DPH a zrušení daňových slev a výjimek nebo vyšší zdanění alkoholu a tabáku. Zlevnění by mělo naopak nastat u potravin a bydlení. V rámci úsporného balíčku dojde také ke zvýšení daně z nemovitosti a daně z příjmu právnických osob.

Premiér Petr Fiala se také zmínil o tom, že na jednání tripartity zazněly různé názory směrem ke konsolidačnímu balíčku, přičemž se, napříč spektrem účastníků, to je zaměstnavatelů a odborů, lišily v názorech, které kroky v rámci konsolidačního balíčku je vhodné přijmout, a které nikoliv. Poznamenal, že se tyto názory odlišovali i v rámci jednotlivých delegací. Proto také dále prohlásil: „Očekávali jsme, že proti našemu ozdravnému balíčku bude vyvíjen určitý tlak, a chápeme, že jsou tu hájeny určité konkrétní zájmy, ať už konkrétních sociálních skupin, nebo profesních skupin. Ale my stojíme za tím, že toho řešení je správné pro občany České republiky, pro Českou republiku, pro naši dobrou budoucnost, a že je po všech stránkách vyvážené,“ prohlásil předseda vlády, ve své reakci na výrazně nesouhlasné názory ze strany odborů, tak jak je odboráři během jednání tripartity dali najevo. „Znovu zdůrazňuji, že jsme hodně dbali na to, aby sociální balíček nezasáhl významně žádnou sociální skupinu a aby se těch nejohroženějších, nejzranitelnějších v naší společnosti dotkl co nejméně,“ dále k tomu poznamenal Petr Fiala

Druhým hlavním bodem jednání tripartity byla důchodová reforma, jejímž cílem, podle vlády Petra Fialy, je upravit výpočty věku odchodu do důchodu, změny valorizací již vyplácených penzí a úpravy pravidel pro předčasné odchody do důchodu. Jedním z cílů důchodové reformy je také zajistit vyšší důchody pro osoby samostatně výdělečně činné.

Premiér Petr Fiala také oznámil, že účastníci tripartity poděkovali za dlouholetou angažovanost při těchto jednáních místopředsedovi Rady hospodářské a sociální dohody ČR a prezidentu Svazu průmyslu a dopravy (SPD) ČR Jaroslavu Hanákovi, který končí ve své funkci prezidenta SPD ČR. Načež vzápětí dodal, že se také rozloučili i s předsedou Hospodářské komory ČR Vladimírem Dlouhým, který se pravidelně zúčastňoval jednání tripartity jako host, a který rovněž odchází z této své funkce.

Ocenění snahy vlády o konsolidaci veřejných financí

Poté se ujal slova prezident SPD ČR Jaroslav Hanák, který v úvodu svého vystoupení nejprve uvedl, že je dobře, že vláda přistoupila ke zpracování návrhu konsolidačnímu balíčku, protože je potřeba ekonomickou situaci u nás řešit. Ale, vzápětí však dodal, že Česká republika není na tom ekonomicky zase až ta špatně, protože se vcelku vyrovnává s těmi problémy, které v roce 2020 přinesla covidová pandemie a další následné problémy ekonomického charakteru, jako byl růst cen energií apod. V této souvislosti zároveň konstatoval, že hovoří za firmy, které, podle jeho názoru, tyto těžkosti a problémy ekonomiky nakonec zvládnou. Načež dodal, že česká ekonomika zvládla krizi v letech 2008 až 2012, zvládla dopady ekonomických opatření za bývalé vlády expremiéra Andreje Babiše, a rovněž i následující energetickou a ekonomickou krizi. Domnívá se tedy, že český průmysl, česká ekonomika současné problémy dokáže také překonat.

Ale, na druhé straně poznamenal, že přirozeně bude záležet na tom, jak tuto situaci dokáží zvládnout čeští politici. Dále poznamenal, že přijetím konsolidačního balíčku, se o to snaží. Na adresu současné vlády si však neodpustil kritickou poznámku, že mu vadí, že k projednávání tohoto balíčku ve vládě nebyli připuštěni její sociální partneři. Kriticky se vyjádřil na adresu této vlády v tom smyslu, že připravovaná opatření budou uplatňována v letech 2024–2025, zatímco by měly, podle něho, být uvedena v život již letos. Tedy, že již v letošním roce mohlo dojít k propouštění státních úředníků, mohly se omezit různé výdaje, zrušit agendy na ministerstvech apod.

Načež v průběhu tiskové konference, v souvislosti s kritikou vlády ze strany odborů za to, že neprojednávala přípravu úsporného balíčku se svými sociálními partnery, Jaroslav Hanák uvedl, že „zatím k žádnému věcnému dialogu nedošlo. Žádáme proto vládu o detaily návrhů a projednání některých opatření s dopadem na firmy a jejich konkurenceschopnost. Od vlády očekáváme dodržení standardního legislativního procesu, včetně řádného meziresortního připomínkového řízení a důkladného projednání našich připomínek. Na všech příslušných resortech by měla být neprodleně zahájena konstruktivní jednání se zaměstnavateli tak, aby došlo k jasnému vyhodnocení všech dopadů a praktických aspektů jednotlivých opatření,“ uvedl Jaroslav Hanák.

Kritický názor odborů ke konsolidačnímu balíčku

Za odbory vystoupil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který velmi kriticky vyjádřil k tomu, že vláda svým sociálním partnerům nepředložila žádné relevantní podklady ke konsolidačnímu balíčku a důchodové reformě. Připomněl, že vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka měl za úkol, který dostal již v loňském roce, průběžně organizovat porady ekonomických ministrů za účasti sociálních partnerů, což se však stalo jen jednou. Sociální partneři tedy neměli žádnou příležitost tyto vládní materiály, které byly představeny vládou v minulém týdnu, připomínkovat. Předseda ČMKOS znovu zdůraznil, že odbory požadovaly, aby byly do těchto přípravných prací na tézích ekonomických opatřeních vlády, jak byly zpracovány vládou, zapojeny, což se však stalo až po roce! Takto, podle Josefa Středuly, nevypadá sociální dialog!

Poté měl předseda ČMKOS Josef Středula řadu kritických poznámek k úspornému balíčku. Zejména se kriticky věnoval návrhu vlády na zavedení daňových odvodů u zaměstnaneckých benefitů, jak to vlády v minulém týdnu prezentovala. Zdůraznil, že od s tímto navrhovaným daňovým zatížením pro zaměstnavatele zaměstnaneckých benefitů nesouhlasí. A to proto, že, podle průzkumu mezi odboráři, to nakonec povede ke zrušení zaměstnaneckých benefitů, protože se zaměstnavatelům již nebudou ekonomicky vyplácet. Podle něho to znamená praktickou likvidaci benefitů. Načež dodal, že toto opatření nebude řešit problémy veřejných financí, ale zhorší ekonomickou situaci zaměstnanců a jejich rodin. Mimochodem, k tomu můžeme poznamenat, že právě benefity jsou nedílnou součástí kolektivních smluv. Takže kromě zvýšení platů a mezd odbory těmito benefity zajišťují pro zaměstnance lepší pracovní podmínky.

Ostrá výměna názorů mezi Petrem Fialou a Josefem Středulou

V průběhu tiskové konference rovněž došlo na to, že premiér Petr Fiala označil stávkovou pohotovost odborů, kterou včera, před jednáním tripartity, vyhlásila Českomoravská konfederace odborových svazů, za nezodpovědnou. Prohlásil, že k dialogu nepatří nátlakové akce, řekl předseda vlády po jednání tripartity s tím, že vláda není připravena ustupovat. „Jsme připraveni hájit naše názory a rozhodnutí. K dialogu ale nepatří nátlakové akce. Stávkovou pohotovost považujeme za nezodpovědnou,“ řekl Petr s tím, že koalice krokům odborů nerozumí.

Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly za situaci může extrémně špatná komunikace vlády. „Stávková pohotovost je legitimním právem odborů, jak dát jasně najevo náš pohled. K jednání jsme vyzývali půl roku. Vzneseme požadavky,“ uvedl Středula během tiskové konference. Načež dodal, že stávková pohotovost je legitimní právo odborů dát jasně vidět, jak se díváme na situaci, řekl. Další postup, podle něho, budou odbory zvažovat podle průběhu připomínkového řízení k připravovaným návrhům a podle přesného znění návrhů, které vláda musí teprve přepsat do legislativní podoby. V případě důchodů Josef Středula věří ve větší prostor pro debatu. Uvedl také, že někteří odboráři dnes dopoledne na společné poradě hovořili i o možnosti vyhlášení generální stávky.

Uvádíme v naší zprávě informace, které zazněly po včerejším jednání tripartity na následné tiskové konferenci, musíme připomenout, a to v souvislosti se zvažováním dalších kroků Českomoravské konfederace odborových svazů, že Asociace samostatných odborů vyzvala včera ČMKOS k tomu, aby se obě odborové centrály spojily k řešení situace u nás. Jde o to, že současná vláda ČR, ve své podstatě, ignoruje sociální dialog, a to zejména v situaci, kdy současné kroky vlády, které jsou nejhorší za posledních 20 let, dopadají nebývale tíživě na ekonomické a sociální postavení občanů České republiky. Logicky očekáváme vstřícnou reakci ČMKOS.

Přílohy:

 CMKOS_Flipchart_950x680_14_5_23_Tisk.pdf 4.97 MB

 plakat – rodina.jpg 1.34 MB

„České zemědělství má za sebou několik náročných let, kdy pěstitelé a chovatelé čelili nejdříve protipandemickým opatřením a následně kvůli válce na Ukrajině raketovému růstu nákladů a zpřetrhání dodavatelsko-odběratelských vztahů. Kritická je především situace v živočišné výrobě a pěstování náročnějších plodin, jako jsou ovoce, zelenina, brambory či chmel, kde hrozí razantní útlum produkce a následkem toho další pokles potravinové soběstačnosti Česka. Oznámit českým zemědělcům škrt v dotačních podporách ve výši 10,2 miliard korun v následujících dvou letech, s nimiž již počítali, a navíc bez uvedení dalších detailů, považujeme za populistický a nesystémový krok, který přispěje k dalšímu ohrožení produkce kvalitních domácích potravin za dostupné ceny pro obyvatele. Pro sektory, jako je chov prasat nebo drůbeže, se jedná o téměř jedinou formu podpory a krácení dotací pak ještě více prohloubí konkurenční nevýhody, které máme vůči našim sousedům. Jedná se například o stále přísnější požadavky na welfare, jako je zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027, který se nebude týkat celé Evropské unie.

Na základě návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV) vláda rozhodla o tzv. úsporném balíčku, jehož cílem je, podle vlády, snížit deficit státního rozpočtu a stabilizovat veřejné finance. Parlamentní opozice a odbory, po seznámení se, se proklamovanými záměry vlády, uvedený úsporný balíček kritizují, že je namířen proti zaměstnancům, rodinám s dětmi a důchodcům, kterým sníží jejich životní úroveň.

Nedávno se ale ve veřejnosti objevily úvahy o tom, že NERV navrhuje vládě znovu zavést karenční dobu, to je období, kdy zaměstnanec po dobu prvních tří dnů nemoci nebere žádný plat či mzdu. Karenční doba byla zavedena v roce 2010 a zrušena byla v roce 2019. Právě tato otázka, bude-li karenční doba znovu zavedena či nikoliv, nás vedla k tomu, že jsme o názor na karenční dobu požádali předsedkyni Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou, které jsme položili několik otázek.

Argument Národní ekonomické rady vlády zní, že karenční doba snižuje náklady zaměstnavatelů. Jak to vidíte vy, jako zdravotnické odbory?

Podle našeho odborového svazu není tento argument správný. NERV ho předkládá kvůli tomu, že první tři dny nemoci zaměstnance hradí zaměstnavatel. Ale, jako odbory, problém karenční doby vidíme úplně jinak. Právě v roce 2019 jsme zrušení karenční doby, jako odboráři, velice uvítali. Vždyť svým způsobem jsme karenční dobu považovali za trest pro nemocného člověka. Ano, dotyčný zaměstnanec, který onemocněl, byl potrestán již tím, že byl, po dobu své nemoci, vyřazen z aktivního života. Načež byl dále potrestán i tím, že odebráním platu či mzdy po první tři dny jeho nemoci, se mu snížila výše jeho platu či mzdy. To je, podle nás, vůči němu nespravedlivé.

Bude-li znovu zavedena karenční doba, důsledky pro člověka budou značně zhoršené, a to nejen po stránce finanční, ale i zdravotní. Vždyť, tím, že chodí do práce, může se jeho zdravotní stav zhoršit, což by znamenalo, že dotyčný nemocný ochoří třeba i na delší dobu, než když zůstane první tři dny doma a vyleží se z nachlazení či překoná jiné zdravotní potíže.

Zde musím připomenout názor ministerstva zdravotnictví, že zavede určité bonusy pro ty, kteří pečují své zdraví tím, že chodí na preventivní programy, tak potom těmto lidem sebereme tyto výhody tím, že jim zavedeme karenční dobu.

Jako protiargument na znovuzavedení karenční doby ještě dodám, že v době covidové jsme slyšeli od odborníků, že když člověk ochoří, má zůstat doma. Má to vyležet. Přitom, je-li nemocen infekční nemocí, tak chozením do práce ohrožuje své spoluzaměstnance, a také i lidi ve svém blízkém okolí.

Faktem je, že v současné době, řada našich občanů, i když onemocní nebo má jen určité zdravotní potíže, raději chodí do práce, než aby zůstala doma. Je to především z finančních důvodů, kdy lidé, kteří spadají do kategorie nízkopříjmových, mají obavu, že by neuživili svoji rodinu. Takže, právě pro tyto nízkopříjmové kategorie našich občanů, může být sebrání jejich výdělku po první tři dny nemoci, nakonec i fatální, a to vzhledem k tomu, jak zdražily energie, potraviny a jiné výdaje potřebné pro chod jejich domácnosti.

Další argument NERVu je, že tyto tři dny může zaměstnanec řešit výběrem placené dovolené, případně i neplaceného volna, to je ze svých z vlastních úspor…

Tento argument NERVU nám připadá jako nehorázný. Jestliže ministerstvo práce a sociálních věcí již nějakou dobu argumentuje, že si lidé mají požádat o různé sociální dávky, nestačí-li pokrýt své výdaje na chod domácnosti, tak zavedením karenční doby jim budeme jejich neutěšenou finanční situaci dále zhoršovat.

Současně musím poznamenat, že nás velice překvapilo, že strany vládní koalice mají, jak jsme slyšeli, protichůdné názory na zavedení karenční doby. Pro zdravotnické odbory je zavedení karenční doby nepřijatelné, a to zejména z hlediska toho, že jedním z důvodů jejího zavedení je snížení schodku státního rozpočtu, jak navrhuje NERV. Myslíme si, že zdravotní stav obyvatelstva není možné řešit na úkor státního rozpočtu, když lidé budou přecházet choroby, tak mohou nakazit své kolegy v práci, takže v konečné fázi výdaje na nemocenskou budou vyšší, a zároveň se tak zhorší zdravotní stav obyvatelstva. Musím opět zdůraznit, že nemocný člověk patří do postele, a nikoliv do práce. Finanční situace nemocného nemá ohrožovat jeho zdravotní stav. Navíc, znovu zopakuji, nemocný ohrožuje nejen sebe, ale lidi i kolem sebe.

Jenže, návrh NERVu údajně podpořil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s tím, průměrná nemocnost u nás vzrostla…

Víte, zastánci znovuzavedení karenční doby, argumentují tím, že průměrná nemocnost u nás vzrostla o více než jednu třetinu. K tomu však dodám, že covidové období, které jsme prožili v letech 2020 až 2021 zamávalo se všemi statistickými údaji o nemocnosti. Takže, podle nás, tyto údaje za tyto roky nelze brát jako relevantní. Myslíme, že nebudou relevantní ani údaje za rok 2022, protože řada lidí má určité následky po prodělání covidu. Jsou odhady, že jde o 15 až 20 % lidí, tedy těch, kteří mají postcovidové komplikace. Tito lidé mají řadu vážných potíží, kdy někteří z nich mohou, na jejich základě, zůstat i doma, protože nejsou schopni jít do práce. To vše běžné statistické údaje, které zde byly před rokem 2020, podle nás, zkresluje.

Ještě připomenu, že v době covidu nám pomohlo to, že karenční doba byla zrušena, lidé zůstali doma, nešli do práce. Infekci dále neroznášeli. V podstatě se zabránilo tomu, že by byli další nemocní. Pokud vím, ministerstvo zdravotnictví čeká se svým stanoviskem na statistické údaje o nemocnosti za rok 2022, které budou známy v průběhu června.

V závěru svých odpovědí na vaše otázky musím znovu zdůraznit, že pro zdravotnické odbory je znovuzavedení karenční doby velmi špatně, a to jak ekonomicky, tak i zdravotně. Prostě, podle nás, by v žádném případě neměla být znovu zavedena!