Národní rozpočtová rada se kritickým okem podívala na návrh penzijní reformy. Chválí za zjednodušení, chybí jí ale plán na zajištění příjmů. O ně se důchodová komise začala více zajímat až nyní.
Společným jmenovatelem je rozdělení současného veřejného systému na dva pilíře – z jednoho má plynout minimální důchod, z druhého zásluhová část vyztužená oceněním kariéry, péče o děti nebo odměnami za delší pracovní nasazení, než ukládá zákon.
Podle Národní rozpočtové rady v čele s ekonomkou Evou Zamrazilovou už takové rozdělení funguje v několika zemích OECD a má své výhody.
„Za nejpodstatnější z nich je možné považovat otevření prostoru pro snížení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a změnu struktury daňového břemene ve prospěch snížení daňového zatížení práce,” hodnotí rada návrh. Záleží podle ní ale na tom, jaké daně by se naopak zvýšily.
Pozitivní je podle ekonomů také celkové zjednodušení systému. Všichni by tak mohli mít průběžné informace o svém důchodovém nároku.
Na druhou stranu se radě nelíbí, že varianty důchodové reformy významně neřeší udržitelnost systému, nebo ji dokonce zhoršují.
Nižší penze?
Pokud jde o úspornou variantu, znamenala by pouhé překlopení systému do nové architektury, ale žádné změny v daňovém systému. Minimální důchod by v takovém případě dosáhl na 22 procent průměrné mzdy, tedy 7740 korun.
Jinými slovy – snížení nákladů důchodového systému vykoupené snížením důchodů. Takový scénář ale ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) odmítá.
Další možností je technická varianta. Systém překlápí do nové struktury a zároveň do pěti let počítá s reformou daňového systému. Chudobu seniorů omezuje jen částečně a jen částečně také oceňuje péči. Základní důchod by dosáhl na 10 500 korun.
„Varianta představuje možnost, jak provést změnu výdajové struktury směrem k vyšší přehlednosti a srozumitelnosti, aniž by došlo ke zhoršení udržitelnosti systému. Zároveň však ukazuje, že ji není možné provést tak, aby si polepšili všichni,” komentuje návrh rozpočtová rada.
Udržitelnost veřejných financí by podle rady ohrozila především třetí navrhovaná varianta, takzvaná spravedlivá. Ta počítá se základním důchodem na 10 500 korun a zvýšením průměrné penze ve všech 10 hlavních příjmových skupinách. Kromě toho zahrnuje 500korunové bonusy na dítě a bonus 240 korun za každý navíc odpracovaný rok. Při jejím zavedení by se zároveň muselo pracovat i na změnách daňového systému.
„Varianta přináší významný růst nákladů na penzijní systém jak bezprostředně po jejím případném zavedení, tak i v dalších letech. Její implementace by tak dlouhodobou udržitelnost veřejných financí velmi významně zhoršila,” míní rozpočtová rada.
Kde na to vzít
„Prezentované návrhy zatím nepřináší systémové řešení udržitelnosti důchodového systému v České republice. V tomto kontextu je nutné uvést, že již existující nastavení důchodového systému lze z dlouhodobého hlediska označit za neudržitelné,” varují dále odborníci.
Jakékoli další výdaje bez nastavení nových příjmů přitom podle nich problém ještě prohlubují.
Případné zhoršení neudržitelnosti veřejných financí by se přitom podle rady neprojevilo až po roce 2030 při nástupu silných generací ze 70. let 20. století do penze, ale mnohem dříve – v podobě zpřísnění hodnoty střednědobého rozpočtového cíle.
Ministryně Maláčová přesto přijala hodnocení Národní rozpočtové rady relativně pozitivně. Souhlasí, že je změnu penzijního systému potřeba doprovodit daňovou reformou. Peníze chce hledat hlavně ve zdanění bank a nadnárodních korporací.
Premiér Andrej Babiš (ANO) i šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) se ale zatím k výsledkům práce Komise pro spravedlivé důchody vyjadřují rezervovaně. Premiér chce vytvořit užší tým složený pouze z expertů, který má návrhy změn projednat.
