VIDEO: Záznam slavnostní části VIII. sjezdu OS SOO

00:00:09 Pavel Bednář, předseda OS SOO
00:08:48 Jana Maláčová, ministrině sociálních věcí
00:24:03 Jan Švejdar, prezident Policie ČR
00:28:47 Josef Postránecký, náměstek pro státní službu MVČR
00:37:08 Jan Willem Goudriaan, generální tajemník EPSU
00:41:25 Josef Středula, předseda ČMKOS
01:02:24 Milena Rácová, předsedkyně SLOVES (slovenský OS veřejné správy a kultury)
01:11:53 Alena Schillerová, ministrině financí
01:35:28 Jaroslav Souček, předseda OS KOVO
01:39:33 Anna Machová, předsedkyně OS kultury a ochrany přírody
01:44:25 Luboš Pomajbík, předseda OS dopravy
01:47:43 Zdeněk Jindřich Oberreiter, předseda OS hasičů

ČMKOS na Profesia Days Brno 2019!

11. dubna se v BVV Veletrhy Brno uskuteční veletrh práce Profesia days Brno 2019. Těšit se můžete nejen na širokou nabídku pracovních míst a bohatý program, ale také na stánek ČMKOS, ve které budou naši právníci připraveni poskytnout návštěvníkům veletrhu bezplatné právní poradenství v oblasti pracovního práva. Více informací o veletrhu najdete na www.profesiadays.cz.
 
Navštivte nás a získejte informace o tom, co zaměstnancům přináší členství v odborech. Těšíme se na vás!
 

Spravedlivější Evropu pro zaměstnance – program EOK pro eurovolby 2019

Evropské volby 23. – 26. května 2019 budou pro evropské zaměstnance rozhodující. Nový Evropský parlament může buď učinit z Evropy lepší místo pro život, nebo může zničit evropskou spolupráci budovanou po mnoho let.
 
Evropská odborová konfederace (EOK) – se 45 milióny pracujících v 90 odborových konfederacích v 38 zemích – je přesvědčena, že je možná spravedlivější Evropa pro pracující, založená na demokracii a sociální spravedlnosti, kvalitních pracovních místech a vyšších mzdách, sociálně spravedlivém přechodu na nízkouhlíkovou a digitální ekonomiku. To by měl být základ nové společenské smlouvy pro Evropu.
 
Pro dosažení férovější Evropy a více demokracie je zásadní silnější a více rozšířené kolektivní vyjednávání – vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli – sociální dialog a participace zaměstnanců ve všech zemích EU.
 
EOK vyzývá všechny odboráře, odborářky a všechny ostatní, aby šli k evropským volbám a aby volili strany a kandidáty, kteří podpoří naše odborové požadavky a přispějí k lepšímu životu žen, mužů, mladých i starších lidí v Evropě.
 
 
Přílohy:
 

Karenční doba už nebude ničit zdraví zaměstnanců

Josef Středula: Karenční doba už nebude ničit zdraví zaměstnanců

Českomoravská konfederace odborových svazů oceňuje přístup poslanců, kteří dnes zvedli ruku pro to, aby zaměstnanci už od prvního dne nemoci mohli znovu dostávat nemocenskou. Napravili tak asociální rozhodnutí senátorů a dlouholetou nespravedlnost. „V Poslanecké sněmovně zvítězil zdravý rozum a zaměstnanec, který se chce léčit, se už nemusí bát. Od roku 2008, kdy byla karenční doba zavedena, upozorňujeme na její velmi negativní zdravotní a sociální dopady. Byl to velmi citelný zásah do rozpočtu zaměstnanců v době nemoci. Názor, že karenční doba byla dobrým opatřením proti zneužívání nemocenské, byl ten nejhloupější argument, uvedl Josef Středula, předseda ČMKOS.

V Praze dne 22. 1. 2019

Přílohy:

Reakce odborů na smrt Jana Palacha

Přečtěte si vyjádření odborového svazu KOVO z 20. ledna 1969 ke smrti Jana Palacha.

„Chceme vás ujistit, že učiníme vše, co je v našich silách pro to, abychom naplnili ideály, pro které neváhal Jan Palach zemřít.“

Nezapomeňte se přihlásit do souteže Zlaté české ručičky!

Jste kreativní a chcete pomoci dobré věci? 1. září jsme zahájili soutěž Zlaté české ručičky. Jde již o několikátý ročník soutěže pro žáky středních škol. Vytvořte hračku pro děti z dětských domovů a vyhrajte poukazy v hodnotě několika tisíc korun a vstup do zábavního Science centra!

Soutěžní výrobky (hračky) je nutné zaslat nejpozději do 29. března 2019 (v případě zaslání poštou rozhoduje razítko podání) na adresu Českomoravská konfederace odborových svazů, „Soutěž 2018/2019“, nám. W. Churchilla 1800/2, 130 00 Praha 3. Soutěžní výrobky (hračky) je také možné po dohodě odevzdat na výše uvedené adrese osobně v pracovních dnech od 7.00 do 15.00 hodin.

Jména výherců budou uveřejněna na www.cmkos.cz a na facebookovém profilu ČMKOS nejpozději dne 16. května 2019. Výhry budou autorům předány osobně v průběhu konce května a června 2019 nebo jim budou zaslány poštou.

Po ukončení soutěže budou všechny hračky předány dětem v dětských domovech.

Kategorie soutěže

Jednotlivci:

  • Kategorie 1: hlavolam nebo stavebnice
  • Kategorie 2: pevná hračka (např. panenka, autíčko, zvířátko, …)

Soutěžní výrobky jednotlivců budou dále rozděleny v rámci jednotlivých témat do následujících věkových kategorií:

  • Kategorie A: do 16 let
  • Kategorie B: od 17 let

Rozhodující je věk autora soutěžního výrobku (hračky) v den odeslání do soutěže.

Kolektivní práce:

  • Všechny kolektivní práce budou tvořit jednu kategorii.

Více informací vč. přihlášky do soutěže a informací o výherních cenách najdete v příloze.

Kontaktní osobou je Ing. Jiří Klepáč, e-mail: klepac.jiri@cmkos.cz, tel.: 602 395 387.

Přílohy:

Tisková zpráva: ČMKOS vyjadřuje hlubokou soustrast a účast s rodinami zemřelých horníků na Dole ČSM

Odborové svazy sdružené v ČMKOS s velkým zármutkem vyjadřují hlubokou soustrast rodinám zahynulých horníků.„Každý smrtelný pracovní úraz je zbytečně ztracený lidský život, je nám nesmírně líto vyhaslých životů horníků z Dolu ČSM, kteří se už nevrátí z práce ke svým rodinám. Důlní neštěstí si opět vybralo krutou daň. Vzhledem k tomu, že šlo i o oběti polské národnosti, jsem v kontaktu se zástupci polských odborů – OPZZ. ČMKOS bude žádat vyšetření všech okolností a příčin neštěstí, Odborový svaz hornictví, geologie a naftového průmyslu bude mít ve vyšetřovacím týmu svého zástupce,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Zmařený život v práci je nesmírnou tragédií nejen pro nejbližší okolí těch, kteří se stali obětí pracovního úrazu. Zaměstnání v hlubinných dolech je stále velmi nebezpečné a rizikové i přes dokonalejší bezpečnostní opatření. Hornické odbory trvale prosazují pro toto náročné povolání lepší pracovní podmínky, například už letos mohou podle nových pravidel využívat předčasné odchody do důchodu.

Přílohy:

Rozhodnutí Senátu ČR nepodpořit zrušení karenční doby, je plivnutí do tváře zaměstnanců

Senát proti zdraví zaměstnanců

Českomoravská konfederace odborových svazů od roku 2008, kdy byla zavedena tzv. karenční doba, upozorňuje na její velmi negativní sociální a zdravotní dopady na zaměstnance.

Dnešní rozhodnutí Senátu ČR nepodpořit její zrušení, je plivnutí do tváře zaměstnanců.  Senátoři, kteří proti zrušení neplacení prvních tří dnů nemoci zvedli ruku, vyslali jasný vzkaz, že je vůbec nezajímá tíživá situace zaměstnaných lidí v době, kdy onemocní.

Poznatky, které máme z odborových organizací z firem, jednoznačně hovoří o tom, že lidé počátek nemoci přecházejí, léčí se sami, berou si dovolenou. Finanční dopad neplacení prvních tří dnů nemoci způsobuje strach být nemocen a léčit se.  Je s podivem, že senátory nezajímají finanční dopady nemoci na lidi s nižšími a průměrnými příjmy. Podle společnosti Trexima například zaměstnanec s hrubou průměrnou mzdou 20 tisíc korun přijde za pět dní nemoci o 2610 korun. To je velmi citelný zásah do jeho rozpočtu. Názor, že karenční doba je dobrým opatřením proti zneužívání nemocenské, je ten nejhloupější argument,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. „Je to velmi špatný signál veřejnosti i vzhledem k tomu, že Senát dlouhodobě toleroval pouhou omluvu v době dlouhodobé nemoci senátora. Věřím, že Poslanecká sněmovna tuto chybu senátorů napraví,“ dodal Josef Středula.

V Praze 20. 12. 2019

Přílohy:

Před sto lety: Uzákonění osmihodinové pracovní doby v prosinci 1918

Počátky samostatného Československa poznamenaly nejen velké národnostními rozpory a prudké spory o jeho hranice, ale také tíživé sociální problémy. Zemí prošla pandemie španělské chřipky, která decimovala obyvatelstvo zeslabené podvýživou a předchozími nemocemi, hospodářské potíže zasáhly všechny závody, plnící do té doby válečné zakázky. Vojáci, kteří se vraceli z fronty, nemohli proto nalézt zaměstnání, což bylo mimo jiné způsobeno i tím, že na jejich původních místech často pracovaly ženy, které je musely během války nahradit. Jen na počátku roku 1919 bylo evidováno 250000 nezaměstnaných. Ceny vzrostly závratnou rychlostí, což se ovšem vůbec nedalo říci o mzdách. Odhadovalo se, že reálná mzda poklesla na 37% úrovně roku 1913.

Euforie nad získáním samostatnosti přehlušila minulé utrpení i současné nesnáze jen na čas. Když si pak lidé uvědomili své potíže, reagovali na ně možná o to prudčeji, oč doufali, že nová republika napraví všechny staré křivdy a ztiší nové bolesti – výsledkem byly bouřlivé demonstrace, hladové bouře a útoky na obchody s potravinami a spotřebním zbožím.

Tato situace vyžadovala energická opatření, 10. prosince 1918 přijalo Národní shromáždění zákon o státní podpoře v nezaměstnanosti. Uzákonění osmihodinové pracovní doby 19. prosince 1918 rovněž rozmnožilo pracovní příležitosti a ulehčilo postavení pracujících – stát tím ale dal také jasně najevo, že mu na přáních dělnictva záleží. Význam odborových organizací v hájení zájmů zaměstnanců zdůrazňovala skutečnost, že jako zpravodaj o tomto návrhu vystoupil Rudolf Tayerle. (Tento zákon schválilo Národní shromáždění již na své první schůzi 14. listopadu, kdy mj. také rozhodlo, že Československo bude republikou a jejím prezidentem se stane T. G. Masaryk.)

Zákon o osmihodinové době pracovní stanovil, že v závodech, podnicích a ústavech provozovaných živnostensky nebo státem, veřejnými či soukromými svazy, fondy, spolky apod., nesmí zaměstnání trvat déle než 8 hodin během čtyřiadvacetihodinového dne nebo nejvýš 48 hodin týdně. Zákon platil i pro osoby pravidelně zaměstnané v zemědělských a lesních podnicích. V hornických podnicích se počítání času komplikovalo dopravou na konkrétní pracovní místo – tím se však směna nesměla prodloužit o více než 30 minut. Při mimořádně těžkých podmínkách (vysoká teplota, nedostatečné větrání apod.) mohl báňský úřad v dohodě se správou závodu a dělnickými důvěrníky nařídit, aby doba práce včetně dopravy nepřesahovala 7 hodin.

Pokud by nastala např. v důsledku živelných událostí a nehod zvýšená nutnost práce, mohla být pracovní doba také prodloužena, ale jen po dobu 4 týdnů v roce a nejvíce o 2 hodiny denně. Jinak každé prodloužení práce (nad 8 hodin denně) se muselo považovat za práci přes čas a příslušně zaplatit. Ale ani tato práce přes čas nesměla trvat déle než 20 týdnů nebo 240 hodin v roce. Pro eventuální další prodloužení práce o 2 hodiny denně na dobu nejdéle 16 týdnů se musel vyžádat souhlas od nadřízených orgánů a úřadů.

Zákon stanovil také přestávky v práci, na nich se mohli zaměstnanci a zaměstnavatelé dohodnout, ale v každém případě po 5 hodinách nepřetržité práce měla následovat nejméně patnáctiminutová pracovní přestávka, v případě mladistvých již po 4 hodinách. Jednou týdně se zaměstnancům musela poskytnout přestávka v délce 32 hodin. Pokud tomu nebránily technické potíže, měla připadnout na neděli. Pro ženy začínal tento klid vždy již v sobotu v 14 hodin.

Noční práce se povolovala jen v případě podniků, kde se provoz nesměl z technických důvodů zastavit. Pracovat v noci směli jen muži starší 16 let, ženy jen výjimečně. Děti pod 14 let se nesměly zaměstnávat vůbec, mladiství mužského pohlaví do 16 let a ženského pohlaví do 18 let mohli vykonávat jen lehké práce, které nenarušovaly jejich tělesný vývoj a neškodily zdraví. Zákon končil důležitým ustanovením, že podniky, v nichž se podle něj zkrátí pracovní doba, nesmí se z tohoto důvodu snížit mzdy, vyměřovaná podle pracovní doby.

Zákon o osmihodinové pracovní době přinášel tedy i další důležitá ustanovení, týkající se nedělního klidu nebo práce dětí, žen a mladistvých. Tato mimořádně důležitá norma byla v jednotlivostech ještě mnohokráte upravována, její ustanovení, zejména prodlužování pracovní doby a práce přes čas, byla v méně příznivých dobách zhoršována v neprospěch zaměstnanců, ale jako celek neztratila nikdy platnost.

Brožura o zavedení 8 hodinové pracovní doby

Brožura o zavedení 8 hodinové pracovní doby

 

Lev Winter, první československý ministr sociální péče, se na přijetí zákona také významně podílel

Lev Winter, první československý ministr sociální péče, se na přijetí zákona také významně podílel.

 

R. Tayerle - generální tajemník Odborového sdružení československého.

R. Tayerle – generální tajemník Odborového sdružení československého

 

 

Autor: Václav Procházka, Bc.