Třináct společností získalo navzdory pandemii covid-19 prestižní ocenění „Bezpečný podnik“

Přestože velká část firem musela čelit velkým komplikacím spojeným s pandemií covid-19, našly se podniky, které se rozhodly udělat pro bezpečnost svých zaměstnanců na pracovištích něco navíc nad rámec zákonem stanovených povinností, což stvrzuje udělení osvědčení „Bezpečný podnik“.
 
Dvě firmy jej získaly poprvé, další subjekty už poněkolikáté a obdiv zaslouží společnosti Nestlé Česko s.r.o.; závod SFINX Holešov a Synthomer a.s., se sídlem v Sokolově, které jsou „Bezpečným podnikem“ už poosmé.
 
Letošní slavnostní květnové předávání ocenění „Bezpečný podnik“ bylo kvůli omezením způsobeným pandemií covid-19 zrušeno. Nicméně podmínky, které bylo třeba splnit pro jeho získání, zůstávají stále stejné a dokazují, že managementy oceněných společností dávají při řízení svých firem stejnou prioritujak hlediskům ekonomickým, tak i bezpečnosti práce a ochraně zdraví svých zaměstnanců na pracovištích. Osvědčení „Bezpečný podnik“ se získává na dobu tří let, kdy po celou dobu je takto oceněná společnost pod zvýšeným dohledem našich inspektorů. Pro firmy je získání takového ocenění prestižní záležitostí.
 
V České republice se v současné době prokazuje platným osvědčením celkem 81 společností, které přispívají zavedením a důsledným uplatňováním systémového pojetí řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ke snižování pracovní úrazovosti i nemocnosti svých zaměstnanců na minimum.
 
K datu 1. 6. 2020 získaly osvědčení „Bezpečný podnik“ následující firmy:
BLOCK a.s., se sídlem ve Valašském Meziříčí
BorsodChem MCHZ, s.r.o., se sídlem v Ostravě
Erich Jaeger, s.r.o., se sídlem v Kopřivnici
KOPOS KOLÍN a.s.. se sídlem v Kolíně
Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., se sídlem v Příbrami
Koyo Bearings Česká republika s.r.o., se sídlem v Bystrovanech
Nestlé Česko s.r.o.; závod SFINX Holešov
Pražská energetika, a.s., se sídlem v Praze
PREdistribuce, a.s., se sídlem v Praze
PREservisní, s.r.o., se sídlem v Praze
Siemens, s.r.o.; o. z. Elektromotory Mohelnice
Synthomer a.s., se sídlem v Sokolově
ŠKODA MACHINE TOOL a.s., se sídlem v Plzni
 
Odpovědný postoj těchto společností je pro naši budoucnost příslibem potřebných a prospěšných změn k prevenci rizik a k ochraně zaměstnanců. Neustálé zlepšování, které je jedním z požadavků programu, pomáhá docílit vyšší úrovně správné praxe v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a proto bude MPSV i SÚIP program „Bezpečný podnik“ podporovat i nadále.
 
O programu „Bezpečný podnik“Cílem programu „Bezpečný podnik“ je zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, docílit tak současně vyšší úrovně kultury práce a vytvořit podmínky pro zavedení a uplatňování integrovaného systému řízení. Splnění požadavků programu „Bezpečný podnik“ je praktickým naplněním zásady dát při řízení právního subjektu stejnou prioritu jak ekonomickým hlediskům, tak i bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí. Společnostem, které splnily podmínky programu, se uděluje osvědčení „Bezpečný podnik“. Program „Bezpečný podnik“ je rovněž nedílnou součástí státní politiky a je zakotven také v Národní politice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České republiky. Více informací o programu je dostupných na http://www.suip.cz/bezpecnost-prace/bezpecny-podnik/.
 
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce
 

3. ročník soutěže PROFESIONÁL – KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI

Dne 22. října 2019 byl Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., vyhlášen 3. ročník národní soutěže PROFESIONÁL – KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI v rámci evropského týdne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
 
Soutěž má za cíl podpořit aktivní přístup ke správnému provádění zákonem uložených činností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v České republice, zpopularizovat tuto pracovní činnost, zvýšit prestiž koordinátora BOZP na staveništi ve vztahu k ostatním účastníkům ve výstavbě a podpořit oprávněné požadavky koordinátorů BOZP na staveništi na řádné finanční ohodnocení jejich činnosti.
 
Soutěž PROFESIONÁL BOZP je národní soutěží jednotlivců, jejímž smyslem je ocenit individuální přínosy osob, které vykonávají práci v dané oblasti, a které napomáhají prosazování kultury prevence rizik v oblasti BOZP ve výstavbě, ke zvyšování úrovně BOZP na staveništích v ČR, ke zlepšení postojů a přístupů jednotlivců, managementů firem i celé veřejnosti k otázkám bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci, ke zvyšování celkové kultury a efektivity práce a podpoře dobrovolného a spontánního přístupu k řešení problémů BOZP v podniku. Jedná se o průlomovou akci, neboť vedle jednorázových i tradičně realizovaných programů pro podniky a jejich celé pracovní kolektivy dosud nebyl v České republice motivačně podpořen a oceňován přínos jednotlivců.
 
Soutěž se vypisuje pro tyto soutěžní kategorie:
A. fyzické osoby zajišťující zákonné povinnosti koordinátora BOZP na staveništi pouze v přípravné fázi, a to při přípravě staveb, tj. od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání objednateli (podle stavebního zákona „stavebníkovi“),
B. fyzické osoby zajišťující zákonné povinnosti koordinátora BOZP na staveništi pouze při realizaci staveb, tj. od převzetí staveniště zhotovitelem až do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby,
C. fyzické osoby zajišťující zákonné povinnosti koordinátora BOZP na staveništi jak v přípravné fázi, tak při realizaci staveb.
Více informací o soutěži najdete zde.
 
  • Zdroj: bozpinfo

Příprava důchodové reformy pokračuje. Komise jednala o úpravách potřebné doby pojištění pro nárok na penzi

Ministerstvo práce a sociálních věcí pokračuje bez přerušení na přípravě důchodové reformy. Návrh zásadních změn důchodového systému je v současnosti v poslední etapě příprav. V pátek 3. července se po vynucené koronavirové pauze sešla Komise pro spravedlivé důchody k diskuzi o jednom z dílčích aspektů důchodové reformy, kterou jsou možnosti úprav potřebné doby pojištění.
 
Ta je v současnosti, společně s dosažením důchodového věku, hlavní podmínkou pro získání nároku na starobní důchod.
 
Celková doba pojištění je součtem dvou druhů období. A to doby pojištění, která v podstatě odpovídá období výdělečné činnosti, popř. doby dobrovolné účasti na pojištění, a náhradní doby pojištění (např. za určitých podmínek období studia, nezaměstnanosti, péče o děti a závislé osoby, nebo období invalidity).
 
Podmínka potřebné doby pojištění v současnosti omezuje nárok na důchod u stovek, nejvýše jednotek tisíc seniorů ročně. Význam podmínky potřebné doby pojištění se však v budoucnu bude zvyšovat. Simulace Ministerstva práce a sociálních věcí odhadují, že počet seniorů, kteří s dosažením důchodového věku tuto podmínku nesplní, bude po roce 2030 významně růst. Jednou z hlavních příčin tohoto růstu pak budou v minulosti přijatá opatření omezující hodnocení studia jako náhradní doby pojištění. Další významnou příčinou mohou být změny na trhu práce v důsledku jeho digitalizace. Ta může například u vybraných skupin jednotlivců zvýšit riziko dlouhodobé nezaměstnanosti, a tím i riziko nesplnění podmínky potřebné doby pojištění.
 
Z tohoto důvodu považuje MPSV za žádoucí otevřít diskusi, zda je vhodné podmínky potřebné doby pojištění změnit. Přirozenou reakcí důchodového systému na výše popsané změny by byla úprava pravidel potřebné doby pojištění. Takové úpravy by přiblížily minimální dobu pojištění v České republice blíže evropským zvyklostem.
 
Možností změn doby pojištění je několik. MPSV předložilo členům Komise pro spravedlivé důchody k diskuzi 4 varianty. Dvě z nich sníží potřebnou dobu pojištění bez dalších změn, dvě potřebnou dobu pojištění sníží a zároveň prováží s výší základního důchodu z 0. pilíře. Předložené varianty se tak liší z koncepčního pohledu i z pohledu mikroekonomických i makroekonomických dopadů.
 
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Zástupce odborů ve vědecké radě univerzity

Akademický senát Západočeské univerzity v Plzni jmenoval Josefa Středulu členem Vědecké rady NTC (Nové technologie-Výzkumné centrum). Je to poprvé v historii, kdy představitel ČMKOS reprezentuje odbory ve výzkumné vědecké instituci.
 
Váíce informací o Vědecké radě a její činnosti naleznete na webu Západočeské univerzity na adrese: 
 

Odbory s vámi v regionech pokračují v dalších městech

Pokračování úspěšného projektu největší odborové centrály ČMKOS, nazvaného ODBORY S VÁMI, se bude měsících červenci a srpnu odehrávat v dalších městech Česka. Právní experti ČMKOS poskytnou zdarma pracovněprávní poradenství v Teplicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové a v Pardubicích. V červeném putovním stanu odborů nabídnou pomocnou ruku všem, na které doléhá nelehká situace v zaměstnání i těm, kteří o práci přišli.
 

Svět lidí za kasou se mění, platy rostou jen některým, říká šéfka odborů

Dlouholetá šéfka odborové organizace Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb řešila za nejtvrdší koronavirové uzavírky roušky pro prodavačky a otevírací dobu v obchodech. Nyní se Renáta Burianová snaží vyjednat, aby řetězce, které to ještě neudělaly, přidaly alespoň pár procent na mzdách.
 
Co jste museli v obchodech v uplynulém období nejvíce řešit?
Ještě než byl vyhlášen nouzový stav, začalo šílenství zákazníků, kteří se vyrazili předzásobovat. Znamenalo to velký tlak na zaměstnance, tak jsme řešili, zda je dodržován zákoník práce.
 
A co se dělo, když vláda vyhlásila nouzový stav?
Přišly na řadu ochranné prostředky. Mluvilo se o zdravotnících, což chápu, na lidi v obchodech se poněkud zapomínalo. Takže já jsem dvě hodiny po vyhlášení nouzového stavu kontaktovala pana premiéra SMS zprávou, protože zaměstnanci šli do obchodů s holýma rukama a obličejem. Teď s odstupem času to tak nevypadá, ale bylo to veliké téma. Ještě čtrnáct dní poté neměli na některých regionálních prodejnách ochranné prostředky. Nebylo to nečinností zaměstnavatelů, všichni se k tomu postavili čelem. Ale ochranné prostředky nikde nebyly.
 
Reagoval premiér na vaše esemesky?
Reagoval, což mne překvapilo, vzhledem k tomu, že jsem byla jedna z milionu. A když jsme opakovaně apelovali, že ochranné prostředky nejsou, přestože on v médiích zároveň říkal, že jsou, tak mi volal a říkal „Tak řekněte, kde teda nejsou!“. Ze zhruba deseti SMS zpráv na šest reagoval, což je dobré na to, že byla vláda pod obrovským tlakem.
 
Co se hlídalo při kontrolách dodržování zákoníku práce?
Přestávky v práci. Obecně je stále nedostatek zaměstnanců, byli přetížení, fyzicky i psychicky, ne všichni zákazníci respektovali nařízení, kdy má do obchodu kdo chodit. Ze začátku byli zákazníci nervózní, arogantní, vznikaly vyhrocené situace. Pak se to trošku zklidnilo, a když začala rozvolnění, stěžovali si zase zaměstnanci, že lidé nenosí roušky, porušují dvoumetrové rozestupy, přistupují k tomu lehčeji. I kvůli té přetíženosti jsme chtěli, ať obchody zůstanou na svátky zavřené.
 
Myslíte o Velikonocích?
Velikonoční pondělí je jeden ze svátků, kdy jsou prodejny uzavřeny, ale v nouzovém stavu to neplatí. Já jsem to samozřejmě věděla, a tiše jsem mlčela, ale paradoxně s tím přišel mluvčí obchodní inspekce a rozvířil debatu. A my strávili čas tím, že jsme apelovali na řetězce, aby nechaly zavřeno. Nakonec to dopadlo dobře a zvítězil zdravý rozum. Stejná debata začala znova kolem 8. května a také se nám podařilo řetězce přesvědčit, aby nechaly zavřeno.
 
Mzdová vyjednávání v obchodních řetězcích už byla před vpádem koronaviru většinou uzavřena, kolektivní smlouvy podepsané. Jak to ale dopadlo tam, kde zatím dohody uzavřené nebyly?
Tam, kde byla kolektivní smlouva uzavřena dopředu, je situace dobrá. Jsme domluveni na tento rok, znovu začneme opět jednat koncem srpna, září. I když bude otázka, co se nám v této situaci podaří dojednat.
 
Pak tu ovšem máme kolektivní smlouvy, které byly rozjednané…
U nich společnosti většinou souhlasí s dodatkem ke kolektivní smlouvě, aby pracovníci nebyli ve vakuu, když smlouva skončila. Zakalkulují do něj i nějaké navýšení benefitů, jako jsou stravenky či penzijní připojištění. Ale nechtějí navyšovat mzdy. Ani nechtějí jít na kompromis, když my jsme žádali například pět procent růstu a zaměstnavatel byl pro dvě procenta. Teď za pandemie navrhují tyto obchody ošetřit situaci dodatkem ke kolektivní smlouvě, ale úplně vypadlo navýšení mezd.
 
Které obchodní řetězce to jsou?
Teď je nemohu jmenovat, vyjednávání ještě běží. Obchodní řetězce na tom ale obecně nejsou tak špatně, aby nemohly lidem přidat aspoň tolik, aby to kopírovalo inflaci a nedošlo k poklesu reálné mzdy. Inflace se čeká kolem tří procent, na konci roku bude zřejmě méně, ke dvěma procentům.
 
Nechtějí přistoupit ani na ta dvě procenta růstu mezd?
Nechtějí, a s tím mám velký problém. Pracovníci v obchodech odvedli obrovský kus práce, tržby byly podle zaměstnanců větší než na Vánoce, pak se to sice zase stabilizovalo, ale k výraznému propadu nedošlo. Jsem si vědoma, že musí dojít ke kompromisu, nemůžeme chtít nereálná čísla. Ale nemůže dojít k poklesu reálné mzdy. V obchodech stále nejsou mzdy nijak velké.
 
Když některé obchodní řetězce nechtějí letos mzdy zvýšit, čím vám to odůvodňují?
Co jsem četla ve sdělovacích prostředcích, mluvily o mimořádných nákladech na zaměstnance, mimořádných odměnách pro ně, nákladech na ochranné prostředky. To beru a nezpochybňuji. Ale nemyslím si, že by obchod byl tak dotčen třeba jako cestovní ruch, tam vidím velký problém. Prostor na minimální navýšení mezd je. Je to z mého pohledu trochu využívání nynější situace.
 
Už před koronavirem jste odhadovali, že nárůst mezd v obchodech letos v průměru zpomalí na šest až sedm z loňských deseti procent. Teď čekáte, že to bude ještě méně?
Šesti- až sedmiprocentního růstu mezd nedosáhneme v žádném případě. Pokud se v nově uzavřených kolektivních smlouvách podaří nějaký růst nad inflaci, budu to považovat za obrovský úspěch. Před lety bylo navýšení výdělků pro mě velké téma, protože v obchodě byly mzdy na úrovni té minimální. Za tři čtyři roky intenzivního tlaku se mzdy o hodně procent zvýšily, ale pořád to není dost, protože jsme začínali z nízké startovací úrovně.
 
A jak to tedy vypadá nyní?
Bez ohledu na koronavirus, se boj o růst mezd překlápí do toho, aby lidé našli uplatnění na trhu a udrželi jsme jejich zaměstnanost. Pandemie pomohla třeba tomu, že zákazníci, co by normálně samoobslužné pokladny nevyužili, tak k nim nyní jdou.
 
Budou se chtít prodavači a prodavačky učit novým věcem?
Musíme dělat vše pro to, aby byli schopní a ochotní se učit. I když nějaké procento personálu – ti, kteří se budou novým věcem bránit – odejde. Ale obchod se v následujícím období vlivem koronaviru, ale nejen tím promění. Je to i záležitost vzdělávání. Neexistuje, že byste měla člověka, co by se vyučil v oboru a šel pracovat do obchodu, to je snad jeden v republice. Máme tu například střední odborné učiliště, které je členem našeho odborového svazu, ale zájem o něj není.
 
Co se se strachem personálu z inovací dá dělat?
Naše práce je měnit obavy a stereotypy. I krize nyní ukázala, jak je tato práce důležitá. Lidé v obchodě by neměli brát automatizaci a digitalizaci jako hrozbu, ale naučit se s tím pracovat. Já sama patřím ke generaci, co se jí do ničeho nového moc nechce, ale život mne donutil. Kdyby mi někdo před půl rokem řekl, že budu dělat videokonference, tak neuvěřím.
 
Nevezme digitalizace lidem práci?
Odhady odborníků se různí, někdo říká, že v obchodech dojde ke ztrátě pracovních míst. Já čekám jen minimální pokles, tedy pokud se budou lidé ochotni učit něco nového. Zákazník je náročnější než před třemi čtyřmi lety. Dříve byla důležitá nízká cena, dnes také, ale je podstatná pro menší procento zákazníků. Krásným příkladem je Lidl, který dříve lákal na to, že je levný, dnes na kvalitní a čerstvé potraviny a lidé tam chodí. To se promítne do celého obchodu, lidé vyžadují dobrou službu, chtějí poradit. Zaměstnanci se budou muset vyškolit spíše na poradenskou činnost, a to se týká potravin i nepotravinářského zboží.
 
  • Zdroj: Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb
 

Míra nezaměstnanosti v květnu byla 2,5 %

Míra zaměstnanosti 15–64letých (podíl zaměstnaných k populaci v této věkové skupině) očištěná od sezónních vlivů dosáhla v květnu 74,4 % a oproti květnu 2019 se snížila o 0,5 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů po sezónním očištění činila 81,4 %, míra zaměstnanosti žen 67,2 %. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15–29 let očištěná od sezónních vlivů činila 45,7 %, ve věku 30–49 let 87,1 % a ve skupině osob 50–64letých 76,2 %.
 
Obecná míra nezaměstnanosti 15–64letých (podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) očištěná od sezónních vlivů dosáhla v květnu letošního roku 2,5 % a meziročně se zvýšila o 0,4 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů očištěná od sezónních vlivů dosáhla 2,2 %, míra nezaměstnanosti žen 2,9 %.
 
„Odpracovaná doba v květnu zaznamenala meziroční propad o 8 %, což je oproti dubnu s propadem o 22 % výrazné zlepšení. Pozornost tak nyní zasluhují hlavně údaje o samotné nezaměstnanosti, jejíž míra od února vzrostla o 0,7 p. b.,“ upozorňuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
 
Míra ekonomické aktivity 15–64letých (podíl ekonomicky aktivních k populaci v této věkové skupině) očištěná od sezónních vlivů dosáhla 76,4 % a proti květnu 2019 se snížila o 0,2 procentního bodu. Po sezónním očištění míra ekonomické aktivity mužů (83,2 %) převyšovala míru ekonomické aktivity žen o 14,0 procentního bodu.
 
  • Zdroj: Český statistický úřad

Program Antivirus zachránil místo každému čtvrtému zaměstnanci v soukromém sektoru

Přes 14 miliard korun už doputovalo na záchranu pracovních míst z programu Antivirus. Díky podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí se tak podařilo udržet místo každému čtvrtému zaměstnanci. Program MPSV funguje od poloviny března. Jeho cílem je pomoci udržet vysokou míru zaměstnanosti, minimalizovat škody a udržet dobrou kondici české ekonomiky.
 
„Díky programu Antivirus jsme pomohli víc než sedmi set tisícům zaměstnanců, jejichž místa byla ohrožena koronavirovou epidemií. Program od března pomohl zaplatit 1,4 milionu výplat. Ukazuje se, že jde o jeden z nejúčinnějších vládních nástrojů na pomoc firmám a zaměstnancům,“ zhodnotila fungování programu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
 
Firmy a Antivirus
Od 12. března do 1. července 2020 bylo vyplaceno už více než 14 miliard korun. Peníze pomohly celkem 56 765 soukromým firmám. Jde o každou pátou firmu, která dle údajů ČSSZ odvádí pojistné za zaměstnance. Z analýzy MPSV vyplývá, že většina firem si požádala o příspěvek na náhrady mezd za 2 měsíce. Za všechny dosud vyplacené 3 měsíce požádali přibližně 3 z 10 zaměstnavatelů.
 
Z počátku program Antivirus pomáhal zejména v režimu A, tedy firmám se zaměstnanci v karanténě nebo těm se zavřenými provozovnami na základě vládních opatření. S postupným rozvolňováním začal nabývat na významu režim B, tedy pomoc firmám nepřímo zasaženým například skrze pokles odbytu nebo dodávek surovin. Režim B v současnou chvíli představuje podporu ve výši 72 %, režim A 28 %.
 
Pomoc napříč zaměstnanci
Program k 1. červenci pomohl 711 023 jedinečným zaměstnancům. Bylo tak možné udržet každé čtvrté pracovní místo v soukromé sféře. Antivirus od března pomohl zaplatit 1 434 098 výplat.
 
Budoucnost programu
Program Antivirus je nyní schválen do 31. srpna 2020. MPSV v případě potřeby bude prosazovat jeho prodloužení i možné posílení.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Zrušení karenční doby přispělo ke zvládnutí epidemie COVID-19

Přesně před rokem se lidem znovu začaly proplácet první tři dny nemoci. Zaměstnanci od této doby nemusejí kvůli obavě z poklesu příjmu chodit nemocní do práce.
 
Podle průzkumu agentury STEM/MARK chřipku a další virózy před zrušením karenční doby běžně přecházela třetina Čechů. Po zrušení karenční doby se tak počet nemocných s délkou nemoci do 3 dnů přirozeně zvýšil o 1 734 nemocných na 6 506 měsíčně. Zrušení karenční doby tak přispělo ke zlepšení finanční situace nemocných i omezení šíření nákazy. To bylo velmi důležité pro zvládnutí epidemie COVID-19 v Česku.
 
„Karenční doba byla nespravedlivá a já ji považuji za trestání zaměstnanců, kteří jsou nemocní. Je spousta domácností, které jen tak tak vyjdou s příjmy. Pak, když člověk onemocní, raději se rozhodne to přechodit, aby rodinný rozpočet neklesl ještě níž. Znovuzavedení proplácení prvních třech dnů nemoci považuji za velkou pomoc. A teď v době koronakrize se ukázalo, že jde o velmi důležitý krok, díky kterému rodiny nepřišly o příjmy,“ říká ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová.
 
Díky zrušení karenční doby tak nemocní s průměrnou mzdou nepřišli za první 3 dny nemoci o 2 688 Kč. To bylo obzvláště důležité v období vrcholící koronavirové krize. V této době totiž nezřídka byli v karanténě, a tím i na nemocenské, všichni vydělávající členové domácnosti. Například rodina s dětmi, kde oba rodiče vydělávali průměrnou mzdu, tak v době koronavirové krize nepřišla o 5 376 Kč.
 
Zrušení karenční doby zásadně nezvýšilo rozpočtové výdaje na tuto dávku. Průměrné měsíční náklady na nemocenské po 1. červenci 2019 totiž vzrostly zejména kvůli koronavirové krizi. O tom svědčí i vývoj podílu případů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) do 3 dnů před a po zrušení karenční doby. Po zavedení karenční doby se tento podíl zvýšil pouze nepatrně, ze 4,1 % na 4,7 %. Zrušení karenční doby na rozpočtové náklady nemocenské tak má marginální vliv.
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
 

ODMÍTÁME ŠTVAVOU KAMPAŇ PROTI HORNÍKŮM!

Sdružení hornických odborů (SHO) se velmi důrazně ohrazuje vůči vyjádření pana hejtmana Vondráka, ředitelky Krajské hygieny v Ostravě paní Svrčinové i pana ministra Vojtěcha na úkor zaměstnanců OKD,a.s., kdy tito veřejně prezentují, že za současnou situaci, která nastala v důsledku šíření koronaviru na Karvinsku a okolí, zodpovídají zejména nezodpovědní a neukáznění horníci, kteří nedodržují karanténu a scházejí se zahrádkách restaurací a tím dále šíří virus.
 
Je s podivem, že všem výše jmenovaným nevadilo, že od začátku pandemie museli havíři dál pracovat a fárali do dolu společně v klecích, sprchovali se společně ve sprchách, převlékali se společně v šatnách, obědvali společně v jídelnách, jezdili do práce společně v autobusech. A to vše bez možnosti rozestupu či bez možnosti aktivně používat doporučené postupy. Museli, nic jiného jim totiž nezbývalo, pokud nechtěli ztratit práci!
 
Nikomu to nevadilo, i když SHO již březnu upozorňovalo vedení firmy, že práce v dole je extrémně riziková a není možné, a to ze samotné podstaty této práce, dodržovat protiepidemiologická doporučení a navrhovali jsme, že by se měly práce omezit jen na bezpečnostní minimum. 
 
Nevadilo to dokonce ani Krajské hygienické stanici v Ostravě, která nám na náš podnět sdělila, že vše, co OKD,a.s. činí je v pořádku a dostatečné. 
Nevadilo to ani ministerstvu zdravotnictví, které o situaci vědělo. 
 
Pro nikoho nebyl ani problém, když se nemoc začala šířit na lokalitě Darkov. Začalo se hromadně testovat, když zde bylo více jak 20 pozitivních případů. Na lokalitě ČSM se začalo hromadně testovat, až když se objevilo více jak 100 pozitivních případů! A lidé dál museli pracovat!
 
Teď, když situace na Karvinsku a okolí začala nabývat nebývalých rozměrů, se najednou všichni chovají, jako by se stalo něco nečekaného. 
Media nás staví do role roznašečů nebezpečné nemoci po celé zemi a jsou i tací, kteří navrhují uzavřít okres Karviná a Frýdek-Místek do nepropustné karantény. Některá media si dokonce dovolují prezentovat názory nás odborářů, které nikdy nezazněly a kdy např. Seznamzprávy.cz evidentně vědomě lhal.
 
Všichni zaměstnanci OKD,a.s. jsme už z celé situace velmi frustrovaní. Mnoho z nás je v karanténě, protože jsme se setkali s pozitivními kolegy. Mzda v karanténě činí 60% ze mzdy. Většina pozitivních byla infikována v práci, protože do té museli docházet, aniž by to mohli nějak ovlivnit, jsou postiženi oni i jejich rodiny. A to nejen finančně. 
V neposlední řadě je totiž celý náš okres Karviná, společně s okresem Frýdek-Místek, celou touto situaci stigmatizován nejen vůči zbytku republiky, ale i vůči celému světu. 
 
Zodpovědnost za tuto situaci v žádném případě nenesou horníci! 
Sdružení hornických odborů
Karviná, 30. června 2020