Platová matematika – Od čtyř do devíti

Redaktor Radmil Švancar se v připojeném článku z Učitelských novin podrobně zabývá plněním slibů, které učitelé dostali v souvislosti se slíbeným navyšováním platů v tomto roce. Místo devíti procent jim nakonec byla přiznána pouze čtyři procenta do tarifů, na nepedagogické pracovníky se nedostalo.
 
Kromě analýzy vývoje a současné situace kolem platů ve školství je zveřejněno i stanovisko školských odborů.
 
S pozdravem vedení ČMOS PŠ
 
Přílohy:
  • Zdroj: ČMOS PŠ

OS KOVO podporuje požadavky školských odborů na spravedlivé platy

Dopis předsedy OS KOVO Jaroslava Součka ministru školství Robertu Plagovi.
______________________________

Odborový svaz KOVO (OS KOVO) plně podporuje oprávněné požadavky zaměstnanců ve školství na spravedlivé navýšení platů. Zaměstnanci v nich prostřednictvím Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS školství) protestují proti Vašim nepochopitelným krokům, kterými jste porušil závazek vlády, navýšit v roce 2021 platy učitelů o 9 %.
 
Společně s našimi kolegy ze školství ale i s nejširší veřejností s obavami sledujeme Vaše bezprecedentní jednání, při kterém nerespektujete sociální dialog. Vládě jste předložil svoji vlastní verzi návrhu zvyšování platů, která zaměstnance poškozuje. Došlo k tomu bez jednání s odbory, zaměstnavateli a s Unií školských asociací ČR – CZESHA a bez respektu k jejich návrhům v připomínkovém řízení.
 
Vaše rozhodnutí zvýšit tarify učitelům o 4 % a zbytek ponechat jako nadtarifní složku platu je zklamáním nejen pro učitele, ale pro všechny, kteří oceňují jejich záslužnou a těžkou práci v době koronavirové pandemie. Na nepedagogické pracovníky jste přitom zcela zapomněl.
 
Politici by zvlášť v dnešní době, kdy společnost je stižená nebezpečnou pandemií, měli podpořit ty, kteří bojují v první linii. Zaměstnanci ve školství mezi takové bezpochyby patří. Spravedlivé ocenění jejich práce je samozřejmostí. Vaši snahu obejít sociální dialog a ušetřit na nesprávném místě, považuje OS KOVO za nepřijatelnou a pro zaměstnance ve školství urážející.
 
Jaroslav Souček
předseda Odborového svazu KOVO
 
 
  • Zdroj: Odborový svaz KOVO

Přednost při očkování budou mít i klienti a zaměstnanci sociálních služeb

Vláda na svém jednání ve středu 13. ledna 2021 projednala Metodický pokyn pro očkovací kampaň (Plán provedení). Ministerstvu práce a sociálních věcí se během jeho přípravy podařilo u Ministerstva zdravotnictví uplatnit většinu připomínek.
 
Plán tak nyní počítá i s přednostní vakcinací nejohroženějších skupin. V první fázi tak bude zahájeno očkování klientů domovů pro seniory, se zvláštním režimem, pro osoby se zdravotním postižením a klientů odlehčovacích pobytových služeb. Kromě toho budou očkováni také zaměstnanci těchto služeb, kteří jsou s klienty v přímém kontaktu. V součtu se jedná o více jak 100 tisíc lidí. Ve druhé fázi pak bude zajištěno očkování pro další zaměstnance v sociální oblasti.
 
Ministerstvo zdravotnictví připravilo tento „plán“ s jediným cílem, a to ochránit obyvatele ČR a omezit další šíření nákazy v populaci. Postupy jsou nastavené tak, aby bylo možné dosáhnout v co nejkratším čase co možná nejvyšší proočkovanosti populace.
 
Plán počítá s přednostní vakcinací nejrizikovějších skupin. Mezi ty patří i klienti a zaměstnanci sociálních služeb.
 
V první fázi (Fáze IA) bude zajištěno očkování pro klienty a pro zaměstnance v přímém kontaktu s klienty domovů pro seniory, se zvláštním režimem, pro osoby se zdravotním postižením a odlehčovacích služeb v pobytové formě.
 
Od února (Fáze IB) bude pokračovat očkování pro zaměstnance všech sociálních služeb v přímém kontaktu s klienty, sociální pracovníky na obecních úřadech, pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), zaměstnance zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), dále pro sociální pracovníky úřadů provádějící sociální šetření pro příspěvek na péči, a v neposlední řadě i pro lékaře posudkové služby.

Pro rezervaci termínů bude pro zájemce o očkování zřízen Centrální rezervační systém (CRS) jako elektronický nástroj celorepublikového řízení očkování proti onemocnění COVID-19. Ve fázi IA se klienti a pracovníci domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovů pro osoby se zdravotním postižením a odlehčovacích služeb v pobytové formě registrovat nemusí.
 
Ministerstvo práce a sociálních věcí bude poskytovat veškerou součinnost všem zainteresovaným subjektům a krajským koordinátorům při zajištění očkování prioritních skupin a zajištění očkování v zařízeních sociální péče.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Výše příjmu rozhodného pro účast na nemocenském pojištění nově činí 3 500 Kč

V souvislosti s každoročním vyhlášením průměrné mzdy, resp. jejím zvýšením (nařízení vlády č. 381/2020 Sb.), se s účinností od 1. ledna 2021 změnila také výše rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Tzv. rozhodný příjem, tedy minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, se od uvedeného data zvyšuje z původních 3 000 Kč na 3 500 Kč měsíčně (sdělení MPSV č. 436/2020 Sb.).

Zvýšení rozhodného příjmu má význam pro účast na nemocenském pojištění, od kterého se následně odvíjí i účast na pojištění důchodovém. Sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc musí činit alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění.

U takového zaměstnání, kde je sjednaná částka započitatelného příjmu nižší než nově stanovená částka 3 500 Kč anebo příjem nebyl sjednán vůbec, bude zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhne započitatelného příjmu alespoň 3 500 Kč (jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu). Částka rozhodného příjmu 3 500 Kč se u více zaměstnání malého rozsahu, která zaměstnanec vykonává u jednoho a téhož zaměstnavatele, posuzuje v celkovém úhrnu. Zaměstnanci, který byl v roce 2020 účasten nemocenského pojištění, avšak jeho příjem není sjednán aspoň ve výši 3 500 Kč, zaniká účast na pojištění k 31. 12. 2020 a zaměstnavatel ho k tomuto datu musí z pojištění odhlásit. 

Příklad:
Zaměstnanec má sjednán v roce 2020 rozhodný příjem 3 000 Kč. Od ledna 2021 by tak nadále již nesplňoval podmínku minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Ze zákona tak ke dni 31. 12. 2020 zaměstnanci zanikla účast na pojištění, od 1. 1. 2021 je jeho zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu.

Zaměstnavatel má v tomto případě povinnost zaměstnance odhlásit z účasti na pojištění (formulář Oznámení o nástupu do zaměstnání / skončení zaměstnání).

Zaměstnavatel znovu přihlásí zaměstnance k pojištění do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž bude zúčtován příjem aspoň 3 500 Kč (opět za pomoci formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání / skončení zaměstnání). Pokud byla dříve uplatněna žádost o některou z dávek nemocenského pojištění, podává se přihláška na příslušnou OSSZ současně s podklady pro výpočet dávky.

 
 
  • Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
 

Při očkování proti COVID-19 náleží zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy. Očkování ale zaměstnavatel nařídit nemůže

Očkování proti nemoci COVID-19 je v současné chvíli jedinou účinnou ochranou proti této nemoci a je na místě očkování doporučit všem, nejen ohroženým skupinám obyvatel.
 
Přesto současná právní úprava neumožňuje zaměstnavateli jednostranně nařídit zaměstnanci, aby se podrobil očkování proti COVID-19. Očkování bude dobrovolné. Zaměstnavatel tedy nemůže očkování nařídit a ani zaměstnance sankcionovat za to, že se odmítnou nechat očkovat.
 
Podle právního specialisty OS KOVO Mgr. Vladimíra Plachty, zakládá nemožnost zvolení termínu očkování nárok zaměstnance na udělení pracovního volna s náhradou mzdy. „Zatím všechny schválené vakcíny v ČR jsou rozloženy do dvou dávek a druhá dávka by se měla podat v rozmezí 21‒28 dní. Skladování vakcín je problematické a je nutné zajistit velmi nízké teploty ‒ až -70 °C. Lze předpokládat velký zájem o očkování a z důvodu kapacit nebude možné si zvolit termín, kdy se dostavit, tudíž očkování bude nutné provádět i v pracovní době zaměstnanců. Je v zájmu všech zaměstnavatelů, aby se šíření nemoci COVID-19 zastavilo a nezpůsobovalo onemocnění a pracovní neschopnost zaměstnancům. Předpokládám, že zaměstnavatelé budou očkování sami podporovat. Z tohoto důvodu se domnívám, že při očkování proti nemoci COVID-19 zaměstnancům náleží pracovní volno s náhradou mzdy,“ uvedl Mgr. Vladimír Plachta.
 
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Zaměstnanci náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu při vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
 
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu náleží také při pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce. „Očkování např. proti chřipce je dobrovolné a nesouvisí s výkonem práce, tedy náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nenáleží. Zaměstnanec by se měl očkovat mimo pracovní dobu. Při očkování na COVID-19 vás lékař zřejmě vyšetří, změří teplotu, případně tlak a určí, zda můžete očkování absolvovat. Dle novely § 30 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou hrazenými službami vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním. Očkování proti nemoci COVID-19 je zařazeno mezi hrazené služby z veřejného pojištění,“ upřesnil právní specialista OS KOVO.
 
 
  • Zdroj: OS KOVO

ČMKOS k důchodové reformě

ČMKOS považuje důchodovou reformu za důležité téma současnosti, které vyžaduje vzhledem k dlouhodobým zásadním sociálním i ekonomickým dopadům společenský konsensus založený na co nejširším uznání opodstatněnosti a spravedlnosti navrhovaných reformních opatření rozhodujícími politickými aktéry. Proto se ČMKOS zapojila spolu se zástupci politických stran, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, sociálních partnerů, odborné a občanské veřejnosti aktivně do činnosti Komise pro spravedlivé důchody, v jejímž rámci byla v uplynulých letech diskutována zásadní témata související se zajištěním sociálně přiměřených a dlouhodobě finančně udržitelných důchodů pro současné i budoucí generace, včetně návrhů, které jsou obsaženy v předložených návrzích zákonů.

Za zásadní problém předloženého souboru zákonů k provedení důchodové reformy podle názoru ČMKOS je, že se nezabývá příjmovou stranou systému důchodového pojištění. U předložených návrhů tak chybí ukotvení, které návrhy obsažené v překládaných zákonech prováže s aktuální situací státního rozpočtu, resp. s ekonomickou realitou. Tato výhrada je o to vážnější nejen vzhledem k aktuální koronavirové krizi a jí doprovázející krizi ekonomické, ale též vzhledem k přijímaným opatřením státu, zvláště v daňové oblasti. Tato přijatá opatření, zejména zvláště zrušení superhrubé mzdy, zavedení stravovacího paušálu ale i další výrazné daňové změny zásadním způsobem ovlivní stav a vývoj veřejných financí a v tím samozřejmě i možnost přijmout naznačený směr důchodové reformy. Bez vyjasnění postavení a vývoje důchodového systému v rámci nového uspořádání veřejných financí fakticky nelze dost dobře a zodpovědně o žádné důchodové reformě rozhodnout. V této souvislosti ČMKOS požaduje, aby do důvodové zprávy byla doplněna pasáž o finančních dopadech zrušení superhrubé mzdy ve vztahu k možnostem financování nákladů důchodové reformy.

ČMKOS je názoru, že předkládaným návrhem zákona se nenaplní proklamovaný záměr předkladatele, aby došlo k optimálnímu a paralelnímu posílení tří klíčových aspektů, a to spravedlnosti, srozumitelnosti a udržitelnosti důchodového systému. Jen těžko budou zaměstnanci, kteří český důchodový systém ve významné míře odvody ze svých mezd převážně financují, nový systém považovat

– za spravedlivý, jestliže po celý život pracovali a odváděli nemalé pojistné, a nová úprava jim zajistí prakticky jen stejnou výši důchodu jako dosud, ale jen v případě, že se snížená výše zásluhové části jejich starobního důchodu nově zvýší o pevnou částku za každý celý rok doby pojištění nad 35 let, zatímco např. osobám, které odpracovaly jen 25 roků zaměstnání a odváděly v této době pojistné jen ve zcela minimální výši, a po zbývající část života se pohybovaly v šedé ekonomice, se jejich důchod zvýší o tisíce Kč měsíčně, popř. i na více než dvojnásobek proti současné právní úpravě,

– za srozumitelný, jestliže pro starobní důchody bude zavedena, ačkoliv to není nezbytné, solidární část a zásluhová část důchodu a u ostatních důchodů zůstane zachována základní výměra a procentní výměra, (z věcného hlediska tato formulační změna kromě komplikace právní úpravy nic nepřináší), což znepřehlední jak dávkovou formuli, tak valorizaci důchodů, i když zvýšení základní výměry do jakékoliv výše lze provést i bez této změny. Rovněž nová definice osobního výpočtového základu pro nultý a první pilíř je tak složitá a pro běžného pojištěnce nesrozumitelná, že si její správnost nezkontroluje skoro nikdo, a navíc se díky všem parametrům bude v čase měnit – není tedy ani pravdou, že člověk bude v průběhu života lépe než dnes vědět, jak velký důchod bude mít v budoucnosti,

– za udržitelný, jestliže saldo ročních příjmů z pojistného na důchodové pojištění a výdajů na důchody, jak ukazuje graf č. 3 v důvodové zprávě návrhu zákona se oproti současnému stavu bude dlouhodobě prohlubovat nad úroveň současného dlouhodobého salda, které je předmětem kritiky požadující přijetí takových reformních opatření, která by toto saldo odstranila. ČMKOS v této souvislosti požaduje, aby byl předkladatelem zpracován pro lepší pochopení finančních dopadů navrhované důchodové reformy komplexní souhrn dopadů všech tří předložených návrhů zákonů.

Kompletní stanovisko zaslané do připomínkového řízení najdete v příloze níže.

Přílohy:

Očkování strážníků obecních a městských policií

Předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací se dopisem obrátil na 1. místopředsedu vlády a ministra vnitra s žádostí, aby pro odstranění nejasností a uklidnění zájemců o očkování z řad obecních a městských policií byla zajištěna jednoznačná formulace v Metodickém pokynu pro očkovací kampaň – Plánu provedení, zpracovaném Ministerstvem zdravotnictví, která zařadí strážníky v prioritě očkování na úroveň příslušníků Policie ČR.
 
Tady je odpověď sekretariátu Ústředního krizového štábu: „Vážený pane Bednáři, velmi děkujeme za Váš podnět. V tomto ohledu bychom Vás rádi ubezpečili, že odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra tento zásadní nedostatek uvedl již včera jako jednu ze zásadních připomínek v probíhajícím meziresortním připomínkovém řízení ke zmíněnému materiálu Metodický pokyn pro očkovací kampaň – Plán provedení a bude tak trvat na zařazení strážníků v prioritě očkování na úrovni příslušníků Policie ČR. S pozdravem, sekretariát ÚKŠ.“
 
  • Zdroj: Odborový svaz státních orgánů a organizací

POHLEDY: Předpoklady pro ekonomický vývoj v roce 2021

Poslední číslo v roce 2020 přineslo tradičně pohled na strategii státního rozpočtu na rok 2021, predikci inflace a záměry Národního plánu obnovy. Jde o tři zásadní témata, která napoví, jaký ekonomický vývoj můžeme v příštím roce očekávat. Pokud jde o státní rozpočet na rok 2021, analýza odhaluje, kde je deficit nesystémově prohlubován a proč má posloužit k nepodloženému bezprecedentnímu snižování daní.
 
Národní plán obnovy nepatří mezi ekonomická témata, která by vyvolávala velkou pozornost, což je podle ČMKOS velká škoda, protože by měl představovat tolik žádoucí stanovení směru pokoronavirové obnovy české ekonomiky. Požadavek na vytvoření národních plánů obnovy všech členských zemí EU souvisí s letošním přelomovým rozhodnutím EU vstoupit na finanční trhy a pomocí nových finančních prostředků zajistit nejen obnovu ekonomik, ale i jejich modernizaci. Náš analytický pohled odhaluje dilema, zda půjde vládě ČR skutečně o modernizaci, či o udržení stávající ekonomické struktury v kontextu „levné práce“.
 
Pohledy 12/2020
Přílohy:
 

Investiční dohoda pomůže evropským firmám lépe obstát na čínském trhu

Těsně před koncem loňského roku splnila Evropská komise jeden z politických cílů, který si vytyčila v oblasti mezinárodních vztahů, když se jí podařilo v principu dojednat Komplexní dohodu o investicích s Čínou. Přestože se jedná o dohodu v principu, kterou je potřeba dále dopracovat, jedná se podle Komise o důležitý mezník ve vztazích EU a Číny.

Jedná se o další dohodu mezi těmito partnery, kterou EU s Čínou v roce 2020 dojednala. Nedávno se totiž Komisi podařilo s Čínou vyjednat dohodu o ochraně zeměpisných označení, která zajišťuje, že 100 tradičních evropských výrobků bude chráněno na čínském trhu proti napodobování a 100 čínských výrobků bude chráněno na evropském trhu. Jedná se o první bilaterální dohodu mezi oběma celky tohoto typu. Čtyři roky po vstupu dohody v platnost se navíc rozsah dohody rozšíří o dalších 175 zeměpisných označení, s možností přidání dalších v následujících letech.

Co se týče investiční dohody, jedním z klíčových cílů EU bylo zajistit lepší přístup na čínský trh pro evropské firmy. Čína se v této oblasti zavázala ke zlepšení situace zejména v oblasti výroby, která pokrývá více než polovinu evropských investic v Číně, především v sektoru výroby automobilů a základních materiálů. Jedná se např. o výrobu elektrických automobilů, chemikálií, telekomunikačního vybavení nebo zdravotnického vybavení. Kromě toho se Čína zavázala ke zlepšení podmínek na trhu i v oblasti služeb, např. co se týče cloudových, finančních, environmentálních služeb či soukromého zdravotnictví, námořní dopravy a dalších služeb souvisejících s dopravou. Dohoda zlepší podmínky firem zejména co se týče jistoty a předvídatelnosti podnikatelského prostředí, přičemž zakázané budou určité omezující praktiky, se kterými se doposud evropské firmy na čínském trhu setkávaly.

Dohoda je významná i z toho hlediska, že se v ní Čína poprvé zavázala k dodržování principů udržitelného rozvoje. Pokrývá například oblast pracovních podmínek a životního prostředí, které odpovídají mezinárodním standardům a měly by zvýšit atraktivitu pro investory. Jedná se například o plnění závazků vyplývajících z Pařížské klimatické dohody, uplatňování již ratifikovaných úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO), či o zintenzivnění úsilí vedoucího k ratifikaci těch úmluv ILO, které se věnují nucené práci. Postup v implementaci závazků vyplývajících z investiční dohody bude sledován na úrovni výkonných místopředsedů Evropské komise na straně EU a místopředsedy vlády na straně Číny. Kromě toho bude vytvořena speciální pracovní skupina, která se bude zabývat implementací závazků v oblasti pracovních podmínek a životního prostředí.

Z pohledu evropských podniků, které chtějí podnikat a investovat v Číně, je dohoda důležitá kvůli tomu, že alespoň částečně vybalancuje podmínky pro vstup na trh. Řada evropských firem se musí na čínském trhu potýkat s podmínkami, které negativně ovlivňují jejich snažení, ať už se jedná o nucené transfery technologií, povinnost vytvářet společné podniky s čínskými partnery, či podporu státem vlastněných podniků, která vytváří nerovné podmínky na trhu. Přestože je jasné, že situace se díky dohodě nezmění ze dne na den, jedná se o první pozitivní krok směrem ke zlepšení podmínek pro evropské firmy na čínském trhu.

Vzhledem k tomu, že dohoda nepokrývá veškeré aspekty investičních vztahů, zavázaly se obě strany vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby do dvou let od podpisu investiční dohody dojednaly také dohody o ochraně investic a o řešení sporů. Samotnou investiční dohodu teď bude čekat tzv. právní očištění textu a překlad do úředních jazyků EU, následně bude předána ke schválení Radě a Evropskému parlamentu.