Jednání předsedy ASO s premiérem

Dnes se v Hrzánském paláci sešel předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek s premiérem Andrejem Babišem. Předmětem jednání byl státní rozpočet na rok 2022, minimální mzda, navýšení platů zdravotníků, jejich další odměny a informace o schvalování projektů v rámci BOZP.
 
Současně na společném jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem byla projednána problematika testování na dětské letní rekreaci.
 
 
 
 
 
 
Pohled z Hrzánského paláce na Prahu

Ministr na Dole Darkov řešil stav i budoucnost dolů

Průběžný stav přípravy likvidace dolů, ale i budoucí využití důlních areálů pod správou státního podniku DIAMO. To byla hlavní témata návštěvy vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka 8. června na Dole Darkov. Součástí bylo i fárání, ministr tak měl vůbec poprvé možnost vidět podmínky a práce v podzemí.

První část programu na karvinském Dole Darkov, který je zároveň sídlem odštěpného závodu DARKOV státního podniku DIAMO, proběhla v podzemí. Ministr Karel Havlíček s náměstky Eduardem Muřickým a Silvanou Jirotkovou a doprovodem sfárali na 10. patro. V hloubce zhruba 900 metrů pod povrchem si šli, a částečně jeli důlním vlakem, prohlédnout důlní provozovny a stavění izolační hráze, která slouží k bezpečnému uzavření další část důlního pole, čímž se šachta připravuje na zasypání jámy. Ředitel závodu DARKOV Josef Lazárek informoval ministra, že podobných izolačních hrází se musí postavit na dolech Darkov a ČSA zhruba sto. „Kromě stavění hrází probíhá ekologický výkliz technologií, aby v podzemí nezůstaly žádné potenciálně nebezpečné látky, a také se musíme neustále starat o větrání dolu, údržbu potřebného zařízení a čerpání důlních vod,“ doplnil Josef Lazárek.

Ministr se zajímal nejen o postup uzavírání chodeb, ale také o celý proces příprav na likvidaci a ocenil práci všech pracovníků v podzemí. „Je to úžasné inženýrské dílo. Asi se neubráníme nostalgii, 170 let se tady těžilo, vytvořily se hodnoty. Uhlí nám tady dávalo po staletí nebo minimálně desetiletí velmi stabilní zdroj. To všechno končí, ale něco končí a něco začíná,“ řekl vicepremiér Karel Havlíček novinářům po vyfárání a zdůraznil, že se připravují společně s krajem projekty, které by mohly podpořit další rozvoj regionu.

Následovalo jednání, které bylo zaměřené právě na aktivity směřující k budoucímu využití pozemků, ale i důlních plynů. Úvodem ředitel státního podniku Ludvík Kašpar připomněl, jak proběhly převody dolů ve dvou vlnách, včetně personálních otázek. Ministr ocenil rychlý a bezproblémový průběh převodů i procesu propouštění zaměstnanců. Ředitel dále informoval o spolupráci s krajskou organizací MSID, potažmo s Moravskoslezským krajem na rozvojových projektech a také na jejich financování prostřednictvím evropských fondů. Tím by se mohly zároveň snížit náklady státu na zahlazování hornické činnosti na Karvinsku.

„Vypracovali jsme několik projektových záměrů na náhradní využití důlních areálů a v současné době probíhá zpracování generální studie využitelnosti důlních areálů Lazy, ČSA a Darkov. Státní podnik je připraven spolupracovat také se soukromými subjekty, např. formou společného podniku, za předpokladu, že bude zajištěna udržitelnost projektu a využití důlních plynů zůstane pod státním podnikem,“ uvedl Ludvík Kašpar. Projektové záměry zahrnují zejména obnovu lokalit po těžbě uhlí, připravuje se ale také využití energetického potenciálu důlních plynů, tepelného potenciálu podzemních a důlních vod nebo fotovoltaika. Uvažuje se rovněž o dvou industriálních parcích, podzemní laboratoři nebo centru pokročilých technologií.

Kromě návštěvy státního podniku DIAMO a Dolu Darkov vicepremiér Karel Havlíček během svého programu na Ostravsku podpořil otevření inovační platformy Fraunhofer na VŠB- TUO a na krajském úřadu představil Národní plán obnovy.

  • Zdroj: DIAMO s.p.

Zakázky rostly, jednání o mzdách přesto vázla

Po bouřlivém kolektivním vyjednávání na rok 2020 se ve společnosti Mora Moravia ani pro rok 2021 nepodařilo odborářům uzavřít s vedením společnosti kolektivní smlouvu v předpokládaném termínu. Obě strany ji podepsaly až 4. února s platností od 1. ledna. A to přesto, že se během kritického roku pandemie objem výroby zvýšil. Podnik v Mariánském Údolí u Olomouce tedy na rozdíl od mnoha jiných loni netrpěl významnějším poklesem zakázek.
 
Podle předsedkyně ZO OS KOVO Mariánské Údolí Dany Stiborové stojí za komplikacemi při jednáních především složitá nadnárodní hierarchie. Společnost má sídlo ve slovinském Velenje, vlastníkem je ale čínská společnost Hisense. „Opět jsme se potkali s problémy v hierarchii schvalování vlastníků z Číny a vedením Gorenje ve Slovinsku. Překážkou byl covid, predikce inflace, nejisté výhledy a na konec jsme se dověděli, že není možné, aby část kolektivní smlouvy platila, jelikož jednatel nerozumí česky. Naštěstí náš tým pro
kolektivní vyjednávání našel řešení, které bylo potvrzeno dodatkem ke kolektivní smlouvě,“ přibližuje zdlouhavá jednání předsedkyně Dana Stiborová.
 
Společnost chtěla do smlouvy prosadit tzv. výkonový bonus, jeho pravidla ale v době jednání nebyla ještě schválená. Odbory proto prosadily podpis dokumentu bez této složky, jinak by se uzavření kolektivní smlouvy protáhlo o další měsíce. „Ještě na konci května není jasné, jak má výkonový bonus fungovat. Naše ZO se snaží komunikovat s kolegy odboráři ve Slovinsku, a ačkoli nám pomáhá i Mgr. Dana Sakařová z centrály svazu, nikam se to neposunulo,“ dodává předsedkyně místní ZO.
 
„Tak jako všechny firmy i nás covid oslabil, v některých měsících to bylo až 90 zaměstnanců. Během loňského podzimu jsme pracovali téměř každou sobotu. Odboráři stále upozorňovali, že není možné plnit tak velké objemy výroby, když jsou zaměstnanci nemocní, v karanténě nebo s dětmi doma. Tento trend plynule přešel i do roku 2021. V lednu a únoru byly prodloužené směny, nařizování přesčasů, racovní soboty. Nyní došlo k mírnému útlumu, ale už v červnu nás čekají další výzvy,“ uzavírá Dana Stiborová. 
 
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák

Institut zaručené mzdy a jeho význam ve vztahu ke mzdě minimální

Pojem minimální mzda, zdá se, patří mezi nemnoho pojmů pracovního práva, které jsou všeobecně známy drtivé většině široké veřejnosti. Alespoň pokud možno soudit z pohovorů v rámci výběrových řízení konaných na Oblastním inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj.
 
Otázka týkající se minimální mzdy je totiž jednou z těch, které žadatelům o přijetí do služebního poměru pokládáme nejčastěji. A tito žadatelé až na naprosto ojedinělé výjimky vždy vědí, o co se jedná. Nicméně součástí této otázky zpravidla bývá i objasnění pojmu zaručená mzda, přičemž s tímto pojmem už si naopak převážná většina žadatelů neví rady. A to je právě situace, na kterou bych rád v tomto svém příspěvku upozornil.

Není mou ambicí do detailu rozebrat, proč je tomu tak, jak jsem uvedl výše. To by byl úkol vhodný spíše pro sociologa než pro právníka, avšak domnívám se, že základní příčina tak široké znalosti pojmu minimální mzda spočívá v tom, že minimální mzda je v posledních letech každoročně zvyšována. To by ještě samo o sobě nestačilo, ale když k tomu připočteme skutečnost, že do každoroční debaty o míře zvýšení minimální mzdy se zapojuje vláda, opozice, zástupci zaměstnavatelů a zástupci zaměstnanců, což vyvolává intenzivní zájem médií, která tomuto tématu pravidelně poskytují značný prostor, není se čemu divit, že tento pojem zasáhne prakticky každého. Poměrně vzácně se však v těchto debatách objeví i to, že se zvýšením minimální mzdy jde ruku v ruce i zvýšení nejnižších úrovní mzdy zaručené, natožpak aby bylo vysvětleno, co tento pojem znamená.

Zaručená mzda je podle zákona „mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru“. Zjednodušeně řečeno, zaručenou mzdou je tedy mzda nebo plat (což nejsou zaměnitelné pojmy), kterou má zaměstnanec stanovenou a na kterou má nárok. Toto z praktického pohledu, dle mého názoru, není to podstatné. Podstatné je to, že existují tzv. nejnižší úrovně zaručené mzdy. Ty se podle zákona „stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce“. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou podle těchto kritérií rozděleny do 8 skupin, přičemž 1. skupina představuje minimální mzdu. Mám za to, že s trochou nadsázky se dá tvrdit, že máme v podstatě 8 úrovní minimální mzdy. Její konkrétní výše je pak odvislá od náplně práce zaměstnance. Například servírka/číšník či prodavač/ka tedy nemohou být odměňováni minimální mzdou, neboť jejich profese (pokud operují s finančními prostředky, což zpravidla ano) jsou zařazeny do 3. skupiny prací. Jejich nejnižší úroveň zaručené mzdy momentálně činí 18 500 Kč, což je o celých 3 300 Kč více, než činí minimální mzda. Právě toto je pro mnoho subjektů pracovního poměru novinkou. Z našich zkušeností vyplývá, že nedodržování minimální mzdy je mnohonásobně méně časté než nedodržování nejnižší úrovně zaručené mzdy, které patří k těm nejčastějším porušením zákona, na které přicházíme. Aktuální výši minimální mzdy i výše nejnižších úrovní zaručené mzdy lze nalézt v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Zásadní je ještě v tomto kontextu uvést, že výše uvedené platí jen pro zaměstnance v pracovním poměru (tedy ne u pracovněprávních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr).

V debatách týkajících se zvyšování minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy je potřeba si dát pozor ještě na jednu věc, která se pravidelně objevuje, a to ať již účelově, či z neznalosti. Každý rok jsme konfrontováni s grafy, které ukazují, jak je minimální mzda v České republice nízká ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. To je bezesporu pravda, avšak takové konstatování je většinou zavádějící, neboť se při tomto srovnání nezohledňují právě nejnižší úrovně zaručené mzdy. Je třeba si uvědomit, že tento institut je českým specifikem. Není tedy podle mě korektní srovnávat minimální mzdu zemí, ve kterých je legální odměňovat minimální mzdou všechny profese, s českou minimální mzdou, neboť většina profesí u nás minimální mzdou odměňována býti nemůže.

Článek je uveden ve zkrácené verzi ve Zpravodaji SÚIP č. 2/2021.

 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Ze stávkové pohotovosti odboráři odcházejí s vyšší mzdou

Více než půl roku čekali kováci v chomutovských válcovnách na to, až s nimi zaměstnavatel dohodne novou smlouvu garantující mzdové podmínky pro další období. V lednu kvůli tomu dokonce vyhlásili stávkovou pohotovost. Ta minulý týden skončila poté, co se odboráři i zaměstnavatel na znění nové kolektivní smlouvy dohodli.
 
„Po sedmi měsících od začátku kolektivního vyjednávání jsme konečně ve čtvrtek 3. června smlouvu podepsali a současně jsme mohli ukončit stávkovou pohotovost,“ potvrdil předseda ZO OS KOVO Válcovny trub Josef Maršálek. Dokument zajišťující lidem ve firmě jasně definované mzdové podmínky na další období podepsal vlastník společnosti Zdeněk Zemek. Pro odboráře tak skončilo velmi vypjaté období nejistoty. „Musím přiznat, že po tak dlouhé době je to dobrý až trochu euforický pocit, že jsme konečně dospěli k nějakému přijatelnému výsledku,“ připouští předseda základní organizace v chomutovských válcovnách. „Dosáhli jsme zvýšení mezd pro všechny v průměru o 1 250 Kč. Zaměstnanci to berou jako samozřejmost, ale stojí za tím spousta práce, bez které by žádné zvýšení mezd nebylo, spíš naopak,“ dodává Josef Maršálek.
 
Původně management válcoven odmítal jakékoli zvýšení výdělků, a dokonce lidem zrušil bonus za docházku, který měsíčně činil minimálně 2 000 Kč. Proto v polovině ledna odboráři zaslali Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR žádost k určení zprostředkovatele na řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Krátce poté se pak dohodli na tom, že vyhlásí stávkovou pohotovost. K podobnému scénáři došlo i ve společnosti Ferromet v Železárnách Veselí nad Moravou a v Železárnách Hrádek. I tam se ale odborářům podařilo dosáhnout dohody. Všechny tři společnosti patří do hutní skupiny Z-Group Steel Holding podnikatele Zdeňka Zemka. 

Zmrazit platy? Justice se bouří

Čelní představitelé české justice zásadně nesouhlasí s návrhem premiéra Andreje Babiše (ANO), který navrhuje zmrazit platy ústavních činitelů a soudců. Podle některých názorů je Babišův záměr protiústavní. Zaznívají také hlasy, že pokud by zákon prošel, stane se terčem žalob. Uvedly to ve svém zpravodajství Noviny.cz.

Premiér Andrej Babiš navrhuje pro příští rok zmrazit platy politiků i soudců na letošní úrovni, která je stejná jako loni. Pro další roky chce změnit i způsob výpočtu platů.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (z ANO) k návrhu podá neutrální stanovisko. Právu sdělila, že problém v návrhu vidí v tom, že nebyl projednán se soudci, což odporuje názoru Ústavního soudu ČR. „Ten zejména upozornil na skutečnost, že věc musí být projednána se zástupci justice, a pokud se tak nestane, nebude to tolerovat. A právě tato situace nastala,“ sdělila deníku Právo ministryně Marie Benešová s tím, že její ministerstvo se v připomínkovém řízení k zákonu postaví neutrálně.

Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry je nepochopitelné, že nová pravidla pro výpočet mezd platí šest měsíců a nyní se mají opět měnit. „Přijde mi, že tím vláda podráží sama sebe,“ řekl deníku Právo Libor Vávra.

Pokud by, podle něho, návrh prošel, očekává, že se soudci budou o ušlou výplatu soudit. „Nemám z toho radost a nebylo by to nic pěkného, kdyby se soudci museli se státem soudit o peníze,“ podotkl.

Zásadní nesouhlas v probíhajícím připomínkovém řízení k návrhu premiéra Andreje Babiše vyjádřil také předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Michal Mazanec. Podle něj nelze platové změny dělat na základě subjektivních představ některých představitelů moci zákonodárné, ale po zevrubné analýze a diskusi za účasti představitelů moci soudní. „Dosavadní systém odměňování soudců, který se ustálil po řadě změn (činěných v neprospěch soudců) a po zásazích ze strany Ústavního soudu, je systémem v podstatě vyhovujícím,“ napsal Michal Mazanec.

Podle něho je skutečným cílem návrhu zavedení platových restrikcí vůči soudcům. „Babišův plán“ je tak, podle něho, v rozporu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu ČR, který v nálezech již stanovil jednoznačné ústavní požadavky na odměňování soudců a jeho stabilitu. Za bezdůvodný pak označil návrh na nový způsob výpočtu platů.

Nesouhlasné stanovisko k návrhu zaslal také končící nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Platy státních zástupců totiž upravuje zvláštní zákon a odvíjejí se od platové základny soudců. „Není zřejmé, jaké nové skutečnosti nastaly, že se navrhuje takto radikálně opětovně měnit koncepci výpočtu platové základny,“ napsal Pavel Zeman.

Nový způsob výpočtu platů naopak podpořila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Navržený mechanismus podle ní vždy v případě dočasných zmrazení platů ústavních činitelů zabrání skokovému nárůstu platů po jejich rozmrazení. Upozornila, že pokud by platy byly zmrazeny pouze v příštím roce, pak by v roce 2023 vzrostly o 9,5 procenta. S ohledem na makroekonomický vývoj to nepovažuje za šťastné.

Ministerstvo vnitra vedené předsedou ČSSD Janem Hamáčkem zaujalo k návrhu neutrální postoj. Ministerstvo ale podotýká, že návrh premiéra Andreje Babiše nevypořádává s principy, které již dříve k platům soudců vyslovil Ústavní soud ČR. Ústavní soud ČR v minulosti konstatoval mimo jiné, že zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce.

Zpráva dále uvádí, že nad tímto návrhem se nejprve sejde vláda, aby k němu vydala svoje stanovisko. Poté ho dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Není jisté, zda se ho do sněmovních voleb podaří projednat a schválit.

  • Zdroj: Novinky.cz

Stát pomáhá propuštěným horníkům, DIAMO začalo vyplácet sociální příspěvky

Prostřednictvím státního podniku DIAMO začal stát přispívat propuštěným horníkům na udržení jejich sociální situace poté, co ztratili zaměstnání kvůli ukončení těžby v dolech na Karvinsku. Ti, kteří pracovali v podzemí, dostávají 8.000 korun, ostatní 5.300 korun měsíčně. O příspěvek je velký zájem, požádala o něj většina propuštěných – téměř 13 set lidí. 

“Jde o rychlou a především cílenou pomoc konkrétním lidem, kteří přišli o práci v souvislosti s útlumem těžby a zpracování uhlí,” říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček s tím, že se i zde pomoc odvíjí od odpracovaných let. Dodává: „Obyvatelům Moravskoslezského kraje se snažíme pomoct i jinak, s tamní samosprávou máme dohodu o spolupráci a chystáme řadu společných projektů nejen v rámci Národního plánu obnovy.“

„Mohu potvrdit, že státní příspěvek plní svůj účel a je o něj velký zájem. Největší vlnu žádostí jsme zaznamenali během dubna v návaznosti na ukončení těžby na dolech Darkov a ČSA. Naše Sociální centrum v Ostravě se snaží žádosti vyřizovat průběžně co nejrychleji. Stovky lidí už mají peníze na účtech,“ uvedl Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO.

O sociální příspěvek požádalo dosud celkem 1.296 lidí a více než tisíc žádostí je už kladně vyřízeno. Zamítnuté žádosti jsou zatím pouze dvě. „Převažují žádosti důlních pracovníků, tedy s nárokem na vyšší příspěvek. Nejstaršímu žadateli je 63 let a nejmladšímu 23 let. Vesměs převažují padesátníci. Kromě důlních pracovníků žádali o příspěvky i povrchoví včetně úpravářů či pracovníků kancelářských profesí, mezi nimi je i 70 žen,“ doplnil Pavel Kaša, náměstek pro ekonomiku a personalistiku odštěpného závodu ODRA, který příspěvek administruje a vyplácí. 

Příspěvek pro pracovníky dolů a podmínky jeho vyplácení připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se státním podnikem DIAMO a Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Slouží jako další opatření, které pomůže zmírnit nežádoucí sociální dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání v důsledku útlumu těžby černého uhlí v ČR. Příspěvek vychází ze stejného principu, který byl v roce 2016 použit v souvislosti s restrukturalizací OKD a útlumem Dolu Paskov. Zvýhodněni jsou věkově starší zaměstnanci, kteří budou mít pravděpodobně na trhu práce nejmenší šanci na uplatnění. Vládou schválený příspěvek propuštěným zaměstnancům dolů vyplácí stát prostřednictvím státního podniku DIAMO a jeho Sociálního centra, které působí v sídle odštěpného závodu ODRA ve správní budově bývalého Dolu Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích.

Na příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem těžby (Nařízení vlády č. 415/2020 Sb.) mají nárok bývalí zaměstnanci OKD, kterým skončil pracovní poměr (dohodou nebo výpovědí) v důsledku snižování počtu zaměstnanců z důvodů restrukturalizace a jejich pracovní poměr trval nepřetržitě nejméně 2 roky. Výše příspěvku je diferencovaná podle převažující činnosti. V případě převažující práce v podzemí činí 8.000 Kč, při práci na povrchu 5.300 Kč měsíčně. Příspěvek se vyplácí po omezenou dobu v závislosti na počtu odpracovaných let. Nejrizikovější skupina podle daných podmínek může dostávat příspěvek až 60 měsíců, ostatní 3 až 36 měsíců. O příspěvek musí zájemci požádat do 6 měsíců od ukončení pracovního poměru.     

  Od 1. března 2021 státní podnik převzal za OKD také vyplácení tzv. zvláštního příspěvku horníkům (ZPH) zhruba sedmi stovkám pracovníků (činí 1900 nebo 1500 Kč). Zákon rozlišuje dva druhy ZPH a to zdravotní a útlumový. Nárok na něj mají například zaměstnanci, kteří byli pro dosažení nejvyšší přípustné prašné expozice nebo ohrožení z povolání převedeni z práce v podzemí na jinou méně rizikovou práci, ale s nižším platem.

DIAMO převzalo od společnosti OKD v první a druhé vlně letos celkem téměř 2.500 zaměstnanců, 700 z nich pokračuje pod závodem DARKOV státního podniku DIAMO na útlumových, likvidačních a rekultivačních pracích. Necelých 18 set lidí ukončilo pracovní poměr, část z nich využila program OKD Nová šichta.

  • Zdroj: DIAMO s.p.

OS KOVO vládě

Vážený pane místopředsedo vlády,
 
obracím se na Vás jménem zaměstnanců ocelářského průmyslu České republiky, které má Odborový svaz KOVO tu čest zastupovat. Dovoluji si Vás požádat, aby Česká republika podpořila prodloužení ochranných opatření na dovoz oceli do Evropské unie. Podle mých informací představí Evropská komise v nejbližších dnech návrh konkrétních parametrů prodloužení ochranných opatření.
 
Odborový svaz KOVO podporuje bez výhrad argumenty obsažené v dopise zaměstnavatelské organizace – Ocelářské Unie, který Vám byl zaslán dne 1. 6. 2021. Nebudu je opakovat, ale se vší vážností Vás žádám o jejich promítnutí do stanoviska, které zaujme ČR k této problematice. Do značné míry na tom závisí osud tisíců pracovních míst v ocelářském průmyslu ČR, a tedy zaměstnanců a jejich rodin. OS KOVO je v případě zohlednění stanovisek Ocelářské Unie ve stanovisku ČR připraven aktivně podpořit postup vlády ČR v této záležitosti.
 
S pozdravem  
 
Jaroslav Souček
předseda Odborového svazu KOVO
 
 
  • Zdroj: OS KOVO

F. Dobšík: Proč parlament obstrukcemi odepisuje pozitivní vývoj ve školství?

Školské odbory považují odsouvání novely zákona o pedagogických pracovnících za vážnou chybu

Přijetí novely zákona o pedagogických pracovnících se připravuje několik let, nyní už bylo konečně na spadnutí, prošla si úspěšně Poslaneckou sněmovnou, s úpravou ji podpořil Senát a její schválení, jako „vratky ze Senátu“ nemělo nic stát v cestě. Překvapivě se však projednávání v Parlamentu zadrhává, dostalo se už podruhé na poslední místa programu schůze a část poslanců v tom vidí možnost obstrukce, jak „nestihnout“ zákon schválit. 

Poslanci se zřejmě lekli vážně míněného varování ministryně financí Aleny Schillerové, ta pohrozila brutálními škrty v platech ve veřejné sféře o 15 %, pokud by zákon prošel. Jeho novela má totiž garantovat, že platy učitelů se budou zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023.

Školské odbory odmítají vydírání a vyvolávání závisti a rozeštvávání zaměstnanců státní správy,“ uvedl předseda ČMOS pracovníků školství František Dobšík, který se nyní obrátil dopisem na všechny poslankyně a poslance. Apeluje v něm: „Máte v rukách možnost rozhodnout o pozitivní změně a stabilizovat personální situaci pedagogů z dlouhodobějšího hlediska. Vaše rozhodnutí může výrazně prohloubit a zvýšit zájem o učitelství zejména mladé generace v ČR. Nechci používat laciné floskule. Fixace platu pedagoga k průměrné mzdě v národním hospodářství má své důvodné opodstatnění. Novela zákona vyvolává i další pozitivní očekávání např. řešení pozice uvádějícího učitele. Priorita vzdělávání by měla být strategickou prioritou, ne pouze na jedno volební období.“

Podle Dobšíka vláda splní svůj programový slib, že navýší platy učitelů na 150 procent jejich výše z roku 2017, tedy asi na 47 000 korun. Ale bez schválení uvedeného zákona nebude jasné, co s nimi bude dál. To, co se nyní jednorázově jedno volební období povedlo, by mělo pokračovat jako klíčová investice do budoucnosti ČR. A k tomu mají odpovědní poslanci – politici možnost se přihlásit. Měli by si být vědomi, včetně ministryně financí, že kvalitní školství je zárukou úspěšně se rozvíjející země. Výrazný nárůst platů školství prospěl, stalo se to, v co jsme doufali, do škol se začínají vracet lidé z pedagogických fakult, o práci ve školství začíná být zájem, nepřekažme to, zdůrazňuje F. Dobšík.

V Praze 2. 6. 2020

  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství