Výroba potravin k nasycení našeho obyvatelstva by, podle produkčních zemědělců, měla být prvořadým zájmem české vlády!

Čeští, produkční zemědělci, jejichž zájmy zastupuje Agrární komora ČR a její členská organizace Zemědělský svaz ČR, jsou znepokojeni pasivním a kontraproduktivním přístupem vlády České republiky k vyjednávání definitivní podoby Národního strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie po roce 2022. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha napsali premiérovi Petru Fialovi osobní dopis, v němž toto své znepokojení také vyjádřili.

Podle českých produkčních zemědělců tedy hrozí, že díky Strategickému plánu SZP, jak jej schválila česká vláda, dojde k velice vážnému oslabení tuzemské zemědělské produkce, a to v důsledku postupného zániku živočišné výroby u nás, což by vedlo ke značnému vzrůstu dovozu potravin ze zahraničí, a tím i k jejich zdražování. Proto jsme požádali prezidenta Agrární komory ČR Jan Doležala o rozhovor.

Co by, podle vás, měla vláda ČR, potažmo ministerstvo zemědělství, učinit v souvislosti s odpovědí Evropské komise ke Strategickému plánu Společné zemědělské politiky pro Českou republiku na léta 2023 až 2027?

Aktuálně čelíme nejvyšší inflaci od roku 1993. Podle poslední statistiky za měsíc duben, je to 14,2 procenta, přičemž právě potraviny se kromě energií stávají tahounem zdražování. Vládní návrh Národního strategického plánu Společné zemědělské politiky určuje podobu dotačních podpor od příštího roku, nicméně již v současné době činí řada zemědělských podnikatelů rozhodnutí, jak dál. Zásadním argumentem přitom pro ně jsou rostoucí náklady, realizační cena, ale také právě dotační politika. Návrh na rozdělení dotací na roky 2023 až 2027 odesílala vláda Evropské komisi v lednu, tedy v době, kdy jsme se nepotýkali s raketově rostoucími cenami pohonných hmot, hnojiv a energií a kdy jsme si nedokázali představit, že Evropská unie bude řešit cenovou nebo faktickou nedostupnost potravin.

Přitom sama Evropská komise proto v odpovědi na Národní strategický plán SZP v dubnu vyzvala českou vládu, aby zohlednila změněné podmínky v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem s cílem zajistit dostatečné množství potravin a obnovitelných zdrojů energie pro obyvatele. Nastavení redistributivní platby na úrovni 23 procent znevýhodní producenty většiny českých potravin, což skutečně současnou situaci nereflektuje. Ostatně Evropská komise požádala českou vládu, aby vysvětlila bod týkající se právě redistributivní platby. Většina evropských států ji má nastavenou na úrovni 10 až 12 procent, jsme tedy vysoko nad průměrem. A z jakého důvodu? Jsme zase bruselštější než samotný Brusel. Ale tentokrát nás to může stát mnohem více než ztrátu nebo zisk politických bodů. Může nás to stát potravinovou bezpečnost České republiky.

Myslíte si, že je vláda nakonec vyslyší vaše argumenty na přehodnocení původního návrhu Strategického plánu SZP pro ČR?

Vláda má nyní jedinečnou možnost přehodnotit původní návrh Národního strategického plánu SZP a ohledem na zajištění kvalitních českých potravin za dostupné ceny by to udělat měla. Opakovaně jsme vyzývali, aby byly naše argumenty brány s respektem jakožto relevantní postoj organizace, jejíž členové produkují 80 procent potravin domácího původu. V případě, že jednání nepokročí žádoucím směrem, naši členové jsou připraveni znovu vyjet se zemědělskou technikou na silnice.

Logicky předpokládám, že vůči vládě a ministerstvu zemědělství máte, kromě redistributivní platby ve výši 243 procent, řadu dalších požadavků a připomínek…

Největší výhrady máme k načasování. Finální verze Národního Strategického plánu SZP by z Evropské komise měla dorazit až na konci roku a teprve poté budou mít zemědělci jasno, s jakými dotačními podporami budou moci počítat. Osevní postupy ale zemědělci tvoří mnohem dříve, nemluvě o tom, že již v létě, respektive na podzim, musí být v případě ozimých plodin zaseto. Proto musíme vědět, kde a jak smíme podle nových pravidel ozimy pěstovat. Konec roku je pro nás „s křížkem po funuse“. Z toho důvodu jsme společně se zemědělci ze států střední a východní Evropy, ke kterým se nově připojili také zemědělci z italské organizace sdružující zemědělce Coldiretti, v Bratislavě začátkem dubna požádali unijní instituce o posunutí platnosti nových pravidel Společné zemědělské politiky nejméně o rok. Zemědělcům by to dalo prostor připravit se na plnění nových a mnohem ambicióznějších požadavků a zároveň bychom zabránili v současné chvíli nežádoucímu výpadku produkce.

Druhá naše výtka směřuje k navzájem si odporujícímu požadavku Evropské komise na větší ekologizaci českého zemědělství a současné posílení potravinové bezpečnosti Česka kvůli ukrajinsko-ruskému konfliktu. Samozřejmě existují cesty k šetrnější a dostatečné produkci, jako je například precizní zemědělství nebo nové metody šlechtění, ale o těch se v nové strategii nemluví vůbec nebo jen v náznacích. Chronickou nemocí nové Společné zemědělské politiky a Evropské zelené dohody je až směšná částka, která je zemědělcům nabízena na jedné straně a extrémní požadavky a omezení na straně druhé. To by mělo být mementem nejen pro unijní instituce, ale také Ministerstvo zemědělství ČR, a především environmentální organizace, které si mnohdy kladou nereálné požadavky. Může se naplnit staré přísloví „kdo chce víc, nemá nic“. Může se totiž snadno stát, že nejen v České republice mnoho zemědělců z dotačního systému jednoduše vystoupí.

Důsledkem Strategického plánu SZP, jak jej v lednu připravila současná vláda, by byl postupný zánik živočišné výroby u nás. Co k tomu můžete říci?

Živočišná výroba se nachází v kritické situaci. Chov hospodářských zvířat patří jednoznačně k náročnějším odvětvím zemědělské prvovýroby a věnují se mu spíše střední a větší zemědělské podniky, které chce vláda znevýhodnit. Zemědělci se přizpůsobí a budou se věnovat jiným aktivitám, ale pro českého zákazníka to bude znamenat začátek konce českého vepřového masa, drůbežího masa a vajec na pultech obchodů. Už nyní doplácejí chovatelé na každé prase až 9 korun na každé kilo živé váhy, u jatečného kuřete je to 4 až 5 korun. Výkupní ceny jsou jako na houpačce, po počátečním navýšení se zase snížily. V mezičase ale trvale o desítky až stovky procent rostou ceny vstupů, jako jsou krmné směsi nebo energie. Nedávno jsme provedli dotazníkové šetření mezi chovateli ohledně jejich budoucích záměrů a výsledky nejsou příznivé. Z průzkumu mezi chovateli drůbeže vyplynulo, že více než polovina respondentů se chystá v letošním roce omezit chovy a úplně skončit chce necelých 6 procent. V obdobné situaci jsou chovatelé prasat. Podle našeho průzkumu se letos chystá omezit chovy 43 procent oslovených a úplné ukončení zvažuje třetina.

V Evropě, logicky i v České republice, se od loňského podzimu projevuje enormní růst cen energií, pohonných hmot, hnojiv a potravin. Kde vidíte příčiny tohoto stavu, a jak to řešit?

Ceny ropy a zemního plynu stoupaly ještě před ukrajinsko-ruským konfliktem, což se přirozeně promítalo do cen energií a pohonných hmot. Nyní je situace závažnější a zafungoval přirozeně takzvaný index strachu, tedy obavy z budoucích následků, které způsobí naplnění těchto obav ještě předtím, než jsou k nim reálné důvody. Co se týká minerálních hnojiv, pro jejichž výrobu jsou ropa a zemní plyn klíčovými surovinami, hlavními dovozci do Evropy jsou Rusko, Ukrajina a Bělorusko. Z těchto zemí došlo z mnoha důvodů v posledních měsících k omezení vývozu. Evropská produkce naši potřebu nepokryje, navíc je při vysokých cenách zemního plynu nerentabilní.

Přestože mají zemědělci zatím převážně pohnojeno, ceny hnojiv dále rostou. Další vlna poptávky ze strany zemědělců přijde v létě, respektive na podzim se zakládáním porostů ozimých obilovin a řepky.

Co se týče cen, již před válečným konfliktem na Ukrajině rostly z řady důvodů na světových burzách ceny rostlinných komodit včetně obilovin. To se projevovalo mimo jiné na zdražování krmných směsí pro hospodářská zvířata. Také u krmiv platí, že konflikt tento trend ještě urychlil. Ukrajina před válkou vyprodukovala 80 milionu tun obilovin ročně a byla pátým největším exportérem pšenice a třetím největším exportérem ječmene na světě. Ne nadarmo se Ukrajině přezdívá obilnice Evropy, někdy dokonce obilnice světa. Česko je sice v produkci obilovin soběstačné, ale obiloviny jsou komoditou, s níž se na evropském jednotném trhu volně obchoduje a letos se navíc ještě mnohem více vyváží i mimo území Evropské unie.

Jak z toho ven?  Zemědělci nejenže neurčují cenu, za kterou prodávají, ale ani nerozhodují o tom, kde nakonec obilí skončí. V současné době proto jednáme s vládou na vytvoření nástroje pro sledování pohybu a bilance zemědělských komodit a o rezervačním systému pro nákup do státních hmotných rezerv, který by se aktivoval v době krize podobné té, kterou zažíváme v tomto roce. 

Jak tuto situaci, to je růst cen všech vstupů do výroby, řeší jiné státy EU. Nemělo by to být i pro naši vládu příkladem?

Nyní se nacházíme v mimořádné situace, kdy sama Evropská komise, která se běžně velmi tvrdošíjně brání státní pomoci do zemědělství, národním vládám rozvazuje ruce a dává jim možnost dočasně své zemědělce podpořit různými nástroji jako je například kompenzace vysokých cen energií nebo minerálních hnojiv. Cílem je podpořit citlivé sektory, jako je například chov prasat, dojnic nebo i klasickou rostlinnou výrobu. Třeba sousední Polsko se chystá zemědělství podpořit více než 800 miliony euro. Velké „záchranné“ balíčky mají přichystané také mnohé další státy včetně velkých producentů, jako je Německo, Francie nebo Španělsko. Chápeme, že možnosti státního rozpočtu jsou omezené, nicméně cílem těchto intervencí v ostatních zemích je zachovat rozměr tamního agrárního sektoru a zároveň snížit dopady zdražování na obyvatele. Tyto cíle bychom dle našeho názoru v aktuální situaci, kdy se Česká republika z best in covid stává best in inflation, měli sledovat také my.

Agrární komora ČR již delší dobu upozorňuje na nekalé praktiky zahraničních obchodních řetězců vůči naši producentům zemědělských komodit a výrobcům potravin. O jaké jde, a jaké jsou možnosti řešení tohoto problému?

S nespravedlivými obchodními praktikami ze strany odběratelů se setkala, podle nedávného průzkumu, většina našich členů a děje se tak ve většině případů pravidelně. Nejčastěji se jedná o odběr zboží za podnákladové ceny, povinný příspěvek na propagaci, zrušení objednávky v řádu dnů před dodáním zboží nebo nedodržení lhůty pro fakturaci, dále nutnost odebrat si zpět zboží, které se neprodalo nebo nutnost podílet se na slevové akci. Aktuálně „leží“” v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR novela zákona o významné tržní síle, která má potenciál tyto praktiky omezit. Vzhledem k časové tísni, kterou způsobil limit pro převedení do národní legislativy ze strany Evropské komise a chybějící politické vůli si však od novely mnoho neslibujeme.

Současná politika české vlády v sektoru zemědělství a potravinářství vyvolává mezi produkčními zemědělci značné napětí a rozhořčení. Vláda zatím na jejich názory nereaguje. Nedojde nakonec i na demonstrace a blokádu Prahy, jako tomu bylo před více než 10 lety?

V tuto chvíli nelze vyloučit ani tuto možnost, i když ji považuji za krajní řešení situace. Nejde jen o nějaké číslo, na které se podle vyjádření některých politiků, příliš fixujeme. Tady jde o komplexní systém, který znevýhodňuje producenty potravin a surovin pro potraviny a zaměstnavatele ve venkovském prostoru. Nejen nám, ale i našim zaměstnancům a nám všem jako spotřebitelům, kteří si přejeme české potraviny jde o hodně. Mezi zemědělci to i kvůli mediálním výrokům některých politiků skutečně vře a chtějí jim to přijít osobně sdělit.

Předsedkyně OSZSP ČR Žitníková varovala poslance, že navržené úhrady sníží úroveň zdravotnictví

Ve středu 18. května v Poslanecké sněmovně jednal Výbor pro zdravotnictví. Jedním ze hlavních bodů jednání byla novela zákona, kterou se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Předložená novela zákona je zásadní změnou, která velmi významně ovlivní příjmy zdravotních pojišťoven a druhotně určí možnosti výdajů finančních prostředků na úhrady za poskytnutou zdravotní péči. Za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se jednání jako hosté zúčastnili předsedkyně Dagmar Žitníková, místopředseda Lubomír Francl a vedoucí právního a sociálního oddělení Ivana Břeňková.

Problémů se v současné době potkává několik. Vláda ve státním rozpočtu na rok 2022 snížila částku na státní pojištěnce o 14 mld. Kč. V novele potřebuje toto snížení legislativně napravit. V podstatě jde o to, že bývalá vláda premiéra Andreje Babiše na letošní rok platby o 14 mld. zvýšila. V současné době platí, že stát hradí zdravotním pojišťovnám za jednoho státního pojištěnce měsíčně 1967 Kč. Nová vláda se rozhodla, že v rámci úspor zaplatí za státního pojištěnce stejnou částku, jak byla nastavená pro rok 2021. Vzhledem k nedostatku času a nutnosti provést změnu zákonem došlo k tomu, že nejbližší možný termín pro změnu zákona je až od 1. 7. 2022. A aby byla skutečně úspora ve výši 14. mld. Kč, tak se od 1. 7. letošního roku platba za státní pojištěnce snižuje o 400 Kč, tzn. na částku 1567 Kč.

Odbory návrh kritizovaly, oslovili kvůli němu premiéra, poslance, ministry. Upozorňovaly nejen na nutnost zachování kvalitní a dostupné zdravotní péče, ale také na potřebu zvýšit úhrady v souvislosti s válkou na Ukrajině a dopady nemoci COVID-19. Vláda, přestože věděla, že bude nutné zabezpečit péči o uprchlíky, trvala na svém.

Nyní tedy dochází k tomu, že jedním návrhem pro letošní rok platbu snižuje a současně ve druhé části návrhu upravuje platbu za státní pojištěnce na rok 2023 a zavádí pravidelnou valorizaci plateb do budoucna. Mediálně to vláda ovšem prezentuje jinak, než to je ve skutečnosti.

Ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdí, že pro příští rok vláda zvyšuje platby za státní pojištěnce o 10 mld. Konečný součet je ovšem takový, že oproti letošnímu roku budeme v mínusu o 4 mld. Kč. Bohužel nejde o to, aby se zdravotnictví rozvíjelo a pacienti měli jistotu, ale o to, že se úpravou platby zajistí v podstatě bazální fungování systému.

Jedna věc jsou pocity a druhá čísla, která hovoří jasně:

  • V materiálu, který byl předložen poslancům na jednání Výboru pro zdravotnictví, je uvedeno, že vláda letos očekává deficit v hospodaření zdravotních pojišťoven ve výši 16 mld. Kč.
  • V materiálu se konstatuje, že pokud by pro příští rok vláda platby za státní pojištěnce nezvýšila, tak budou muset zdravotní pojišťovny snížit úhrady zdravotnickým zařízením o 4,5 %!
  • Nově se navrhuje, aby stát platil od roku 2023 za své pojištěnce 1878 Kč. V tomto případě bude možné, aby se od nového roku zvýšily úhrady poskytovatelům o 1 %.
  • Návrh je absurdní. Inflace je okolo 14,5 %. Poskytovatelé mají vysoké náklady na energie, neví se, kolik uprchlíků z Ukrajiny zůstane v České republice a bude vyžadovat zdravotní péči. Netušíme, jak nás na podzim ovlivní covid.
  • V českém zdravotnictví chybí 3000 sester a lékaři.
  • Platy sanitářů a mnoha dalších zdravotníků jsou stále nedůstojné. Kuchaři, uklízečky, vodohospodáři, THP pracovníci a další nezdravotníci už dva roky neměli žádné navýšení platů.
  • Navýšit úhrady o jedno max. dvě procenta požene zdravotnictví do extrémního rizika.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková ve svém vystoupení na jednání Výbor pro zdravotnictví k vládnímu návrhu vystoupila a výše uvedené skutečnosti poslancům připomněla. Připomněla také, že nemusí snižovat finanční prostředky do zdravotnictví. Finance vláda má. Záleží jen na tom, jak je rozdělí. Uvedla, že ministr financí Zbyněk Stanjura sice donekonečna opakuje, že nemá peníze, ale skutečnost je jiná:

– Stát má rozpočet přes dva biliony korun.

– Daně se vybírají, a ministr financí sdělil, že předpokládá, že se v letošním roce na daních vybere 100 mld. navíc oproti původnímu předpokladu.

– Vše je otázkou politických priorit.

– Rozhodnutí o objemech finančních prostředků bude mít ovšem zásadní dopady. Bez peněz kvalitu a dostupnost zdravotní péče nelze udržet.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková v závěru svého vystoupení apelovala na poslance, kteří jsou lékaři nebo jinými zdravotníky a pracují ve zdravotnických zařízeních, aby nedovolili snížit úroveň českého zdravotnictví. Není k tomu jediný objektivní důvod mimo ideologického rozhodnutí.

Závěr jednání výboru byl, že se projednání novely zákona odsouvá na příští výbor. O konečné částce budou jednotlivé politické strany vést debatu.

A kolik by chtěly odbory a na co?

  • Opakovaně navrhovaly, aby se platba za státní pojištěnce zvýšila na stejnou částku, jako platí osoby bez zdanitelných příjmů, a aby se na tento základ následně stanovil valorizační mechanismus.
  • Finanční prostředky by měly být využité ke kultivaci systému, sjednocení úhrad, širšímu využití nových a dostupných léků a samozřejmě také k personální stabilizaci zdravotnictví.
  • Důležitý je ten, komu je péče poskytována, a důležitý je i ten, kdo péči poskytuje nebo se stará o to, aby zařízení fungovala.
 
  • Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

V Česku již pracuje více než 50 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Přes 50 tisíc ukrajinských občanů, kteří do České republiky uprchli před ruskou agresí, si již u nás našlo práci. Vyplývá to z informací od zaměstnavatelů, které má k dispozici Úřad práce ČR. Ukrajinští uprchlíci nejčastěji nastupují na pozice ve výrobě, stavebnictví, službách nebo třeba v dopravě. Většinou se jedná o dlouhodobě neobsazená místa. Dalších bezmála 8 tisíc uprchlíků si práci hledá a je v evidenci zájemců či uchazečů o zaměstnání.
 
Nejvíce občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou momentálně pracuje v Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Úřad práce ČR zároveň eviduje přes 7 800 ukrajinských uprchlíků, kteří jsou vedeni jako zájemci nebo uchazeči o zaměstnání.
 
„Je skvělou zprávou, že se u nás ukrajinští uprchlíci v takové míře zapojují na trh práce. Když si například uvědomíme, že asi 40 procent všech příchozích tvoří děti, i v porovnání s jinými evropskými zeměmi je 50 tisíc pracujících skutečně vysoké číslo,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Důležité je také to, že tito lidé přichází na místa, která se dlouhodobě nedařilo obsazovat. Kdo u nás pracovat chce, zaměstnání si určitě najde. To stále platí,“ dodal ministr Jurečka.
 
Ukrajinští občané prchající před válkou, kteří mají dočasnou ochranu, nepotřebují žádné povolení a mohou si práci najít sami u jakéhokoliv zaměstnavatele. Nemusí se tedy ani spoléhat na žádné zprostředkovatele. Platí ale ohlašovací povinnost – zaměstnavatel musí ohlásit úřadu práce, že u něj začal pracovat zaměstnanec s dočasnou ochranou.
 
Další informace k pravidlům zaměstnávání ukrajinských uprchlíků v ČR jsou k dispozici na webu MPSV v češtině i ukrajinštině.
 
„Více se nyní zaměřujeme také na jazykové vzdělávání. Výuka češtiny je totiž naprosto klíčová. Dětem umožňuje zapojení do vzdělávání a dospělým pak snazší uplatnění na trhu práce. Spolupracujeme na tom s resortem školství,“ uvedl ministr Jurečka.
 
„Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je jazyková bariéra. Proto nabízíme zaměstnavatelům pomoc s financováním kurzů českého jazyka i tehdy, když daný občan Ukrajiny už pracuje. A to prostřednictvím příspěvku v rámci projektu POVEZ II,“ dodal generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.
 
Pokud jde o kvalifikaci, přibližně 32,5 % ukrajinských uprchlíků uvádí maximálně základní vzdělání nebo praktickou školu, 28,5 % vysokoškolské vzdělání, 22,5 % má úplné střední odborné vzdělání s maturitou a 16,5 % jsou lidé vyučení. Tyto údaje využíváme mimo jiné k párování nabídky s poptávkou ze strany zaměstnavatelů a vyhledávání vhodných pracovních míst. Další informace související s uplatněním ukrajinských uprchlíků na našem trhu práce naleznete v tiskové zprávě ÚP ČR.
 
 
  • Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR

Změna zákona o státní službě

Dne 17. 5. 2022 vydal Odborový svaz státních orgánů a organizací stanovisko k sněmovnímu tisku č. 215 – změna zákona o státní službě.
„V úvodu našeho stanoviska považujeme za zásadní sdělit, že považujeme za neakceptovatelný způsob, jakým byla novela tak zásadního zákona připravena. Cesta narychlo ušitého poslaneckého návrhu, který nebyl podroben široké odborné diskuzi a zejména nebyl adekvátně projednán se sociálními partnery, se odráží i v kvalitě předloženého materiálu. Novela reaguje na praktické aplikační obtíže pouze velmi dílčím a nedostačujícím způsobem a není způsobilá zásadnějším způsobem zlepšit fungování a efektivitu státní správy.
 
Oproti tomu některé klíčové navrhované změny, zejména v oddělení úrovně náměstků členů vlády a předpokládaného „přesoutěžení“ představených, představují výrazně politizující zásahy do právní úpravy. Tyto změny v navržené podobě nelze označit jinak, než jako nástroje politického tlaku na obsazení státní služby, a tedy za odklon od jednoho z hlavních účelů zákona.
 
Navrhované datum účinnosti k začátku příštího roku je absurdně brzké a nereálné.“
Přílohy:
  • Zdroj: Odborový svaz státních orgánů a organizací

SÚIP na konferenci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2022

Stejně jako loni v listopadu se i letos na konci dubna zúčastnili zástupci Státního úřadu inspekce práce už 22. ročníku konference zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích, která se konala v hotelu Sepetná v Ostravici.
 
Vedle vystoupení generálního inspektora Rudolfa Hahna s příspěvkem věnovaném trendům v pracovní úrazovosti v České republice na konferenci rovněž vystoupil Martin Melecký s případovou studií z kontrolní praxe ostravského inspektorátu práce nazvanou „Pracovní úraz v rámci řetězení subdodavatelů pracovní síly“ a Jiří Grochal s příspěvkem „Koordinátor BOZP na staveništi z pohledu kontrolního orgánu“.
 
Celá akce se nesla v duchu návratu k normálním podmínkám, a tak už nebylo potřeba nosit ve vnitřních prostorách roušky a rovněž tematicky se konference věnovala obvyklým tématům bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti.
 
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Oslavme v ČR Světový den nepedagogů

16. květen 2022 patří nepedagogickým pracovníkům. Tento svátek je velmi mladý a možná ani nepedagogové o něm nevědí. Připomínáme si jej teprve od roku 2018, kdy byl vyhlášen světovou odborovou organizací Education Internactional (EI), která přijala deklaraci o právech a postavení těchto pracovníků. 

Nepedagogové jsou na rozdíl od učitelů pro veřejnost méně viditelní, ale pro chod škol nepostradatelní. EI v deklaraci zdůrazňuje, že by měli být uznáváni a respektováni pro svou velmi důležitou doplňkovou roli při zajišťování kvalitního vzdělávání. Poskytují ve školství nezbytný servis a bez něho nemůže řádná výuka vůbec probíhat. V ČR se k servisním zaměstnancům školství stát chová, pokud jde o jejich platy, doslova macešsky. Dokonce zažili dobu – v roce 2009 – kdy se jejich směšné platy ještě snižovaly. A teď v této složité době, kdy jim citelně z nízkých platů ukrajuje inflace, vláda jejich platy zmrazila. Chtěl bych u příležitosti Světového dne nepedagogů připomenout aktuální požadavek školských odborů – od 1. 7. 2022 zvýšit platy nepedagogů minimálně o 10 %!  Deklarace EI mj. jednoznačně uvádí, že všechny aspekty zaměstnání a odměňovní nepedagogů by neměly obsahovat žádnou formu diskriminace. 

František Dobšík

_________________________

Světový den nepedagogických pracovníků se slaví od roku 2018. Za vyhlášením Světového dne nepedagogických pracovníků stojí iniciativa organizace Education International. Education International v roce 2018 publikovala Deklaraci o právech a statusu nepedagogických pracovníků, kterou najdete v plném znění v tomto odkazu: Education International’s Declaration on the Rights and Status of Education Support Personnel.

  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

V hotelu Olšanka zasedá Rada OS KOVO

První den přednesl svůj příspěvek předseda OS KOVO Jaroslav Souček, který zmínil současné ekonomické problémy, tedy hlavně dopady války na Ukrajině, energetická krize a rekordní inflace.
 
Zmínil také, dubnový průzkum Svazu průmyslu. Data vypovídají o tom, že investiční aktivita firem bude v letošním roce menší, než se předpokládalo. Z části za to může zejména vysoká inflace. Právě kvůli vysoké inflaci tažené zejména rekordními nárůsty cen energie více než 60 % dotazovaných podniků objemově omezí investice, které tak firmám neumožní plně pokrýt investiční plány. 40 % firem dokonce čeká pokles zisku. Dále uvedl, že podniky trápí konec dodávek surovin z Ruska a Ukrajiny, zaměstnavatelé takové situace řeší nařizováním dovolené , využitím překážek na straně zaměstnavatele.
 
Dále se diskutovalo o možnosti dřívějšího odchodu do důchodu těm, kdo pracují v rizikovém zaměstnání. 
 
 
  • Zdroj: OS KOVO

Zaměstnání občana Ukrajiny pod dočasnou ochranou musí zaměstnavatelé ohlásit

Podle informací od zaměstnavatelů, které podali Úřadu práce ČR, k nim ke konci dubna nastoupilo celkem 35 943 občanů Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce jich v ČR momentálně pracuje v Plzeňském (5 885 osob), Středočeském (5 278 osob) a Jihomoravském kraji (3 875 osob). Přestože Úřad práce ČR zaměstnavatele opakovaně informuje o tom, že pokud zaměstnají občana Ukrajiny se speciálním pobytovým vízem, musí tento fakt ohlásit, dochází v některých případech k tomu, se tak nestane. Zaměstnavatelé tak porušují platnou legislativu.

Podle zákona o zaměstnanosti musí zaměstnavatelé, kteří přijmou do pracovního poměru (včetně DPP, DPČ) občana Ukrajiny pod dočasnou ochranou, informovat o této skutečnosti Úřad práce ČR.

Tato povinnost zaměstnavatelů je upravena v § 87 zákona o zaměstnanosti a vztahuje se na všechny zaměstnance ze zahraničí, bez ohledu na jejich státní příslušnost (nezáleží na tom, zda jde o země EU nebo státy mimo EU), pobytový status nebo povinnost získat některé z pracovních oprávnění.

„Přestože zaměstnanci Úřadu práce ČR na tento fakt v rámci celé ČR opakovaně upozorňují, objevují se případy, kdy firmy svou povinnost neplní a zbytečně se tak mohou dostat do potíží,“ uvádí generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.

„Neplnění této povinnosti mimo jiné zjišťují i zástupci Státního úřadu inspekce práce během kontrol primárně zaměřených na pracovní podmínky občanů Ukrajiny, držitelů dočasné ochrany. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že při porušení zákonem stanovených podmínek hrozí zaměstnavateli ze strany Státního úřadu inspekce práce pokuta ve výši až 100 000 Kč,“ uzavírá generální inspektor Rudolf Hahn.

  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Otázky Václava Moravce z 8. května

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek byl v neděli společně s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou hostem Otázek Václava Moravce na ČT.
 
Jurečka oznámil, že vláda od července znovu zvýší životní minimum, chystá se také úprava dávek na bydlení, možné je i zvýšení rodičovského příspěvku. Tématem červnového jednání tripartity bude zvýšení minimální mzdy. Podle Samka jsou základem debaty mzdy a platy, lidé se slušným platem nepotřebují dávky. Odbory volají po plánu národní ekonomické obnovy.
 

Nezaměstnanost v dubnu mírně klesla

Úřad práce ČR evidoval k 30. 4. 2022 celkem 243 658 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 9 215 méně než v předchozím měsíci a o 54 218 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob poklesl na 3,3 %. To je o 0,1 p. b. méně než v březnu a o 0,8 p.b. méně než před rokem.
 
Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za březen) nejnižší v celé EU, a to 2,3 % (průměr EU 6,4 %). Nezaměstnanost se stále drží na relativně nízkých číslech. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v dělnických a vysoce odborných profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících.
 
  04/2022 04/2021 04/2020
Podíl nezaměstnaných osob v ČR 3,3 % 4,1 % 3,4 %
Počet uchazečů o zaměstnání 243 658 297 876 254 040
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání 220 318 279 508 235 523
Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT
(březen)
2,3 % 3,4 % 1,9 %
 
„V plném proudu jsou už sezonní práce, především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, dále v zemědělství, zahradnictví, lesnictví či lázeňství. V dubnu také probíhají jarní úklidy veřejných prostranství v rámci veřejně prospěšných prací. Úřad práce ČR přijímá nové žádosti ze strany měst, obcí a dalších zaměstnavatelů o příspěvky na mzdy pracovníků v této oblasti a počítá pro letošní rok s obdobným objemem prostředků jako loni,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon a dodává: „Pokud jde o výhled do dalších měsíců, bude se vše odvíjet od ekonomického vývoje s ohledem na průběh válečného konfliktu na Ukrajině či aktuální pandemické situace a s ní spojených přijatých bezpečnostních opatření.“
 
Ukrajina
Podle dostupných zdrojů nastoupilo ke konci dubna k zaměstnavatelům v ČR 35 943 občanů Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce jich momentálně pracuje v Plzeňském (5 885 osob), Středočeském (5 278 osob) a Jihomoravském kraji (3 875 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení, pomocníci ve stavebnictví, ve výrobě nebo v dopravě. Momentálně ÚP ČR eviduje 10 522 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou, kteří podali žádosti o zavedení jako zájemci (10 303 osob) nebo uchazeči (219 osob) o zaměstnání.
 
„Stále platí, že do ČR přicházejí především ženy s dětmi, které v první řadě řeší zajištění péče o potomky a ubytování. Následně se pak zajímají o možnost výdělku. Aktuálně vyhledávají spíše krátkodobé pracovní poměry, protože věří, že se vrátí brzy domů. Proto i v případě, že mají vyšší nebo specializovanou kvalifikaci, projevují zájem třeba i o manuální profese. S ohledem na děti také dávají přednost jednosměnným pracovním příležitostem,“ dodává generální ředitel ÚP ČR.
 
Veškeré aktuální informace spadající v této souvislosti do agendy ÚP ČR jsou k dispozici na jeho webových stránkách – https://www.uradprace.cz/web/cz/-
/pomoc-pro-obcany-ukrajiny-a-jejich-zamestnavatele.
 
Nezaměstnanost v regionech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v dubnu v Ústeckém kraji (5,3 %), Moravskoslezském kraji (4,9 %) a dále v Karlovarském kraji (4 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,3 %). Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku, kde podíl nezaměstnaných osob poklesl oproti dubnu 2021 o 2, p. b. na 4 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okrese Praha-východ (1,1 %), Praha-západ a Pelhřimov (1,5 %), Benešov (1,6 %) a Rychnov nad Kněžnou (1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,3 %), Most (6,7 %), Chomutov (6,4 %) a Bruntál (6 %).
 
Struktura uchazečů o zaměstnání
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 52,8 % ženy, což představuje 128 713 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných mužů poklesl o 0,2 p. b. na 3 % u žen zůstal na 3,6 %. V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 37 208 osob se zdravotním postižením (OZP) – 15,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé pro ně nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 12 824 volných pracovních míst.
 
Průměrný věk nezaměstnaných byl v dubnu 43,8 roku, zatímco loni to bylo 42,9 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám. V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl těch v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 3,2 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 11 389 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 30. 4. 2022 celkem 94 247 a tvořili 38,7 % z celkového počtu nezaměstnaných. Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 22 771) a uchazečů se střední školou (o 14 931). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci dubna bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 77 374.
 
Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 11 072 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to méně o 275, meziročně pak méně o 1 325 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,5 % (březen – 4,5 %, duben 2021 – 4,2 %). Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo ke konci dubna v evidenci ÚP ČR 7 127 absolventů.
 
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V dubnu 2022 vzrostl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných o 3,6 p. b. na 33,4 %, tedy celkem na 81 488 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID19. Průměrná délka evidence se ve srovnání s březnem prodloužila o 14 dnů na 518.
 
 
 
  • Zdroj: Úřad práce ČR