Rubrika: Odbory
Rekvalifikaci loni absolvovalo přes 15 tisíc lidí
Přibývá pracujících seniorů. Kvůli zdražování nevystačí s důchodem
Počet pracujících důchodců v Česku se za deset let více než zdvojnásobil. Podle zpravodajství CNN Prima NEWS to ukazují doposud nezveřejněná data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle ekonoma Dominika Strouhla z Metropolitní univerzity je na vině hned několik faktorů. Zároveň poukazuje na to, že senioři navíc nemají mnohdy na výběr, jak tuto situaci řešit. Konstatuje, že dnešní ekonomickou situaci by, bez příjmu, nemuseli zvládnout.
Zpráva dále uvádí, že zdražování se v posledních měsících dotklo mnoha českých domácností. Češi si připlácí nejen za energie a potraviny, ale v mnoha případech i omezují své další výdaje. Možná i to jsou důvody, proč je v České republice stále více pracujících seniorů.
To potvrzují nově zveřejněná data ČSÚ. Úřad ukázal doposud nezveřejněné výsledky Sčítání 2021, které se věnovalo ekonomickému mapování obyvatelstva. Data ukázala, že počet pracujících Čechů v důchodu se od roku 2011 do roku 2021 více než zdvojnásobil. V roce 2021 pracovalo v ČR 566 tisíc důchodců a tvořili tak 10,7 procenta všech zaměstnaných.
Podle ekonoma Dominika Stroukala ale tento trend pokračuje i v dalších letech. Uvedl, že důchodci více pracují, protože jednak mohou a mnozí také musí. Protože v České republice je historicky nízká nezaměstnanost a v tomto směru patříme i mezi světové rekordmany, proto je zájem o důchodce a je jim nabízena i slušná mzda, což pochopitelně vede k jejich větší participaci na trhu práce.
Důvodů, proč se lidé i v pozdějším věku uchylují do práce, je přitom hned několik. Podle něho firmy hledají zaměstnance a rády sáhnou i po zkušených seniorech. Mírně se zvyšuje i doba dožití včetně kvality života v pokročilém věku, práce tak je více než kdy jindy vůbec možná, dodal.
Podle ekonoma to ale není jen o možnostech, které firmy a kvalita života umožňují. Vzhledem k rostoucím životním nákladům představuje práce v pokročilém věku pro mnoho lidí nezbytnou nutnost. Zdůraznil přitom, že to není jen o možnostech, ale v dnešní době je to často i nutnost, protože by jinak důchodci nebyli schopní utáhnout rostoucí životní náklady. Plat tak mnohým pomáhá k lepšímu zvládání současné ekonomické krize více, než by to udělal důchod.
Počet pracujících důchodců, podle Stroukala, ale poroste i v dalších letech. A to zejména kvůli tomu, že je vláda plánuje osvobodit od placení sociálního pojištění, ze kterého se důchody vyplácí. To potom představuje motivaci, která může do práce poslat tisíce nových důchodců, případně ty stávající v práci udržet.
Státu se takové jednání navíc vyplatí. A nejen jemu. „Stát ušetří na pomoci těm nejchudším, navíc v ekonomice vyrobíme více zboží a poskytneme více služeb, což se vyplatí nám všem,“ konstatoval ekonom.
Charitativní 20. agrární ples vynesl téměř 100 tisíc korun pro Kapku naděje
Letošní 20. ročník agrárního plesu, který pořádala Agrární komora České republiky, byl spojen z důvodu tohoto jubilea s charitativní akcí. Zemědělci darovali během této tradiční slavnostní události 92.315 korun nadačnímu fondu Kapka naděje, jenž je zaměřený na pomoc nemocným dětem zejména s poruchou krvetvorby, s nádorovým onemocněním a dětem, jejichž onemocnění vyžaduje transplantaci kostní dřeně. Darovací certifikát převzala v noci z pátku na sobotu, krátce po půlnoci, v Paláci Žofín zakladatelka a prezidentka Kapky naděje Vendula Pizingerová.
„Jsem rád, že se podařilo po dvouleté pauze, kterou způsobila celosvětová pandemie covidu-19, obnovit oblíbenou tradici agrárních plesů. Vzhledem k tomu, že se jedná o jubilejní dvacátý ročník, Agrární komora ČR se rozhodla spojit jej s charitativní akcí, jejíž výtěžek byl darován nadačnímu fondu Kapka naděje. Zemědělci jsou lidé, kteří jsou zvyklí si pomáhat a štědrost ukázali i v tomto případě. Darovali na pomoc dětem trpícím rakovinotvorným onemocněním 92 315 korun. Všem přispěvatelům upřímně a ze srdce děkujeme,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
„Jsem velmi ráda, že je Kapka naděje pro letošní ples v roli charitativního partnera a nesmírně si vážím této spolupráce. Když se ohlédnu zpět na dvě dekády působení Kapky naděje, naplňuje mě pocit zadostiučinění a upřímné radosti. Radosti z důvěry, kterou do Kapky naděje naši partneři a podporovatelé tolik let vkládají. Upřímně děkuji všem, kteří se podíleli na výši výtěžku a na organizaci tak krásné společenské akce, částka je úžasná. Děkujeme,“ sdělila zakladatelka a prezidentka Kapky naděje Vendula Pizingerová.
20. agrárnímu plesu poskytl osobní záštitu ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Slavnostní událost se uskutečnila také díky téměř 30 sponzorům z řad členské základny Agrární komory ČR a dalších tradičních partnerů.
Odbory v korejské firmě NEXEN TIRE půjdou do stávky
Dlouhodobá jednání mezi odbory a managementem světového výrobce pneumatik NEXEN TIRE, která patří korejským vlastníkům, nedospěla k dohodě. Tamní Základní organizace Odborového svazu KOVO NEXEN TIRE se proto rozhodla vyhlásit neomezenou stávku. Odbory již také oznámily přesný termín, kdy se výroba v podniku zastaví. Protest zahájí v úterý 31. ledna v 8.00.
Stávka má jednoznačnou podporu nejen odborářů, ale i většiny ostatních zaměstnanců společnosti. O hrozbě stávky se v souvislosti s Nexenem hovoří už řadu měsíců. Od ledna loňského roku ve firmě trvá stávková pohotovost. Krizi odstartovala dlouhodobá neochota vedení sjednat s odbory přiměřenou kolektivní smlouvu. „Odborová organizace informuje, že důvodem stávky je neuzavření kolektivní smlouvy na rok 2022 a 2023 ze strany zaměstnavatele,“ píše v oficiálním zdůvodnění předseda ZO OS KOVO NEXEN TIRE Pavel Rohel. Upozornil, že zdražování cen potravin, energií a služeb v období rostoucí inflace snižuje reálné mzdy zaměstnanců.
Možnost vyhlášení stávky opakovaně konzultoval vyjednávací tým odborářů z Nexen Tire s centrálou Odborového svazu KOVO. „My i naši kolegové v Nexenu jsme se opakovaně všemi prostředky snažili takovéto situaci předejít, neboť si uvědomujeme, že stávka je vždy až nejzazší nástroj v prosazování opodstatněných práv zaměstnanců. Je pro nás tristní zjištění, že korejská nadnárodní společnost, která se chlubí rekordními prodeji a zvučným renomé, ignoruje jak opodstatněné požadavky svých tuzemských zaměstnanců, tak jejich důstojnost,“ uvedl k aktuálnímu vývoji předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Naposledy se nejvyšší vedení odborového svazu zabývalo situací v korejské firmě ve středu 25. ledna na jednání Předsednictva OS KOVO. To stávce v Nexenu vyjádřilo jednoznačnou podporu.
Závod v Průmyslové zóně Triangle mezi Žatcem a Louny je první, který společnost zřídila mimo Asii, zaměstnává zhruba tisíc lidí. Kapacita podniku je až 11 milionů pneumatik ročně. Nástupní mzda operátora výroby činí 22 500 korun. Stávka v Nexenu bude v novodobé historii největším protestem zaměstnanců.
Agrární komora ČR žádá od EU vyjasnění řady pojmů
Agrární komora ČR (AK ČR) zveřejnila v lednovém čísle magazínu AGRObase své požadavky vůči Evropské unii, od níž žádá vyjasnění řady pojmů. Jde o tyto oblasti:
- Nastavení definice aktivního zemědělce
U definice aktivního zemědělce je třeba, podle AK ČR, najít efektivní a administrativně nenáročný nástroj, který zajistí, že žadatel o dotační podpory je opravdu aktivní zemědělec a nejedná se pouze o aktivního příjemce dotací pod záminkou údržby krajiny bez produkce.
- Erozně ohrožené plochy
Agrární komora ČR zásadně nesouhlasí s preventivním rozšířením erozně chráněné půdy od roku 2024 až na 65 % plochy orné půdy. Podle ní by toto rozšíření plochy nemělo podléhat povinnému zavedení protierozních opatření, ale sloužit jako doporučení pro zemědělce, že na těchto pozemcích je vyšší riziko eroze a hrozí zařazení do kategorie erozně chráněných pozemků po skutečné erozi. Největší dopad by mělo rozšíření silně erozně ohrožených ploch tam, kde není možné vůbec pěstovat plodiny s nízkou ochrannou funkcí, jako jsou například brambory, kukuřice, řepa, slunečnice, sója, boby). Načež dodává, že pro zemědělce bude již problematické snížení maximální plochy jedné plodiny z 30 na 10 ha u silně erozně ohrožených oblastí.
- Neprodukční plochy
Agrární komora ČR dále konstatuje, že přestože se Česká republika potýká se zdražováním potravin, zemědělcům v příštím roce nebude povoleno na ploše minimálně 40 tis. ha pěstovat v rámci celé České republiky jakékoliv tržní plodiny. Pokud mají zemědělci využít výjimku Evropské komise, je důležité, aby nebyli za osetí úhorů penalizováni ztrátou nároku na tzv. ekoschémata. Jestliže mají neprodukční plochy přispívat k dobrému zemědělskému a environmentálnímu stavu půdy, bylo by žádoucí umožnit bez postihu na těchto pozemcích pěstovat plodiny vázající dusík bez použití přípravků na ochranu rostlin. Navíc, podle Strategického plánu SZP pro Českou republiku, se má procento půdy bez produkce v příštích letech navyšovat.
- Podpora náročných zemědělských činností
Agrární komora ČR dále upozorňuje, že válka na Ukrajině zvýšila ceny ropy a zemního plynu a výrobků z nich a výrazně ovlivnila také mezinárodní obchod se zemědělskými komoditami po celém světě. Toto se již nestihlo zohlednit v aktuálním strategickém plánu a považuje to za velkou chybu a ohrožení potravinové bezpečnosti České republiky. Současně dodává, že následkem raketového nárůstu nákladů se prodražuje zemědělská prvovýroba, ale zemědělci mají omezené možnosti promítnout tento růst nákladů do cen, za které prodávají své produkty. Podle AK ČR je zapotřebí podpořit náročnější činnosti, jako je chov hospodářských zvířat a pěstování ovoce, zeleniny, brambor a chmele, jinak hrozí jejich výrazný útlum na území České republiky.
- Výše redistributivní platby
Pokud nedojde k podpoře náročných zemědělských činností, bude Agrární komora ČR nadále usilovat o přehodnocení redistributivní platby na podporu prvních 150 ha zemědělských podniků. Při úrovni 23 % budou výrazně znevýhodněni střední a větší zemědělci, kteří produkují většinu potravin v Česku a provozují investičně a pracovně náročnější činnosti. Tato hodnota se pohybuje výrazně nad průměrem Evropské unie ve výši 13 %. „Je nezbytné připomenout, že současný Strategický plán vznikal za zcela jiných podmínek, než v jakých nyní kvůli válce na Ukrajině žijeme. Po roce fungování Strategického plánu je možné jej přehodnotit, a pokud se naplní černé scénáře vývoje českého zemědělství, Agrární komora ČR o to bude usilovat,“ dodává k tomu prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Prodlužování dočasné ochrany: Nejčastější dotazy zaměstnavatelů
Pojistné milostivé léto: Dlužníci na sociálním pojištění dostanou šanci se vyhnout penále i exekucím
vymáhané soudními exekutory. Navíc se pojistné milostivé léto týká i právnických osob,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Případ šikany na pracovišti před soudem
Její nadřízená (nazývejme ji A) jako zadavatelka pracovních úkolů vyjadřovala opakovaně nespokojenost s jejími pracovními výkony, uvedené stanovisko šířila mezi jí nadřízené osoby a kolegyně E, v rámci rozvojových opatření uvnitř závodu hodnotila žalobkyni negativně – vše bez zjevných objektivních podkladů, resp. na základě subjektivního hodnotícího úsudku. Okresní soud za nepřijatelnou označil ústní výtku žalobkyni za vynášení citlivých údajů učiněnou nadřízenou na základě anonymního podnětu, bez objektivních podkladů a bez znalosti věci. Za projev bossingu shledal snížení osobního ohodnocení z 15 % na 10 %. Ke snížení nedošlo u žádného jiného z kolegů žalobkyně. Ostatními vedoucími kromě A byla žalobkyně hodnocena kladně.
Žalobkyně se obrátila s problémem rovného zacházení na nadřízené, ti však předanou informaci jako oficiální stížnost nikdy nevyhodnotili. Soud prvního stupně uzavřel, že bylo zasaženo do osobnostních práv žalobkyně, přičemž z neoprávněného jednání A vyvozoval pro žalobkyni nepříznivé důsledky i vyšší management žalované. Proto za přiměřenou považoval omluvu v interním periodiku žalované. Ohledně požadavku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 7 000 000 Kč nelze podle soudu prvního stupně přesvědčivě určit a odlišit, do jaké míry je možné připisovat nepříznivé důsledky po psychické (popř. zdravotní) stránce na vrub žalované, či jiným aspektům. Vzhledem k povaze, intenzitě, opakování a trvání nerovného jednání a šíři okruhu působení nepříznivého následku považoval za přiměřenou náhradu v částce 100 000 Kč.
K odvolání žalované Krajský soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se zamítá žaloba, aby v textu omluvy byla uvedena slova „a dopouštěla se na E diskriminace“, dále tak, že z textu omluvy se vypouští slova „a kritice, kterou šířila mezi ostatní zaměstnance, přičemž organizace v rámci svých interních pravidel boje proti diskriminaci skrze své řídící pracovníky tyto náznaky diskriminace nedostatečně zpracovala a vyhodnotila“, a že se zamítá žaloba, aby v textu omluvy bylo uvedeno, že vůči žalobkyni společnost „sama v rámci svých interních pravidel boje proti diskriminaci skrze své řídící pracovníky veškeré náznaky diskriminace ignorovala a neřešila“. Změněn byl i výrok o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu. A žaloba o zaplacení dalších 90 000 Kč se zamítá.
Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně byla vystavena nerovnému zacházení v podobě tzv. bossingu, zejména pokud šlo o její pracovní podmínky, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout postupu v zaměstnání. Nebyla však prokázána důvodnost omluvy, v níž měly být uvedeny výše uvedené údaje. Za významné dále považoval, že nerovné zacházení se žalobkyní skončilo teprve jejím odchodem na jiné pracoviště a že žalovaná ani dodatečně neprojevila snahu se s věcí náležité vypořádat. Žalobkyní tvrzený následek (poškození zdraví syna) nemá prokazatelnou souvislost s nerovným zacházením, že na nerovném zacházení se nepodíleli žádní další vedoucí zaměstnanci žalované a že žalobkyně stále pracuje u žalované (byť na jiném pracovišti). Dospěl k závěru, že nastalé újmě, intenzitě šikany, jejímu způsobu, délce i následku odpovídá poskytnutí náhrady ve výši 10 000 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu v celém jeho rozsahu podala žalobkyně dovolání. Podle ní odvolací soud nepřípustným způsobem zúžil svá zjištění do několika skutečně prokázaných případů nerovného zacházení bez reflexe dlouhotrvající šikany, kterou žalobkyně tvrdila a jež z podstaty definice šikany vyplývá. Příliš formalistickým přístupem k úpravě navrženého textu omluvy, nesprávně zjištěným stavem věci, ale též výraznou redukcí výroku o zadostiučinění v penězích a o nákladech řízení, zasáhl do práva žalobkyně na spravedlivý proces a práva na lidskou důstojnost, osobní čest a dobrou pověst.
Žalovaná také podala dovolání proti rozsudku odvolacího soudu. Za chybné má řešení právní otázky spočívající v tom, že ze strany žalované došlo k nerovnému zacházení se žalobkyní jednáním žalované spočívajícím v upozornění na možnost výpovědi dopisem ze dne 5. 5. 2014, ve kterém bylo žalobkyni vytýkáno nedodržení povinností v oblasti evidence pracovní doby, ve snížení osobního ohodnocení žalobkyně z 15 % na 10 % s účinností od 1. 7. 2014 a v ústní výtce ve vztahu k možnému vynášení citlivých informací žalobkyní mimo pracoviště žalované třetím osobám. Žalovaná má za to, že skutkové závěry soudů nejsou správné, neboť nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Ohledně udělené výtky nebylo dokazováním zjištěno, že by žalovaná s jinými zaměstnanci v obdobné situaci zacházela odlišně než s žalobkyní. Počet osob, které byly seznámeny s názorem její nadřízené A na pracovní výkon žalobkyně a kterým byla známa případná opatření provedená vůči žalobkyni, byl v jednotkách. Adresáty uvedeného periodika jsou desítky tisíc osob, zejména zaměstnanci žalované, obchodní partneři a dodavatelé, agenturní zaměstnanci a mnoho dalších.
Podle žalobkyně ale z hlediska přiměřenosti omluvy musí tato zasáhnout veškeré zaměstnance žalované tak, aby pro ně podpis a přistoupení k Etickému kodexu nebyly jen prázdným gestem, stejně tak v tomto kodexu musí cítit oporu partneři žalované. Omluva v tomto periodiku plní nejen funkci satisfakční, ale zároveň cílí na skupinu, která může být šikanou rovněž zasažena.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně je zčásti opodstatněné a že dovolání žalované opodstatněné není.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – s ohledem na dobu, do kdy byla žalobkyně podřízena A, tedy podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 9. 2015, tj. přede dnem, kdy nabyl účinnosti zákon č. 205/2015 Sb. (dále jen zák. práce), a podle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2017, tj. přede dnem, kdy nabyl účinnosti zákon č. 365/2017 Sb. (dále jen antidiskriminační zákon).
Podle ustanovení § 17 zák. práce právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon. Podle ustanovení § 10 antidiskriminačního zákona dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.
Povinnost zajišťovat rovné zacházení, jak je upravena v ustanovení § 16 odst. 1 zák. práce, má zaměstnavatel vůči zaměstnanci v tam uvedených oblastech. Na rozdíl od zákazu diskriminace nemusí být pohnutkou (motivem) nerovného zacházení některý z diskriminačních důvodů. Pojem bossing není zákonným termínem. Bude-li chybět některý z diskriminačních důvodů, může být toto chování posouzeno jako porušení povinnosti zaměstnavatele zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci v zákonem upravené oblasti.
Dovolací soud shledává, že z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu vyplývá, že za rozhodná hlediska při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy v penězích považoval dobu, po kterou trvalo protiprávní jednání, skutečnost, že na nerovném zacházení se nepodíleli žádní další vedoucí zaměstnanci žalované a že žalobkyně nadále pracuje u žalované, byť na jiném pracovišti, jakož i nastalou újmu, intenzitu šikany co do způsobu, délky i následku. Argument, že žalobkyně „nadále pracuje u žalované, byť na jiném pracovišti“, nemůže být fakticky zohledněn ve prospěch žalované; odporuje to skutkovému závěru, že žalobkyně sice zůstala u stejného zaměstnavatele, ovšem začala pracovat na zcela jiné pozici a v jiném městě
Dané kritérium naopak správně zohlednil soud prvního stupně, jenž učinil závěr (v němž odvolací soud neshledal nedostatky), že vliv závadného jednání nadřízeného na kariérní postup podřízeného zaměstnance mohl znamenat naprostou stagnaci co do pracovního postupu bez ohledu na jeho kvality. Z neoprávněného jednání nadřízené vyvozoval pro žalobkyni nepříznivé důsledky i vyšší management žalované (při rozhodování o kariérním postupu žalobkyně). V části týkající se omluvy bylo sice dovolání žalobkyně odmítnuto, ovšem nelze opomenout, že i v této části si základ svého nároku udržela, neboť dovolání žalované, která usilovala o úplné zamítnutí žaloby, bylo zamítnuto.
Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku, jímž byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni 90 000 Kč ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku, potvrzuje.
Článek vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3858//2020-411.