Odbory žádají minimální mzdu 15 tisíc, ministryně Jana Maláčová navrhuje o tři stovky méně
Odborům nestačí představa vlády o růstu platů v příštím roce. „Tři procenta na růst platů jsou neakceptovatelná,“ řekl předseda ČMKOS Josef Středula po úterním jednání s ministry za ČSSD. Odbory požadují také růst minimální mzdy na 15 tisíc korun měsíčně. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhuje minimální mzdu 14 700 korun a růst platů ve veřejné sféře o 5,2 procenta.
Ministryně financí Alena Schillerová původně počítala s dvouprocentním navýšením platů ve veřejném sektoru, vládě nakonec chce předložit návrh na růst o 3 procenta. To se netýká učitelů, jimž má být plat navýšen o 10 procent.
Josef Středula k průběhu úterního jednání dodal:
„Stát je největší zaměstnavatel v zemi a v období ekonomického růstu by se měl ke svým zaměstnancům zachovat slušně, to rozhodně neznamená navyšovat platy jen o úroveň inflace.
Uvítali jsme možnost konzultovat budoucí vývoj platů ve státní sféře a službách s ministryní práce, mrzí nás ale, že klíčové jednání o platech na vládní úrovni začalo až nyní, kdy už bylo hodně „rozdáno“ a nechceme připustit, aby na nárůst platů šlo jen to, co zbude.
Jsme připraveni na kompromisy, ale vyjednávání musí být spojeno s představou o růstu minimální mzdy. Její budoucí úroveň jej pro nás velmi důležitá a od ní by se také mělo odvíjet reálné zvyšování platů. Málokdo si třeba uvědomuje, že u nás platí přes padesát nejrůznějších tarifů, které jsou pod úrovní minimální mzdy.“
Z tiskové konference na MPSV po jednání o platech ve veřejném sektoru.
S odboráři se v úterý (3.9.2019) na ministerstvu práce a sociálních věcí kromě ministryně Jany Maláčové setkali ještě předseda sociální demokracie a ministr vnitra Jan Hamáček a ministr kultury Lubomír Zaorálek.
Jana Maláčová prohlásila, že by průměrný růst platů měl podle sociální demokracie být 5,2 procenta a minimální mzda by měla vzrůst o tři stovky méně, než chtějí odbory – na 14 700 korun. (Nyní je to 13 350 korun měsíčně.)
„Chápu to jako vstupní pozici ministerstva financí o platech. ČSSD bude prosazovat vyšší nárůst,“ uvedl k představě ministryně financí předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Alespoň pěti- až šestiprocentní nárůst platů státních zaměstnanců by považoval za přijatelný kompromis.
„My bychom podporovali 5 procent,“ uvedla šéfka rozpočtového výboru Miloslava Vostrá z KSČM.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) chce ale víc. Požaduje pro učitele navýšení o 15 procent, pro neučitelské profese a zdravotníky o 10 procent a pro ostatní o osm procent. Celou částku chce do tarifů, tedy do základní části platu. Usiluje i o zrušení nejnižší platové tabulky – přilepšili by si tak zejména pracovníci v kultuře a v sociálních službách.
Odbory: Debata o platech začala se zpožděním
Odbory spojují vyjednávání o platech s debatou o minimální mzdě, za kterou pracuje kolem 150 tisíc lidí. Chtějí zvýšení o 1650 korun. „Naše požadavky nejsou nad rámec státního rozpočtu a nikdy nebyly. Není naše chyba, že se mezitím rozdělilo 18 miliard korun. Jsme připraveni hledat kompromis. Potřebujeme ale jednací čas a všechny u jednacího stolu,“ objasnil předseda ČMKOS Josef Středula. Narážel tak na nedávné posílení rozpočtů jednotlivých resortů po jednání jejich představitelů s ministryní financí právě o 18 miliard.
S výraznějším zvýšením příjmů lidí, kteří vydělávají nejméně, souhlasí i Asociace samostatných odborů (ASO). Spolu s ČMKOS poukazuje na to, že řada platových stupňů v nejnižší tabulce je dokonce pod hranicí minimální mzdy. „Navýšení o pět procent u nejnižších kategorií zaměstnanců je pro nás neakceptovatelné,“ uvedl předseda ASO Bohumír Dufek. Ostatním zaměstnancům pak ASO navrhuje přidat do tarifů 1 500 korun, a to všem stejně.
Zvýšení platů se týká více než půl milionu lidí
Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640 700 lidí – učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se v minulém roce zvedl o 10,8 procenta. Naposledy se platy zvyšovaly letos v lednu. Tarify – tedy základ příjmu – se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům pak o deset procent. Zbytek peněz měl putovat do odměn.
