V souvislosti s každoročním vyhlášením průměrné mzdy, resp. jejím zvýšením (nařízení vlády č. 381/2020 Sb.), se s účinností od 1. ledna 2021 změnila také výše rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Tzv. rozhodný příjem, tedy minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, se od uvedeného data zvyšuje z původních 3 000 Kč na 3 500 Kč měsíčně (sdělení MPSV č. 436/2020 Sb.).
Zvýšení rozhodného příjmu má význam pro účast na nemocenském pojištění, od kterého se následně odvíjí i účast na pojištění důchodovém. Sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc musí činit alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění.
U takového zaměstnání, kde je sjednaná částka započitatelného příjmu nižší než nově stanovená částka 3 500 Kč anebo příjem nebyl sjednán vůbec, bude zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhne započitatelného příjmu alespoň 3 500 Kč (jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu). Částka rozhodného příjmu 3 500 Kč se u více zaměstnání malého rozsahu, která zaměstnanec vykonává u jednoho a téhož zaměstnavatele, posuzuje v celkovém úhrnu. Zaměstnanci, který byl v roce 2020 účasten nemocenského pojištění, avšak jeho příjem není sjednán aspoň ve výši 3 500 Kč, zaniká účast na pojištění k 31. 12. 2020 a zaměstnavatel ho k tomuto datu musí z pojištění odhlásit.
Příklad:
Zaměstnanec má sjednán v roce 2020 rozhodný příjem 3 000 Kč. Od ledna 2021 by tak nadále již nesplňoval podmínku minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Ze zákona tak ke dni 31. 12. 2020 zaměstnanci zanikla účast na pojištění, od 1. 1. 2021 je jeho zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu.
Zaměstnavatel má v tomto případě povinnost zaměstnance odhlásit z účasti na pojištění (formulář Oznámení o nástupu do zaměstnání / skončení zaměstnání).
Zaměstnavatel znovu přihlásí zaměstnance k pojištění do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž bude zúčtován příjem aspoň 3 500 Kč (opět za pomoci formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání / skončení zaměstnání). Pokud byla dříve uplatněna žádost o některou z dávek nemocenského pojištění, podává se přihláška na příslušnou OSSZ současně s podklady pro výpočet dávky.
Za zásadní problém předloženého souboru zákonů k provedení důchodové reformy podle názoru ČMKOS je, že se nezabývá příjmovou stranou systému důchodového pojištění. U předložených návrhů tak chybí ukotvení, které návrhy obsažené v překládaných zákonech prováže s aktuální situací státního rozpočtu, resp. s ekonomickou realitou. Tato výhrada je o to vážnější nejen vzhledem k aktuální koronavirové krizi a jí doprovázející krizi ekonomické, ale též vzhledem k přijímaným opatřením státu, zvláště v daňové oblasti. Tato přijatá opatření, zejména zvláště zrušení superhrubé mzdy, zavedení stravovacího paušálu ale i další výrazné daňové změny zásadním způsobem ovlivní stav a vývoj veřejných financí a v tím samozřejmě i možnost přijmout naznačený směr důchodové reformy. Bez vyjasnění postavení a vývoje důchodového systému v rámci nového uspořádání veřejných financí fakticky nelze dost dobře a zodpovědně o žádné důchodové reformě rozhodnout. V této souvislosti ČMKOS požaduje, aby do důvodové zprávy byla doplněna pasáž o finančních dopadech zrušení superhrubé mzdy ve vztahu k možnostem financování nákladů důchodové reformy.
ČMKOS je názoru, že předkládaným návrhem zákona se nenaplní proklamovaný záměr předkladatele, aby došlo k optimálnímu a paralelnímu posílení tří klíčových aspektů, a to spravedlnosti, srozumitelnosti a udržitelnosti důchodového systému. Jen těžko budou zaměstnanci, kteří český důchodový systém ve významné míře odvody ze svých mezd převážně financují, nový systém považovat
– za spravedlivý, jestliže po celý život pracovali a odváděli nemalé pojistné, a nová úprava jim zajistí prakticky jen stejnou výši důchodu jako dosud, ale jen v případě, že se snížená výše zásluhové části jejich starobního důchodu nově zvýší o pevnou částku za každý celý rok doby pojištění nad 35 let, zatímco např. osobám, které odpracovaly jen 25 roků zaměstnání a odváděly v této době pojistné jen ve zcela minimální výši, a po zbývající část života se pohybovaly v šedé ekonomice, se jejich důchod zvýší o tisíce Kč měsíčně, popř. i na více než dvojnásobek proti současné právní úpravě,
– za srozumitelný, jestliže pro starobní důchody bude zavedena, ačkoliv to není nezbytné, solidární část a zásluhová část důchodu a u ostatních důchodů zůstane zachována základní výměra a procentní výměra, (z věcného hlediska tato formulační změna kromě komplikace právní úpravy nic nepřináší), což znepřehlední jak dávkovou formuli, tak valorizaci důchodů, i když zvýšení základní výměry do jakékoliv výše lze provést i bez této změny. Rovněž nová definice osobního výpočtového základu pro nultý a první pilíř je tak složitá a pro běžného pojištěnce nesrozumitelná, že si její správnost nezkontroluje skoro nikdo, a navíc se díky všem parametrům bude v čase měnit – není tedy ani pravdou, že člověk bude v průběhu života lépe než dnes vědět, jak velký důchod bude mít v budoucnosti,
– za udržitelný, jestliže saldo ročních příjmů z pojistného na důchodové pojištění a výdajů na důchody, jak ukazuje graf č. 3 v důvodové zprávě návrhu zákona se oproti současnému stavu bude dlouhodobě prohlubovat nad úroveň současného dlouhodobého salda, které je předmětem kritiky požadující přijetí takových reformních opatření, která by toto saldo odstranila. ČMKOS v této souvislosti požaduje, aby byl předkladatelem zpracován pro lepší pochopení finančních dopadů navrhované důchodové reformy komplexní souhrn dopadů všech tří předložených návrhů zákonů.
Kompletní stanovisko zaslané do připomínkového řízení najdete v příloze níže.
Těsně před koncem loňského roku splnila Evropská komise jeden z politických cílů, který si vytyčila v oblasti mezinárodních vztahů, když se jí podařilo v principu dojednat Komplexní dohodu o investicích s Čínou. Přestože se jedná o dohodu v principu, kterou je potřeba dále dopracovat, jedná se podle Komise o důležitý mezník ve vztazích EU a Číny.
Jedná se o další dohodu mezi těmito partnery, kterou EU s Čínou v roce 2020 dojednala. Nedávno se totiž Komisi podařilo s Čínou vyjednat dohodu o ochraně zeměpisných označení, která zajišťuje, že 100 tradičních evropských výrobků bude chráněno na čínském trhu proti napodobování a 100 čínských výrobků bude chráněno na evropském trhu. Jedná se o první bilaterální dohodu mezi oběma celky tohoto typu. Čtyři roky po vstupu dohody v platnost se navíc rozsah dohody rozšíří o dalších 175 zeměpisných označení, s možností přidání dalších v následujících letech.
Co se týče investiční dohody, jedním z klíčových cílů EU bylo zajistit lepší přístup na čínský trh pro evropské firmy. Čína se v této oblasti zavázala ke zlepšení situace zejména v oblasti výroby, která pokrývá více než polovinu evropských investic v Číně, především v sektoru výroby automobilů a základních materiálů. Jedná se např. o výrobu elektrických automobilů, chemikálií, telekomunikačního vybavení nebo zdravotnického vybavení. Kromě toho se Čína zavázala ke zlepšení podmínek na trhu i v oblasti služeb, např. co se týče cloudových, finančních, environmentálních služeb či soukromého zdravotnictví, námořní dopravy a dalších služeb souvisejících s dopravou. Dohoda zlepší podmínky firem zejména co se týče jistoty a předvídatelnosti podnikatelského prostředí, přičemž zakázané budou určité omezující praktiky, se kterými se doposud evropské firmy na čínském trhu setkávaly.
Dohoda je významná i z toho hlediska, že se v ní Čína poprvé zavázala k dodržování principů udržitelného rozvoje. Pokrývá například oblast pracovních podmínek a životního prostředí, které odpovídají mezinárodním standardům a měly by zvýšit atraktivitu pro investory. Jedná se například o plnění závazků vyplývajících z Pařížské klimatické dohody, uplatňování již ratifikovaných úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO), či o zintenzivnění úsilí vedoucího k ratifikaci těch úmluv ILO, které se věnují nucené práci. Postup v implementaci závazků vyplývajících z investiční dohody bude sledován na úrovni výkonných místopředsedů Evropské komise na straně EU a místopředsedy vlády na straně Číny. Kromě toho bude vytvořena speciální pracovní skupina, která se bude zabývat implementací závazků v oblasti pracovních podmínek a životního prostředí.
Z pohledu evropských podniků, které chtějí podnikat a investovat v Číně, je dohoda důležitá kvůli tomu, že alespoň částečně vybalancuje podmínky pro vstup na trh. Řada evropských firem se musí na čínském trhu potýkat s podmínkami, které negativně ovlivňují jejich snažení, ať už se jedná o nucené transfery technologií, povinnost vytvářet společné podniky s čínskými partnery, či podporu státem vlastněných podniků, která vytváří nerovné podmínky na trhu. Přestože je jasné, že situace se díky dohodě nezmění ze dne na den, jedná se o první pozitivní krok směrem ke zlepšení podmínek pro evropské firmy na čínském trhu.
Vzhledem k tomu, že dohoda nepokrývá veškeré aspekty investičních vztahů, zavázaly se obě strany vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby do dvou let od podpisu investiční dohody dojednaly také dohody o ochraně investic a o řešení sporů. Samotnou investiční dohodu teď bude čekat tzv. právní očištění textu a překlad do úředních jazyků EU, následně bude předána ke schválení Radě a Evropskému parlamentu.