„Izolačka“ prošla Sněmovnou. O pomoci při výpadku příjmů kvůli karanténě bude nyní ještě jednat Senát

Poslanecká sněmovna v takzvaném zkráceném jednání schválila návrh MPSV na vyplácení mimořádného příspěvku až 370 Kč za den pro lidi, kteří jsou v karanténě nebo izolaci kvůli infekčnímu onemocnění. Zaměstnanci se tak nemusí bát ztráty příjmů, pokud zůstanou doma.
 
„Izolačka se osvědčila už na jaře, podobně jako Antivirus. Chceme chránit hlavně zdraví lidí. Pokud by se s covidem vyhýbali karanténě nebo izolaci v obavě z toho, že nezbude
na složenky, tak by epidemie dál nabírala na ještě větší síle. Lidem s příjmy do 35 tisíc hrubého izolačka plně pokryje jejich snížení,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí
Jana Maláčová (ČSSD).
 
Jak bude „Izolačka“ fungovat?
Zaměstnavatel bude vyplácet zaměstnanci nad rámec běžné „nemocenské“ (náhrady příjmu) bonus ve výši až 370 Kč za každý kalendářní den. Na příspěvek budou mít nárok i tzv. dohodáři, pokud přispívají do systému nemocenského pojištění (při příjmu nad 3 500 Kč z dohody o pracovní činnosti, resp. nad 10 000 Kč u dohody o provedení práce).
 
V následující tabulce jsou uvedeny modelové příklady využití „Izolačky“. V praxi se výpočty mohou lišit například v závislosti na odpočitatelných položkách poplatníka nebo podle toho, zda dny nařízené karantény nebo izolace zasahují do jednoho nebo do dvou kalendářních měsíců:
 
Hrubá
mzda
(v Kč)
Hrubý
výdělek
(za 10 dní
v Kč)
Čistý
výdělek
(za 10 dní
v Kč)
Ušlý
příjem
během
karantény
(v Kč)
Výše
mimoř.
příspěvku
(v Kč)
Celkem
nově za
karanténu
(v Kč)
% z hrubé
mzdy/
% z čisté
mzdy
15 200 6 992 6 223 – 2 313 2 606 6 516 93 %/105 %
18 000 8 280 7 195 – 2 723 2 980 7 452 90 %/104 %
20 000 9 200 7 876 -2 908 3 312 8 280 90 %/105 %
25 000 11 500 9 578 – 3 368 4 140 10 350 90 %/108 %
28 000 12 880 10 599 – 3 644 4 637 11 592 90 %/109 %
29 000 13 430 10 939 – 3 735 4 803 12 006 90 %/110 %
30 000 13 800 11 280 – 3 828 4 968 12 420 90 %/110 %
32 000 14 720 11 960 – 4 012 5 180 13 128 89 %/110 %
 
 
Zaměstnavatel nemusí žádat o žádné refundace, příspěvek k náhradě mzdy si sám odečte od povinného odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti. Odečet může zaměstnavatel provést do 3 kalendářních měsíců od ukončení karantény zaměstnance. „Díky eNeschopence, která funguje od loňského roku a v době pandemie hraje důležitou roli, dostanou zaměstnavatelé informace o zahájení a ukončení karantény během pár hodin,“ připomíná ministryně.
 
O této mimořádné podpoře bude ještě jednat Senát, po schválení pak zamíří k podpisu k prezidentu republiky.
 
 

 

2021: Byl to rok četných problémů, ale i úspěchů, bilancuje předseda OS PHGN Rostislav Palička

Ani rok 2021 nebyl pro těžební průmysl příznivým obdobím. Na vině je tažení Evropské komise a parlamentu proti těžbě a spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách, proti těžebním společnostem a jejich zaměstnancům, to vše pod taktovkou zelených aktivistů a ekologických organizací. Situaci zaměstnavatelům, odborům a zaměstnancům výrazně zkomplikoval i letos covid-19. Přesto odborový svaz ve složitých podmínkách plnil své povinnosti vůči členům a dosáhl řady úspěchů. O těchto a dalších událostech jsme rozmlouvali v závěru roku s předsedou Odborového svazu PHGN Rostislavem Paličkou.

Začneme šestým zasedáním rady OS PHGN. Co vás zaujalo?

Důležitým poznatkem z posledního zasedání v Praze je, že rada odborového svazu opět projevila soudržnost a plnou důvěru vedení odborového svazu. Pro mě je to inspirující, moc si toho cením a posiluje mě to k další práci. Členové rady jsou v rozhodování jednotní, ale také flexibilní. Podle potřeby dokážou pohotově rozhodovat. Na poslední radě například rychle schválili změnu jednacího řádu k řešení problémů, které přináší složitá doba. Díky tomu působí odborový svaz v čase koronavirové krize, nouzových stavů a lockdownů jako jednotný a akceschopný celek, který dovede reagovat a řešit vzniklé problémy. 

K tomu odborový svaz potřebuje finanční zázemí a pokud možno i majetek. Jak jste na tom v současné době? 
Máme poměrně dobré finanční zázemí jak pro financování služeb členům svazu, tak pro financování svazu a jeho zaměstnanců. Jak jsem již informoval v minulých číslech HGN, jednáme o prodeji hotelu Harmonie 2 v Luhačovicích. Jde o komplikovanou záležitost, o prodej se stará právní zástupce v Luhačovicích, jedná například s provozovateli inženýrských sítí, geodety a dalšími úřady, aby případný konečný prodej hotelu s pozemkem byl nezpochybnitelný. Souběžně pracujeme na koupi svého nového sídla v Praze. Za tímto účelem jsme najali advokátní kancelář. Doufám, že se nám tuto záležitost podaří dotáhnout do konce. Jednáme o kvalitní nemovitosti s osmi parkovacími místy a výhodnou polohou dostupnou autem i veřejnými dopravními prostředky. Například z pražského hlavního nádraží je to půlhodina tramvají. 

Odborový svaz je členem Majetkové, správní a delimitační unie odborových svazů a jako takový je příjemcem financí z delimitace odborového majetku. Jakou roli to hraje vzhledem k rozpočtu svazu? 
Podle poslední informace je delimitace majetku již navržená pro jednání valné hromady majetkové unie. Předpokládám, že delimitace z odborového majetku bude schválená ve stejné výši jako v loňském roce. To nám zajistí potřebné finance do rozpočtu pro dobré fungování. Valná hromada by měla zasedat 10. prosince a náš svaz zastupuje již dvacet let můj předchůdce Jan Sábel. Letos také proběhnou volby nového představenstva majetkové unie, kam kandiduji za OS PHGN. Je nanejvýš důležité, abychom měli svého zástupce v představenstvu majetkové unie. Díky tomu budeme mít možnost spolurozhodovat a nadále budeme mít přístup k informacím, jak majetková unie pracuje a rozhoduje. 

Které události končícího roku 2021 vás nejvíce oslovily jako předsedu Odborového svazu PHGN? 
Náš svaz nyní žije, jak jsem nastínil v předešlé odpovědi, v majetkových záležitostech. Hornictví prožívá těžké období, důlní průmysl je pod velkým existenciálním tlakem. Proto si cením, že i za této situace se nám – myslím tím vedení svazu a pražské pracoviště, odborová sdružení a přímo sdružené základní organizace – už v loňském roce podařilo dojednat s vládou rozšíření nařízení vlády číslo 167 pro černouhelný průmysl. Podařilo se nám tak zajistit finanční zabezpečení pro odcházející zaměstnance OKD. Většina z nich přechází i s utlumovanými provozy pod státní podnik Diamo. Až v Diamu budou končit, pomůže jim obnovené vládní nařízení. I díky tomu probíhá útlum státního podniku OKD kultivovaně a ohleduplně vůči zaměstnancům, kteří budou finančně zabezpečeni. OKD dnes zaměstnává 2800 kmenových zaměstnanců na dole ČSM, který by měl být utlumován na konci příštího roku. Budeme se snažit o to, aby také o ně bylo časem postaráno. Odborový svaz a členská sdružení usilovali a usilují, aby vedení a majitelé státního podniku OKD plnili své závazky vůči zaměstnancům vyplývající z platné podnikové kolektivní smlouvy. A to se nám daří. Obdobná situace platí i pro hnědé uhlí, kde rovněž probíhá útlum. Odborový svaz, konkrétně odborová sdružení vyjednala rozšíření nařízení vlády také pro Vršanskou uhelnou a Severočeské doly, rok předtím pro Sokolovskou uhelnou v případě uzavření tlakové plynárny. Za výrazný úspěch považuji, že se našemu odborovému svazu a Sdružení odborových organizací OKD podařilo s vládou dojednat předčasný odchod do starobního důchodu pro dalších 200 důlních zaměstnanců OKD, kteří by na to jinak neměli nárok.

To vše podtrhuje význam a nezastupitelnost odborových organizací a kolektivního vyjednávání pro členy a zaměstnance uhelných společností a dalších firem. Souhlasíte? 
Odborový svaz pracuje na kolektivní smlouvě vyššího stupně a již jsme zahájili se zaměstnavateli vyjednávání dodatku odvětvové smlouvy pro rok 2022. Odborový vyjednávací tým vede první místopředseda svazu Josef Zelenka. Vzhledem k vysoké inflaci požadují odbory odpovídající růst zaměstnaneckých mezd v tarifních tabulkách. Z toho důvodu předpokládám, že vyjednávání se svazem zaměstnavatelů bude velice náročné. Věřím však, že se tak jako v minulosti nakonec shodneme. Odborné zázemí odborovým vyjednavačům poskytují naši právníci Antonín Těšík a Markéta Marinková. Jsou v neustálém kontaktu s odborovými organizacemi a poskytují jim právní pomoc. Za to bych jim a ostatním zaměstnancům pražského pracoviště chtěl poděkovat. 

Neohrozí v příštím roce případný další útlum dolů a lomů existenci odborového svazu? 
Existenci a činnost svazu to neohrozí. Útlum uhelných dolů a lomů ještě neznamená uzavření důlních společností. Náhradu za uhlí zatím stále nemáme. Členská základna nesestává pouze ze zaměstnanců důlních společností, členy jsou i strojírenské firmy, Moravské naftové doly, učňovské školy, pojišťovna a další. Utlumované důlní provozy v OKD se zaměstnanci přecházejí do státního podniku Diamo, kde pokračují v činnosti. Uzavřeli jsme s Diamem dohodu o součinnosti v legislativě a bezpečnosti práce, což nám zajišťuje přístup k jednání s vedením státního podniku a poskytování služeb odborovým organizacím, které přešly pod Diamo. Budeme tak jejich činnost i nadále zastřešovat. 

Odboráři a zaměstnanci odvětví v působnosti OS PHGN se připravují na vánoční svátky a příchod nového roku. Co jim popřejete? 
Všem členům a zaměstnancům přeji požehnané Vánoce plné radosti, štěstí a pohody prožité v kruhu rodinném. V nadcházejícím novém roce 2022 jim pak přeji především pevné zdraví, štěstí a spokojenost v osobním i pracovním životě. Všem přeji slušného zaměstnavatele, slušné pracovní podmínky a slušnou mzdu, aby si ji mohli ve zdraví užít. Na závěr bych chtěl poděkovat radě odborového svazu za zodpovědnou práci, dále odborovým funkcionářům, zvláště těm neuvolněným, a inspektorům bezpečnosti práce a popřát jim úspěšné vykročení do nového roku 2022. 

Českomoravský odborový svaz pracovníků školství jednal se zástupci Evropské komise

Dne 29. 11. 2021 proběhlo jednání předsedy svazu ČMOS PŠ, Františka Dobšíka, se zástupci Evropské komise. Evropskou komisi reprezentovali Patrik Plavec z Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu, Pavel Tychtl a Lukáš Pachta z Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování.

Toto jednání se konalo v rámci cyklu evropského semestru. Každý rok Evropská komise v podzimní části evropského semestru sbírá data a informace o stavu hospodářství v jednotlivých členských zemích EU s cílem tato data analyzovat a na jejich základě vypracovat zprávu o každé členské zemi EU a představit soubor doporučení, kterými by se daná země v následujícím období měla řídit.

Součástí tohoto sběru dat je i diskuse o sektoru vzdělávání. Při letošním jednání představil František Dobšík priority svazu v oblasti vzdělávacích politik pro rok 2022 a pro další vývoj sektoru vzdělávání. Dále se probíralo téma řešení nerovností ve vzdělávání, cílená podpora škol a jejich pracovníků, obzvláště v oblastech se složitými socio-ekonomickými podmínkami, zvyšování atraktivity učitelské profese, podpora předškolního vzdělávání a zajištění efektivní implementace Strategie 2030+ a částí Národního plánu obnovy ČR zaměřených na sektor vzdělávání.

  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

Vystoupení na konferenci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2021

Nedílnou součástí činnosti Státního úřadu inspekce práce je, kromě kontrolní činnosti a poradenství, také osvěta a prevence.
 
Obzvláště v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců jí není nikdy dost. Na XXI. ročníku mezinárodní konference „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2021“ vystoupil generální inspektor Rudolf Hahn s příspěvkem, který se věnoval trendům v pracovní úrazovosti v České republice, a také nově přijatému zákonu o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a změnám, které tento dlouho očekávaný zákon (č.250/2021 Sb.) přinese. Celá akce probíhala za dodržování všech protiepidemických opatření a samozřejmě jedním z velkých témat konference byly také otázky spojené se současnou pandemií covid-19.
 
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Beznaděj, zklamání, tragédie, tak zaměstnanci hodnotí právě probíhající kolektivní vyjednávání u Českých drah

Beznaděj, zklamání, tragédie, tak zaměstnanci hodnotí právě probíhající kolektivní vyjednávání u Českých drah a jeho dosud známé dílčí výsledky. Silně roztrpčen je například i Jan Růžička, vlakvedoucí z Benešova, který se obrátil na redakci Obzoru.

Nelíbí se mu například dělené směny: „Ty byly vždycky, ale ne v takovém rozsahu jako nyní! Teď to udělali takovým stylem, že máš třicet hodin měsíčně, které se ti nezapočítají do normy, takže je musíš nadělávat,“ říká naštvaně:„Takže my neděláme normu 170 hodin měsíčně, ale 200 hodin.“

Ranní obrat, pak tři hodiny přerušení, odpoledne dva páry vlaků, tak v praxi vypadá směna vlakvedoucího na trase Praha – Benešov u Prahy. Důvod je prostý: pro lidi není přes poledne práce:„Ale vůči zaměstnancům je to nefér! Tady jde o princip, zvlášť teď, kdy nás chtějí v nové PKS o všechno obrat, například o příplatky za soboty: proč bych měl chodit do práce v sobotu a v neděli, když mi to nezaplatí?“ říká dále a dodává: „To je, jako kdyby lidé v kanceláři museli každý den na hodinu odejít a pak dvě soboty v měsíci museli jít do práce, protože by neměli normu.“ A štve jej i systém testování na covid:„Testovat bych se měl, když jdu do práce a ne na své volno.“

Jan Růžička cestou Obzoru vyzývá své kolegy: „Pojďme se všichni spojit, všechny vlakové čety, a dělejme jenom měsíční normu a víc ani ťuk, ať si seženou lidi, protože to je už skutečně neúnosné.“

 

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ, Obzor

Hubáčková: Největším úspěchem by bylo, kdyby ukončení využívání uhlí nastalo v roce 2030!

Senátorka za KDU-ČSL Anna Hubáčková je ve vznikající vládě koalic Spolu a Pirátů se Starosty kandidátkou na ministryni životního prostředí. V rozhovoru pro Radiožurnál Českého rozhlasu řekla, že chce navázat větší spolupráci s ministerstvy zemědělství, dopravy i školství. Chtěla by i dříve zastavit těžbu uhlí a co nejrychleji zastavit jeho používání. Za úspěch by považovala, kdyby se tak stalo v roce 2030.

Na otázku redakce, kterým tématům se chce hlavně věnovat, odpověděla, že by tuto problematiku rozdělila do dvou částí. Prvním blokem jsou témat strategická, která přináší Evropská unie a klimatické změny, které nyní nikdo nezpochybňuje. To je povodně, tornáda, eroze. Jde tedy o adaptace na tyto poměry a na nové klimatické podmínky. To je, podle Hubáčkové, Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu).

To je podle kandidátky na ministryni životního prostředí Anny Hubáčkové jedno z hlavních témat, které chce promítnout do práce ministerstva životního prostředí, pokud tedy nastoupí. Zároveň k tomu dodala, že chce také rozšířit spolupráci i s jinými ministerstvy.

Potom je zde část agendy, která je aktuální. Jsou to známé mediálně probírané kauzy, jako je například kauza Bečva. Jejím celoživotním profesním cílem je čistota a ochrana vod. Takže se ministerstvo životního prostředí bude věnovat ochraně pitné vody a pokusí se ji i legislativně ústavně zakotvit.

Samozřejmě, že chce dořešit některé případy, které jsou takto kontroverzní, jako je kauza Bečva. Tvrdí, že se hodlá poučit z chyb, aby se taková havárie stala ojedinělou a již se vůbec nestávala. Zároveň k tomu dodala, že se s kauzou musí nejprve seznámit, přičemž nechce předjímat, jak bude v tomto případě postupovat dále, protože kauza je nyní v šetření policie.

Na otázku redakce, jak bude řešit česko-polský spor ohledně dolu Turów, Hubáčková odpověděla, že tuto kauzu sleduje, a že je hodně podobná tomu, co se děje na Hodonínsku, kde Anna Hubáčková vystupuje proti těžbě štěrkopísku u Moravského Písku.

Současně dodala, že k vyjednávání mezi Českou republikou a Polskem ohledně dolu Turów nemá žádné bližší informace, aby řekla, jak by dále ona postupovala. Chtěla by pokračovat v tom, že česká strana se snaží zajistit ochranu našeho území a obyvatel. V tom by chtěla pokračovat.

V další části rozhovoru se Anna Hubáčková věnovala otázce větší propojenosti rezortů životního prostředí a zemědělství. Již se kvůli tomu sešla s kandidátem na ministra zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-CSL), ale zatím neprobírali konkrétní věci. Například personální propojení. V podstatě spolu hovořili o trendech a výzvách obou rezortů s tím, že se nabízí spolupráce nejenom stranicky a lidsky, protože jsou si oba kandidáti na ministry názorově blízcí. Přičemž k tomuto postoji je nutí především, podle Hubáčkové, stav krajiny a stav životního prostředí v celé republice.

V této návaznosti přešla k tomu, že je třeba se bránit klimatickým změnám, jako je sucho, které naši republiku již několik let provází, a to změnou hospodaření a péčí o krajinu, a to je hodně nosné společné téma obou rezortů.

Pokud jde o spolupráci s dalšími rezorty ve vládě, tak vidí jako potřebnou především spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu, a to kvůli skleníkovým plynům a díky financím z emisních povolenek, které může Česká republika využít. Potom bude ministerstvo dopravy. Dovede si velmi dobře představit i spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj, a dokonce i s ministerstvem školství. Načež konstatovala, že agenda životního prostředí se promítne do hodně resortů.

V případě spolupráce s ministerstvem dopravy vidí spolupráci zejména v oblasti zabránění znečištění životního prostředí dopravou. V návaznosti na to, dále uvedla, že je třeba změnit automobilový průmysl. Protože cíle ČR by nemělo být používat fosilní paliva. To bude, podle ní, pro oba rezorty velká výzva. To je, jak v této oblasti změnit myšlení lidí, výrobu a co nabídnout, aby auta byla co nejmíň zdrojem znečištění.

Poté se Anna Hubáčková věnovala otázce ukončení těžby a využívání uhlí, kdy preferuje datum – rok 2030. Chce učinit kroky k rychlejšímu zastavení těžby uhlí. Limity jsou, podle ní, nepřekročitelné. Právě rok 2030 považuje za úspěch, kdyby se to podařilo. Nejpozději by k tomu mělo dojít v roce 2033.

V další části rozhovoru Anna Hubáčková hovořila o spolupráci s ostatními rezorty vlády v tom smyslu, že rezort životního prostředí je průřezový a hodlá o tom se svými kolegy, to je ministry ve vládě, debatovat. Doufá, že z toho vzejdou dobré výstupy.

V další části rozhovoru se opět vrátila ke spolupráci a propojenosti rezortů životního prostředí a zemědělství. Prohlásila, že je nutné se zamyslet nad způsobem hospodaření. Především jí jde o otázku dotačních programů pro zemědělce. Cestu vidí „ve zmenšení půdních bloků, notabene pokud by to bylo ještě s bonusem navíc i v principu ekologického zemědělství“.

Načež dodala, že v koaličním programu má budoucí vládnoucí pětikoalice závazek do roku 2030 mít 25 procent v biologicky hodnotné krajině s tím, že pětikoalice chce zároveň podpořit budování různých biopásů, větrolamů a podobně pro zpestření krajiny ve výši 10 procent orné půdy.

A toto se, podle Anny Hubáčkové, promítne do dotačních programů. V tuto chvíli ale neumí říci, jak moc a jakým podílem u ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství. Tak daleko oba rezorty ve své spolupráci a propojenosti ještě nejsou.

Pokud jde o další rozvoj ekologického zemědělství u nás, podle Anny Hubáčkové si řada zemědělců toto již uvědomuje a přechází k tomu. Načež dodala, že v případě získání nějakých dotačních podmínek, zemědělci tento proces k přechodu ekologickému zemědělství ještě více urychlí. Podle ní tomu napomáhá i skutečnost, že když naši zemědělci vidí krajinu, tak chtějí pracovat s úrodnou půdou, kterou nechtějí vyčerpat. Přičemž dodala, že by na orné půdě u nás neměla vzniknout poušť.

V další části svého rozhovoru se Anna Hubáčková věnovala legislativě v oblasti eroze. Konstatovala, že erozní vyhláška se rodila na půdě ministerstva životního prostředí hodně dlouho. Někdy s velkým tlakem nebo spíš protitlakem právě zemědělců. Ráda by to téma za nějaký čas otevřela a vyhodnotila její případné změny. Podle Anny Hubáčkové je protierozní vyhláška prioritou.

Načež dodala, že pochází z jižní Moravy, a proto také vidí, jako prioritní o otázku zabránit oteplení krajiny o 1,5 stupně do roku 2030. Právě kvůli tomu prosazuje omezení a zastavení těžby uhlí a spotřebovávání fosilních paliv.

Pokud jde o dopady ekologických tendencí do průmyslu, Anna Hubáčková také konstatovala, že je třeba začít pracovat s občany, aby občan zkusil zauvažovat, jak se má sám chovat, aby měl co nejmenší uhlíkovou stopu, aby byl energeticky soběstačný. S tím souvisí, podle ní, i podpora fotovoltaických elektráren, kterou si pětikoalice dala přímo do koaliční smlouvy.

V závěru rozhovoru uvedla, že se nyní chce seznámit se strukturou ministerstva životního prostředí, a že má již představu, jako spolupracovníky si na ministerstvo přivede.

  • Zdroj: Český rozhlas

Svaz průmyslu obvinil ERÚ a vládu, že místo slíbeného poklesu zvýší platby na obnovitelné zdroje

Energetický regulační úřad připravil návrh cenového rozhodnutí pro rok 2022, které velkým průmyslovým odběratelům elektřiny může navýšit platbu za POZE (Podporované zdroje energie) až o 50 procent. Podle zpravodajství Ekonomického deníku to tvrdí Svaz průmyslu a dopravy ČR, který varuje, že se tím firmám ještě víc prodraží elektřina a vzrostou inflační tlaky v české ekonomice.

Podniky budou za elektřinu platit vyšší cenu elektřiny, což zčásti promítnou do koncových cen svých produktů. „Žádali jsme vládu, aby řešila růst cen energie i pro firmy. Místo snížení poplatku na POZE, které jsme navrhovali, nás čeká jeho zvýšení. Nečinnost vlády tak nyní firmám zasadí další ránu,” tvrdí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Průmyslu už dnes přidělává velké starosti růst tržní složky ceny elektřiny.

Co na to říká Energetický regulační úřad? Mluvčí ERÚ Michal Kebort uvedl, že vedení úřadu se k věci vyjádří na tiskové konferenci v úterý 30. listopadu. V tento den ERÚ oznámí regulované ceny elektřiny, které budou platit podniky i domácnosti v příštím roce. „ERÚ již v létě upozorňoval vládu na riziko růstu příspěvku pro podporované zdroje v souvislosti s očekávaným růstem nákladů souvisejících mimo jiné s novelou zákona o POZE,“ dodal k tomu Michal Kebort.

Podle informací Ekonomického deníku z energetického prostředí doplatí podniky na fakt, že platby za POZE jsou v případě maloodběratelů zastropovány sazbou 495 korun za megawatthodinu. Každé zvýšení nákladů na obnovitelné zdroje či teplárny tak musí uhradit buď stát z rozpočtu, nebo velkoodběratelé elektřiny.

Problém je v tom, že náklady na podporované zdroje energie od ledna příštího roku vzrostou. Souvisí to se zavedením transformační podpory pro uhelné teplárny, aby udržely provoz a zvládly v příštích letech přejít k ekologicky přijatelnějším palivům. Tato dotace, kterou si v parlamentu vyjednala vlivná teplárenská lobby, vychází na několik miliard korun ročně. Systém dotování POZE prodraží také očekávané zavedení podpory pro nové obnovitelné zdroje v příštím roce. Má se tak stát po notifikaci podpory u Evropské komise.

V posledních letech již celková výše vyplacených dotací na obnovitelné a další podporované zdroje nerostla, mezi lety 2017 a 2020 se držela mezi 45 a 46 miliardami korun ročně. Nejdražší je dotování elektřiny z fotovoltaických elektráren, které vychází na zhruba 29 miliard korun za rok. Na financování nákladné podpory se zčásti podílejí spotřebitelé elektřiny, větší část hradí stát z vybraných daní.

Detailní čísla o loňském objemu provozních dotací pro podporované typy elektráren správce energetického trhu OTE. Podle jeho statistik je vedle solární energie poměrně nákladné také dotování bioplynových stanic (6,4 miliardy korun), energetických zdrojů na biomasu (3,3 miliardy) a malých vodních elektráren (2,45 miliardy). Až za nimi jsou větrné elektrárny s vyplacenou podporou 1,34 miliardy korun.

  • Zdroj: Ekonomický deník

Školské odbory: Chceme jednat s budoucím ministrem školství kvůli zmrazení platů

Představitelé školských odborů František Dobšík a Markéta Seidlová, chtějí jednat s budoucím ministrem školství Gazdíkem. S lednovými mrazy totiž čeká učitele zmrazení jejich platů.
 
To podle odborů není dobrý začátek. Přestože vláda svým nařízením zvýšila od ledna 2022 o 3 % jejich tarifní složku platu, rozpočtové provizorium státu neumožňuje uvolnit zvýšený objem prostředků pro regionální školství o plánovaná 3,5 procenta. Podle školských odborů budou muset ředitelé škol v případě provizoria tarify navýšit z nenárokových složek platu.
 
 
 
  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

Tiskové prohlášení z porady předsedů MO LOK-SČL ze dne 24. 11. 2021

Ve středu 24. listopadu 2021 se uskutečnila porada předsedů místních organizací Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (MO LOK-SČL), kteří na závěr svého jednání přijali stanovisko k současné situaci ve zdravotnictví v souvislosti s další vlnou pandemie coronaviru, která se projevuje zejména v našich nemocnicích.

Z prohlášení předsedů MO LOK-SČL citujeme:

„Přítomní předsedové byli informováni o jednáních s předsedou vlády a ministrem zdravotnictví o navýšení platů (mezd) na rok 2022 ve výši 6 % základních platů.

Tato dohoda vyšla v nařízení vlády a je připravena k realizaci. Jsme znepokojeni výroky zvláště předpokládaného ministra financí Ing. Stanjury o tom, že nová vláda tato nařízení okamžitě zruší,“ uvádějí předsedové MO LOK-SČL ve svém prohlášení.

V jeho další části konstatují, že „v dnešní době, kdy pandemie je na exponenciálním vývoji, zdravotníci z posledních sil čelí fyzickému i psychickému vyčerpání. Nyní se k tomu přidává i agresivita neočkovaných pacientů. Přitom zdravotníci z nemocnic jsou jediní, kteří se na zvládnutí pandemické problematiky podílí celých 24 hodin denně 7 dní v týdnu.

Vzhledem k přetížení, pocitu zneuznání a zrady ze strany určitých skupin veřejnosti, lze očekávat další vlnu odchodů z již tak personálně zdevastovaných lůžkových zařízení. Případné zrušení vládního nařízení o navýšení platů by pro mnohé bylo poslední kapkou.“

Ve svém prohlášení rovněž uvádějí, že hejtmani některých krajů hodnotí situaci ve svých nemocnicích jako kritickou a úplné zhroucení nemocniční péče již připouštějí jako možný scénář. „Přitom je reálné, že ke zhoršení dojde i v dosud méně zasažených krajích a budeme opět čelit celostátní krizi. Za této situace apelujeme na vládu ČR, a to jak odstupující, tak budoucí, aby skončilo politikaření, protože už je dávno po volební kampani, a byla urychleně přijata účinná opatření s celostátní působností k zastavení epidemie,“ vysvětlují.

Zároveň upozorňují, že situace v nemocnicích je skutečně kritická, a pokud nebude řešena, bude horší než v předchozích vlnách. „Pro LOK-SČL je nepřijatelné, aby zbytečně umírali lidé. Bojíme se, že české nemocnice už další nápor nevydrží,“ dodávají.

Takže, předsedové MO LOK-SČL netrpělivě očekávají jmenování nové vlády a ministra zdravotnictví, aby okamžitě mohli začít jednat o aktuální situaci. Zdůrazňují, že jsou připraveni aktivně se podílet na řešení stávajících problémů!

Za Lékařský odborový klub – Svaz Českých lékařů (LOK-SČL) prohlášení, které máme k dispozici, podepsal jeho předseda MUDr. Martin Engel.

  • Zdroj: LOK-SČL