Proč je důležité zachovat zdravotní péči v nemocnicích?

 
Záznam tiskové konference odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
 
Témata:
– Proč jsou malé nemocnice výhodné pro pacienty, pojišťovny i systém zdravotnictví 
– Jak se tlakem na malé nemocnice zhoršuje dostupnost zdravotní péče
– Jaké má dopady politicky prosazená restrukturalizace nemocnic

Miliony chvilek a užitečné ohlédnutí

Editorial magazínu Sondy REVUE
 
 
Mediální výstupy, které se nyní vyrojily v souvislosti s občanskými protesty spolku Milion chvilek pro demokracii, se předhánějí v odhadech počtu demonstrantů. Jejich autoři nejraději zaokrouhlují nahoru a oslavují občanský postoj účastníků. Považuji za pokrytecké, že jsou mezi nimi i ti novináři, kteří naopak vždy velmi pohotově zpochybňovali počty na velkých odborářských demonstracích, a dokonce i samotný jejich smysl. Odborový předák Josef Středula v této souvislosti podotkl, že mu velmi vadí, že někteří politici, kteří ještě nedávno nazývali protestující odboráře „lůzou“, nyní freneticky jásají nad občanskou statečností organizátorů demonstrací.
 
Proč takový rozdílný pohled z hlediska občanských práv na zcela rovnocenné akce? Ano, byly stejné, ale měly rozdílný obsah. Odborům vždy šlo o to, počínaje už stotisícovou demonstrací na Staroměstském náměstí v listopadu 1997, aby reformy, které vlády připravovaly, nebyly namířeny proti zaměstnaným lidem, aby byly daňově spravedlivé, aby veřejné služby, zdravotnictví, důchody nesloužily jen zisku, aby nedocházelo k hazardnímu snižování daní a aby se ze zaměstnanců nestávali daňoví soumaři. Požadovaly spravedlivý zákoník práce, odmítaly nepromyšlené restrikce. „Zastavte škrtformu!“ znělo plným Václavákem v roce 2007 na demonstraci ČMKOS a v roce 2011 na stejném místě demonstrovaly odbory proti zákeřným reformám a nízkým mzdám a platům.
 
V červnu 2012 přes sto tisíc lidí na demonstraci odborů a občanských iniciativ vystavilo „Stop vládě“ a jejím rozpočtově nezodpovědným reformám, osekávání práv zaměstnanců a zadlužování státu. Důstojná životní úroveň lidí práce – to byl vždy hlavní motiv všech odborářských protestů.
 
Nyní se mají zaměstnanci nejlépe od roku 1990, ale podle organizátorů demonstrací je ohrožena nezávislost justice, demokracie a morální odpovědnost politiků. I to je naprosto legitimní téma pro vyjádření názorů, ale není o nic důležitější, než byly požadavky odborů. Když se oháníme občanskou společností, je třeba vnímat, že odbory a zaměstnanci jsou její velmi významnou součástí.

Němečtí kováci demonstrovali za sociální a demokratický charakter očekávané transformace

 
Přišlo přes 50 000 lidí z celého Německa
 
Přes 50 000 lidí z celého Německa se v sobotu 29. 6. 2019 v Berlíně zúčastnilo manifestace kováckých odborů IG Metall ke změnám, které přinesou pokračující digitalizace a nové ekologické výzvy. Jak na ní během svého projevu předseda IGM Jörg Hofmann, účastníci shromáždění dali jasně najevo, že očekávají od politiků a zaměstnavatelů taková opatření, aby nadcházející digitální a ekologická transformace pro zaměstnance přinesla šanci na lepší práci. „Transformace musí být proto prováděna sociálně, ekologicky a demokraticky“, zopakoval Hofmann požadavek německých kováckých odborů.
 
Hlavním mottem manifestace byla výzva k zaměstnavatelům a politikům, aby se postarali o to, že důsledkem digitalizace a nových ekologických požadavků nebudou masy ztracených lidí, kteří na nadcházející změny doplatí. Podle odborů je naopak nutné, aby technický pokrok vedl k pokroku v sociální oblasti. Proto je třeba vytvořit mosty pro zaměstnance. „Požadujeme zavedení zvláštního příspěvku k práci na zkrácený úvazek (Kurzarbeit) během transformace. Tím se, jak uvedl Hofmann, zabrání propouštění a zaměstnanci budou mít šanci kvalifikovat se pro práci na nových produktech.
 
IG Metall podle jeho slov také očekává, že se v zájmu zaměstnanců a ochrany životního prostředí podaří úspěšně provést změny, které se týkají požadavků na mobility práce a změn ve využívání energie. „Už nechceme obecné debaty o cílech, ale konečně konkrétní opatření. Zcela nezbytná je například celoplošná a spolehlivá infrastruktura rychlonabíjecích stanic pro elektromobily. Vedle toho jsou potřební masivní investice do místní dopravy a do železnice.“ Od podniků Hofmann žádá zvýšení investic do nových výrobků a nových modelů podnikání a zajištění stávajících výrobních lokalit.
 
Jaká byla na manifestaci atmosféra, můžete vidět po kliknutí na tento odkaz: https://www.facebook.com/igmetall/videos/2428059447470691/

Proč se nemocnice a poskytovatelé domácí péče nedohodly se zdravotními pojišťovnami?

 
Téma:
Proč se nemocnice a poskytovatelé domácí péče nedohodly se zdravotními pojišťovnami? 
Jak tito poskytovatelé a odboráři vidí zajištění nemocniční a domácí péče v příštím roce?
Hrozí pacientům zhoršení její kvality a dostupnosti?
 
Akci pořádali:
Asociace českých a moravských nemocnic

Charita Česká republika
Diakonie Českobratrské církve evangelické
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů

Nedostatek personálu ohrožuje pacienty

V nemocnicích chybí zdravotničtí pracovníci všech profesí

Situace ve zdravotnictví je stále vážná a jeho hlavní problémy související s nedostatkem financí nejsou řešené. Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a poskytovatelé domácí péče odmítli podepsat návrh zdravotních pojišťoven na úhrady péče v příštím roce, protože výše těchto úhrad by neumožnila poskytování péče v dosavadním rozsahu a kvalitě.

Odbory (Odborový svaz zdravotní a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – svaz českých lékařů) k současné situaci sdělují:

V nemocnicích stále chybí zdravotničtí pracovníci všech profesí a jejich nedostatek ohrožuje pacienty.

  • Na vykrytí nepřetržité akutní péče by mělo být v nemocnicích více o 3000 lékařů. Jejich skutečný nedostatek je ovšem zastírán faktem, že každý z přítomných lékařů je zatížen obrovským množstvím práce přesčas, která je v hrubém rozporu se zákoníkem práce a evropskou direktivou.
  • Všeobecných sester chybí více než 2400, a to podle personální vyhlášky, která stanoví tak nízké počty zaměstnanců, že dochází k dlouhodobě nesnesitelnému přetěžování, k porušování zákoníku práce a dalších předpisů. Pro naplnění všech právních předpisů a zabezpečení kvalitní péče chybí 5500 sester a tisíce nižšího zdravotnického personálu (sanitáři, ošetřovatelky).
  • Poskytování zdravotní péče a zabezpečení jednotlivých nemocničních provozů je na úkor rodinného života zaměstnanců a mnohdy jejich zdraví. Extrémně přetížení zaměstnanci jsou potenciálně nebezpeční pro pacienty a je jen otázkou času, kdy nastane chyba. Zahraniční studie zabývající se vztahem počtu zaměstnanců a kvality poskytované zdravotní péče jsou dokladem tohoto tvrzení.
  • Tvrzení Ministerstva zdravotnictví, že zvyšování platových tarifů a základních mezd neřeší personální problémy nemocnic, není pravda. Ze statistických údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) je patrné, že zvyšování platových tarifů a základních mezd zastavilo další úbytky pracovníků, zvláště všeobecných sester. Toto tvrzení je také v rozporu s výsledky dotazníkového šetření Ministerstva zdravotnictví, kde více než 75 % všeobecných sester konstatuje, že jedním z hlavních důvodů jejich setrvání v nemocnicích je zvyšování platů a mezd.
  • Odbory souhlasí s tvrzením Ministerstva zdravotnictví, že je nutné nejen zvyšovat platy a mzdy, ale také rozvíjet nemocnice. Nemocnice i odbory si dlouhodobě ve shodě přejí, aby v nemocnicích pracovalo dostatečné množství spokojeného personálu v hezkém prostředí a s kvalitním vybavením.
  • Odbory považují za paradoxní současný postoj Ministerstva zdravotnictví, které po letech dohadování o výši úhrad a o tom, co pokrývají, najednou otočilo a připouští, že nárůsty úhrad za poskytnuté zdravotní služby vystačily pouze na krytí zvýšení platů a mezd. Na všech jednáních v minulých letech totiž ministerstvo tvrdilo, že nemocnice dostávají finance nejen na platy a mzdy, ale také na svůj rozvoj. Odmítalo námitky nemocnic, že zvýšení úhrad je nedostatečné. Odbory připomínají, že do letošního roku to bylo vždy Ministerstvo zdravotnictví, které vytvářelo úhradové vyhlášky a určovalo výši finančních prostředků poskytnutých za odvedenou zdravotní péči.
  • Za velmi důležité považujeme udržet rozsah domácí péče a ošetřovatelské péče v sociálních službách. Je racionální a pro pacienta lepší, když může být ošetřován doma. Domácí péče je nezastupitelná.
  • Pokud někdo nemá možnost zůstat doma a je mu poskytována péče v sociálních službách, tak musí být kvalitní a kvalifikovaná. Dlouhodobé podfinancování vede ke snižování kvality protože ze zařízení odcházejí sestry.
  • Ministerstvo se svými kroky snaží proti sobě stavět zaměstnavatele a zaměstnance, jednotlivé skupiny poskytovatelů zdravotní péče i jednotlivé skupiny zaměstnanců. To rezolutně odmítáme.

Odbory vyzývají Ministerstvo zdravotnictví, aby zajistilo dostatek financí na úhradu zdravotní péče, včetně zvýšení platových tarifů a mezd, zvýšení počtu zaměstnanců a potřebných investic.

Pro rok odbory  2020 požadují:

1. Rozdělit do všech segmentů 45 mld. (25 z účtů ZP)

2. Zvýšit úhrady nemocnicím minimálně o 12 %, racionální zvýšení je o 15 % (srovnávání úhrad).

3. Zvýšit úhrady za následnou péči o 1000 Kč na lůžko a den.

4. Zvýšit úhrady za domácí péči o 40 %.

5. Zvýšit úhrady za zdravotní péči poskytovanou v sociálních službách o 40 %.

6. Ostatním segmentům zvýšit úhrady proporcionálně

Navýšení úhrad je základním předpokladem pro udržení kvality poskytované zdravotní péče. Není důvod pro hromadění peněz na účtech zdravotních pojišťoven a to v rozporu se zákonem.

Vyzýváme ministra, aby přestal situaci bagatelizovat a aby konal. Požadujeme, aby v úhradové vyhlášce, kterou bude vydávat MZ, akceptoval požadavky poskytovatelů a odborů.

Zefektivnění státní správy ano, ale po důkladné analýze

 
Odbory znepokojuje chystané rušení systemizovaných míst 
 
Rozumíme snaze zefektivnit fungování státní správy, odmítáme ale zásahy, které by mohly způsobit spíše opak. A současné úvahy ministryně financí Aleny Schillerové hrozí spíše tou druhou možností. To vyplývá ze včerejšího (27. 6. 2019) prohlášení předsednictva výboru Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO).
 
„Předsednictvo se znepokojením vnímá přípravu rušení systemizovaných míst ve státní správě a vyzývá Vládu ČR, aby zefektivnění státní správy realizovala na základě provedených analýz a ne na základě politického rozhodnutí o plošném procentuálním rušení míst,“ přetlumočil stanovisko předseda OSSOO Pavel Bednář.
 
Postoj je víceméně totožný s tím, který odborový svaz vydal počátkem února hned poté, co ministerstvo financí vyslalo signál, že má v úmyslu rušení místa ve státní správě až o 10 procent.
 
I tehdy Pavel Bednář uvedl: „Tak závažný krok nemůže být proveden bez podrobné analýzy potřebnosti konkrétních míst a zejména toho, jakým způsobem bude zajištěn výkon agendy, která na případná rušená místa připadá. Tato agenda vychází z právních předpisů, případně z potřeby zajištění poskytování veřejných služeb a není možné bez dalšího očekávat, že ji v odpovídající kvalitě a čase přeberou zaměstnanci, jichž se rušení míst týkat nebude.“

TISKOVÁ ZPRÁVA: Zaměstnanci se už nemusí bát onemocnět

Začátek prázdnin přináší zaměstnancům velmi optimistickou zprávu – vrací se jim právo na vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Prvního července tak po dlouhých jedenácti letech končí trestání nemocných. Díky dlouhodobému úsilí a tlaku odborů se podařilo zrušit tzv. karenční dobu.

O tom, zda je člověk nemocný nebo ne, má rozhodovat lékař, nikoli zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Dlouhodobě jsem odmítal princip, že skutečně nemocní lidé by měli doplácet na pár nepoctivců. Celá řada praktických lékařů v médiích opakovaně potvrdila, že přecházení nemocí má neblahý vliv na další šíření nemocí, zejména v době epidemie. Mělo by být i v zájmu zaměstnavatelů, aby se jejich zaměstnanci včas a řádně léčili.

Pro mnoho lidí byl doposud výpadek příjmu za tři dny nemoci velkým problémem. Jsem proto rád, že se vracíme ke spravedlivějšímu systému. Úvahy některých politiků, že kvůli tomuto kroku bude nutné nabírat nové lidi, jsou liché. Neexistují přesná čísla o nemocnosti, jsou jen údaje o lidech, kteří nastoupili nemocenskou,“ uvedl Josef Středula, předseda ČMKOS.

Nikdo zaměstnavatelům neupírá jejich zákonnou možnost kontrolovat práceneschopného zaměstnance, zda skutečně dodržuje klidový režim. Kontroly provádějí samozřejmě také správy sociálního zabezpečení, a ty mají povinnost reagovat na podnět ze strany zaměstnavatele, pokud má podezření, že někdo nemoc předstírá.

Za tak přísných kontrolních mechanismů vůbec není důvod se obávat zneužívání zrušené karenční doby,“ zdůrazňuje Josef Středula.

Přílohy:

Výjezdy do regionů o prázdninách

I v červenci a srpnu nás najdete v regionech. Konkrétně v Náchodě, Jičíně, Stříbru a Sušicích. Radíme zdarma v právních záležitostech, poskytujeme informace o činnosti odborů a máme připravenou zábavu i pro ty nejmenší.
 
 

Konec levné práce 2019!

Chceme konec levné práce v České republice! To už určitě víte dlouho.
 
Tisíce odborářů se za tímto účelem každý rok schází. A průběžně pracují na tom, abychom v Česku neměli nízké mzdy a platy. Ale není to jejich jediná práce.
 
Starají se o vaše pracovní prostředí, dodržování zákona, o vaši bezpečnost. I to je dobrý důvod, proč se na podzim přidat a jít s námi na mítink Konec Levné Práce!
 
 

Z nemocnic zní ostrý nesouhlas

 
Zaměstnanci nemocnic píší ministrovi kvůli jeho přístupu ke zvyšování platů a mezd
 
Ostrý nesouhlas zaměstnanců nemocnic vyvolala slova ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha o zvyšování platů a mezd, která pronesl v pondělí 10. června na jednání tripartity.
 
Ministr zde uvedl, že personální situace v nemocnicích je sice problém, ale že ministerstvo podniká všechny možné kroky, aby se situace stabilizovala. Opakované navýšení platů bylo pozitivní, ale nyní již není třeba platy a mzdy zvyšovat, je třeba stabilizovat nemocnice. Za adekvátní považuje zvýšení platů asi o 2 až 3 %, tedy o očekávanou inflaci.
Sdělil, že problém mají pouze odbory, a to na centrální úrovni, v nemocnicích se odboráři se svými managementy domlouvají bez problémů. Z praxe zná případy, kdy odbory už nechtěly finance na zvýšení platů, ale domluvily se s managementem, že je nutné finance investovat do rozvoje nemocnice.
 
Od té doby se ministrovi i premiérovi ozývají zástupci odborových organizací i jednotliví zaměstnanci nemocnic a sdělují jim svůj názor na tato ministrova slova, na situaci v nemocnicích, na potřebu dalšího zvyšování platů a mezd i na další problémy zdravotnictví.
 
Sdělení, která pisatelé poslali v kopii také Odborovému svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, najdete v plném znění na webu odborového svazu: https://www.zdravotnickeodbory.cz/cz/clanky/odborari-pisou-ministrovi.aspx