Prahu navštívili zástupci Chorvatského odborového svazu železničářů

Ve čtvrtek 3. listopadu 2022 se v domě Bohemika sešli ke dvoustrannému jednání zástupci Chorvatského odborového svazu železničářů SŽH (Syndikát želejezničara hrvatske) Zoran Maršić, předseda SŽH, Zdenko Šarčević, Franjo Jularić,Želimir Halić – místopředsedové SŽH  a vedení OSŽ (Mgr. Malý, předseda OSŽ a místopředsedové OSŽ Radek Nekola, Štěpán Lev, Petr Štěpánek, Bc. Renata Dousková).

Návštěva se uskutečnila v rámci projetu ETF „Twinning“ financovaného z prostředků EU, jehož cílem je výměna zkušeností v oblasti sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání mezi členskými organizacemi ETF z původních (tj. západoevropských zemi) EU a novými členskými zeměmi EU. Chorvatští kolegové požádali o výjimku a možnost navštívit právě Českou republiku, neboť struktura jejich odborového svazu je podobná struktuře OSŽ. Zástupci SŽH se zajímali především o fungování a financování odborového svazu po rozdělení železniční společnosti na infrastrukturu, nákladní a osobní dopravu. SŽH je jediným odborovým svazem v Chorvatsku, který působí u všech tří společností, ostatní svazy jsou pouze oborové.

Kromě tématiky kolektivního vyjednávání se rovněž diskutovalo aktuálních ekonomických problémech, které negativně dopadají na zaměstnance jak v Česku, tak v Chorvatsku. Dalším společným tématem bylo prodlužování důchodového věku a snaha odborů zajistit pro vybrané profese na železnici dřívější odchod do důchodu bez sankcí. Z chorvatské strany zazněl návrh, zařadit tuto problematiku na program jednání ETF a CER, aby se řešila na celoevropské úrovni. Chorvatská strana rovněž vyjádřila podporu pokračování spolupráce zemí střední a východní Evropy v rámci regionálních konferencí.

V rámci pobytu v ČR navštívila chorvatská delegace CDP Praha, neboť česká společnost AŽD společně s firmou Strabag vyhrály tender na   modernizaci  zabezpečovacího a telekomunikačního zařízení na trati Hrvatski Leskovac – Karlovac. Tento úsek je součástí panevropského koridoru (Záhřeb – Rijeka). Předseda SŽH Zoran Maršić ocenil úroveň CDP a vyjádřil naději, že jednou bude v Chorvatsku fungovat stejně dobře vybavené moderní dispečerské pracoviště jako v Praze.

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Otevřený dopis vládě ČR a ministru financí

Žádám vládu ČR a ministra financí, aby urychleně svolali mimořádnou Valnou hromadu akciové společnosti ČEZ s jediným bodem programu, a to odvolání všech členů představenstva ČEZ a.s. a volbu nového představenstva.

Bohumír Dufek v.r.

předseda ASO

č. tel. 602 346  269                                                               

Přílohy:

IX. sjezd Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

IX. sjezd Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR začal ve čtvrtek 10. listopadu v 10 hodin v pražském Hotelu Olšanka. Na 160 delegátů a hosty krátce přivítala předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.

Hlavní problémy, které odborový svaz řešil, připomnělo dvacetiminutové video.

 

Jako první z hostů vystoupil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Poděkoval zaměstnancům sociálních služeb a zdravotnictví za jejich práci a zdůraznil, že s předsedkyní Dagmar Žitníkovou se i nyní i dříve jako člen vlády setkával na tripartitních jednáních a když často měli odlišné názory, vysoce oceňuje její pracovitost, vytrvalost, houževnatost, férovost a korektnost. Jako zásluhu současné vlády připomněl rozhodnutí o tom, že by záchranáři mohli odejít až o pět let dříve do důchodu bez krácení penze. A dodal, že existuje řada dalších náročných profesí, kde je také třeba toto umožnit.

V souvislosti se sociálními službami uvedl, že z terénu vnímá, že zaměstnanci by měli být lépe placeni, že je jich málo a že v zařízeních je velká fluktuace. Zdůraznil, že se snaží zlepšit financování sociálních služeb, kraje jako zřizovatelé velké části zařízení sociálních služeb podle něj dostanou na příští rok narůst ve výši, o jakou si požádaly, a to včetně požadavků na prostředky na platy. Konkrétně jde o 26,5 miliardy korun, což je meziroční navýšení o 12,2 procenta. Poskytovatelé sociální péče tedy peníze na zvýšení platů a mezd mají.

Členka výkonné rady OS Marcela Holčáková zdůraznila, že pouze zvýšení platových tarifů zajišťuje, že zaměstnanci opravdu peníze dostanou. A zeptala se, když si pan ministr tak váží práce zaměstnanců sociálních služeb, o kolik procent jim tedy od příštího roku zvýší platové tarify?

Ministr Jurečka odpověděl, že na zvýšení platových tarifů ve vládě není shoda, takže tarify se od nového roku zvyšovat nebudou.

Předsedkyně Žitníková zdůraznila, že odborový svaz požaduje zvýšení platových tarifů a pokud s tím vláda nesouhlasí, požaduje, aby peníze na platy byly účelově vázané a nedaly se proto použít jinak.

Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR a Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký ocenil sociální dialog s odborovým svazem, který je tak kvalitní, že o něm na vyžádání jako o inspiraci referoval v několika zemích EU. Uvedl, že se s odborovým svazem vzájemně respektují a vědí, co od sebe vzájemně mohou očekávat. I když jde o zástupce zaměstnavatelů a zástupce zaměstnanců, často se ve svých názorech a požadavcích shodnou, například pokud jde o dotace do sociálních služeb či některé změny v legislativě. Shoda není například v názoru na to, jaký by měl být poměr mezi platovými tarify a nenárokovými složkami mzdy.

Vyjádřil naději, že se podaří obnovit jednání o kolektivní smlouvě vyššího stupně. Dosavadní jednání podle něho brzdilo financování. Jakmile budou v příjmové části v sociálních službách stejné podmínky, bude to signál pro návrat k jednání a naděje na uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně, stejně jako je tomu například v Rakousku, Finsku či Švédsku.

Prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR a nově zvolený senátor Marek Slabý ocenil spolupráci při prosazování možnosti předčasného odchodu do důchodu pro záchranáře a slíbil, že se bude v Senátu snažit, aby byl zákon schválený. Připomněl problémy s financováním zdravotnických záchranných služeb a uvedl, že asociace chce vytvořit fond, který by v případě tragédií a těžkých životních situací pomohl záchranářům a jejich rodinám.

Prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová poděkovala odborovému svazu a zvláště předsedkyni Dagmar Žitníkové za spolupráci. Ocenila obětavou práci zdravotníků v době pandemie covidu, při zajišťování očkování a zvládání mnoha dalších úkolů. Role České asociace sester je trochu jiná, jde hlavně o profesní organizaci, přesto má cíle stejné jako odbory, především zvyšování platů a zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců.

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása ocenil dlouhodobou spolupráci s odborovým svazem a připomněl, že zdravotně postižení jsou velmi zranitelnou skupinou občanů a nyní mají vážné problémy s cenovou nedostupností zdravotnických prostředků. Podivil se, jak lehce si nechaly zdravotní pojišťovny vzít 14 miliard korun.

Je velmi znepokojen tím, jak se vyvíjí legislativa v sociálních službách, i dalšími návrhy, které se objevují v současné době a týkají se například důchodů. Je mu velice líto, že nemůže chválit a říci, že nám je fajn. Není nám fajn.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula připomněl, že na sjezd odborového svazu v roce 2014 přišel rovnou z porodnice, protože se mu narodil syn. Popsal postoje ČMKOS k současným problémům spojeným s inflací a nárůstem cen energií. Odsoudil záměr prodlužovat věk odchodu do důchodu a v této souvislosti sdělil, že už nyní český zaměstnanec ve srovnání s německým odpracuje za svůj aktivní život o 10 až 11 let více.

Letošní jednání s vládou o platech považuje za nedůstojné. Není možné nezvýšit tarify zaměstnancům veřejných služeb a veřejné správy a zároveň tolerovat obrovské daňové úniky, které ilustroval na nákupech luxusních aut jen v několika případech soukromě a v drtivé většině na firmu, tedy bez DPH.

Na závěr poděkoval za podporu odborářů při své kandidatuře na prezidenta a požádal o podporu při volbě prezidenta.

Místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová uvedla, že členkou odborového svazu se stala hned po skončení střední školy, když nastoupila do Léčebných Lázní Jáchymov, a je ráda, že jí je dosud. Když opouštěla práci zaměstnance ústředí odborového svazu, odcházela z týmu, který jí byl druhou rodinou. Vyzdvihla význam odborového vzdělávání a připomněla, že odborové vzdělávání organizované ČMKOS absolvovali již mnozí členové odborového svazu.

Předseda Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Anton Szalay poděkoval za pozvání na sjezd a za dlouholetou partnerskou spolupráci. Čeští a slovenští odboráři prožili mnoho společného na nejrůznějších jednáních, konferencích a seminářích, spolupráce je obohatila nejen odborně, ale i lidsky. Přežili několikanásobné výměny vlád, jednali s mnoha ministry, zažili mnohé nezdary, ale vždycky vytrvali. Uvedl, že i po tolika letech od rozdělení státu řeší čeští i slovenští odboráři stejné problémy, převážně s nedostatkem personálu a jeho odměňováním. Kvůli situaci ve slovenském zdravotnictví například podalo 2100 lékařů k 1. říjnu výpovědi. Věří, že s českým odborovým svazem spolupráce bude i nadále pokračovat a že se bude prohlubovat.

  • Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Zpráva o realizaci Národního programu reforem České republiky 2022

Tato Zpráva hodnotí plnění opatření uvedených v letošním Národním programu reforem České republiky (NPR 2022). Zpráva je součástí každoročního cyklu koordinace hospodářských politik EU pojmenovaného evropský semestr.

Cyklus evropského semestru 2022 je významně přizpůsoben zahájení implementace nového přímo řízeného programu EU, Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF), jehož správa byla do evropského semestru začleněna. Implementace RRF v jednotlivých členských státech EU (ČS) je založena na národních plánech pro oživení a odolnost (v ČR Národní plán obnovy, NPO), které připravily ČS v dialogu s Evropskou komisí (EK) a dalšími aktéry. Zpráva o realizaci NPR 2022 tak popisuje aktuální stav implementace jednotlivých komponent NPO.

NPR 2022 byl schválen Výborem pro EU na vládní úrovni usnesením č. 7 dne 27. 4. 2022. Dokument je k dispozici na webových stránkách Úřadu vlády:

https://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/aktualne/vlada-schvalila-narodni-program-reforem-cr-2022-195910/

Přílohy:

 

Odbory suplují vládu – pomáhají v boji proti zdražování

Strmě rostoucí křivka inflace a rostoucích životních nákladů už nezpůsobuje problémy jen nízkopříjmovým skupinám obyvatel či matkám s dětmi, stále častěji ji pociťují i lidé, kteří mají regulérní zaměstnání a příjem. Odbory se snaží využít všech možností, jak zaměstnancům pomoci současnou krizi překonat.
 
Odboráři ZO OS KOVO KYOCERA AVX vyvolali jednání s managementem a navrhli, aby zaměstnanci ve všech třech českých pobočkách této zahraniční společnosti dostali mimořádný příspěvek.
 
„Důvodem, proč jsme vyvolali jednání o příspěvku pro zaměstnance nad rámec kolektivní smlouvy, je vysoká inflace a růst cen zboží a životních nákladů vůbec. Vedení jsme poslali žádost o jednorázový příspěvek 15 tisíc korun pro každého zaměstnance,“ zdůvodňuje krok odborářů předseda kováků ve společnosti KYOCERA AVX Patrik Hlaváček. Ten zastupuje členy Odborového svazu KOVO ve dvou závodech společnosti – v Uherském Hradišti a v Bzenci.
 
Americké vedení firmy sice původnímu návrhu odborářů nevyhovělo a pozměnilo jej, zaměstnancům to přesto přinese stejný, ne-li vyšší profit, citelné – minimálně desetiprocentní – navýšení mzdy.
 
„České vedení společnosti náš požadavek konzultovalo s americkými vlastníky, ti neschválili náš konkrétní požadavek, ale přišli s návrhem, který je pro nás přijatelný a de facto bude pro zaměstnance znamenat totéž, jako by prošel náš návrh. Dohodli jsme se, že s platností od 1. října se každý měsíc navýší mzdy všem zaměstnancům minimálně o 10 %, nejméně však o 2500 korun. Tento dodatek ke kolektivní smlouvě je platný do 31. března příštího roku,“ shrnul výsledek odborářských aktivit na pomoc zaměstnancům předseda Patrik Hlaváček. „Skutečnost, že se předsedové základních organizací a jejich kolegové ve firmách snaží hledat cesty, jak efektivně zaměstnancům pomoci, a daří se jim to, dokazuje, že odbory jsou v problematických dobách pro zaměstnance nepostradatelné. Kolegů v této, ale i v řadě jiných firem, kde se rozhodli sami podnikat kroky na pomoc zaměstnancům v době krize, si nesmírně vážím. Věřím, že budou inspirovat jiné,“ ocenil práci základní organizace v podniku KYOCERA AVX předseda svazu Roman Ďurčo.
 
„Šlo nám o to, abychom pomohli hlavně těm zaměstnancům, kteří mají nižší příjmy, protože ti jsou v nejtěžší situaci. Za odbory můžu říci, že jsme s tím, jak zaměstnavatel na náš požadavek zareagoval, spokojeni. Spokojeni jsou i zaměstnanci, protože z odborů profitují i oni, přesto, že sami členy OS KOVO nejsou. Věřím, že to alespoň některé z nich přiměje, aby o členství začali uvažovat, protože větší členská základna nám dává větší možnosti při vyjednávání,“ dodává předseda Hlaváček.
 
_____________
Závody společnosti KYOCERA AVX u nás působí v Uherském Hradišti, Bzenci a Lanškrouně. Zaměstnávají kolem 2100 kmenových zaměstnanců, členy odborového svazu je 350 z nich. Elektronické součásti a kondenzátory dodává společnost řadě renomovaných firem – Continental, Bosch, Zollner, Alstom, Delphi, General Motors a dalším.
 
 
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák

Konference Pracovně lékařské služby a nemoci z povolání – právní úprava a praxe

2. odborná konference k problematice prevence a rehabilitace poškození zdraví z práce
 

Pracovnělékařské služby a nemoci z povolání – právní úprava a praxe,

 
pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR,
s osobní záštitou předsedy výboru MUDr. Víta Kaňkovského,
 
ve středu dne 9. listopadu 2022 od 9.00 do 16:00 hodin
v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,
Sněmovní 1, Praha 1 – Malá Strana, konferenční sál č. 205b.
_________________________________________________________________________
 
Poškození zdraví z práce se svými sociálně-ekonomickými dopady citelně dotýká postižených osob, jejich rodin a v důsledku celé naší společnosti. Mezi významná opatření v oblasti prevence patří funkční systém pracovnělékařských služeb a preventivních pracovnělékařských prohlídek, s ohledem na rizika práce a pracovního prostředí. To zejména ve vazbě na prevenci nemocí z povolání a související proces jejich uznávání, odškodňování vzniklé újmy na zdraví a rehabilitaci ke zpětnému začleňování postižených osob do pracovního a společenského života.
 
 
Cílem konference je zhodnotit vývoj a aktuální stav v uvedené oblasti na základě zkušeností jednotlivých zainteresovaných subjektů, s ohledem na potřeby praxe. Za tím účelem je v programu věnován výrazný prostor k otevřené diskuzi.
_________________________________________________________________________
 

P r o g r a m

 
8:30 – 9:00 P r e z e n c e
 
9:00 – 9:10 Zahájení, uvítání účastníků konference
 
9:10 – 9:30
Úvodní slovo
– MUDr. Vít Kaňkovský, předseda Výboru pro sociální politiku PS PČR
– zúčastnění představitelé MZ ČR, MPSV a sociálních partnerů.
_________________________________________________________________________
 
9:30 – 11:00 I. blok: Pracovnělékařské služby z pohledu prevence poškození zdraví z práce

Pracovnělékařské služby a vnímání prevence nemocí z povolání
Prof. MUDr. Milan Tuček, CSc.
Společnost pracovního lékařství ČLS JEP

 
Mezinárodní a národní zakotvení pracovnělékařských služeb se zaměřením na ČR a negativní dopady absence pracovnělékařských prohlídek
Mgr. Matyáš Fošum
Odbor ochrany veřejného zdraví MZ ČR
 
Význam pracovnělékařských služeb a preventivních pracovnělékařských prohlídek z hlediska jejich uplatňování v praxi
JUDr. Bořivoj Šubrt
Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovně právních vztahů
 
Diskuze k první tematické části programu
 
_________________________________________________________________________
11:00 – 11:20   P ř e s t á v k a  na kávu
_________________________________________________________________________
 
11:20-12:50 II. blok: Nemoci z povolání

Proč je důležité diagnostikovat a odškodňovat nemoci z povolání? Historický pohled a nové nemoci z povolání

 
Proces uznávání nemocí z povolání – klinická část
Prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc.
Klinika pracovního lékařství 1. LF UK Praha
 
Proces uznávání nemocí z povolání – hygienická část
MUDr. Markéta Holubová
Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství MZ ČR
 
Proces uznávání nemocí z povolání z pohledu sociálních partnerů
– pozvaní zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců
 
Diskuze ke druhé tematické části programu
_________________________________________________________________________
12:50 – 13:30   P ř e s t á v k a  na oběd
_________________________________________________________________________
 
13:30 – 15:00 III. blok: Pracovněprávní a sociálně-ekonomické aspekty poškození zdraví z práce

Praktické zkušenosti s odškodňováním poškození zdraví z práce – pozvaní zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a pojišťoven

 
Cesty a nástroje ke snižování sociálně-ekonomických důsledků poškození zdraví z práce – pozvaní zástupci ze sociálně zdravotní oblasti
 
Diskuze ke třetí tematické části programu
_________________________________________________________________________
 
15:00 – 15:40 IV. blok: Současná právní úprava a praxe – zásadní témata k řešení
 
P a n e l o v á   d i s k u z e
– přihlášené diskuzní příspěvky, dotazy, připomínky a náměty účastníků konference
 
15.40 – 16.00 Formulace závěrů a ukončení konference.
 
 
 
Přílohy:
  • Zdroj: Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA

Důchodová reforma

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) má před sebou velký úkol. Podle ekonomického magazínu E15 musí najít podporu pro důchodovou reformu.

Už půl roku se schází nová důchodová komise, správně tedy poradní tým ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, nad budoucí reformou penzí. Podle redakce E15 jí tyto práce nejdou tak rychle, jak by mohly, a to už v minulém volebním období jedna mnohem širší komise zasedala. Podle některých členů poradního týmu chybí ze strany ministra politické zadání i ochota řešit příjmovou stránku penzijního systému.

Ministr Jurečka chce vládě předložit reformu už za rok, není ale jasné, co v ní bude. „Poradní tým připravuje sadu opatření, kterou průběžně diskutujeme s Národní ekonomickou radou vlády (NERV). Ta je nynějšímu směřování důchodové reformy nakloněna,“ uvedl pro E15 Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Z vládního programu je patrné, že největší změnou má být zavedení garantovaného minimálního důchodu, který má být doplněn o zásluhovou část jako dosud. Není ale jasné, podle jakých parametrů by se to odvíjelo.

Pole E15 někteří členové Jurečkovy komise vyjadřují obavy nad pomalou přípravou reformy. Sami totiž nedokážou říci, na čem se podaří najít shodu. „To je dobrá otázka, protože my vlastně neznáme politickou prioritu pana ministra a z programového prohlášení vlády není zřejmá dlouhodobá vize fungování důchodového systému,“ říká ekonom Filip Pertold z CERGE-EI, který je jedním ze tří externích ekonomů v poradním týmu. Zbývajícími členy je pět politiků z vládní koalice a tři zástupci ministerstev. Ministr Jurečka v médiích uvedl, že se práce zdržely kvůli válce na Ukrajině.

Odborníci, podle ekonomického magazínu E15, opakovaně upozorňují, že penzijní systém se z pojistných odvodů v budoucnu neuživí. Poradní tým se shodl na tom, že existují v podstatě jen tři cesty, jak zajistit financování důchodů v dlouhodobém horizontu: zvyšování věku odchodu do důchodu po 65. roce, snížení penzí a zvýšení daňových a pojistných příjmů. „Není ale jasná váha jednotlivých opatření ani politická priorita,“ postěžoval si magazíu E15 ekonom Filip Pertold.

Ve všech třech případech půjde o nepopulární kroky, vyhnout se jim však nejde. „Pokud bychom chtěli řešit nárůst výdajů v důchodovém systému pouze zvyšováním daní nebo pojistných odvodů, museli bychom de facto zvýšit daně zhruba trojnásobně,“ vypočítal Filip Pertold. „Kdyby se to řešilo pouze snižováním důchodů, vedlo by to k chudobě. A pokud bychom jen zvyšovali důchodový věk, tak se dobereme absurdních čísel. Takže je jasné, že to musí být mix,“ dodal.

Komise už dokonce probrala několik variant řešení obsahujících všechna tři opatření, jednu z nich má ministerstvo nyní rozpracovat. V každé z variant se počítá s postupným navyšováním věku odchodu do důchodu, o čemž v minulém týdnu hovořil NERV i třeba prezident Miloš Zeman. Před rokem 2030 by ke zvýšení dojít nemělo. „Českou republiku ale čeká v horizontu zhruba dvaceti let vysoký nárůst osob v seniorním věku. Je proto pravděpodobné, že časem bude zvyšování důchodového věku aktuální otázkou,“ uvedl Jakub Augusta z ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda, podle něho, zřejmě rozhodne na základě demografické prognózy, kterou bude Český statistický úřad zpracovávat příští rok.

Na některých změnách se nicméně už našla shoda, poslanci například podpořili možnost předčasného důchodu pro náročné profese. Zákonodárci se také snaží snížit rozdíl mezi penzemi mužů a žen, důchodkyně budou zřejmě už od ledna profitovat z přídavku za vychované děti. Ministr Jurečka chce kromě toho do budoucna více podporovat pracující důchodce nebo rozšířit možnosti částečných úvazků.

Podle magazínu E15 stát kromě toho hledá způsob, jak motivovat pracující, aby neodcházeli do předčasného důchodu, čímž by každoročně ušetřil miliardy korun. V reformě se má objevit také úprava mimořádných valorizací, ze kterých nyní těží zejména lidé s vyššími penzemi. Komise rovněž řeší informovanost občanů o důchodech, tedy aby si spočítali, kolik budou v penzi brát a zda by nebylo dobré si spořit. Diskutuje se o změnách třetího pilíře, v jehož rámci si na stáří spoří sice miliony lidí, pro mnohé z nich to ale není příliš výnosné.

  • Zdroj: E15

Průmyslová produkce meziměsíčně stagnovala

Průmyslová produkce v září meziročně reálně vzrostla o 8,3 %. Meziměsíčně byla nižší o 0,2 %. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 21,9 %.

Zářijové výsledky průmyslu jsou do značné míry podobné srpnovým. Loňská nízká srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel významně ovlivnila meziroční tempo růstu. V rámci letošního roku však byla průmyslová produkce na úrovni srovnatelné s předchozími měsíci,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Průmyslová produkce v září 2022 byla reálně meziměsíčně nižší o 0,2 %. Meziročně vzrostla o 8,3 %. Produkce ve výrobě motorových vozidel, přívěsů a návěsů k tomuto výsledku přispěla 8,5 p.b. „Po loňském třetinovém propadu se výroba motorových vozidel meziročně zvýšila o takřka 60 %. Meziměsíčně však vzrostla jen mírně, a sice o 1 %. Zvýšená produkce se týkala celého segmentu automotive,“ dodává Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Například ve výrobě elektrických zařízení se to týkalo zejména oboru výroba elektrických osvětlovacích zařízení pro dopravní prostředky. Produkce meziročně nejvíce klesla v kovodělném průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde naopak zapůsobila vysoká loňská srovnávací základna.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v září 2022 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 21,9 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 17,2 %, tuzemské nové zakázky vzrostly o 32,2 %. Také růst hodnoty nových zakázek byl zčásti ovlivněn nízkou loňskou srovnávací základnou ve výrobě automobilů. Meziroční pokles však v září zaznamenala pouze výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde se projevila vysoká rozpracovanost dříve nasmlouvaných zakázek.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v září 2022 meziročně snížil o 0,3 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v září 2022 meziročně vzrostla o 9,0 %.

Podle údajů zveřejněných Eurostatem průmyslová produkce v srpnu 2022 v EU27 meziročně vzrostla o 3,5 %, český průmysl vzrostl o 7,2 %. Největší meziroční růst zaznamenalo Bulharsko (o 16,5 %) a Litva (o 14,4 %). Výkon německého průmyslu vzrostl o 2,4 %. Naopak nejvíce klesl belgický průmysl (o 10,3 %).

Detailnější informace o vývoji průmyslové produkce ve 3. čtvrtletí 2022 naleznete v doplňující informaci k RI Průmysl.

__________________

Poznámky:

Září 2022 mělo stejný počet pracovních dnů jako září 2021.
Meziroční vývoj všech ukazatelů je publikován po očištění o vliv počtu pracovních dnů. Meziměsíční, popř. mezičtvrtletní tempa jsou očištěna také o vliv sezónnosti. Příspěvky k růstu, nebo poklesu, jsou počítány z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů.

Transformace nemocnic Jihomoravského kraje

Spadlo to jako z nebe. Byli jsme sice na podobnou akci připraveni, nakonec o sloučení krajských nemocnic do jedné příspěvkové organizace se uvažuje už alespoň pět let, ale neočekávali jsme takový postup. A máme mnoho negativních informací z krajů, kde tato transformace do akciovek probíhala v uplynulých 20 letech. Rada Jihomoravského kraje dne 12. října 2022 schválila záměr transformace nemocnic zřizovaných Jihomoravským krajem, nyní samostatných příspěvkových organizací, do jedné akciové společnosti.

Jedná se o nemocnice ve Znojmě, Břeclavi, Hodoníně, Kyjově, Ivančicích, Tišnově, Letovicích a Hustopečích, které by se měly stát „odštěpnými závody“ této a. s. Paradoxně velké fakultní nemocnice v Brně jsou příspěvkovými organizacemi státu a další nemocnice patří pod města Brno, Blansko a Boskovice. Rada Jihomoravského kraje doporučila zastupitelstvu Jihomoravského kraje rozhodnout o této transformaci na jednání dne 3. listopadu 2022. Toto doporučení se odvolává na studii proveditelnosti zpracovanou společností Ernst & Young s. r. o., která ale byla určena jen pro „interní potřebu Jihomoravského kraje“, tedy jako „tajná“.

Ale je to materiál, na který se odvolává veřejná správa a je o veřejných institucích, tedy nechápu jeho tajení. Nicméně se mi podařilo tento materiál včera získat, obsahuje 96 stran, plno čísel a snad se v příštích dnech proberu jejím obsahem. Rozhodně nejsem typem politika, který podobný materiál za pět minut přečte a pak je schopen o něm hlasovat.

Před tímto rozhodnutím Rady Jihomoravského kraje neprobíhala žádná diskuze s pacientskou i zdravotnickou veřejností, zaměstnanci, ani v rámci sociálního dialogu na jihomoravské tripartitě, dokonce nebyla ani na sociálně-zdravotní komisi Rady, kde by měly být předem projednávány všechny materiály Rady. Zkrátka vše mělo asi zůstat utajeno až do zastupitelstva 3. 11.

Ale jak v Česku bývá zvykem, toto usnesení Rady se brzy dostalo na veřejnost. Pacienti se začali ptát zaměstnanců nemocnic a ti pak zdravotnických odborů. Vznikla petice a začaly se plánovat protestní akce, například příjezd zdravotníků na jednání zastupitelstva v několika autobusech.

V úterý 25. 10. pořádal Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub tiskovou konferenci k tomuto tématu za účasti jejich celostátních předsedů Dagmar Žitníkové a Martina Engela.

A ve středu svolal hejtman Jihomoravského kraje setkání se zástupci odborových organizací dotčených nemocnic. Zde se omluvil za „nepřesné“ formulace v usnesení Rady Jihomoravského kraje ohledně transformace nemocnic a sdělil, že stahuje z programu zastupitelstva bod o této transformaci.

Nezbývá tímto než poděkovat všem občanům i zdravotníkům, kteří se na „obranu“ nemocnic postavili. Účast osob na zastupitelstvu lze zrušit, ale petice běží dál, transformace nemocnic hrozí i nadále. Alespoň jsme ale dosáhli toho, že se bude diskutovat a předávat argumenty.

Nyní se zkusím vyjádřit k věcné stránce problému:

Za prvé: Osobně nejsem zastáncem velkých molochů, jako je ostatně třeba ČD, Pošta či ŘSD. Mám raději soutěž více subjektů, kde se prokáže schopnost managementu nemocnic. Ale ve zdravotnictví je tato soutěž pokřivena fungováním zdravotních pojišťoven, nedostatkem mnoha profesí. Centrální nákupy se osvědčily při nákupech elektřiny, plynu, zdravotnického materiálu, ale nejsou zcela vhodné při nákupech vybavení, přístrojů, kde nerozhoduje nejnižší cena, ale ekonomická výhodnost. Takže je to na věcné diskuzi, možná bude opravdu výhodnější sloučení do jednoho subjektu.

Za druhé: Akciová společnost je podle obchodního zákoníku tvořena za účelem dosažení zisku, příspěvkovou organizaci tvoří veřejná správa (stát, kraje a obce) za účelem plnění svých povinností. Je tedy potřeba rozhodnout, zda zdravotnictví je podnikání nebo veřejná služba. Pokud zřídí veřejná správa akciovou společnost, bývá to obvykle první krok k další privatizaci. Dopad na pacienty je stejný u obou forem nemocnic, tam záleží spíše na schopnostech vedení. Dopad na zaměstnance je u akciovek většinou negativní, alespoň po zkušenostech z jiných krajů, kde již akciovky jsou. Podle statistik z ÚZIS jsou tam v průměru cca o 10 tisíc Kč nižší mzdy.

V příspěvkových organizacích se odměňuje podle platových tabulek, které stanovují platový tarif podle platové třídy podle vykonávané práce a stupně podle délky praxe. Ty jsou vydávány celostátně pro veřejnou správu, měly by se ale týkat všech činností, které financuje stát, a tím je i zdravotní pojištění. Zatím ani toto není uzákoněno. U akciovek je jen dolní hranice pro platové třídy.

Při přechodu od příspěvkové organizace k akciové společnosti se většinou zachovají platy zaměstnanců, ale pak už se hůře vyjednává o navyšování platů při větší inflaci. Zkrátka pokud úhrady od zdravotních pojišťoven nepokryjí všechny náklady, a osobní náklady (platy zaměstnanců a odvody) tvoří 70% všech nákladů a zvyšují se i ostatní vstupy, třeba energie – tak kde může management šetřit? U PO to musí doplatit veřejná správa, u akciovek tato povinnost není. A argument hejtmana, že pod platy nejde odměnit ty nejschopnější zaměstnance, je nesmyslný. Platový tarif je jen minimem, co musí zaměstnanec vykonávající určitou práci dostat. Osobní ohodnocení a mimořádné odměny jsou bez omezení i v příspěvkových organizacích.

Závěrem středečního jednání s hejtmanem jsem vyjádřil přání, ať nechají zdravotníky léčit a řešit mnohdy těžké životní situace pacientů a neobtěžují je starostmi o jejich vlastní existenci, například podobnými transformacemi. A myslím, že v poslední době si užilo zdravotnictví dost i covidovou epidemií. A i při ní dokázaly být příspěvkové organizace funkčnější než akciovky.

Text byl publikován 31. 10. 2022 v regionálních novinách Znojemsko.

  • Zdroj: OS zdravotnictví a sociální péče ČR

Kvůli ptačí chřipce se vylíhlo o čtvrtinu méně hus

Epidemie ptačí chřipky, k níž je náchylná především vodní drůbež, zdecimovala stavy hus v Česku. V letošním roce se vylíhlo 139 tisíc housat, což je o 24 procent méně než loni. Český tradiční svatomartinský pokrm tak částečně nahradí husy z dovozu.

V letošním roce se v Česku vylíhlo 139 218 housat, z nichž 129 730 bylo vykrmeno a prodáno na tuzemském trhu. To znamená téměř čtvrtinový pokles oproti loňském roku, kdy se vylíhlo 182 tisíc housat a 167 tisíc z nich našlo uplatnění v Česku. „Chovy hus nepříznivě zasáhla epidemie ptačí chřipky v loňském roce, přičemž několik případů se objevilo také letos. Omezit stavy této drůbeže přiměla chovatele také nejistá situace v souvislosti s válkou na Ukrajině, raketově rostoucími vstupními náklady a vysokou inflací. Husy jsou sezonní drůbež, kterou si lidé dopřejí především v období svatomartinských oslav a vánočních svátků. Z toho důvodu museli zemědělci pečlivě zvažovat, zda se jim chovat husy vyplatí,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal

Kvůli zamezení šíření ptačí chřipky byli veterináři nuceni v loňském roce vybít 300 tisíc kusů drůbeže po celé zemi. Nakažlivé onemocnění drůbeže postihlo velké producenty hus, jako jsou Rybářství Nové Hrady nebo Farma Rohozenská husa. V letošním roce zaznamenala Státní veterinární správa již 10 ohnisek v chovech drůbeže. Poslední výskyt byl v dubnu, ale v podzimním období může dojít znovu k šíření ptačí chřipky. „Nejdůležitější je především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením. Zasíťované výběhy a krmení pod přístřeškem umožňují efektivní prevenci před zavlečením nákazy,“ uvádí ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy Petr Šatrán

Na striktní dodržování zásad biologické bezpečnosti upozorňují dlouhodobě také Agrární komora České republiky a Českomoravská drůbežářská unie. Volně žijící ptáci představují přirozený rezervoár viru ptačí chřipky a při aktuální podzimní migraci volně žijícího ptactva se nebezpečí přenosu nákazy výrazně zvyšuje. Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé, jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky, neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě.

„Mohu ujistit české spotřebitele, že tuzemský systém kontrol kvality potravin je natolik důkladný, aby zabránil dodávkám pochybných produktů na trh. Potvrzují to také statistiky Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF, z nichž vyplývá, že drůbeží maso a vejce vykazují v jiných zemích, především v Polsku, mnohem více pochybení než v České republice. Současně je nezbytné připomenout, že tepelnou úpravou masa a vajec a dodržením základních pravidel hygieny se vir ptačí chřipky spolehlivě likviduje,“ sděluje předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá

Do snížení stavů chovaných hus se promítla také nejistota ohledně odbytu. Prodražuje se chov drůbeže, ceny krmných směsí se meziročně zvýšily o 30 až 80 procent a energie zdražily o desítky až stovky procent v závislosti na dodavateli a podmínkách smlouvy, jako je například délka fixace. Současně chovatelé mají omezené možnosti promítnout tento růst vstupních nákladů do cen, za které prodávají. Zároveň v souvislosti s vysokou inflací klesá kupní síla obyvatel a tím i počet těch, kteří si v rámci oslav svátku sv. Martina dopřejí tradiční husu se zelím a knedlíkem. Vloni se farmářská cena tuzemské chlazené husy pohybovala od 200 korun za kilogram. Letos došlo ke zdražení o 10 až 20 procent a často je již vyprodáno. Místo tradiční husy dávají někteří spotřebitelé přednost kachnám vzhledem k jejich ceně, která je zhruba o polovinu nižší, a menší velikosti.

Každoročně na podzim posiluje dovoz vodní drůbeže ze zahraničí, tedy kachen i hus. Většinu roku tvoří deset procent z celkového dovozu drůbeže, zatímco v listopadu činí podíl vodní drůbeže na dovozu obvykle dvacet procent. V letošním roce lze očekávat ještě výraznější zvýšení dovozu kachen a hus ze zahraničí.

Vývoj stavů v jednotlivých kategoriích drůbeže (v tis. ks)

  Kuřata na chov Kuřata na výkrm Slepice Kohouti Husy Kachny Krůty Celkem
2011 2 932 11 320 6 137 188 18 289 365 21 250
2012 2 686 11 824 5 355 242 15 249 320 20 691
2013 3 364 11 693 7 243 233 20 272 440 23 265
2014 2 155 11 508 6 756 237 18 393 396 21 464
2015 2 820 12 121 6 297 245 19 590 416 22 508
2016 2 658 11 435 6 116 212 20 498 374 21 314
2017 2 552 10 938 6 836 261 18 550 340 21 494
2018 2 896 11 283 7 990 260 20 781 344 23 573
2019 2 392 11 609 7 582 261 20 768 347 22 979
2020 2 850 11 713 8 502 258 22 598 304 24 247
2021 3 339 11 375 8 149 217 19 455 255 23 809
2022 3 164 11 155 7625 250 14 519 300 23 026

Zdroj: ČSÚ (stav k 1. 4. 2022)

 

Vývoj stavů vylíhnutých hus (tis. ks)

2014 212
2015 209
2016 185
2017 178
2018 184
2019 175
2020 171
2021 182
2022 139

Zdroj: ÚED, ČSÚ, SVS

 

Spotřeba a soběstačnost drůbežího masa v Česku

  Spotřeba (kg/obyv./rok) Soběstačnost (v procentech)
2011 24,5 73,2
2021 25,2 69,4
2013 24,3 70,8
2014 24,9 69,4
2015 26,0 64,4
2016 26,8 66,0
2017 27,3 65,8
2018 28,4 65,2
2019 29,0 65,2
2020 29,2 64,8
2022 28,8 67,95

Zdroj: MZe, ČSÚ

 

 

  • Zdroj: Agrární komora ČR