Pomozte identifikovat překážky pro podnikatele na vnitřním trhu EU

Zapojte se do anonymního dotazníkového šetření Ministerstva průmyslu a obchodu.

Cílem dotazníkového šetření je identifikovat konkrétní překážky a bariéry, se kterými se čeští podnikatelé nejvíce setkávají při poskytování přeshraničních služeb, výrobě a distribuci zboží na vnitřním trhu EU a v zemích EHP.

ON-LINE dotazník vyplňte prosím zde.

Výsledky dotazníkového šetření budou zpracovány v plně anonymizované podobě a poslouží jako podklady při snaze o odstraňování stávajících překážek a zlepšování fungování vnitřního trhu EU jak na národní, tak i na unijní úrovni. Získaná data budou využita pro prosazování priorit ČR v rámci politiky vnitřního trhu EU s cílem zasadit se o co nejoptimálnější podnikatelské prostředí pro české podnikatele, kteří působí na vnitřním trhu EU.

Děkujeme za Váš čas a spolupráci.

Eliška Ďomin
kategorie EU infoservis

Jak rozumět konceptu Průmysl 4.0

Průmysl 4.0 je často nazýván čtvrtou průmyslovou revolucí. Z hlediska technického a technologického jde spíše o evoluci. Svaz průmyslu nyní zjišťuje, jak jsou firmy v ČR se zaváděním prvků Průmyslu 4.0 daleko. Zúčastněte se průzkumu na adrese: https://bit.ly/SPCR_pruzkum.

První průmyslovou revolucí bylo zavádění mechanických parních strojů. Po ní přišla masová produkce založená na využívání elektrické energie. Jako třetí v pořadí přišla elektronická revoluce využívající roboty a další prvky průmyslové automatizace. V případě Průmyslu 4.0 se už jedná o propojení zařízení a datových toků ve firmě i mimo ni do jednotného digitálního celku.

PRŮMYSL 4.0 ZÁSADNĚ ZLEPŠUJE PODNIKOVÉ PROCESY

Průmysl 4.0 sjednocuje fyzické, informační i datové komponenty nejen samotného výrobního prostředí. Propojuje chytré stroje, úložné a logistické systémy a další technologická zařízení do jednoho celku. V něm spolu vzájemně komunikují podél celého hodnototvorného procesu. Plně digitalizovaný automatizovaný systém přináší zásadní zlepšení všech podnikových procesů – od návrhu a výroby, přes řízení logistického řetězce až po zákaznickou podporu a údržbu během životního cyklu produktu, včetně návrhu a realizace inovačních aktivit.

V centru konceptu Průmysl 4.0 je takzvaná „Chytrá továrna“. Chytré továrny jsou klíčovým prvkem přechodu k digitalizovanému a automatizovanému podnikání. Umí autonomně řídit a zároveň zefektivnit kompletní výrobní proces. V chytrých továrnách spolu přirozeně komunikují lidé, stroje a zdroje.

PRŮMYSL 4.0 V ČESKU SE ORIENTUJE NA ZÁKAZNÍKA A CHYTRÝ PRODUKT

České pojetí konceptu „Průmysl 4.0″ je širší. Nejde pouze o Chytrou továrnu, ale o digitální prostředí, do kterého se česká firma postupně transformuje. České pojetí se orientuje více na zákazníka a chytrý produkt či službu. Klíčovými aspekty českého přístupu jsou:

  • Nový stupeň interakce mezi všemi účastníky, prvky a zdroji, které se podílejí na vytvoření výsledného produktu a služby a stejně tak na jeho optimálním a efektivním využívání.
  • Orientace na „Chytré produkty“ schopné autonomně řídit vlastní výrobu a svůj životní cyklus.
  • Přizpůsobení produktu podle požadavků uživatele – v každém okamžiku výroby lze včlenit individuální zákaznické požadavky do konečné podoby výrobku.
  • Aktivní zapojení zaměstnanců do konfigurace Chytré továrny, to znamená převod zaměstnanců na kreativní aktivity s vyšší přidanou hodnotou.
  • Vytvoření prostředí postaveného na službách. Umožňuje integraci podniku i dodavatelského a distribučního řetězce prostřednictvím rozhraní k poskytování specificky definovaných služeb.

Průmysl 4.0 převrací naruby chápání výroby a služeb. Služba je nadřazena výrobě, digitální předchází fyzickému. V tomto smyslu jde o revoluční přístup.

ČTYŘI ZÁKLADNÍ ATRIBUTY PRŮMYSLU 4.0

  • Interoperabilita – všechny části vstupující do hodnototvorného řetězce spolu komunikují, ať už se jedná o výstup z konstrukčních nebo projektových prací, inteligentní senzory, chytrá výrobní zařízení nebo systémy pro vzdálenou správu a údržbu.
  • Virtualizace – jednotlivé prvky i celá zařízení lze ve virtuálním prostředí nasimulovat, a to nejen jejich fyzické parametry, ale i způsob řízení, uvádění do provozu nebo údržby, včetně nároků na zdroje lidské, materiálové a energetické.
  • Decentralizace – umožňuje autonomní provoz jednotlivých dílčích firemních systémů, které je možné s ohledem na aktuální potřeby výroby operativně konfigurovat.
  • Reálný čas – veškeré procesy, ať už kybernetické nebo fyzické se odehrávají v reálném čase.

Pro naplňování základních atributů Průmyslu 4.0 je nutné vytvořit odpovídající infrastrukturu jak vnitropodnikovou, tak i veřejnou pro bezpečný a spolehlivý provoz internetu věcí a práci s velkými daty. Zároveň je třeba efektivně využívat nejnovější výrobní technologie, jako jsou například aditivní výroba, robotická pracoviště vyznačující se vysokou dynamikou, jemnou haptikou, strojovým viděním a schopností bezpečně pracovat ve společném pracovním prostoru s lidmi nebo průběžné automatické sledování kvality produkce. Navíc je nutné začít používat algoritmy umělé inteligence založené například na strojovém učení a modelování veškerých vnitrofiremních procesů.

kategorie Z hospodářské politiky

Podle předběžného odhadu HDP v 2. kvartálu rostl

Nové údaje za 2. čtvrtletí 2019 ukazují pozitivní výsledky, kterých ekonomika dosáhla. Podle předběžných údajů byl růst HDP ve druhém kvartálu meziročně vyšší o 2,7 %. V 1. čtvrtletí 2019 byl meziroční růst dle již zpřesněných údajů 2,8 %. Mezičtvrtletní růst byl stejně jako v prvním kvartálu 0,6 %.

„I přesto, že očekáváme, že ekonomika bude v následujícím období zpomalovat, pozitivní výsledky HDP za první pololetí daly dobrý základ pro celý rok 2019,“ komentuje Eva Veličková, tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„V prvním pololetí se dařilo nejen ekonomice jako celku, ale také průmyslové produkci. Ta po stagnaci na začátku roku v dubnu a květnu rostla o více než 3 %. Meziročně poprvé klesla až v červnu,“ dodává Veličková.

Podrobněji o výsledcích červnové průmyslové produkce zde.

Podle dat ČSÚ je zřejmé, že k dobrému výsledku ve 2. čtvrtletí přispěla hlavně spotřeba domácností, což je dáno mimo jiné vysokým nárůstem mezd, ale přispěla i zahraničí poptávka, sektor obchodu i průmysl.

V každém případě jsou výsledky HDP za první polovinu roku pozitivní a jsou i přes očekávané zpomalování tempa ekonomického růstu dobrým základem pro celý rok 2019.

Lucie Nováková
kategorie Tiskové zprávy

Podnikatelská mise do Malajsie a Vietnamu

Zaměření podnikatelské mise bude zejména na udržitelné využívání zdrojů, na likvidaci nejen plastových odpadů, sanaci ekologických zátěží a průmyslovou dekontaminaci, ochranu před přírodními katastrofami, adaptaci na změnu klimatu, a dále na oblast geologie, geologického průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin.

Účast v delegaci doporučujeme firmám, které mají v těchto zemích rozpracované projekty a dále tedy firmám ze sektoru vodohospodářství, z oblasti nakládání s odpady, energetické zpracování odpadů, zpracování bio odpadů, likvidace nemocničních odpadů, čistění odpadních vod, průmyslově znečistěných vod, z oblasti sanace a dekontaminace postižených míst, firmám ze sektoru těžebního, zdravotnického, farmaceutického a zemědělského.

Uzávěrka závazných přihlášek je v pátek 13. září 2019.

 Podnikatelskou misi organizačně zajišťuje manažerka Sekce mezinárodních vztahů Mgr. Sabina Tančevová (stancevova@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 402.

Sabina Tančevová
kategorie Podnikatelské mise a semináře

Programy ekonomické migrace budou od září v novém

Od září letošního roku bude řízená ekonomická migrace nově řešena třemi programy. Programy „vysoce kvalifikovaný zaměstnanec“, „kvalifikovaný zaměstnanec“ a „klíčový a vědecký personál“ a nahradí stávající režimy a projekty.

Z dnešního pohledu, kdy na trhu práce chybí přes 346 tisíc lidí, bude stále nejdůležitější Program kvalifikovaný zaměstnanec, který nahradí Režim Ukrajina a ostatní státy. Jako podmínka pro zařazení do tohoto programu stále bude, že nahlášené volné místo pro zahraničního pracovníka musí být ohodnoceno minimálně ve výši 1,2násobku zaručené mzdy.

Svaz průmyslu tuto podmínku podpořil. „Firmy zpravidla nabízejí na všech pozicích vyšší mzdové ohodnocení, než je zaručená mzda. Zaručená mzda je daná nařízením vlády a je to minimum, které musí firmy za práci na určitých pozicích zaměstnanci poskytnout. Praxe ale ukazuje, že mzdy jsou ve firmách ve skutečnosti vyšší, než je garantovaná zaručená mzda a to bez ohledu, zda práci vykonává cizinec nebo Čech, a ctí zásadu rovného odměňování,“ říká Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zaručená mzda je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů. „Na příkladu svářeče můžeme ukázat realitu trhu práce. Zaručená mzda pro tuto profesi je 16 280 Kč. Firmy musí podle mzdového kritéria nabídnout minimálně 1,2násobek této částky, aby mohly obsadit místo i cizincem, pokud se nenajde Čech. Minimálně jim tedy musí nabídnout 19 536 korun. Podniky ale reálně svářečům platí mzdu od 23 tisíc korun bez ohledu na národnost uchazeče,“ vysvětluje Jitka Hejduková.

Pro firmy nejsou cizinci levnou pracovní silou už od úplného začátku procesu, který musí absolvovat, když se rozhodnou nedostatek zaměstnanců řešit touto cestou. „Najít a vyřídit pro cizince veškeré potřebné papíry je neuvěřitelně časově i administrativně náročné. Firmy dále investují do jejich dopravy do Česka, vstupní zdravotní prohlídky, proškolení, zaučení a povětšinou jsou to právě zaměstnavatelé, kdo jim zařizuje i ubytování,“ komentuje Jitka Hejduková.

Nové programy neřeší jen stávající kritický nedostatek zaměstnanců, jsou nastaveny i do budoucna a jejich zaměření na kvalifikovaný a vědecký personál má naplňovat vládní strategii Czech Republic The Country For The future.

Svaz průmyslu za dobu trvání Režimu Ukrajina posoudil a vyřídil více než 10 tisíc žádostí od bezmála 400 firem. Roli garanta bude vykonávat i u nového Programu kvalifikovaný zaměstnanec.

kategorie Právní infoservis

Průmyslová produkce v červnu poprvé klesla

Červnové výsledky poprvé ukazují viditelnější pokles průmyslové produkce v letošním roce. Po vyloučení sezónnosti došlo v červnu k meziměsíčnímu poklesu o 2,8 %, meziročně došlo k 3,8% poklesu.

„Z výsledků průmyslu za jeden měsíc nemůžeme odvodit zásadní trend vývoje, přesto ale červnový vývoj dokládá, že výkon průmyslové produkce zpomaluje, tak jak jsme očekávali. Nicméně v meziročním srovnání jsou hodnoty produkce v červnu ovlivněny dobrými výsledky z roku 2018,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Přestože jsme postupné snižování tempa růstu očekávali už dříve, dubnové a květnové pozitivní výsledky, kdy průmysl rostl o více než 3 procenta, příchod poklesu produkce oddálily a došlo k tomu až nyní,“ dodává Bohuslav Čížek. V prvních třech měsících roku 2019 průmyslová výroba spíše stagnovala.

K aktuálnímu poklesu nejvíce přispěla nižší výroba motorových vozidel, který je nižší o 0,8 p.b., výroby kovových konstrukcí (-0,6 p.b.) a elektřiny (-0,6 p.b.).

Rovněž tržby z průmyslové činnosti klesly ve srovnání s červnem 2018 o 3,8 % a hodnota nových zakázek ze zahraničí klesla o 11,3 % a hodnota tuzemských klesla o 6,8 %.

Měsíc červen ale zároveň uzavírá 2. kvartál letošního roku. Meziročně ve 2. čtvrtletí průmysl vzrostl po očištění o 0,8 %, mezičtvrtletně o 0,7 %. Souhrnný výkon průmyslu za 1. pololetí 2019 je rovněž nadále v růstu. Další vývoj bude záležet na zbylých měsících, ale minimálně první polovinu roku nelze hodnotit z hlediska růstu průmyslu negativně.

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

Stanovisko SP ČR k návrhu české digitální daně

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) uplatnil připomínky, které se týkají návrhu českého zákona o dani z vybraných digitálních služeb. Tématu se věnujeme dlouhodobě a snažíme se k problému přistupovat konstruktivně. Proto upozorňujeme na praktické či daňové aspekty, které je třeba řádně vyhodnotit.

Hlavní teze stanoviska Svazu:

  • SP ČR si je vědom, že existují určité nerovnováhy při současných daňových systémech, které je třeba napravit. Přestože nerozporujeme snahu vlády situaci v této oblasti řešit, podporujeme a požadujeme primárně dlouhodobé, mezinárodní a koncepční řešení. K národnímu specifickému návrhu MF přistupujeme našimi připomínkami konstruktivně, upozorňujeme na některé jeho aspekty a otazníky s cílem předejít negativním dopadům a rizikům pro podnikatelský sektor.
  • Nutné je důkladně dořešit soulad návrhu daně se smlouvami o zamezení dvojího zdanění na mezinárodním poli, doporučujeme nechat provést detailnější nezávislou mezinárodní právní analýzu a předejít tak případným sporům.
  • Upozorňujeme, že o zcela bezdůvodné (a pravděpodobně nezamýšlené) dvojí zdanění by se v podstatě jednalo také, pokud by daň dopadla na domácí digitální firmy (např. při snížení limitů nebo růstu domácích digitálních firem), které veškerý zisk z aktivit v ČR daní v ČR.
  • Návrh sazby daně v kombinaci s vymezením oblasti zdanění je největší ve srovnání s ostatními zeměmi EU, které zavedly nebo plánují zavést „digitální zdanění“. Navržená 7% sazba může ovlivnit profitabilitu poskytování digitálních služeb, promítnout se do konečných cen či omezit rozvoj některých služeb. 
  • Kategorie využití mnohostranného digitálního rozhraní vnáší právní nejistotu, nemá jasné hranice a potenciálně může přinést řadu obtíží pro správce daně i daňové subjekty. 
  • Subjekty, kterých se daň díky limitům netýká, nesmějí být dotčeny žádnou dodatečnou administrativou, ani vykazováním stavu limitů. Pro firmy dotčené daní musí být daňová administrativa co nejjednodušší pouze ve formě tvrzení o výši daně.

Celé stanovisko SP ČR k návrhu digitální daně naleznete zde.

 V případě zájmu o tuto problematiku nás neváhejte kontaktovat.

Kontakt:
Sekce hospodářské politiky, Svaz průmyslu a dopravy ČR
Bohuslav Čížek, ředitel (bcizek@spcr.cz)
Vladimír Štípek, ekonom – analytik (vstipek@spcr.cz)

kategorie Stanoviska SP ČR

Karel Havlíček: Sázím na kupecký pohled podnikatelů

„Chci, aby firmy využily toho, že na ministerstvu mají člověka z byznysu,“ říká Havlíček, jenž byl do nástupu do funkce šéfem Asociace malých a středních podniků, která je členem Svazu průmyslu.

havlicek

Jaké jsou vaše priority pro to, aby se ČR posunula v konkurenceschopnosti do světové Top 20?

Pokud pomýšlíme na nejvyšší mety a já jsem přesvědčen, že na to máme, musíme začít hospodářskou politiku fakticky řídit. Přeloženo do češtiny, méně politických frází a více hry a výsledků. A taky trochu více sebevědomí. Pokud si někdo nevěří nebo má sklon k trvalému sebemrskačství, nikdy nemůže myslet na příčky nejvyšší. Tady hrozně sázím na kupecký pohled podnikatelů a manažerů, kteří si nesmí nechat lajnovat hřiště od politiků.

Jak bude MPO pomáhat firmám ve zvyšování jejich konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu?

Tím, že budeme žít jejich problémy a budeme je řešit. Od rána do pozdních hodin jednám s oceláři, uhlaři, řemeslníky, energetiky, stavaři, strojaři a živnostníky. Vím, že mé působení na ministerstvu je časově omezené. Proto chci, aby firmy využily toho, že zde mají člověka z byznysu.

V dotačním programu OP PIK ubývají volné finanční prostředky. Jaké má MPO plány na využití zbylých financí do konce programového období?

To, že ubývají prostředky je spíše dobrá zpráva, průšvih by byl, kdybychom nezvládali čerpat, což se taky stávalo. Hodně se nyní soustředíme na programy v energiích a internetu a zdá se, že navzdory černým scénářům vše zvládneme. Potřebujeme ale zkrátit časové prodlevy mezi žádostí, jejím vyhodnocením a mezi proplacením dotace. Pravidla si hrozně komplikujeme na domácí půdě, ne všechen úřední šiml přichází z Bruselu. Zjednodušovat je musíme především doma, na to se teď soustřeďujeme.

Budete na evropské úrovni prosazovat pro příští rozpočtové období změnu definice malých a středních podniků či zavedení tzv. small mid-caps kategorie?

Nedoporučuji změny tohoto charakteru. Největší problém institucionálního prostředí je v tom, že neuvažuje klientsky. Kdo je tím zákazníkem? Malá a střední firma. Ta už dnes má docela zmatek, jak má vlastně statut MSP prokázat. Pokud to budeme opět vylepšovat, uděláme jim v tom totální zmatek. Raději vymysleme jednoduchý ověřovací mechanismus, kde si každý vypočítá skóre, do jaké kategorie patří. Kategorie Small Mid Caps je dobrá, ale týká se naprosté menšiny českých firem.

Jak by se vláda měla připravit na období elektromobility?

Pečlivě, ale ne hujersky. Začínáme připravovat hospodářskou strategii, a jestliže chceme nastavit parametry naší ekonomiky v roce 2030, pak nás mimořádně musí zajímat trendy v automobilovém průmyslu a to, jak vidí budoucí stav třeba ve Škodě Auto. Rozumím jim i v tom, že žádají podporu, chtějí udržet svojí pozici, a jestliže jsou klíčovým hráčem našeho průmyslu, vyžadují spolupráci.

DOC. ING. KAREL HAVLÍČEK, PH.D., MBA

Do letošního roku byl předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Jako spoluvlastník a generální ředitel skupiny SINDAT vybudoval z této firmy respektovaného investora v oblastech malého a středního průmyslu a nových technologií. Na Vysoké škole finanční a správní vybudoval fakultu ekonomických studií. Od konce dubna je místopředseda vlády pro hospodářství a ministrem průmyslu a obchodu.

Uvažujete třeba o dotacích na pořízení elektromobilů?

Bráníme se tomu, že budeme jejich nákup bezhlavě dotovat. Úloha státu je v budování infastruktury, ne v dotacích. Jiná věc je podpořit, aby si tato vozidla kupovala státní sféra, příp. motivovat podnikatele nepřímými pobídkami. Hlavně ale musíme jako stát domýšlet všechny důsledky e-mobility ve smyslu dopadu na náš průmysl. Role státu musí spočívat v tom, aby zachoval stabilitu hospodářství. Ta je dána mírou nezávislosti, finální produkcí a ponecháním přidané hodnoty u nás. Nejsem si jist, jestli nás nadšení pro e-mobilitu nepožene jiným směrem.

Českým zkušebnám hrozí, že jim skončí stávající oprávnění certifikovat zdravotnické prostředky, ale ještě nebudou mít nové oprávnění podle schválených nařízení o zdravotnických prostředcích. Jaký máte plán, aby ČR o tyto zkušebny nepřišla?

Tady jsme se dostali do svízelné situace, popravdě nechápu, proč se to nechalo zajít až tak daleko. Elektrotechnický zkušební ústav (EZÚ) má co dohánět a jasně jsem řekl, že management tam přežije pouze tehdy, pokud zajistí prodloužení certifikace zkušebny podle původní směrnice o zdravotnických prostředcích. V dalším kroku musíme pokračovat v žádosti o certifikaci podle nového nařízení o zdravotnických prostředcích. EZÚ má od MPO absolutní podporu ve smyslu financí, personálu i podpory v EU a myslím, že šance na udržení zkušebny zde stále je.

Budete chtít měnit státní energetickou koncepci v návaznosti na evropské klimatické a energetické cíle?

První krok je shodnout se na tom, jaký podíl budou mít jednotlivé zdroje energie, druhý je připravit jízdní řád, jak toho dosáhneme. Energetická koncepce z roku 2015 není vůbec špatná, budoucí mix ale musíme stále upřesňovat ve vazbě na skutečnosti na trzích. Je jasné, že jádro bude dominovat. Stále upřesňujeme finální technologický, časový i investiční scénář. Pokud se bavíme o pětinovém podílu obnovitelných zdrojů, musíme vědět, jak toho docílíme, budu chtít vidět přesný jízdní řad, včetně souvisejících nákladů a rizik. Další tým tvoříme na uhlí, jednáme se všemi zástupci a připravujeme uhelnou komisi. Podobně postupujeme v plánování podílu plynu.

Podnikatelské mise, které doprovázejí nejvyšší ústavní činitele na jejich zahraničních cestách, patří mezi nejefektivnější nástroje podpory českého exportu. Jaké destinace hodláte s českými exportéry navštívit?

Určitě budu s podnikateli do zahraničí jezdit, ale musím řešit velkou agendu doma a na úrovni EU, a to jak na úrovní ministerské, tak vicepremiérské. Nemluvě o tom, že mám zodpovědnost ještě za vědu a výzkum. Nemůžu si dovolit trávit týden v měsíci na cestách. Přesto na druhé pololetí už mám v plánu jet do USA, Jižní Koreje nebo Srbska.

Jak bude pod vaším vedením pokračovat reforma institucí na podporu exportu ČEB, EGAP, CzechTrade a CzechInvest?

Nejde o reformu, ale o to, aby tyto instituce plnily svojí roli. My se příliš zaměřujeme na to, kdo je bude spravovat, pod jakým resortem budou a méně se díváme, jak fungují z pohledu zákazníka. Zákazník chce profesionální servis, přehlednost a dostupnost. Osobně bych se nebál dát všechny finanční instituce, včetně ČMZRB pod resort financí a agentury zase pod MPO, včetně CzechTourism. Zahraniční expozitury musí jít pod jednu střechu s využitím zázemí na ambasádách, v Česku se sjednotí back office a prováže se nabídka investiční, exportní, vzdělávací s turistickou a klidně i kulturní. Ušetříme náklady a klientsky to bude komfortnější.

Rozhovor vyšel v časopise Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo časopisu čtěte zde.

Tereza Řezníčková
kategorie Rozhovory

Priority nové předsedkyně budoucí Evropské komise

Svaz průmyslu a dopravy ČR poblahopřál Ursule von der Leyenové k jejímu zvolení do čela Evropské komise. Připojil se navíc k dopisu prezidenta BusinessEurope Pierra Gattaze, který nové předsedkyni Evropské komise u příležitosti jejího zvolení zaslal za evropský byznys návrh 50ti kroků pro prvních 100 dní v jejím novém úřadě, které by mohly napomoci k vytváření inovativní a podnikavé evropské společnosti s vhodně nastavenými podmínkami pro zdravé a profitující podniky, rozvoj talentů a ochranu planety při zachování evropské konkurenceschopnosti.

Ursula von der Leyen se stala historicky první ženou, která povede Evropskou komisi, v historii. Úřadu se ujme v listopadu 2019. Ve volbách získala od poslanců Evropského parlamentu celkem 383 hlasů (tj. jen o 9 více, než bylo ke zvolení do čela EK potřeba). Svaz průmyslu a dopravy Vám níže přináší přehled priorit, které ve Štrasburku v úterý 16. července ve svém půlhodinovém předvolebním projevu na půdě Evropského parlamentu nová předsedkyně Evropské komise uvedla:

Klima a životní prostředí

  • Evropa by se do roku 2050 měla stát prvním klimaticky neutrálním světadílem.
  • Snížení CO2 o 40% do roku 2030 není dostatečné.  Potřebujeme alespoň 50, nebo lépe 55% snížení CO2 („Musíme jít dále a rychleji…“).
  • Během prvních 100 dní v úřadě představíme Zelený plán pro Evropu. Cíl – dosažení uhlíkové neutrality do 2050 – dostane podobu zákona.
  • Systém obchodování s emisemi navrhuji rozšířit i dopravu a stavebnictví, vč. námořního a leteckého sektoru.
  • Zavedení přeshraniční uhlíkové daně (pozn. SPČR: tzv. Import Inclusion System, známý také jako Border Adjustment Tax – BAT, podle kterého by firmy z vybraných odvětví dovážející zboží do EU musely nakupovat povolenky k pokrytí emisí dováženého zboží).
  • Zrevidujeme zdanění energetických produktů a elektřiny.
  • Zřídíme nový ekologický Fond pro spravedlivý přechod („Věřím, že co je dobré pro planetu, musí být dobré pro naše lidi, naše regiony a naši ekonomiku. Zajistíme spravedlivý přechod pro všechny.“).
  • Představíme Investiční plán pro udržitelnou Evropu (SEIP – Sustainable Europe Investment Plan). Evropská investiční banka se stane částečně „zelenou bankou“ (z 25% celkového financování banky na investice do klimatu na 50% do roku 2025). V rámci SEIP bude v příštích 10 letech investován 1 bilión eur.
  • V rámci Zeleného plánu pro Evropu představíme Strategii biodiverzity do 2030.

Ekonomika a sociální oblast

  • Jsem hrdá na naši jedinečnou evropskou sociálně-tržní ekonomiku.
  • Ekonomika slouží lidem, nikoli naopak.
  • Předložíme Strategii na podporu malých a středních podniků.
  • Dokončíme Jednotný kapitálový trh.
  • Prohloubíme Hospodářskou a měnovou unii, v rámci čehož zavedeme rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny.
  • Plně využijeme pružnost Parku stability a růstu v zájmu prorůstové orientace fiskální politiky.
  • Dokončíme Bankovní unii.
  • Potřebujeme zavést evropský systém pojištění vkladů.
  • Evropská semestr by měl zahrnout udržitelné rozvojové cíle OSN.
  • Předložíme akční plán pro plnou implementaci Evropského pilíře sociálních práv.
  • Navrhneme legislativní nástroj pro zavedení celoevropské spravedlivé minimální mzdy. Minimální mzda by měla být stanovena podle národních tradic, kolektivními smlouvami nebo právními předpisy. (tzv. Big Tech).
  • Budeme se zabývat způsoby zlepšení pracovních podmínek pro platformovou práci s důrazem na dovednosti a vzdělávání.
  • Navrhneme zajišťovací systém celoevropské podpory v nezaměstnanosti na ochranu před vnějšími šoky.
  • Vytvoříme Evropskou dětskou záruku (pro děti ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením).
  • Posílíme systém záruk pro mladé lidi (Youth Guarantee Scheme). 
  • „Potřebujeme rovnost pro všechny a rovnost ve všech jejích smyslech.“
  • Potřebujeme zavést kvóty pro genderovou rovnováhu ve správních radách.
  • Kolegium komisařů bude plně genderově vyvážené (pouze 35 z dosavadních 183 evropských komisařů byly ženy) a do konce mandátu nové Evropské komise bude plně genderově vyvážený i celý její management.
  • Násilí na ženách by mělo být uvedeno na seznam EU kriminálních činů definovaných ve Smlouvě o EU. Musíme dodržovat Istanbulskou úmluvu.
  • Naší prioritou je, aby největší nadnárodní technologické společnosti platily spravedlivé daně (tzv. Big Tech). Pokud do konce roku 2020 nebude existovat celosvětové řešení spravedlivé digitální daně (viz iniciativa OECD), měla by EU jednat sama.
  • Předložíme návrhy na zlepšení zdanění byznysu v rámci jednotného trhu (mj. společný konsolidovaný korporátní daňový základ).

Evropa v digitálním věku, vzdělávání a dovednosti 

  • Během prvních 100 dní v úřadu předložíme legislativní návrh pro koordinovaný evropský přístup k lidským a etickým implikacím umělé inteligence (tento návrh se bude zabývat rovněž tím, jak můžeme využívat velká data pro inovace).
  • Předložíme nový legislativní předpis o digitálních službách.
  • Zřídíme společnou kyber jednotku pro rychlejší sdílení informací a lepší ochranu.
  • Zaktualizujeme Akční plán pro digitální vzdělávání, digitální gramotnost pro každého musí patřit k základním složkám vzdělání.
  • Ztrojnásobíme rozpočet na Erasmus+ v nadcházejícím víceletém finančním rámci.

Demokracie, vláda práva a migrace

  • Vláda práva je nejlepším nástrojem pro posilování evropského způsobu života. V tomto směru neakceptuji žádné kompromisy.
  • Představíme dodatečný ucelený mechanismus na prosazování evropské vlády práva
  • Vláda práva by se měla stát integrální součástí rozpočtu EU.
  • Navrhneme Nový pakt o migraci a azylu (vč. znovuzahájení reformy azylových práv).
  • Potřebujeme posílit Evropskou pohraniční a pobřežní stráž už do roku 2024, a nikoli až 2027 (toho dosáhneme, přijmeme-li příští víceletý finanční rámec včas).
  • Potřebujeme nový způsob sdílení migrační zátěže, musíme pomáhat jeden druhému a přispívat, společně poskytnout dostatečnou pomoc státům čelícím největšímu tlaku kvůli své poloze na mapě.
  • Máme morální povinnost chránit životy prchajících, zároveň musíme bojovat s pašeráky.
  • Podporujeme ustavení humanitárních koridorů.
  • Předložíme ambiciózní balíček pro společný evropský přístup k lepšímu zvládání celních rizik a podpoře efektivních kontrol v jednotlivých členských státech.
  • Chci, aby občané EU mohli ovlivnit směřování Evropy prostřednictvím další Konference (konventu) o budoucnosti Evropy, který by začal v roce 2020 a trval po dobu dvou let.
  • Podporuji právo legislativní iniciativy pro Evropský parlament.
  • Potřebujeme se posunout směrem k plné spolurozhodovací pravomoci pro Evropský parlament, pryč od zásady jednomyslnosti u klimatických, energetických, sociálních a daňových politik, jsem otevřená i změnám ve Smlouvě o EU.
  • Předložím Evropský akční plán pro demokracii: musíme zlepšit tzv. systém spitzenkandidatů, nová volební pravidla by měla být zavedena včas pro evropské volby v roce 2024 ve prospěch větší transparentnosti a demokratické legitimity, dále v rámci tohoto akčního plánu podpořím vznik nového nezávislého etického orgánu společného pro všechny instituce EU a společný přístup a společné standardy pro boj s dezinformacemi a nenávistnými onlinovými vzkazy.

Mezinárodní vztahy EU

  • Budeme se snažit rychle dokončit vyjednávání obchodní dohody s Austrálií a Novým Zélandem.
  • Budeme usilovat o posílení vyváženého a oboustranně přínosného obchodního partnerství s USA
  • Zajistím, aby každá nová obchodní dohoda obsahovala speciální článek o udržitelném rozvoji, nejvyšších standardech ochrany klimatu, životního prostředí a ochraně při práci, s nulovou tolerancí vůči dětské práci.
  • Budu jmenovat Nejvyššího úředníka pro vymahatelnost obchodních pravidel.
  • Mám v úmyslu stát ve vedení úsilí o reformu WTO.
  • Chci, aby EU měla ucelenou strategii pro Afriku.
  • Potvrzuji zájem Komise o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií.
  • Dojednaná výstupová dohoda s Velkou Británií je nejlepší a jediná možná, pokud bude potřeba více času a budou pro to dobré důvody, podpořím další prodloužení brexitu.
  • Velká Británie zůstane naším spojencem, partnerem a přítelem.
  • Aby byla světovým lídrem, musí být EU schopna rychle jednat, proto budu v mezinárodních otázkách prosazovat pravidlo většinového hlasování.
  • Základem naší obrany zůstává NATO, ale potřebujeme posílit i evropskou obranu .

Celý projev Ursuly von der Leyenové naleznete zde.

Olga Rozsívalová
kategorie EU infoservis

Předsednictví v Radě EU převzalo Finsko

Dne 1. 7. 2019 přešlo předsednictví v Radě EU do rukou Finska. Od finského předsednictví se očekává, že zvládne změnu a stabilizaci institucí EU, rozvine novou strategickou agendu Rady 2019-2024 a posune Evropu blíže k očekáváním definovaným na summitu v Sibiu.

Finsko je zkušená předsednická země s programem, který má potenciál tento příslib naplnit. Ústředním mottem FI PRES je Udržitelná Evropa. Programový dokument jasně definuje komplexní a globální výzvy, kterým Evropská unie v současné době čelí. Je třeba především uchrániy základní hodnoty evropské integrace – mír, bezpečnost, stabilita, demokracie a prosperita.

Evropská ekonomika stále roste, i když se její růst zpomaluje. Napětí v mezinárodním obchodě, transformace práce, revoluce v technologiích a stárnutí obyvatelstv to vše má dopad na růst, zaměstnanost, blahobyt a prosperitu. K zajištění růstu, blahobytu a prosperity je zapotřebí především plně fungující jednotný trh, blahobyt a dovednosti, ambiciosní, otevřený a na pravidlech založený obchod, a inklusivní hospodářská unie.

Finsko ve svém programu rozvinulo čtyři základní priority:

  • Posílit základní hodnoty a právo EU
  • Učinit EU více konkurenceschopnou a sociálně inklusivní
  • Posílit pozici EU jako globálního lídra v klimatické oblasti
  • Ochránit plně bezpečnost občanů

OČEKÁVÁNÍ EVROPSKÉHO BYZNYSU

BusinessEurope, Konfederace evropského podnikání, zaslal dopis na Antti Rinneho, finského předsedu vlády, ve kterém zdůrazňuje důležitou úlohu finského předsednictví pro implementaci strategické agendy 2019-2024. Současně znovu opakuje, že evropský byznys věří v EU a že BusinessEurope a jeho členské svazy jsou plně připraveny podpořit FI PRES tak, aby Evropa zůstala jedním z nejlepších míst na světě pro život, práci a podnikání.

V souladu s ambiciosní agendou Evropa 2030 si evropský byznys od FI PRES slibuje, že bude bojovat proti protekcionismu a chránit obchod založený na pravidlech, rozvine přeshraniční obchod a investice v rámci jednotného trhu, bude pokračovat v upevňování principu účelné regulace, podpoří a usnadní výzkum, vývoj a inovace, zasadí se o daleko strategičtější průmyslovou politiku, urychlí kyberneticky bezpečnou digitální evropskou ekonomiku, dokončí hospodářskou a měnovou unii, bude směřovat k cílům klimatické neutrality, posílí postupnou ekonomickou a sociální konvergenci, najde řešení pro lepší zvládnutí migrace, a konečně plně zváží dopady „no-deal Brexitu“ pro evropské podniky.

Další informace o finském předsednictví najdete na webových stránkách: https://eu2019.fi/en/frontpage

kategorie EU infoservis