Sdělení o „Evropské strategii hospodářské bezpečnosti“

1. SHRNUTÍ SDĚLENÍ

Hlavní princip

Navrhovaná strategie stanoví společný rámec pro dosažení hospodářské bezpečnosti podporou hospodářské základny a konkurenceschopnosti EU, ochranou před riziky a partnerstvím s co nejširším okruhem zemí při řešení společných problémů a zájmů. Opatření v oblasti hospodářské bezpečnosti se budou řídit základními zásadami: proporcionalitou a přesností.

Co je cílem

Vypracovat komplexní přístup ke společné identifikaci, hodnocení a řízení rizik pro hospodářskou bezpečnost EU. Strategie navrhuje provést důkladné posouzení rizik pro hospodářskou bezpečnost ve čtyřech oblastech:

  • rizika pro odolnost dodavatelských řetězců, včetně energetické bezpečnosti;
  • rizika pro fyzickou a kybernetickou bezpečnost kritické infrastruktury;
  • rizika spojená s technologickou bezpečností a únikem technologií;
  • rizika využití ekonomických závislostí nebo ekonomického nátlaku jako zbraně.

Jak na to

  • Strategie navrhuje metodiku pro toto hodnocení rizik. Měla by ho provádět Komise a členské státy ve spolupráci s vysokým představitelem, případně za přispění soukromého sektoru.
  • Zmírnění již identifikovaných rizik prostřednictvím třístupňového přístupu:
  1. podpora konkurenceschopnosti EU posílením jednotného trhu, podpora silné a odolné ekonomiky, investice do dovedností a podpora výzkumné, technologické a průmyslové základny EU;
  2. ochrana hospodářské bezpečnosti EU prostřednictvím řady stávajících politik a nástrojů a zvážení nových, které by řešily případné nedostatky. To vše by se provádělo přiměřeným a přesným způsobem, který by omezil jakékoli negativní nezamýšlené vedlejší účinky na evropské a světové hospodářství;
  3. partnerství s co nejširší škálou partnerů za účelem posílení hospodářské bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím prohlubování a finalizací obchodních dohod, posilování dalších partnerství, posilování mezinárodního hospodářského řádu založeného na pravidlech a mnohostranných institucích, jako je Světová obchodní organizace, a investování do udržitelného rozvoje prostřednictvím iniciativy Global Gateway.

Další konkrétní kroky

  • společně s členskými státy vypracovat rámec pro hodnocení rizik ovlivňujících hospodářskou bezpečnost EU. To zahrnuje vytvoření seznamu technologií, které jsou pro hospodářskou bezpečnost kritické, a posouzení jejich rizik s cílem navrhnout vhodná zmírňující opatření;
  • zahájit strukturovaný dialog se soukromým sektorem s cílem rozvíjet kolektivní chápání hospodářské bezpečnosti a podněcovat jej k provádění náležité péče a řízení rizik s ohledem na obavy o hospodářskou bezpečnost;
  • dále podporovat technologickou suverenitu EU a odolnost hodnotových řetězců EU, včetně rozvoje kritických technologií prostřednictvím STEP;
  • přezkoumat nařízení o prověřování přímých zahraničních investic (Foreign Direct Investment Screening Regulation);
  • prozkoumat možnosti, jak zajistit přiměřenou cílenou podporu výzkumu a vývoje technologií dvojího užití;
  • plně provádět nařízení EU o kontrole vývozu technologií dvojího užití a předložit návrh na zajištění jeho účinnosti a efektivitě;
  • společně s členskými státy prozkoumat, jaká bezpečnostní rizika mohou vyplývat z odchozích investic, a na tomto základě do konce roku navrhnout iniciativu;
  • navrhnout opatření ke zlepšení bezpečnosti výzkumu, která zajistí systematické a důsledné prosazování stávajících nástrojů a určí a vyřeší všechny zbývající nedostatky;
  • prozkoumat cílené využití nástrojů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (CFSP – Common Foreign and Security Policy) k posílení hospodářské bezpečnosti EU, včetně nástrojů hybridní a kybernetické diplomacie a nástrojů zahraniční informační manipulace a vměšování (FIMI – Foreign Information Manipulation and Interference Toolbox);
  • pověřit Jednotnou zpravodajskou analytickou kapacitu EU (SIAC – EU Single Intelligence Analysis Capacity), aby se zabývala zejména odhalováním možných hrozeb pro hospodářskou bezpečnost EU;
  • zajistit, aby ochrana a podpora hospodářské bezpečnosti EU byla plně začleněna do vnější činnosti Evropské unie, a zintenzivnit spolupráci se třetími zeměmi v otázkách hospodářské bezpečnosti.

2. PRVNÍ REAKCE BUSINESSEUROPE

Vítáme zahájení debaty o ekonomické bezpečnosti. Podnikatelská sféra je připravena se zapojit a konkrétně přispět. EU musí najít správnou rovnováhu mezi ochranou svých bezpečnostních zájmů a zachováním příznivého prostředí pro obchod a investice na jednotném trhu a ve třetích trzích. V této souvislosti vítáme záměr přesně určit, v čem spočívají naše bezpečnostní rizika, a dále posoudit, zda k jejich řešení potřebujeme další nástroje. Podnikatelská sféra musí být do této diskuse úzce zapojena, včetně vymezení seznamu kritických technologií. Před zavedením dalších omezení vývozu zboží a technologií a toku investic je třeba pečlivě posoudit evropské zájmy a dopady na konkurenceschopnost. V oblastech, jako je kontrola vývozu, podporujeme silnější evropskou koordinaci, aby se zabránilo roztříštění trhu a zajistila se právní jistota a transparentní prostředí pro společnosti. Jakákoli iniciativa týkající se odchozích investic musí být pečlivě posouzena a podle našeho názoru by měla být dobře zacílena. Zároveň by měla být použita pouze jako poslední možnost, pokud jsou skutečně prokázány vážné bezpečnostní obavy.

Rada přijala 11. balíček sankcí EU proti ruské agresi

Rada 23. června přijala jedenáctý balíček sankcí EU v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině.

Právní texty jsou zveřejněny v Úředním věstníku EU. Níže naleznete stručný popis klíčových opatření:

1. Obcházení sankcí

  • Zákaz tranzitu zboží a technologií, které by mohly přispět k vojenskému a technologickému posílení Ruska nebo k rozvoji jeho obranného a bezpečnostního sektoru, zboží a technologií vhodných pro použití v letectví nebo kosmickém průmyslu a přísad do leteckého paliva vyvážených z EU přes území Ruska.
  • Vytvoření „nástroje pro obcházení“:
    • Který bude usilovat o posílení dvoustranné a mnohostranné spolupráce prostřednictvím diplomatické angažovanosti a poskytování větší technické pomoci třetím zemím.
    • Umožní EU přijmout další opatření v případech, kdy úsilí EU v rámci dvoustranné a mnohostranné spolupráce nepřináší zamýšlené výsledky. Tato opatření mají být cílená, přiměřená a zaměřená výhradně na to, aby Rusko přišlo o zdroje, které mu umožňují pokračovat v agresi proti Ukrajině.
    • Umožní EU přijímat individuální opatření zaměřená na zapojení provozovatelů ze třetích zemí při usnadňování obcházení (například označení).
    • Po přijetí takových individuálních opatření by EU měla znovu navázat kontakt se třetími zeměmi.
    • EU by měla mít možnost přijmout další opatření, pokud navzdory výše uvedeným opatřením obcházení pokračuje (s ohledem na objem, typ nebo systémovou povahu obcházení).
    • Za tímto účelem také existuje možnost, aby EU přijala výjimečná opatření poslední instance, která omezí prodej, dodávky, převod nebo vývoz citlivého zboží a technologií dvojího užití nebo zboží a technologií, které by mohly přispět k posílení vojenských, technologických nebo průmyslových kapacit Ruska nebo k rozvoji ruského obranného a bezpečnostního sektoru způsobem, který posiluje jeho schopnost vést válku, a jejichž vývoz do Ruska je zakázán do třetích zemí, u nichž se prokáže, že existuje trvalé a zvláště vysoké riziko, že budou využívány k obcházení.
    • Rozhodnutí o zařazení třetí země a cílového zboží nebo technologie do oblasti působnosti tohoto opatření poslední instance musí Rada přijmout jednomyslně a po zohlednění důkladné technické analýzy Komise.
    • Před zařazením třetí země na seznam EU informuje vládu této třetí země a aktivně si vyžádá její stanovisko.

2. Rozšíření sankčních seznamů

  • Rada přidala 87 nových subjektů, které přímo podporují ruský vojenský průmyslový komplex. Seznam zahrnuje: 4 íránské subjekty, jakož i subjekty z Hongkongu, Arménie, Uzbekistánu, Sýrie a Spojených arabských emirátů.

3. Zákazy obchodu

  • Byl rozšířen seznam položek, které přispívají k vojenskému a technologickému posílení Ruska nebo k rozvoji jeho obranného a bezpečnostního sektoru, a to o: elektronické součástky, polovodičové materiály, výrobní a zkušební zařízení pro elektronické integrované obvody a desky s plošnými spoji, prekurzory energetických materiálů a prekurzory chemických zbraní, optické součástky, navigační přístroje, kovy používané v obranném sektoru a námořní vybavení. Rozšiřuje se také seznam zakázaných střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva a přidávají se další typy zbraní.

4. Práva duševního vlastnictví

  • Zákaz prodeje licence nebo převodu práv duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství, jakož i poskytnutí práv na přístup k jakémukoli materiálu nebo informacím chráněným prostřednictvím práv duševního vlastnictví nebo tvořícím obchodní tajemství, které souvisejí se zbožím a technologiemi, jejichž prodej, dodávka, převod nebo vývoz osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku nebo pro použití v Rusku je zakázán.

5. Vysílání

  • Pozastavení vysílacích licencí v EU pro 5 ruských médií (RT Balkan, Oriental Review, Tsargrad, New Eastern Outlook, Katehon).

6. Silniční doprava

  • Rozšíření zákazu silniční přepravy zboží v EU přívěsy a návěsy registrovanými v Rusku, a to i v případě, že jsou taženy nákladními vozidly registrovanými mimo Rusko.

7. Námořní přeprava

  • Zákaz vstupu do přístavů a zdymadel na území EU plavidlům, která provádějí přepravu z lodi na loď, pokud mají příslušné orgány důvodné podezření, že plavidlo porušuje zákaz dovozu ruské ropy nebo ropných produktů po moři do EU nebo přepravuje ruskou ropu nebo ropné produkty zakoupené nad cenový strop. Tento zákaz se vztahuje na všechna plavidla bez ohledu na jejich vlajku nebo registraci a na jakékoli převody z lodi na loď prováděné kdykoli během plavby do přístavů nebo zdymadel členského státu. V každém případě bude plavidlům zakázán přístup do přístavů a zdymadel na území EU, pokud neoznámí příslušnému orgánu nejméně 48 hodin předem, že v rámci určitých zeměpisných oblastí došlo k překládce z lodi na loď.
  • Zákaz vstupu do přístavů a plavebních komor na území EU pro plavidla, která mají příslušné orgány oprávněný důvod pozastavit, protože při přepravě ruské ropy a ropných produktů v rozporu s nařízením SOLAS neoprávněně zasahují do svých lodních automatických identifikačních systémů (AIS), vypínají je nebo je jinak deaktivují.
  • Členské státy provedou posouzení na základě analýzy rizik, přičemž Komise by měla rovněž zveřejnit oznámení o chování, u něhož hrozí riziko obcházení.
  • Orgány členského státu, které odmítnou přístup k plavidlu, si budou neprodleně vyměňovat informace o tomto odmítnutí s ostatními příslušnými orgány členských států prostřednictvím stávajících platforem, které mají k dispozici.
  • Budou stanoveny vhodné výjimky a odchylky, aby se těmto plavidlům umožnil přístup do přístavů a zdymadel na území Unie z důvodu námořní bezpečnosti, včetně ochrany životního prostředí, záchrany života na moři a humanitárních účelů.

8. Energetika

  • Dočasná výjimka udělená Německu a Polsku pro dodávky ropy ropovodem z Ruska přes severní úsek ropovodu Družba by měla skončit. Dovoz ropy, která pochází z Kazachstánu nebo jiné třetí země a je přepravována přes Rusko ropovodem Družba, není zakázán.
  • Výjimka stanovená v ustanoveních o cenovém stropu v souvislosti s projektem Sachalin-2, který se nachází v Rusku, by měla být prodloužena do 31. března 2024, aby byly zajištěny potřeby Japonska v oblasti energetické bezpečnosti.
  • Aby nebyly ohroženy kritické dodávky energie, jejichž dovoz do EU ze třetích zemí není zakázán, je vhodné zaručit odpovídající údržbu a provoz infrastruktur Kaspického potrubního konsorcia (CPC), které umožňují nákup, dovoz nebo přepravu zboží pocházejícího z Kazachstánu, které se v Rusku pouze nakládá, z Ruska odchází nebo přes něj prochází.

9. Hospodářské / finanční sankce

  • Rozšíření zákazu osobám v Rusku poskytovat převoditelné cenné papíry na finanční nástroje denominované v jakékoli měně.
  • Zavedení výjimky ze zákazu poskytovat určité služby ruským subjektům, které jsou nezbytné pro zřízení, certifikaci nebo vyhodnocení firewallu odstraňujícího kontrolu vykonávanou osobou uvedenou na seznamu nad aktivy nekótovaného subjektu v Unii, který osoba uvedená na seznamu vlastní nebo ovládá, a zajišťující, že tento subjekt nezíská žádnou výhodu, což mu umožní pokračovat v jeho podnikatelské činnosti.
  • Prodloužení lhůty pro uplatnění dočasné výjimky ze zákazu poskytování některých služeb s cílem dále usnadnit subjektům z Unie odprodej z ruského trhu. S cílem urychlit odchod ruských hospodářských subjektů z trhu Unie se zavádí dočasná výjimka ze zákazu poskytování právních poradenských služeb právnickým osobám, subjektům nebo orgánům usazeným v Rusku. Příslušné orgány členských států mohou do 31. března 2024 povolit poskytování právních služeb, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů členského státu povinné pro dokončení takových odprodejů.

10. Rozšíření seznamu partnerských zemí

  • Rozšíření seznamu partnerských zemí, které uplatňují soubor opatření pro kontrolu vývozu v podstatě rovnocenný opatřením stanoveným v nařízení (EU) č. 833/2014, o Švýcarsko.

11. Sdílení informací

  • Rada souhlasí s tím, že je vhodné, aby členské státy informovaly ostatní členské státy a Komisi o všech zamítnutých žádostech o povolení a aby si vyměňovaly informace o žádostech o povolení, které hodlají udělit v případě, že zamítnutí již bylo oznámeno jiným členským státem, aby nedocházelo k nekoordinovanému jednání.
  • Je rovněž vhodné posílit výměnu informací o uplatňování a prosazování vývozních omezení týkajících se citlivého zboží, které může být použito k podpoře ruské útočné války proti Ukrajině, jako je zboží a výrobky dvojího užití, aby se zabránilo riziku obcházení ze strany osob nebo subjektů zapojených do pořizování zakázaného zboží Unie pro použití v Rusku nebo do poskytování zakázaných služeb.

 

Podnikatelé rozšířili spolupráci v Japonsku a Koreji

Celkem tři desítky zástupců firem a univerzit se o víkendu vrátily z úspěšné podnikatelské mise v Japonsku a Jižní Koreji, kam pod vedením viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy ČR Mileny Jabůrkové doprovodily vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Podnikatelé a akademici v obou zemích absolvovali řadu byznysových jednání a prohloubili spolupráci především v ICT, kvantových technologiích a dalších oborech a službách s vysokou přidanou hodnotou.

bartos mise japonsko 2023 3

Mise do Japonska a Jižní Koreje, která se uskutečnila od 10. do 17. června, má strategický význam pro český export. Ruská invaze na Ukrajinu a současné vztahy s Čínou omezují přístup podnikatelů na významné trhy,  ovlivňují negativně mezinárodní obchod i možnosti exportérů.  Pro firmy je proto nesmírně  důležité, aby vláda podporovala diverzifikaci exportu a otevírání nových trhů, tak jak se pro své exportéry snaží ostatní evropské i mimoevropské země.

bartos mise japonsko 2023 5

„Japonsko a Korea jsou příklady atraktivních trhů, o které se tvrdě bojuje. Proto je velmi důležitá aktivní podpora vlády, například pomocí podnikatelských misí, která pomáhá českým firmám na těchto vysoce konkurenčních trzích uspět. Obě země – Japonsko i Jižní Korea – mají navíc specifickou byznysovou kulturu, kde se obchod neuzavírá online, ale osobně. Je třeba navázat kontakt, vybudovat si vztah a důvěru a jen potom je možné rozvíjet obchodní vztahy. Abychom jako malá země byli schopni uspět, musíme tato specifika vnímat. To samozřejmě přispívá k významu podnikatelských misí.“ vyzdvihuje důležitost uskutečněné cesty do Japonska a Koreje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která delegaci podnikatelů a akademiků do obou zemí vedla.

bartos mise japonsko 2023 4

Cesta byla významná i pro příliv investic do České republiky. Návštěva vicepremiéra Bartoše v Japonsku a Jižní Koreji podpoří rozhodování tamních investorů, zda mají investovat v Česku nebo jinde. Oficiální návštěva vrcholného představitele státu je totiž jasným důkazem, že Česku na vztahu s těmito zeměmi záleží. Například Japonsko je už teď po Německu druhým největším investorem v České republice a objem těchto investic se neustále zvyšuje. Česko navíc potřebuje vytvářet strategická partnerství se spolehlivými partnery s vyspělými právními systémy, jakými Japonsko a Korejská republika bezesporu jsou.

Mise prohloubila spolupráci nejen na poli kvantových technologií

V rámci podnikatelské mise absolvovali čeští podnikatelé a akademici řadu důležitých obchodních jednání. Jedním z hlavních bodů programu v Tokiu bylo obchodní fórum, které proběhlo v pondělí 12. 6. ve spolupráci s JETRO (Japan External Trade Organization), významnou japonskou vládní neziskovou agenturou zaměřenou na podporu rozvoje vzájemných obchodních vztahů a investic mezi Japonskem a Českou republikou. Na toto obchodní fórum bylo registrováno téměř 100 japonských obchodních partnerů a šlo tak o jednu z největších byznysových akcí mise v Japonsku, která přinesla zajímavé možnosti pro české podnikatele v otázce možné budoucí spolupráce.

bartos mise japonsko 2023 2

V japonské části mise proběhla také řada seminářů vysvětlující české podnikatelské delegaci byznysová specifika v Japonsku. Například v Tokiu v showroomu Panasonic Center se delegace seznámila s posledními novinkami v oblasti digitalizace a spotřební elektroniky. V Hirošimě, v tamější Hirošimské univerzitě, se pak uskutečnila návštěva Výzkumného centra pro mozek, mysl a vnímání, prohlídka chirurgického robotického systému „hinotori“, ale také přednáška o unikátním místním projektu Hiroshima Sandbox propojujícím firmy, akademickou sféru a místní samosprávu pro řešení konkrétních místních potřeb.

Zároveň se ale mise v obou zemích soustředila mimo jiné na kvantové technologie. „V Japonsku na Tokyo University a v Kawasaki Incubation Centru se zástupci českých firem i univerzit seznámili s japonskou kvantovou strategií. Vedle toho také viděli, jak funguje kvantový počítač i inovační centrum  kolem něj, jak probíhá spolupráce mezi firmami, výzkumníky a jak ji podporuje vláda. Čeští vědci a akademici tak navázali kontakty s tamními experty a zároveň získali inspiraci v oblasti, kde se Česká republika opravdu má co učit,“ popisuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

bartos mise japonsko 2023 1

Právě v oblasti kvantových technologií navázala delegace na předchozí úspěšnou podnikatelskou misi předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové. S významnou Univerzitou Yonsei v Jižní Koreji totiž podepsalo České vysoké učení technické memorandum o spolupráci ve  výuce a tvorbě vzdělávacích programů, společných seminářů a konferencí  a také výměně studentů a pedagogů v oblasti kvantových technologií. Tím otevřelo prostor pro mezioborovou spolupráci a českým vysokým školám možnosti rozšíření svých mezinárodních aktivit a získání podpory při budování tuzemských kompetenčních center.

 

“Během Metaverse Expo 2023 jsme navázali spolupráci například se společností, která umožňuje vytvoření virtuálního e-shopu, kde mohou zákazníci získat naprosto odlišný zážitek během nakupování. Virtuální obchod využívá pokročilé funkce, jako je gamifikace, virtuální vyzkoušení produktu, avatary k zapojení zákazníků nebo generativní nástroje AI, které zvyšují konverzi. Plánujeme toto řešení představit především našim klientům z oblasti módního a kosmetického průmyslu a integrovat do našeho e-commerce omnichannel řešení Retailys (www.retailys.cz)” vysvětluje Alžběta Hrušková, COO Retailys, která s danou firmou zahájila jednání.

bartos mise japonsko 2023 6

kategorie Mise

Překvapení se nekoná, ČNB nechala úrokové sazby beze změny

Česká národní banka nechala na středečním zasedání základní úrokové sazby beze změny (již poosmé). Základní dvou týdenní repo sazba tedy zůstala na úrovni 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Na minulém zasedání bankovní rady jen těsně neprošel návrh na zvýšení sazeb. Dnešnímu rozhodnutí neutahovat měnovou politiku zřejmě nahrály aktuální údaje z ekonomiky. Jedná se zejména o potvrzující se postupný pokles některých inflačních tlaků, který je zřejmý např. ze snížené meziroční dynamiky růstu cen průmyslových výrobců či dokonce poklesu u cen zemědělských výrobců, jež se projevuje v celkových hodnotách spotřebitelské inflace. Proinflačně však působí stále silné – byť v souladu s očekáváním ČNB – mzdové tlaky a vládní politika. I vzhledem k poměrně zakořeněným inflačním očekáváním, které vidíme i v našich průzkumech mezi firmami, tak nelze v blízké době čekat pokles sazeb,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom SP ČR.

Možnému poklesu sazeb v nejbližších měsících nenahrává ani snižující se úrokový diferenciál mezi českou korunou a evropskou měnou. Evropská centrální banka totiž na nedávném zasedání rozhodla o opětovném zvýšení základní úrokové sazby již na 4 %. Její pokračující trend může zprostředkovaně vytvářet tlaky na kurz koruny a politiku silné domácí měny avizované bankovní radou ČNB.

K. Krausová: Duální vzdělávání potřebuje finance, čas a motivaci

Dlouhodobým cílem SP ČR je prosadit, aby se prvky duálního vzdělávání staly nedílnou součástí českého školského systému a počítaly s nimi i patřičné zákony. „Duální vzdělávání má u nás dlouhou tradici. Nyní spolupracujeme se 14 školami a v programu máme 75 žáků a studentů,“ říká Kateřina Krausová, vedoucí rozvoje a vzdělávání ve společnosti MUBEA-HZP, v rozhovoru pro časopis Spektrum.

K. Krausova

 Firemní vzdělávací středisko provozujete už od roku 2006. Proč jste se rozhodli pro jeho založení?

Jsme německá firma a mateřská společnost v Německu již dlouhou dobu zajišťuje vzdělávání v technických oborech v rámci duálního systému. Proto je spolupráce na výchově a vzdělávání mladých lidí silně zakořeněná ve firemní kultuře a také je součástí dlouhodobé firemní strategie. Mateřská společnost chce, abychom v každé lokalitě tuto strategii v rámci legislativních možností naplňovali, a podporuje nás v tom.

Jaký je okruh škol, se kterými spolupracujete a kolika žáků se vaše vzdělání týká?

V Prostějově spolupracujeme se středními školami a odbornými učilišti se zaměřením na strojní a elektro obory. Momentálně spolupracujeme se 14 školami z regionu a ve stipendijním programu máme asi 75 žáků a studentů jak z učebních, tak i maturitních oborů. Každý rok nám končí přibližně 22 až 25 absolventů. 

Bylo jednoduché převést systém z Německa na České podmínky, nebo jste ho museli upravit?

Německý systém se u nás samozřejmě nedá aplikovat „jedna ku jedné“. Snažili jsme se v rámci toho, co nám legislativa umožňuje, přiblížit se mu v maximální možné míře, ale spoustu věcí převzít nelze. Vždy se snažíme přizpůsobit možnostem a podmínkám, které má nastavená každá škola individuálně. Školy jsou pro nás důležitým partnerem a my se snažíme nalézt takovou formu, která bude vyhovovat všem – škole, firmě i studentům.

Popište prosím váš systém, realizujete ho na základě nějaké smlouvy? 

Celý systém je u nás postavený na dlouhodobé spolupráci na základě stipendijní smlouvy. Firma žákům zajišťuje praxe a odborný výcvik, podle předem stanovených kritérií jim vyplácíme měsíční stipendium, které může dosáhnout až čtyř tisíc korun a to v závislosti na studijních výsledcích, docházce a chování. O stipendisty se staráme jako o své zaměstnance. Mají dotovanou firemní stravu, hradíme jim lékařské prohlídky a pracovní oblečení a obuv. Vztahují se na ně i další firemní benefity. V případě, že projeví zájem, mohou si u nás přivydělat i brigádně. Pokud zpracovávají ročníkové práce, poskytneme jim téma a konzultanta z firmy. Praxe a odborný výcvik vždycky odpovídají konkrétnímu studijnímu zaměření.

Výuka se odehrává jen ve vzdělávacím středisku?

Kromě vzdělávacího střediska mohou studenti absolvovat praxe a odborný výcvik ve výrobě, na oddělení údržby, kvality, IT nebo třeba konstrukce. Ve vzdělávacím středisku se o ně stará přímo vedoucí odborného výcviku, v ostatních odděleních pak máme kolegy, kteří s námi spolupracují. Po úspěšném ukončení studia mají absolventi závazek do firmy nastoupit, firma jim musí nabídnout pracovní místo. Jsme velká firma, takže chlapci a děvčata u nás mají zajímavé možnosti uplatnění a ti šikovní si mohou dobře nastartovat kariéru.

Co všechno zapojení do tohoto systému na straně firmy obnáší?

Odpověď je jednoduchá – aby vše fungovalo, potřebujete finance, čas a motivované lidi. Zajistili jsme prostory, které jsou vybavené pro odborné praxe a výcvik. Studentům vyplácíme stipendia, odměny za praxe a poskytujeme jim i firemní benefity. Snažíme se finančně i materiálově podporovat školy. Investujeme čas a energii do společných PR aktivit, jako jsou například dny otevřených dveří na školách, účastníme se jako hodnotitelé soutěží, pořádáme pro školy ve firmě exkurze a různé workshopy. Kromě středních škol ale podporujeme i základní školy. Základem pro to aby to vše dohromady dobře fungovalo, je tým lidí, kteří jsou nadšení, ochotní pomoci a v práci s mladými lidmi vidí smysl. 

(Kateřina Jungbauerová)

Článek vyšel v časopisu Spektrum 01/2023. Celé číslo si můžete přečíst ZDE.

 

Představenstvo SP ČR kooptovalo dva nové členy

Nově zvolené představenstvo Svazu průmyslu a dopravy ČR na prvním zasedání kooptovalo nové členy. Luboš Pavlas, generální ředitel Sev.En Energy, a Petr Jonák, ředitel divize vnějších vztahů a udržitelnosti společnosti Sazka, doplní 15 členů představenstva zvolených na květnové valné hromadě. Představenstvo nyní tvoří 17 volených členů a generální ředitelka Svazu.

Na květnové valné hromadě si členové Svazu zvolili 15 členů představenstva. Stanovy vyžadují, aby řídící orgán Svazu měl 18 volených členů představenstva, které doplňuje jako nevolený člen generální ředitelka Svazu. Na program svého prvního zasedání nové představenstvo rozhodlo zařadit kooptaci dalších členů představenstva. Nadpoloviční většinu hlasů získali 2 kandidáti.

Novými členy představenstva se stali Luboš Pavlas, generální ředitel Sev.En Energy a Petr Jonák, ředitel divize vnějších vztahů a udržitelnosti společnosti Sazka. Oba zvolení kandidáti již působili v předchozím volebním období jako členové představenstva. 

Luboš Pavlas a Petr Jonák se kooptací stali řádnými členy představenstva. Jejich kooptaci bude ale muset ještě potvrdit valná hromada Svazu, která se uskuteční na podzim.

 

Vláda by neměla krátit prostředky na výzkum a vývoj

Vláda se bude ve středu zabývat přípravou státního rozpočtu ČR na rok 2024 a střednědobého výhledu na léta 2025 a 2026. Svaz průmyslu vyzývá členy vlády, aby při svém rozhodování mysleli na zajištění dostatečných prostředků na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) a tím i na budoucí příjmy rozpočtu. Bez patřičné podpory zejména aplikovaného výzkumu a vývoje nemůže dojít k posunu ekonomiky ze subdodavatelské role k vyšší přidané hodnotě a dosáhnout tak vyšších státních příjmů a vyšší životní úrovně obyvatel.

Vláda má možnost deklarovat, že její slova v programovém prohlášení o nezpochybnitelné podpoře VaVaI, o VaVaI jako jedné ze zásadních investic do budoucnosti naší země či o zvýšení celkových výdajů na VaVaI, jsou i po třech měsících od aktualizace prohlášení myšlena vážně.

Místo aby vláda schválila meziroční nárůst výdajů o 7,7 mld. Kč, jak navrhla Rada pro výzkum, vývoj a inovace, předložilo Ministerstvo financí podklad k projednání s návrhem na snížení o 4,4 mld. Kč. Chápeme nutnost konsolidace státního rozpočtu, zároveň je však třeba podpořit růst ekonomiky a budoucnost Česka.

Významné krácení o 12,5 % je navrženo pro Technologickou agenturu ČR (TA ČR), která administruje i programy např. Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva životního prostředí a dalších poskytovatelů. Její programy podporují projekty s přímým dopadem na ekonomiku či společnost a podněcují spolupráci firem a výzkumných organizací.

Kapitoly TA ČR a MPO již byly v předchozích letech kráceny, k redukci rozpočtu došlo i přesunem programů z MPO na TA ČR a soutěže tak byly odkládány. Již pátým rokem je Svaz při přípravě rozpočtu členy vlády ujišťován, že konkurenceschopnost, aplikovaný výzkum a podpora podnikového VaVaI budou v rozpočtu prioritou, ovšem realita pak bývá někdy opačná. Je třeba neopakovat chyby z posledních let a stabilizovat rozpočet na aplikovaný výzkum, který byl v rámci celého rozpočtu na VaVaI omezován na úkor ostatních oblastí. Předpokládáme, že tato část tedy nebude součástí škrtů, protože je investiční a prorůstová. Navíc řada výdajů je již zazávazkovaná v podobě uzavřených smluv či vydaných rozhodnutí.

Je nezbytné, abychom byli ve světě konkurenceschopní hlavně kvalitou produktů, ať inovativností nebo designem. Nejvyspělejší státy mají atraktivní podporu VaVaI. Přímá podpora je jedním z nástrojů, aby firmy měly vývojová centra právě u nás či aby bylo podpořeno více projektů z této oblasti. Některé firmy rozhodnutí od výzkumu a vývoje neodradí, pokud ale chceme vývoj uspíšit, prohloubit či dostat vývojová centra firem do České republiky, je státní podpora nezastupitelná.

 

D. Kužvartová: Chceme podpořit roli firem při ochraně veřejného zdraví

„Neustále jednáme s MPO a dalšími resorty, aby byly odstraněny překážky v procesu zaměstnávání cizinců,“ říká v rozhovoru pro časopis Spektrum Dagmar Kužvartová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

aKuzvartova Dagmar 02

Nedávno jste s vládou a odbory uzavřeli dohodu, že nebudete prosazovat změny v novele zákoníku práce. Proč byla důležitá?

Transpoziční novela zákoníku práce si klade za cíl implementovat požadavky směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a směrnice o slaďování pracovního a rodinného života. Stejně jako téměř všechny směrnice z této oblasti mají ochranářský charakter směrem k zaměstnancům. Jednání byla velmi složitá a podařilo se maximálně narovnat podmínky, aby úprava zaměstnavatele nezatížila více, než je nezbytně nutné. 

Zapracováním požadovaných úprav dochází k jistému omezování dosavadní úrovně flexibility, což pro zaměstnavatele může znamenat zvýšení nákladů a obtížnější realizaci svých činností. K podpisu tzv. gentlemanské dohody mezi všemi sociálními partnery došlo zejména proto, že v rámci vypořádávání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení a v duchu dosažené shody doznal materiál výrazného posunu směrem k představám zaměstnavatelů. Směrnici je nutné zakomponovat do českého zákoníku práce a dosažený kompromis by měl zaměstnavatelům pomoci. Podpisem dohody chceme také co nejvíce uspíšit její průchod legislativním procesem z důvodu hrozícího infringementu ze strany Evropské komise. Transpozice již měla být provedena.

Jak se díváte na změny v systémech sociálního zabezpečení?

V současné době jsou v oblasti systémů sociálního zabezpečení navrhovány a přijímány změny, které přináší zaměstnavatelům nové, zejména administrativní povinnosti. Jedná se například o prokazování rozhodných příjmů na vyžádání Úřadu práce pro žadatele testovaných dávek, nastavené podmínky slev na pojistném na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele ve vztahu k různým cílovým skupinám. Za porušení těchto povinností navíc firmám hrozí nemalé pokuty. Tyto úpravy jsou pro podniky velmi nákladné a komplikují organizaci a řízení lidských zdrojů, a přitom není jisté, že skutečně naplní cíle, které si vytkly. Takové povinnosti komplikují zaměstnavatelům realizaci jiných opatření na podporu zaměstnanosti, na kterých by se měli finančně podílet, jako např. kurzarbeit. Proto jsme u navrhovaných úprav v oblasti sociálních systémů pokaždé uplatnili v připomínkovém řízení zásadní připomínky a šli jsme následně do rozporů.

Určitě očekáváme velkou diskusi nad návrhy důchodové reformy, jejíž podobu zatím neznáme. Lze ale předpokládat, že s ohledem na přetrvávající nedostatek pracovníků v určitých profesích bude pro zaměstnavatele avizované téma dřívějšího odchodu do starobního důchodu zaměstnanců vykonávajících namáhavé profese, které v kontextu s prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu bude opět nastoleno, velmi kontroverzní.  

Zabýváte se po pandemii více oblastí zdravotnictví či BOZP?

Ano, chceme podpořit roli zaměstnavatelů v oblasti ochrany a rozvoje veřejného zdraví a zaměřit se i na preventivní programy ve firmách. Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je pro zaměstnavatele velmi důležitá, chtějí sdílet své zkušenosti a vytvářet bezpečná pracoviště. Za Svaz chceme zpřehlednit a zjednodušit právní předpisy, aby je firmy mohly v praxi snáze aplikovat. Novinkou jsou školení o aktuálních povinnostech dle novely zákona o vyhrazených technických zařízeních, která pořádáme s podporou našich regionálních zastoupení. 

Vyhrazená technická zařízení (VTZ) jsou stanovena jako zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví lidí, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu nebo opravy. Velká novela VTZ je účinná od 1. 7. 2022, za Svaz průmyslu jsme se na ní velmi aktivně podíleli a připomínkovali ji. Pro firmy přinesla v oblasti technických zařízení za posledních x desítek let řadu výrazných změn jak u vyhrazených plynových, tlakových, zdvihacích a elektrických zařízení. Naše školení jsou úspěšná a máme o ně řadu zájemců, což ukazuje, že zaměstnavatelé jsou si vědomi zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak, aby se VTZ nestalo příčinou ohrožení života a zdraví osob, majetku ale i životního prostředí.

Co projekty v rámci § 320a písm. b) zákoníku práce?

Svaz průmyslu se i letos, stejně jako v minulých dvou letech, aktivně zapojil jako jeden z garantů do projektů prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Musím konstatovat, že námi garantované projekty jsou velmi proaktivní a zaslouží si náležitou pozornost, protože obsahují konkrétní opatření k prevenci rizik v oblasti BOZP, např. práce v režimu home office. Byla bych velmi nerada, kdyby, jak se lidově říká, „spadly pod stůl“, z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Výstupy ze všech zrealizovaných projektů budou k dispozici na portálu MPSV www.bozpinfo.cz.

K problematice BOZP mohou zaměstnavatelé čerpat informace i z velmi poptávaných on-line seminářů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA).

Jaké vidíte priority v oblasti vzdělávání?

Doufáme, že se dořeší uzákonění dobrovolné větve duálního vzdělávání na středních školách. O náš pilotní projekt je zájem a má i podporu MŠMT. V posledních letech se z Moravskoslezského kraje rozšířil do dalších tří krajů, Středočeského, Ústeckého a Zlínského.  Nejen, že jsme téma několikrát probírali na školských tripartitách, ale diskutovali jsme ho napřímo s ministrem školství JUDr. Balašem i letos v lednu na Klubu Svazu průmyslu, kde viděl jasný zájem ze strany firem.

Další prioritou bude rozjet princip partnerského řízení celoživotního učení. Chceme funkčně spojit existující systémy a nástroje celoživotního učení, Národní soustavu kvalifikací, Národní soustavu povolání, predikční systém KOMPAS, ale i modularizaci rekvalifikací neboli KVASAR, a sladit tak přehled žádaných profesí, jejich náplně i rekvalifikace. Více jak tři roky zaměstnavatelé prosazují systémové řešení a letos jsme téma projednali i na lednové tripartitě. Již v roce 2021 jsme uzavřeli Memorandum o společném postupu při budování partnersky řízeného modelu CŽU. Navíc je třeba připomenout, že vláda ve svém programovém prohlášení deklaruje zvýšení podpory celoživotního učení na základě partnerské spolupráce státu, zaměstnavatelů a odborů. Zároveň se zavázala upravit legislativní rámec pro celoživotní učení a nastavení role a odpovědnosti partnerů v systému. Proto doufáme, že dojde jednak ke koordinaci mezi resorty Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí, ale i ke společnému řízení a rozhodování na tripartitním základě na bázi vláda – odbory – zaměstnavatelé.

Řešíte stále i zaměstnávání cizinců ze třetích zemí, když je režim Ukrajina pozastaven? 

Tématem ekonomické migrace se stále intenzivně zabýváme. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců se netýká jen profesí, jako jsou svářeči, řidiči či CNC obráběči. Je to problém celého těžkého průmyslu. Proto žádáme o navýšení kvót především u Mongolska, Kazachstánu, Indie, ale i Filipín. Neustále jednáme s MPO a ostatními resorty, aby byly odstraněny překážky v procesu zaměstnávání cizinců, a iniciujeme také koncepční úpravy. MPO nově upravilo rezervační systém, od kterého si slibujeme, že uspokojí více žádostí zaměstnavatelů.

Článek vyšel v časopisu Spektrum 01/2023. Celé číslo si můžete přečíst ZDE.

kategorie Spektrum

Komentář po jednání s premiérem ke konsolidačnímu balíčku

Předseda vlády ČR Petr Fiala projednal návrh konsolidačního balíčku se zástupci zaměstnavatelů a podnikatelů. Za Svaz průmyslu a dopravy ČR projednal zásadní připomínky prezident SP ČR Jan Rafaj a ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom SP ČR Bohuslav Čížek.

„Oceňujeme, že jsme mohli na dnešním jednání projednat a blíže představit řadu našich připomínek. Řešili jsme například nastavení benefitů, které využívají zhruba 3 miliony zaměstnanců, nebo osvobození energetických daní u metalurgie, které jsou standardem ve všech státech EU. Opakovaně jsme také vládu vyzvali, aby zlepšila přístup k daňovým odpočtům na výzkum a vývoj,“ komentuje Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy a dopravy ČR a dodává: „Jsme rádi, že je vláda ochotná s námi vyřešit technické nejasnosti některých opatření, které jsou nesrozumitelné a navržené textace by znamenaly komplikace pro praxi. A to například u odvodů za DPP, stravování či řady přechodných ustanovení. S jednotlivými ministerstvy budeme dál jednat o škrtech v dotacích, aby nebyly kráceny prostředky na aplikovaný výzkum či dále zhoršována pozice firem, které se musí vypořádat se zelenou tranzicí.“

Průmysl jako celek meziročně vzrostl, řada sektorů se ale propadá

Průmyslová produkce si celkově dále drží kladné hodnoty. V dubnu meziročně reálně vzrostla o 1,2 %, samotný zpracovatelský průmysl dokonce o 2,2 %. Meziměsíční výsledky byly ale nižší o 1,9 %.  Růstových výsledků v meziročním porovnání dosáhla tradičně výroba motorových vozidel (zvýšení o 28,5 %), v menší míře se dařilo také strojírenství či sektorům výroby elektrických zařízení. Naprostá většina ostatních odvětví ale poklesla, jedná se opět zejména o energeticky náročné sektory jako hutnictví či chemický průmysl, ale také např. textilie, papírenství či zpracování dřeva. Tyto sektory naopak již několik měsíců za sebou vykázaly 10% i vyšší meziroční pokles.

 „Výsledky průmyslové produkce do kladných čísel opět vytáhl výkon automobilového průmyslu z důvodu loňské snížené srovnávací základny a také díky stabilizujícím se dodávkám komponentů. Ostatně za první čtyři letošní měsíce se vyrobilo o čtvrtinu více osobních vozidel než ve stejném období loňského roku. Bez příspěvku automobilového průmyslu ve výši více jak 5 p.b. bychom ale naopak výrazně poklesli. Většina ostatních sektorů v průmyslu totiž stagnuje nebo meziročně klesá. Ačkoliv se ceny řady vstupů stabilizovaly či dokonce některé poklesly a dodací lhůty v mezinárodních řetězcích se v průměru zkrátily, je tomu z části i v důsledku nižší poptávky, tj.  ochlazení domácích i zahraničních zakázek,“ komentuje Bohuslav Čížek ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

V důsledku slabší poptávky a silné světové konkurence řada firem čelí tlakům, které neumožňují plně promítat vyšší náklady do cen produkce. Dalším tlakem jsou mzdové požadavky s ohledem na vyšší cenovou hladinu podpořené setrvalým nedostatek pracovní síly,“ říká Bohuslav Čížek. Podle výsledků společného šetření SP ČR a ČNB podniky převážně očekávají zlepšení své situace a zvýšení zakázek či investic v druhé polovině roku. Výhled do dalších měsíců je ale poznamenán značnými nejistotami. Situace je velmi diferenciovaná mezi firmami. A ačkoliv hodnoty nových zakázek za duben meziročně vzrostly, jedná se o nominální hodnoty bez odečtení vlivu inflace, které jsou navíc výrazně tažené výkonem automotive. U ostatních sektorů lze pozorovat v posledních měsících spíše ochlazení, tedy reálný pokles zakázek. Firmy ale očekávají stabilizaci zakázek a chtějí dále investovat. Podle aktuálních trendů bude růst průmyslové produkce v roce 2023 nejspíše stagnovat. Nepříliš pozitivní sentiment výroby je i v eurozóně, kde vzrůstají obavy ohledně slabší poptávky, vyšších úrokových sazeb a slabšího růstu řady evropských ekonomik. To se samozřejmě odráží i v poptávce po české produkci,“ dodává Bohuslav Čížek.