Kontaktní místo pro implementaci Směrnice OECD

Národní kontaktní místo (NKM) v České republice vzniklo s cílem implementovat Směrnici OECD pro nadnárodní podniky. NKM bylo zřízeno usnesením vlády ze dne 16. října 2013 č. 779 jako stálá pracovní skupina při Ministerstvu průmyslu a obchodu. NKM má kvadripartitní strukturu, která je tvořena zástupci státní správy (ministerstva, Česká národní banka), zaměstnavatelů (Svaz průmyslu a dopravy ČR – český zástupce v Business at OECD, BIAC), zaměstnanců (Českomoravská konfederace odborových svazů – český zástupce v TUAC) a neziskového sektoru (Frank Bold – český zástupce v OECD-Watch). Předtím (od roku 1999) bylo NKM provozováno na Ministerstvu financí a fungovalo na základě dohody mezi resorty, jejichž působnosti se dotýkají jednotlivé věcné úpravy Směrnice. Od samého počátku NKM plně spolupracuje se zástupci BIAC, TUAC a OECD-Watch. NKM v jeho práci pomáhá Sekretariát, který je zřízen na Ministerstvu průmyslu a obchodu, odboru evropského a mezinárodního práva.

V současné chvíli tvoří Sekretariát NKM čtyři členové: JUDr. Tomáš Kozárek, Ph.D. (vedoucí Sekretariátu),  Mgr. Ludmila Hyklová (zástupce vedoucího Sekretariátu), Mgr. Veronika Kubíková (členka Sekretariátu) a Mgr. Veronika Kubíková (členka Sekretariátu). Cílem NKM je rozšiřovat povědomí o Směrnici mezi dotčenou veřejností, vyřizovat dotazy týkající se Směrnice, napomáhat nalezení řešení v tzv. specifických případech, které se týkají implementace Směrnice, přičemž specifickým případem se rozumí upozornění podané NKM ohledně nadnárodního podniku, ve kterém je namítáno porušení Směrnice, spolupracovat s ostatními národními kontaktními místy při řešení specifických případů a v jakýchkoliv dalších věcech týkajících se Směrnice.

Cílem NKM je rozšiřovat povědomí o Směrnici mezi dotčenou veřejností, vyřizovat dotazy týkající se Směrnice, napomáhat nalezení řešení v tzv. specifických případech, které se týkají implementace Směrnice, přičemž specifickým případem se rozumí upozornění podané NKM ohledně nadnárodního podniku, ve kterém je namítáno porušení Směrnice, spolupracovat s ostatními národními kontaktními místy při řešení specifických případů a v jakýchkoliv dalších věcech týkajících se Směrnice.

 

Národní kontaktní místo

Svaz průmyslu a dopravy ČR má v NKM své zástupce:

Ing. Vladimíra Drbalová, poradkyně presidenta a GŘ pro EU a mezinárodní organizace
(vdrbalova@spcr.cz)

Bcl. Mikuláš Nozar, zástupce ředitele Sekce pro mezinárodní vztahy pro EU, obchodní
politiku a mezinárodní organizace (mnozar@spcr,cz)

Další dokumenty k tématu:

Agri_Flyer_Agri.pdf

Agri_Voditka-OECD-FAO–pro-odpovedne-zemedelske-dodavatelske-retezce.docx

DD_general_Flyer_Due_Diligence.pdf

EaP_09_2019_2s.pdf

EXPORT_06_30_31.pdf

EXPORT_06_komplet.pdf

Flyer_in_CZ_Guidelines_and_Role_of_NCP.pdf

Guidelines_in_CZ.pdf

Institutional_Investors_flyer.pdf

Minerals_Due_diligence_-_konfliktni_minerály_dodavatelské_řetězce_informace.pdf

Minerals_Pokyny-pro-odpovedne-retezce-pri-tezbe-konfliktnich_nerostu.pdf

Mining_OECD-Brochure-on-Stakeholder-Engagement_CS.pdf

Textil_Odpovědné_podnikatelské_chování_v_textilním_a_obuv_sektoru_informace.pdf

TradeNews_6_2022_MPO_due_diligence_02.pdf

Posun balíčku Fit for 55 během českého předsednictví

Během českého předsednictví v Radě EU se i díky dopadům ruského útoku na Ukrajinu dostalo široké pozornosti také agendě energetiky. Extrémně vysoké ceny plynu a elektřiny v průběhu roku a zejména léta 2022 nemohly zůstat bez reakce jak na národních úrovních, tak na úrovni evropské. Ministři pro energetiku se během půlročního českého předsednictví sešli osmkrát, z čehož pět setkání bylo mimořádných, což je nebývalý počet. Jednáním na nejvyšší úrovni dominovalo téma zajištění dostatečných dodávek plynu a pomoci s vysokými cenami pro spotřebitele. Zajištění dlouhodobě stabilních bezpečných dodávek energie za konkurenceschopné ceny je za Svaz průmyslu dlouhodobě jedna z priorit, jejíž vážnost aktuální krize ještě zvýraznila.

Možná trochu mimo hlavní zájem se nicméně jednalo i o klimaticko-energetické legislativě, která bude formovat evropskou energetiku v dalších letech. Rolí předsednické země je mezi jednotlivými členskými státy najít tzv. obecný přístup, tj. společnou pozici k jednotlivým legislativním návrhům a v případě jeho nalezení i jeho hájení v rámci následných trojstranných jednání (trialogů) s Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Na programu tak byly části balíčku Fit for 55, který přenáší do právně závazných předpisů program tzv. Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) a jehož první návrhy zveřejnila Komise v červenci a prosinci 2021. Další významnou součástí agendy byl i soubor opatření v reakci na ruskou agresi, který řešil rychlejší rozvoj OZE a odklon od ruských paliv s názvem REPowerEU z května 2022.

Ještě francouzské předsednictví zvládlo dosáhnout přijetí obecného přístupu k části balíčku, týkající se alternativních paliv v dopravě (AFIR, FuelEU, REFuelEU)1 a na poslední chvíli i ke směrnicím o obnovitelných zdrojích a energetické účinnosti2 a celému balíku návrhů v oblasti snižování emisí (ETS, MSR, ESR, LULUCF, letectví) vč. zřízení sociálně-klimatického fondu.3 Na Česko tak čekalo mj. dojednání obecného přístupu ke zbytku balíku a k REPowerEU a zahájení trialogů.

  • REPowerEU se obecného přístupu k financování navržených opatření podařilo dosáhnout na začátku října4 a 19. prosince se uzavřela část k usnadnění povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje energie a související infrastrukturu.5 V řadě případů se má zjednodušit posuzování dopadů na životní prostředí (tzv. EIA), což lze hodnotit pozitivně.
  • Obecný přístup se podařilo v říjnu najít i u směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD).6 Členské státy svými připomínkami mírní návrh Komise. Novostavby mají být od roku 2030 bezemisní, ale nechává se větší volnost pro členské státy v nastavení parametrů, čímž se více respektuje rozdílná stavební praxe v jednotlivých zemích. Změn doznají i průkazy energetické náročnosti a státy se mají více zaměřit na renovace budov v nejhorších energetických třídách. Změny od původního návrhu Komise lze celkově hodnotit pozitivně, neboť nepřináší revoluci, ale pouze evoluci v očekávatelném směru.

K posunu došlo i v rámci trialogů, kde se podařilo dosáhnout předběžných dohod v rámci řady návrhů.

  • Prvním uzavřeným návrhem z balíčku Fit for 55 se v říjnu stalo Nařízení o zpřísnění emisních předpisů pro osobní automobily a dodávky.7 Od roku 2035 se tak výrazně zpoplatní emise z nových aut, což má motivovat k přechodu na bezemisní varianty a prakticky to bude znamenat ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory na tradiční fosilní paliva. Dle revizní klauzule Komise v roce 2026 důkladně posoudí pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění cílů snížení emisí o 100 %, a potřebu přezkoumat tyto cíle s ohledem na technologický vývoj, mimo jiné pokud jde o plug-in hybridní technologie, a na význam životaschopného a sociálně spravedlivého přechodu k nulovým emisím. Zároveň se ale českému předsednictví povedlo vyjednat alespoň částečné zachování motivačního faktoru výroby bezemisních vozidel a zejména prověření využití syntetických paliv v klasických spalovacích motorech. Pro český automotive bude výzvou uskutečnit tuto transformaci tak, aby nedošlo k ohrožení konkurenceschopnosti a ztrátám pracovních míst a neobejde se to bez strategického přístupu od vlády.8
 Prakticky v téže době, mimo balíček Fit for 55, Evropská komise představila návrh související legislativy k emisním normám, tzv. EURO 7, která má platit už od roku 2025 a to již i pro homologované vozy.9 To z našeho pohledu nejde v praxi splnit. Navíc v návrhu chybí jasná metodika, a tudíž není jasné, co přesně je třeba plnit. Přísné cíle znamenají tříštění investic jiným směrem, přestože všichni výrobci počítají s bezemisními vozidly v roce 2035 a výraznými investicemi do elektromobility. Přijetí návrhu v nezměněné podobě by znamenalo okamžité zastavení výroby řady modelů. Svaz průmyslu považuje tuto legislativu za nelogickou, ohrožující investice a konkurenceschopnost Evropy, a proto je nutné tyto normy neimplementovat a zrušit, případně alespoň zásadně přepracovat.
  • V listopadu bylo předběžné dohody dosaženo u tzv. nařízení o sdílení úsilí (ESR), které stanovuje cíle v oblasti snižování emisí mimo systém EU-ETS pro EU a jednotlivé členské státy.10 V souladu s návrhem Komise se cíle pro rok 2030 zvyšují, ale ne tolik, kolik navrhoval Evropský parlament. Na úrovni EU jde o 40% snížení do roku 2030 oproti úrovni z roku 2005. Pro Česko to znamená v daných odvětvích zvýšení cíle z původních 15 % na 26 %. Dohody bylo o pár dní později dosaženo i v rámci pohlcování uhlíku v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF).11
  • Na začátku prosince se podařilo dosáhnout dohody i u emisí z letecké dopravy, kde se má k roku 2026 ukončit bezplatné přidělování emisních povolenek na vnitroevropských letech.12
  • Předběžnou dohodu se v trialogu podařilo dosáhnout i u mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).13 U dovozu vodíku a elektřiny, ale hlavně u výrobků z železa a oceli, hliníku, hnojiv a cementu dovážených na evropský trh se bude od října 2023 deklarovat uhlíková stopa a od roku 2026 pak odvádět adekvátní poplatek. Jde o opatření, které má zamezit přesunu výroby do zemí, kde nejsou emise regulovány, resp. zpoplatněny. Zároveň s ním má být postupně upuštěno od přidělování bezplatných povolenek evropským výrobcům. To je nicméně pro řadu evropských producentů kontroverzní součást mechanismu, neboť bezplatné povolenky evropským výrobcům umožňovaly konkurovat i mimo vnitřní trh EU. Zavedení CBAM tak sice vyřeší konkurenci v rámci vnitřního trhu, ale zrušení bezplatného přídělu povolenek znevýhodní evropské producenty na jiných trzích, kde budou konkurovat výrobcům ze zemí, kde emise zpoplatněny nemají. Takto nastavená regulace tak z pohledu Svazu průmyslu oslabuje pozici evropských výrobců na světových trzích.
  • Tradičně nejvíc se toho pak podařilo dojednat na úplném konci předsednictví. 18. prosince byly uzavřeny trialogy k systému emisního obchodování (EU-ETS) vč. rozšíření systému (tzv. ETS2) na oblast námořní dopravy, silniční dopravy a vytápění budov.14 Hlavní nástroj EU ve snižování emisí tak bude ještě posílen a to ještě nad rámec návrhu Evropské komise, který byl velmi ambiciózní. V souladu s navýšením ambice se dohodlo navýšení cíle ze současných 43 % na 62 % oproti roku 2005. Zvýší se taktéž rychlost, s jakou se množství emisních povolenek snižuje (tzv. lineární redukční faktor) ze současných 2,2 % ročně na 4,3 % ročně od roku 2024 resp. 4,4 % od roku 2028. Zároveň bylo potvrzeno stažení množství emisních povolenek z trhu do rezervy tržní stability (MSR). To vše povede k dalšímu růstu ceny emisních povolenek, který v současné situaci vysokých cen energie jen prohlubuje složitou situaci evropského průmyslu.15 V žádných scénářích dosažení cílů Fit for 55 předložených Evropskou komisí nebylo počítáno s tak vysokou cenou emisní povolenky, jako je na začátku roku 2023 ani v roce 2030. Znamená to, že se Evropa rozhodla zcela odchýlit od trajektorie snižování emisí bez ohledu na hospodářské dopady. Hlavní tíhu snižování emisí má přitom nést opět průmysl. Současně se zavedením CBAM se bude od roku 2026 snižovat množství povolenek zdarma, které by od roku 2034 neměly být dostupné vůbec. Průmysl zde vnímá riziko, že CBAM bude v té době nové opatření, jehož funkčnost a efektivnost není jistá. K dekarbonizaci zasažených odvětví bude dostupná podpora z inovačního a modernizačního fondu, jejichž alokace bude navýšena. Zároveň bylo dohodnuto vytvoření Sociálně-klimatického fondu, který má pomoci spotřebitelům s financováním opatření a investic k řešení dopadu zpoplatnění uhlíku.
  • Naopak se zatím nepodařila nalézt celková dohoda v rámci trialogu u směrnice o energetické účinnosti ani u směrnice o obnovitelných zdrojích, byť i zde se alespoň dílčí dohody nad některými články a ustanoveními podařily. Omezený posun se konal taktéž u návrhů z tzv. plynárenského balíčku, kde, vedle na poslední chvíli přijatého obecného přístupu v oblasti emisí metanu,16 prezentovalo české předsednictví alespoň zprávu o pokroku.17

Během předsednictví se ukázalo, že v krizi se možná hledá kompromis snáze, neboť s nutností jednat rychle rostla ochota států k různým ústupkům a kompromisům. To se ukázalo během zmíněných pěti mimořádných jednání k opatřením k cenám energie. Ještě před rokem si nikdo nedokázal představit plošná opatření jako strop cen nebo zastropování zisků energetických společností. Ochota se dohodnout se pravděpodobně projevila i při jednáních o balíčku Fit for 55, byť ne vždy byla vnímána dostatečně realita ekonomiky a rizika pro konkurenceschopnost.

Bohužel se nepodařilo u řady kompromisů dosáhnout pozitivních výsledků pro průmysl. Ještě vyšší míra ambicí ve snižování emisí skleníkových plynů a související změna a nastavení regulací znamená, kromě růstu ceny energetických vstupů jako zásadní bariéry jejich rozvoje, zhoršení konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu na světovém trhu. To v případě stávajícího tempa a míry ambicí evropských institucí v klimaticko-energetické politice a zároveň nízké ochoty největších ekonomik světa zapojit se do úsilí zásadně snižovat emise skleníkových plynů, jak ukázaly závěry COP27, může znamenat postupnou ztrátu konkurenceschopnosti Evropy.

 


Zdroje:
[1]
 https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2022/06/02/fit-for-55-package-council-adopts-its-position-on-three-texts-relating-to-the-transport-sector/?utm_source=dsms-auto&utm_medium=email&utm_campaign=Fit+for+55+package%3a+Council+adopts+its+position+on+three+texts+relating+to+the+transport+sector
[2] https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/06/27/fit-for-55-council-agrees-on-higher-targets-for-renewables-and-energy-efficiency/
[3] https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2022/06/29/fit-for-55-council-reaches-general-approaches-relating-to-emissions-reductions-and-removals-and-their-social-impacts/
[4] https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/10/04/repowereu-council-agrees-its-position/
[5] https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/12/19/repowereu-council-agrees-on-accelerated-permitting-rules-for-renewables/
[6] https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/10/25/fit-for-55-council-agrees-on-stricter-rules-for-energy-performance-of-buildings/
[7] https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/10/27/first-fit-for-55-proposal-agreed-the-eu-strengthens-targets-for-co2-emissions-for-new-cars-and-vans/
[8] https://autosap.cz/aktualita/reakce-autosap-k-finalni-dohode-eu-o-emisnich-standardech-co2-pro-nova-osobni-a-lehka-uzitkova-vozidla/
[9] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_6495 

[10] https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/11/08/fit-for-55-eu-strengthens-emission-reduction-targets-for-member-states/
[11] https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/11/11/fit-for-55-provisional-agreement-sets-ambitious-carbon-removal-targets-in-the-land-use-land-use-change-and-forestry-sector/
[12] https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/12/07/ets-aviation-council-and-parliament-strike-provisional-deal-to-reduce-flight-emissions/
[13] https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/12/13/eu-climate-action-provisional-agreement-reached-on-carbon-border-adjustment-mechanism-cbam/
[14] https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/12/18/fit-for-55-council-and-parliament-reach-provisional-deal-on-eu-emissions-trading-system-and-the-social-climate-fund/
[15] https://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/15779-dohoda-na-zprisneni-parametru-eu-ets-znamena-dalsi-rust-cen-energie-pro-prumysl
[16] https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/12/19/member-states-agree-on-new-rules-to-slash-methane-emissions/
[17] https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-15754-2022-INIT/cs/pdf

 

Gratulujeme Petrovi Pavlovi ke zvolení prezidentem republiky

Přinášíme vám komentář prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka k výsledku prezidentských voleb.

Chtěl bych poblahopřát Petrovi Pavlovi ke zvolení prezidentem republiky. Vysoká volební účast potvrzuje, že občané mají zájem určovat směřování naší země.

Věříme, že prezident Petr Pavel bude ctít demokratické hodnoty a Ústavu a svým vystupováním podporovat image ČR jako moderní, otevřené a spolehlivé země nejen na poli byznysu. Pro podnikatele je důležité, aby prezident podporoval sociální smír v zemi, rovné a předvídatelné podnikatelské prostředí, podnikatele a export. Očekáváme, že bude zodpovědně přistupovat ke svým důležitým pravomocím, jako je například jmenování členů bankovní rady ČNB. A také že bude svými oficiálními zahraničními návštěvami výrazně pomáhat v otevírání nových trhů pro firmy z Česka. Ekonomickou diplomacii si pan prezident vytyčil jako jednu ze svých priorit již před volbami, a proto věříme, že bude podnikatele na své zahraniční cesty brát a za Svaz jsme připraveni na jejich organizaci spolupracovat.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

 

Nařízení o stanovení cen energie dává firmám určitou jistotu

Svaz průmyslu vítá vládou schválenou novelu nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci. Firmy si přínos nového nařízení v tuto chvíli vyhodnocují. Řadě z nich poskytuje alespoň určitou míru jistoty, po které Svaz průmyslu a dopravy ČR volal.

Nařízení představené Ministerstvem průmyslu a obchodu doplňuje režim stropování cen elektřiny a plynu o stanovení podmínek a limitů podpory pro zákazníky, kteří jsou tzv. velkým podnikatelem, včetně způsobu a termínů vyhodnocení přípustného majetkového prospěchu. Svaz průmyslu děkuje MPO za spolupráci při přípravě a akceptaci části připomínek.

MPO a vláda přislíbily schválení upřesňujícího nařízení pro velké firmy do konce ledna. „Diskuse probíhaly poslední měsíce a zejména týdny velmi intenzivně. Předávali jsme MPO dotazy a náměty, se kterými se na nás firmy dennodenně obracely. Podniky si nové nařízení vyhodnocují i s ohledem na aktuální ceny energie, ale řadě z nich poskytuje alespoň určitou míru jistoty, po které jsme volali. Základem opatření pro velké firmy je nicméně Dočasný krizový rámec EK, jehož podmínky jsou pro využití pomoci u řady firem omezující,” říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PRO VELKÉ FIRMY SE NEJEDNÁ O KLASICKÝ STROP, MUSÍ SPLNIT ŘADU PODMÍNEK

Schválená úprava dává určitou jistotu firmám, že cena elektřiny a zemního plynu nepřekročí stanovený strop 5000 Kč/MWh u elektřiny a 2500 Kč/MWh u plynu.

Rozšíření možnosti zažádat si o zastropovanou cenu pro odběrná místa u elektřiny a plynu i pro velké firmy není klasickým cenovým stropem. Má svá omezení a v případě vzniku majetkového prospěchu většího než 2 mil. eur i své podmínky, kvůli kterým některé firmy na maximální limity nedosáhnou. „Základní podmínky stropu pro firmy ve velké míře kopírují podmínky Dočasného krizového rámce, které mají nastaveny i podniky v Německu. Rozdíl je však ve výši stropů, které mají v Německu nastavené níže, a to 130 EUR/MWh pro elektřinu a 70 EUR/MWh pro plyn, což při stávajících cenách není nevýznamný detail. Za Svaz průmyslu budeme dál vyhodnocovat, zda opatření pomůže vytvořit rovné nebo srovnatelné podmínky pro naše firmy. Pokud bychom získali informace, že okolní země nastavují svým firmám lepší podmínky, otevřeme za průmysl další jednání,” upřesňuje viceprezident SP ČR Jan Rafaj.

CO ZBÝVÁ DOŘEŠIT?

Kromě schváleného nařízení musí vláda a MPO zajistit rychlou notifikaci u Evropské komise, kde může ještě dojít k dílčím úpravám podmínek zastropování. Zbývá také prosadit úpravu evropských pravidel Dočasného krizového rámce, která by umožnila efektivnější podporu podniků v ČR.

Svaz průmyslu a dopravy také navrhujeme, aby MPO nalezlo řešení i pro podniky, které z nějakého důvodu nejsou zákazníky ve smyslu energetického zákona a zastropování se jich i nadále netýká.

SVAZ PRŮMYSLU PROSAZUJE POMOC S CENAMI ENERGIE UŽ OD JARA 2022

Svaz požadoval zajištění pomoci firmám všech velikostí již od jara loňského roku. Určitou možnost pomoci nakonec poskytl Dočasný krizový rámec, dle kterého pomoc firmám pro letošní rok nastavuje i Německo. Situace vysokých volatilních cen energie, kterou firmy zažívaly od konce loňského léta, vyvolávala napětí a komplikovala plánování investic či zakázek pro delší horizont a tím brzdila i další ekonomický výhled. Smyslem stropování je poskytnutí určité záklopky, brzdy, tedy určité jistoty maximální ceny.

kategorie Tiskové zprávy

Svaz i byznys vítá úspěch europoslankyně Dlabajové

Jak jsme Vás již informovali tento týden na našich webových stránkách, evropský byznys stále doufá, že se v Evropě i globálně podaří nastavit uchopitelný rámec pro udržitelnou due diligence a vyzývá k realismu, proporcionalitě a funkčnosti tohoto rámce, aby skutečně umožnil a vedl podniky při přijímání nezbytných kroků směrem k udržitelnějším dodavatelským řetězcům. To zahrnuje společnosti spadající do působnosti tohoto rámce, ale také malé a střední podniky, které budou ovlivněny. V této klíčové fázi legislativního procesu by podnikatelská komunita ráda předložila řadu doporučení a obav, jak zvýšit přínosy návrhu hloubkové kontroly udržitelnosti (CS3D). Také podnikatelská komunita při OECD mobilizuje, aby se tyto základní principy objevily v revizi Směrnice pro nadnárodní společnosti. Proto Svaz uvítal podporu a úspěšné hlasování o kompromisním textu europoslankyně Martiny Dlabajové o due dilligence v rámci Výboru ITRE 24. 1. 2023. Byznys to považuje za velké vítězství a krok k realitě. Není to vítězství náhodné a ojedinělé a je postaveno na dlouhodobé spolupráci Svazu a evropského byznysu s europoslankyní Dlabajovou. Přijatý kompromisní návrh paní europoslankyně je konstruktivní, vyvážený a zohledňuje všechny dopady, které by měl původní návrh Komise na podniky. Jediný výchozí přístup jsou dodavatelské řetězce, rozumný rozsah směrnice vylučující malé a střední podniky a omezení administrativní zátěže.

Text návrhu si můžete přečíst zde.

Vladimíra Drbalová, poradkyně prezidenta a generální ředitelky pro mezinárodní organizace a EU

 

Zúčastněte se veletrhu v Bagdádu a zapojte se do obnovy Iráku

Využijte možnost se aktivně zúčastnit jako vystavovatel na nejdůležitějším veletrhu v Iráku konaném od 1. do 10. listopadu tohoto roku. Přihlášky lze podat na Ministerstvo průmyslu a obchodu do 15. února 2023. 

Svaz průmyslu a dopravy ČR navrhl do Programu českých oficiálních účastí na zahraničních veletrzích a výstavách v gesci MPO ČR na rok 2023 účast na 47. ročníku Bagdádského mezinárodního veletrhu / Baghdad International Fair, který se uskuteční ve dnech 1. až 10. listopadu 2023.

Jedná se o nejdůležitější veletrh v Iráku, o čemž svědčí údaje z minulého roku – přes 400 vystavovatelů ze 17 zemí, obsazená výstavní plocha 18 500 m2 a 250 000 návštěvníků. Letos jsou očekávány ještě vyšší počty a zájem. Tento veletrh je organizovaný State Company for Iraqi Fairs and Commercial Services pod patronátem Ministerstva obchodu Iráku.

Veletrh je zaměřen na tradiční obory, které jsou pro projekty rekonstrukce a obnovy Iráku nezbytné a do kterých se již zapojily nebo hodlají zapojit i české subjekty – energetika, těžba a zpracování ropy a plynu, vodní hospodářství, ekologie, infrastruktura, zdravotnictví, zemědělství, stavebnictví, školství, IT a telekomunikace, turistika, bankovnictví a pojišťovnictví, spotřební průmysl atd.

V Iráku se v poslední době zlepšila bezpečnostní situace a podmínky pro život obyvatel, čehož potvrzením je i opětovné pořádání veletrhů a výstav.

I přes řadu přetrvávajících problémů z hlediska ekonomického i politického Irák stále patří k perspektivním trhům pro české exportéry. Rekonstrukce iráckého hospodářství i společnosti vyžaduje velké množství finančních prostředků, lidských zdrojů, zkušeností, technologií atd., které mají za cíl zlepšit život obyvatel a posílit irácké hospodářství.

ČR je dlouhodobým a renomovaným dodavatelem zařízení a služeb do Iráku. Česko se také neustále podílí na přípravě a realizaci projektů rekonstrukce a obnovy Iráku a postupně se daří českým společnostem expandovat na místní trh, který trpí nedostatkem státních investic a v řadě případů i odborníků. ČR se do rekonstrukce Iráku velmi aktivně zapojila již v letech 2003 – 2007 a v současné době se dokončují projekty schválené na roky 2019 – 2022.

Účast České republiky a českých subjektů může aktivně přispět k dalšímu rozvoji ekonomických vztahů mezi ČR a Irákem a současně i přinést nové kontakty a možnosti pro jednotlivá odvětví iráckého hospodářství. V rámci veletrhu se čeští vystavovatelé budou moci setkat se zástupci iráckých státních institucí včetně ministerstev, investorů, státních i privátních společností.

Přípravy české oficiální expozice se aktivně zúčastní i Česko – irácká podnikatelská rada v gesci Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Využijte proto možnosti se tohoto veletrhu zúčastnit. Přihlášky musí být zkompletovány do 15. února 2023.

Vyplněnou přihlášku lze poslat přímo na MPO prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem s elektronickým podpisem na posta@mpo.cz, nebo osobně na podatelnu Na Františku 32, Praha 1.

Prosím, dejte v případě zaslání přihlášky e-mailem do kopie za MPO také projektového manažera akce pana Libora Kubelku (kubelka@mpo.cz) a za SP ČR manažerku vnějších vztahů Petru Šerákovou (pserakova@spcr.cz).

 V případě dotazů k veletrhu a postupu s přihláškou můžete v SP ČR kontaktovat Petru Šerákovou ze Sekce vnějších vztahů SP ČR (pserakova@spcr.cz).

Nařízení o zahraničních subvencích

Tento nový soubor pravidel pro kompenzaci narušení zahraničními subvencemi umožní, aby byla EU nadále otevřená obchodu a investicím a aby měly všechny společnosti působící na jednotném trhu rovné podmínky.

Nařízení Komise předložila v květnu 2021 a Evropský parlament a Rada jej v rekordním čase schválily již v červnu 2022. Nařízení o zahraničních subvencích se vztahuje na všechny hospodářské činnosti v EU: zahrnuje spojování podniků (fúze a akvizice), veřejné zakázky a veškeré další tržní situace. Nová pravidla dávají Komisi pravomoc prošetřit finanční příspěvky poskytnuté třetími zeměmi společnostem, jež vyvíjejí hospodářskou činnost v EU, a v případě potřeby napravit jejich rušivé účinky.

Nařízení o zahraničních subvencích se skládá ze tří nástrojů, které bude Komise při prosazování používat:

  • Povinnost společností oznámit Komisi spojení, která zahrnují finanční příspěvek od vlády země mimo EU, pokud i) společnost, která je předmětem akvizice, jedna z fúzujících stran nebo společný podnik vytváří na území EU obrat ve výši nejméně 500 milionů EUR a ii) dotčený zahraniční finanční příspěvek činí nejméně 50 milionů EUR;
  • Povinnost společností oznámit Komisi účast v zadávacích řízeních, pokud i) odhadovaná výše zakázky činí nejméně 250 milionů EUR a ii) dotčený zahraniční finanční příspěvek od země, jež není členem EU, činí nejméně 4 miliony EUR; Komise může zakázat přidělení zakázek v rámci těchto postupů společnostem, které jsou příjemci subvencí narušujících hospodářskou soutěž.
  • Ve všech dalších tržních situacích může Komise zahájit šetření z vlastního podnětu (z moci úřední), bude-li mít podezření, že se jedná o zahraniční subvence s rušivým účinkem. Bude moci rovněž požadovat oznámení ad hoc v případě zadávacích řízení a menších spojení. 

Dokončení oznámeného spojení ani přidělení veřejné zakázky vyšetřovanému uchazeči nebude možné, dokud Komise neukončí své šetření. V případě nedodržení této povinnosti může Komise uložit podniku pokutu až do výše 10 % celkového ročního obratu.

Poté, co nařízení o zahraničních subvencích vstoupí v platnost, začne jeho klíčová prováděcí fáze a použitelným se stane za šest měsíců, tedy od 12. července 2023. Od tohoto data bude Komise moci zahájit šetření z moci úřední. Oznamovací povinnost budou mít společnosti od 12. října 2023. V nadcházejících týdnech předloží Komise návrh prováděcího nařízení, které objasní platná pravidla a postupy, včetně oznamovacích formulářů.

Generální ředitel BusinessEurope Markus J. Beyrer k tomuto dodal: „Zvýšená aktivita společností v Evropské unii, které využívají zahraniční dotace narušující hospodářskou soutěž, odhalila několik regulačních mezer, které stávající nástroje EU neřeší. Na tento problém jsme opakovaně upozorňovali a legislativní návrh zohlednil řadu doporučení, která evropská podnikatelská obec předložila. Tento krok je správným směrem při řešení stávajících právních mezer a prevenci narušení trhu, protože bude řešit narušení trhu a zároveň poskytne hospodářským subjektům právní jistotu.“ 
BusinessEurope zároveň zdůraznila, že EU musí zůstat otevřená obchodu a zahraničním investicím, které jsou pro naši hospodářskou prosperitu velmi důležité.

Společnosti spolupracující se zahraničními firmami se sídlem mimo EU by si měly ověřit, zda jejich partneři, dodavatelé nebo i subdodavatelé získali nějakou formu státní podpory a následně zvážit, jakým způsobem nová regulace dopadne na jejich spolupráci. Přitom nařízení může ovlivnit i některé již realizované transakce.

Mikuláš Nozar
kategorie Evropská unie

R. Špicar pro LN: Zastropování pomůže, ale firmy nespasí

Drahé energie táhnou české podniky do ztrát, masivní propouštění ale letos nejspíš nehrozí. Stát přišel s pomocí až na poslední chvíli, takže firmy začaly hledat cestu z krize po svém – třeba návratem k teplu z lehkých olejů nebo přesunem výroby do Ameriky. „České firmy jsou nejlepším příkladem toho, že nelze čekat, až s problémem pomůže stát,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, v rozhovoru pro Lidové noviny. Přinášíme vám exkluzivní přepis celého rozhovoru, který vyšel v Lidových novinách v pátek 13. ledna 2023.

* LN: Loňský rok byl pro podniky z hlediska cen energií a dalších nákladů náročný. Jaký bude podle vás ten letošní?

Loňský byl hodně těžký a ten letošní nebude o moc lehčí. Navzdory snaze České národní banky je inflace stále velmi vysoká, mnohem vyšší než v eurozóně. Firmám se zdražují vstupy, čelí nedostatku dodávek a narušeným dodavatelským řetězcům. Málokdo si dokázal představit, že i rok 2023 tím bude poznamenaný. Typickým příkladem je automobilový průmysl, stále bojující s nedostatkem čipů a teď i s drahými energiemi.

* LN: Vláda nakonec přišla s částečnou pomocí, například zastropuje ceny energií i velkým podnikům. Pomůže to?

Ano, i když jen částečně. Evropské vlády přijaly množství podpůrných opatření, která situaci v průmyslu zklidnila. Přesto budou firmy zápasit s podobnými důsledky jako domácnosti.

* LN: To znamená?

To znamená, že i když mají zastropováno, budou za energie platit několikanásobně víc než v minulosti, stejně jako domácnosti. Většina by to měla zvládnout, ale pro některé méně ziskové podniky to může být vážný problém. Veliký strach máme také z nových rizik, jako je zhoršení obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy v souvislosti s americkým protekcionářským opatřením Inflation Reduction Act (od ledna platný zákon o snižování inflace, který de facto masivně zvýhodňuje americké firmy oproti dovozu, který je například u automobilů z EU velmi významný – pozn. red.). Ten může ohrozit důležité a v souvislosti s válkou na Ukrajině ještě důležitější spojenectví mezi Amerikou a Evropou.

* LN: V čem konkrétně?

Evropě hrozí přesun firem do USA, aby vyšly vstříc tamní regulaci a mohly být považované za domácí výrobce s přístupem k veřejné podpoře. Navíc hrozí, že navzdory podpůrným vládním opatřením na evropské i národní úrovni budou mít naše firmy v porovnání se Spojenými státy stále mnohem dražší energie.

* LN: Jak velké je to riziko?

Velké. Pokud bychom skončili pouze u podpůrných opatření a neřešili příčiny vysokých cen energií, ohrožovalo by to naší dlouhodobou konkurenceschopnost. Je potřeba pokračovat v hledání optimálního řešení decouplingu (oddělení vzájemného ovlivňování cen plynu a elektřiny – pozn. red.) a diverzifikovat poskytovatele energií, od kterých nakupujeme, ať už je to Skandinávie, severní Afrika, nebo arabský svět. A v neposlední řadě také zahájit společné nákupy surovin. Což jsme měli dělat už dávno a je dobře, že nás k tomu krize konečně donutila.

* LN: Jinak by firmy v Evropské unii omezily výrobu a přesunuly ji do Ameriky?

To se už děje. I v České republice máme firmy, které kvůli cenám energií část výroby přestěhovaly do Spojených států. Za plyn tam platí desetinu toho, co v Evropské unii. Zkrátka, letošní rok může být pro naše podniky lehčí než ten loňský, ale jsou tu hrozby, které kdyby se zhmotnily, tak může být i hůř…

* LN: Co naopak podnikům letos život ulehčí?

U energií se snad dokážeme vyhnout tak extrémním cenovým výkyvům, které jsme zažili loni, než se EU dokázala dohodnout na celoevropských opatřeních, která opravdu pomáhají. I to, že se konečně našlo řešení pro velké podniky, nejen pro domácnosti a malé a střední společnosti. Hlavní plus však vidím v tom, že firmy nepanikaří, berou situaci do svých rukou a úspěšně si pomáhají samy.

* LN: Nejsou to jen výjimečné případy?

Nejsou. Firmy teď sice kvůli zdražování vstupů nebo klesající poptávce nemají peněz nazbyt, ale když nějaké peníze mají, tak je investují. A podle našeho posledního průzkumu je investují v první řadě do snižování energetické náročnosti a obnovitelných zdrojů energie.

* LN: Což je logické. Dělají to tak i domácnosti. Kdo může, instaluje na střechy solární panely, pořizuje tepelná čerpadla, omezuje spotřebu…

Přesně tak. U investic do obnovitelných zdrojů energie (OZE) a jejich výstavby je ale obrovský problém se schvalovacími procesy. Už několik let chceme po vládě jejich zásadní zjednodušení. Chceme rozvoj komunitní energetiky a podobně. Energetická krize teď pomohla k tomu, že se věci pohnuly, vláda je k podobným návrhům vstřícnější a to je dobře. Doháníme v tomto ohledu velké zpoždění, které jsme nabrali za západní Evropou poté, co se u nás kvůli námi špatně nastaveným dotacím staly OZE sprostým slovem.

* LN: Pomáhají si tuzemské podniky i nějakým jiným způsobem?

U firem vidíme i návrat k technologiím, které v posledních letech tolik nevyužívaly, třeba lehké topné oleje (LTO). Mnoho našich členských firem investuje do přechodu z plynu na LTO, například výrobce nemocničních lůžek Linet. Velké společnosti, konkrétně třeba Wienerberger, se snaží budovat vlastní infrastrukturu na využití dodávek zkapalněného zemního plynu LNG, pro který jsou schopné jezdit do vzdálených terminálů a pak ho ve svých závodech využívat. Některé firmy jdou pod tlakem vysokých cen tak daleko, že přesouvají směny na noc, kdy je elektřina levnější.

* LN: Předpokládám ale, že zásadní je zastropování cen, byť s určitými limity oproti domácnostem a ne pro všechny firmy…

Samozřejmě. To, že se nám na konci roku, doslova už v hodině dvanácté podařilo s vládou domluvit na garancích cen elektřiny a plynu, je pro firmy důležité. Umožní jim to plánovat a vyhnout se extrémním cenovým výkyvům, jež řadu firem ohrožovaly. Z průzkumů mezi našimi firmami jsme zjistili, že dvě třetiny našich členů měly ceny elektřiny a plynu fixované do konce loňského roku. K novým kontraktům se nebyly schopny dostat, protože potřebovaly tak obrovské množství energií, že dodavatelé jim takový objem nebyli schopni garantovat, anebo jen za neúnosné ceny. S vládou domluvené zastropování je proto pro firmy důležité. Umožní jim to vyhnout se řešením, jako je masivnější propouštění, ke kterému muselo už několik podniků loni sáhnout.

* LN: Nevadí vám a těm podnikům, že sousední Německo má cenový strop pro firmy o poznání nižší než my v Česku? Což je pro české podniky značná konkurenční nevýhoda…

Je potřeba říct, že v případě velkých firem se nebavíme o klasickém režimu zastropování, jaké mají domácnosti a malé a střední firmy. Velké firmy musí splnit několik podmínek, aby na něj mohly dosáhnout. Není na celou spotřebu a do neomezené výše. Jedná se v podstatě o kombinaci národních parametrů a celoevropského Dočasného krizového rámce. Ten má jasná a nepřekročitelná pravidla, která jsou stejná pro všechny členské země EU. Aby mohly velké firmy podporu využít, budou se muset vejít do limitů stanovených evropskými pravidly veřejné podpory.

* LN: A to nějak eliminuje ten problém s horší konkurenceschopností oproti Německu?

To eliminuje riziko, že by bohatší státy mohly svým firmám pomáhat více než chudší státy těm svým. My jsme při jednání s vládou kladli velký důraz na to, aby podpora byla opravdu srovnatelná se zahraničním. Především se státy, jejichž firmy představují konkurenci našim podnikům. Bylo potřeba, aby si vláda uvědomila, že Česko je v EU v době energetické krize jednou z nejzranitelnějších ekonomik. Jsme nejprůmyslovější ekonomikou v Evropě, velkých a energeticky náročných firem máme více než většina ostatních. Což je v kombinaci s téměř nejdražší elektřinou a plynem v Evropě opravdu smrtící koktejl. Kdyby nebyl ze strany státu nebo podniků vyřešený, tak by se letos dostalo mnoho firem do vážných existenčních problémů.

* LN: Kdyby nedošlo ke sjednocení parametrů podpory pro velké podniky v rámci celé EU, tak by si svá vlastní pravidla stanovily jednotlivé státy. To by situaci zhoršilo?

Ano, podobně jako při covidu, kdy jednotlivá národní opatření často komplikovala společná řešení pandemie. Státy by mohly pomáhat svým ekonomikám bez ohledu na důsledky svých kroků pro ostatní země. Obětí by byli ti slabší, kteří na podporu své ekonomiky, například kvůli vyprázdněné státní kase, jako je ta naše, nemohou svým podnikům tolik pomoci. To se do značné míry podařilo odvrátit.

* LN: Proč myslíte?

Protože se sice správně upozorňuje na to, že v Německu podpora pro velké firmy vychází na strop 130 eur za megawatthodinu elektřiny a 70 eur u plynu…

* LN: Zatímco v Česku budou velké firmy platit cenu až do jejího stropu ve výši zhruba 200, respektive 100 eur za megawatthodinu…

Ano, ale pak se musíte také dívat na ostatní parametry. Ty zas vycházejí v náš prospěch. Němci stropují jen spotřebu do 70 procent průměrné spotřeby minulých let, u nás je ta hranice 80 procent. Pak jsou tam další podmínky, které příjemce podpory musí splnit. Německé firmy to mají například navázané na závazek udržení zaměstnanosti a další podmínky, zatímco české firmy to nemají. A protože se jedná o podporu podle celoevropského Dočasného rámce, tak celková částka podpory, kterou jednotlivé firmy mohou od státu získat, je pro všechny v Evropě stejná. Je to těch maximálních 150 milionů eur. Tím by mělo být zajištěno, aby si členské státy veřejnou podporou svých podniků nemohly navzájem ubližovat. A zvýhodňovat své podniky oproti těm za hranicemi.

* LN: Takže české velké podniky nejsou ohledně cenového stropu oproti těm německým znevýhodněné?

Jsme klidnější, než jsme byli loni, ale s definitivním hodnocením ještě počkáme až poté, co bude německý návrh detailně představený veřejnosti. A až to samé udělá česká vláda, která má detaily parametrů schválit do konce ledna. Teď to vypadá, že některé parametry bude mít lepší Německo, jiné parametry budou lepší u nás. Ale maximální výše podpory na jednu firmu by měla být všude stejná.

* LN: Podnikům se tedy nezhorší možnost konkurovat?

Hrozí nám něco trochu jiného. To, že český průmysl začne pomalu ztrácet konkurenceschopnost vlivem toho, že kvůli vysokým cenám energií tady nebudou od zahraničních matek do českých dcer přicházet nové výrobní projekty a nové investice. Jednotlivé koncerny mají takzvané koncernové ligy, ve kterých mateřské firmy vyhodnocují u svých zahraničních dcer každý měsíc kromě personálních nákladů také náklady na energetiku. České firmy, které spadají pod zahraniční koncerny, už v cenách energií svítí hodně červeně. A hrozí, že matky jim přestanou posílat projekty a peníze na investice. Přestaneme se rozvíjet a začneme přicházet o práci. Tohle nám stále ještě hrozí – hlavně pokud se nepodaří snížit dlouhodobě ceny energií a v zemích jako Španělsko, Portugalsko nebo už zmiňované Spojené státy budou ceny o mnoho nižší.

* LN: Česko má stále nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Hrozí její větší nárůst?

Výraznější propouštění hrozilo na konci minulého a začátku letošního roku. Pokud by se situace na trhu s energiemi nezlepšila, docházelo by nadále k extrémním cenovým výkyvům. Kdyby nevznikla společná evropská opatření a firmy si nebyly schopné pomoci samy, vlády se neshodly na podobě pomoci pro velké firmy… V tuto chvíli to vypadá, že se většímu propouštění dokážeme vyhnout. Podle našeho posledního průzkumu avizuje propouštění deset procent z 11 tisíc našich členských firem. Jedná se v naprosté většině o podniky z energeticky náročných oborů.

* LN: Nabízí se srovnání s ekonomickou krizí v letech 2008 a 2009…

To je věc, která mne zaujala. I české firmy byly tehdy velmi tvrdě postižené, přesto nijak výrazně nepropouštěly. Ptal jsem tehdy našich členů, proč si neuleví tím, že by zaměstnance propustili? Říkali, že si uvědomují, že by ty lidi, až krize pomine a bude třeba zase nastartovat zakázky, už nezískali zpátky. Anebo jen za obrovské peníze. A podobné je to i dnes.

Spicar LN 23 01

kategorie Rozhovory

SP ČR na tripartitě: Silná domácí ekonomika je základem exportu

Zástupci zaměstnavatelů projednali na první tripartitě v roce 2023 exportní strategii, dopady současné energetické situace a ekologické legislativy EU na zemědělství a rozvoj celoživotního učení i stavebních řemesel.

EXPORTNÍ STRATEGIE ČR

„Chápeme, že v minulém roce se z důvodů války na Ukrajině a poté českého předsednictví v Radě EU nemohla vláda podpoře exportu plně věnovat. Jsme ale domluveni, a ze strany vlády to bereme jako jasný závazek, že rok 2023 je rokem exportu. Je třeba, aby vláda k přípravě nové exportní strategie ČR přizvala sociální partnery a projednala ji před schválením také s opozicí, aby byla zajištěna dlouhodobá kontinuita. Pro úspěšnou realizaci pak bude klíčové zajistit dostatečné finanční prostředky, a to již v tomto roce. Je třeba, aby exportní strategie reflektovala negativní dopady pandemie COVID-19 a aktuální situaci na Ukrajině a její vliv na globální dodavatelské řetězce. Pro úspěch našeho exportu je třeba se v rámci domácí ekonomiky zaměřit na podporu budování silných průmyslových firem s konkurenceschopnými výrobky a marketingovými dovednostmi,“ vysvětlil za zaměstnavatele viceprezident SP ČR Radek Špicar.

tripartita 2023 01 16 1

Foto: Úřad vlády ČR

Viceprezident SP ČR Jan Rafaj také dodal: „S ohledem na situaci trhu práce je také třeba řešit ekonomickou migraci. Zejména jde o navýšení kvót a zrychlení celého procesu vstupu pro kvalifikované zahraniční pracovníky z nejvíce poptávaných zemí, jako jsou Mongolsko, Kazachstán a Indie. Apelujeme proto na vstřícný přístup všech zúčastněných resortů a to jak MPSV, tak MPO, MZV a MV.“

DOPADY SOUČASNÉ ENERGETICKÉ SITUACE A EKOLOGICKÉ LEGISLATIVY EU NA ZEMĚDĚLSTVÍ

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) Jan Wiesner na tripartitě vyzval k zpracování dopadové analýzy, která by vyjasnila především dopady energetické situace a evropské legislativy na produkci potravin, potravinovou soběstačnost a bezpečnost, na krajinu a na státní rozpočet, ale i na příjmy zemědělců.

„Sociální partneři hodnotí pozitivně zastropování cen elektrické energie a plynu pro české zemědělce a potravináře, včetně velkých podniků, ale pro udržení konkurenceschopnosti je nezbytné nastavení rovných podmínek mezi producenty v různých zemí EU,“ zdůraznil prezident KZPS Jan Wiesner. „Vzhledem k měnícím se podmínkám na trhu s potravinami a rostoucím ekologickým nárokům za sociální partnery žádáme Ministerstvo zemědělství o vypracování dopadové analýzy ekologické legislativy a následně nové Strategické koncepce českého zemědělství,“ dodal prezident Wiesner.

tripartita 2023 01 16 3

PARTNERSKÝ MODEL ŘÍZENÍ SYSTÉMU CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

„Na českém trhu práce dlouhodobě chybí 100 až 120 tisíc zaměstnanců, a to jak ve výrobě, dopravě, tak i v sociální sféře a zdravotnictví. K tomu si přičtěme dlouhodobě nízkou nezaměstnanost, trvalý nesoulad mezi strukturou studijních oborů a potřebami trhu práce, ale i fakt, že nám klesá podíl dospělé populace v dalším vzdělávání, kde jsme pod průměrem EU. V souvislosti se zásadními technologickými změnami budou muset během 10 let až 2 miliony zaměstnanců projít významným přeškolením. Současná situace v celoživotním učení a profesním vzdělávání je ale roztříštěná a nekoordinovaná. Požadujeme proto po vládě, aby uložila MŠMT v úzké spolupráci s MPSV zpracovat společný záměr všech dotčených ministerstev, zástupců zaměstnavatelů a odborů, který bude vycházet z požadavků zaměstnavatelů, abychom do konce června mohli v rámci tripartity řešení této situace projednat,“ popsal viceprezident SP ČR Jan Rafaj.

NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE

„Transpozice evropských směrnic je dohodnuta. Požadavky obou směrnic (Směrnice o Transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a Směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob) zaměstnavatelé plně respektují a chtějí se podílet na zlepšování pracovních podmínek, ačkoliv jim nová pravidla přinesou další administrativní zátěž a nárůst nákladů. Jednoznačně jsme proto odmítli jít nad rámec standardu EU,” komentoval viceprezident SP ČR Jan Rafaj.

„Vnímáme, že by se měla podporovat digitalizace všech klíčových procesů, kde to dává smysl, a tedy i v oblasti pracovněprávních vztahů. Ale i zde jsou naše představy ambicióznější než podoba návrhu. Jsou zde i další body, například úprava § 24 zákoníku práce. Tento paragraf se týká situace, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací, které se mezi sebou nemohou dohodnout a zaměstnavatel tak nemůže uzavřít kolektivní smlouvu. Zatím ale není shoda na konkrétních podmínkách zákonného postupu, pokud by k této situaci došlo. Věříme, že tyto body v následující novele zákoníku práce dořešíme,” doplnil za zaměstnavatele viceprezident SP ČR Jan Rafaj.

kategorie Tiskové zprávy

Otevření nových trhů jako cesta k evropské prosperitě

BusinessEurope ve spolupráci se SP ČR a dalšími evropskými byznysovými asociacemi připravila naléhavý dopis pro vrcholné představitele EU.

Význam obchodních partnerství EU se dostává do popředí i v souvislosti s krizemi poslední doby, ať už to byla pandemie covid-19, narušení dodavatelských řetězců nebo nezákonná ruská válka proti Ukrajině a s ní související raketový nárůst cen za energie. Spolu s BusinessEurope se domníváme se, že zvýšení diverzifikace prostřednictvím nových dohod o volném obchodu by bylo jedním z klíčových opatření ke zlepšení situace evropských firem a řešení mnoha současných problémů. To platí jak pro dovoz, tak pro vývoz, protože se jedná o napojení na nové trhy, kde je mnoho ekonomických příležitostí a jejichž poptávka roste. Tyto kroky jsou také nutné kvůli rostoucí nejistotě ohledně Číny a Spojeného království a dopadům války na Ukrajině. Dokonce i ve vztahu k USA způsobila nedávná nová legislativa třenice, zatímco minulé spory nebyly zcela vyřešeny, přičemž existuje riziko, že se napětí může znovu rozhořet navzdory pozitivnějším vztahům mezi EU a USA v posledních letech.

Dohody o volném obchodu znamenají otevření příležitostí pro obchod a investice a budování mostů, které jsou důležité jak z širších strategických, tak z ekonomických důvodů. Rok 2023 tak musí být rokem, kdy obchodní dohody mezi EU a Mexikem, Chile a Novým Zélandem spatří světlo světa. Dohoda s Mercosurem, největším a nejchráněnějším trhem, který kdy dohodu s EU sjednal, by byla pro Evropskou unii nejdůležitější a je třeba, aby došlo k pokroku na cestě k jejímu přijetí.

Rádi se s vámi podělíme o dopisy podepsané prezidentem BusinessEurope Fredrikem Perssonem a generálním ředitelem Markusem Beyrerem, které jsme v této záležitosti zaslali předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi

 euro

kategorie Obchodní politika