Imunita po očkování je silnější než po prodělané nemoci

Jedinou cestou z celosvětové pandemie Covid-19 je vakcinace. „Po očkování je imunita prakticky srovnatelná u všech lidí. Odpovídá ochraně, kterou má člověk po závažném průběhu nemoci,“ vysvětluje profesor Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.

Chlibek Roman

Jaký je rozdíl mezi imunitou po onemocnění a imunitou po očkování?
Imunita navozená očkováním vznikne bez kontaktu s živým virem. Člověk získá ochranu, aniž by riskoval, že u něho propukne nemoc. Jeho imunitní systém je stimulován bez rizika komplikací a závažných průběhů nemoci. Kdežto nemoc samotná, přesněji virus způsobující nemoc sice stimuluje imunitní systém, ale ten reaguje se zpožděním. Mezitím se virus množí a způsobuje příznaky, může vést k závažnému průběhu, komplikacím, hospitalizacím, nedej bože úmrtí.

Přesto, pokud nepatřím k rizikové skupině, není lepší získat imunitu proděláním nemoci?
Vždy je lepší jít cestou prevence než hasit požár způsobený nemocí. Dopředu nikdo není schopen předvídat, jaký bude mít zrovna u vás onemocnění průběh. Jedna věc je statistika a podle ní mají mladší ročníky mírný průběh. V nemocnici už ale bohužel vidíme i ročníky 1990. Koronavirus navíc může způsobovat věci, které my ještě ani nevíme.

Vakcína tedy nepředstavuje větší riziko a zátěž než samotná nemoc?
Virová infekce je vždy pro imunitní systém daleko větší zátěž než očkování. Je potřeba si uvědomit, že očkovací látka obsahuje jen fragmenty, tzv. antigeny, neobsahuje celý virus. Navíc jich obsahuje minimální dávku. Kdežto i kdybych se nakazil jedním virem, ten se řádově v minutách zreplikuje na miliony a miliony dalších. Už jen z toho pohledu je nemoc silnější zátěž.

A je imunitní odpověď stejná po prodělání nemoci jako po očkování?
Někdy vídáme, že imunitní odpověď po očkování je silnější než po prodělané nemoci. Lidé, kteří prodělali mírnou anebo dokonce bezpříznakovou formu Covidu, mohou mít imunitní odpověď nižší. Kdežto po očkování je imunita prakticky srovnatelná u všech lidí. Odpovídá ochraně, kterou má člověk po závažném průběhu nemoci.

Nemohou se lidé při očkování nakazit samotnou nemocí?
Nemohou. Právě proto že očkovací látka obsahuje jen antigeny. Genetické RNA vakcíny obsahují jen genetickou informaci obalenou v tukovém obalu. Na základě té se v lidských buňkách vytvoří antigen, který stimuluje imunitní systém. Vektorové vakcíny třeba od Johnson and Johnson nebo AstraZeneca zase obsahují jako nosič genetické informace adenovirus. Ten má odstraněnu část, která mu umožnuje se množit, a tím pádem nemůže způsobit onemocnění.

Jsou vakcíny proti Covid-19, kterými se zatím očkuje v České republice, bezpečné?
Zárukou jejich bezpečnosti je centrální evropská registrace. Stejně se registrují všechny léčivé přípravky, které u nás používáme.

Přesto, i očkování může způsobit nežádoucí reakce.
Z dosavadní praxe se závažné reakce po očkování proti Covid-19 vyskytují minimálně. Dosud u nás zemřelo na Covid přes 25 tisíc lidí, na očkování nikdo. Zaměřujeme na sledování anafylaktických reakcí, to je nejvyšší stupeň alergické reakce na vakcínu. Podle zkušeností například s vakcínami Pfizer a Moderna na 17,5 milionu aplikovaných dávek se celosvětově výskyt těchto nejzávažnějších nežádoucích reakcí pohybuje mezi 2 až 5, maximálně některé studie prokázaly 11 reakcí na milion aplikovaných dávek. V Česku zatím žádná anafylaktická reakce hlášena nebyla.

S jakými nejčastějšími reakcemi se tedy po očkování proti koronaviru můžeme setkat?
Jsou podobné jako u jiných očkovacích látek, jen u covidových vakcín jsou o něco častější, než například po očkování proti pneumokokům nebo klíšťové encefalitidě. Nejčastěji je to únava, slabost, zarudnutí v místě vpichu, otok, horečka. U covidových vakcín je zajímavé, že u seniorů nad 70 let je frekvence nežádoucích účinků o 20 až 30 procent nižší než u mladších jedinců.

Čím si to vysvětlujete?
Imunitní systém seniorů je do jisté míry oslabený věkem a reaguje na očkování umírněněji.

Měli by se nechat očkovat i lidé, kteří Covid-19 prodělali?
Zatím se upřesňují data, jak dlouho trvá imunita po prodělané nákaze. Dnes se hovoří minimálně o třech měsících. Některá data ale ukazují na šest, osm měsíců, možná i jeden rok. Na druhou stranu jsou popsány opakované infekce. Lze očekávat, že u lidí s mírným nebo bezpříznakovým průběhem bude imunitní odpověď slabá a mohli by se znovu nakazit. Už se ale ukazuje, že imunita nebude celoživotní ani po vážnějším průběhu. Proto se doporučuje očkování i lidem, kteří nákazu prodělali, a to zhruba po třech až šesti měsících po nemoci.

Jsou už nějaká data, která by naznačovala, jak dlouho bude očkování chránit?
U žádné nové vakcíny se to na začátku neví. Klinické studie probíhají od loňského jara. Lidem v nich se dodnes pravidelně odebírají protilátky, aby se zjistilo, jak rychle klesá jejich hladina. Potom se dá odhadnout, jestli ochrana bude na rok, dva nebo na pět let. Jsem přesvědčený, že ochrana bude dlouhodobější, rozhodně déle než rok. Pokud se ale objeví nová mutace, může se stát, že bude potřeba připravit novou vakcínu, kterou se člověk jednou dávkou přeočkuje.

Pokud člověk onemocní mezi první a druhou dávkou, za jak dlouho může absolvovat druhou dávku vakcíny?
Také o tom se vedou velké diskuze. Pokud člověk po první dávce onemocní, nejčastěji se tak stane do jedenáctého dne po očkování, kdy organizmus ještě nestačil vyrobit dostatek protilátek. Nedoporučuje se, aby šel na druhou dávku hned po vyléčení. Měl by počkat zhruba těch šest měsíců po nákaze. Většina zemí se kloní k dokončení očkovacího schématu s určitým odstupem po prodělání nemoci. Bude to i praktické. Řádně očkovaní nebudou muset do karantény, podstupovat testy, pravděpodobně budou očkovací cestovní pasy.

Neposkytne ochranu před Covid-19 očkování proti běžné chřipce?
Ne. To je jako kdyby se člověk nechal očkovat proti lidskému pneumokoku způsobujícímu zápal plic a myslel by si, že ho to zároveň chrání proti černému kašli. Je to úplně jiný princip a jiný mechanismus. Vakcína proti koronaviru neposkytuje ochranu proti chřipce a ani naopak.

Za normálních okolností trvá vývoj vakcín i několik let. Jak je možné, že vakcína proti Covid-19 vznikla tak rychle?
Z několika důvodů. Na vývoj a registraci vakcín se upnul celý svět. Celosvětově se zapojilo více týmů a urychlila se administrativa. Pokud vakcínu vyvíjí jedna firma s pár výzkumníky a potřebují naočkovat 40 tisíc dobrovolníků, které sledují, trvá i rok, než je naberou. Když se to rozdělí a každý tým nabere dva, tři tisíce dobrovolníků, zvládnou to rychleji. Také se významně urychlilo schvalování. Běžně proběhnou všechny studie, uzavřou se, data se zanalyzují sepíšou a jako celek předají Evropské lékové agentuře. U covidové vakcíny vědci zasílali výsledky postupně a léková agentura je ihned hodnotila. Rozhodně se ale nevynechala některá fáze vývoje. S tím jsme se setkali jen u ruského Sputniku. Ten pro urychlení vynechal nejdůležitější část klinického hodnocení a vakcínu v Rusku zaregistroval. Ale touhle cestou Evropa nešla.

Jak se díváte na vakcínu Sputnik V?
Z imunologického hlediska není důvod, proč by neměla fungovat. Nicméně Rusové nepředložili dostatek údajů, aby Evropská léková agentura mohla posoudit, že je prokazatelně účinná a bezpečná. Ta mimo jiné hodnotí třeba i kvalitu výrobního procesu. Pokud Sputnik V údaje předloží a povolení dostane, je to pro mě záruka bezpečnosti. Kdyby na světě nebyla jiná vakcína, asi bych šel do rizika, že se nechám očkovat vakcínou, která neprošla vším schvalováním. Ale v době, kdy tu máme očkovací látky, které splnily všechny podmínky, k tomu nevidím důvod.

Může očkování proti Covid-19 způsobit neplodnost?
To je krásný příklad fake news. Vychází z toho, že určitá část vakcíny má podobnost s bílkovinami v ženské placentě. Protože si vytváříme protilátky proti tomu, co je ve vakcíně, spekuluje se, že by mohly fungovat proti placentě a způsobit problémy v těhotenství. Data z terénu ale jasně prokázala, že protilátky po očkování s placentou nijak nereagují a těhotenství neovlivňují. Máme zkušenosti se ženami, které onemocněly v těhotenství. Jsou i případy, že ženy při první dávce nevěděly, že jsou těhotné. Protilátky, které si vytvořily, nevyvolávají žádné komplikace. Nejsou žádné varovné signály, že by poškozovaly placentu nebo plod.

Mohu se nechat očkovat, když trpím alergiemi?
Jediná alergie, která vadí očkování, je na složky vakcíny. Ta obsahuje například sodné soli, polysorbáty, sodík a tak dále. Nebo pokud měl člověk závažnou reakci na první dávku, druhou by neměl dostat. Různé pylové alergie, senné rýmy, potravinové alergie ani alergie na antibiotika nejsou překážkou a nemůžou očkovaného ohrozit.

Doporučuje se, aby v den očkování lidé nedělali žádnou fyzickou práci. Co se stane, když to poruší?
Klidový režim je z důvodu prevence, aby se nezhoršovaly reakce po očkování. Jestliže mě po něm začne pobolívat rameno a já budu celý den pracovat s lopatou, může být reakce několikanásobně silnější. Na imunitní reakci to ale nemá žádný vliv.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Gbelec Ondřej
kategorie Aktuálně

Podnikatelská mise do Indonésie

Mise, organizovaná SP ČR, doprovodí ministra životního prostředí ve dnech 5. – 12. června 2021.

Dovolujeme si Vás pozvat k účasti v podnikatelské misi Svazu průmyslu a dopravy ČR  – po více jak roční přestávce způsobené pandemií COVID 19  – která bude doprovázet ministra životního prostředí ČR Richarda Brabce a náměstkyni ministra průmyslu a obchodu ČR Martinu Tauberovou při oficiální návštěvě Indonéské republiky, a to ve dnech 5. června až 12. června 2021.

Podle předběžného rámcového programu navštíví delegace Jakartu, město Medan a Banda Aceh na Sumatře. Svaz průmyslu a dopravy ČR zorganizuje ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Jakartě a s partnerskou organizací KADIN Indonesia (Indonéskou obchodní a průmyslovou komorou) podnikatelská fóra a B2B jednání ve všech třech městech, kde budou mít české firmy příležitost prezentovat své výrobky a technologie zainteresovaným indonéským partnerům a další doprovodný program.

Pokud jde o proti pandemická opatření, tak v tuto chvíli platí pro standardní vstup do Indonésie pětidenní karanténa, během které jsou absolvovány dva PCR testy, ale oficiální návštěvy včetně podnikatelské delegace bude mít výjimku a omezení by znamenalo jen PCR testy. Pandemická situace se v Indonésii zlepšuje a počítá se s postupným otevíráním země i pro turisty.

Zaměření podnikatelské mise bude zejména na udržitelné využívání zdrojů, na likvidaci a recyklaci plastových odpadů, na zpracování odpadů obecně, na vodohospodářství, čistění odpadních a průmyslově znečištěných vod a dále na sanaci po důlní činnosti a těžební hospodářství a geologický průzkum. Účast v podnikatelské delegaci se nabízí rovněž firmám v oblasti energetiky, zdravotnictví a farmaceutického průmyslu, strojírenství a dopravní infrastruktury a z dalších oblastí dle rozpracovaných či plánovaných projektů firem.

  • Rámcový program cesty a další podrobnosti včetně účastnického poplatku najdete v pozvánce zde.
  • Uzávěrka závazných přihlášek je ve středu 28. dubna 2021.
  • Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu stancevova@spcr.cz. Současně s přihláškou je nutné vyplnit i elektronický formulář, který naleznete zde. Bez vyplnění elektronického formuláře nemůžeme Vaši přihlášku zpracovat.
  • Prosíme také o vyplnění jednoho vzorového snímku v Powerpointu do společné prezentace. Bude sloužit pro představení podnikatelské delegace na podnikatelských fórech během mise.

Podnikatelskou misi organizačně zajišťuje manažerka Sekce mezinárodních vztahů Mgr. Sabina Tančevová (stancevova@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 402.

Sabina Tančevová
kategorie Podnikatelské mise a semináře

SP ČR na tripartitě jednal o testování ve firmách nebo NPO

Svaz průmyslu a dopravy ČR v pondělí 12. dubna znovu hájil zájmy zaměstnavatelů na tripartitě. S vládou a odbory řešil především aktuální stav epidemické situace a doporučení dalšího postupu, především testování ve firmách a očkování. Prezident Svazu Jaroslav Hanák vyzval, aby se v Národním plánu obnovy již nekrátilo soukromému sektoru, na který stále nejde ani čtvrtina prostředků z tohoto evropského fondu. Mezi další body patřily dopady Zelené dohody pro Evropu na ČR a velké dopravní stavby se stavebními náklady nad 300 mil. Kč.

TESTOVÁNÍ

„Již několik týdnů čekáme na dvě klíčové informace k plošnému testování ve firmách. Poptáváme od vlády rozdělení antigenních testů podle jejich citlivosti. Plus žádáme o výhled, na jak dlouho vláda vidí povinné testování ve firmách. Obě tyto informace jsou pro zaměstnavatele klíčové, aby mohli zodpovědně plánovat a zajistit kvalitní a dlouhodobé testovaní svých zaměstnanců,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Do celkového přehledu o situaci nám také chybí vyjasnění, jak jsme na tom v České republice s dostupností a kapacitami PCR testování pro případné masivní využití ve firmách. Hlavním mottem celého testování je pro firmy jeho udržitelnost a zajištění dostatečných kapacit testování,“ doplňuje Jan Rafaj.

OČKOVÁNÍ

„Naše firmy se staly největšími testovacími centry. Řada velkých firem je připravena jít dál a zajistit vlastními kapacitami i očkování. Jsou připravené očkovat nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny a místní občany. Zkušenosti s testováním ukazují, že firmy jsou schopné zajistit hladký průběh i u očkování. Proto chceme, aby vláda podpořila očkování v podnicích a zajistila jim dostatek vakcín. Svaz průmyslu dlouhodobě považuje očkování v EU registrovanými vakcínami za nejlepší prevenci COVID-19 a podporuje i očkovací komunikační kampaň,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

NÁRODNÍ PLÁN OBNOVY (NPO)

„V přípravě NPO došlo k určitému posunu a některé problematické věci se vyškrtly. Stále ale nejde ani čtvrtina prostředků do soukromé sféry, a to je špatně. Pokud NPO chceme brát opravdu jako fond obnovy hospodářství, soukromému sektoru již nesmí být kráceno. Nadále nám také chybí strategický pohled na čerpání NPO a ostatních evropských dotací. Vláda ho zatím s konkrétními návrhy alokací nepředstavila. Apelujeme na vládu, aby nás s tímto seznámila a zapojila nás do dalšího řešení a rozdělování prostředků z NPO,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Nedostatečnou podporu v NPO vidíme například investicím do postupné dekarbonizace zpracovatelského průmyslu, který zatím nemá vůbec možnost z NPO na tuto oblast čerpat. Potřeba je také ještě navýšit například oblast cirkulární ekonomiky pro firmy či posoudit funkčnost celoživotního vzdělávání. Chybí nám větší zapojení zaměstnavatelů do řízení a provádění upskillingu a reskillingu. Vítáme, že digitální transformace firem byla navýšena, i když méně, než jsme požadovali,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Musím upozornit, že MPO vložilo nový návrh do meziresortního připomínkového řízení teprve v pátek (9. dubna) večer. Pro detailnější reakce jej chceme ještě důkladně prostudovat,“ doplňuje Jaroslav Hanák.

DOPADY ZELENÉ DOHODY PRO EVROPU NA ČR

„Pokud MPO nemá kapacitu na dopracování vlastní analýzy dopadů zavedení Zelené dohody na průmysl, uvítali bychom, kdyby využila externí odborné kapacity. MPO nadále nabízíme součinnost a spolupráci. Analýzu Česká republika totiž potřebuje. Musíme znát finanční náročnost zavedení Zelené dohody pro jednotlivé sektory v České republice. Bez podrobné analýzy nebudeme moc správně rozhodovat o nové legislativě, ani dobře vyjednávat v Evropské unii,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

PŘEHLED PŘÍPRAVY DOPRAVNÍCH STAVEB S PLÁNOVANÝM ZAHÁJENÍM V NEJBLIŽŠÍCH LETECH A STAVEBNÍMI NÁKLADY NAD 300 MIL. KČ

„Upozorňujeme na potřebu řešit prioritní dálniční stavby D1 u Přerova a D49 u Zlína. V listopadu těmto stavbám končí pětiletá výjimka EIA, je proto nutné do té doby zajistit pravomocné stavební povolení. Ministerstvo dopravy se zároveň musí připravit na případné propadnutí výjimky a zajistit jiné řešení včetně plnohodnotného procesu EIA,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Problém vidíme také s přípravou pražského okruhu D0. Ukazuje se například, že na jihovýchodě Prahy se příprava významně zpožďuje a rok zahájení výstavy 2023 se nezdá být reálný,“ uzavírá Jaroslav Hanák.

KURZARBEIT A ANTIVIRUS

„Na Kurzarbeitu máme nad návrhem z minulého týdne společnou dohodu všech sociálních partnerů, koaličních poslanců a dalších expertů, včetně MPSV a MF. Prosíme o co nejrychlejší schválení v Poslanecké sněmovně. Paralelně je potřeba, aby vláda prodloužila program Antivirus minimálně o dva měsíce, protože jinak skončí v dubnu,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy

Třinecké železárny spustily vlastní očkovací centrum

Koncem minulého týdne odstartoval provoz očkovacího centra Třineckých železáren (TŽ). A to pilotním očkováním zaměstnanců hutě s chronickým onemocněním či s potencionálně vysokým rizikem těžkého průběhu nemoci covid-19, kteří se dobrovolně přihlásili do firemního registru. Zdravotníci Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí jim podali vakcínu Pfizer.

Vznik očkovacích center ve firmách už v lednu prosadil Svaz průmyslu a dopravy. „Díky tomu, že se do vakcinace zapojí závodní lékaři a firemní poskytovatelé zdravotní péče, přispějí podniky k rychlejšímu proočkování lidí v republice. Firemní lékaři navíc uleví praktikům,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Během dvou dnů naočkovali v Třineckých železárnách 148 pracovníků hutě. Až bude dostatek vakcín pro celou populaci, přijdou na řadu ostatní zájemci.

Firma připravila očkovací centrum v prostorách bývalého krytu civilní obrany uvnitř areálu, který pro tyto účely vhodně upravila. „Centrum je uspořádáno tak, aby zaměstnanci jedním vstupem přišli a jiným odešli. Veškeré zdravotnické úkony provádí lékaři a sestry Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí. O registraci a evidenci se postarali naši administrativní pracovníci,“ přibližuje Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy TŽ. Nechybí ani prostorná odpočinková místnost, kde pracovníci 30 minut čekají, než mohou odejít.

TZ ockovani mala

Registrační systém a logistiku procesu očkování zaměstnanců postavili na míru firemní informatici. „Bylo potřeba zohlednit veškerá specifika spojená s hutním provozem, kde drtivá většina zaměstnanců pracuje na směny. Systém tak počítá s tím, že nemůže na očkování poslat zaměstnance ihned po dvou nočních směnách a podobně,“ přibližuje vedoucí Odboru informatiky a telekomunikace TŽ Marian Rusina.

Huť nejdřív vyzvala zájemce o očkování, aby poslali evidenční číslo ze svého mobilního telefonu formou SMS. Poté k číslu přiřadila daného zaměstnance a přes SMS zprávy pak systém komunikuje. SMS zprávou obdrží zaměstnanec termín prvního očkování a PIN kód. Stejným způsobem získá později i pozvánku k přeočkování druhé dávky. Další informace k očkování zaměstnanci získávají prostřednictvím internetové stránky, kde se musí identifikovat mobilním číslem a PIN kódem.

Železárny hodlají zahájit očkování i pro ostatní pracovníky. V optimistické variantě už v květnu. „Jakmile bude dostatek vakcín pro všechny skupiny obyvatel, jsme připraveni zahájit plošné očkování všech zájemců z řad našich zaměstnanců. Podle předběžného průzkumu z ledna mělo o očkování proti covid-19 zájem více než 2000 našich lidí,“ uzavírá generální ředitel hutě Jan Czudek. Přepokládá, že dnes bude toto číslo podstatně vyšší.

kategorie Z členské základny

Přišel čas na druhu ekonomickou transformaci

SP 2021 2Q titulka na web

SPEKTRUM 2Q/2021 KE STAŽENÍ

Z obsahu

  • Přišel čas na druhou ekonomickou transformaci Česka
  • Martin Frývaldský: Stovky milionů na vývoj počítačové hry se mohou vrátit za pár dnů
  • Český průmysl vstoupil do roku 2021 s mírným optimismem
  • Roman Chlíbek: Imunita po očkování je silnější než po prodělané nemoci
  • Dobrovolné dohody firem a státu zvýší energetické úspory
  • Letos se budou moci firmy ucházet o miliardy na podporu výzkumu a vývoje
  • Jak úspěšně integrovat cizince do pracovního kolektivu a společnosti
  • Lukáš Martin: Stát by měl podnikatele zapojit do tvorby svých exportních strategií
  • SPECIÁL: HR v době Covidu
Gbelec Ondřej

 

/

 

kategorie Spektrum

Skončí zjednodušená změna zaměstnavatele u cizinců

V souvislosti s blížícím se koncem nouzového stavu si dovolujeme upozornit, že k 11. dubnu 2021 skončí i dočasná možnost zjednodušené změny zaměstnání držitelů zaměstnaneckých a modrých karet podle krizového opatření vlády.

Od 12. dubna 2021 tak bude možno měnit zaměstnavatele nebo pracovní zařazení opět již výhradně podle pravidel stanovených zákonem o pobytu cizinců:

  • držitel zaměstnanecké karty: oznámení změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení Ministerstvu vnitra alespoň 30 dní předem; změna zaměstnavatele nejdříve po 6 měsících od vydání karty;
  • držitel modré karty: změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení během prvních 2 let pouze po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra.

Bližší informace naleznete také na stránkách MV ČR.

kategorie Právní infoservis

Únorová data za průmysl vybízí k opatrnosti

Po relativně optimistickém závěru loňského roku únorová data potvrzují, že pandemie nadále doléhá na ekonomiku, včetně průmyslu. Za únor průmyslová produkce po očištění o počet pracovních dnů vykázala meziroční pokles o 2,6 %, oproti lednu klesla o 2 %. Celkově je z pohledu objemu průmyslové produkce letošní začátek roku ve srovnání s roky před propuknutím koronaviru v lednu i v únoru mírně horší.

„Průmysl jede dál, vloni dokázal po jarním šoku svou produkci opět nastartovat. Podílí se významně na odvodech do veřejných rozpočtů, aktivně plní protipandemická opatření a drží výkon celé ekonomiky,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR a dodává: „Koronavirová krize průmysl ale dál ovlivňuje. Firmy se potýkají se zpomalením dodavatelsko-odběratelských vztahů či dostupností pracovních sil. Nově musely část pracovníků vyčlenit na povinné testování na Covid-19. Na druhé straně se průmysl snaží aktivně hledat investice v digitální oblasti, které firmám pomáhají zvládat dopady epidemie.“

Únorový růst zahraničních zakázek o 8,9 % a růst exportu o 3,8 % dokazuje, že se naše exportní zaměření pozitivně projevuje na celkovém výkonu ekonomiky. I přes tyto pozitivní výsledky však bude pandemie a nejistota s ní spojená ekonomiku nadále ovlivňovat.

„Také výsledky letošního prvního šetření, které pravidelně Svaz průmyslu a dopravy společně s ČNB provádí mezi podniky, naznačují, že firmy jsou v očekávání zakázek a investic opatrné minimálně pro první polovinu tohoto roku. Výhled na celý rok 2021 je ale v oblasti zakázek i investic celkově mírně pozitivní,“ objasňuje Bohuslav Čížek.

Naše ekonomika je silně propojena se zahraničím, především se zeměmi EU a cestou z ekonomických problémů je co nejrychlejší proočkovanost v Česku i v ostatních zemích a následné odstraňování bariér pro činnost ekonomiky a provozování obchodu.

Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy

Přihlašujte projekty do Ceny za Průmysl 4.0

Svaz průmyslu pořádá letos už druhý ročník Ceny za Průmysl 4.0. V koronavirové krizi řada firem investovala do digitálních technologií nebo do své digitální transformace. Teď mají šanci tyto své projekty přihlásit do Ceny za Průmysl 4.0. Ten nejzajímavější ocení Svaz průmyslu na letošním podzimním sněmu. Partnerem Ceny za Průmysl 4.0 je Česká spořitelna.

Díky pokročilým digitálním technologiím a neotřelým inovacím v oblasti práci s daty nebo celkové digitální transformaci firmy dokázaly projít úspěšně koronavirovou krizí. Svaz průmyslu ocení letos opět nejzajímavější z těchto projektů Cenou za Průmysl 4.0 na svém podzimním Sněmu. Projekty mohou firmy přihlašovat do konce května. Hlavní informace a přihlašovací formulář najdou na stránkách Ceny za Průmysl 4.0.

„Cenou za Průmysl 4.0 chceme popularizovat téma digitální transformace a využívání technologií odpovídajících konceptu Průmysl 4.0. Ukazujeme tím ostatním firmám způsob, jak mohou o nasazování Průmyslu 4.0, práci s daty či o celkové digitální transformaci uvažovat ve svých provozech. Koronavirová krize prokázala, že právě technologie Průmyslu 4.0 zvyšují odolnost firem, posilují jejich regionální nezávislost a umožňují jim fungovat navzdory protiepidemickým omezením,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a jeden z porotců Ceny za Průmysl 4.0.

Loni si Cenu za Průmysl 4.0 odnesla firma Blumenbecker Prag za inovativní využití digitálního dvojčete při navrhování robotických pracovišť. Porota ovšem vybrala i další čtyři zajímavé projekty, které Svaz průmyslu představil spolu s vítězem nejen na Sněmu, ale také na následné tiskové konferenci.

I letos odborná porota vybere pět nejzajímavějších projektů, z nichž jeden pak obdrží Cenu za Průmysl 4.0. „Loni se sešly velmi zajímavé aplikace technologií Průmyslu 4.0 z mnoha oblastí fungování firem. Ať už to byl návrh výrobních linek, celková práce s daty, podniková energetika či posílení automatizace o prvky umělé inteligence ve výrobě. Také letos mohou firmy přihlašovat aplikace z výroby, logistiky, průmyslové energetiky, vztahů se zákazníky, lidských zdrojů nebo výzkumu a vývoje. Podmínkou je uskutečnění projektu v roce 2020 nebo 2021,“ dodává Jiří Holoubek.

Svaz průmyslu považuje téma digitální transformace firem za klíčové pro další rozvoj a zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Proto požaduje, aby z Národního plánu obnovy zamířilo do firem na podporu digitální transformace až 10 miliard korun. Ty by mohly firmy využít třeba na investice do kybernetické bezpečnosti, zvyšování digitální gramotnosti zaměstnanců, inovativní práce s daty ve firmě či na zavádění pokročilé automatizace a robotiky.

Cena za Průmysl 4.0 2021

Takové investice mohou výrazně zvýšit produktivitu práce či kvalitu produktů a služeb. Studie institutu CERGE-EI pro Svaz průmyslu uvádí, že firmy, které investují do technologií Průmyslu 4.0, dosahují o 142 korun vyšší přidané hodnoty na hodinu práce než srovnatelné firmy, které tyto investice nedělají. To za rok představuje skok o čtvrt milionu korun na pracovníka, což odpovídá čtvrtině průměrné přidané hodnoty na zaměstnance českého zpracovatelského průmyslu.

„Digitalizace průmyslu je nástroj ke zvýšení odolnosti a konkurenceschopnosti ekonomiky, nikoliv cíl. Cílem je efektivní výroba produktů s vyšší přidanou hodnotou zajišťující trvalou konkurenceschopnost podniků. Potvrzují to také naše průzkumy. Dvě třetiny firem vnímají jako hlavní přínos Průmyslu 4.0, že získají náskok před konkurencí nebo si zachovají pozici na trhu,“ uvádí Jiří Holoubek.

Letošní ročník Ceny za Průmysl 4.0 by měl přinést další inspirativní příklady, jak firmy Průmysl 4.0 aplikují a především jakých měřitelných výsledků díky těmto investicím dosahují.

kategorie Z hospodářské politiky

Fakta o testování v českých firmách

Výběr z průzkumů Svazu průmyslu a dopravy, březen 2021, vzorek 114 tisíc, resp. 140 tis. testovaných zaměstnanců týdně.

STATISTIKA

  1. Podniky nad 50 zaměstnanců týdně otestují asi 2,8 milionu zaměstnanců.

VÝSLEDKY

  1. Každý týden se záchyt pozitivně testovaných lidí snižuje. První týden plošného testování (od 8. 3.) firmy odhalily 0,77 % pozitivních, druhý týden 0,61 % a třetí týden 0,44 %.
  2. Za tři týdny (od 8. 3.) firmy pomohly plošným testováním odhalit zhruba 50 tisíc bezpříznakových pacientů v populaci. Jejich včasnou izolací se podařilo ochránit dalších asi 50 tisíc lidí (při R=1).

ANTIGENNÍ TESTY

  1. Firemní testování téměř nezatěžuje veřejný systém. Jen jedno procento firem nechává testovat zaměstnance ve veřejných centrech.
  2. Přes 60 % podniků stále nakupuje testy za více než 100 korun.
  3. Stát přispívá na jeden test 60 Kč, což často nepokrývá ani polovinu nákladů. Podle dat podniky na otestování jednoho zaměstnance doplácejí v průměru 80 korun. Při testování 2,8 milionu zaměstnanců každý týden tak mohou podniky za testování nad rámec příspěvku zaplatit ze svého více než 200 milionů korun týdně. Průměrný střední podnik dosud stálo testování desítky tisíc korun, u velkých firem se náklady na podnik pohybují v průměru ve vyšších stovkách tisíc korun.
  4. Firmy používají testy schválené ministerstvem zdravotnictví. Seznam doporučených testů ale nezohledňuje řádově rozdílnou citlivost testů. Téměř 90 % oslovených firem by se při nákupu testů řídilo doporučením nezávislé autority, která prověří kvalitu a citlivost testů.

VYUŽITÍ PCR TESTŮ

  1. Po zjištění pozitivního antigenního testu odchází zaměstnanci do izolace a čekají na verifikaci PCR testy. Ty potvrdí asi 80 % ze zjištěných pozitivních antigenních testů.
  2. Zaměstnanci čekají na kontrolní výsledek PCR testu průměrně 2 dny. Výjimkou ale není ani pět až sedm dní.
  3. Zaměstnavatelé nejsou proti plošnému testování PCR testy. Podle jejich dosavadních zkušeností není v Česku zajištěna dostatečně rychlá kapacita ani pro kontrolní PCR testování cca 13 tisíců lidí týdně.
  4. Kapacity laboratoří pro vyhodnocování vzorků metodou PCR nyní činí zhruba 60 tisíc vzorků denně. Pro plošné testování milionů lidí týdně to nestačí.

OČKOVÁNÍ

  1. 70 % podniků je připraveno podílet se na očkování proti Covidu.

Kompletní výsledky obou průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR jsou dostupné zde a zde.

Gbelec Ondřej
kategorie Aktuálně

Testování na Covid-19 ve firmách funguje, podíl pozitivních testů klesá

Velké a střední firmy už tři týdny povinně testují své zaměstnance na Covid-19. Z výsledků testů je zřejmé, že testování funguje a přispívá k poklesu podílu infikovaných zaměstnanců. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR zjistil, že ve třetím březnovém týdnu byl průměrný záchyt pozitivních testů ve sledovaných průmyslových firmách 0,61 procenta. Ve čtvrtém březnovém týdnu u sledovaných firem tento podíl klesl na 0,44 procenta. Většina firem je navíc připravena pomoct s proočkováním prostřednictvím vlastních zdravotnických kapacit. Průzkumu se zúčastnilo 266 firem, které otestovaly každý týden v průměru 140 tisíc lidí.

2021 03 29 pruzkum 1

Povinné testování zaměstnanců ve firmách funguje a výrazně přispívá ke zvládání epidemie Covid-19. Počty infikovaných zaměstnanců v průmyslu klesají, protože se je díky testování daří včas odhalit a zajistit, aby nemoc nešířili dál. Ukazují to data o testech pracovníků z 266 firem, které získal Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ve třetím březnovém týdnu mělo pozitivní antigenní test 895 zaměstnanců ze 147 tisíc otestovaných, o týden později firmy zachytily 591 infikovaných ze 135 tisíc otestovaných pracovníků. Podíl pozitivních testů tak ve sledovaných firmách za týden klesl z 0,61 procenta na 0,44 procenta.

„Z dat Svazu průmyslu jasně vyplývá, že pravidelné testování jednou týdně pomáhá účinně odhalovat infikované zaměstnance. Jejich počet každý týden klesá. Firmy tak výrazně přispívají k boji s epidemií. Pokud výsledky našeho průzkumu vztáhneme na 2,8 milionu zaměstnanců všech firem nad 50 zaměstnanců, tak se první týden testování podařilo odhalit přes 20 tisíc lidí s Covid-19, druhý týden dalších 17 tisíc a minulý týden 13 tisíc infikovaných. Tento vývoj kopíruje pokles počtu nových případů Covid-19 v oficiálních statistikách,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Stále více firem hlásí, že podíl pozitivních testů se pohybuje pod jedním procentem. V průzkumu Svazu průmyslu z druhého březnového týdne mělo takto nízký záchyt pozitivních testů 71 procent firem, o dva týdny později se jejich podíl zvýšil na 90 procent.

Data z firem ukazují, že pozitivní antigenní test následně potvrdí přesnější PCR test v 80 procentech případů. Na potvrzovací PCR test posílá pozitivní zaměstnance většinou jejich praktický lékař nebo hygienická stanice. „Podle zkušeností z firem zaměstnanci s pozitivním antigenním testem čekají na potvrzovací PCR test v průměru dva dny. Výjimkou ale není ani prodleva pět až sedm dnů. Z toho je patrné, že metodu PCR testování nelze kvůli nedostatku kapacit nasadit plošně pro 3 miliony lidí týdně tak jako antigenní testování,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Firmy stále část nákladů na povinné testování hradí ze svých peněz. Samovyšetřovací testy nyní nakupuje 61 procent firem za více než 100 korun za kus. Na začátku března mělo stejnou zkušenost 80 procent firem. Průměrnou střední firmu dosud testování stálo několik desítek tisíc korun, u velkých firem se dosavadní náklady na testování pohybují ve stovkách tisíc korun. „Proto chceme, aby vláda zvýšila příspěvek na nákup samovyšetřovacího testu z 60 korun na 90 korun za kus. Zároveň by vláda firmám pomohla, kdyby nechala prověřit kvalitu dostupných testů na trhu nezávislou institucí a doporučila jen ty, které jsou dostatečně citlivé. Takový seznam by využilo 87 procent firem,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

2021 03 29 pruzkum 3

Průmysl je připraven státu významně pomoci také s očkováním populace proti Covid-19. „Vláda by místo úvah o zavírání průmyslu měla využít infrastrukturu firem ke zrychlení očkování. Z našeho průzkumu vyplynulo, že 70 procent firem je ochotno očkovat ve vlastních očkovacích centrech, a to nejen své zaměstnance,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Z průzkumu podniků, institucí a organizací sdružených v Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelkách svazů ČR vyplývá účinnost jednotlivých opatření přijatých v těchto organizacích od vyhlášení pandemie, tj. organizační změny ve firmách od hygienických – zabezpečení ochranných pomůcek, dezinfekcí, až po respirátory a filtraci provozů, k organizaci pracovišť s náležitými rozestupy, opatření v šatnách, umývárnách a jídelnách – až po zabezpečení týdenního testování pracovníků, které odhaluje infikované zaměstnance a následně důsledně trasuje a zajistí karanténu a tím snížení možnosti nákazy a její šíření. Podle našeho názoru je toto účinnější než plošné přerušení činnosti, kde více hrozí nekontrolované shlukování skupin a tím další šíření pandemie,“ uvádí Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelkách svazů ČR a doplňuje, že bližší informace o průzkumu jsou k dispozici v samostatném materiálu KZPS ČR.

Plošné testování je pro firmy náročná logistická operace, zejména ve firmách se směnným provozem. Dosavadní výsledky ukazují, že firmy testování zvládají a pomáhají tak v boji s epidemií. „Naše firmy si zaslouží od politiků i veřejnosti více důvěry, protože dokazují, že umí testovat, a pomáhají tak zvládat epidemii,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Prezentace k průzkumu ke stažení zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelkách svazů ČR vyzývá firmy a jejich zaměstnance, aby nepolevovali v dodržování hygienických opatření. Zpracoval pro ně také manuály, v nichž radí, jak nastavit ve firmě optimální hygienická opatření a jak zorganizovat testování.

Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy