Blíží se uzávěrka Ceny za Průmysl 4.0

Digitální dvojčata, 3D tiskárny na míru konkrétnímu provozu, pokračující automatizace nebo neuronové sítě. I tyhle inovace pomáhají udržovat český průmysl a byznys na špici. Trendy přicházející z těch nejrozvinutějších států světa se musíme snažit využít v náš prospěch.

DOBRÉ PŘÍKLADY TÁHNOU

Že se tak děje, ukazují nejen všechny výše zmíněné příklady, které se dostali do TOP 5 v Cenách za Průmysl 4.0, kterou letos už po třetí pořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR, ale i desítky dalších projektů a řešení, které pomáhají denně udržovat konkurenceschopnost českých podniků. Vděčíme jim za mnohé, od výroby s vyšší přidanou hodnotou k zmírňování dopadů nedostatku lidských zdrojů. Odborníci se shodují na tom, že i pro malé a střední podniky otázka nestojí, jestli implementovat Průmysl 4.0, ale kdy tyto moderní technologie implementovat. Přečtěte si příběh loňského vítěze, firmy Linde Gas, která ve svém provozu využila umělou inteligenci.

Pokud stále nevíte jak na to, může Vám odpovědi dát právě soutěž Ceny za Průmysl 4.0. Jak příklady z let minulých, tak samotná účast, kdy Vám nezávislá porota poskytne ve svém vyhodnocení zpětnou vazbu, Vám dá cenné informace a srovnání s Vaší konkurencí.

spinfo Cena P 4 0 upoutavka 5 2022

REALIZACE I VÝVOJ

Do soutěže se může přihlásit firma/živnostník s inovativním projektem spojeným s celkovou digitální transformací firmy, nebo nasazováním jednotlivých prvků Průmyslu 4.0 v různých oblastech fungování firmy, například výrobní a technologické, logistice, energetice, ale i vztahů se zákazníky, lidských zdrojů nebo výzkumu a vývoje apod.
Účastnit se navíc může jak firma, která zavádí moderní technologie Průmyslu 4.0, do svého provozu, tak i společnost, která takovou inovativní službu vyvíjí nebo nabízí a má na území České republiky referenční projekt. Přihlášku pak podává společnost, ve které došlo k implementaci konkrétního řešení. Podmínkou je uskutečnění projektu v letech 2021 a/nebo 2022.
Přihlášky s popisem projektu posílejte do 31. května 2022 prostřednictvím formuláře.

HODNOCENÍ A VYHLÁŠENÍ

Projekty bude hodnotit odborná porota složená ze zástupců Svazu průmyslu, finančních institucí a odborné veřejnosti. Posuzovat bude zejména následující:
• inovativnost řešení,
• komplexnost projektu,
• dopady projektu na výsledky a rozvoj firmy,
• dopady projektu na zaměstnance firmy,
• přínos k digitální transformaci.

Svaz průmyslu a dopravy každý rok vyhlásí pět nejlepších projektů na svém Sněmu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Ocenění získá projekt, který odborná porota vybere jako nejzajímavější nebo nejinspirativnější v daném roce. Výherce získá 50 000 Kč, které věnuje Česká spořitelna, a.s. – partner Ceny za Průmysl 4.0. Soutěž se koná za podpory iniciativy 2. ekonomická transformace.
Více informací a přihláška zde

Máte-li k Ceně za Průmysl 4.0 jakékoli dotazy (termín nebo vyplňování přihlášky apod.), obraťte se prosím na Ondřeje Ševčíka (osevcik@spcr.cz, 734 645 249).

kategorie Aktuálně

Zapojte se: Mapujeme stav diverzity a inkluze na pracovišti

Diverzita je výsledkem přirozeného vývoje pracovního trhu, proto se v oblasti řízení lidských zdrojů dostává diverzitě i inkluzi čím dál tím větší pozornosti. Diverzifikovaný tým je flexibilnější a připravený se lépe adaptovat na proměnlivé podmínky ve světě byznysu a navíc patří k velkým výhodám z hlediska náboru.

Podle Evropské Charty diverzity, která je projektem Evropské komise, nemá Česká republika na rozdíl od jiných zemí s různorodostí obyvatel stále příliš zkušeností. Nežije zde tolik etnicky a národnostně odlišných menšin, převládá ateismus a nejběžnější rozdíly mezi potenciálními zaměstnanci tak tvoří zejména rozdílné zkušenosti, věk a sexuální a genderová identita. Na tyto skupiny jsme také proto zaměřili náš dotazník.

Budeme rádi, pomůžete-li nám vytvořit základní představu o tom, jak podniky vnímají pojmy diverzita a inkluze, jaké jsou jejich zkušenosti a s jakými problémy se potýkají. Neváhejte dotazník vyplnit i v případě, že aktivní podporou diverzity a inkluze teprve začínáte. Data budou před zpracováním anonymizována. Jako poděkování vám následně poskytneme souhrnné výsledky. 

Dotazník najdete zde:  https://limesurvey.spcr.cz/limesurvey/index.php/429677?lang=cs

Prosíme o vyplnění nejpozději do 3. 6. 2022. 

Vyplnění dotazníku vám zabere maximálně 15 minut. Hned na první stránce je také možnost si stáhnout dokument se všemi otázkami, pro lepší orientaci během následného vyplňování.

Svaz průmyslu využije výstupy průzkumu ke zmapování a vyhodnocení situace ve firmách. Díky tomu se budeme moci společně zaměřit prioritně na ty oblasti, jejichž podpora povede k dalšímu rozvoji podnikové kultury a vytváření různorodých a výkonných týmů.

V případě dotazů k tomuto průzkumu se obraťte na manažerku komunikace SP ČR Kateřinu Jungbauerovou kjungbauerova@spcr.cz

Děkujeme předem za vaše zapojení a spolupráci.

 

Český optický klastr a SP ČR chtějí větší podporu výzkumu

Vesmírné technologie, medicína, komunikace a další na první pohled nesouvisející obory sdružuje současná moderní optika, která má v České republice velkou a úspěšnou tradici. Spolupráci tuzemského optického průmyslu a vědeckých institucí rozvíjí úspěšně už několik let Český optický klastr. Jako zástupce průmyslového sektoru ale naráží na stejné problémy, které dlouhodobě řeší Svaz průmyslu a dopravy ČR.

opticky klastr2

Zástupci Českého optického klastru, který sdružuje a reprezentuje představitele výzkumu a průmyslu v optice, fotonice a příbuzných oborech, se spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR na prvním společném jednání shodli na nutnosti podpory aplikovaného výzkumu a dostatku kvalitní pracovní síly, včetně rozvoje technických oborů napříč českým školstvím. „Všichni sledujeme postupný odliv studentů z technických oborů. Minulý rok jsme v SP ČR dali dohromady projekt, kdy jsme ukazovali reálné platy technických absolventů, o kterých si většinová společnost stále myslí, že jsou nižší, než reálně jsou,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Spolu se svými kolegy dlouhodobě řeší téma nedostatku studentů na technicky zaměřených středních, vysokých, ale i základních školách. Právě v případě nejmladších žáků se SP ČR snaží navázat na někdejší školní dílny a v jejich moderní podobě dostat do škol předmět polytechnika na ZŠ, tedy vzdělávání poskytující základní povědomí o vědeckých principech a znalostech z technických oborů.

opticky klastr4
V krátkodobějším horizontu se při prvním společném setkání Českého optického klastru a Svazu průmyslu a dopravy ČR jejich zástupci také shodli, že Česko potřebuje zjednodušit administrativu pro přijímání odborných pracovníků ze třetích zemí mimo EU. Konkrétní stav a možnosti na jeho zlepšení představil vedoucí Oddělení zahraniční zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí Antonín Seidel. Podle něj u nás pracuje aktuálně zhruba 760 000 zahraničních zaměstnanců. Z Evropské unie přibližně 400 000, z nečlenských zemí pak 360 000 lidí. Pro zvýšení jejich počtu by se MPSV rádo zaměřilo například na země jižní Evropy s vyšší nezaměstnaností. Možností, jak tyto zaměstnance lákat do ČR, je pak podle MPSV několik: Program zaměstnanosti, Program pro usnadňování mobility a vládní programy ekonomické migrace.

Jak Svaz průmyslu a dopravy ČR jakožto největší zástupce českého byznysu, tak Český optický klastr jsou organizace, které mohou svým členům pomoci s administrací těchto možností s cílem co nejvíce urychlit nábor kvalitních odborníků ze zahraničí. SP ČR pak může na základě potřeb svých členů pomáhat se zainteresovanými ministerstvy tyto programy i nastavovat. „Cílem našeho klastru je zvyšovat popularitu oboru optika a tím pádem i získávat lidské zdroje. Dále společně objevovat a využívat obchodní příležitosti a v neposlední řadě podporovat vědu a výzkum a ukázat, že optika je high-tech obor. K tomu stejně jako my směřují i kolegové ve Svazu průmyslu a dopravy,“ shrnul Vítězslav Moťka, ambasador Českého optického klastru.

opticky klastr3
Český optický klastr zastupuje specializovaný segment českého průmyslu, který má ale velmi vysokou přidanou hodnotu. Výrobně podporuje industriální a spotřební optiku, včetně výroby čipů, světelnou techniku, vojenskou optiku, laserové technologie i vývoj a výrobu špičkových mikroskopů využívaných třeba při výzkumu rakoviny. Rozvoj všech těchto špičkových oborů je ale závislý na dostatku technických talentů v Česku a kvalitě inovačního prostředí. Podle zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu, náměstka pro digitalizaci Petra Očka, by ke zlepšení inovační podpory mohly přispět právě klastry a svazy se svým nadstandardním přehledem a znalostí trendů, což se pozitivně promítá do fungování členských firem. „Podařilo se nám v SP ČR prosadit navýšení alokace v programu podpory TREND od MPO a Technologické agentury ČR, čímž se zvýšil počet firem, které dosáhly na financování aplikovaného výzkumu. Teď jsme také prosadili, aby se Rada pro výzkum, vývoj a inovace spolu s Ministerstvem financí, námi a dalšími zabývaly zatraktivněním daňových odpočtů pro projekty výzkumu a vývoje,“ doplnila na závěr Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ondřej Ševčík

 

SP ČR: Evropa musí být odolná, otevřená a konkurenceschopná

Šest týdnů před začátkem českého předsednictví v Radě EU představil Svaz průmyslu priority byznysu pro nadcházející období. Podle Svazu by se české předsednictví mělo zabývat například dalším rozvojem vnitřního trhu, dořešením mezinárodních obchodních dohod, energetickou bezpečností, otevřeností digitální ekonomiky nebo budoucností uprchlíků z Ukrajiny. Svaz průmyslu a dopravy rozdělil své priority do tří tematických pilířů s cílem vytvořit Evropu odolnou a otevřenou, udržitelnou a konkurenceschopnou s dynamickým trhem práce. Česká republika by měla následující měsíce maximálně využít a ovlivňovat legislativní návrhy, akcentovat a moderovat důležitá témata a ukázat ČR jako konstruktivního člena EU.

„Česká republika se ujímá předsednictví v Radě EU v situaci, kdy Evropa musí řešit nejenom dopady pandemie Covid-19, ale i následky ozbrojené agrese Ruska proti Ukrajině. Evropská unie proto musí přehodnotit své strategie a iniciativy a racionálně reagovat na stávající situaci. Po rychlém vyřešení humanitární krize musí přijít opatření střednědobého a dlouhodobého horizontu, aby se zajistila stabilita a ekonomická prosperita Evropy,“ upozorňuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

TŘI PILÍŘE PRO BUDOUCNOST EVROPY

Svaz průmyslu roztřídil své priority pro nadcházející měsíce do tří pilířů. Jedním z nich je „odolná a otevřená Evropa“. SP ČR podporuje další rozvoj a upevňování vnitřního trhu Evropské unie. Například volný pohyb osob musí být zachován i v době krizí a jakékoliv výjimky musí být dočasné a dobře zdůvodnitelné.

„Jednotný trh opřený o princip čtyř svobod, tedy volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, je jedním z největších úspěchů evropské integrace. Potřebujeme otevřít další trhy se zbožím a službami, abychom plně využili ekonomický potenciál EU a vybudovali pevný základ pro konkurenceschopnost Evropy v globálním měřítku. Zásadní je také svoboda pohybu dat, která je nyní nejohroženější a proto se na ni musíme zaměřit,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Mezi priority CZ PRES patří podpora kandidátského statusu Ukrajiny a pokračování integrace zemí západního Balkánu do Evropské unie, která má významný politický, ekonomický, i bezpečnostní aspekt. „Podnikatelská komunita vidí v zemích západního Balkánu velký potenciál. Podporou členství v Evropské unii posílíme jejich směrování do atlantického, tedy ekonomicky a politicky více liberálního prostoru,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Evropa musí být také konkurenceschopná a udržitelná, což představuje druhý pilíř priorit SP ČR pro CZ PRES. Zajištění energetické bezpečnosti a postupná cesta ke klimatické neutralitě Evropy totiž musí zohledňovat dopady na konkurenceschopnost průmyslu. „Podporujeme diverzifikaci dodávek zemního plynu, společné nákupy plynu, výstavbu nových LNG terminálů a zajištění přepravních cest. Plán Green Dealu musí být nastaven realisticky s ohledem na současnou energetickou krizi a válku na Ukrajině,“ připomíná Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Během předsednictví se chce Svaz průmyslu zaměřit i na odolnost a otevřenost digitální ekonomiky. Toho Evropa dosáhne spojenectvím s důvěryhodnými partnery. Je třeba rozvíjet digitální partnerství s USA, Japonskem, Kanadou, Jižní Koreou nebo Izraelem. Modelem takové spolupráce by mohl být Trade and Technology Council mezi EU a USA, který by měl zvýšit vzájemnou důvěru a přinést spolupráci v oblasti regulace, standardizace a také výzkumu a vývoje nových technologií. V rámci unie bude potřeba dotáhnout také nová pravidla pro přístup, využití a bezpečnost dat generovaných v EU.

Plánovaná a částečně již probíhající digitální a zelená transformace naší ekonomiky přinese i změny na trhu práce. Ty budou vyžadovat rozvoj a podporu nových forem práce a nové dovednosti. Třetím pilířem SP ČR pro české předsednictví je proto „Evropa s dynamickým trhem práce“. „Firmy s obavami sledují další regulace, jako je evropská minimální mzda, transparentnost odměňování nebo směrnice ke slaďování pracovního a rodinného života. Zároveň upozorňují na trvale rostoucí administrativní zátěž s tím spojenou. EU by se nyní měla zaměřit na to, jak firmám složitou situaci usnadnit a řešit akutní otázky, jako je třeba zaměstnávání uprchlíků,“ říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

SVAZ PRŮMYSLU JE AKTIVNÍ NA EVROPSKÉ ÚROVNI JIŽ 30 LET

Svaz průmyslu a dopravy ČR díky svému silnému postavení v Evropě zastupuje své členy i na evropské úrovni. Podílí se na tvorbě evropské legislativy a směřuje diskuzi o významných evropských tématech. Svaz průmyslu je již od roku 1993 členem Konfederace evropského podnikání BusinessEurope a své zastoupení má také v CEBRE – České podnikatelské reprezentaci při EU.

Svaz průmyslu je velmi aktivním členem BusinessEurope, kromě stálé delegátky v Bruselu Jany Hartman Radové, která je zároveň předsedkyní Výboru pro vnitřní trh, má zastoupení i v nejvyšších orgánech této organizace. Radek Špicar, viceprezident SP ČR, je od ledna letošního roku viceprezidentem BusinessEurope, a generální ředitelka Svazu Dagmar Kuchtová je členkou výkonného předsednictva. 

„Díky úzké spolupráci se státní správou a jednotlivými ministerstvy se chceme podílet na tom, aby Česká republika během předsednictví přispěla k řešení současné bezpečnostní, energetické a humanitární krize a k vytváření podmínek pro růst, konkurenceschopnost a prosperitu Evropy. V následujícím půlroce máme jedinečnou možnost ukázat, že jsme konstruktivním členem EU, tak bychom tuto příležitost měli využít naplno,“ dodává Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VZNIK PRIORIT SP ČR

Svaz průmyslu a dopravy ČR formuloval své základní priority pro nadcházejících šest měsíců na základě programového prohlášení SP ČR, programového prohlášení vlády i avizovaných priorit České republiky. Zástupci největšího podnikatelského a zaměstnavatelského svazu v České republice kladou důraz na posílení evropské odolnosti při zachování její otevřenosti, zabezpečení konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje Evropy, stejně jako dalšího rozvoje dynamického trhu práce.

Kompletní znění priorit SP ČR pro předsednictví ČR v Radě EU naleznete zde

Dalš podrobnosti o předsednictví ČR v Radě EU naleznete ve speciální sekci na webu SP ČR.

Vítěz Ceny za Průmysl 4.0 využívá v kyslíkárně umělou inteligenci

I v letošním roce hledáme inspirativní využití moderních technologií v českém průmyslu. Přihlaste je do Ceny za Průmysl 4.0. Nejste si jistí, jestli takový projekt máte, zda obstojí v konkurenci nebo jestli ho vůbec zavádět? Přečtěte si příběh loňského vítěze, firmy Linde Gas, která ve svém provozu využila umělou inteligenci. Díky úspěchům s optimalizací výroben technických plynů jsme dokázali do Česka přetáhnout pracovní pozice s vysokou přidanou hodnotou ze západní Evropy,“ říká v rozhovoru pro časopis Spektrum Daniel Sliž, vedoucí ROC centra Linde Gas v Ropici.

Foto Daniel Sliz Linde Gas

Dálkové řídící centrum (ROC) v Ropici pod Beskydami se stalo lídrem v digitalizaci a automatizaci výroby technických plynů v celém globálním koncernu Linde Gas. Co k tomu vedlo?

V roce 2000 převzala společnost Linde od Třineckých železáren jejich výrobnu kyslíku. Možná dílem náhody tam tehdy pracovala skupina nadšených inženýrů, kteří už v té době zkoušeli věci jako matematické modelování z výrobních dat, termodynamické výpočty či další způsoby řízení. Díky tomu a kapitálovým investicím skupiny Linde produktivita kyslíkárny vzrostla o 15 až 20 procent.

To se muselo mateřské skupině Linde zamlouvat.

Proto dala třineckým inženýrům šanci podívat se i na produktivitu dalších závodů ve střední a východní Evropě. Provedli na nich podobnou optimalizaci jako v Třinci. 

Proto sem Linde nakonec umístilo jedno z deseti globálních dálkových řídících center pro výrobny ve střední a východní Evropě a na Blízkém východě?

V roce 2006 po fúzi Linde se společností BOC se firma rozhodla, že půjde cestou centralizace a dálkového řízení výrobních závodů. Rozhodovalo se, kam deset řídicích center rozesetých po celém světě umístit. Protože jsme  tady dosáhli dobré výsledky při optimalizaci, padla volba na nás. 

V čem spočíval přechod na dálkové řízení?

Linde má globálně kolem tisícovky větších či menších zařízení na výrobu kyslíku. ROC centra měla za úkol tato zařízení připojit na jednotnou síť, vytvořit jakýsi intranet věcí, do kterého jsou napojeny snímače, senzory a které jsou přístupné dálkově z centrální databáze. Můžeme dálkově monitorovat a řídit tato zařízení stejně, jako kdybychom měli před sebou lokální velín. Vlastní provoz zařízení řídí speciální software, Advanced Process Control Tools. 

Ten převzal řízení od lidí?

Lidem se zcela změnila jejich kvalifikace a pracovní náplň. Jejich práce už není řízení, to znamená sledování spotřeby energie nebo spotřeby plynů u zákazníka, ale jen monitoring a hledání odchylek od normálního stavu. To znamená, jestli neztrácíme tlaky, průtoky, čistoty výstupních produktů. To byl velký technologický skok a nepovedlo by se to bez přechodu na dálkové řízení výroben. 

Jak do toho zapadá systém Plantwatch, za který jste dostali v roce 2021 Cenu za Průmysl 4.0 od Svazu průmyslu?

Náš region roste rychle, zdvojnásobuje počet výrobních zařízení připojených do našeho ROC centra každé tři až čtyři roky a my nejsme schopni tady v ROC centru zajistit dostatek lidí se správnou kvalifikací, kteří by tomuto růstu stačili. Hledali jsme, co by operátorům pomohlo v detekci problémů, nestandardních stavů a vyřešilo nepoměr mezi rychlým růstem a nedostatkem lidí. 

A vymysleli jste Plantwatch založený na strojovém učení z výrobních dat?

Strojové učení má pomoci méně zkušeným operátorům, kteří tady začínají převažovat díky rychlému růstu, s předstihem identifikovat odchylky od rutinního provozu. Naučili jsme Plantwatch na výrobních datech, jak vypadá stabilní proces výroby. On se teď dívá na zařízení spolu s operátory a napovídá jím, když vidí nějaký problém. 

Takže jim vlastně dodává know-how zkušenějších kolegů?

Představte si to tak, že k nám přijde poměrně nezkušený operátor, který o řízení výroben technických plynů nic moc neví. My máme tři až šest měsíců na to, abychom ho zapracovali, což je dramaticky málo. A po této době se před řídící obrazovky posadí sám. Správně by měl ale mít v tomto okamžiku pět let zkušeností. Místo nich má v zádech Plantwatch, který za něj umí detekovat nepřesnosti a abnormality. Plantwatch také uvolnil ruce zkušeným operátorům, kteří mají více času věnovat se méně zkušeným kolegům a pomáhat jim. 

Podívejte se na medailonek společnosti Linde Gas, vítěze Ceny za Průmysl 4.0 za rok 2021.

You must accept cookies and reload the page to view this content

Stvořili jste umělého operátora?

Přesněji není to umělý operátor, který aktivně něco mění nebo řídí. Je to systém, který analyzuje stav a průběh výroby, což by dělal i člověk. Může jít i o malou poruchu jedné pumpy. Plantwatch zjistí, že jsme se dostali mimo standardní stav. A díky předchozímu strojovému učení řekne, kde přesně ten problém vznikl. 

Jak dlouho jste Plantwatch vyvíjeli?

Zhruba šest měsíců. V létě 2020 jsme si definovali, co chceme a jak to chceme udělat. Hardware s odpovídajícím výpočetním výkonem už v Linde měli. Stejně tak jsme měli potřebná data z výrobních zařízení. Potřebovali jsme jen vše pospojovat, vytvořit něco jako digitální dvojče kyslíkárny a pak systém otestovat a odladit.

Podílíte se na tvorbě digitální strategie celého koncernu Linde? 

Pomáháme tady z Ropice určovat globální strategii dálkového řízení a digitalizace výroby. Několik projektů u nás běží jako pilotní. Zhodnocujeme jejich přínos, snažíme se vyřešit jejich problémy a následně naše zkušenosti a výsledky promítáme do globální digitální strategie koncernu. I systému Plantwatch jsme museli otevřít vrátka do globální strategie. To se povedlo. Už se nasazuje na zařízeních po světě.

Jak moc se tím změnila role českého Linde Gas?

Na počátku projektu ROC centra byla Česká republika nejrozvinutější částí koncernu Linde ve střední a východní Evropě. Technologie a způsoby řízení byly ale závislé na know-how z Německa. Během posledních deseti let se know-how, jak zařízení řídit, optimalizovat a provozovat ho bezpečněji a flexibilněji, postupně přesouvá do Česka, do Ropice. To s sebou nese i přesunutí určitých pracovních příležitostí z Německa do Česka. Dokázali jsme sem přitáhnout pracovní pozice s vysokou přidanou hodnotou.

Jak na ně hledáte lidi?

Od roku 2008 do 2018 jsme byli schopni naše potřeby pokrýt mladými talenty, které jsme získali krátce po škole. Většinou jsou to lidé z okruhu 30 kilometrů od Ropice. Od roku 2019 se situace mění. Už pociťujeme, že je těžší nové lidi získat. Spolupracujeme s univerzitami, nabízíme placené stáže. Doufáme, že stážisti k nám po ukončení školy nastoupí. Momentálně tady pracuje 80 lidí, do dvou let by měl počet zaměstnanců vzrůst na stovku. 

Rozhovor vyšel v časopise Spektrum. Celé číslo si můžete přečíst zde.

Konzultace s ekonomickými diplomaty a zástupci CzechTrade

Je nám potěšením pozvat Vás na Konzultace s ekonomickými diplomaty, zemědělskými diplomaty a vedoucími zahraničních kanceláří CzechTrade, jejichž organizací byl Svaz průmyslu a dopravy ČR v letošním roce opět pověřen Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstsvem zahraničních věcí (ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, agenturou CzechTrade a dalšími institucemi). Rozsah a podoba konzultací se po dvouleté vynucené odmlce, kdy jsme Vám společně nabízeli náhradní řešení, vrací k formě, na kterou jste byli zvyklí před pandemií.

Konzultace budou probíhat v Kongresovém sále* PVA EXPO PRAHA Letňany, Beranových 667, 199 00 Praha ve dnech 9. června a 10. června od 8.30 cca do 16.30 hodin.

Délka jedné konzultace bude 20 minut. Počet konzultací pro 1 firmu je omezen na 10. Prosíme vyberte při registraci max. 10 pro Vás prioritních zemí či konzultačních stolků dalších subjektů. Účast na konzultacích je zdarma.

Uzávěrka přihlášek je 2. června ve 12.00harmonogram schůzek Vám zašleme nejpozději 7. června.

K dispozici pro jednání Vám budou, kromě ekonomických diplomatů, vedoucích zahraničních kanceláří CzechTrade a zemědělských diplomatů, také zástupci zahraničních zastoupení CzechInvestu (Čína, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Německo a Velká Británie), České podnikatelské reprezentace v Bruselu (CEBRE)České rozvojové agentury (ČRA) a Design Centra CzechTrade. Nebude chybět ani konzultační stoleček Klientského centra pro export (KCE). V reakci na
současné dění bude letos nově možno konzultovat sankce vůči Ruské federaci s odborníky z MPO a ev. dalších organizací u stolku „Konzultace k sankcím vůči RF“. Pokud potřebujete konzultovat se zástupcem CzechTrade pro Pobaltí (Lotyšsko, Litva, Estonsko), zaregistrujte se ke konzultacím u Lotyšska, se zátupcem CzechTrade pro Benelux (Nizozemí, Lucembursko, Belgie), zaregistrujte se u Nizozemí, a se zástupcem CzechTrade pro Skandinávii, zaregistrujte se u Švédska.

U některých zemí je však účast konzultujících ovlivněna přetrvávajícími komplikacemi při návratu zpět (např. Čína), proto je zde zastoupení konzultujících menší než bývalo obvyklé.

V případě, že víte o časovém úseku, kdy byste se nemohli konzultací zúčastnit, uveďte tuto informaci do poznámky v registraci.

Zároveň si Vás dovolujeme požádat o dodržování časového harmonogramu jednání a v případě nepředvídaných okolností, které by Vám zabránily jej dodržet, zavolat neprodleně na telefon 733 643 515 nebo 731 411 179.

Další informace s odkazem na registrační formulář naleznete v pozvánce.

Těšíme se na setkání s Vámi!

Za organizátory

Petra Šeráková

 

* Případná změna prostor v rámci Výstaviště PVA Letňany vyhrazena.

Šeráková Petra
kategorie Podnikatelské mise a semináře

MF vložilo do meziresortního řízení návrhy daňových úprav

Ministerstvo financí zveřejnilo v meziresortním připomínkovém řízení návrh novely daňových zákonů  – jinými slovy tzv. malý daňový balíček. Svaz průmyslu a dopravy jej nyní bude se svými experty analyzovat a vyhodnocovat ve vztahu k podnikatelské sféře.

Jak uvádí důvodová zpráva a na první rychlé zhlédnutí je jednou z nevýznamnějších změn, avizovaných již dříve ministerstvem financí a v programovém prohlášení vlády, zvýšení minimálního limitu povinné registrace k DPH z 1 mil. na 2 mil. Kč a možnost uplatnění paušální daně do stejné výše ročních příjmů (ministerstvo financí v oblasti paušální daně navrhuje zavést 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka, kdy se v každém pásmu bude platit jiná výše paušálních záloh na daně a pojistné). Obojí s cílem zjednodušit administrativu malým podnikatelům.

Ministerstvo financí vyslyšelo i požadavky předkládané Svazem průmyslu

Do tzv. malého daňového balíčku se Svazu průmyslu a dopravy podařilo prosadit i několik konkrétních požadavků. Jedná se zejména o prodloužení zrychlených odpisů pro firmy na letošní a příští rok. Mimořádné zrychlené odpisy byly i díky SP ČR zavedeny pro roky 2020 a 2021 a nyní se mají dále prodloužit, aby pomohly podpořit investice firem v současné situaci. Podniky by si tak mohly nadále odepsat majetek v 1. odpisové skupině (např. nástroje a nářadí) již za dvanáct měsíců oproti standartním třem letům a v 2. odpisové skupině (např. automobily, optické přístroje a zařízení) za dva roky namísto běžných pěti let (prvních 12 měsících do výše 60 % vstupní ceny a v následujících 12 měsících do 40 % vstupní ceny). Svaz průmyslu o prodloužení požádal zástupce vládní koalice několikrát již v loňském roce a ministra financí hned na první tripartitě, kde ministr přislíbil vyhovět. S ohledem na prodlužující se krizové období a nízké investice to považujeme za správný krok.

Mezi důležité změny patří také návrh na úpravy parametrů kontrolního hlášení DPH. S jeho zavedením se v minulosti podniky poměrně dobře vypořádaly, ale přineslo jim to další administrativu, náklady a často zbytečně vysoké komplikace například v dodržování krátkých lhůt pro vyjádření na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení. Pokud finanční správa vyžaduje dovysvětlení nějakých transakcí, termíny musí být odpovídající a zejména menší firmy by neměly uvrhovat do rizika nesplnění či placení dodatečných nákladů, i když firma má vše v pořádku. Novela v rámci zjednodušení zbytečně striktních požadavků navrhuje prodloužení lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na 17 kalendářních dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky příjemce či zmírnění sankcí (např. rozšíření možnosti prominutí pokut).

Novela legislativně „dotahuje“ i řešení daňových odpočtů na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání v době koronavirové pandemie, kdy se Svazu již dříve podařilo zabezpečit možnost jejich uplatnění i přes nesplnění podmínky doložení požadovaného rozsahu výuky při uplatnění odpočtu na nakoupený majetek kvůli covid restrikcím v daném období. Nyní se v legislativní podobě navrhuje fikce, že ve zdaňovacích obdobích započatých od 1. 4. 2019 do 30. 4. 2021 je podmínka využití majetku na odborné vzdělávání splněna.

Konkrétněji se zatím k návrhu daňových úprav vyjadřovat nebudeme. Nyní v rámci našeho Expertního týmu pro daně chceme návrh podrobně analyzovat a vyhodnotit nastavení výše uvedených změn a další návrhy ve vztahu ke skutečnému zjednodušování pro podnikatelskou sféru. Zásadní také bude ministerstvem financí zvažovaná velká novela, kde by měly být řešeny další významnější změny a kde diskuse Svazu průmyslu s ministerstvem financí již započaly.

Nad rámec výše uvedeného stávající vláda a poslanci vyslyšeli a schválili daňové úpravy, které mohou podpořit využívání nízkoemisních automobilů. Jedná se konkrétně o zkrácení doby odepisování dobíjecích stanic pro elektromobily z 10 na 5 let (tím investoři dosáhnou v prvních letech nižšího základu daně) a zejména snížení odvodu u služebního nízkoemisního vozu používaného pro soukromé účely z 1 % na 0,5 %. Soukromé využívání služebního vozidla se totiž považuje za nepeněžitý příjem zaměstnance, který dnes zvyšuje měsíční základ daně o 1 % vstupní ceny vozu. Plánované snížení odvodu na 0,5 % pro nízkoemisní vozidla plně vychází z dlouhodobého požadavku SP ČR.

 Autoři: Bohuslav Čížek, Milan Klempíř

kategorie Z hospodářské politiky

Zelená transformace Evropy je pro všechny herkulovským úkolem

Evropští občané a podnikatelé vidí svou budoucnost jako zelenou, klimaticky neutrální a sociálně spravedlivou. Podle evropského balíčku „Fit for 55“ musí země EU během nadcházejících osmi let snížit současné emise CO2 o dalších více než 30 %. Cílem je totiž snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Jak ale uspět a dosáhnout tohoto cíle v dramaticky a rychle se měnících podmínkách? Budeme mít dost sil a moci, abychom náš kontinent i zbytek světa vyslali cestou, na níž budeme muset drasticky snížit svou uhlíkovou stopu? To se týká nejen výrobců automobilů, ocelářů, leteckých společností, výrobců elektřiny či cementu. Každý z nás si bude muset ukrojit trochu ze svého pohodlí. Přečtěte si společný komentář Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Pierra Gattaze, prezidenta BusinessEurope.

Invaze Ruska na Ukrajinu však představuje další hrozbu pro mír a bezpečnost Evropy, její obyvatele i podnikatele. Firmy čelí masivnímu nárůstu cen energie, které na ně negativně dopadají. Zároveň musíme urychlit veškeré snahy o zajištění alternativních zdrojů dodávek energie i kritických surovin a komponentů. Stojí tedy před námi jasný herkulovský úkol: vytvořit kvalitní růst i klimaticky neutrální budoucnost a zároveň ochránit naše podniky, občany a zaměstnance před novými hrozbami.

OZELENĚNÍ EVROPY PŘINESE DVOJNÁSOBNOU SPOTŘEBU ENERGIE

Zelená transformace Evropy znamená pro naše podniky masivní rozšíření ekologické mobility stojící na lithiových bateriích, vodíku a obnovitelných palivech. Budeme muset masivně zrenovovat budovy, transformovat infrastrukturu a elektrifikovat průmyslové procesy, což by mohlo do roku 2050 více než zdvojnásobit celosvětovou poptávku po energii. Zároveň je ale třeba zajistit alternativní zdroje dodávek energie.

Je potřeba zvýšit veřejnou podporu a zrychlit lhůty pro vydávání povolení a instalaci zdrojů pro výrobu a distribuci čisté energie. To nám umožní postupně se zbavit fosilních paliv v energetice. A pro přechod na energetiku s nulovými čistými emisemi budeme muset využít všechny zdroje – energii větrnou, solární, jadernou, ale i vodík, obnovitelná paliva, energetické úspory i inovace produktů.

EVROPA SAMA ZELENĚJŠÍ SVĚT NEUDĚLÁ

Musíme zvážit i globální situaci. Evropa vypouští 8 % celosvětových emisí CO2 a svou klimatickou stopu snižuje mnohem rychleji než jiné velké ekonomiky. Klimatická opatření mohou ale být úspěšná pouze, budou-li se aplikovat celosvětově. To znamená, že evropský systém obchodování s emisemi musí udržovat dostatečný počet bezplatných povolenek na emise uhlíku, abychom nezničili miliony pracovních míst v ocelářském, hliníkářském, cementářském nebo chemickém průmyslu, u nichž hrozí, že budou přesunuty mimo EU.

Dokud velcí emitenti, jako jsou USA nebo Čína, ve svých klimatických ambicích pokulhávají, nižší klimatické ambice jim umožní levnější, ale už ne nutně udržitelnější výrobu. Evropské podniky musí mít kapacitu investovat do své vlastní transformace a vyrábět bezuhlíkovou ocel, chemikálie nebo hliník. Znamená to také, že musí být úspěšně otestováno tzv. uhlíkové clo (CBAM), které pomůže Evropě čelit úniku uhlíku a zabrání přesunu těžkého průmyslu do regionů s vyššími emisemi.

Bez správných nástrojů bude každá vláda v Evropě čelit úbytku pracovních míst a odporu veřejnosti. Skutečně se do roku 2026 zvýší celosvětový výkon z obnovitelných zdrojů o více než 60 %, jak se předpokládá? Pro představu to odpovídá současnému celosvětovému výkonu z fosilních a jaderných zdrojů.

Abychom zajistili ekonomicky úspěšnou transformaci, musíme zohlednit rychle se měnící situaci a přistoupit k této výzvě realisticky. Zaprvé, potřebujeme v Evropě silnou průmyslovou základnu s konkurenceschopnými podniky. Většina praktických řešení pro zelenou transformaci přichází přímo z průmyslu, jakákoli opatření snižující konkurenceschopnost evropských podniků by na ni proto měla negativní dopad. Za druhé, balíček „Fit for 55“ potřebuje komplexní „konfrontaci s realitou“. Prioritou musí být proveditelné časové harmonogramy a zjednodušení nových pravidel. Složitá regulace je skutečně nepřítelem inovací, a právě inovace potřebujeme, abychom zajistili budoucí řešení pro klimatické výzvy.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Pierre Gattaz, prezident BusinessEurope

Myšlenky komentáře byly publikované i ve sloupku, který vyšel v Mladé frontě Dnes 10. 5. 2022:

MF Dnes komentar Green deal 2022 05 10

Aktualizace: Mise do Egypta a Izraele je zrušena

AKTUALIZACE: Podnikatelská mise je pro tuto chvíli zrušena.

Navázat či rozvíjet obchodní kontakty v oblasti vodohospodářství, odpadního průmyslu, energetiky nebo vědy a výzkumu. To je cílem šestidenní podnikatelské mise Svazu průmyslu a dopravy ČR, která odletí v sobotu 7. května do Egypta a Izraele. Okolo dvou desítek exportérů tam pod vedením prezidenta Svazu Jaroslava Hanáka doprovodí ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou na její oficiální návštěvě.

„Těší mě, že s novou ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou vyrážíme na podnikatelskou misi do Egypta a Izraele. Máme možnost navázat na tradici cest s exportéry z environmentálních firem, kterou jsme započali s předchozí vládou,“ připomíná Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Pod jeho vedením míří na podnikatelskou misi do Egypta a Izraele zástupci tuzemských podniků, ale také výzkumných center a vysokých škol. V obou zemích na ně čeká podnikatelské fórum s tamními partnerskými organizacemi.

„Cesta do Egypta a Izraele naplňuje mé dvě letošní nejsilnější priority – úspěšné české předsednictví v Radě EU a téma ochrany vod. Program v Egyptě věnuji přípravám na 27. konferenci OSN o změně klimatu, která proběhne v listopadu v Sharm El-Sheikh. Na ní bude mít Česká republika roli předsednické země EU, proto teď v Egyptě povedu řadu přípravných jednání,“ popisuje Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí. 

Spolu s ní nejprve exportéři navštíví Egypt, z Káhiry se pak po dvou dnech v pondělí 9. května letecky přesunou do izraelského Tel Avivu. „V Izraeli chceme navázat na aktivní spolupráci našich zemí v oblasti ochrany životního prostředí a výměnu zkušeností zejména v oblasti úspor vodních zdrojů, čištění a úpravy vody, v nichž mají Izraelci inspirující nápady. Česká delegace představí řešení a technologie našich firem například v energetice nebo odpadovém hospodářství. Věřím, že tak významně podpoříme prezentaci a aktivity českých firem a jimi dodávaných environmentálních technologií a dále i spolupráci v oblasti akademické sféry, vědy a výzkumu,“ dodává Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí.

Exportéři během mise navštíví několik připravovaných nebo dokončovaných projektů z environmentální oblasti. Například novou odvodňovací čerpací stanici DRAIN 7 v deltě Nilu od české společnosti SIGMAINVEST. 

„Ve vodohospodářském, odpadním a energetickém průmyslu, zejména v oblasti energií z obnovitelných zdrojů, a také v oblasti vědy a výzkumu v environmentálních technologiích, jsou české firmy na světové špičce. Určitě můžou zahraničním partnerům nabídnout velmi kvalitní produkty, které pomáhají řešit ekologické problémy po celém světě,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PŘÍLEŽITOSTI VE VODÁRENSTVÍ, EKOLOGII I STROJÍRENSTVÍ

Environmentálnímu zaměření mise odpovídá i její složení. Z velké části se jí účastní firmy, které podnikají právě v tomto oboru. „Od podnikatelské mise očekáváme navázání kontaktů s místními vodárenskými společnostmi, neboť přesná a synchronizovaná měření průtoku a spotřeby vody, která jsou základem pro efektivní nakládání se zdroji pitné vody, by měla být předmětem spolupráce vodárenských společností a vývojových týmů napříč kontinenty,“ vysvětluje Tomáš Ditrt, generální ředitel společnosti RCD Radiokomunikace. Firma pro zákazníky zajišťuje například řešení rádiového spojení v podzemních prostorách, rozsáhlých budovách, silničních a železničních tunelech nebo v metru.

Do Egypta a Izraele míří i DEKONTA, jedna z předních environmentálních společností střední a východní Evropy, která nabízí komplexní balíček ekologických služeb. „Ačkoliv již v obou zemích částečně působíme a máme své zákazníky, vážíme si možnosti být součástí podnikatelské mise. Pod záštitou této prestižní akce bychom rádi navázali nové kontakty se seriózními partnery. Jako velmi hodnotné vidím setkání s řadou potencionálních klientů na jednom místě v rámci B2B jednání, která jsou na programu jak v Egyptě, tak v Izraeli,“ říká Petra Najmanová, vedoucí oddělení Výzkumu a vývoje společnosti DEKONTA.

S Izraelem i Egyptem má Česká republika aktivní obchodní bilanci. Mezi perspektivní obory v Egyptě patří zdravotnický a farmaceutický průmysl, obranný průmysl, vodohospodářský a odpadní průmysl, doprava a infrastruktura, energetika, stavebnictví nebo dovoz potravin. V Izraeli se pak můžou prosadit firmy podnikající v dopravním průmyslu a infrastruktuře, energetice, leteckém průmyslu, ICT či obranném průmyslu. 

Například do Egypta ale Česko tradičně vyváží i strojírenské výrobky, což dokládá i účast strojírenské firmy ŽĎAS. „Cestu vnímáme jako možnost rozšířit naše působení na nových trzích se zajímavým potenciálem. Doufáme, že se budeme moci seznámit s připravovanými investičními strategiemi a současně představíme naše výrobní možnosti jak v oblasti metalurgie, těžkého strojírenství, tak i v oblasti komplexních energetických projektů. Naše účast v této misi je současně i potvrzením faktu, že jsme významným průmyslovým partnerem na české straně,“ říká Pavel Cesnek, generální ředitel společnosti ŽĎAS.  

SVAZ PRŮMYSLU BY S EXPORTÉRY RÁD VYRAZIL JEŠTĚ NA FILIPÍNY NEBO DO THAJSKA

Svaz průmyslu a dopravy si uvědomuje, jak je důležitá diverzifikace českého exportu. Po dvou náročných letech pandemie je na ni navíc ideální čas. Proto by Svaz pro podnikatele rád zorganizoval v letošním roce i další exportní výpravy. „Jsem rád, že ministryně životního prostředí vyslyšela náš apel na více podnikatelských misí. V tomto roce bychom se s ní ještě rádi vypravili na Filipíny, ideálně v kombinaci s Thajskem, kde mají velkou šanci na uplatnění firmy, které nabízejí moderní technologie na ochranu životního prostředí. Velice si vážíme dosavadního proaktivního přístupu ministerstva životního prostředí, které jako jeden z mála resortů dostatečně vnímá důležitost podpory českých exportérů prostřednictvím podnikatelských misí,“ připomíná Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podnikatelské mise jsou přitom běžným nástrojem podpory exportu i v dalších zemích Evropské unie. Úspěšně tuto praxi vykonávají řadu let v Německu nebo Polsku. Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal pro firmy od roku 1993 už 208 podnikatelských misí do 107 zemí světa. Za tu dobu pomohl navázat obchodní kontakty v zahraničí více než 4 700 firmám. 

V loňském roce zorganizoval Svaz průmyslu kvůli doznívající pandemii celkem 5 podnikatelských misí, letos chce toto číslo určitě překonat. Nejbližší mise je v plánu už na začátku června do Spojených států amerických, kam exportéři doprovodí předsedu Senátu Miloše Vystrčila.

kategorie Tiskové zprávy

Zapojte se do průzkumu o udržitelnosti a získejte zajímavá data

Chtěli bychom vás požádat o laskavé vyplnění dotazníku, který se tématu udržitelnosti věnuje. Jako poděkování bychom vám následně poskytli podrobné výsledky. Díky nim získáte vhled nejen do tématu udržitelnosti jako takového, ale také zjistíte, jak daleko jsou ostatní se začleněním udržitelnosti do strategických plánů, jaká je motivace a povědomí o příslušné legislativě.

Téma udržitelnosti rezonuje naší společností čím dál častěji a hlasitěji. Přestože je samotný pojem “udržitelnost” velmi široký a často různě definovaný a vnímaný, tak už teď mění zajeté pořádky v energetice, výrobě, dopravě, službách, obchodu i investicích.

I kvůli připravovaným evropským návrhům v této oblasti (mj. směrnice CSRD a CSDD) jsme jako český byznys v situaci, kdy potřebujeme získat detailnější přehled, jak vy sami vnímáte udržitelnost ve svých firmách a provozech či investičních plánech.

Chtěli bychom vás proto požádat o laskavé vyplnění dotazníku, který se tématu udržitelnosti věnuje. Jako poděkování bychom vám následně poskytli podrobné výsledky. Díky nim získáte vhled nejen do tématu udržitelnosti jako takového, ale také zjistíte, jak daleko jsou ostatní se začleněním udržitelnosti do strategických plánů, jaká je motivace a povědomí o příslušné legislativě.

Shromážděná data pomohou také nám v SP ČR k vyhodnocení aktuálního stavu a definování problémů, se kterými se v rámci udržitelnosti potýkáte a tím i oblastí, v kterých vám můžeme pomoci. Na výsledky průzkumu také naváže náš expertní tým pro udržitelnost, který projednává a připravuje stanoviska k souvisejícím oblastem legislativy.

Dotazník naleznete zde: https://limesurvey.spcr.cz/limesurvey/index.php/243648?lang=cs 

Prosíme o vyplnění nejpozději do čtvrtka, 19. května 2022. 

V případě dotazů k tomuto průzkumu se obraťte na manažerku komunikace SP ČR Kateřinu Jungbauerovou kjungbauerova@spcr.cz

Děkujeme za vaši spolupráci.

V případě dotazů k tomuto průzkumu se obraťte na manažerku komunikace SP ČR Kateřinu Jungbauerovou na kjungbauerova@spcr.cz