Program vlády dostatečně neřeší digitální ekonomiku

Vláda představila v poslanecké sněmovně 12. ledna 2022 programové prohlášení. Svaz průmyslu s vládními stranami, premiérem a jednotlivými ministry znění vládního programu konzultoval a přicházel s konkrétními náměty a připomíkami. Díky Svazu průmyslu programové prohlášení obsahuje body, které jsou důležité pro rozvoj podnikatelského prostředí. Přesto vláda některým oblastem, jako je třeba regulace digitální ekonomiky a digitální transformace, nevěnuje v dokumentu dostatečnou pozornost. 

Svaz průmyslu oceňuje, že si vláda dala ve svém programu jasný cíl povznést Českou republiku mezi nejvyspělejší země světa. Svaz průmyslu tuto ambici prosazuje dlouhodobě a doporučil to i vládě při jednání k programovému prohlášení.

Do textu programového prohlášení se Svazu průmyslu podařilo prosadit několik bodů, které jsou důležité pro posílení konkurenceschopnosti a podnikatelského prostředí v příštích letech.

K ČEMU SE VLÁDA DÍKY SVAZU MIMO JINÉ ZAVÁZALA:

  • zjednodušení a zlepšení čerpání evropských dotačních programů,
  • zohlednění témat, jako jsou dekarbonizace, digitální transformace, oběhové hospodářství, rozvoj alternativních paliv nebo výzkum, vývoj a inovace, ve veřejných financích,
  • posuzování dopadů nové evropské a domácí regulace na průmysl, jednotlivé sektory a celou ekonomiku,
  • prosazování reálných příspěvků ČR k evropským klimaticko-energetickým cílům,
  • důraz na rychle dokončení notifikace tzv. kurzarbeitu,
  • větší otevření trhu práce pracovníkům ze zahraničí a výrazné zrychlení vyřizování žádostí o pracovní povolení,
  • zajištění rovného konkurenční prostředí pro české i zahraniční dopravce.

V některých oblastech, jako například regulace digitální ekonomiky či digitální transformace firem vláda doporučení Svazu průmyslu nezohlednila, stejně tak některé části vnímá Svaz průmyslu jako potenciálně rizikové či ne vždy dostatečně zohledňující roli a význam podnikatelského sektoru. Například Svaz průmyslu varoval před ohrožením Modernizačního fondu určeného k transformaci energetiky a průmyslu.

Celý komentář Svazu průmyslu a dopravy k vybraným částem programového prohlášení vlády.

kategorie Stanoviska SP ČR

Zveme na diskusi k tématu digitální daně

Téma digitální daně bude i přes hledání mezinárodního řešení zřejmě několik dalších let stále aktuální. Připravili jsme proto otevřenou diskusi i pro veřejnost. Uskuteční se 18. ledna od 10 hodin a připojit se k ní můžete zdarma.

Diskusi zahájí autoři analýzy „Vývoj, přípravy a realizace návrhů digitální daně“, kterou si můžete stáhnout zde.

Další detaily o celém procesu hledání vhodné formy digitálního zdanění a postupný vývoj úvah až k návrhům OECD nalezenete v aktuálním vydání Spektra na str. 30 a 31.

Rádi bychom umožnili i širší diskuzi. Připojit se k představení analýzy a k diskusi můžete 18. ledna 2022 od 10 hodin bez registrace prostřednictvím Google Meet na tomto odkazu.

Vladimír Štípek
kategorie Z hospodářské politiky

Zavřeli jsme část byznysu, protože nebyla šetrná k přírodě

„Když postavíte zelenou stavbu, tak je na pozemku lépe, než předtím. Vlastně tam postavíte les,“ říká Libor Musil, majitel společnosti Liko-S, která si z letošního Sněmu Svazu průmyslu odnesla ocenění pro Úspěšnou malou a střední firmu.

uhlir foto 52 optimized

Před časem jste se pustili do úplně nového oboru, což jsou zelené nebo také živé stavby. Proč jste začali na budovy sadit rostliny?
Se zelenými stavbami jsme začali před osmi lety, kdy jsme postavili první stavbu, u které teď sedíme. I když je teplo a svítí slunce, tak sedíme venku a je nám příjemně. Do naší první zelené stavby jsme přenesli zkušenosti ze stavby našeho rodinného domu. Nemohli jsme ho napojit na kanalizaci, tak jsme si udělali kořenovou čistírnu odpadních vod. Viděli jsme, jak voda, kterou jsme na pozemku zachytili, změnila okolí. Dřív to byla vyprahlá stráň a nejednou tam bylo lépe, než když jsme tam přišli.

Technologii zelených staveb jste si vymysleli sami?
Tenkrát zelené fasády na trhu neexistovaly. Experimentovali jsme, jak rostliny na fasádu dostat. Museli jsme přijít na kloub tomu, podle jakých principů příroda funguje. Jak se voda přes rostliny odpařuje. Když pod tu pokličku nahlédnete, zjistíte, že příroda kolem nás potřebuje daleko větší péči a pozornost.

Mělo toto poznání vliv na to, jak podnikáte?
Došlo nám, že stavební byznys, který děláme, a haly které stavíme, velmi škodí svému okolí. Tak jsme začali byznys měnit. Od 1. dubna 2021 jsme úplně zrušili divizi halových objektů, i když vydělávala velké peníze. Divizi zeleného stavění budujeme úplně od začátku, ale do budoucna půjdeme jen touto cestou.

Jaký je o zelené stavby zájem?
Roste. Byznysově to děláme třetím rokem. Už se dostáváme do černých čísel. Máme za sebou desítky projektů zelených fasád a zelených střech. V severních Čechách teď stavíme novou zelenou halu. Bude po té naší druhá v republice.

Museli jste kvůli budování zelených staveb najmout nové lidi jako zahradníky nebo botaniky?
Zatím ten tým ladíme. Je těžké dnes takové lidi najít. Pokud někde nejsou lidi, tak je to ve stavebnictví a zahradnictví. Nyní máme v zahradnickém týmu sedm lidí. Na jaře jich bude víc. Budujeme si také síť partnerů zahradních firem v regionech, které s našimi systémy budou pracovat.

Je mezi zákazníky nějaký segment, který má o zelené stavby větší zájem než ostatní?
Jsou zákazníci, kteří už pochopili, že když něco se stavbami neuděláme, tak to bude průšvih. Jeden metr čtvereční plochy konvenční střechy nebo parkoviště, když na něj zasvítí slunce, vydává energii 1 kilowatt. V tomto a příštím roce se v Česku plánuje postavit milion metrů čtverečních nových skladovacích hal, to už vydá na výkon jednoho bloku Temelína.

Stavba zelené fasády a střechy je dražší než konvenční budova. Vykompenzuje vyšší cenu investorovi třeba levnější údržba?
Údržba není levnější. Ale do přínosů musíte započítat i další věci, jako je třeba zdraví lidí. Protože ti lidé pak žijí v jiném prostředí. Pro investory by ale mohlo být zajímavé, že zelenou stavbou by mohli zastavět větší část pozemku, než je nyní povolená rozloha konvenční stavby. Stavební předpisy kvůli vlivu na okolí dovolují zastavět jen polovinu pozemku. Když postavíte zelenou stavbu, tak je na tom pozemku lépe, než když tam nic nestálo. Vlastně tam postavíte les. Chceme proto dosáhnout toho, aby investor mohl zastavět o dvacet nebo třicet procent víc pozemku. Pak už se mu i ta dražší investice vrátí.

Na podzim se v Česku opět rozjela vlna covidu. Přesvědčujete zaměstnance, aby se nechali očkovat?
Snažíme se apelovat na zodpovědnost. Protože zodpovědnost se projevuje v tom, že když něco můžu v určité situaci udělat, tak to musím udělat. Pokud se lidé mohou nechat naočkovat, tak to musí udělat. Jinak si nedovedu představit, jak tento problém, který nás už dva roky drtí, vyřešit.

Jak jste se s epidemií vyrovnali?
V roce 2020 jsme investovali nějakých patnáct milionů korun do ochrany lidí. Zorganizovali jsme jinak pracoviště. Investovali jsme do bezkonkurenčně nejlepších ochranných prostředků, které měly k dispozici i rodiny našich zaměstnanců. Dnes trpíme následky pandemie a různých podpor, které firmy kvůli ní dostávaly.

Pomoc firmám kvůli covidu nebyla správná?
Když tady byly minulé krize, tak nastartovaly růst nezaměstnanosti. V tom okamžiku se firmám uleví. Ty, které prosperují a můžou dát dalším firmám práci, mohou nabrat nové lidi. Dnes máme spoustu zakázek, ale nemůžeme je udělat, protože nemáme lidi. Další věc je, že nemáme materiál. Z minulých krizí mi vždy pomohli dodavatelé a zaměstnanci. Hrábli jsme si pěkně na dno, byli jsme pak silnější a nastartovali další růst.

To dnes nefunguje?
Dnes přijdeme za dodavatelem, aby nám dodal materiál. A on řekne: „Zaplaťte víc.“ Během tří měsíců nám stouply ceny profilů o 70 procent. Dodávky se zpožďují, některé profily nemáme a nemůžeme dokončit stavby. Před pandemií nám je dodávali za tři týdny, dnes jsou to tři měsíce. Sklo jsme měli za týden, dnes ho dostáváme za dva měsíce.

Není to jen dočasný výkyv, protože všechny firmy se po covidu rozjely, ale pořád trvají problémy s logistikou?
Je to výkyv, ale zpátky se to už nevrátí. Minimálně cenově. Modlíme se, aby se aspoň termíny dodávek vrátily na dřívější časy. Proti nám hraje, že firmy, které kontrolují zdroje, mají na trhu minimální konkurenci. U skla jsou na trhu tři dodavatelé, na hliníkové profily jsou dva. Najednou zjistili, že to funguje říct si o víc peněz, protože jim je musíme dát.

Firmu Liko-S jste už začal předávat synovi a dceři. Jak jste je zapojil do jejího řízení?
Zahájili jsme proces předávání někdy před třemi lety, kdy syn byl jmenovaný do exekutivního managementu a dostal pod sebe velkou část firmy. Tam prokázal, že mu to jde. Teď jsem mu předal řízení stavební divize. Vedle toho máme strojírenskou divizi, kde jsem ještě předsedou představenstva, ale tu měla na starosti dcera. Protože se jí narodilo miminko, tak se na chvíli stáhla. Po novém roce ale zase nastupuje a exekutivu převezme. Zároveň je v představenstvu stavební divize a syn bude v představenstvu té strojírenské.

Proč jste zvolil tento model?
Nechtěl jsem, aby je firma rozdělila, aby si každý hrál jen na svém písku. Síla rodinné firmy je právě v rodině, aby se mohli jeden o druhého opřít, poradit si, pomoct si.

(Jan Stuchlík)

 Článek vyšel v časopise Spektrum 1Q/2022. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Spektrum

Komentář prezidenta SP ČR k programovému prohlášení vlády

Vláda ČR dnes zveřejnila své programové prohlášení. Přinášíme vám první komentář prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka. Svaz průmyslu finální verzi dokumentu důkladně analyzuje a v nejbližších dnech přinese detailnější hodnocení jednotlivých částí.

„Jsme rádi, že si vláda v programovém prohlášení dala jasný cíl povznést Českou republiku mezi nejvyspělejší země světa. Za Svaz průmyslu tuto ambici prosazujeme dlouhodobě a doporučili jsme to i vládě při našem jednání k programovému prohlášení. Věříme, že průmysl v ČR a česká společnost ji při správném vedení může naplnit. Cestou k tomuto cíli je mimo jiné digitální transformace firem, ale i celé společnosti. Bez vlastních značek, produktů s vyšší přidanou hodnotou a na ně navázaných služeb se mezi TOP 20 zemí světa nedostaneme.

Aktivně jsme s vládou proto komunikovali a jsme rádi, že řadu podnětů Svazu vyslyšela a zařadila do programového prohlášení, například vyhodnocování dopadů na průmysl a podporu jeho modernizace, podporu projektů s vysokou přidanou hodnotou, exportu či otevření a vyšší flexibilitu trhu práce.

Bohužel zásadní legislativní návrhy, které budou určovat budoucnost digitální ekonomiky a způsob, jak k nim bude vláda přistupovat v prohlášení i přes naše opakované apely nejsou. Stejně tak nejsou dostatečně promítnuta konkrétní opatření v oblasti digitální transformace a využití evropských zdrojů. V programovém prohlášení je také několik problematických částí, například ohrožení Modernizačního fondu určeného k transformaci energetiky a průmyslu, či opomenutí řešení financování vodního hospodářství. Čekali jsme také větší docenění významu a podporu aplikovaného průmyslového výzkumu.

Věřím, že jsme s nastupující vládou nastavili konstruktivní dialog, který dále prohloubíme na lednovém jednání tripartity. Jedna věc je totiž programové prohlášení, a zcela jiná je realita. Za Svaz průmyslu mohu říci, že jsme plně připraveni spolupracovat se všemi ministerstvy, a také využít nadcházející české předsednictví v Radě EU, abychom Česko dostali zpět mezi lídry Evropy.“

kategorie Tiskové zprávy

Schodek státního rozpočtu loni dosáhl 420 mld. Kč

Podle aktuálních informací Ministerstva financí je zřejmé, že schodek za rok 2021 dosáhl 419,7 mld. Kč. Jedná se o historicky rekordní schodek, který předčil i deficit  367,4 mld. Kč z roku 2020, kdy česká ekonomika rekordně klesala (o 5,8 %). V roce 2019 byl schodek jen 28,5 mld. Kč, tehdy ale ekonomika byla  naopak ve velmi dobré kondici.

Rozpočtové provizorium

Nový rozpočet pro rok 2022 dosud nebyl schválen, takže v prvních měsících se postupuje podle tzv. rozpočtového provizoria, kde se vyplácí jen určitá část výdajů vycházející z hodnot loňského roku. Rozumíme, že nová vláda chce provést revizi návrhu rozpočtu, ale budeme rádi, pokud provizorium bude trvat co nejkratší dobu. Oceňujeme  proto deklarovaný záměr ministra financí zkusit připravit návrh nového rozpočtu co nejdříve a následně jej postoupit schválení Poslanecké sněmovně.

Nutné je si říct, že významná část rozpočtu je mandatorní, daná schválenými zákony a systémovými nastaveními. Bude proto nutné provádět i systémové změny, které je třeba řešit dlouhodobě a které se mohou v rozpočtu projevit až v budoucnu. Zároveň je třeba si uvědomit, že nejlepším nástrojem stabilizace veřejných financí je stabilní dlouhodobý ekonomický růst.

Věříme, že i za podmínek provizoria, které z podstaty věci některé zásadní problémy řešit nemůže, se nezapomene na kroky k zajištění dlouhodobé prosperity české ekonomiky. Nyní například stojí proplácení již schválených projektů aplikovaného výzkumu ze strany Technologické agentury ČR. To v současné situaci není dobrý signál inovativní firmy či výzkumné organizace. Navíc znovu byl zastaven několikrát odložený (nyní po třetí) program aplikovaného výzkumu Trend a dosud nebylo řečeno, kdy bude soutěž definitivně vyhlášena. Doufáme, že nová vláda bude tyto problémy urychleně řešit a podporu aplikovaného výzkumu, který má posouvat naši ekonomiku, stabilizuje.

Úprava rozpočtu a potřeba konsolidace

Při projednávání rozpočtu a návrhů vlády, které rozpočet ovlivňovaly, jsme několikrát upozorňovali, že takovýto deficit je vysoký a rizikový. Odráží často kroky, které nesouvisely přímo s pandemií a obnovou ekonomiky. Konsolidace je tedy na místě a stát musí začít efektivněji hospodařit. Vláda si ale musí dát pozor, aby nezaškrtila něco, co půjde proti cílům jako je digitální či zelená tranzice či podpora výzkumu, vývoje a inovací. Kromě rozpočtu jsou zde také prostředky z Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu či nás čekají ESIF fondy (evropské strukturální a investiční fondy) – ty musíme správně nastavit, nedávat zbytečné limitace a efektivně a včas využít,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pohled průmyslu

Je třeba si uvědomit jak dopady opatření, která v posledních letech strukturálně zatížila veřejné rozpočty, tak aktuální stav české ekonomiky a výzvy, kterým čelíme – dopady covidové krize, výsledky ekonomiky v posledních dvou letech, rostoucí zadlužení naší ekonomiky, vývoj cen energie a řada dalších. Z pohledu Svazu průmyslu chápeme a oceníme  racionální kroky ke stabilizaci veřejných financí. Prostor pro redukci výdajů zde určitě je (provozní výdaje, rychlost růstu platů,  slevy na jízdném, systémové změny, efektivita státní správy), nesmí ale dojít k nesystémovým změnám, které by podvazovaly příjmy nebo dále bez efektu pro naši ekonomiku zvyšovaly mandatorní výdaje. Problematické by bylo i ohrožení některých programů a výdajů spojených s dlouhodobým růstem.

Celkově nás zajímají zejména proinvestiční nástroje, kde vláda nesmí ohrozit aplikovaný výzkum, digitalizaci nebo dopravní infrastrukturu jako základu dlouhodobého růstu a tím i zdroje veřejných rozpočtů.

Složitou otázkou je například také růst cen energie, kde by se nemělo zapomínat na firmy. Firmy samozřejmě dělají samy opatření, jsou zvyklé na výkyvy, rizika. Mají ale investovat do své transformace, mají se věnovat modernizaci a vysoké růsty cen elektřiny i plynu ubírají některým průmyslovým firmám značné prostředky, které by mohly investovat. Přelévá se to také často do inflace pro všechny. Na firmy se ale stále zapomíná. K tomu je třeba garantovat, že budou včas a v plné míře z výnosů prodeje emisních povolenek vypláceny firmám kompenzace nepřímých nákladů (kompenzace v sousedních státech řadu let fungují a pokud by nebyly vypláceny, znamenalo by to pro české firmy konkurenční nevýhodu).

Věříme, že i návrh řádného rozpočtu na rok 2022, který by měl nahradit provizorium, bude důsledně diskutován se zástupci zaměstnavatelů. Konkrétněji rozpočet plánujeme probrat na nejbližším jednání tripartity.

kategorie Ekonomika v číslech

Markus Beyrer: Zelená transformace nesmí jít na úkor prosperity

Politici často nerozumí tomu, že průmysl schopný konkurovat na světovém trhu je základem evropské prosperity. „Proto neustále připomínáme, že nadcházející transformace, zejména ta zelená, se musí provést tak, aby evropské firmy zůstaly konkurenceschopné,“ říká Markus J. Beyrer, generální ředitel evropské podnikatelské konfederace BusinessEurope.

Česká republika bude ve druhé polovině roku 2022 předsedat Radě EU. Co od české vlády očekáváte?
Priority české vlády jsou v souladu s těmi byznysovými, což není v EU úplně běžné. Shodneme se třeba na významu obchodní politiky, otevřenosti trhů, prohloubení vnitřního trhu. Stejně tak máme podobný pohled na to, že při zelené transformaci definované Zelenou dohodou pro Evropu se nesmí zapomínat na konkurenceschopnost průmyslu. Takže na spolupráci s Českou republikou během předsednictví se těšíme.

beyrer web

Jakou roli by během předsednictví měl hrát Svaz průmyslu?
Svaz průmyslu a dopravy bude hrát důležitou roli. Pro nás bude představovat přímé spojení na představitele země, abychom mohli společně využít půlroční předsednictví optimálně. Svaz průmyslu se také bude významně podílet na pořádání červnové Rady prezidentů BusinessEurope, jejíž součástí bude také setkání s českými premiérem. Svaz průmyslu tím jen potvrdí, že je to nejsilnější průmyslový svaz v regionu střední a východní Evropy.

Česko má novou vládu. Co byste ministrům, z nichž pro mnoho bude předsednictví zcela nová zkušenost, poradil?
Nová česká vláda bude proevropská, což je dobrý základ pro předsednictví. Během naší prosincové návštěvy v Praze jsem získal dojem, že žádná zásadní změna ve vztahu k EU nepřijde. Je pochopitelné, že se vláda bude muset i kvůli covidové krizi věnovat prioritně domácím tématům. Nicméně předsednictví je unikátní šance, jak vylézt z národní ulity. Váš názor bude mít mnohem větší váhu. To by nová vláda měla brát vážně.

Jaká politická témata budou pro byznys v roce 2022 na úrovni EU nejdůležitější?
Bude hodně záležet na tom, co se podaří dokončit za slovinského předsednictví a jak daleko se dostanou Francouzi. Určitě to ale bude vnitřní trh. Víme, že francouzské předsednictví se bude zabývat digitálními pravidly DSA a DMA. Na stole bude také navrhovaný nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu, který má zajistit volný pohyb zboží, služeb a lidí v dobách krize. Tento nástroj podporujeme, protože se potřebujeme připravit na budoucí krize.

Tvořit se budou i nová pravidla pro snižování skleníkových emisí podle baličku Fit for 55.
To bude další klíčové téma. Francouzské předsednictví se bude muset věnovat reformě systému pro obchodování s emisemi (EU ETS), novému mechanismu pro zpoplatnění skleníkových emisí u dováženého zboží (CBAM) či Sociálnímu klimatickému fondu. Určitě je ale nestihne dokončit. EU bude řešit také sociální témata, jako je minimální mzda nebo směrnice o platové transparentnosti. Uvidíme, jestli je zvládnou Francouzi uzavřít.

Měla by být EU aktivnější v oblasti mezinárodních obchodních dohod?
Určitě by EU měla s jejich vyjednáváním pohnout. Francie nejspíš nebude kvůli jarním prezidentským volbám v této oblasti příliš aktivní. Proto bude důležité, aby se jim věnovalo české a po něm i švédské předsednictví. Na dokončení čeká dohoda s Chile, Mercosurem. Modernizaci potřebuje dohoda s Mexikem, zeměmi ASEAN. Začínají rozhovory s Indií. Dlouhodobá řešení bude muset EU najít i ve sporných otázkách se Spojenými státy, například u dotací pro letecké výrobce. Klíčové také bude udržovat dialog s Čínou.

V Pařížské deklaraci, kterou jste vydali před startem francouzského předsednictví, velmi často skloňujete slovo konkurenceschopnost. Znamená to, že politici nerozumí tomu, že Evropa potřebuje konkurenceschopný průmysl, který je základem evropské prosperity?
Nerozumí a musíme je na to proto pořád upozorňovat. Před třemi lety jsme vydali náš program Prosperita, lidé, planeta. V něm jsme řekli, že chceme, aby všechny tyto pilíře fungovaly. Politici totiž často zapomínají na to, že potřebujete prosperitu, abyste mohli řešit i ty dva zbývající pilíře.

Pravidelně se se špičkami EU potkáváte na tripartitních summitech. Co na nich zdůrazňujete?
Třeba předsedkyni Komise Ursule von der Leyen jsme vysvětlovali, že priority Komise, jak je přednesla ve Zprávě o stavu Unie, nebudou fungovat bez konkurenceschopných a úspěšných firem. Je dobře, že politici chtějí utrácet peníze proticyklickými opatřeními, když se ekonomice nedaří, ale tyto peníze je nutné také vydělat. Proto neustále připomínáme, že nadcházející transformace, z nichž ta zelená je nejvýznamnější, se musí provést tak, aby evropské firmy zůstaly konkurenceschopné.

beyrer web2

Zelená transformace bude stát spoustu peněz.
A tyto peníze nespadnou z nebe. Firmy si je musí vydělat, aby do zelené transformace mohly investovat. Když totiž neukážeme zbytku světa, že se zelená transformace dá udělat tak, abychom zachovali naši prosperitu, tak náš příklad nebude následovat a globální problém se změnou klimatu se nevyřeší. Dnes se EU na světových skleníkových emisích podílí 8 procenty, v roce 2030 to bude 5 procent.

Co konkrétně navrhujete?
Určitě je třeba zachovat systém povolenek, které firmy v chráněných odvětvích dostávají zdarma. To není nějaký zdroj zisků, jak říkají některé neziskové organizace, jsou to prostředky na nutné investice do transformace firem. V případě energetické účinnosti nyní Komise pracuje s absolutním stropem pro spotřebu energie. Ale pokud máme dekarbonizovat některé průmyslové sektory a zároveň nastavíme pevný strop pro spotřebu energie, omezíme tím průmyslovou výrobu. Cílem je přece snižovat emise CO2 a ne spotřebu elektřiny. Takže u energetických úspor je třeba přejít k měřítku energetické intenzity, čili spotřeby energie na jednotku produkce.

Evropské firmy a domácnosti se potýkají s vysokými cenami energie. Měla by Evropská unie přijmout nějaká opatření, aby jim od vysokých nákladů ulevila?
Jedna věc jsou krátkodobá opatření a jiná dlouhodobé změny na energetickém trhu. Podporujeme krátkodobá opatření, se kterými Evropská komise přišla. Dala členským státům prostor, aby byly flexibilnější v oblasti hospodářské soutěže, aby upravily DPH nebo přišly s určitými dotacemi. Je třeba, aby tato opatření pomohla nejen domácnostem, ale také firmám. Ve střednědobém výhledu vycházíme z toho, že zdražení je jen dočasné. Je proto předčasné se bavit o nějakých velkých reformách energetického trhu.

Jan Stuchlík

 

/

 

kategorie Evropská unie

Plán na zahrnutí jádra a plynu mezi čisté zdroje je pro ČR rizikový

Svaz průmyslu a dopravy ČR vydal stanovisko k doplňkovému delegovanému aktu v oblasti tzv. taxonomie. Zaslal ho premiérovi Petru Fialovi a zodpovědným ministrům vlády. Prvotní optimismus a reakci na publikovanou zprávu o plánovaném zařazení jádra a zemního plynu mezi čisté zdroje je třeba opřít o znalost detailu, a ten je bohužel z pohledu české energetiky velmi rizikový. Obě technologie jsou klasifikovány jako udržitelné pouze dočasně, u plynu jsou nastaveny velmi striktní podmínky u spoluspalování vodíku již v roce 2026, jádro bude za udržitelné považováno pouze do roku 2040 u stávajících zdrojů a 2045 u nových zdrojů.

„Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem – ať už velkým či malým modulárním, který se v ČR v souladu s taxonomií postaví,“ říká 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Beneš. Investice do 60letého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií. 

„Podle tohoto znění by plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebylo možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30% spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné,“ doplňuje Daniel Beneš, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Česká republika by měla zaslat Evropské komisi v příslušných termínech připomínky, resp. návrhy úprav textu tak, aby se text stal pro ČR akceptovatelný, a jeho podmínky pro ČR byly vůbec realizovatelné. Svaz průmyslu a dopravy je i se svými členy připraven na návrhu aktivně spolupracovat.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PŘIPOMÍNKY SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

a) Jádro

  • SP ČR kvituje, že je jádro kvalifikováno jako splňující kritéria čl. 10 odst. 2 i článku 17 nařízení 2020/852, tedy je kvalifikováno jako významně přispívající ke zmírnění změny klimatu a významně nepoškozující environmentální cíle; je však takto kvalifikováno pouze dočasně, do roku 2040, resp. 2045 – oproti technologii obnovitelných zdrojů, což SP ČR považuje za diskriminační.
  • Rok 2040, resp. 2045 představuje nejistotu jak z hlediska provozu stávajících jaderných elektráren, tak i z hlediska provozu nových jaderných zdrojů a reportingu jejich tržeb, atd.
  • Rok 2045 může znamenat zásadní překážku i pro rozvoj SMR.
  • Návrh počítá s posuzováním taxonomických kritérií v rámci notifikace dle článku 41 EURATOM. Notifikaci rozšiřuje na de facto jakoukoli investici, což bude znamenat nepřiměřenou zátěž, jak administrativní, tak časovou z hlediska zdržení investice (pro Evropskou komisi nejsou stanoveny žádné lhůty, atd.). SP ČR má pochybnosti i o tom, zda v tomto případě může mít Evropská komise pravomoc posoudit jakoukoli investici, když jí tuto pravomoc nepřiznává relevantní nařízení.

b) Plyn a plynová kogenerace

  • SP ČR se domnívá, že taxativní a kumulativní podmínky stanovené pro nové plynové/plynové kogenerační zdroje jsou nepřiměřeně striktní zejména z časového hlediska, takže je otázka, jak se k nim investor může zavázat, např. podíl spoluspalování 30 % vodíku/bioplynu k 1. 1. 2026 není v ČR reálně proveditelný.
  • Zelený vodík se v současné době v čl. státech nevyrábí ve velkém měřítku, vyrábí se většinou v pilotních režimech a pouze za využití dotačních prostředků. 
  • Dále, plynová infrastruktura není uzpůsobena pro jeho využívání, popř. neexistuje.
  • V rámci posuzování, zda nelze plynový zdroj nahradit OZE, nejsou 
    • zmíněna složitá povolovací řízení (nejsou řešena obecně vůbec) a rovněž „neakceptace“ např. větrných elektráren ze strany veřejnosti, takže možnost výstavby OZE může být pouze teoretická.
    • uvažovány další nutné investice do elektrických distribučních sítí  (TSO, DSOs) v důsledku značné decentralizace výrobní základny.
  • Podle návrhu nelze stavět plynové zdroje „na zelené louce“, ale vždy je vázáno na náhradu vysoce-uhlíkového zdroje. SP ČR se domnívá, že by tato podmínka měla být posuzována nikoli v lokalitě, ale v rámci celého čl. státu.

Dále se SP ČR domnívá, že ČR bude muset urychleně zásadně aktualizovat ne jenom svou energetickou koncepci (ASEK), ale také svojí vodíkovou a OZE strategii. 

kategorie Tiskové zprávy

SP ČR přeje úspěšný rok 2022!

Máme za sebou další náročný rok. Řada odvětví a firem ho i přes všechny nástrahy zvládla velmi dobře. Pojďme s optimismem do roku 2022, i když minimálně první polovina bude ještě těžká. Svaz průmyslu a dopravy ČR přeje mnoho zdraví a štěstí do nového roku! PF 2022

kategorie Aktuálně

Pravidla plošného testování zaměstnanců od 17. ledna 2022

Od 17. ledna 2022 budou mít zaměstnavatelé soukromé sféry i státní správy povinnost testovat antigenními testy (samotestovací sady) plošně všechny své zaměstnance, nehledě na stav jejich očkování. Přinášíme pro vás proto přehled pravidel, která by plošné testování mělo splňovat:

  • testování bude probíhat min. jedenkrát za tři dny, s max. odstupem pěti dnů (např. víkendy, nepravidelné směny apod.),
  • tato plošná povinnost potrvá min. dva týdny,
  • po min. dvou týdnech se tato plošná povinnost změní na povinnost testování těch, kteří nejsou očkování 3. dávkou (booster),
  • vláda dojedná se zdravotními pojišťovnami, aby prováděly úhradu dotace za povinné antigenní testování (60 Kč za provedený test). Žádosti budou moci firmy začít podávat 1. ledna, a to i za listopad, a poté vždy zpětně za předchozí měsíc.

Svaz průmyslu a dopravy vyjadřuje firmám podporu v ochraně zdraví zaměstnanců a zároveň podnikům doporučuje, aby neodkládaly nákup testů pro samotestování zaměstnanců. Testy, které splňují požadavky Ministerstva zdravotnictví, jsou uvedené opět na stránkách ministerstva.

„S testováním v podnicích souhlasíme, pomůže udržet epidemii pod kontrolou. Frekvence testování dvakrát týdně bude pro firmy výzva, zejména pro ty velké. Uděláme maximum, abychom zajistili ochranu zdraví zaměstnanců. Potřebujeme, aby stát firmám začal testy co nejrychleji proplácet. Klíčová věc, kterou musíme s vládou vyřešit, je karanténa. Nemůžeme si dovolit, aby byli lidé vyřazení z práce jen proto, že nebudou rychle dostupné kapacity ověřujících PCR testů. Vláda by měla reagovat také na dostupné informace o kratší délce infekčnosti omikronu a podle toho karanténu zkrátit,“ upozorňuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ještě jedná o podmínkách případných karantén u pozitivně testovaných zaměstnanců. Svaz požaduje, aby stát zajistil dostatečnou kapacitu potvrzovacích PCR testů pro případ, že plošné antigenní testování ve firmách odhalí nakažené zaměstnance. Budeme také usilovat, aby případný výpadek zaměstnance z pracovních povinností byl na co možná nejkratší dobu a reflektoval skutečné riziko. Při jednání s hlavní hygieničkou jsme byli také ujištění, že námi doposud doporučená hygienická opatření (sepsaná v Hygienickém manuálu SP ČR) by měla být dostačující i pro očekávanou vlnu související s variantou Covid-19 Omikron.

kategorie Právní infoservis

Anketa: Jak vidí osobnosti průmyslu rok 2022

Green Deal, ceny energií či nedostatek lidí a covid budou ovlivňovat podnikání v roce 2022 podle českých průmyslníků, jejichž práci Svaz průmyslu v předešlých letech ocenil na svém Sněmu.

Otázka: Co bude v roce 2022 nejvíc ovlivňovat vaše podnikání, ať už pozitivně nebo negativně? Očekáváte nějaké trendy?

PETR BILAVČÍK
ŘEDITEL PRIMA BILAVČÍK

V době, kdy investoři tipují krach na burze jako v 1929, ČNB dělá kroky v protikladu k jiným světovým bankám, Green Deal je politické divadlo před otevřenými ústy realistů, kdy pouze tipujeme, co Asie ještě dodá, trh práce je přehřátý, že na něm vaříme vodu na kávu, je složité cokoliv sdělit, aby měl závěr ještě smysl. Trendy očekávám zejména z oblasti odborů a jejich hlavního proklamátora, jenž bude s vidinou možné „kandidatury na prezidenta“ trousit fráze, podložené nulovou zkušeností s řízením podniku. Stejně i trend, že každá firma musí držet lidi i když mají jenom jednu ruku. Pokud je propustí, personál s lepším handicapem nenajdou. Jinak jsem pozitivní člověk a věřím, že v roce 2023 se snad začneme hrabat ze dna a stejně tak věřím, že udržitelnost nemůže být motorem kapitalismu.

OTTO DANĚK
PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA ATAS ELEKTROMOTORY NÁCHOD

Věci, které nás budou v příštím roce ovlivňovat, bude více, než bývalo zvykem. Bude to Covid, ten nás bude doprovázet i v letech dalších. Nepočítám ani s tím, že by inflace zaparkovala v mantinelech, které má stanoveny ČNB. Poroste tlak na mzdy, koruna bude posilovat, ceny energií snad na alespoň kratší čas mírně poklesnou, aby nabraly sílu k dalšímu růstu. Bude nutné zahájit konsolidaci veřejných financí a pokud nová vláda najde dostatek odvahy, tak i důchodovou reformu. Jedno ani druhé se nezvládne v roce 2022, ale bude to běh na dlouhou trať a škoda každého ztraceného dne. Myslím, že toho pozitivního moc nebude a o to důležitější bude najít společný konsensus napříč všemi zúčastněnými. A to nemluvím o elektromobilitě a Grean Dealu, které přisypou další písek do průmyslového soukolí.

JOSEF LÁT
VEDOUCÍ OBCHODNÍHO TÝMU BENEŠ A LÁT A.S.

Vnímáme snahu odklonit se od závislosti na dodávkách z Asie. Jsem opatrný v hodnocení, že je to za každou cenu. Myslím, že tlak na cenu znovu vyhraje. Změna v uvažování, že je potřeba poptávat a spolupracovat uvnitř Evropy, je ale patrná a svádí k optimismu. Příslib do budoucnosti vidím v podobě nové vlády, která by měla mít schopnost pochopit, že česká ekonomika ještě nějakou dobu bude potřebovat lidské zdroje. Na druhou stranu přebírá ekonomiku s podlomeným zdravím a málo příznivou krátkodobou prognózou. To je riziko, že se nejprve soustředí na řešení deficitů a financování dluhu. Práce s pracovním trhem a otevření hranic pro zájemce o práci ze širší Evropy bude až další v pořadí. To je hrozba. Růst cen vstupů a jejich nedostatek zjevně nezmizí ani s novým rokem. V delším horizontu to bude roztáčet inflaci a tlak na růst mezd. Nabízí se přechod od montoven k mozkovnám, aby rostla produktivita práce, ale tento skok nenastane tak rychle, aby mohl pokrýt zdražení lidských zdrojů. Otázkou je také vývoj pandemie.

PETR MRKOS
ŘEDITEL SHM, S.R.O.

Očekávám, že se nás i v příštím roce nejvíce dotkne chování české společnosti a její váhavá přizpůsobivost změnám. Myslím, že mnozí podvědomě už v době konjunktury čekali pohromu, možná i nějaký kolaps globálních principů. Jakmile to s covidem, dodavatelskými potížemi, politickými a ekonomickými důsledky změn klimatu přišlo, zíráme, kopeme okolo, nebo jsme zbrklí.
SHM má díky vlastnímu R&D stále mnoho novinek, které průběžně představujeme. Daří se nám využívat vzniklý prostor v omezených provozech pro testování nových PVD povlaků. Je čas i na revizi starých, dříve hodnotově nevýznamných věcí, které při aktuální poptávce po úsporách energií, materiálů a renovacích či recyklacích mohou být znovu uplatnitelné. Potřebujeme ovšem, a to asi nejen v Česku, atmosféru odpovědnosti, sebevědomí a naděje.

JAN RÝDL
ČLEN SPRÁVNÍ RADY TOS VARNSDORF A.S.

Komentovat situaci způsobenou pandemií nemá smysl. Bohužel, silně ovlivní i rok 2022. Očekávám však, že trh s obráběcími stroji se v horizontu jednoho roku vrátí na úroveň 2019. Bude ale vyžadovat nová produktivnější řešení a širší nabídku doprovodných služeb. To považuji za trend, na který musí výrobci reagovat. Velkou nejistotou jsou zostřující se vztahy mezi ČR, potažmo EU a některými Východními zeměmi. Pro mnoho výrobců jsou rusky mluvící země velkou příležitostí, která však může v důsledku restrikcí brzy skončit. Tyto země své technologické potřeby začínají řešit s jinými partnery a za krátký čas se můžeme dostat do pozice outsiderů. To je také trend, na který bude reakce složitější a dražší. Jsem přesvědčen, že i to zvládneme a obor obráběcích strojů se udrží v hlavním světovém pelotonu.

Článek vyšel v časopise Spektrum 1Q/2022. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Spektrum