Česko potřebuje víc než jen dotace

Svaz průmyslu, stejně jako průmyslové asociace v Evropě, připravuje náměty pro dlouhodobou obnovu ekonomiky. Reformy by měly zvýšit její odolnost vůči krizím a zlepšit její konkurenceschopnost.

Vláda má ještě dva roky na provedení zásadních změn, které jsou důležité pro dlouhodobou konkurenceschopnost českého průmyslu a české ekonomiky. Na loňském Sněmu Svazu průmyslu s těmito slovy předával jeho prezident Jaroslav Hanák seznam úkolů premiérovi Andreji Babišovi. Psal se 7. říjen. O měsíc a deset dnů později se kdesi ve střední Číně nakazil první člověk novým typem koronaviru.

graf1 spektrum 2020 3q

Uplynul půlrok, svět je kvůli koronaviru vzhůru nohama a apel Svazu získal ještě více na aktuálnosti. Firmy, které ještě před pár měsíci zápasily s nedostatkem zaměstnanců, aby mohly vyřizovat přibývající zakázky, nyní hledí do temné budoucnosti. V květnovém průzkumu Svazu průmyslu hlásila skoro polovina firem, že v květnu a červnu očekává propad zakázek ve srovnání s loňským rokem o více než 40 procent.

Vláda, i pod tlakem Svazu průmyslu a dopravy, přišla poměrně rychle s programy, které některým firmám pomohou nynější krizi lépe přežít. Jenže rychlý návrat k předkrizovému růstu a dlouhodobé prosperitě nezajistí dotace, sociální programy ani státní záruky za úvěry. „Vláda by měla mířit na vzdálenější horizont. Teď má šanci provést systémové změny, které dlouhodobě zanedbávala a k nimž jsme ji řadu let, nejen na loňském Sněmu, vyzývali,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Zlepšit trh práce
Navzdory programu Antivirus, který pomohl firmám udržet si zaměstnance, čeká trh práce šok. Počet nezaměstnaných roste. Z 200 firem, které se účastnily květnového průzkumu Svazu, 40 procent uvedlo, že už začaly propouštět, nebo se na tento krok chystají. Vláda by proto měla přijít s nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, které pomohou po oživení vrátit pracovníky s potřebnými dovednostmi a kvalifikací do firem. Protože mezitím se podniky dál posunou v míře své digitalizace.
Zkušenosti s fungováním programu Antivirus by měl stát přetavit do vytvoření systémového nástroje, který podobně jako v Německu tzv. kurzarbeit, bude pomáhat firmám překonávat krátká období poklesu zakázek a zpomalování ekonomiky. Firmy by z něj získaly pomoc pro své částečně nezaměstnané pracovníky až na jeden rok. „Výhodou německého modelu také je, že je spravedlivý ke všem zaměstnancům, protože příspěvek na mzdy vypočítává z čisté mzdy. Nikoliv z náhrady mzdy, která se pro jednotlivé překážky v práci liší,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Investovat do digitalizace
Koronavirová krize ukázala, že podniky, které investovaly do své digitální transformace, se s ní dokázaly vyrovnat mnohem lépe. „Firmy, které již běžně využívají nejen vzdálený monitoring, ale i řízení technologických zařízení ve vlastní firmě i u svých odběratelů, byly určitě ve výhodě. To, co si během krize firmy vyzkoušely, povede k dalšímu snižování osobních a cestovních nákladů třeba při servisních zásazích a údržbě dodaných produktů,“ upozorňuje Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy.

Na podporu investic do nových technologií spojené s digitální transformací firem by se měla zaměřit také vláda. Tím posílí jednak odolnost firem v dobách krize, jednak zvýší jejich dlouhodobou konkurenceschopnost. Své digitální transformaci se musí ještě intenzivněji než dosud věnovat také veřejný sektor.
Typickým příkladem je školství. „O digitálním vzdělávání jsme vedli salónní diskuse už při přípravě strategie 2030. Současná zkušenost nám drsně ukázala, že e-vzdělávání by se mělo stát základní digitální službou, která je pro fungování ekonomiky stejně podstatná jako například elektronické bankovnictví,“ tvrdí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy.

graf2 spektrum 2020 3q

Zjednodušit daně a regulaci
Propad ekonomiky kvůli koronavirové krizi připraví stát o část příjmů. Přesto by bylo vhodné, aby se vláda věnovala systémovým změnám v daních, které mohou urychlit zotavení firem. „Mezi taková opatření bezpochyby patří otázky odepisování. S ministerstvem financí již diskutujeme o zvýšení hranice majetku a technického zhodnocení, do níž lze investice dát přímo do nákladů, či o zrychlení odpisů,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, hlavní ekonom a ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu.
Samozřejmostí musí být přehodnocení přijímané regulace. Přednost by měly mít výhradně ty předpisy, které zlepší podnikatelské prostředí. Naopak regulace, která firmám komplikuje život, by měla vláda rychle změnit, nebo přímo zrušit. O totéž by se měla snažit také na evropské úrovni.

Vláda má nyní unikátní příležitost opravdu nasměrovat českou ekonomiku mezi dvacítku nejvíce konkurenceschopných zemí na světě. A pomoci českým firmám, aby z krize vyšly jako noví vítězové.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 3Q/2020 čtěte zde.

kategorie Z hospodářské politiky

Firmám chybí zakázky. Šetří, ale ve velkém nepropouštějí

Koronavirová krize nekončí. Firmám stále chybí zakázky. Zatím reagují především úsporami v nemzdových nákladech. Masové propouštění nechystají. Ovšem řada firem už nyní přemýšlí, jak do budoucna zvýšit svou odolnost proti podobným krizím. Hledají nové obchodní modely, plánují rozšířit paletu nabízených produktů, změnit své dodavatelské a odběratelské řetězce a investovat do digitální transformace. Zjistil to červnový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, kterého se zúčastnilo 135 podniků.

Čtyři měsíce od vypuknutí koronavirové epidemie se v českých firmách začínají objevovat myšlenky, jak by měly zvýšit svou odolnost vůči budoucím krizím. Stát jim v tom může pomoci tím, že zlepší podmínky pro firemní investice, vyplývá z červnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, který mezi 135 firmami mapoval dopady nynější krize.

„Už jednáme s ministerstvem financí například o zrychlení daňových odpisů. Firmy by rychleji dostaly výdaje na investice do nákladů. Z našeho průzkumu vyplynulo, že takové opatření by pomohlo firmám z automobilového, chemického či elektrotechnického průmyslu. Důležité pro posílení odolnosti firem vůči krizím je také usnadnit investice do výzkumu a vývoje a spolupráci mezi firmami a akademickou sférou,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Hlavní opatření, do něhož firmy hodlají do budoucna investovat, je u 45 procent účastníků průzkumu hledání nových obchodních modelů. Více než třetina podniků chce v reakci na nynější krizi rozšířit své produktové portfolio, aby nebyly závislé jen na jednom nebo několika málo odběratelských řetězcích. To bude vyžadovat investice do vývoje a inovací. Čtvrtina firem hodlá svou odolnost posílit investicemi do digitální transformace.

pruzkum 2020 06 reakce na krizi

„Je pozitivní, že řada firem už hledá aktivně i jiné cesty z krize než jen úspory v nákladech. Ukázalo se, že už nyní měly výhodu podniky, které investovaly do své digitální transformace. Náš průzkum ukázal, že investice do digitalizace zvažují jako cestu z krize především velké firmy. Stejně by ale měly uvažovat i střední a menší firmy, které jsou k dopadům podobných krizí náchylnější,“ dodává Jaroslav Hanák.

NÁVRAT K NORMÁLU BRZDÍ NEDOSTATEK ZAKÁZEK

Největší brzdou pro návrat k předkrizové úrovni výroby je u 77 procent účastníků průzkumu nedostatek zakázek. Problémy obchodních partnerů označila jako hlavní překážku plné obnovy provozu polovina respondentů. „Čistě restriktivní omezení ze strany státu jako na začátku epidemie se už na omezení výroby podílí v menším měřítku. Nyní jsme ve fázi, kdy se efekty krize u nás i v zahraničí přelévají do reálné ekonomiky právě prostřednictvím úbytku zakázek,“ říká Jaroslav Hanák.

pruzkum 2020 06 brzdy provozu

Propad zakázek o více než 20 procent hlásí 52 procent účastníků průzkumu. Týká se to hlavně firem z automobilového průmyslu, elektrotechnického průmyslu, sklářského průmyslu, chemického průmyslu, slévárenství, strojírenství, ale také výzkumných organizací.

Od dubna roste podíl firem, které očekávají v příštích dvou měsících meziroční propad v objemu zakázek od 20 do 40 procent. Jestliže v dubnu jich bylo 20 procent, na konci června se jejich podíl dostal na třetinu. Více tento pokles dopadá na velké firmy. Naopak propadem zakázek o více než 40 procent jsou ohroženy především malé podniky.

Průzkum naznačuje, že se přestává zhoršovat platební morálka odběratelů. V dubnu si třetina firem stěžovala, že jim odběratelé přestali platit ve lhůtách splatnosti. Nyní opožděné platby faktur hlásí 18 procent respondentů. Naopak roste podíl firem, které se s odběrateli dohodly na prodloužení splatností, z dubnových 10 procent na červnových 29 procent.

FIRMY NECHYSTAJÍ MASOVÉ PROPOUŠTĚNÍ

Mezi účastníky průzkumu od dubna narostl podíl firem, které navzdory krizi neplánují propouštět. V červnu jich bylo 55 procent. Přesto roste také počet podniků, které už musely počty svých zaměstnanců snižovat. Zatímco v dubnu propouštělo necelých 5 procent respondentů, na konci června to bylo 14 procent. Dalších 16 procent firem s výpověďmi čeká do září, jestli bude i na podzim pokračovat program Antivirus na kompenzaci části mzdových nákladů ze strany státu. Ten nyní funguje do konce srpna.

„Je vidět, že se firmy snaží zaměstnance udržet. Pomáhá jim v tom program Antivirus. Zároveň si uvědomují ze zkušeností z předchozích let, jak složité je kvalitní zaměstnance získat a udržet si je. V každém případě propouštění je standardní reakcí na krizi. Dá se čekat, že počet nezaměstnaných bude stoupat,“ tvrdí Jaroslav Hanák.

pruzkum 2020 06 propousteni

Nedostatek zakázek také donutil značnou část firem přehodnotit investiční plány na letošní a příští rok. Dvě třetiny respondentů uvedly, že investice budou letos nižší, než plánovaly. Pro příští rok hodlá investovat méně než letos 43 procent podniků, které se průzkumu zúčastnily. Dominantně jde o firmy, kterým se propadly zakázky o více než 20 procent.

„Opatrnost ve výhledu zakázek a investic znamená, že ekonomické oživení může být pomalé. Rozhodnou teprve následující měsíce. Bude hodně záležet na tom, jak rychle se situace v Česku, ale také v zahraničí, stabilizuje,“ uzavírá prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum se uskutečnil od 24. do 29. června 2020. Ze 135 firem, které se ho zúčastnily, bylo 30 procent malých podniků do 50 zaměstnanců, 33 procent středních podniků s 51 až 250 zaměstnanci a 37 procent velkých firem nad 250 zaměstnanců.

Kompletní výsledky najdete zde.

kategorie Tiskové zprávy

Žádáme vládu, aby schválila podpůrná daňová opatření

Svaz průmyslu a dopravy ČR upozornil ministryni financí Alenu Schillerovou a následně na jednání tripartity vládu, že je potřeba urychleně řešit oživení ekonomiky a opatření, která k tomu mohou dále pomoci a mají pozitivní ekonomický a investiční efekt. Tato opatření navíc mají v řadě případů minimální dopad na rozpočet nebo jako v případě zrychlených odpisů pouze dopad přesunutý v čase.

„Spolupracovali jsme v pracovním týmu ministryně financí na opatřeních v oblasti daní, která pomohou nakopnout ekonomiku. Je důležité, aby je vláda projednala a schválila. Požadujeme mimořádné zrychlené odpisy, zvýšení limitu odepisování majetku nebo snížení odvodu zaměstnance za využívání služebního nízkoemisního vozidla k soukromým jízdám z 1 % na 0,5 % pořizovací ceny,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj po jednání tripartity.

Vláda by neměla pouze vynakládat prostředky na jednorázová opatření, ale je třeba myslet i na restart ekonomiky. Navržená opatření samozřejmě sama o sobě nevyvolají plošně vyšší investice a nákupy u všech podnikatelských subjektů, ale mají svou pozici v mozaice kroků při restartu ekonomiky. „Vážíme si toho, že ministryně financí Alena Schillerová vyjádřila při dosavadních jednáních ochotu odborně návrhy připravit a diskutovat se Svazem a dalšími asociacemi a komorami. Tato opatření požadujeme již delší dobu, každopádně jsme chápali, že je třeba je věcně co nejlépe připravit a prodiskutovat. Nyní je čas udělat krok dál a zařadit je při restartu ekonomiky,“ upozorňuje Andrea Gontkovičová, členka představenstva Svazu průmyslu a dopravy zodpovědná za oblast daní.

Myšlenku stimulačního nastavení odpisů jako efektivního nástroje proti dopadům pandemie a krize či logiku snížení odvodu pro nízkoemisní vozy ze současného 1 % na 0,5 % podpořili i odborníci Expertního týmu Svazu průmyslu pro daně a pojištění.

POŽADOVANÁ VYBRANÁ OPATŘENÍ PRO RESTART EKONOMIKY V OBLASTI DANÍ

  • Mimořádné zrychlené odpisy

Konkrétně zkrácení doby pro odepisování v 1. odpisové skupině z 3 na 1 rok a ve 2. odpisové skupině z 5 na 2 roky, a to v letech 2020 a 2021. Návrh na mimořádné zrychlené odpisy není žádnou novinkou, Česká republika jej již aplikovala v letech 2009 a 2010. Opatření by se plošně týkalo nákupu majetku v příslušných odpisových skupinách a přispělo k oživení trhu skrze například investičně pozitivní efekt, který má zmírnit odkládání nákupu majetku. Střednědobě má rozpočtově neutrální dopad, byť záporná část dopadu na veřejné finance je přesunuta zejména do prvního roku.

  • Zvýšení limitu odepisování hmotného majetku

Od roku 1998 nedošlo k jeho valorizaci. Zvýšení hodnoty limitu by vedlo ke snížení administrativy a představovalo by i dílčí podpůrný efekt v rámci ekonomicky stimulačních opatření.

  • Snížení odvodu za využívání služebního vozidla k soukromým jízdám z 1 % na 0,5 % u nízkoemisních vozidel

„Toto opatření motivuje zaměstnavatele i zaměstnance akceptovat ekologičtější, ale dražší vozy, a obnovit firemní flotily vozidly novějšími, nízko-emisními. Dle názoru ministerstva financí by byl jeho fiskální efekt neutrální. Ačkoliv rozsah podobných opatření v řadě zemí v Evropě je širší, vláda by tím deklarovala, že činí alespoň dílčí kroky na vytváření motivačního prostředí pro čistou mobilitu,“ říká Andrea Gontkovičová, členka představenstva Svazu průmyslu a dopravy zodpovědná za oblast daní.

Svaz s rezortem financí diskutoval také například o dočasném zkrácení lhůty pro vytvoření 50 %, případně 100 % opravné položky na 6 měsíců či zkrácení doby odepisování u audiovizuálních děl na 3 měsíce. Kromě těchto opatření, která by nyní měla být přijata „narychlo“, bude třeba, aby se ministerstvo financí v budoucnu věnovalo i dlouhodobým systémovým změnám, jako například revizi stávajícího nastavení odepisování hmotného majetku či možnosti snížení počtu odpisových skupin.

Bohuslav Čížek, Vladimír Štípek

kategorie Z hospodářské politiky

Evropské unii předsedá od července Německo

Začátkem července 2020 se ujalo předsednictví v Evropské unii Německo (DE PRES), silné, zkušené a jistě schopné vyvést Evropu z krize způsobené pandemií COVID-19 a pomoci ji k hospodářské obnově. Znamená to pokračovat v krizovém managementu, poučit se z této nové krizové zkušenosti a směřovat k hospodářské obnově a sociální kohezi.

Těžištěm německého předsednictví bude dokončit jednání o budoucím finančním rámci a realizovat program pro Novou generaci. To všechno bude doprovázeno ukončením jednání o budoucích vztazích EU a UK a vybudováním ambiciózního a komprehensivního partnerství.

Nosnými prioritami DE PRES jsou tyto oblasti:

  • Udržitelná zelená obnova v souladu s evropskou Zelenou dohodou
  • Digitální transformace
  • Posílení ekonomické základny a sociální dimenze
  • Posílení globální role EU
  • Nový start pro evropskou migrační a azylovou politiku
  • Posílení úlohy práva, demokracie a vnitřní bezpečnosti

JEDNOTNÝ EKONOMICKÝ PROSTOR EU BEZ VNITŘNÍCH HRANIC JE PEVNÝ ZÁKLAD PROSPERITY EU, SOCIÁLNÍ JISTOTY A KOHEZE

DE PRES směřuje k silné a inovativnější Evropě, digitální suverenitě, fungujícímu jednotném trhu, konkurenceschopnému průmyslu, životaschopných MSP, udržitelné architektuře finančních trhů, stabilní finanční politice a spravedlivým daním. Znalosti, výzkum a dovednosti jsou nejen hybateli evropské inovace a konkurenceschopnosti, ale i klíčem k implementaci evropské Zelené dohody.

DE PRES chce současně budovat spravedlivou Evropu. Pandemie COVID-19 zasáhla do životů milionů Evropanů a vyostřila sociální nerovnosti. DE PRES si proto předsevzalo zabývat se sociálními následky krize, udržet sociální kohezi a podpořit dlouhodobé perspektivy mladých lidí v Evropě. DE PRES se zaměří i na rovnost žen a mužů, hájení zájmů znevýhodněných skupin obyvatel a podporu aktivní občanské společnosti.

EVROPSKÝ BYZNYS ADRESUJE SVÁ DOPORUČENÍ DE PRES

BusinessEurope, Konfederace evropského podnikání, ve svém dopise adresovaném Angele Merklové zdůrazňuje, že chce-li DE PRES realizovat vytyčené cíle, vypořádat se s důsledky krize COVID-19 a nastartovat dlouhodobé ekonomické a sociální oživení, musí především:

  • Dát jasnou finanční a nefinanční odpověď – přispět k rychlému dosažení dohody o ambiciózním, cíleném a dobře koordinovaném Evropskému plánu obnovy. Je zásadní, aby Rada přijala nový víceletý finanční rámec a nástroj obnovy ještě před letní přestávkou.
  • Pro silnou a inovativní Evropu je třeba dát prioritu vědě a výzkumu v nové finanční perspektivě a nástroji Nová generace.
  • Finanční prostředky přidělené v plánu obnovy na nástroj Just Europe musí být cíleně vynaloženy na opatření přinášející prosperitu a tvorbu pracovních míst. Je třeba dobře vážit priority, jen tak může být tato bezprecedentní solidarita akceptovatelná.
  • Pokud má přechod na zelenou ekonomiku fungovat jako strategie obnovy, důraz musí být na investice, bereme-li v úvahu, že v důsledku COVID-19 má Evropa propad v investicích 850 miliard euro.
  • Pokud má Evropa zůstat silným globálním hráčem, musí zůstat otevřená obchodu a investicím, protože to je základ její prosperity. Zachování ambiciózní agendy pro vyjednávání obchodních dohod je důležité pro posílení a podporu úlohy EU a jejích standardů v mezinárodním kontextu.
  • Pokud jde o budoucí vztahy EU a UK, evropský byznys apeluje na urychlené uzavření ambiciózní a komprehensivní dohody mezi EU a UK, a takové načasování, které by umožnilo její ratifikaci a vstup v platnost k 1. lednu 2021.

Čtěte také: https://www.consilium.europa.eu/en/council-eu/presidency-council-eu/
Příloha: dopis BusinessEurope kancléřce Angele Merklové

Vladimíra Drbalová

Úspěchy Svazu průmyslu v koronavirové krizi

Od prvního dne, kdy vláda začala omezovat ekonomickou aktivitu kvůli šíření koronaviru, Svaz průmyslu začal prosazovat takové kroky, které zmírní škody na straně firem a podnikatelů.

Hned na začátku krize v polovině března se Svazu průmyslu a dopravy podařilo přesvědčit vládu, aby nezavřela hranice pro dovoz a vývoz zboží. Svaz během nouzového stavu intenzivně řešil uvolnění pohybu lidí přes hranice, zejména expertů, servisních techniků, ale také přeshraničních pracovníků. Ve spolupráci se sesterskými průmyslovými svazy v Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku připravil společnou výzvu pro vlády zemí ve střední Evropě, aby co nejrychleji hranice pro pohyb osob otevřely. Průběžně Svaz tlačil na dočasné zmírnění některých přijímaných omezení. Svaz navíc prosadil nebo výrazně ovlivnil řadu dlouhodobých programů a opatření, které pomohou firmám na cestě z koronavirové krize. Přinášíme vám jejich přehled.

KOMPENZACE MZDOVÝCH NÁKLADŮ – PROGRAM ANTIVIRUS

Program Antivirus přispívá na náhrady mezd zaměstnavatelům postiženým přímo (režim A) nebo nepřímo (režim B) koronavirovou krizí, a to od vyhlášení nouzového stavu. Platnost režimu B vláda prodloužila i na výzvu Svazu do 31. srpna. O prodloužení režimu A, který se týkal omezení nebo uzavření provozoven a náhrad mezd za karanténu, se jedná. Režim B je určen pro firmy, které nemohou zaměstnancům přidělovat práci. Buď protože jim kvůli koronavirové krizi klesly zakázky, nebo musely omezit provoz v důsledku nepřítomnosti významné části zaměstnanců na pracovišti (zaměstnanci na ošetřovném, cizinci), nebo kvůli nedostatku vstupů pro výrobu. Příspěvek zaměstnavateli se vypočítává ze superhrubé mzdy, to znamená včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které firma odvádí. Program se týká pouze zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění. Stát v režimu A hradí 80 procent (max. 39 000 Kč na osobu) a v režimu B 60 procent (max. 29 000 Kč na osobu) uznatelných nákladů. V květnu vláda schválila tzv. režim C, který však mohou využít pouze firmy do 50 zaměstnanců. Nemusí přitom být zasaženy krizí. Tři měsíce nebudou muset platit sociální odvody za zaměstnavatele. Zatímco u režimů A a B Svaz prosadil nejlepší možné podmínky, s nastavením režimu C nesouhlasí. Navrhoval, aby režim C byl otevřený i pro větší firmy a vztahoval se jen na podniky, které krize postihla. Svaz dál jedná o zpřístupnění režimu C větším firmám a o úpravách parametrů režimu B.

GARANTOVANÉ ÚVĚRY PRO FIRMY – COVID III A COVID PLUS

Svaz průmyslu přesvědčil vládu, že program úvěrů se státní zárukou je nutné rozšířit také na velké firmy. V programu Covid III, který spravuje Českomoravská záruční a rozvojová banka, se tak otevřela šance získat zaručený úvěr nejen pro malé a střední firmy, ale také pro větší podniky do 500 zaměstnanců, tzv. kategorie midcap. Podařilo se prosadit, aby se státní portfoliová záruka za poskytnuté úvěry zvedla z původních 25 na 30 procent. Pro velké společnosti Svaz průmyslu vybojoval program Covid Plus, v němž záruky za úvěry poskytuje státní pojišťovna EGAP. Díky opakovaným výzvám Svazu vláda zvýšila záruku na 80 procent hodnoty úvěru až do maximální výše 2 miliardy korun a umožnila, aby záruku mohla firma využít na úvěry od více svých financujících bank. Úvěr z Covid Plus je navíc možné využít také na investice do zlepšení výroby, nejen na financování provozu.

DAŇOVÉ ÚLEVY A VÝJIMKY

Nechat co nejvíce hotovosti ve firmách, takový byl smysl daňových opatření, o která se Svaz průmyslu zasazoval. Ministerstvo financí prominulo zálohu na daň z příjmu splatnou v červnu. Svazu průmyslu se také povedlo dojednat, aby firmy mohly odhadovanou ztrátu za letošní rok uplatnit zpětně. Tím získají zpět část z už zaplacené daně z příjmu právnických osob. Vláda prodloužila lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmu až do 1. července. Daňový balíček ministerstva financí také obsahuje možnost posečkat s platbami daní a promíjí sankce za opožděné podání daňového přiznání či kontrolního hlášení. U bezplatných dodávek zdravotnických a hygienických pomůcek stát plošně prominul platbu DPH.

HYGIENICKÝ MANUÁL PRO BEZPEČNÉ PRACOVIŠTĚ

Svaz průmyslu dlouho vyzýval ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice, aby pro firmy sepsaly hygienické pokyny, které musí ve svých provozech splnit. Nakonec tento manuál zpracoval Svaz díky spolupráci s členskými firmami sám. Konzultoval ho jak s hygieniky, tak s ministerstvem zdravotnictví. Manuál je dostupný na webových stránkách Svazu průmyslu. Je dobrovolný a jeho dodržování přispívá k tomu, aby se zaměstnanci nebáli návratu do práce. Zároveň Svaz průmyslu zpracoval evaluační dotazník, v němž firmy zjistí, na jaké úrovni už mají hygienická pravidla zavedena a co dalšího by měly udělat.

INTERNETOVÉ TRŽIŠTĚ, KTERÉ SPOJUJE FIRMY A STÁT

Po vypuknutí epidemie koronaviru se začaly Svazu průmyslu hlásit členské i nečlenské firmy, které nabízely pomoc se zajištěním zdravotnických a ochranných pomůcek. Neexistovala však žádná platforma, která by tyto nabídky dokázala efektivně předat směrem ke státu či dalším firmám. Navíc Svaz od začátku usiloval o zapojení českých výrobců ochranných pomůcek, dezinfekce a dalších potřebných výrobků do dodávek pro stát. Proto pomohl agentuře CzechInvest a ministerstvu průmyslu a obchodu s vývojem a spuštěním portálu www.spojujemecesko.cz. Jeho součástí je také internetové tržiště CoVpoint, kde už firmy a stát registrovaly přes tisíc nabídek a poptávek.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2020. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Aktuálně

Květnová data za průmysl potvrzují menší propad než v dubnu

Průmysl v květnu podle předpokladů pokračoval v poklesu. Květnová data vykazují 25,7% meziroční pokles, což je mírné zlepšení proti výsledkům v dubnu. Meziměsíční mírný růst po vyloučení sezónnosti na úrovni 13,8 % je ovšem způsoben mimořádnou hloubkou propadu v dubnu.

„Postupné oživování výroby v květnu zmírnilo celkový propad průmyslu. Zatímco některé podniky se začínají pomalu zotavovat, jiné očekávají, že na ně krize teprve dolehne. V našem květnovém průzkumu počítalo 70 % firem s propadem zakázek v květnu a červnu o více než 20 procent,“ vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

K meziročnímu poklesu nejvíce přispěl automobilový průmysl. Na poklesu se podepsal vývoj produkce pryžových a plastových výrobků, výroba kovových konstrukcí a strojů a zařízení. Mírné zlepšení potvrzují i data o zakázkách a tržbách. I ta dokazují, že květen již nebyl tolik poznamenán restrikcemi jako letošní dosud „nejkrizovější“ měsíc duben. Oproti dubnu, kdy meziročně propad tuzemských a zahraničních zakázek a tržeb byl až kolem 40 %, ukazují aktuální data cca 30% pokles.

Květnové výsledky vytáhla postupná obnova výroby firem. Stále ale byla často v menším objemu a firmy, které obnovily nebo nepřerušily výrobu, mají méně zakázek. „Vládní podpora a pomoc musí být efektivně distribuována, aby ji firmy mohly co nejlépe využít a přežily tak s co nejmenším propouštěním,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

kategorie Tiskové zprávy

Anketa: Jak dopadla epidemie na český průmysl?

Epidemie nového typu koronaviru na čas téměř zastavila některá průmyslová odvětví v České republice. V novém čísle časopisu Svazu průmyslu SPEKTRUM jsme se proto vybraných osobností českého průmyslu zeptali, jak velké dopady podle nich koronavirová epidemie na tuzemský průmysl způsobila.

1) Jaký byl nejvýznamnější dopad koronavirové krize (pozitivní/negativní) na vaše odvětví?
2) V čem může být zkušenost z koronavirové krize pro firmy z vašeho odvětví cenná pro budoucí rozvoj jejich byznysu?

Jan Prokš
Ředitel Elektrotechnické asociace

anketa ela proks jan
1) Pokud zanalyzujeme elektrotechnický průmysl více do hloubky, zjistíme, že vedle mnoha ztrát máme i své vítěze. Krize dopadla nejvíce na ty společnosti, které hodně exportují, jsou navázané na automobilky a pracují v nich zahraniční dělníci. Těmto firmám se v podstatě ze dne na den rozpadl celý výrobní řetězec: neměl kdo vyrábět, nebylo komu prodávat a nebylo co prodávat. Naštěstí, při globálním pohledu na českou elektrotechniku, toto není jediný obraz českých firem. Máme i velké množství společností, jejichž zákazníkem není automotive a které vyrábějí produkty s vysokou přidanou hodnotou. Zavedení home office a udržení obvyklého způsobu fungování v nich nebylo problémem. Zde se ukazuje výrazná výhoda firem, které vědí co je digitalizace průmyslu a jsou transformovány do třetího tisíciletí.

2) Jednoznačně se ukázala výhoda digitálně transformovaných firem. Ať se nám to líbí nebo ne, Průmysl 4.0 či digitální transformace jsou klíčem k úspěchu na globálním trhu. Společnosti, které do tohoto vlaku nenastoupí, nebo nastoupí pozdě, postupně zaniknou.

Zdeněk Petzl
Ředitel Sdružení automobilového průmyslu

spinfo Petzl Zdenek

1) Vzhledem k výrazně proexportnímu zaměření českého automobilového průmyslu a úzké provázanosti celého dodavatelského řetězce napříč Evropou zasáhla pandemie toto klíčové průmyslové odvětví velmi tvrdě. Přijatá opatření proti šíření viru přinesla dramatický propad odbytu, stejně jako výrazné problémy v logistice. Všechny evropské automobilky a s nimi značná část dodavatelských firem, včetně těch českých, byly nuceny přerušit či výrazně omezit produkci. Zotavení sice přichází, ale samo o sobě nebude ani rychlé, ani plynulé.

2) Jako každá krize, i tato nakonec obnaží zdraví firem, jejich technologickou vyspělost a konkurenceschopnost. Obecně lze říct, že touto krizí lépe projdou firmy, které jsou technologicky napřed, neustále inovují a diverzifikují svou produkci. Protože tlak na dodavatelský sektor směrem k efektivitě výroby bude dále růst, lze předpokládat ještě větší tlak na investice do automatizace a digitalizace výroby, komunikace se zákazníkem a způsob prodeje.

Jan Vetyška
Ředitel Asociace pro elektronickou komerci

anketa apek vetyska a
1) E-commerce jako celek v průběhu koronavirové krize zaznamenal výrazný nárůst prodejů. Díky kvalitě a zkušenostem se dokázaly e-shopy rychle adaptovat na ztížené podmínky a ve spolupráci s dopravci doručovaly zboží téměř bez zpoždění. Negativní dopady pocítil v první fázi především prodej módy, který ale postupně opět ožívá. Opět se ukázalo, že největší výzvou je oblast logistiky, která však na rozdíl od dalších zemí EU dokázala v Česku zajistit doručování objednávek prakticky v obvyklých termínech.

2) Krize je především impulsem pro váhající tradiční obchodníky, aby vstoupili do on-line prostředí. E-commerce jim nabízí další možnosti, přičemž v době krize byla v jednu dobu jediným dostupným prodejním kanálem.

Oldřich Paclík
Ředitel Svazu strojírenské technologie

anketa sst paclík
1) Na našich hlavních trzích bylo již před příchodem koronaviru patrné zřetelné zpomalování ekonomického růstu. Bezprecedentní rozsah i rychlost zpomalení přinesla tato pandemie. Výrazně se snížila ochota zákazníků investovat. Za nejzávažnější dopad považuji dramatické snížení objemu přijatých objednávek. Zcela zásadní komplikací pro naše firmy se ukázala nemožnost vycestovat za hranice Česka. Ze dne na den byli zákazníci odkázáni na pomoc pouze prostřednictvím vzdálené diagnostiky, na videokonference a e-maily. Již vyexpedované stroje nemohly být předány zákazníkům.

2) Kromě lepší vybavenosti ochrannými pomůckami, vypracovaných krizových plánů, je to nový přístup k využití komunikačních prostředků a nutnost urychlení digitalizace a automatizace. Díky koronavirové krizi termín Průmysl 4.0 získal zcela reálnou podobu. Máme také nové zkušenosti s řízením týmů na dálku a zjistili jsme, jaká úskalí přináší práce z domova. Tyto poznatky firmy využijí při optimalizaci organizačních struktur a zefektivnění firemních procesů. Velmi cenné jsou zkušenosti některých firem z urychleného vývoje a výroby produktů na nový COVID trh, které pomohly překlenout výpadek objednávek tradičních výrobků.

Robert Ledvinka
Tajemník ICT UNIE
1) Oblast ICT průmyslu má oproti jiným odvětvím velkou výhodu. Tou je logicky okamžitá a maximální připravenost využít přínosů digitálních technologií. Naši členové se svými službami a produkty zcela zásadně podíleli na schopnosti exekutivy i zákonodárců zajistit v době pandemie fungování státu. Stát ale nebyl připraven na řízení nastalé krize a ani nebyl ochoten přijmout naše návrhy, které by složkám krizového řízení usnadnily boj s koronavirem. Návrhy na mnohem efektivnější využití dat obsažených v propojeném datovém fondu veřejné správy pro potřeby trasování nakažených a šíření nemoci, rozšíření datových schránek pro všechny občany nebo efektivnější práci s pendlery stát odmítl jako nepotřebnou.

2) Tato krize prokázala, že bez přínosů projektů digitalizace realizovaných v letech 2007-2013, by stát neměl šanci boj s pandemií zvládnout. Až bude vláda a parlament dobu boje s koronavirem hodnotit, musí průmysl ICT učinit vše pro to, aby si tuto skutečnost odpovědní politici i úředníci dostatečně uvědomili a digitalizaci začali konečně vnímat jako zcela nezbytný proces.

kategorie Z hospodářské politiky

Pracovníci z třetích zemí musí předkládat speciální prohlášení

Na základě vydání nového ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. 6. 2020 (č.j. MZDR 20599/2020-13/MIN/KAN) Vás chceme upozornit na NOVÝ POŽADAVEK (s účinností od 13. 7. 2020), kterým je předložení prohlášení (viz. příloha) zaměstnavatele / vzdělávací instituce, který/á přijímá cizince za účelem ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit na území ČR), a to všemi cizinci, kteří žádají o schengenská a dlouhodobá víza nebo povolení k pobytu za účelem ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit na území ČR (viz bod I./6. ochranného opatření). Obsahem dokladu je závazek přijímajícího subjektu, že cizinci zajistí:

  • ubytování po celou dobu jeho pobytu na území ČR, vč. místa, kde bude vykonáváno karanténní opatření v případě jeho nařízení orgánem ochrany veřejného zdraví;
  • zdravotní péči nebo registrujícího poskytovatele zdravotních služeb po celou dobu jeho pobytu na území ČR, vč. úhrady zdravotní péče, není-li zajištěna jinak;
  • návrat zpět do země původu v případě ztráty účelu pobytu na území ČR.

Dle výkladu rezortů jde o doklad ve smyslu § 31 odst. 3 písm. b) Zákona o pobytu cizinců, tj. doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění.

V případě žadatelů o dlouhodobá víza či povolení k pobytu za účelem ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit (včetně zaměstnaneckých karet, modrých karet apod.) je předložení tohoto dokladu podmínkou pro vyznačení víza, tj. v případě kladného rozhodnutí o žádosti bude žadatel vyzván, aby doklad předložil (podobně jako se předkládá potvrzení o cestovním zdravotním pojištění) společně s pasem před samotným vylepením vízového štítku. Žadatel nemusí předkládat originál, postačí sken (zaměstnavatel jej tedy může zaslat žadateli e-mailem).

V případě žadatelů o schengenská víza (za účelem ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit) je předložení uvedeného dokladu podmínkou pro podání žádosti (bez předložení dokladu při podání žádosti nebude ode dne 13. 7. 2020 žádost přípustná, tj. nebude možné ji podat).

Příloha: Prohlášení – Potvrzení subjektu přijímajícího na území České republiky cizince z třetích zemí za účelem ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit

Více naleznete na stránkách MV ČR.

kategorie Právní infoservis

Balíček opatření v oblasti dovedností a zaměstnanosti mládeže

Strategie, jak zajistit dovednosti vedoucí k pracovním příležitostem a pomoci lidem budovat si své dovednosti v průběhu života v prostředí, kde celoživotní vzdělávání je normou.

Balíček opatření v oblasti dovedností a zaměstnanosti mládeže, zveřejněný Evropskou komosí 1. 7. 2020, je postavený na:

Přechod na zelenou a digitální ekonomiku ve světle demografických trendů mění to, jak žijeme, pracujeme, jednáme. Komise chce zajistit, aby lidé měli takové dovednosti, které potřebují k tomu, aby se jim dařilo.

Pandemie COVID-19 uspíšila přechod k zelené a digitální ekonomice a přinesla mnoha lidem nové výzvy pro nastartování jejich kariéry. Po zvládnutí krize budou Evropané potřebovat naučit se novým dovednostem, nebo se zlepšit v těch existujících tak, aby se adaptovali na nové požadavky měnících se trhů práce.

Zveřejněná agenda dovedností má za cíl zlepšit relevanci dovedností v EU k posílení udržitelné konkurenceschopnost, zajištění sociální spravedlnosti a odolnosti. Agenda je vystavěna na pěti základních stavebních blocích a dvanácti konkrétních akcích:

  1. Pakt pro dovednosti
  2. Posílení dovedností inteligence
  3. EU podpora pro strategické národní akce zaměřené na zvyšování dovedností
  4. Návrh doporučení Radě o VET pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnosti a odolnost
  5. Rozvinout iniciativu evropských universit a zvyšování dovedností vědců
  6. Dovednosti na podporu zelené a digitální transformace
  7. Zvýšit počet absolventů STEM oborů a posílit podnikatelské a transversální dovednosti
  8. Dovednosti pro život
  9. Iniciativa pro individuální konta učení
  10. Evropský přístup k mikro-kreditům
  11. Nová platforma EUROPASS
  12. Zlepšení prováděcího rámce pro uvolnění státní a soukromých investic do vzdělávání

Nicolas Schmit, komisař pro pracovní místa a sociální práva, komentoval nový balíček opatření slovy: „Posilování dovedností naší pracovní síly je naší ústřední reakcí na podporu oživení. Poskytnou lidem šanci vytvořit si soubor dovedností, které budou potřebovat, je klíčem k zelené a digitální transformaci. To dá každému možnost profitovat z nových příležitostí na rychle se měnícím trhu práce.“

Další informace zde a zde.

Vladimíra Drbalová

Gbelec Ondřej
kategorie Evropská komise

Svaz průmyslu ve vedení dvou klíčových výborů BusinessEurope

Svaz výrazně posiluje své postavení v Bruselu. Dnes totiž usedá do místopředsednických křesel dvou klíčových výborů své střešní organizace BusinessEurope, a to výboru pro vnitřní trh a výboru pro průmyslové záležitosti. Pod ně spadá celkem třináct pracovních skupin od digitální ekonomiky, přes dopravu a udržitelné finance až po energetiku a klima. Svaz tím získává nejen silnější postavení vůči BusinessEurope, evropským svazům a institucím, ale také řadu výhod pro sebe a své členy. Funkce místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh se ujímá vedoucí bruselské kanceláře SP ČR Jana Hartman Radová, místopředsedkyní průmyslového výboru se stává Zuzana Krejčiříková, ředitelka Public Affairs ČEZ, členské firmy Svazu. Mandáty jsou dvouleté s možností jednoho prodloužení.

Během takřka třicetiletého členství v organizaci BusinessEurope již Svaz v minulosti místopředsednickou roli sehrál. Poradkyně prezidenta a generální ředitelky SP ČR pro mezinárodní organizace a EU Vladimíra Drbalová zasedla postupně ve výboru pro sociální záležitosti a výboru pro vnitřní trh. Nyní je to ovšem poprvé, co zástupci Svazu průmyslu usedají ve stejnou chvíli do dvou místopředsednických křesel důležitých výborů. To, že český svaz, jeden ze čtyřiceti členských svazů BusinessEurope z celé Evropy, obsadil dvě pozice najednou, ukazuje jeho silné postavení v BusinessEurope i respekt sesterských svazů, jejichž podporu jsme pro úspěch potřebovali. „Jsem ráda, že se podařilo pro Svaz získat dvě místopředsednické funkce v takto důležitých výborech. Odráží to několikaměsíční lobbingové úsilí, ale také naši aktivitu za několik let a postavení Svazu v Bruselu,“ řekla vedoucí bruselské kanceláře Svazu Jana Hartman Radová.

Jeho postavení se tím bezesporu dále posílí, a to jak vůči BusinessEurope, tak i vůči ostatním svazům napříč Evropou a institucím EU. Svaz také získá mj. lepší přístup k informacím a větší možnost ovlivňovat pozice a priority evropského byznysu v oblastech, kterými se výbory zabývají. Pod ně přitom spadá celkem třináct pracovních skupin.

V případě výboru pro vnitřní trh se jedná o skupiny pro digitální ekonomiku, dopravu, zlepšování regulace, veřejné zakázky, volný pohyb zboží a volný pohyb služeb. „Vnitřní trh je největší devízou evropské integrace a v současné krizi utrpěl velkou ránu. Jen vrátit ho do předkrizového stavu ale nebude stačit. Je třeba ho zařadit mezi top priority EU a usilovněji než kdy dříve pracovat na jeho posílení a redukci překážek, které brání jeho hladkému fungování,“ řekla Jana Hartman Radová, která do čela výboru usedá spolu s kolegy z Itálie a Španělska.

Pod průmyslový výbor spadají pracovní skupiny pro energetiku a klima, nízkouhlíkovou mobilitu, výzkum a inovace, životní prostředí, vodu, udržitelné finance a obchodní aspekty v oblasti klimatu. „Průmyslový výbor se bude muset vypořádat především s navýšením cílů v oblasti redukce emisí CO2, obnovitelných zdrojů a energetických úspor tak, aby cíle byly nastaveny z pohledu evropského průmyslu a byla zachována jeho konkurenceschopnost. Nové složení předsednictva výboru považuji za vyvážené, s německým svazem máme podobné zájmy a pozice, se Švédskem sdílíme minimálně využívání jaderné energetiky,“ doplnila Zuzana Krejčiříková, nová místopředsedkyně průmyslového výboru BusinessEurope.

kategorie BusinessEurope