Jan Czudek: Požadavky na kvalitu oceli jsou dnes extrémní

Roboty si razí cestu i do ocelářských provozů. Třinecké železárny je nasazují jak v mateřské ocelárně, tak i v dceřiných závodech. Kromě fyzických robotů jim pomáhají i ty softwarové. „Používáme je na plánování výroby. Díky nim teď můžeme zákazníkovi zaručit, že objednanou ocel dostane na 99 procent včas,“ říká Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ekonomický růst začíná zpomalovat v Evropě i v Česku. Projevuje se to už i na trhu s ocelářskými výrobky?

Ve druhé polovině loňského roku začal trh trochu chladnout. Letos je to vidět více, i když nejde o nic dramatického. Zejména se to týká automobilového průmyslu, kdy už v loňském roce jsme cítili problémy s homologací některých motorů u některých automobilek. Poptávka výrobců aut po tyčové oceli je o 10 až 15 procent nižší než loni. Dnes se diskutuje o tom, jaký podíl aut v budoucnu budou elektromobily, kolik budou tvořit hybridy, auta na stlačený zemní plyn nebo na vodík. Každá z těchto kategorií přitom bude mít různý dopad na spotřebu oceli.

Automobilky pro ně budou potřebovat jiné druhy oceli?

Obecný směr je posun poptávky k vysokopevnostním ocelím, které při zachování všech vlastností snižují hmotnost auta. V případě elektroaut bude ale potřeba méně oceli, protože nemají převodovku. U hybridů je naopak spotřeba oceli větší. Auta na plyn budou potřebovat zhruba stejně oceli, jako vozy na benzín a naftu.

Czudek Jan

Chtějí automobilky už teď po vás vývoj nových typů oceli nebo mají nové požadavky?

Zvyšují nároky na oceli, které se pak zpracovávají v kovárnách, nebo z nichž se vyrábějí šrouby pro automobily. Požadavky na kvality povrchů nebo ovalitu, což znamená, že po celé délce musí mít tyč přesný kruhový průměr, jsou extrémní. To je trend, na který se snažíme reagovat plánováním investic.

Do jakých technologií budete muset investovat?

Počítáme s tím, že budeme muset časem zmodernizovat naši kontijemnou trať, která vyrábí tyčovou ocel, abychom dosáhli požadovaných parametrů.

Musíte pracovat také na zlepšování strukturálních vlastností oceli?

Zvyšují se požadavky na mikročistotu nebo na odstranění takzvané řádkovitosti. To je specifická vlastnost materiálu, která vyplývá ze způsobu válcování. Ocel se dnes stále více válcuje při nízkých teplotách. To vyžaduje velmi kvalitní vnitřní strukturu oceli. Pro takové zpracování oceli ve větším měřítku budeme muset rekonstruovat válcovnu. Abychom mohli válcovat za nízkých teplot, potřebujeme mnohem robustnější stroje, které takové namáhání vydrží.

Jak se vyvíjí spotřeba oceli v dalších oblastech, jako je strojírenství a stavebnictví?

Ve strojírenství větší poklesy poptávky nevidíme. Ve stavebnictví vidíme určité ochlazení poptávky po oceli do předpjatých betonů. Ale celkově je na trhu spíše nálada: „Pojďme snižovat ceny.“ Tomu ale neodpovídá ani trochu vývoj cen vstupů. Celosvětově je stále cítit poptávka po oceli, tudíž neklesá spotřeba železné rudy a její ceny rostou. Stejné je to s uhlím.

Ode dna v roce 2015 se ceny oceli výrazně zvedly. Je to dáno jen rostoucími náklady na výrobu, nebo rostou i marže?

Marže v loňském roce byly úměrné náročnosti tohoto odvětví. Letos klesají.

V ČESKU BY SE UŽIVIL NOVÝ OCELÁŘSKÝ ZÁVOD

Do Česka se loni dovezlo rekordní množství oceli. Dovoz činil 7,5 milionů tun, vyvezlo se 5 milionů tun. Je takový poměr v pořádku?

Vysoký dovoz ukazuje, že nedokážeme využít velkou příležitost, kterou máme. Ještě je třeba vysvětlit, co přesně ta čísla znamenají. Loni se v Česku vyrobilo pět milionů tun oceli a skoro stejné množství se vyvezlo. Což by mohlo vést k domněnce, že se v Česku nic z domácí produkce nespotřebuje. To ale není pravda, protože třeba Třinecké železárny v Česku prodají třetinu produkce. ArcelorMittal tady prodá dvě třetiny produkce. Dohromady jsou to dva miliony tun. Do exportu i importu se počítají i některé výrobky, které se v Česku jen přepracovaly a pak se zase vyvezly. Ale z těch čísel se dá vyčíst, že bychom tady byli schopni vyrábět o 2 miliony tun oceli více, která by šla jen k českým odběratelům.

Je příčina takového schodku ve struktuře domácí výroby a spotřeby?

Ano, z velké části. Například kvalitní autoplechy se u nás vůbec nedělají. Čím více karosérií se u nás vyrobí, tím více oceli se musí dovézt. Ale část je materiál, který by se dal nahradit domácím. Paradoxně největší dovozce do Česka je Německo. Dost oceli se vozí i z Polska, Běloruska a Ukrajiny. Z východu pochází hlavně betonářské oceli.

Dávalo by smysl postavit v Česku závod na výrobu automobilových plechů?

Když si spočítáme, kolik plechů potřebuje Škoda Auto, Hyundai, TPCA v Kolíně a můžeme přidat i slovenské automobilky, tak by takový závod byl velmi zajímavý. Šlo by ale o velkou investici a nejistota celého byznysu, kterou způsobuje Evropský parlament, je tak velká, že se nad ní člověk ani nezamýšlí.

Kvůli nákladům na vypouštění oxidu uhličitého?

Kvůli CO2, cenám energií, to jsou dva klíčové parametry. Pak jde také o dostupnost lidských zdrojů. Třinecké železárny pořád mají platnou nabídku od německého partnera, že kdybychom postavili válcovací linku na půl milionu tun, tak by nám celou kapacitu koupil.

Ani takový příslib vás k investici nepřesvědčí?

Mít pro něco jen jednoho zákazníka, je největší riziko, jaké může v byznyse být.

POUŽÍVÁME FYZICKÉ I SOFTWAROVÉ ROBOTY

Třinecké železárny dlouhodobě investují do digitalizace a automatizace výroby. Na čem tyto investice závisí?

Je třeba se dívat dopředu. Chceme, aby firma byla pro mladé lidi atraktivní. Vývoj jednoznačně ukazuje, že lidí, kteří půjdou pracovat do těžkého průmyslu, ubývá. Představy o pracovním prostředí a podmínkách jsou zcela odlišné od minulosti. To je jeden z klíčových faktorů, proč musíme investovat do automatizace a nahrazovat lidskou práci v co největší míře stroji.

Do jakých oblastí v poslední době roboty nasazujete?

V dubnu jsme odsouhlasili na slévárně nové roboty pro cídírnu, to znamená pro finální opracování odlitků. Při investici 30 milionů korun ušetří práci třinácti zaměstnanců, což představuje zajímavou návratnost. Principiálně hledáme na jakémkoliv provoze ekonomicky výhodný projekt. Jsou ale pracoviště, kde se roboti uplatní jen těžko. Třeba na aglomeraci, kde jsou opravdu jedny z nejtěžších pracovních podmínek. Ale automatizace tohoto procesu je hodně složitá. Je tam taková spousta různých činností, které jeden člověk musí udělat, že je jedním nebo dvěma roboty nenahradíte.

Kde to naopak jde snadno?

Nejvíce se to daří na linkách, které se podobají pracovním rytmem automobilkám. Jsou tam opakované činnosti, které lze robotem vyřešit. Třeba v naší řetězárně v České Vsi je to podávání odřezků z palet do stroje pro výrobu řetězových článků. Nebo ukládání řetězů do smyček, které jdou do expedice. Hodně robotů instalujeme v HŽP v Prostějově, kde předávají materiál z jednoho výrobního agregátu na druhý. Podobné je to ve firmě Kovárna Viva ve Zlíně, kde nasazujeme roboty jako na běžícím páse. Přímo v Třineckých železárnách máme třeba robota pro vstřelování takzvaných šípů do odpichového otvoru konvertorové ocelárny, aby se zabránilo výtoku strusky do pánve.

Pracujete kromě robotů také s automatizací na základě dat z provozu?

To je pro nás úplná samozřejmost. Týká se třeba plánovacího systému. Dříve výrobu plánovaly štáby plánovačů, aby se celý složitý výrobní proces připravil. Dnes jich máme mnohem méně. Celý rozvrhový systém dělají softwarové roboty. Letos jsme přešli na novou verzi.

V čem konkrétně softwarové roboty pomáhají?

Jsou mnohem výkonnější než lidé. Musí vzít v úvahu spoustu parametrů, třeba o jednotlivých strojích. Tavba na konvertoru musí mít 180 tun, ale zákazníka to nezajímá. On chce tunu, tři tuny, nebo pět tun. Vy máte ale 180 tun oceli na konvertoru. A ideální je, abyste na kontilití zpracovali alespoň tři tavby jedné značky oceli. Pak ocel pokračuje na válcování a další zpracování. Zákazník požaduje přesný objem. Musíte vše sladit tak, abyste měl využité kapacity na strojích, kde se vystřídá spousta značek oceli, tak, aby výroby na sebe plynule navazovaly.

Díky softwarovým robotům zvyšujete míru využití výrobních kapacit?

Přesně tak. Velký přínos je také v tom, že vás systém nepustí do přijetí zakázky, kterou nemůžete v konkrétním termínu dodat. Systém nám také umožňuje, abychom dodrželi termín, který zákazníkovi slíbíme. To nás od konkurence odlišuje. Když zákazníkovi zboží dodáváte v dohodnutém termínu, on ví, že mu stačí mnohem méně skladových zásob, protože má od vás vysokou jistotu, že vše dostává včas.

To by bez robotů nebylo možné?

Vůbec by to nepřicházelo v úvahu. Díky první verzi software jsme zvýšili včasnost dodávek o více než pět procentních bodů. Jestli jsme měli přesnost 93 procent, tak po zavedení systému jsme se dostali na 98 procent včasných dodávek. Teď se posuneme díky aktualizaci na 99 procent.

Můžete si za takovou spolehlivost říct o vyšší cenu?

Cenu vám nikdo nepřiplatí. Ale máte větší šanci, že v horších dobách zákazníci neutečou k někomu, kdo jim nabídne nižší cenu, ale také větší nejistotu, jestli zboží vůbec dostanou.

Jan Stuchlík
kategorie Z členské základny

Stanovisko k novelizaci daňového řádu

Svaz průmyslu a dopravy ČR uplatnil připomínky ve vnějším připomínkovém řízení k novelizaci daňového řádu. 

Pozitivní je snaha o elektronizaci. Dlouhodobě podporujeme realizaci projektu MOJE Daně. Z pohledu Svazu musí ale tento projekt skutečně přinést odstranění výkazních duplicit, cílenost kontrol a snížení zatěžování kontrolní činností.

Z našeho pohledu je správná snaha o snižování úroků, které v určitých případech musejí daňové subjekty platit či zvyšování kompenzací firmám. Přínosné je také prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání u daní z příjmů o 1 měsíc v případě podání elektronicky. 

Mezi naše zásadní připomínky patří prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu z 30 na 45 dní. Za významnou a velmi pozitivní změnu považujeme zajištění nezadržování nesporných částí vratek DPH. Toto Svaz velmi silně v minulosti prosazoval jako jednu z priorit a nyní je tak naplňován slib, který byl Svazu ze strany MF dán. Nelíbí se nám ale, že tato změna je doprovázena ve vztahu k podnikatelům negativním prodloužením lhůty, mimo jiné s negativním dopadem na cash-flow firem.

Dále kritizujeme zrušení tolerance čtyř až pětidenního prodlení platby daně a pozdnějšího podání daňového tvrzení. Upozorňujeme také, že při pozitivní snaze snižovat úroky, které musejí podnikatelé při vlastních chybách platit státu, byla zároveň snížena sankce i pro stát. Tato oblast nemá vliv na daňovou disciplínu firem, napravuje pouze chyby, kterých by se stát neměl dopouštět. 

Celé stanovisko Svazu průmyslu k novele daňového řádu naleznete zde.

Anna Novotná Perlínová
kategorie Stanoviska SP ČR

Firmám se zkrátí čekání na platbu dotací z OPPIK

Díky dlouhodobému tlaku Svazu průmyslu na MPO a Agenturu pro podnikání a inovace se firmy dostanou rychleji k penězům z operačního programu OPPIK. MPO zkrátilo vyřízení žádosti o proplacení dotace ze 60 dnů v roce 2016 na letošních 36 dnů. Ministerstvo slibuje, že se letos postupně dostane k hranici 30 dnů.

Nejen to zaznělo dnes na jednání Monitorovacího výboru OPPIK, jehož je Svaz průmyslu a dopravy členem. Monitorovací výbor dnes například také schválil 5. výzvu na úspory energie. Firmy budou moct od 16. 9. opět předkládat své projekty. Svaz průmyslu už do předchozí výzvy tohoto programu prosadil například možnost odstoupení od položkových rozpočtů či zjednodušení hodnocení hosdpodárnosti projektů. Nyní se výzva nově rozšíří i pro oblast cestovního ruchu. Díky tomu je program pro firmy atraktivnější, což potvrzuje i 1339 žádostí, které firmy do konce dubna do 4. výzvy předložily. Tak velké množství žádostí bude náročné na vyhodnocení. MPO ale uvádí, že dodrží slib, který dalo Svazu průmyslu, a vynaloží maximální úsilí, aby maximální délka hodnocení žádosti nepřekročila pět měsíců, jak byla zhruba rokem učiněna dohoda mezi vedením Svazu a MPO.

Svaz průmyslu také zvedl ruku pro schválení kritérií výzev jako Technologie, Potenciál, Aplikace a řady dalších.

kategorie Z hospodářské politiky

Před rokem jsme oslavili 100 let Svazu průmyslu

Přesně před rokem jsme oslavili sto let od založení předchůdce dnešního Svazu průmyslu a dopravy ČR. Na galavečeru na Pražském hradě se setkaly špičky českého průmyslu se zástupci vlády, aby si společně připomněli průmyslovou minulost České republiky. Připomeňte si oslavy ve videu nebo ve fotogalerii. Stoleté oslavy jsme ale využili také k tomu, abychom odbornou konferencí odstartovali diskusi o budoucnosti českého průmyslu. Letos v této komunikační lince pokračujeme. Věnujeme se moderním technologiím jako umělá inteligence, nebo blockchain. Mluvíme o Druhé vlně Průmyslu 4.0, která posune české firmy k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Dalších úspěšných sto let je totiž před námi.

Tereza Řezníčková
kategorie Tiskové zprávy

Evropské instituce musí opět začít naplno fungovat

Více než sto lídrů evropského byznysu z 35 zemí zastupujících 40 evropských zaměstnavatelských svazů a 20 milionů firem projednalo témata klíčová pro byznys a nadcházející institucionální období.

V Helsinkách se pouhé dva týdny před zahájením předsednictví Finska v Radě EU bavily špičky evropského průmyslu nejen o předsednictví a jeho prioritách, mezi kterými by byznys rád viděl mimo jiné vnitřní trh, mezinárodní obchod založený na pravidlech, strategickou průmyslovou politiku, inovace, digitalizaci a investice do dovedností. Šéfové delegací se setkali také s finským prezidentem Sauli Niinistöm i premiérem Antti Rinnem. Svaz průmyslu a dopravy ČR reprezentovali prezident Jaroslav Hanák a generální ředitelka Dagmar Kuchtová.

Pozornost byla přirozeně věnována také výsledku nedávných evropských voleb a prioritám pro nové evropské instituce. „S šéfy evropských svazů jsem se jednoznačně shodl na klíčovém významu jednotné Evropské unie. V první řadě vyzýváme nadcházející evropské instituce, aby začaly co nejrychleji naplno fungovat a řešit důležitou agendu,“ zdůraznil Hanák. Zatímco koncem letošního roku představí evropský byznys komplexní priority pro nadcházející pětiletku, již v následujících týdnech lze očekávat požadavky pro prvních sto dní nové Komise. SP ČR, který své priority představil již koncem dubna na tiskové konferenci v Praze, je do procesu přípravy požadavků evropského byznysu aktivně zapojen.

Na programu jednání byla dále témata jako je Čína, pravidla hospodářské soutěže či brexit. Riziko odchodu Velké Británie z Unie bez dohody totiž přetrvává a kvůli nedávným událostem v Británii a patové situaci v tamním parlamentu se zdá být větší než kdy dříve. „Shodli jsme se, že je nezbytné vyvinout maximální úsilí, aby se tomuto černému scénáři předešlo. Zároveň je ale třeba pokračovat v přípravách na nejhorší variantu a co nejvíce omezit negativní dopady tvrdého brexistu například v oblasti volného toku dat,“ uvedla generální ředitelka Kuchtová.

Diskuze proběhla také o vývoji v členských státech i Unii jako takové. Jak ukazuje zbrusu nový jarní ekonomický výhled BusinessEurope, hospodářský růst v druhé polovině loňského roku značně poklesl a pro ten letošní lze očekávat růst na úrovni 1,6 % v EU28 a 1,3 % v eurozóně. Čísla pro rok 2020 jsou v tomto ohledu o 1 až 2 desetiny procenta optimističtější. Inflace by měla letos v EU dosáhnout 1,6 % a nezaměstnanost 6,5 %, v eurozóně pak 1,3 % a 7,4 %. Znepokojení vyvolává mimo jiné riziko brexitu bez dohody, ale také mezinárodní obchodní spory s eskalujícím konfliktem mezi USA a Čínou v centru pozornosti.

kategorie Evropská unie

Novela odpadových zákonů nepomáhá recyklačnímu průmyslu

Budoucí hospodaření s odpady je v ohrožení. Novela odpadových zákonů nevytváří prostor pro rozvoj recyklačního průmyslu, který by odpady zpracoval, až začne platit zákaz skládkování.

Začátkem dubna uvolnilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) do mezirezortního připomínkového řízení dlouho očekávané návrhy nové odpadové legislativy. Závažným nedostatkem je, že součástí materiálu nejsou prováděcí předpisy a vyhlášky, bez kterých není možné zodpovědně posoudit možné celkové (regulatorní a finanční) dopady návrhu jakéhokoli zákona.

Navržená odpadová legislativa je pro uživatele nepřehledná, a také zbytečně obsáhlejší a komplikovanější než současná úprava. O komplikovanosti návrhů vypovídá, že jen Svaz průmyslu k nim má 220 zásadních připomínek.

Nejčastěji se v médiích skloňuje Zákon o odpadech (ZoO). Aktuálně platný předpis upravuje tuto oblast již osmnáct let. Za tuto dobu se požadavky na nakládání s odpady a jejich využívání výrazně změnily. Nový zákon má zohlednit také blížící se termín povinné transpozice nových odpadových směrnic EU.

Posláním nového Zákona o odpadech by mělo být vytvoření podmínek pro odklon od skládkování odpadů. V praxi to znamená umožnit v tržním prostředí vznik alternativ tak, aby se z odpadů namísto skládkování vyráběly nové materiály nebo energie, a zpracovaly se tak šetrně k životnímu prostředí. Návrh zákona ovšem zákaz skládkování odkládá z původně stanoveného roku 2024 až na rok 2030.

Nástrojem, který má motivovat k dřívějšímu odklonu od skládkování je poplatek za ukládání odpadu na skládky. Ten je nyní stanoven na 500 korun za tunu uloženého odpadu a už zhruba deset let se nezměnil. Proto se nyní téměř nevyplatí odpad recyklovat nebo energeticky využívat, protože je levnější ho skládkovat.

Poplatek se musí zvýšit. Svaz průmyslu navrhuje, aby se za tunu uloženého odpadu platilo v roce 2027 minimálně 2000 korun. Na tuto úroveň by se měl dostat postupným zvyšováním. MŽP v návrhu novely ZoO počítá s poplatkem ve výši pouze 1700 korun za tunu v roce 2027 a po roce 2030 ve výši 1850 korun za tunu odpadu. Pro rozvoj recyklačního průmyslu je to však málo.

Česká republika tak stojí na prahu obrovského problému. V roce 2030 bude zakázáno skládkovat využitelný komunální odpad. Pokud do té doby nebudou existovat dostatečné kapacity k využití odpadu, bude jedinou cestou jeho vývoz za hranice, a to za cenu obrovských finančních nákladů.

JAK SE DAJÍ RECYKLOVAT PLASTY

17 JiriH3 Na výsledné podobě odpadových zákonů bude záviset, jak se vyplatí investovat do nových technologií zpracování odpadu. Zabýváme se třeba chemickou recyklací plastů. Evropská směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů naznačila možnost podpory recyklovaných uhlíkových paliv. Zavádění paliv obsahující recyklovatelný uhlík může přispět k politickým cílům diverzifikace dodávek energie a dekarbonizace dopravy, pokud splňují příslušné minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů. Tato paliva lze vyrábět také chemickou recyklací plastů, o níž se diskutuje při formulaci nového zákona o odpadech. V této souvislosti skupina Unipetrol, hlavní výrobce pohonných hmot a plastových surovin v ČR, připravuje projekty směřující k testování možnosti recyklace odpadních plastů s následným uplatněním kapalných produktů k výrobě pohonných hmot, nebo petrochemikálií s širokou škálou uplatnění. Cílem projektu je vývoj procesu, získání relevantních dat a optimalizace provozních podmínek pyrolýzy odpadních plastů v závislosti na typu vstupních surovin.

Jiří Hájek
Ředitel úseku vývoje a inovací a místopředseda představenstva Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s.

kategorie Z hospodářské politiky

Svaz průmyslu pomáhá veteránům hledat práci

S tím, jak vypadají životopisy nebo pracovní pohovory, se vojáci v armádě zpravidla nesetkávají. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto proškolil personalisty Armády ČR a Ministerstva obrany ČR, jak mají připravit odcházející vojáky do zálohy na požadavky současného trhu práce. Každoročně odchází z armády do zálohy okolo 800 vojáků. Svaz průmyslu a dopravy ČR veterány také propojuje s firmami, které hledají kvalifikované zaměstnance.

a veterani1

Ve spolupráci s Ministerstvem obrany České republiky uspořádal Svaz průmyslu workshop pro armádní personalisty, kde představil profese, ve kterých se vojáci mohou uplatnit. Zapojil do něj i členské firmy Svazu průmyslu. Společnost IBM seznámila personalisty s digitálními vzdělávacími platformami, se kterými mají zkušenosti z USA, Velké Británie a Kanady. Nabízí vysloužilým vojákům on-line kurzy např. datové analytiky či kybernetické bezpečnosti, které jim pomohou získat kvalifikaci potřebnou pro místa, o která se chtějí ucházet. Personalistka společnosti ČEZ Distribuce přiblížila nároky HR, které na uchazeče o zaměstnání mají, např. jak formulovat životopis, jak vypadají pohovory a na co si dát pozor. Vojáci se v pracovním životě v armádě s podobnými situacemi zpravidla nesetkávají.

„Ve Svazu je nám velkou ctí pomáhat těm, kteří sloužili naší vlasti. Zaměříme se na podporu příslušníků armády, kteří odcházejí do civilu. Propojíme tyto talentované ženy a muže s našimi členskými firmami a usnadníme jim vstup na trh práce. Na webu Svazu jsou uvedeny firmy, které mají o zaměstnání veteránů zájem. Chystáme pro ně prezenční i online vzdělávací kurzy a nabídneme také speed dating mezi firmami a vojáky,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

a SPCR veterani workshop

Podniky se dlouhodobě potýkají s nedostatkem lidí na trhu práce. Vojáci, kteří odcházejí do civilu, by pro ně mohli být vítanou posilou. Mívají dovednosti, po kterých průmyslové firmy volají. Mají technické znalosti, jsou zvyklí se učit nový věcem, umí pracovat v týmu, ale i se rozhodovat samostatně. Zároveň jsou odolní vůči stresu a většinou ovládají cizí jazyky. Na začátku července opustí armádu v rámci přirozené obměny řádově stovky lidí.

Kromě školení a platforem, které propojí vojáky s firmami, usiluje Svaz např. o změnu přístupu ke kvalifikacím, které vojáci získali v armádě. Svaz v současnosti prověřuje, jaké kvalifikace mohou vojáci v Armádě ČR získat a jak by se daly propojit armádní s civilním kvalifikačním systémem.

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Ministerstvo obrany České republiky podepsaly na konci loňského roku Memorandum o spolupráci při zaměstnávání veteránů. S armádami spolupracují také zahraniční zaměstnavatelské organizace např. v Itálii. O veterány mají zájem např. firmy z dopravy či logisticky, ale také strojaři, hutníci, energetici, Svaz registruje zájem ze stavebnictví nebo z odpadového hospodářství.

DALŠÍ AKTIVITY SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR V OBLASTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ:

Svaz průmyslu a dopravy ČR pomáhá firmám, pokud se rozhodnou zaměstnat cizince. Svaz průmyslu plní roli garanta v projektu Režim Ukrajina, zpracovává žádosti, poskytuje konzultace, pomáhá firmám. Statistiky ukazují, že firmy mají o zaměstnávání ukrajinských pracovníků obrovský zájem.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se také angažuje v zaměstnávání cizinců přes Režim ostatní státy, díky kterému mohou podniky zaměstnat uchazeče ze Srbska, Filipín nebo Mongolska. Svaz průmyslu funguje jako doporučující orgán. Bez jeho doporučení Ministerstvo průmyslu a obchodu nevyhoví žádosti firmy o zařazení do Režimu. Dalšími doporučujícími orgány jsou AMSP, KZPS, Hospodářská komora a CzechInvest.

Svaz průmyslu a dopravy se také podílel na navýšení kvóty pro zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se problematice zaměstnanosti věnuje dlouhodobě. Společně s Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR inicioval projekt zaměstnávání odsouzených. Pro firmy Svaz průmyslu pořádá vzdělávací semináře, na kterých se dozví o možnostech zaměstnávání odsouzených. Díky tomu již dnes pracují všichni odsouzení, kteří pracovat mohou a chtějí.

Česká republika má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Aktuálně firmy nabízí přes 346 tisíc volných pracovních míst. Úřady práce přitom evidují necelých 178 tisíc uchazečů o zaměstnání.

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

Nabídky zaměstnání pro vojáky odcházející do civilu

Svaz navázal v uplynulých měsících dialog s Odborem péče o válečné veterány ministerstva obrany České republiky o možnosti usnadnění vstupu veteránů na pracovní trh a zjednodušení orientace se na něm. S armádami spolupracují také zahraniční zaměstnavatelské organizace např. v Itálii.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je reprezentantem rozhodující části české ekonomiky, ve své členské databázi eviduje přes 11 000 firem. Odbor péče o válečné veterány ministrestva obrany má v evidenci celkem 14 000 novodobých válečných veteránů. V rámci přirozené obměny odcházejí dvakrát ročně do civilu řádově stovky lidí. Desítky členských firem Svazu o ně projevily zájem a zaregistrovaly se do naší databáze, kterou uvádíme níže.

S dalšími firmami jednáme a budeme je průběžně doplňovat na tyto stránky.

PROJDĚTE SI NABÍDKY FIREM, KTERÉ SE ZAPOJILY DO NAŠEHO PROJEKTU:

Celostátní působnost:

Jihočeský kraj:

Jihomoravský kraj:

Karlovarský kraj:

Královéhradecký kraj:

Liberecký kraj:

Moravskoslezský kraj:

Olomoucký kraj:

Pardubický kraj:

Plzeňský kraj

Praha:

Středočeský kraj:

Ústecký kraj:

Kraj Vysočina:

Zlínský kraj:

Gbelec Ondřej
kategorie Právní infoservis

S Čechy v evropských institucích chceme více spolupracovat

Kolem stovky Čechů v evropských institucích diskutovalo v Bruselu s viceprezidentem Svazu průmyslu Radkem Špicarem. Sérii jednání pořádalo Stálé zastoupení ČR při EU ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR. Účastníci se bavili mimo jiné o tom, v jaké situaci se nachází Česko po 15 letech členství v EU a co lze očekávat od nových evropských institucí.

Viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar hovořil o svých zkušenostech z regionů, kde se pravidelně potkává s občany a naslouchá jejich názorům a obávám spojených s Evropskou unií. Odvezl si naopak cenné informace o aktuálním dění v evropských institucích, názory a zkušenosti českých zástupců v evropských institucích. Ti se shodli, že spolupráce se Svazem a zejména vzájemná výměna informací bude pro jejich práci přínosná.

„Nakonec jsem víc poslouchal, než mluvil. Odvážím si cenné informace od nejvýše postavených Čechů v Radě, Komisi i Parlamentu. Díky všem za důvěru a otevřenost,“ říká Radek Špicar.

V diskuzích se účastníci zaměřili také na nedávné evropské volby. Celkově lze 51% volební účast v EU hodnotit celkem pozitivně. V České republice poskočila oproti posledním volbám o 10 procentních bodů na zhruba 28 procent. Ačkoli si evropské politické strany udržely většinu v Evropském parlamentu, vzrostl vliv populistů, euroskeptiků a zelených. „Povolební EU bude hodně zajímavá a pro evropský byznys to nebude lehké,“ shrnul Špicar.

spicar brusel
Jasná shoda panovala na tom, že členství v EU je pro ČR, její občany, firmy a konkurenceschopnost naprosto zásadní. Mír trvající několik dlouhých desetiletí a takřka bezbariérový přístup na vnitřní trh nelze brát jako samozřejmost. Nicméně velký vliv na to, jak momentálně čeští občané vnímají EU, má domácí politika, množství a kvalita informací ve veřejném prostoru a rétorika politiků. Je třeba také vysvětlovat a vyvracet řadu mýtů, které se rychle šíří. Jedním z nich je, že nejsme schopni v Bruselu nic ovlivnit. To není pravda, jen je třeba mít jasnou pozici, sedět u vyjednávacího stolu a tvořit koalice s ostatními státy.

Účastníci se také shodovali, že nyní je nejvyšší čas jasně formulovat priority pro nadcházející evropské instituce. V této souvislosti už Svaz průmyslu podnikl řadu kroků. Priority a požadavky na nové členy Evropského parlamentu pro další pětileté funkční období poprvé prezentoval na tiskové konferenci koncem dubna v Praze, které se účastnili i šéfové konfederace evropského podnikání BusinessEurope. Svaz má také jako jeden z mála zaměstnavatelských asociací z regionu střední a východní Evropy přímo v Bruselu své zastoupení. Může tak už v zárodku ovlivňovat podobu evropských pravidel.

V BusinessEurope diskuze o prioritách evropského byznysu pokračovala také v polovině června v Helsinkách, kde se uskutečnilo jednání prezidentů čtyřicítky evropských svazů. Delegaci Svazu vedl jeho prezident Jaroslav Hanák.

kategorie Evropská unie

České firmy a umělá inteligence

SP 2019 3QSPEKTRUM 2019_3Q KE STAŽENÍ

Z obsahu:

  • České firmy nejvíce využívají z umělé inteligence strojové učení
  • Digitální daň. Lék pro skomírající rozpočet?
  • Rozhovor s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem
  • Členové svazu průmyslu si zvolili nové vedení
  • Novela odpadových zákonů nepomáhá recyklačnímu průmyslu
  • Pierre Gattaz: Musíme být lepší než USA a Čína
  • Firmy stále hodnotí podnikatelské mise jako účinný nástroj podpory exportu
Gbelec Ondřej
kategorie Spektrum