SP ČR: Ekonomika ve 2. čtvrtletí podle předběžných dat rostla

Česká ekonomika ve druhém kvartálu roku 2021 podle předběžného odhadu vývoje hrubého domácího produktu meziročně vzrostla o 7,8 %. Předběžný odhad vysokého tempa růstu ekonomiky ale musíme posuzovat v kontextu loňského historicky nejvyššího poklesu. Ve 2. čtvrtletí loňského roku ekonomika totiž poklesla o více jak 10 %, tedy v podstatě dvojnásobně oproti poslední velké ekonomické krizi z roku 2009. 

„Téměř osmiprocentní růst je historicky sice nejvyšší, ale zároveň ho porovnáváme s největším propadem. Navíc naše očekávání a také očekávání některých dalších ekonomů byla pro druhé čtvrtletí o něco pozitivnější. Pro druhé čtvrtletí jsme očekávali růst HDP zhruba o jeden procentní bod vyšší. Přesto je jednoznačné, že se ekonomika oživuje, samozřejmě i díky uvolňování protipandemických restrikcí,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pozitivní je, že výkon ekonomiky rostl i ve srovnání s 1. čtvrtletím, a to o 0,6 %. Hospodářství se tak i přes řadu překážek postupně úspěšně vzpamatovává z krize.

Průmyslu se na jaře letošního roku podařilo dosáhnout přibližně předkrizových hodnot své produkce. K ekonomickému růstu tak bezpochyby významně přispěl právě i průmysl. Šetření Svazu průmyslu a dopravy mezi podniky v druhém čtvrtletí navíc ukazovala lepšící se výsledky například v oblasti zisků a zakázek. „Naše společné šetření s Českou národní bankou potvrzuje, že firmy jsou ve vyhlídkách například nových zakázek optimistické. Přesto ale musíme být opatrní a vnímat i některé bariéry dalšího růstu. Firmy například stále bojují s nedostatkem některých materiálů, surovin, meziproduktů a také pracovníků,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ve své jarní predikci Svaz průmyslu a dopravy pro letošní rok očekává růst HDP za celý rok mírně nad úrovní 3 %.

 

Nové znění programu Kvalifikovaný zaměstnanec

Program Kvalifikovaný zaměstnanec má od 1. srpna 2021 nová pravidla. Aktualizovaná úprava zpřesňuje stávající znění programu a zároveň mění některé podmínky pro zaměstnavatele při žádosti o zařazení do programu. V souvislosti se změnami textu v kapitole 5.1.2. došlo k úpravě vzorového formuláře čestného prohlášení, které předkládá zaměstnavatel žádající o zařazení do Programu.

Celé aktualizované znění programu Kvalifikovaný zaměstnanec najdete spolu s dalšími informacemi zde.

Upozornění a další užitečné informace jsou k dispozici na webu MV ČR zde.

 

Díky spolupráci s VŠCHT uvede ORLEN Unipetrol nový produkt

Už příští rok se český ORLEN Unipetrol zařadí po bok světových gigantů jako Shell nebo ExonMobile. Stane se jedním z pěti evropských producentů dicyklopentadienu, klíčové suroviny například pro výrobu pryskyřic, z nichž se vyrábí tiskové barvy, listy vrtulí větrných elektráren, části lodí a aut či optické komponenty. Uplatnění najde i ve farmacii a elektrotechnice. Poptávka po něm rychle roste po celém světě. V Evropě ovšem dostatečné výrobní kapacity chybí. Nová jednotka, kterou ORLEN Unipetrol staví v Litvínově za 831 milionů korun, zvedne dosavadní evropskou produkci o čtvrtinu.

Dicyklopentadien (DCPD) sice vzniká jako vedlejší produkt při výrobě etylénu, ovšem nejprve bylo třeba vymyslet způsob, jak DCPD z proudu směsi různých uhlovodíků získat v dostatečné čistotě. V Litvínově se už o výrobu DCPD neúspěšně pokoušeli na konci 90. let minulého století. „V roce 2002 jsme dostali za úkol vyvinout jinou technologii izolace dicyklopentadienu. Zkonstruovali jsme pilotní jednotku a přibližně šest let jsme testovali různé varianty technologie tak, aby kvalita produktu vyhovovala požadavkům koncových spotřebitelů,“ vzpomíná Tomáš Herink, který dnes v ORLEN Unipetrol působí jako člen představenstva zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj. Na výzkumu úzce spolupracoval také s profesorem Josefem Paškem a Jiřím Krupkou z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Během vývoje si experti museli poradit například i s nežádoucími aromatickými uhlovodíky, které zhoršovaly kvalitu DCPD. Zdroj jednoho z těchto uhlovodíků, který je při destilaci od DCPD těžko oddělitelný, se výzkumnému týmu nedařilo dlouho objevit. „Detailním testováním jsme zjistili, že pochází ze zástřiku proplachového oleje do kompresorů, který slouží ke smývání případných úsad polymerů z oběžných kol,“ vysvětluje Herink. Pak už jen stačilo použít jako proplachový olej jinou vhodnou látku, která plní tutéž funkci a zároveň ji lze snadno separovat.

OrlenUnipetrol Tomáš Herink 2

Jako problém pro některé koncové aplikace DCPD se ukázala také jeho žlutá barva. Ta vadí třeba v polymerech pro optiku, které musí být čiré. Tady přišli na řadu vědci z VŠCHT. Díky společné detailní analýze vyrobeného DCPD bylo možné rozklíčovat zdroj žluté barvy a navrhnout způsob, jak žluté látky od finálního produktu separovat. Na tuto klíčovou část technologie mají s výzkumníky z ORLEN Unipetrolu společný patent.

Kompletní technologie byla hotová už v roce 2007. Stavbu výrobní jednotky ovšem tehdy pozastavila celosvětová hospodářská recese. O deset let později si česká firma ověřila, že potenciální zákazníci o její dicyklopentadien mají pořád zájem. Loni rozhodla o stavbě výrobního zařízení, které uvede do provozu na konci roku 2022. „Budeme vyrábět DCPD v čistotě od 80 do 95 procent. Ovšem i příměsi, které v něm zůstanou, zlepšují vlastnosti výsledných pryskyřic, což budoucím zákazníkům vyhovuje,“ říká Herink.

Celý výzkum a vývoj technologie na výrobu DCPD financoval ORLEN Unipetrol sám, podobně jako další své projekty aplikovaného průmyslového výzkumu. Finanční podporu ze strany Technologické agentury ČR nebo programů Evropské unie využívá převážně ve výzkumu, na kterém firemní experti pracují společně s vědci z VŠCHT. 

 Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

 

Podnikatelská mise do Jordánska a Saudské Arábie

 Zveme Vás k účasti v podnikatelské misi Svazu průmyslu a dopravy ČR, která bude doprovázet ministra zahraničních věcí České republiky Jakuba Kulhánka při návštěvě Jordánského hášimovského království a Království Saudské Arábie, a to ve dnech 12. až 15. září 2021.

Podle rámcového programu navštíví delegace Ammán a Rijád, kde Svaz průmyslu a dopravy ČR zorganizuje ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v obou hlavních městech a s partnerskými organizacemi Jordan Europe Business Association (JEBA) a Council of Saudi Chambers (CSC) podnikatelská fóra a B2B jednání, kde budou mít české firmy příležitost prezentovat své výrobky a technologie zainteresovaným partnerům z obou zemí a další doprovodný program.
 
Zaměření podnikatelské mise bude zejména na energetický průmysl, obranný průmysl, ICT, zdravotnický a farmaceutickým průmysl, těžební průmysl včetně smart technologií. Účast v podnikatelské delegaci se nabízí rovněž firmám z dalších oblastí dle rozpracovaných či plánovaných projektů firem. 
Účast v misi bude možná jen v případě uzavřeného očkování a minimálně 14 dní od druhé dávky.
 
Uzávěrka závazných přihlášek bude ve středu 11. srpna 2021.

Pozvánka s dalšími informacemi a dispozicemi k cestě včetně rámcového programu zde.
Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu stancevova@spcr.cz.

Současně s přihláškou je nutné vyplnit i elektronicky formulář, kde uvedete informace o firmě pro partnery v obou zemích a osobní informace pro přepravu vládní letkou.
Prosíme také o vyplnění jednoho vzorového snímku v Powerpointu do společné prezentace, o sken pasu (pro vízum do Saudské Arábie je třeba mít v pase volnou dvoustránku) a sken certifikátu o ukončeném očkování proti nákaze Covid-19.

Podnikatelskou misi organizačně zajišťuje manažerka Sekce mezinárodních vztahů Mgr. Sabina Tančevová (stancevova@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 402 nebo 605 089 599.

Sabina Tančevová
kategorie Podnikatelské mise a semináře

Jaroslav Hanák: Restart podnikatelských misí je pro firmy důležitý

Téměř rok a půl čekaly české firmy na restart podnikatelských misí s vysokými státními představiteli. „Jenže jejich restart přichází pozdě, jen pár měsíců před koncem vlády,“ lituje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Po patnácti měsících půstu jste s podnikateli doprovodil ministra životního prostředí Richarda Brabce do Indonésie. Jak důležitý je restart podnikatelských misí?
Pro řadu firem, ale i univerzit, je důležitý k navázání obchodní spolupráce v zahraničí. Bohužel ale přichází v nejméně vhodnou dobu. Kvůli pandemii obnovujeme podnikatelské mise až ve chvíli, kdy končí vláda a celá poslanecká sněmovna. Takže naděje na brzké další mise s ministry, které bychom rádi organizovali, nejsou velké. Pro příští měsíce můžeme počítat v podstatě s jediným partnerem, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem.

Kam by ho mohli podnikatelé doprovodit?
S předsedou Senátu jsme se domluvili, že bychom mohli vyrazit do pobaltských zemí, kde jsme dlouho nebyli. To je zajímavý trh, který nejspíš bude částečně opouštět Rusko. My bychom tam mohli zajímavě vkročit. S panem Vystrčilem bychom mohli i na Balkán, plánuje se cesta do Indie a předseda Senátu také předpokládá, že by navštívil některou africkou zemi. Nabízí se třeba Angola. V době covidové krize Svaz průmyslu s angolskou stranou podepsal dohodu o spolupráci. Uspořádali jsme online podnikatelské fórum, takže návštěvu Angole tak trochu dlužíme.

Ve kterých zemích by členové vlády měli exportéry po koronavirové krizi více podpořit?
Byli bychom rádi, aby představitelé státu s podnikateli více jezdili do úspěšných asijských zemí, ať už je to Jižní Korea nebo Vietnam, dále do Jižní Ameriky, zejména do Brazílie, Chile, Argentiny nebo Uruguaye anebo do subsaharské Afriky.

Během pandemie uspořádal Svaz pouze jednu podnikatelskou misi do Portugalska v hybridní online podobě. Může to být do budoucna cesta, jak uspořádat mise i za složité epidemické situace?
Hybridní mise do Portugalska byla skvělá věc, která se nám povedla i v nelehké době. Jejím výsledkem bylo i velké česko-portugalské podnikatelské fórum, které jsme s portugalskou stranou uspořádali také v online podobě teď v červnu. Ale přiznám se, že osobně nejsem zastáncem online akcí. Dramaticky mi v nich chybí osobní kontakt. Ten je v mezinárodním obchodě nenahraditelný. V byznysu je totiž důležité podání ruky a přímé jednání mezi čtyřma očima. Proto doufám, že do budoucna už k takovým mimořádným řešením nebudeme muset přistoupit.

(Václav Rokyta)

 Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Rozhovory

Vyjádření ke kontrolám prováděným ministryní práce

Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů považují kontroly ve firmách, ať už na základě podnětů nebo namátkové, jako legitimní nástroj výkonu statní správy. Na mnoha tripartitních jednáních sami doporučujeme, aby zejména tam, kde je důvodné podezření na porušování pravidel zákonného zaměstnávání, kontroly prováděné byly.

Na druhé straně, pokud ministryně práce po třech letech výkonu svého mandátu a tři měsíce před volbami začne provádět kontroly, které hraničí spíše s teatrálním předváděním úřední moci, pak je na místě bedlivě sledovat, že se nejedná o neúměrné zasahování politiků do výkonu státní správy.

Zejména nestandardní podoba kontrol Státního úřadu inspekce práce a zveřejňování informací z jejich průběhu, kdy například poradce ministryně práce a sociálních věcí zveřejní na sociálních sítích jméno firmy, ve které kontrola probíhá, spolu s fotografiemi z provozu, nemohou nechat zástupci zaměstnavatelů bez reakce. Jedná se podle nich o chování na hraně ochrany osobních údajů (GDPR) a možného poškození dobrého jména firmy.

Navíc takto medializované kontroly politiků, které se objevují jen bezprostředně před volbami, snižují důvěru k institucím státu a důvěru k řádnému procesu. Obáváme se, že jde spíše o kampaň než reálnou snahu dlouhodobě a trvale pečovat o korektní pracovněprávní vztahy.

kategorie Aktuálně

Podnikatelská mise do Polska s předsedou Senátu Parlamentu ČR

Předseda Senátu PČR pan Miloš Vystrčil plánuje na pozvání předsedy Senátu Polské republiky pana Tomasze Grodzkeho v termínu 30. – 31 8. 2021 návštěvu Polska. V rámci programu navštíví delegace 30. 8. Varšavu a 31. 8. Štětín. Přeprava bude zajištěna vládním speciálem.

Účast doporučujeme zejména firmám z oborů dopravní průmysl a infrastruktura, energetický průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl, ICT a služby.

Rámcový program cesty a další podrobnosti včetně účastnického poplatku najdete v pozvánce zde.

Uzávěrka závazných přihlášek bude 8. srpna 2021.

Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu pserakova@spcr.cz. Současně s přihláškou je nutné vyplnit i elektronický formulář REGISTRACE. Bez vyplnění elektronického formuláře nemůžeme Vaši přihlášku zpracovat.

Prosíme také o vyplnění jednoho snimek_profil_do_spolecne_prezentace.pptx do společné prezentace (použití obrázků do snímku vítáno). Bude sloužit pro představení podnikatelské delegace na podnikatelských fórech během mise.

Podnikatelskou misi organizačně zajišťuje manažerka Sekce mezinárodních vztahů Ing. Petra Šeráková (pserakova@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 404.

Těšíme se na spolupráci s Vámi.

Šeráková Petra
kategorie Podnikatelské mise a semináře

Liberecká firma VÚTS učí svět tkát ve 3D

Nafukovací čluny, paddleboardy nebo plovoucí norné stěny dnes mohou vznikat i na tkalcovských stavech. Stačí tkát zároveň dvě tkaniny, které se průběžně spojují provazovacími nitěmi. Výsledná 3D tkanina se opatří vrstvou gumy nebo PVC a po nafouknutí drží určený tvar. Proto lze dovolenkový paddleboard snadno složit do auta a u vody nafouknout tak, že je pevný jako prkno.

Jenže tkát takovou 3D tkaninu dostatečně rychle a navíc s proměnlivou tloušťkou dlouho nešlo. Až do okamžiku, kdy experti v liberecké firmě VÚTS po dvouapůlletém vývoji sestrojili unikátní automatický tryskový tkací stroj DIFA, za který loni získali ocenění Česká hlava a Cenu TAČR. „Spolupracovali jsme s tchajwanskou společností TTRI, která měla na 3D tkaninu patent. Nás oslovila, abychom vyvinuli stroj, který by ji dokázal vyrábět,“ vzpomíná na začátky vývoje Jiří Václavík, vedoucí obchodního oddělení VÚTS.

Lepší pevnost a tvar
Na Tchajwanu původně tkaninu vyráběli ručně. Stav obsluhovalo pět lidí. Teď díky libereckým expertům řídí tkaní počítač. Ze stroje vychází tkanina, která po roztažení může mít tloušťku od 12 do 50 centimetrů. Na metr čtvereční dokáže stroj DIFA do tkaniny vetkat až 120 tisíc provazovacích nití. Tím ovlivní pevnost, tvar či tuhost výsledného výrobku. Podle hustoty provazovacích nití vyjede ze stroje za hodinu až šest metrů tkaniny. „DIFA je už teď produktivnější než dosud používané stroje na výrobu 3D tkanin. Tkaní chceme v dalším vývoji ještě zrychlit,“ dodává Václavík. Nejvíce se experti z Liberce zapotili při vývoji přírazné lišty, která je klíčová pro tkaní provazovacích nití a pohybuje se na magnetickém polštáři. Museli vypočítat přesnou sílu magnetů, které její pohyb řídí.

Filtry na vodu i ropu
Se strojem DIFA předběhli ve VÚTS dobu. Trh s 3D tkaninami teprve vzniká. „Pořád se hledají aplikace, kde by se mohly kromě nafukovacích produktů uplatnit. Už se bavíme s firmami, které by tkaninu chtěly použít třeba pro čištění vody nebo zachytávání ropných látek,“ říká Václavík. Nečistoty by se zachycovaly na provazovacích nitích. Odborníci z Technické univerzity Liberec už se například snaží na provazovací nitě umístit nanovlákna, která ještě zlepší filtrační schopnosti. „Instalace takových filtrů by byla velmi jednoduchá. Kazeta s 3D tkaninou se jen ponoří do vody. Věříme, že trh s 3D tkaninami se rozjede během dvou až tří let,“ tvrdí Václavík. Zatím VÚTS dodal stroje DIFA prvním tchajwanským zákazníkům. Intenzivně jedná o prodeji jak zákazníkům z Číny, tak z EU a USA.

Vývoj a výroba prototypu stála 10 milionů korun. „Bez podpory z programu Delta Technologické agentury ČR bychom to nedokázali. Je to revoluční inovace. Sami bychom takovou investici s dlouhou návratností nedokázali financovat,“ vysvětluje Václavík. S tchajwanským partnerem bude liberecká firma ve vývoji pokračovat opět s podporou TAČR. Chce se s tloušťkou tkaniny dostat pod 10 centimetrů a zvětšit šířku tkaniny až na 2 metry. Nová generace stavu DIFA by měla také tkát 3D tkaninu tak, aby se pak dala snadněji potáhnout gumou nebo polyuretanem.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Z členské základny

Jan Světlík: Vzniknou vodíková města

Vodík funguje jako výborný akumulátor energie. „Vyvíjíme inteligentní systém jak tento plyn skladovat a přepravovat, aby byl dostupný všude, kde bude potřeba,“ tvrdí Jan Světlík, předseda dozorčí rady výrobce tlakových lahví Cylinders Holding, který se se svými firmami vrátil mezi členy Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svetlik Jan vodik

Nedávno jste představil vizi nové čtvrti v Ostravě, kterou by poháněl vodík. Na tento plyn sázíte i ve svém výrobním programu. Co vás na něm tak láká?
S vodíkem pracuji už čtyřicet let. V minulosti byl vodík jen specifický technický plyn. Používal se jako redukční činidlo v různých směsích například v chemickém průmyslu. Situace se změnila před pěti sedmi lety, kdy se začalo uvažovat o vodíkových bateriích, v nichž by vodík vystupoval jako akumulátor energie. To funguje skvěle. Vodík se najednou dostal do úplně nové pozice.

V čem je jeho největší výhoda?
Politici se nadchli pro elektromobily na baterie. Ale ty nejsou příliš použitelné na trasách třeba nad tisíc kilometrů. Proto se začaly hledat alternativy. Vodík je jednou z nich. Rychle ho do auta naplníte, v tlakové nádobě je bezpečný. Může nahrazovat na delších trasách baterie, a to nejen u osobních aut, ale i u nákladních vozů nebo vlaků.

Jeho hlavní roli vidíte více v dopravě než v energetice?
Ne, obecně v akumulaci energie. Představte si, že máte dům se solárními panely. Přes den nejste doma, tak si nejdřív dobijete domácí baterii a přebytek si uložíte do vodíku. Večer vám menší spotřebu pokryje baterie a při větším odběru se zapne vodíkový palivový článek. Akumulace energie se může týkat i průmyslu. Určitě ale nesouhlasím s tím, že máme používat vodík vždy a všude. Své místo budou mít i jiné zdroje energie.

Je veřejnost připravená na nástup vodíku?
Paradoxně narážíme na poměrně malou vzdělanost veřejnosti. Je to nejmenší molekula. Nabalila se na ni spousta nesmyslů. Třeba, že vodík volně prochází ocelí. Kdyby to byla pravda, tak bychom čtyřicet let nevyráběli ocelové tlakové lahve na tento plyn. Nebo že v zimě bude kvůli autům na vodík, které produkují vodní páru, námraza na silnicích. Proto je třeba lidi s vodíkem a jeho využitím pořádně seznámit.

Dá se už na vodíku vydělávat?
Vodíkové technologie už vyrábíme. V našem případě jde o skladování a přepravu. Vyvinuli jsme chytrý kontejner, který sám hlásí data o kapacitě či o přepravovaném množství. V posledních pěti letech jsme intenzivně pracovali na vývoji tohoto systému. Budeme schopni vytvořit celý model nejen jak vodík používat, ale také jak ho skladovat a přepravovat. Nezajímá nás jen výroba vodíku nebo plnicí stanice.

Jak bude takový model skladování a přepravy vypadat?
Mám teorii, že se budou vytvářet ostrovy, kde se vodík bude vyrábět a kde se bude zároveň i spotřebovávat. Představte si model vodíkového města. Máte v něm solární elektrárny, geotermální zdroje na vytápění. Když budete mít přebytek energie, vyrobíte z ní vodík. Chcete ho prodat? Pak ho budete muset někde uskladnit. Když budete mít menší zásobník, tak se váš vodík odveze do nadřazeného skladu a až ho budete zase potřebovat, tak vám ho přivezou zpátky. Mít přímo na místě velký zásobník by bylo zbytečně drahé. Fungovat to bude díky inteligentnímu řízení.

Nelepší podmínky pro výrobu zeleného vodíku má sever Evropy s větrnými elektrárnami a jih Evropy se solárními elektrárnami. Budeme ho odtamtud dovážet?
Spousta potenciálního vodíku je schovaná v cirkulární ekonomice. Například v odpadech. Navíc si zelenou energii můžeme dovézt po drátech a vodík si s její pomocí vyrobit.

Jaké vodíkové aplikace ještě potřebujete vyvinout?
Co se týče skladování a přepravy, máme vše hotovo. Teď musíme začít dělat větší instalace. Standardně se v jednom kontejneru vozilo 300 kilogramů vodíku, my už umíme vozit 500 kilo. Teď vyvíjíme řídicí systém celého skladovacího modelu. Víme, jakou moc chytré systémy mají. V posledních třiceti letech bylo právě IT největším konkurentem výrobců tlakových lahví.

Proč?
Protože IT systémy umožnily mnohem větší optimalizaci používání lahví u zákazníků. Takže jich najednou potřebovali méně.

Zasáhla výrobu tlakových lahví koronavirová krize?
Loni v prvním čtvrtletí jsme zaznamenali velký nárůst poptávky po medicinálních lahvích na kyslík pro dýchání. Volali nám tehdy z Itálie, že koupí vše, co jsme měli na skladě. Ale tyto úseky zvýšené poptávky trvaly vždy jen několik týdnů.

A co tlakové lahve na ostatní plyny?
Skoro všichni zákazníci odsunuli své objednávky. Takže jestliže předtím jsme jeli na plnou kapacitu, ve třetím čtvrtletí 2020 jsme byli skoro na nule.

Už se zákazníci s objednávkami vrátili?
Ano, ale jejich posunutí nám loni zkomplikovalo život, protože hromadná výroba musí jet nepřetržitě. V mezidobí jsme dodávali lahve na kyslík na Ukrajinu, do Indie, do spousty zemí v Evropě. Jsem rád, že i Česká republika přišla na to, že může být zajímavé, když místo přikrývek do Indie jako humanitární pomoc dodá kyslíkové lahve.

Jak významný je pro vás vlastní výzkum a vývoj?
Veškeré naše výrobky jsou výsledkem vlastního vývoje. Nezabývám se téměř ničím jiným. Na vývoji dělá v Česku a v Polsku několik desítek lidí. Lahví, které jsme vyvinuli před více než deseti lety, děláme tak maximálně deset procent. Většina jsou nové výrobky.

V čem vývoj spočívá?
Vyvíjíme oceli, z nichž jsou lahve vyrobeny, nářadí i metody zkoušení. Když nějakou činnost díky robotizaci zpřesníme, tak si můžeme dovolit někde ubrat materiál. Pracujeme i na vývoji výrobních technologií, které používáme. Jde o zhruba 60 operací a 40 z nich si musíme vyvinout sami.

Na jakém zajímavém projektu nyní pracujete?
Potřebujeme postavit zkušebnu na tlakové lahve na vodík, protože v Evropě žádná není. Nelze vozit speciální vodíkové nádoby na zkoušky do USA. Takže si musíme postavit tři technologie, na což chceme využít i veřejnou podporu.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Rozhovory

Během epidemie jsme stáli mezi dvěma světy

Svaz průmyslu získal za komunikaci v době koronaviru druhé místo v prestižních cenách LEMUR. „Ukázali jsme, že se firmy staly součástí řešení epidemie,“ říká Eva Veličková, ředitelka Sekce komunikace Svazu průmyslu a dopravy ČR.

velickova

Svaz průmyslu byl letos hodně vidět a slyšet, když se řešily otázky spojené s epidemií Covid-19. Jaké sdělení bylo pro vás v komunikaci nejdůležitější?
Cítili jsme obrovskou zodpovědnost za naše firmy. Sledovali jsme, jak reagují, zavádí náš hygienický manuál, vlastní opatření, starají se o lidi, izolují od sebe jednotlivé týmy, směny, zavádí dlouhodobý home office. To vše jsme pravidelně komunikovali vládě, odborné i široké veřejnosti a bojovali za racionalitu při rozhodování o fungování firem v době epidemie. Bez pravidelné a otevřené komunikace s médii by to nešlo.

Přesto jste čelili názoru odborů i některých odborníků, že by se firmy měly uzavřít.
Byl to střet dvou světů a my ve Svazu jsme byli mezi nimi. Na jedné straně firmy, které spíš očekávaly podporu, rady a ocenění vlastního boje proti epidemii, na druhé straně veřejná diskuze, která je označovala za ohniska epidemie a tlačila na zavření podniků. Některé firmy dobrovolně a pravidelně testovaly své zaměstnance dříve, než vláda nařídila povinné testování. Od nich jsme získávali data, která vyvracela domněnky o ohniscích šíření infekce v podnicích. Tyto naše závěry potvrdil první týden povinného testování ve firmách. Dokázali jsme, že opatření nastavená ve firmách fungují. Stali jsme se součástí řešení epidemie, a odvrátili tak negativní pozornost upřenou na firmy.

Jak jste v komunikaci pracovali s informacemi od vašich členských firem?
Každé dva týdny jsme dělali masivní průzkum o situaci ve firmách, získávali jsme tak data o více než sto tisících testovaných zaměstnanců. Dvakrát měsíčně jsme mohli poskytovat aktuální informace vládě i médiím na online tiskových konferencích. Kromě tvrdých dat z průzkumů jsme přinášeli také příběhy jednotlivých firem a jejich zaměstnanců. Předávali jsme je médiím jako tipy pro reportáže a na sociálních sítích jsme je společně publikovali s hashtagem #Zodpovědnépracoviště. S touto komunikační kampaní Svazu jsme v cenách LEMUR za PR, kterou pořádá Asociace PR agentur, v průmyslové kategorii obsadili druhé místo. Vážím si toho a chtěla bych zde pogratulovat a poděkovat všem kolegům, členům představenstva Svazu, firmám a médiím, že s námi ochotně spolupracovali.

Jakou největší zkušenost si z koronavirové krize z pohledu komunikace odnášíte?
Ještě více než kdy jindy bylo potřeba přinášet správné informace v pravý čas. Myslet dopředu a vzhledem k nepředvídatelnosti situace se připravovat na několik variant možného vývoje.

Co zajímavého chystáte v komunikaci na druhou polovinu roku?
Na podzim plánujeme náš Sněm. Po loňském virtuálním eventu se těšíme, že opět zahájíme Mezinárodní strojírenský veletrh, byť v netradičním termínu 8. listopadu. Pro nás je veletrh oslava českého průmyslu a umu firem a lidí. Věřím, že nám letošní ročník umožní návrat k roku 2019, kdy náš stánek ožil řadou odborných seminářů a networkingových aktivit.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Rozhovory