Loučení s uhlíkem bude dlouhé a drahé

Spektrum 2020 4Q

SPEKTRUM 4Q/2020 KE STAŽENÍ

Z obsahu

  • Loučení s uhlíkem bude dlouhé a drahé
  • Richard Vidlička: Změny v energetice přinesou nové příležitosti i pro průmyslové firmy
  • Poprvé virtuálně: Sněm Svazu průmyslu se letos odehrál online
  • Průzkum SP ČR: Situace se nezlepšuje, firmám stále chybí zakázky
  • Anketa: Co pomůže firmám na cestě z koronakrize?
  • Matyáš Fošum: Bez osvěty se neobejdeme
  • Potřebujeme průmyslový design i kvalitní prezentaci České republiky
  • Digitální ekonomika přináší benefity, rizikem je ale bezpečnost
  • Český kosmický průmysl roste. Firmám teď pomohl v krizi
Gbelec Ondřej
kategorie Spektrum

Jiří Cienciala: V ocelárně jsem si vydělával už v patnácti na nové lyže

Položil základy dnešního úspěchu Třineckých železáren. Za změny, které v huti zaváděl, si nejednou vysloužil spoustu kritiky. „Trvalo to několik let, ale lidé nám uvěřili, že budeme úspěšní. A o správnosti naší cesty jsme přesvědčili také akcionáře železáren. Toho si cením nejvíce,“ říká Jiří Cienciala, který byl letos uveden do Galerie osobností průmyslu Svazu průmyslu a dopravy ČR.


Třinecké železárny jste vedl čtrnáct let od roku 1997. Jak zpětně hodnotíte restrukturalizaci českého hutnictví na přelomu století?
Byl to podraz na českém hutnictví. Říkám tomu hutnický Mnichov. Místo vytvoření silného českého ocelářského podniku sloučením tří hutí s využitím všech synergií, což vládě doporučil i nezávislý evropský poradce Eurostrategy, to skončilo nešťastnou privatizací ostravských hutí. Celý projekt jsme zpracovali na Hutnictví železa. Vláda ho měla projednat, ale krátce před termínem jeho schválení oznámila, že všechno bude jinak.

Kdo měl sloučený hutnický podnik zainvestovat?
Vedoucí roli měly hrát Třinecké železárny. Náš nejhorší hospodářský výsledek byl z roku 1999, a to jsme vykázali 115 milionů korun zisku. Ostravská Nová huť tehdy měla 5 miliard korun ztrátu a Vítkovice dokonce 6 miliard. Odborníci z Eurostrategy tehdy napsali, že se ve světě takové případy řeší prodejem ostatních problémových hutí nejlepší firmě za symbolickou korunu. Dovedete si představit, co asi po takovém posudku vzniklo. Panika. Jak může být ostravská Nová Huť, „první stavba socialismu“, prodána za korunu.

Pokud by se šlo cestou českého ocelářského holdingu, jak by tuzemské ocelářství vypadalo?
Mnohem lépe než dnes. Tehdy jsme se domluvili na dělbě práce, kdo co bude vyrábět, které výroby se zastaví, do čeho se bude investovat. Řešili jsme vše i s hlavními světovými odběrateli. Díky synergiím by se ušetřilo dost peněz. Byla by to velká síla, ne z pohledu kvantity, ale kvality.

Nakonec šel každý podnik svou cestou. V čem byla unikátní cesta Třineckých železáren?
Třinecké železárny byly zcela privatizovány jako jedna z prvních českých hutí a měly štěstí, že je ovládla skupina Moravia Steel. Jejími vlastníky jsou osobnosti, které měly a mají zájem huť rozvíjet a zvyšovat její konkurenceschopnost. Restrukturalizace Třineckých železáren byla postavená na změně obchodní politiky, vytvoření nové podnikatelské strategie, zavedení nových prvků firemní kultury a moderních forem řízení.

Jak jste vymýšleli restrukturalizační plán?
Jedenáct procent firmy tehdy patřilo americké firmě CMC z Dallasu. Jejich ředitel Stan Lee se účastnil zhruba tříhodinové porady našeho vedení. Na ní všichni mohli přijít s vlastními nápady k jednotlivým bodům, aniž by zpochybňovali myšlenky druhých. Na konci se vybraly ty nejlepší. Za jeden půlden jsme měli celou strategii hotovou. Podle ní se pořád jede, jen se aktualizuje na základě měnících se podmínek na trhu.

Co bylo nejtěžší při prosazování této strategie?
Přesvědčit lidi, že změna je nutná a potřebná. Když jsme se dostali do druhé ocelářské krize v letech 2008 a 2009, potřebovali jsme snížit náklady, abychom ji přežili. Podařilo se nám za rok ušetřit 1,3 miliardy korun. V tom byl i vysoký podíl osobních nákladů. Nepropouštěli jsme lidi, vyhlásili jsme plán solidarity. Vedení Třineckých železáren, a to až po vedoucí provozů, neměli prémie několik let. Dělníci si také nechali snížit platy. Bylo to hodně založeno na patriotismu, na sounáležitosti všech k regionu a k huti. To je v Třinci unikátní.

V čem spočívala změna obchodního modelu?
Vyráběli jsme a stále vyrábíme kolejnice, což je hi-tech produkt. Ale dělali jsme jich jen 150 tisíc tun z 2,5 milionu tun celkové produkce. Velkou část výroby tenkrát tvořila stavební ocel. To ale nebyl produkt pro budoucnost. Věděli jsme, že přijde automobilový průmysl a budeme potřebovat speciální kvalitní oceli. Takže jsme změnili sortiment od stavební oceli směrem ke kvalitní oceli s vyšší přidanou hodnotou označované jako SBQ.

Jaké nové prvky firemní kultury jste zaváděli?
Autentickou týmovou práci. Vedle normální struktury řízení jsme aplikovali projektové řízení. Do něj jsme zapojili celý kolektiv včetně řadových zaměstnanců. Když jsme věděli, že je někdo v něčem dobrý, tak jsme ho přizvali do projektových týmů. Když jsme věděli, že takový zaměstnanec má autoritu a je to přirozený vůdce, tak jsme ho nechali tým šéfovat. To byl často problém, protože najednou řídil vedoucího provozu nebo mistra.

Nebouřili se proti tomu vedoucí pracovníci?
Schytal jsem za to spoustu kritiky. Ale pořád jsem říkal: „Nebojte se, přinese to výsledky.“ A přineslo.

Které období v Třineckých železárnách bylo nejsložitější?
Nejtěžší bylo projít údolím smrti v roce 1997. Krize vrcholila v letech 1998 a 1999. Spadlo na nás hned na začátku krizové řízení. Ale my jsme tomu tak neříkali, protože slovo krize vzbuzuje negativní reakce u bankéřů i zaměstnanců. Nazývali jsme to konsolidované řízení. Vysvětlovali jsme lidem, co je konsolidace, aby tomu všichni rozuměli. Chodili jsme po provozech jako agitátoři. Jinak to ale nejde, aby tomu lidé uvěřili. Proto jsme vyhráli.

Čeho si za svou manažerskou kariéru nejvíce ceníte?
Toho, že jsme přesvědčili akcionáře Třineckých železáren o správnosti naší cesty. Jejich nadšení ze začátku nebylo velké. Ale po roce, dvou jsme jim ukázali, že jejich investice má cenu.

Inspirovaly vás nějaké manažerské vzory?
Ze zahraničních to byl Jack Welch a z českých Zbyněk Frolík. Zbyněk je můj vrstevník. V Třinci jsme volili stejné metody řízení, jako to dělal on ve své firmě na nemocniční lůžka. Máme i podobné názory a podnikatelskou filosofii, že lidé musí být na prvním místě. Musí také existovat taková firemní kultura, aby si management nemyslel, že je něco víc než dělníci. Mně to nedělalo problém.

Protože jste věděl, jak vypadá práce dělníků v ocelárně?
Od patnácti let jsem dělal v ocelárně jako brigádník. Můj otec tam byl mistrem. Když jsem potřeboval nové lyže, tak řekl: „Přijď na brigádu, za dva měsíce si vyděláš na dvoje, troje lyže.“ Když mi bylo 18 let, mohl jsem přímo na můstku obsluhovat ocelářskou pec.

V roce 2014 jste se stal vládním zmocněncem pro Moravskoslezský kraj. Razil jste myšlenku, že se z Moravskoslezského kraje má stát centrum moderního a inovativního průmyslu. Jak se ji daří naplňovat?
Úroveň kraje jako inovačního regionu jednoznačně stoupá a dál poroste. Posiluje také vysoké školství, které vychovává odborníky v nových oborech vyžadujících inovace. Vysoká škola báňská udělala obrovský pokrok. Jen byla škoda, že se víc investovalo do budov než do lidí. Baráky vědu nedělají, tu dělají mozky. Teď už učitelé a vědci jezdí na špičkové zahraniční univerzity. Máme tady také Ostravskou univerzitu, Slezskou univerzitu.

A pokud jde o strukturu průmyslu a ekonomiky?
Z 80 procent už jsme tam, kde jsme chtěli být. Těch posledních 20 procent bude ale ta nejtěžší práce. Je třeba vybrat obory, v nichž můžeme být nejlepší v Česku i v Evropě. Bez pochopení ministerstev průmyslu a školství to ale nepůjde.

Je poslední překážkou k modernizaci moravskoslezské ekonomiky útlum OKD?
Vůbec ne. Na OKD se už dělají a ještě budou dělat nejrůznější vědecké a výzkumné činnosti, jak využít OKD po skončení těžby uhlí. Třeba jestli se dá podzemní voda použít pro lázeňství nebo pro přečerpávací elektrárny. Prototyp takové elektrárny už se zkouší. Do budoucna budou doly zdrojem špičkových pracovních příležitostí, i když se v nich už nebude těžit uhlí.

Jak vzpomínáte na své působení v úřednické vládě Jiřího Rusnoka?
Byla to zajímavá zkušenost a na ministerstvu průmyslu se nám leccos podařilo. Třeba jsme utlumili obří penězovod do solárních elektráren. Povedlo se to i díky mé určité manažerské naivitě. Dělal jsem to přece proto, abych zachránil peníze státu.

Manažerská naivita existuje?
Existuje. Je to víra, že všichni mají stejný cíl. Tak jsem byl vychovaný. V železárnách jsme to tak dělali. Ale na úrovni státu to moc nefunguje.

Gbelec Ondřej
kategorie Rozhovory

Vláda by měla do konce roku prodloužit i program Antivirus B

Aktuální protiepidemická opatření od čtvrtka zasáhnou další významnou část ekonomiky. Nově nemohou otevřít maloobchody a služby s výjimkou prodejen základního sortimentu. Opatření navíc už dopadají i na firmy a provozy, které nejsou uzavřeny přímo z rozhodnutí státu. Ve firmách vypadávají z pracovního procesu klíčoví zaměstnanci, kteří se dostávají do karantény nebo doma zůstávají na ošetřovném kvůli uzavření škol. Podniky tak musí i při využití různých organizačních opatření zásadně redukovat provozy a rozsah služeb. Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR proto společně vyzývají vládu, aby do konce roku prodloužila program Antivirus B v nezměněné podobě. Ten může pokrýt zásadní výpadek lidí ve firmách, který již není možné změnit např. reorganizací provozů.

Vláda schválila minulý týden prodloužení programu Antivirus A do konce roku 2020 a přijala nový model Antiviru Plus, který má platit taktéž do konce roku 2020. Vzhledem k tomu, že v Česku znovu platí nouzový stav a vláda svým rozhodnutím opět omezila nebo zakázala činnost některým sektorům ekonomiky, jako například restauracím nebo maloobchodům, je prodloužení těchto programů zásadní. Pro mnohé další firmy, které současnými opatřeními nejsou omezené přímo, je ale klíčové i prodloužení programu Antivirus B.

„Vyzýváme vládu, aby prodloužila i režim B programu Antivirus. Od čtvrtka nemohou otevřít maloobchody a služby s výjimkou prodejen základního sortimentu. Opatření ale dopadají i na firmy a provozy, které nejsou uzavřeny přímo z rozhodnutí státu. Ve firmách vypadávají z pracovního procesu klíčoví zaměstnanci, kteří se dostávají do karantény nebo kvůli uzavření škol zůstávají doma na ošetřovném se svými dětmi. Podniky tak musí i při využití různých organizačních opařeních redukovat provozy a rozsah svých služeb. Další skupiny firem se do problémů dostávají i sekundárně. Pokud jsou například zavřené restaurace, logicky dopadne tato situace i na jejich dodavatele. Epidemie negativně ovlivňuje také exportéry. Ti jsou závislí na situaci v zahraničí. Proto je velmi důležité, aby se na tyto podniky nezapomínalo. Pomoc potřebují i ty,“ upozorňuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR dlouhodobě apelovaly nejen na prodloužení programu Antivirus A, ale především programu B. Antivirus A je cíleně mířený právě na podporu firem s nuceným omezením provozu, zatímco Antivirus B může pomoci i podnikům, které současná opatření zasáhla nepřímo. Jeho nenahraditelná role spočívá v tom, že může pokrýt zásadní výpadek pracovníků v důsledku rozšiřující se karantény v jednotlivých firmách, na který již není možné reagovat změnou vnitřních firemních pravidel a postupů.

„Členové Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR jsou také malé a střední podniky, které ve velké většině vyrábí subdodávky pro finální výrobu velkých podniků v ČR i v zahraničí a na ně především dopadají důsledky pandemie ve zpracování dodávek. Rovněž v oblasti služeb, které organizace realizují, dochází k dopadu pandemie. Proto prodloužení Antiviru B je podstatné pro jejich další činnost,“ upozorňuje prezident KZPS ČR Jan Wiesner.

Místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková k tomu doplňuje: „Antivirus byl obecně vládou komunikován jako nástroj k udržení smysluplné zaměstnanosti. Vyjmutím programu Antivirus B by se stal v zásadě torzem a zpochybnilo by to i dosavadní záměr vlády. Tento nástroj zcela jistě není hlavní příčinou neflexibilního pracovního trhu, jak někdy zaznívá. Ve většině případů je to právě naopak – zejména v segmentu malých a středních podniků (MSP) sehrává svou roli v udržení zapracovaného týmu lidí, do nichž firma investovala a o které se může opřít při opětovném rozjezdu, poté, co krize odezní. Pustí-li je nyní na pracovní trh, ihned se jich chopí kapitálově silnější nadnárodní korporáty, a segment MSP se z takového kroku může regenerovat velice dlouhou dobu. Pomoci firmám s náklady na zaměstnance by mělo být prioritním opatřením, neboť tyto náklady tvoří drtivou část nákladů firem a velice rychle odčerpávají cash.“

„Není pro nás přijatelné, aby některým podnikům stát zvýšil náhrady a uhradil jim prakticky 100 procent nákladů po dobu uzavření včetně navýšení maxima náhrady, zatímco ostatním, na které epidemie také dopadá a jsou rovněž v problémech, které si nezpůsobily, hodil přes palubu. Z těchto důvodů požadujeme i prodloužení Antiviru B,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Průzkumy SP ČR dlouhodobě ukazují, že význam programu Antiviru A, ale také Antiviru B neustále roste napříč firmami všech velikostí. Už jeho první prodloužení do konce srpna 2020, které Svaz průmyslu a dopravy prosazoval, uvítalo kvůli horšící se hospodářské situaci 71 % firem. Z výsledků průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR je také patrné, že program Antivirus prokazatelně pomáhá firmám udržet si klíčové zaměstnance, pro které nemají přechodně dostatek práce a budou je potřebovat pro rozjezd po skončení krize.

Kontakty pro média:

Lenka Dudková
PR manažerka
Svaz průmyslu a dopravy ČR
+420 724 012 626
ldudkova@spcr.cz • www.spcr.cz

Ing. Pavla Břečková, Ph.D.
Místopředsedkyně představenstva
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
+420 737 245 205
breckova@audacio.cz • www.amsp.cz

Jan Zikeš
Vedoucí tajemník
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
+420 775 15 77 50
zikes@kzps.cz • www.kzps.cz

 

Prezident SP ČR J. Hanák: Aktuální opatření ovlivní celou ekonomiku

Chápeme, že zdravotní situace si vyžaduje mimořádná opatření. Pro společnost ani českou ekonomiku však není dobrá nejistota, která dlouhodobě panuje. Uzavření provozoven se nepřímo dotkne i dalších sektorů a jejich dodavatelů například v potravinářském průmyslu. Protiepidemická opatření se tedy po dodavatelském řetězci přelévají až do výrobního sektoru, na který nesmíme zapomínat. Řada oborů dodává stroje a vybavení do uzavřených provozů. Nejistota snižuje investice. Firmy se obávají nedostatku lidí, kteří mohou být na ošetřovném, nemocenské nebo v karanténě. Stejně tak se obávají, že se sníží poptávka u některých produktů, které závisí na maloobchodním prodeji nebo jsou součástí poskytovaných služeb.

Proto je klíčové, aby vláda prodloužila i program Antivirus B. Odhadujeme, že kvůli dalším opatřením může být celkový propad HDP okolo 10–12 %, namísto původních 8 %, které jsme předpovídali před měsícem. Záleží ale, jak dlouho budou opatření nakonec trvat, v jakém rozsahu či jak se celková situace podaří stabilizovat.

Žádáme vládu, aby zavedla také nějaké krizové moratorium výjimek pro plnění povinností firem, které jim garantuje možnost bezsankčně z objektivních důvodů nedodržet některé zákonem stanovené lhůty pro plnění povinností plošně.

Jsme rádi, že vláda na rozdíl od jara již dnes zveřejnila výjimky, na které se aktuální protiepidemická omezení nevztahují. Je dobře, že zůstává otevřená řada oprav, výdejen a servisů. Pro Česko jako exportní zemi je klíčové, že zůstávají otevřené hranice. Řada firem již na jaře zavedla mnoho hygienických opatření, takže mohou pokračovat v provozu.

Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy

SP ČR: O konci uhlí se nesmí rozhodnout bez kvalitní analýzy

Svaz průmyslu a dopravy ČR požaduje, aby Uhelná komise předložila podklad pro rozhodování vládě ČR, kde budou pro jednotlivé scénáře kvantifikovány náklady a dopady odklonu od využití hnědého uhlí při zajištění soběstačnosti ČR v dodávkách elektřiny, definovány rizika a budou předloženy nástroje a opatření k minimalizaci rizik. Svaz průmyslu a dopravy ČR se domnívá, že doporučení Uhelné komise pro vládu ČR musí být postaveno na kvalitním analytickém materiálu, který je projednán a schválen v pracovních skupinách. Rozhodnutí o bezuhelném roku není úkolem Uhelné komise, ale politickým rozhodnutím.

Diskuse o bezuhelném roku 2038 či jakémkoliv jiném je z pohledu Svaz průmyslu a dopravy ČR předčasná, neboť v aktuální podobě materiálu modelování scénářů chybí výpočet celkových nákladů systému, aktualizace plánu transformace teplárenství a popis podmínek, které jsou nutné pro realizaci jednotlivých scénářů včetně uvedení rizik, které by vedly k odchýlení se od trajektorie scénáře. V neposlední řadě chybí výpočet dopadů scénářů. Doporučit vládě některý ze scénářů bez znalosti těchto širších vztahů, by nebylo zodpovědné vůči českému průmyslu a spotřebitelům.

Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy

Zdraví zaměstnanci jsou klíčoví pro fungující ekonomiku

Zhoršující se epidemiologická situace vyžaduje od nás všech ještě vyšší úsilí, abychom účinně bránili šíření nemoci Covid-19. Firmy dělají maximum pro bezpečnost a ochranu svých lidí. Udržení provozu, byť ve velmi složitých podmínkách, je společným zájmem zaměstnavatelů i zaměstnanců. Proto jsme vydali s Českomoravskou konfederací odborových svazů společné prohlášení, kde jsme se přihlásili k odpovědnosti firem za zajištění bezpečného pracovního prostředí.

Svaz průmyslu a dopravy vydal už na jaře Manuál pro zavádění doporučených hygienických opatření ve firmách, který je stále platný.

Současně s manuálem Svaz průmyslu také připravil sebehodnotící dotazník, který firmám pomůže vytipovat místa, kde by bylo vhodné hygienická opatření ještě posílit.

Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy

SP ČR: Nesouhlasíme s navýšením klimatického cíle o 55 %

Svaz průmyslu a dopravy ČR nesouhlasí s navýšením evropského klimatického cíle 2030 o 55 % bez znalosti dopadů na Českou republiku, zajištění financování a předložení opatření pro ochranu průmyslu a zaměstnanosti.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je znepokojen, že se Česká republika přihlásila k navýšení klimatického cíle na 55 %, aniž by znala jeho dopady na Českou republiku. Dosavadní vyjádření vlády ČR byla k navýšení cíle odmítavá. Rámcová pozice ČR sama objektivně upozorňuje na mnohá rizika navýšení nejen na 55 %, ale i na 50 %. V případě, že by takovýto cíl byl na úrovni Evropské unie politicky schválen, musí Česká republika toto rozhodnutí podmínit tím, že jednotlivé členské státy budou moci samy určit jak vlastní energetický mix, tak zejména individuální příspěvek k plnění cíle, který bude respektovat jejich možnosti. Od tohoto požadavku česká vláda nesmí před finálním rozhodnutím v žádném případě ustoupit.

Přihlásit se k navýšení cíle pro redukci skleníkových emisí by bylo nezodpovědné bez určení konkrétních požadavků, které zajistí, že navýšením cíle nebude český průmysl a jeho konkurenceschopnost poškozena, bez předložení konkrétních opatření pro ochranu odvětví ohrožených únikem uhlíku, bez garance technologické neutrality, respektování národních podmínek, možnosti volby vlastního energetického mixu a v neposlední řadě bez zajištění dostatku financování. To vše musí být součástí jakéhokoliv rozhodnutí a podmínek české vlády. Náklady na splnění stávajících klimaticko-energetických cílů samo ministerstvo průmyslu a obchodu v minulosti odhadlo na nižší jednotky bilionů korun.

Plnění vyšších cílů bude pro Českou republiku znamenat investice dalších stovek miliard až jednotek bilionů korun. Ministerstvo průmyslu nyní pracuje na studii dopadů přísnějšího cíle pro rok 2030 na průmysl, která má ukázat reálné možnosti a podmínky jednotlivých sektorů a která zatím není hotová. Teprve z ní by vláda měla vycházet při vyjednávání o navýšení cíle a o zajištění konkrétních podmínek, které budou garantovat, že ambiciózní klimatické cíle nepoškodí jednotlivá odvětví českého průmyslu.

kategorie Tiskové zprávy

Podnikatelská mise do Portugalska – online i prezenčně

Zveme Vás na „hybridní“ podnikatelskou misi do Portugalska s ministrem zahraničních věcí ČR Tomášem Petříčkem, která se uskuteční 13. listopadu 2020.

Hybridní podoba podnikatelské mise byla zvolena s ohledem na současná epidemiologická omezení v Portugalsku a znamená, že podnikatelské fórum v Lisabonu zahájené ministrem zahraničních věcí ČR Tomášem Petříčkem a jeho portugalským protějškem za osobní účasti prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka a jeho portugalského protějšku bude živě streamováno přihlášeným účastníkům jak na české, tak na portugalské straně. Návazně se budou konat B2B jednání mezi českými a portugalskými subjekty v online místnostech.

Svaz průmyslu a dopravy ČR připravuje tuto netradiční verzi podnikatelské mise, která má alespoň z části nahradit v tuto chvíli bohužel nerealizovatelnou osobní návštěvu Portugalska, ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Lisabonu a portugalskými partnery.

Možnosti účasti:

  1. Virtuální účast – poplatek za účast ve výši 1490,- Kč + DPH bude sloužit k pokrytí technicko-logistických nákladů na přípravu akce v Portugalsku. V případě zájmu o účast prosím o vyplnění Závazné přihlášky a Registračního formuláře, ve kterém uvedete podklady pro vyhledání partnerů pro online jednání s portugalskými subjekty. Termín registrace do 23.10.2020.
  2. K dispozici je omezený počet míst pro prezenční účast na podnikatelské misi pro 2 – 3 zástupce firem, které mají v Portugalsku rozjednány konkrétní projekty či účasti v tendrech, které by jejich osobní účast podpořila. Pokud je to případ Vaší společnosti, prosím pošlete důkladné zdůvodnění, proč by Váš zástupce měl být v Portugalsku osobně přítomen, do 24.10. na e-mailovou adresu pserakova@spcr.cz. Na jeho základě budou ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Lisabonu vybráni účastníci s projekty v nejpokročilejším stadiu rozpracovanosti. Program pro ně bude organizován individuálně Velvyslanectvím v Lisabonu/SP ČR za jejich aktivní spoluúčasti. Cena za účast bude rovněž stanovena individuálně. 

perspektivním oborům spolupráce pro české firmy patří zejména civilní letecký a kosmický průmysl, energetika, nábytkářský průmysl, obranný průmysl, chemický průmysl, stavebnictví, strojírenství, textilní a obuvní průmysl, vodohospodářství a odpadové hospodářství, zemědělství a potravinářství, zpracovatelský průmysl, železniční a kolejová doprava, a v této době pandemie COVID-19 nabývá na významu i spolupráce ve zdravotnictví a farmaceutickém průmyslu.

Pro více informací prosím kontaktujte:
Ing. Petra Šeráková
Sekce mezinárodních vztahů
Tel.: 731 411 179
E-mail: pserakova@spcr.cz

Těšíme se na Vás.

Nové programy COVID pro postižené firmy a podnikatele

Vláda 14. října představila nové programy, respektive staronové programy, kterými chce podpořit podnikatele postižené aktuální situací a novou vlnou opatření proti šíření koronaviru.

COVID – NÁJEMNÉ

  • Dotační program pro podnikatele, kterým byl mimořádnými opatřeními zakázán prodej zboží a služeb v provozovnách, což jim snížilo schopnost platit nájemné.
  • Výše podpory na jednoho žadatele bude činit 50 % z celkového nájemného za období celého třetího čtvrtletí 2020 a nebude jako v případě Výzvy č. 1 podmíněna slevou ze strany pronajímatele.
  • Bude zaměřena na vyjmenovaná dotčená odvětví: provozovny stravovacích služeb, hudební kluby, kina, muzea, galerie, veletrhy, tělocvičny, kurty, koupaliště, zoologické zahrady apod.
  • Očekávané vyhlášení výzvy: konec října 2020.
  • Více zde https://www.mpo.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/covid-19-najemne–255305/.

COVID – BUS

  • Kompenzace pro zájezdovou (nepravidelnou) dopravu budou vypláceny za sedačku za den a budou kompenzovat ztráty dopravců od březnového začátku nouzového stavu až do konce letošního června.
  • Rozhodné období je březen až červen.
  • Dotace budou rozdělovány podle emisních tříd autobusů a jejich kapacity.
  • Samotná jednotková výše podpory byla odvozena jako cca 7násobek leasingové splátky příslušného typu autobusu a je podmíněna podnikáním v nepravidelné autobusové dopravě v období nouzového stavu.
  • Potřebné informace pro žadatele budou zveřejněny na mdcr.cz příští týden. Zatím informace jen zde: https://www.mdcr.cz/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Zajezdovi-dopravci-dostanou-podporu,-na-program-CO.

COVID – KULTURA

  • Dotace na podporu subjektům podnikajícím v oblasti kultury na marně vynaložené výdaje za zrušené/přesunuté kulturní akce a kontinuální činnosti.
  • Dotace pro fyzické osoby působící v oblasti profesionálního umění, konkrétně v oblasti hudby, divadla, tance, jejichž primárním cílem je poskytnutí kulturní služby veřejnosti (OSVČ).
  • Dotace se budou proplácet ex-post a maximální výše podpory na jeden podnikající subjekt je 10 milionů korun. Současně budou hrazeny ze 80 % výdaje na nájmy/pronájmy.
  • více zde https://www.mpo.cz/kultura

COVID – SPORT

  • cílem programu je podpora podnikatelským subjektům z oblasti sportu, které byly omezeny ve své podnikatelské činnosti v souvislosti s negativními dopady mimořádných s účinností od 10. března 2020.
  • oblast podpory A: zaměřeno na podporu podnikatelských subjektů, které se účastní profesionálních soutěží, např. fotbal, hokej. Maximální výše podpory je 12, 5 mil. Kč.
  • oblast podpory B: zaměřené na pořadatele jednorázových sportovních akcí. Maximální výše podpory je 10 mil. Kč.

PŘEHLED PROGRAMŮ, KTERÉ BYLY SCHVÁLENY V MINULOSTI A JE MOŽNÉ JE I NADÁLE VYUŽÍVAT

ZÁRUČNÍ PROGRAM COVID III

Poskytnutí záruk:

  • až do výše 90 % jistiny zaručovaného úvěru u podniků do 250 zaměstnanců
  • až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru u podniků od 250 do 500 zaměstnanců
  • maximální výše zaručovaného úvěru nesmí přesáhnout 50 mil. Kč
  • doba ručení max. 3 roky.

Podpora je poskytována formou ručení ČMZRB spolupracující bance za portfolio transakcí konečných příjemců.
více zde https://www.cmzrb.cz/podnikatele/zaruky/zaruka-covid-iii/

ZÁRUKA COVID PLUS (EGAP)

Program Covid Plus má velkým zaměstnavatelům pomoci udržet likviditu potřebnou k zachování provozu a případný rozvoj exportních firem. Program poskytuje záruky na úvěry v rozmezí od 5 mil. do 2 mld. Kč a je určený společnostem s minimálně 250 zaměstnanci, u nichž se export podílí alespoň z 20% na celkových tržbách.
Více zde https://eol.egap.cz/Covid

BALÍČEK OPATŘENÍ NA PODPORU EXPORTÉRŮ (EGAP)

  • zavedení tzv. Fast Tracku, tedy přednostní vyřízení žádosti o pojištění pro vývozce, kteří v důsledku světové pandemie koronaviru hledají nové odběratele,
  • výrazně snížené poplatky pro vývozce, kteří budou poptávat pojistné produkty EGAP kryjící nová rizik,
  • zkrácení doby potřebné pro uznání nároku na pojistné plnění (čekací doba) u pojištěných úvěrů ze 6 měsíců na 3 měsíce a u pojištěných záruk ze 3 měsíců na 1 měsíc, které pomůže řešit případné cashflow problémy vývozce.
  • více zde https://www.egap.cz/

COVID – UBYTOVÁNÍ

COVID – LÁZNĚ:

  • Účelem dotace je krytí nákladů vzniklých uplatněním slevových voucherů na realizaci ozdravných, preventivních pobytů v lázeňských zařízeních.
  • Pobyty musí být realizovány v době od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020.
  • Více zde https://www.mmr.cz/cs/narodni-dotace/covid-lazne
kategorie Z hospodářské politiky

Aktuální informace k novému daňovému generálnímu pardonu

Ministerstvo financí a vláda po rychlých konzultacích, mimo jiné se Svazem průmyslu a dopravy ČR, připravila dílčí daňová opatření, která by měla pomoci ulehčit situaci alespoň některým podnikatelům, jimž byla vládou omezena činnost. Jde o tzv. generální pardon ministryně financí, který se týká podzimního nouzového stavu (a v rámci něj realizovaných omezení pro podnikatele).

1) Pro obory kterých se týkají vládní omezení, platí po dobu nouzového stavu (nouzový stav je v platnosti od 5. října 2020) následující možnost úlev:

  • odložení úhrad daně z přidané hodnoty (DPH);
  • prominutí záloh u daně z příjmů právnických osob a fyzických osob (splatných v období nouzového stavu);
  • prominutí záloh na daň silniční (tj. zálohy na rok 2020).

Z organizačního pohledu dle MF ČR pro uplatnění těchto úlev stačí, aby dotčení podnikatelé Finanční správě zaslali pouze oznámení, že splňují podmínky generálního pardonu ministryně financí, a to i e-mailem (pokud převažující činnost těchto podnikatelů spadá do některého z oborů, na které míří zákazy).

Vládní omezení (která jsou účinná od 14. 10. 2020), a tedy i výše zmíněná opatření se týkají těchto oborůprovozování restauračních zařízení a barů, provozování hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték pořádání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových představení, pořádání svatebních oslav, oslav vstupu do registrovaného partnerství a smutečních hostin, provozování cirkusů a varieté, pořádání poutí a podobných tradičních akcí, pořádání kongresů a jiných vzdělávacích akcí, pořádání veletrhů, provozování vnitřních sportovišť, posiloven a fitness center, umělých koupališť, wellness zařízení, provozování zoologických zahrad, provozování muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií.

Detailnější popis od Finanční správy naleznete zde (vč. odkazu na aktuální Finanční zpravodaj 22/2020), informativní článek Ministerstva financí zde.

Důležité upozornění SP ČR: V každém případě doporučujeme členským firmám, na které se toto prominutí přímo nevztahuje, nepatří mezi vyjmenované obory a mají v důsledku koronavirové krize vážné problémy, či považují daný posun termínů za nedostatečný, aby požádaly o individuální přístup, tj. podat individuální žádost o posečkání (v případě posečkání, prominutí atd.), a s Finanční správou aktivně (elektronicky) komunikovat. V případě dotazů či problémů vám rádi odpovíme, nebo pomůžeme zprostředkovat informaci a možnosti řešení ve vztahu ke správci daně.

2) V rámci generálního pardonu ze dne 14. 10. 2020 bylo také znovu umožněno prominutí DPH na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků či testovacích souprav (což bylo doporučení a požadavek Svazu průmyslu z první jarní fáze, podrobněji viz následující bod 3), kde je kompletní přehled nadále platných opatření.

3) Z předchozích liberačních balíčků a vládních daňových novelizací jsou nadále (i prostřednictvím aktuálního generálního pardonu) platná následující opatření či prominutí

Kompletní přehled naleznete v nedávném našem článku zde.

Institut Loss carry-back, tj. zpětné započítání daňové ztráty za rok 2020. Možnost odhadovanou daňovou ztrátu za letošní rok uplatnit už v daňovém přiznání k dani z příjmu za roky 2019 a 2018. Stát takto vzniklý přeplatek vrátí, byť s limitem 30 mil. Kč.

Prominutí:

  • V případě potřeby lze samozřejmě využívat i nejčastější individuální nástroje, které daňové zákony dlouhodobě upravují za účelem zohlednění individuální tíživé situace na straně daňových subjektů.
    • Jde o: možnost žádat o posečkání daně či rozložení její úhrady na splátky; možnost požadovat snížení či zrušení záloh; možnost žádat prodloužení vybraných lhůt či jejich navrácení v předešlý stav; možnost žádat o individuální prominutí úroků z prodlení, penále a pokuty za nepodání kontrolního hlášení.
  • Plošné prominutí správního poplatkuza podání žádostí na finanční či celní úřad.
    • Týká se následujících situací: prominutí úroku z prodlení; prominutí úroku z posečkané částky, prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení; vrácení daní při dovozu a prominutí celního nedoplatku; potvrzení bezdlužnosti.
  • Plošné prominutí DPH na bezúplatné dodání základních osobních ochranných prostředků a u testů na COVID-19, u nichž vznikla povinnost přiznat daň v období od října do prosince. Toto opatření vzešlo v úvodní fázi koronavirové krize z našich požadavků a námětů.
    • To zahrnuje zejména následující situace: bezúplatné dodání zboží (ochranné pomůcky, roušky, respirátory, testovací soupravy atd.); bezúplatné dodání zboží k výrobě dezinfekce; bezúplatné dodání zboží zdravotníkům; bezúplatné dodání zboží složkám integrovaného záchranného systému, armádě ČR, pro potřeby sociálních služeb. Konkrétně naleznete seznam a rozsah zde (str. 3–6).
  • Žádný subjekt (týká se všech fází EET, včetně těch již běžících) nemusí tržby evidovat do konce roku 2020.
  • Pro úplnost doplňujeme, že Svaz byl iniciátorem vyjádření MF a GFŘ, že i náklady na dobrovolné testy zaměstnanců na COVID jsou daňové uznatelné, konkrétně pro plátce daně z příjmů FO (zde) a pro plátce daně z příjmů PO (zde).
  • Již finálně schválené zrušení daně z nabytí nemovitých věcí učinilo nepotřebným další prodlužování možnosti (ze 3. Liberačního balíčku) odložit přiznání a platbu této daně.
  • Zároveň nyní projednáváme s MF ČR nastavení kompenzačního bonusu souvisejícím se zákazem či omezení činnosti pro podnikající osoby bez zaměstnanců.
  • Dále ve sněmovně prosazujeme také zrychlené odpisy a další protikrizová opatření důležitá i pro průmyslové firmy.

Svaz také důrazně požaduje, aby ze strany MF a GFŘ  bylo postupováno klientsky a benevolentně ke kontrolám za rok 2020 s ohledem na koronakrizi a objektivně specifické situace, včetně například nemožnosti plnit některé zákonné povinnosti v termínech. Doporučujeme omezit kontrolní činnost pouze na závažné případy podvodů. Dotčené touto krizí jsou opatřeními nepřímo i výrobní firmy a stát musí i vůči nim hledat další nástroje zmírnění dopadů.

Na závěr tohoto rychlého přehledu vás chceme informovat, že Svaz průmyslu k aktuálnímu generálnímu pardonu uplatnil připomínky, ve kterých požadoval rozšíření úlev i pro dodavatele rychle se kazícího zboží, či zboží s omezenou dobou trvanlivosti 1 měsíc (potraviny/nápoje) restaurací a podobných zařízení. MF tomuto nevyšlo vstříc a uvedlo, že „nebylo ambicí tento okruh rozšiřovat. Ostatní subjekty postižené v souvislosti s Covidem mohou využít individuálních institutů“.

Dále jsme požadovali delší termíny pro odložení plateb. Konkrétně jsme považovali, po konzultaci s členskými firmami, za nedostatečné prominutí zálohy na daň z příjmů právnických osob splatné 15. 12. 2020. Požadovali jsme, aby vláda posunula prominutí na rok 2021 (např. do polovin roku, nebo na konec roku 2021, případně prominout úplně). Na začátku roku totiž nejspíše nebude situace lepší, oživení restrikcemi dotčených subjektů lze čekat až po letní sezóně 2021.

MF ČR tuto připomínku neuznalo. MF uvedlo, že „v současnosti se hovoří o zavření na 14 dní. Pokud by byla opatření masivnější, resp. trvala déle, než se dnes předpokládá, dá se prodlužovat odklad gradualisticky dalšími pokyny (stejně jako na jaře). Obecně individuálně lze samozřejmě posečkat ještě déle na základě žádosti“.

Autoři: Bohuslav Čížek, Vladimír Štípek

kategorie Z hospodářské politiky