RVVI schválila program TREND na podporu VaVaI

Svaz vítá, že RVVI schválila nový program TREND. RVVI zároveň po mnoha diskusích potvrdila také jeho implementační orgán. Implementaci programu bude zajišťovat Technologická agentura ČR. Program TREND připravený Ministerstvem průmyslu a obchodu by měl být pro následující roky stěžejní národní podporou průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Svaz doufá v rychlé přijetí vládou, aby první veřejná soutěž mohla být vyhlášena již v první polovině roku 2019 a nedošlo k přerušení financování podpory průmyslového výzkumu a vývoje.

Nezbytné a zásadní bude nastavení implementačního procesu podle uzavřené dohody mezi MPO a TA ČR. Svaz je proto vyzývá, aby ve vzájemné spolupráci co nejdříve a důkladně zajistily podmínky pro vyhlášení a vyhodnocení první soutěže a následnou realizaci programu včetně jeho vyhodnocení. Musí se proto upravit informační systém TA ČR, připravit první veřejná soutěž včetně hodnoticích kritérií a metodických postupů. Důležitý je také vznik odborného poradního orgánu a metodiky pro monitorování a evaluaci programu. Program musí být rovněž zajištěn po organizační a personální stránce, aby byla dána stabilita jeho implementace.

Jelikož se jedná o nový typ implementace, která si vyžádá součinnost TA ČR a MPO, Svaz žádá vrcholné představitele TA ČR, MPO a RVVI o zajištění podmínek pro realizaci programu tak, aby začal fungovat včas a bez problémů pro žadatele. Svaz, který již nyní například předkládá TA ČR náměty na zlepšení, situaci bude nadále sledovat a je připraven poskytnout spolupráci. Bude také požadovat od TA ČR, aby dostatečně reflektovala potřeby průmyslu a žadatelů a měla maximálně vstřícný přístup ke svým klientům.

Program TREND je plánován s celkovými prostředky ve výši 14 mld. Kč (z toho se státní podporou 9 mld. Kč) na 8 let jeho trvání. Hlavním cílem programu bude zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti jak podniků již realizujících výzkum a vývoj, tak těch, které s těmito aktivitami začínají.

kategorie Z hospodářské politiky

Češi vybrali průmyslovou ikonu století

Češi jako největší průmyslovou ikonu, která šíří dobré jméno Česka a českého průmyslu, vybrali obuvnickou značku Baťa. Na druhé a třetí místo vyslali České pivo a značku Škoda Auto. Anketu vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR, který letos oslavil sto let své existence. Svaz vybral deset českých průmyslových značek a produktů, ze kterých přes tři tisíce hlasujících vybralo tři průmyslové ikony. Veřejnost hlasovala na webech E15 a Blesk.

„Tomáš Baťa a jeho potomci vybudovali už na začátku minulého století globální obuvnické impérium. Stejně jako v Americe Henry Ford inspiroval svými metodami řízení a organizace výroby řadu světových podnikatelů, stal se Tomáš Baťa vzorem pro mnohé české průmyslníky. Baťa byl prototypem vizionáře, které potřebujeme i v dnešní době,“ komentuje výsledky ankety Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Mezi desítku kandidátů Svaz průmyslu vybral tradiční české výrobky České pivo a Český křišťál, zavedené značky Škoda Auto, Baťa, Zetor či Petrof, ale také špičkové produkty jako antivirový software Avast, cvičný bojový letoun L-39 Albatros, plastickou trhavinu Semtex a vůz Tatra T77.

„Anketou jsme chtěli vyzvednout kvalitu a tradici českých průmyslových firem, um českých rukou a schopnost našich podnikatelů přijít na trh v pravý čas s tou správnou inovací. Těší nás, že stejného názoru byly i více než tři tisíce čtenářů, kteří se do hlasování zapojili,“ dodává ředitelka komunikace Svazu průmyslu Eva Veličková.

Druhé České pivo je nedílnou součástí české historie a kultury a významně posiluje dobrou pověst Česka po celém světě. Zájem o české pivo ve světě roste, o čemž svědčí i letošní údaje o jeho vývozu. Za první tři čtvrtletí tuzemské pivovary poslaly do světa čtyři miliony hektolitrů a za celý rok se pravděpodobně dostanou poprvé nad hranici pěti milionů hektolitrů exportovaného piva.

Škoda Auto, která skončila třetí, rozhodně patří mezi největší české průmyslové ikony. Kořeny automobilky sahají až do roku 1895, což z ní dělá jednu z nejstarších automobilek na světě. Mladoboleslavská automobilka měla zásadní vliv na rozvoj automobilismu v Československu. Z původní společnosti, která na začátku 90. let nabízela jen jednu modelovou řadu a vyráběla 170 tisíc vozidel za rok, je dnes globální firma s osmi modelovými řadami, výrobními závody na třech kontinentech a objemem výroby, který od roku 2014 přesahuje milion vozů.

„Velmi si cením i toho, že se mezi tradičními značkami a produkty neztratil ani zástupce novodobého odvětví. Antivirová společnost Avast rozjela svůj byznys až po roce 1989. Její zakladatelé Pavel Baudiš a Eduard Kučera z ní udělali silného globálního hráče, jehož produkty používá téměř půl miliardy uživatelů po celém světě. Věřím, že takových podnikatelů, kteří už při zrodu firmy myslí na globální úspěch, bude přibývat,“ uvádí Jaroslav Hanák.

Svaz slavil 100 let celoroční kampaní
Hlasování o největší průmyslovou ikonu symbolicky zakončilo letošní jubilejní rok. Ten provázela celoroční komunikační kampaň. Svaz využíval doplňkové logo a novou grafickou identitu. Kromě Twitteru, LinkedInu a Facebooku začal Svaz komunikovat i na Instagramu. Chce tak k průmyslu přitáhnout mladé lidi a představit ho jako perspektivní obor, kde se mohou uplatnit. Kampaní Svaz průmyslu a dopravy ČR veřejnosti připomněl ikony průmyslu, otevřel ale i otázku jeho budoucnosti. V červnu k tématu budoucnost průmyslu uspořádal odbornou konferenci. Se svými členy, premiérem, zástupci vlády, diplomacie a zahraničních průmyslových svazů oslavil jubileum na Pražském hradě. Vedení Svazu navštívilo firmy v regionech.

Poslání Svazu průmyslu je už 100 let stejné
Čeští průmyslníci svůj první svaz založili v červnu 1918 ještě před vznikem samostatné republiky. Poslání Svazu průmyslu, který dnes zastupuje přes jedenáct tisíc firem a je největším zaměstnavatelským svazem, je stále stejné, nezměnilo se ani za 100 let. Úkolem Svazu bylo, je a bude zajistit v Česku rovné podnikatelské prostředí a chránit zájmy zaměstnavatelů.

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

Evropský byznys představuje svoji vizi pro EU 2030

Evropská podnikatelská komunita sdružená v rámci Konfederace evropského podnikání BusinessEurope představila svoje ambice pro Evropskou unii v roce 2030. Ve společné vizi přichází s tím, co je zapotřebí k vytvoření správných podmínek pro zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie a umožnění podnikům plnit jejich roli ve společnosti. Byznys totiž byl, je a chce nadále být součástí řešení. Jeho cílem je zároveň zajistit, aby Evropa mohla novou éru, ve které žijeme a která je doprovázená rychlými změnami, posuny globálních aliancí i růstem populismu, utvářet podle svých hodnot a ve prospěch jejích občanů.

Evropská unie, kterou evropské země, podniky a občané společně vybudovali, je bezesporu úspěch, na který můžeme být skutečně hrdí. Umožnila evropský způsob života, přinesla Evropanům mír a prosperitu prostřednictvím společného vnitřního trhu a umožnila značně posílit vztahy se zbytkem světa.

BusinessEurope ve společné vizi zdůrazňuje roli byznysu ve společnosti s tím, že firmy jsou základním kamenem evropské ekonomiky i jejích budoucích vyhlídek. Jen v roce 2016 v EU společnosti investovaly téměř 200 miliard eur do výzkumu a vývoje a zaplatily více než 2 biliony eur na daních.

„Firmy jsou páteří hospodářské stability a prosperity občanů. Soukromý sektor tvoří 80 % všech pracovních míst v EU. Byznys je odhodlán přeměnit hospodářské, sociální, technologické a environmentální výzvy, kterým čelíme, na příležitosti a bránit náš evropský způsob života. Naší ambicí je vybudovat EU s příležitostmi pro všechny,“ zdůraznil prezident BusinessEurope Pierre Gattaz.

Byznys sehrává aktivní a klíčovou roli ve společnosti a může dělat ještě víc, ale potřebuje pro to ty správné podmínky. Mezi ty patří mimo jiné dokončení jednotného trhu, zjednodušení regulačního rámce, posílení hospodářské a měnové unie, rozvoj potřebných dovedností a plnění reforem na národní úrovni.

„Podniky investují, inovují, nalézají technologická řešení pro řadu výzev, vytvářejí pracovní místa, rozvíjejí ekonomiku a poskytují potřebné výrobky a služby našim občanům. Fungující vnitřní trh EU a vhodné podnikatelské prostředí je pro jejich existenci, ale i prosperitu Evropské unie naprosto klíčové. Konkurenceschopnost a inovace proto musí být v centru pozornosti při tvorbě politik. Evropský způsob života nelze brát jako samozřejmost,“ zdůraznil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Na to poukazuje evropský byznys i ve společné vizi. Uvádí přitom řadu aktuálních výzev, se kterými je třeba bojovat na globální úrovni, v rámci EU, ale i při každodenních podnikatelských činnostech. Mezi ně patří např. fragmentace jednotného trhu, vysoké náklady na podnikání, nadměrná regulace, nedostatek investic, inovací a dovedností, nejistota a řada dalších. Byznys proto zdůrazňuje, že je třeba jednat! Podniky, vlády, evropské instituce a všechny ostatní zainteresované strany musí především spolupracovat, aby se podařilo naplno využít potenciálu, který EU nabízí, překonat výzvy a zajistit hospodářský a sociální pokrok pro všechny.

Ambicí evropského byznysu je mít v roce 2030 EU, která:

  • je silná a nastavuje světovou agendu;
  • je globálním lídrem v oblasti inovací, digitalizace a udržitelnosti;
  • funguje efektivně a
  • je ekonomicky soudržná a sociálně inkluzivní.

„Svaz dlouhodobě zdůrazňuje, že potřebujeme silnou a funkční Evropskou unii, která bude zároveň globálním lídrem mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace. Obnovení důvěry v evropský projekt je důležitější, než kdy předtím. A to nejen kvůli aktuálnímu geopolitickému vývoji a růstu populismu, ale i vzhledem k blížícím se evropským volbám, které proběhnou v květnu příštího roku. Jednotná EU zůstává pro český průmysl prioritou,“ dodává generální ředitelka Svazu Dagmar Kuchtová.

Celou vizi evropského byznysu pro EU 2030 čtěte zde.

Jana Hartman Radová

 

Tereza Řezníčková
kategorie BusinessEurope

V únoru začne platit dohoda o ekonomickém partnerství s Japonskem

Evropský parlament dnes na svém plenárním zasedání podpořil Dohodu o ekonomickém partnerství s Japonskem. Začne platit v únoru 2019.

Obchodní dohoda (EPA) mezi Evropskou unií a Japonským císařstvím odstraní naprostou většinu celních i technických překážek obchodu. Evropský parlament jí dnes dal zelenou. Jde o velmi dobrou zprávu pro exportéry a o pozitivní signál pro mezinárodní obchod obecně. 

Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje dohodu za jeden z velkých úspěchů obchodní politiky EU. Očekáváme od ní řadu přínosů:

  • Japonsko je pro nás důležitým partnerem a významným investorem, zároveň však také trhem, na který bylo dosud obtížné proniknout. Bariéru tvoří především netarifní překážky, které právě tato dohoda odstraňuje. Dále ušetří vývozci jen na clech zhruba 1 miliardu Kč, a to jen při současném objemu obchodu. Dopad zmíněných netarifních překážek je ještě vyšší a je odhadován až na 1,4 miliardy Kč ročně.
  • Může přinést nové příležitosti i malým a především středním podnikům, které tvoří páteř českého hospodářství.
  • Profitovat budou zejména vývozci v textilním, sklářském či chemickém průmyslu. Dále v oblasti potravinářství to budou sladovny, čokoládovny, výrobci mléčných produktů nebo kvalitních alkoholických nápojů, ale i celá řada dalších odvětví.
  • EU zároveň dostatečně hájí např. automobilový sektor, kde odstraní svá cla až po sedmiletém přechodném období.
  • Přijetí předpisů UNECE (Evropská hospodářská komise OSN) na úrovni japonských regulátorů nastolí stejné standardy především pro dopravní prostředky a narovná podmínky pro výrobky japonské a unijní.
Japonsko se navíc zavazuje k vysoké úrovni ochrany životního prostředí a pracovníků. Z osmi základních úmluv Mezinárodní organizace práce ratifikovalo Japonsko šest. V této obchodní dohodě se ale zároveň zavazuje dodržovat veškeré základní standardy práce, podporovat společenskou odpovědnost firem a nelákat obchodní příležitosti za cenu zhoršování standardů práce. Dohoda tak nenaplňuje jen rozměr obchodní, ale podporuje i šíření hodnot, na kterých EU stojí. Domnívám se, že o to více si EPA zaslouží Vaši podporu.


Oceňujeme, že v Evropském parlamentu nakonec převládl pragmatický postoj ke kapitole „Udržitelný rozvoj“, nad nerealistickými ambicemi a prosazováním prvků, které podle nás již do obchodních dohod nepatří. Tato dohoda ukazuje, že lze vytvořit takovou smlouvu vyváženou. Pokud by přehnané ambice v této oblasti učinily takové dohody neprosaditelné, neprospěje to ani obchodu, ani životnímu prostředí, či pracovníkům,“ dodal zástupce ředitele sekce mezinárodních vztahů SP ČR Pavel Fára.

EPA je dosud nejrozsáhlejší dohodou o volném obchodu, jakou EU vyjednala. Postavila se tak jasně na stranu svobodného a na multilaterálních pravidlech založeného mezinárodního obchodu, jehož podpora je v životním zájmu České republiky a jejích občanů.
Fára Pavel

 

kategorie Obchodní politika

Tvrdý brexit by byl pro firmy katastrofa

„Pro byznys je vždycky problém nejistota. Velká Británie je naším čtvrtým nejdůležitějším obchodním partnerem. Už nyní jsme zaznamenali, že za prvních deset měsíců letošního roku klesl český export do Británie o necelá čtyři procenta. Od našich členských firem víme, že obavy z budoucnosti mají. Nejhorší by pro firmy bylo, kdyby došlo k tvrdému brexitu, tedy kdyby Británie za čtyři měsíce vystoupila z Evropské unie, aniž by společně předem uzavřely dohodu o budoucích vztazích. Svaz průmyslu proto neustále tlačí na vyjednavače na obou stranách, aby dohodu, která zaručí firmám jistotu a přechodné období pro vyjednávání budoucích vztahů, přijali,“  komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Tiskovou zprávu BusinessEurope v AJ čtěte zde.

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

Veteráni jsou vítanou posilou v průmyslových podnicích

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Ministerstvo obrany České republiky dnes podepsaly Memorandum o spolupráci při zaměstnávání veteránů.

Každoročně jde z armády do zálohy okolo 800 vojáků. Svaz průmyslu bude tyto veterány a firmy propojovat. Podniky se dlouhodobě potýkají s nedostatkem lidí na trhu práce. Vojáci, kteří odcházejí do civilu, by pro ně mohli být vítanou posilou. „Bývalí vojáci mívají dovednosti, po kterých v průmyslu voláme. Mají technické znalosti, jsou zvyklí se učit nový věcem, umí pracovat v týmu, ale i se rozhodovat samostatně. Zároveň jsou odolní vůči stresu a většinou ovládají cizí jazyky,” vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

DSC 1523

DSC 1526 kopie

DALŠÍ AKTIVITY SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR V OBLASTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ:

Svaz průmyslu a dopravy ČR pomáhá firmám, pokud se rozhodnout zaměstnat cizince. Svaz průmyslu plní roli garanta v projektu Režim Ukrajina, zpracovává žádosti, poskytuje konzultace, pomáhá firmám. Statistiky ukazují, že firmy mají o zaměstnávání ukrajinských pracovníků obrovský zájem.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se také angažuje v zaměstnávání cizinců přes Režim ostatní státy, díky kterému mohou podniky zaměstnat uchazeče ze Srbska, Filipín nebo Mongolska. Svaz průmyslu funguje jako doporučující orgán. Bez jeho doporučení Ministerstvo průmyslu a obchodu nevyhoví žádosti firmy o zařazení do Režimu.

Dalšími doporučujícími orgány jsou AMSP, KZPS, Hospodářská komora a CzechInvest.

Svaz průmyslu a dopravy se také podílel na pozměňovacích návrzích novely zákona o pobytu cizinců, která je nyní před druhým čtením v PSP.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se problematice zaměstnanosti věnuje dlouhodobě. Společně s Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR inicioval projekt zaměstnávání odsouzených. Pro firmy Svaz průmyslu pořádá vzdělávací semináře, na kterých se firmy dozví o možnostech zaměstnávání odsouzených. Díky tomu již dnes pracují všichni odsouzení, kteří pracovat mohou a chtějí.

Česká republika má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Aktuálně firmy nabízí přes 323 tisíc volných pracovních míst. Úřady práce přitom evidují 215 tisíc uchazečů o zaměstnání.

 
Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

Jaroslav Hanák: Přístup finanční správy se musí změnit

„Žádáme, aby stávající motivační bonusový systém pro úředníky finanční správy byl zastaven a jeho revize byla jedním z prvních úkolů pro nového či novou generální ředitelku Generálního finančního ředitelství. Pokud se totiž nezmění přístup úřadu a jeho zaměstnanců, nepomůže České republice ani diskutovaná změna legislativy.

Posledních pět let znamenalo pro podniky dobu zvyšování povinností, jako například zavedení EET, kontrolního hlášení či rozšiřování režimu reverse charge, což se projevilo zvýšením administrativní zátěže a rizik při plnění daňových povinností.

Řadu nových opatření v boji proti daňovým únikům jsme přesto jako Svaz podporovali a podporujeme. Nyní je ale na čase, abychom se zaměřili i na přístup finanční správy.

Věřím, že GFŘ využije změny ve vedení a tam, kde to dává smysl, bude uplatňovat klientský přístup. Podpořit výzkum by mělo být naším společným cílem – Svazu průmyslu, vlády i úřadu. Bohužel to, jak je nastavený bonusový systém pro úředníky finanční správy, uklidnění současné atmosféry nepomáhá. Chceme, aby finanční správa efektivně zajišťovala výběr daní a snižovala daňové úniky, ale zároveň nevytvářela prostředí, které umožňuje individuální a nepřiměřený přístup finančních správců k podnikům,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 
Tereza Řezníčková
kategorie Tiskové zprávy

Prosincová Evropská Rada: Byznys volá po konkrétních rozhodnutích

Pravidelné zasedání Evropské rady (ER) se v Bruselu koná ve dnech 13. a 14. prosince 2018. Na programu jednání jsou následující body:

Víceletý finanční rámec
Dle návrhu závěrů by ER měla ocenit dosavadní práci a vzít na vědomí příslušnou zprávu AT PRES a vyzvat RO PRES k přípravě další fáze jednání. Cílem by mělo být dosáhnout dohody na úrovni ER na podzim 2019. AT PRES bude prezentovat Zprávou o pokroku v projednávání návrhů k VFR 2021+, kterého bylo dosaženo od 1. 7. 2018, kdy převzalo tento úkol od bulharského předsednictví. Negociační balíček připravený AT PRES je základ pro politickou diskuzi připravený na základě projednání návrhů EK a pozic členských států a obsahuje varianty pro politická vyjednávání.

Vnitřní trh
ER by měla přijmout závěry k problematice dobudování vnitřního trhu. Měla by vyzvat k dokončení co možná největšího počtu rozjednaných iniciativ před koncem legislativního cyklu a opětovně vyzvat k plné implementaci a vynucování pravidel vnitřního trhu. ER by měla rovněž poukázat na potřebu přizpůsobit vnitřní trh digitální éře a ekonomice s vysokým podílem sektoru služeb. Měla by také vyzvat k posílení koherence se souvisejícími politikami, jako jsou obchod, inovace, průmysl a životní prostředí. Strategická diskuse o dalších krocích proběhne na řádném zasedání v březnu.

Migrace
Dle návrhu závěrů ER prodiskutuje implementaci komplexního přístupu k migraci v souladu se závěry z června 2018 a potřebu komplexního řešení migrace s důrazem na kombinaci opatření ve vnitřní a vnější dimenzi a efektivní ochrana vnějších hranic EU.

ER se bude dále věnovat boji proti dezinformacím na základě akčního plánu, který by měla předložit vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. V rámci vnějších vztahů se ER bude zabývat přípravou summitu s Ligou arabských států v únoru a dalšími aktuálními otázkami dle situace. ER by měla rovněž přivítat závěry Rady k boji proti antisemitismu. ER by měla být informována o výsledku občanských konzultací a o přípravě nové Strategické agendy, kterou by měla přijmout ER v červnu 2019. Dále by měly být přijaty stručné závěry vyzývající Radu k diskusi o dlouhodobé klimatické strategii v první polovině roku 2019. ER se dotkne i eskalaci napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, použití síly proti ukrajinskému námořnictvu a blokády Kerčské úžiny.

Poselství BusinessEurope
BusinessEurope adresoval své pravidelné poselství Evropské Radě formou dopisu na jejího předsedu Donalda Tuska. Evropský byznys volá po konkrétních rozhodnutích, které jsou naléhavě třeba pro posílení EU. Zaměřuje se zejména na dokončení HMU a posílení důvěry v Euro. Část svého poselství věnuje také Jednotnému trhu EU. BusinessEurope volá po dalším otevření a integrování trhů se zbožím a službami, včetně logistických a síťových služeb. Je třeba zaručit, aby legislativa Jednotného trhu naplňovala své ambice odstraňovat stávající překážky. Klíčovou prioritou by mělo být implementace principu Better regulation a posílení nástrojů vymahatelnosti pravidel jednotného trhu na EU i národních úrovních. Poselství se dotýká i projednávaného VFR a apeluje na jeho směrování na budoucí priority EU a zejména včasné dohody ještě před volbami do Evropského Parlamentu. BusinessEurope se také dotýká problematiky migrace a zejména posílení boje proti nelegální migraci.

Dopis BusinessEurope Donaldu Tuskovi

Vladimíra Drbalová

Gbelec Ondřej
kategorie Evropská rada

Niclas Pfüller: Nástup autonomních aut není pro Brose hrozba

Interiéry v autonomních autech získají nové funkce. Sedadla se budou moci pohybovat více než dnes. Dveře se budou otevírat a zavírat samy. „Vidíme v autonomních autech velký potenciál. Máme specializovaný tým, který pracuje na interiéru budoucnosti. Už jsme například vymysleli sedadlo, které bude mít zabudovaný bezpečnostní pás. To mu dá větší volnost pohybu,“ vysvětluje Niclas Pfüller, generální ředitel Brose CZ, největšího výrobce dveřních zamykacích systémů a sedadel na světě.

Do Česka se přesunulo už několik sdílených služeb pro celou skupinu Brose. Proč jste si ze všech zemí, kde působíte, vybrali právě Česko?

Máme v Česku už patnáct let výrobní závod, který se postupně stal největším v celé skupině Brose. Máme tady mnoho talentovaných pracovníků. Zjistili jsme, že řada z nich postrádá možnost kariérního růstu. V minulosti jsme kvůli tomu ztratili kvalitní zaměstnance, kteří odešli pracovat ke konkurenci. To byl jeden z důvodů, proč jsme o centrech sdílených služeb pro celou skupinu začali uvažovat. Druhým byl fakt, že jsme v Německu velmi těžko hledali odborníky v oblastech jako globální nákup, IT služby nebo vývoj produktů a logistika. V Česku jsme je dokázali najít. Nepotýkáme se tady s tak silnou konkurencí jako v Německu. Tam při náboru soupeříme s firmami jako Bosch, Porsche, BMW nebo Mercedes.

Najdete dost lidí i nyní, kdy si firmy stěžují, že na českém trhu práce už kvalifikovaní zaměstnanci nejsou?

Neviděl bych to tak negativně. Pochopitelně je to komplikovanější než před deseti nebo patnácti lety. Ale ve srovnání s Německem můžeme pořád najít dost kvalifikovaných lidí a v takovém čase, v jakém volná místa potřebujeme obsazovat. Ve skupinových sdílených službách před dvěma roky pracovalo méně než sto zaměstnanců, dnes jich máme skoro dvě stovky. To dokazuje, že potenciál na českém trhu práce pořád je.

Pfueller Brose1

Dostanou se vaši zaměstnanci k atraktivním projektům, které souvisí s digitalizací výroby nebo využíváním velkých dat?

Máme takové projekty. Od letoška jsme oficiálně jedním z devíti vedoucích závodů ze šedesáti dvou továren, které má Brose po celém světě. Status vedoucí továrny spočívá v tom, že dostáváme peníze na testování nových věcí. Jednou z nich byla informační aplikace pro zaměstnance. Pak máme spoustu aktivit, které se týkají digitalizace a automatizace výroby. Přímo ve výrobě budeme zkoušet autonomní vozidla, a to nejen v logistice, ale také přímo ve výrobních linkách.

Plánujete přesunout do Česka ještě další skupinové služby?

Máme tady vše, co do budoucna potřebujeme. Pro divizi sedadel a divizi zamykacích systémů máme vývoj produktů a projektový management. Pro celou Evropu řídíme dopravu a logistiku. Veškerá doprava od dodavatelů a k odběratelům se koordinuje z Česka. Pro celou skupinu poskytujeme sdílené IT služby a centrální nákup. Očekáváme, že význam všech těchto funkcí poroste. S tím se bude zvyšovat i počet zaměstnanců. Z méně než dvou stovek se dostaneme na 250 lidí.

Budete posilovat výzkum a vývoj v Česku?

Osvědčilo se nám, že jsme převzali sériovou podporu, která zahrnuje design, kontakt se zákazníkem nebo projektový management. Takže příští generace sedadel a zamykacích systémů pro konkrétní automobily se budou vyvíjet u nás. Třeba v Rožnově vyvíjíme zamykací systém pro dveře zavazadlového prostoru, které se ale budou montovat v Portugalsku. Naši lidé mají na starosti projekty v Číně, Jižní Africe a Severní Americe. I díky tomu je práce v českém Brose zajímavější.

Loni jste vykázali rekordní tržby 20 miliard korun. Kolik je to prodaných sedadel a zamykacích systémů?

Z Rožnova každý rok prodáme sedm až osm milionů zamykacích systémů. U sedadel je to podobné číslo. Ale nejde jen o celá sedadla. Z Kopřivnice dodáváme také komponenty, které jsou potřeba k montáži sedadel. Třeba motory a převodovky pro pohyb opěradel, kterých vyrábíme čtyři miliony za rok. Posíláme je pak do ostatních závodů Brose, které provádějí konečnou montáž.

Jak se připravujete na éru autonomních aut?

Brose se strategicky soustředí na autonomní řízení. Na rozdíl od jiných výrobců nás nové trendy neohrožují, ať už je to elektromobilita nebo autonomní vozidla. Protože náš hlavní byznys se týká sedadel a interiérů. Ty budou ještě důležitější, když se auta budou řídit sama. Vidíme v nich proto velký potenciál. Stejné je to u dveří. Globálně jsme největší výrobce dveřních systémů. U autonomních aut se budou dveře zavírat a otevírat automaticky, na čemž už pracujeme. Dveře budou muset být inteligentnější, třeba aby uměly zjistit, jestli se nedostanou do kolize s nějakým předmětem. Na přelomu roku začneme vyrábět také elektrický kompresor klimatizace, který bude mít velmi nízkou spotřebu elektřiny. To je zase trend elektromobility, aby spotřeba elektřiny byla co nejnižší.

Bude mít interiér nové funkce, když se lidé nebudou muset věnovat řízení?

Máme specializovaný tým, který pracuje na interiéru budoucnosti. S automobilkami se bavíme, jak bude interiér vypadat a jak můžeme přispět s našimi znalostmi elektrických a mechatronických sedadel.

Tyto inovace vymýšlíte sami, nebo je děláte na objednávku automobilek?

Brose je systémový dodavatel, takže máme vlastní vývoj. V celé naší více než stoleté historii jsme přicházeli s inovacemi, které se pak uplatnily na trhu. Třeba systém chránící ruku před přivřením do elektricky ovládaného okna. Náš vynález je také sedadlo, které si pamatuje nastavení pro různé pasažéry. Ale pochopitelně s automobilkami spolupracujeme, bavíme se s nimi, v čem vidí budoucnost. My pak vymýšlíme, co jim můžeme nabídnout.

To byl také případ otevírání dveří zavazadlového prostoru pomocí pohybu nohy?

Ano, měli jsme už zamykací systém, motory, které otevírají a zavírají tyto dveře, a pak nás napadlo, proč otevírání neudělat bezdotykové. Senzory, které by fungovaly se zamykáním, také existovaly. Tento systém může být ještě inteligentnější.

Pfueller Brose2

V kopřivnickém závodě je už teď k vidění spousta robotů. Do jaké míry je celá výroba automatizovaná?

Měli jsme vždy štěstí, že jako rodinná firma jsme nebyli pod tlakem odcházet do zemí s nižšími výrobními náklady. Místo toho jsme se zaměřili na to, jaká investice nebo automatizace bude správná, abychom byli dlouhodobě konkurenceschopní. Proto nám mateřská firma umožnila, abychom v roce 2011 investovali do inovativního logistického konceptu, který jsme vyvinuli s univerzitou v Mnichově. V Kopřivnici jsme do logistického centra investovali 22 milionů eur. Zakomponovali jsme tím do výroby první prvky Průmyslu 4.0. V Kopřivnici máme teď více než dvě stovky robotů. V automatizaci budeme pokračovat.

Jak rychle se vám investice do automatizace vrátí?

Jak logistický systém, tak automatizace výroby mají docela dobré doby návratnosti. Díky tomu, že nás jako rodinnou firmu netlačí akciový trh, nemusíme za každou cenu dělat investice s bleskovou návratností. Můžeme si dovolit investovat do technologií s delší návratností.

O kolik tyto investice zvýšily produktivitu závodu?

Každý rok se snažíme zlepšit produktivitu o pět až deset procent, záleží na konkrétních projektech. Tento cíl jsme i díky kombinaci s projekty automatizace v minulosti dosáhli. U našeho logistického konceptu produktivita vzrostla ještě více. Teď investujeme do nové logistiky v Rožnově. Tam uděláme ještě další krok vpřed. Všechny objednávky materiálu z výrobní linky budou automatizované, signály půjdou do skladu a autonomní vozíky dodají materiál až ke strojům.

Co budete potřebovat pro ještě větší využívání technologií Průmyslu 4.0?

Ve všech firmách to bude vyžadovat mnohem větší investice do vzdělávání pracovníků. Rozhodně potřebujete stabilní zaměstnanost a vysoce kvalifikované zaměstnance. U digitálních nástrojů musíte nejdříve pracovníky proškolit, aby měli požadovaný ekonomický přínos.

Jak přistupujete ke vzdělávání zaměstnanců?

V prosinci budeme otevírat vlastní vzdělávací centrum v oboru mechatronika, což je kvalifikace, kterou postrádáme. Jednak tady uvítáme studenty ze škol na praxi, jednak v něm budeme vzdělávat vlastní zaměstnance.

Spolupracujete s místními školami?

Spolupracujeme s jednou školou v Ostravě, jednou v Rožnově a jednou ve Frenštátě. Chtěli bychom spolupracovat i s místní školou v Kopřivnici, ale ta zatím nebyla ochotna přizpůsobit se našim potřebám. Na ní se učí zámečníci, ale my potřebujeme mechatroniky nebo elektrotechniky.

Jan Stuchlík
kategorie Rozhovory

Tržby průmyslových firem se letos budou pohybovat nad 5,5 biliony Kč

Průmyslová produkce za rok 2018 si udržela stabilní a solidní růst. Již nyní můžeme rok 2018 hodnotit pozitivně.

Růst průmyslové výroby v závěru roku potvrzuje, že česká ekonomika je v dobré kondici. Podle očekávání loňské vysoké růstové tempo letos mírně zpomaluje. „Nálada firem zůstává převážně optimistická. Jejich výkon dál roste. Ve srovnání s posledním vrcholem hospodářského cyklu před deseti lety průmyslové firmy vyrobily zhruba o čtvrtinu více. Jejich tržby se budou za letošní rok celkově pohybovat nad 5,5 biliony korun. Rostoucí poptávka ovšem naráží na bariéru spojenou s nedostatkem pracovních sil. Bez ní bychom dosáhli ještě vyšších hodnot,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Meziroční růst průmyslové produkce očištěný o počet pracovních dnů vzrostl v říjnu podle dat ČSÚ o 3,3 %. Bez očištění o jeden pracovní den navíc oproti loňskému říjnu byl růst dokonce 6,7 %. Ve srovnání se zářím 2018 se však průmyslová produkce snížila o 1,1 %. Trend mírného stabilního růstu přesto pokračuje.

Nejvíce k meziročnímu růstu přispěla výroba motorových vozidel a výroba kovových konstrukcí. Produkce se ale zvyšuje ve všech odvětvích. Nezaostaly ani ostatní klíčové ukazatele.

Omezujícím faktorem, který další růst průmyslu brzdí, je také vývoj cen vstupů, a to jak materiálu, tak mezd, a jejich dostupnost. Náklady na vstupy rostou rychleji než produktivita práce. Ziskovost firem proto v průměru klesla. Dlouhodobě by však tento vývoj byl pro firmy problematický. „V následujících letech se bude muset opět vyrovnat růst produktivity práce s vývojem mezd. Zvyšování produktivity by měly zajistit investice firem do moderních technologií. Zde stále mají firmy v ČR potenciál,“ vysvětluje Bohuslav Čížek.

Tržby z průmyslové činnosti rostly téměř o 10 %, a to jak u tržeb z produktů prodaných v Česku, tak u tržeb z vývozu. Hodnota nových zakázek ze zahraničí rostla o 14,2 %, domácí zakázky rostly tempem 8,1 %. „Statistická data potvrzují to, co již víme od našich firem. V závěru roku by se neměly objevit výraznější problémy,“ dodává Čížek.

Před měsícem byly zveřejněny údaje o průmyslové výrobě za 3. čtvrtletí, které ukazovaly růst o více než 3 % po očištění a obdobnou růstovou hodnotu lze čekat i celkově za celý letošní rok. Celkový růst ekonomiky nebude, jak dokládají průběžná data, tak vysoký jako loni.

Lenka Dudková

kategorie Tiskové zprávy