Anketa: Výhled průmyslu do roku 2021

Zástupců našich kolektivních členů jsme se tentokrát zeptali: Co pozitivního a negativního očekáváte ve svém odvětví od roku 2021 a jaké trendy budou v roce 2021 nejvíce ovlivňovat život vašich firem?

ZDENĚK PETZL
VÝKONNÝ ŘEDITEL SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

Automobilový průmysl je nadále svírán značnou nejistotou ohledně dalšího ekonomického vývoje, který je závislý především na úspěšném boji s pandemií Covid-19. Doufejme, že v nadcházejících měsících již nedojde k uzavírání ekonomik napříč EU, a tím k dalšímu tlaku na poptávku po nových vozidlech. Pro průmyslové firmy bude hlavní výzvou schopnost zachovat objem investic do výzkumu a inovací a jejich prostřednictvím udržet svou konkurenceschopnost na evropském i globálním trhu. Proto jako klíčové vnímám zajištění administrativně efektivního přístupu k dostatečnému objemu prostředků z připravovaného Fondu obnovy EU. V roce 2021 pak očekávám další tlak na rozvoj elektromobility, především z důvodu očekávaného dalšího zpřísnění emisních požadavků. V Česku přitom tato problematika bohužel nemá a ani v příštím roce nebude mít takovou podporu, jakou by potřebovala. Hlavním úkolem zůstává urychlený rozvoj infrastruktury, bez níž budou čisté vozy na českých silnicích přibývat jen velmi pomalu.

JAN PROKŠ
ŘEDITEL ELEKTROTECHNICKÉ ASOCIACE

Je zřejmé, že onemocnění Covid-19 bude naše životy ovlivňovat i v roce 2021. V elektrotechnickém průmyslu příliš nepočítáme, že vše rychle vyřeší vakcína. Spíše sázíme na to, že s Covid-19 budeme muset umět žít dále. Již rok 2020 ukázal, že krizi velmi dobře ustojí – respektive jí ani neprožívají – ty firmy, které prošly nebo procházejí digitální transformací, uvědomují si důležitost Průmyslu 4.0, ve svém „slovníku“ mají zdomácnělé termíny, jako jsou rozšířená realita, virtuální realita, digitální dvojče, blockchain, datové sklady a tak dále. Vítězi jsou – a i nadále budou – společnosti, které mají kvalitně zpracované procesy, opravdu je dodržují a umí pružně reagovat na změnu vnějších podmínek. Perspektivní obory, o které se může náš průmysl opřít, jsou automatizace, robotika, průmyslová elektronika, samozřejmě ICT, ale mnoho digitálního vývoje se odehrává i ve zdánlivě konzervativních oborech jako jsou energetika nebo silnoproudá elektrotechnika. Významnou roli bude hrát stát, který zatím brutálně selhává v podpoře firem. Doufáme, že se v roce 2021 podaří přijmout takové legislativní normy, které všem pomohou překonat těžké časy.

MAREK NOVÁK
TAJEMNÍK ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU ČR

Očekávání výrobců skla, keramiky a porcelánu jsou veliká. Náročný uplynulý rok přestálo odvětví se ctí. Nový rok přináší pro exportéry křehké krásy velká očekávání od vývoje globálního obchodu. Významná část výrobků ze skla a keramiky je ale určena také pro tuzemský trh (stavebnictví, automobilový a potravinářský průmysl, gastronomii), proto tuzemská poptávka, ekonomický vývoj a omezení obchodu přináší do plánů firem řadu neznámých. Malé sklárny čekají na uvolnění turistického ruchu v Evropě, který významně ovlivňuje jejich tržby. Čeští výrobci situaci flexibilně využili k digitalizaci svého obchodu a zdokonalují digitální prezentaci. V měnícím se světě stále hledají nová exportní teritoria, spolehlivé partnery a zlepšují stávající vazby. Značka českého skla a keramiky si stále, díky své vysoké kvalitě, drží dobré jméno u nás i ve světě a hledá kvalifikované pracovníky, díky kterým se firmy nebudou muset bát o svoji budoucnost.

RICHARD VIDLIČKA
ŘEDITEL ČESKÉHO SVAZU ZAMĚSTNAVATELŮ V ENERGETICE

Rok 2021 bude pro energetiku plný změn a bude náročný pro všechny účastníky energetického trhu. V Česku očekáváme schválení novel klíčových zákonů, s revizemi důležitých směrnic přijde také Evropská komise. K zásadním událostem řadím schvalování podoby a následné vypsání tendru na výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Velký dopad na další vývoj v energetice bude mít spuštění Modernizačního fondu. Osud klasické energetiky předurčí stanovení definitivního horizontu pro odchod od těžby uhlí v Česku. Jako ekonomicky negativní můžeme hodnotit dopad ceny emisních povolenek a očekávané změny v této oblasti. V té souvislosti bude významná také debata o transformaci teplárenství a budoucím zajištění centrálního zásobování českých domácností teplem. Čeká nás definice kroků reagujících na růst poptávky po čisté mobilitě, další rozvoj obnovitelných zdrojů energie a s tím související opatření v přenosových a distribučních elektrických sítích. Věřím, že česká energetika je na tyto změny a výzvy dobře připravena

JAKUB DVOŘÁČEK
ŘEDITEL ASOCIACE INOVATIVNÍHO FARMACEUTICKÉHO PRŮMYSLU

Vzhledem k celosvětově probíhající pandemií SARS-CoV-2 bude rok 2021 pro inovativní farmaceutické společnosti klíčový. Nejdůležitější výzvy nadcházejícího roku budou z mého pohledu dvě. První z nich je zastavení šíření koronaviru pomocí účinných, bezpečných a kvalitních očkovacích látek. Rok 2021 ukáže, zda průmysl dokáže plnit svou roli a ochrání populaci. Budou to totiž právě vakcíny proti Covid-19, které nám umožní vrátit se zpátky do normálního života bez neustálých lockdownů a nastartovat koronavirem ochromenou ekonomiku. Druhou výzvou bude pomoc pacientům s onkologickými, kardiologickými a dalšími nemocemi, které s koronavirem nesouvisejí a jsou v dnešní době zdánlivě opomíjeny. V příštím roce očekáváme, že na trh vstoupí nové inovativní přípravky, které pomohou pacientům prodloužit život a zvýšit jeho kvalitu.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 1Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Rozhovory

SP ČR: Průmyslu v listopadu mírně rostl

Průmyslová produkce v listopadu 2020 meziročně mírně vzrostla o 0,4 %. Meziměsíčně došlo oproti říjnu k poklesu o 1,7 %. Za celý rok 2020 předpokládáme, že pokles průmyslové produkce bude nakonec nižší než 8 %. Průmyslu se i tak v závěru roku relativně podařilo po jarních extrémních propadech, celkovou krizovou situaci zmírnit. Mírně vzrostly hodnoty nových zakázek i tržby z průmyslové činnosti, kdy zahraniční tržby dokonce rostly tempem 4,8 %, což je vyšší tempo ve srovnání s tuzemskými.

Poslední dostupná data za průmysl ukazují určitou stabilitu. Průmysl je schopný v rámci možností fungovat dál. Aktuální výsledek za listopad 2020 tak navázal na předchozí měsíce a potvrdil, že se průmysl po jarních výpadcích snažil propady zmírnit. „V letošním roce očekáváme růst průmyslové produkce mezi 5 a 6 %. Vycházíme ale z výraznějšího propadu celkového výsledku roku 2020 a celkově ochlazené poptávky. Zhoršené výsledky loňského roku samozřejmě mají vazbu například i na výši investic a další ukazatele. Stejně tak nejistoty na trzích a dopady stávající situace se v ekonomice nadále projevují,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

I přes očekávání letošního meziročního růstu tedy bude situace pro řadu firem velmi obtížná. Proto je důležité, jak se podaří vládě nastavit protikrizová opatření. „Ta musí být v první řadě systematická a předvídatelná. Firmy potřebují mít jistoty. Je nutné nastavit opatření tak, aby podporovala stabilitu podnikatelského prostředí, nediskriminovala, byla proinvestiční a podpořila dlouhodobou odolnost ekonomiky. Správným směrem jde například námi požadované zavedení mimořádných zrychlených odpisů, což má ambici podpořit investiční činnost firem. Potřeba ale bude i další vybraná podpora, například s využitím prostředků z Plánu obnovy,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Svaz průmyslu a dopravy od začátku upozorňuje také na to, že uzavřené či významně omezené provozy se dotýkají i jejich dodavatelů a celkově sekundárně i dalších sektorů ekonomiky. V první řadě přímého dopadu jsou to dodavatelé, jejíž významná část produkce směřuje právě do provozů, které jsou vládními nařízeními zakázány či významně omezeny. Pokud tak někdo v podstatě v přímém důsledku vládních omezení ztratí výrazný podíl odbytu, neměl by být vládou opomíjen,“ upozorňuje Bohuslav Čížek. Svaz průmyslu a dopravy prosazoval, aby se subdodavatelé doplnili jako postižené subjekty do kompenzačního bonusu. Vláda by ale neměla zapomínat na firmy, které dodávají uzavřeným provozům i ty by měly být do kompenzačních nástrojů zahrnuty.

Na podnikatele ale čekají i výzvy, kterým budou muset čelit, jako nové regulace či environmentální cíle. Tady je nutné, aby stát přistupoval k těmto regulacím a cílům maximálně racionálně. „Loňský rok přinesl šok, na který musely firmy reagovat. Ale je nutné si uvědomit, že podniky musí být schopné čelit i výzvám, jako je digitalizace či zelená tranzice, oběhové hospodářství, vývoj světové poptávky. A to nehledě na krizi v důsledku pandemie. Tyto a další výzvy zde byly už před krizí, kdy se celková průmyslová výroba ve svém růstu pomalu zastavovala,“ říká Bohuslav Čížek.

„Firmy musejí umět reagovat na to, že jejich dodavatelé mohou ze dne na den přerušit dodávky. Dobrým příkladem je digitalizace. Krize ukázala výhodu u firem, které v této oblasti pokročily dál,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

kategorie Tiskové zprávy

S očkováním proti covidu můžou pomoci i podnikoví lékaři

Ministr Jan Blatný podpořil naše doporučení, aby vakcínu proti Covidu-19 mohli očkovat podnikoví lékaři. Řekl to na prvním jednání Rady pro řízení onemocnění Covid-19, ve které za Svaz průmyslu a dopravy ČR vyjednává viceprezident Jan Rafaj. Ministerstvu zdravotnictví za to děkujeme.

Jsme přesvědčeni, že dobře koordinovaná vakcinace může vrátit ekonomiku i naše životy zase zpátky do normálu. Například ve ŠKODA AUTO už mají připravených 15 očkovacích center, kde se budou moct nechat očkovat zaměstnanci hned, jakmile firma bude mít vakcíny k dispozici.

Svaz průmyslu a dopravy nadále podporuje také pravidelné testování zaměstnanců. Firmy své pracovníky dlouhodobě testují a pomáhají tak zastavit šíření nemoci Covid-19. Teď navíc testy hradí zdravotní pojišťovny. Podniky by proto tuto situaci měly využít, pravidelně testovat zaměstnance a pomoci dostat pandemii pod kontrolu. Můžou tak zabránit tomu, aby se naplnil krizový scénář, že se nemocnice přeplní pacienty s těžkým průběhem nemoci Covid-19 a zdravotníci tak nebudou mít kapacitu na běžné lékařské zákroky. Díky pravidelnému testování tomu může zabránit každý z nás.

kategorie Tiskové zprávy

Zrychlené daňové odpisy pomůžou firmám v krizi

S daňovým balíčkem, který vstoupil v platnost na konci loňského roku, získaly firmy motivaci více investovat. Díky zrychleným odpisům pořízeného majetku v letošním a loňském roce získají rychleji vložené peníze zpět v podobě nižších daní, říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Díky zrychleným odpisům může část firem disponovat relativně více finančními prostředky zejména v tomto a příštím roce, čímž můžou alespoň z části přispět k rychlejšímu ekonomickému oživení a ekonomické aktivitě. Při prosazování tohoto opatření jsme se opírali mimo jiné i o dotazník mezi našimi členy. V něm řada firem například z oblastí jako automotive, strojírenství, elektroniky či chemie uvedla tento nástroj jako možný pozitivní impuls v jejich rozhodování o odložení či neodložení některých nákupů majetku a rozsahu investic v současné ekonomicky zhoršené situaci. Jak vyplývá z našeho šetření, které provádíme společně s ČNB, v očekávání investic jsou podnikatelé pesimističtí. Trápí je nejen nižší poptávka doma i v zahraničí, ale zároveň vysoká úroveň nejistoty, což investicím neprospívá. Jestliže se apetit podnikatelů podaří alespoň něčím zvýšit, pomůže to celé ekonomice, která investice potřebuje.

ZRYCHLENÉ ODPISY POMŮŽOU FIRMÁM V KORONAVIROVÉ KRIZI

Zrychlené odpisy jsou jedním z pozitivních nástrojů, jak pro subjekty, které se rozhodují o výši investic, tak pro subjekty, které jsou dodavateli daných produktů. Jsou samozřejmě pouze dílčím opatřením a jedním z bodů mozaiky, klíčová je i celková ekonomická stabilita a očekávání. Jedná se ale o standardní opatření, které má působit pozitivně a alespoň mírnit některá rozhodnutí o odkladu investic či snižovat propady poptávky v některých segmentech. Toto opatření se osvědčilo už před více než deseti lety, kdy bylo zavedeno v téměř totožné podobě jako teď. Je to opatření, které v podstatě jen pomůže lépe rozložit náklady v čase. To vede k určité podpoře právě v době krize, kde firmy potřebují co nejvíce prostředků, se kterými můžou disponovat. Střednědobě toto opatření veřejné rozpočty navíc nic nestojí.

Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR

kategorie Z hospodářské politiky

Jaký byl pro ekonomiku rok 2020 a jaký bude rok 2021

Predikování ekonomického vývoje je teď nejsložitější od vzniku České republiky. Podle předpokladů měla ekonomika z rekordních hodnot úspěšného roku 2019 postupně mírně oslabovat, ale predikce letos na jaře náhle dramaticky přeťal příchod první vlny epidemie a návazných restrikcí. Rok 2020 tak byl kvůli tomu jako na houpačce.

Některé oblasti ekonomiky ovlivnil jarní vývoj okamžitě. Zastavila se výroba v některých velkých firmách, komplikovala se doprava, mnozí zaměstnanci byli nedostupní kvůli karanténám, služby nemohly fungovat. Jiné oblasti krize vlivem setrvačnosti zasáhla až s odstupem. Snížila se spotřebitelská poptávka. Ve větší nejistotě se pohybovaly i firmy, těm rostly náklady a klesaly zakázky, zisky i investice.

NAHORU A DOLŮ

První čtvrtletí 2020 nebylo ideální, očekávali jsme lehké ochlazení ekonomiky. Ale už v půlce března přišla karanténa. Údaje za druhý kvartál padaly rychle do záporných hodnot. A to i přesto, že nezaměstnanost zůstala i za pomoci vládních opatření velmi nízká.

Třetí čtvrtletí přineslo dočasné oživení. Klidné léto záhy vystřídala další vlna epidemie, která se projevuje především ve 4. čtvrtletí. V něm sice řada sektorů trpí uzávěrou, ale ekonomika už není v takovém šoku jako na jaře a některé sektory nemusely „zmrznout“ kompletně.

Obecně tak lze čekat, že rok 2020 díky relativně pozitivním výsledkům v létě nejde tím nejčernějším scénářem.

ROK 2021 NADÁLE OVLIVNÍ COVID

I v roce 2021 bude pro ekonomiku určující proces boje proti koronaviru. Čím více restrikcí při negativním vývoji nemocnosti na ekonomiku padne, tím bude její propad hlubší. A naopak, jestliže zvládneme efektivními – nástroji, například očkováním nebo levným testováním, řídit epidemii, pak budou výsledky lepší.

Vývoj ekonomiky většinou sledujeme meziročně, takže rok 2021 oproti tomu letošnímu bude patrně rostoucí. Na předkrizovou ekonomickou úroveň se pak dostaneme za dva nebo tři roky. Ovšem rok 2021 nemusí být jen plný optimismu. Rány koronaviru se projeví například ve vyšší nezaměstnanosti, což znamená vyšší sociální výdaje a také se méně vybere na pojistném. Odhadujeme, že míra nezaměstnanosti v roce 2021 by se mohla pohybovat na úrovni 3,5 %. Deficit a zadlužení ČR znatelně vzrostly, takže jejich splácení ukousne větší část státního rozpočtu.

V roce 2021 bude nutné především investovat, jak na straně státu, tak v soukromé sféře. Stát musí investovat do infrastruktury, nejen té dopravní, ale i do informační a tu digitalizovat. Soukromé investice by stát měl stimulovat, kromě tvorby příznivého podnikatelského prostředí by se podpora mohla realizovat vhodnými změnami, například mimořádnými daňovými odpisy, které jsou nyní součástí daňového balíčku.

Podnikatelé se ale v roce 2021 nebudou potýkat jen s „covidovými“ problémy, či s nižší poptávkou, ale nadále přetrvává (strukturální) nedostatek zaměstnanců s potřebnou kvalifikací. Stále přetrvávají nejistoty v zahraničním obchodě, a navíc se podnikatelé musí potýkat s novými výzvami v podobě regulací a požadavků, které na ně stát klade, jako je například Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) či přísné emisní normy.

(Vladimír Štípek, ekonom-analytik)

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 1Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Z hospodářské politiky

Průlom v jednání o investiční dohodě mezi EU a Čínou

Klíčovou úlohou Komplexní investiční dohody „CAI“ je vylepšit a rozšířit přístup evropských investorů na čínský trh. Jde zejména o stanovení závazků v odstraňování diskriminace a překážek pro zahraniční investory. Dohoda má také zvýšit předvídatelnost prostředí a zajistit investorům z EU alespoň stejný standard zacházení, jako mají zahraniční investoři z jiných oblastí (např. USA, nebo členové Regionálního ekonomického partnerství RCEP).

Cílem EU je nastavit oboustranně přínosný vyvážený vztah. Pro zlepšení postavení evropských firem v Číně je zejména nutné narovnat podmínky v oblastech, jako jsou státní subvence, vynucené převody technologií, či klimatické a sociální standardy.

Evropské investice v Číně tvoří převážně tyto oblasti v následujícím pořadí: automobilový průmysl (28%), surovin a chemikálie (22%), finanční služby (8%), zemědělství a potravinářství, spotřební zboží, energetika, stroje, zdravotnictví a biotechnologie.  Tomuto složení také odpovídá zacílení dohody.

  • V průmyslové výrobě požaduje EU stejnou otevřenost, jakou již čínským firmám sama poskytuje. Specifický je automobilový průmysl, kde EU požaduje odstranění požadavku na společný podnik u vozidel s konvenčním pohonem a alespoň razantní omezení překážek na trhu s elektrickými a hybridními vozy. Čína dosud neučinila tak rozsáhlé závazky k žádnému jinému partnerovi a omezení zůstávají jen u velmi omezené skupiny odvětví.
  • Pro české firmy by mohla být významná oblast zdravotnictví, zejména soukromé poskytování zdravotní péče. Zde EU hlavně trvá na zrušení požadavku založit společný podnik s čínským subjektem. Čína se zavázala odstranit tento požadavek v klíčových městech, včetně Pekingu, Šanghaje a mnoha dalších metropolích.
  • Patrně nejvíce bariér je potřeba odstranit v oblasti informačních technologií. EU chce, aby tyto překážky Čína odstranila a také aby je případně neaplikovala na další produkty nabízené online. Čína tak např. umožní vstup investorům z EU do oblasti cloudových služeb až do výše 50%, dosud nebyl možný vůbec. Kapitálová omezení v telekomunikacích se neuplatní na ostatní online nabízené služby.
  • V dalších oblastech jako je obchod a služby (např. v oblasti ochrany životního prostředí) je hlavním požadavkem odstranění povinnosti založit společný podnik s čínským partnerem. Omezení požaduje EU odstranit zejména u následujících služeb: telekomunikace, pozemní podpůrné služby u mezinárodní námořní přepravy, služby pro leteckou dopravu (zejména informatika, rezervační systémy, marketing) a stavební činnost. To vše by mohlo přinést příležitosti českým firmám. Firmy z EU tak budou moci poskytovat multimodální přepravu „od dveří ke dveřím“ a vnitrostátní služby pro mezinárodní námořní přepravu, či zmíněné podpůrné služby v letecké dopravě.
  • V oblasti finančních služeb provádí Čína postupnou liberalizaci a nyní se zavazuje ponechat tyto výhody pro evropské investory a nezavádět další omezení. Došlo k odstranění některých kapitálových limitů a požadavků na společný podnik.
  • Dobrou zprávou je také to, že zaměstnanci investorů z EU (manažeři a specialisté společností) budou mít povoleno pracovat až tři roky v čínských dceřiných společnostech bez omezení, která platí nyní.

K dosažení rovných podmínek je v praxi potřeba ošetřit zejména to, co neřeší pravidla WTO, jejíž je Čína členem. To zahrnuje pravidla pro chování státem vlastněných firem, transparentní pravidla u státních subvencí, zákaz nuceného transferu technologií (CAI se snaží dosáhnout stejné pozice, jako mají investoři z USA), rovné postavení čínských a zahraničních firem před standardizačními orgány, či transparentní, rovné a předvídatelné požadavky a postupy udělování různých povolení.

Vítáme politickou dohodu, avšak zásadní je praktická implementace. EU vychází z mechanizmů již uplatňovaných v dohodách o volném obchodu. Monitoring a řešení významných problémů na politické úrovni by měla značně usnadnit „horká linka“ mezi komisařem pro obchod a čínským vicepremiérem pro investice.

Jako zástupci podnikatelské komunity vítáme dosažení dohody v oblasti přístupu na trh a rovných podmínek, neznáme zatím detaily dohody, ale očekáváme zmírnění nerovnováhy a citelné zlepšení podmínek pro investory.

Apelujeme však na co nejrychlejší dosažení dohody v oblasti pravidel ochrany investic, která jsou nutná pro zajištění potřebné právní jistoty. Vyšší investiční aktivita také klade nároky na vysokou úroveň ochrany investic a řešení sporů.

Fára Pavel
kategorie Obchodní politika

Provoz vízových center na Ukrajině bude omezený

Z důvodů zhoršené epidemiologické situace na Ukrajině a opatření přijatých v této souvislosti tamními orgány (tzv. lock-down a další doprovodná opatření) bude muset být v období od 8. do 24. ledna 2021 provoz vízových center na Ukrajině omezen. Ve snaze zachovat jejich provoz i v uvedeném období a pokračovat v nabírání žádostí, které jsou přes vízová centra nabírány (tj. žádosti o schengenská víza a žádosti o zaměstnanecké karty v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec), bude nutné s ohledem na jejich velikost a potřebu dodržet veškerá protiepidemiologická opatření a objem přijímaných žádostí omezit. Zásluhou ZÚ Kyjev a GK Lvov a díky vstřícnosti provozovatele vízových center, společnosti VFS, se podařilo dojednat fungování vízových center na Ukrajině v období od 8. do 24. ledna 2021 v tomto rozsahu:

 

 Lvovský okruh  Denní počty žádostí
 Žádosti o schengenská víza  300
 Lvov 100
Užhorod 130
Ivano-Frankivsk 70
Program kvalifikovaný zaměstnanec – žádosti o zaměstnanecké karty  100

 

 Kyjevský okruh Denní počty žádostí
Žádosti o schengenská víza 280
Dnipro 110
Kharkiv 90
Odessa 80
Kyjev 0

Vízové centrum v Kyjevě bohužel s největší pravděpodobností bude muset zůstat v uvedeném období uzavřeno, neboť se nachází v nákupním středisku, jehož management nechce s ohledem na přijatá protiepidemiologická opatření umožnit vstup do budovy jiným osobám, než kterými jsou zákazníci obchodu s potravinami, lékárny a pošty. S ohledem na uzavření vízového centra v Kyjevě jsou o něco navýšeny kvóty pro příjem žádostí v ostatních vízových centrech kyjevského okruhu.

Jan Stuchlík

 

Svaz průmyslu přeje, ať v roce 2021 opět rosteme

Mrzí nás, že jsme neměli příležitost se s vámi potkávat na tradičních předvánočních akcích. Dovolte nám proto, abychom vám touto formou za celý Svaz průmyslu a dopravy od srdce poděkovali za spolupráci a popřáli vše nejlepší do nového roku.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČRHanak

Rok 2020 byl velmi těžký rok, ovlivněný přírodou – celosvětovou pandemií. Velké pozitivum je, že jsme to většinou zvládli. Přestáli jsme pandemii nejen po stránce zdravotní, ale ustáli jsme ji také firemně a ekonomicky. Co bych chtěl popřát všem do nového roku? Dvě hodnoty, které se nedají koupit, a to je zdraví a štěstí. Jsem přesvědčený, že právě zdraví a štěstí rozhodnou o tom, kdo z nás bude v podnikání pokračovat, kdo bude úspěšný, a jestli společně zvládneme další rozvoj ekonomiky.

Daniel Beneš, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČRBenes 2

Českému průmyslu v roce 2021 přeji odvahu a sílu čelit očekávaným i neočekávaným výzvám, neutuchající chuť přicházet s dobrými nápady, štěstí na motivované zaměstnance a také spoustu pozitivní energie.

 
Jan Czudek, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČRCzudek 2015 ext 05mensi
Všem členům Svazu průmyslu a dopravy přeji, aby do roku 2021 vstoupili s pevným odhodláním čelit jeho výzvám, dokázali pružně reagovat na změny, udrželi si nadhled, ocelové nervy a také železné zdraví.

 

 
František Chaloupecký, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČRchaloupecky

Přeji Vám všem mnoho zdraví a štěstí v roce 2021. Těším se, že se budeme moci scházet a jednat osobně. Rád se s vámi všemi setkám na Grémiu členských firem, Radě členů nebo zahraničních misích a jako dosud při mnoha obchodních a jiných příležitostech.

 

Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČRjaburkova

Děkuji vám, že přes všechny překážky máte stále odvahu a chuť podnikat. Přeji si, aby se vám uznání dostalo i od naší vlády. A aby náležitě podpořila české podniky z Národního plánu obnovy. Bez moderních firem se česká ekonomika neobnoví.

 

Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR20171113 rafaj JZ 4877

Dovolte mi poděkovat Vám všem, za mimořádné úsilí ve vzájemné spolupráci během složitého roku 2020. Děkuji za to, že jsme problémy řešili, ale také za to, že I když to bylo často rychlé, nedokonalé a odvážné, vždy to bylo ve skvělé atmosféře. Do dalšího roku Vám přeji kromě zdraví, také schopnost vytěžit zkušenosti získané a proměnit je do dalších osobních i firemních úspěchů. Hodně Božího požehnání v roce 2021.

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČRspicar

Podle čínského kalendáře byl rok 2020 rokem krysy. Ta prý dokáže najít cestu z nesnází a přizpůsobit se. A to český průmysl letos dokázal a drží celou ekonomiku. Přeji všem, aby byl rok 2021 snazší a umožnil vám dostat se zpět do předkrizové kondice.

 

 

Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR kuchtova

Pro rok 2021 přeji všem našim členům a jejich zaměstnancům zdraví, sílu a energii k řešení problémů a co nejvíc radosti v pracovním i soukromém životě.

 

Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR cizek

Kromě zdraví bych popřál více předvídatelnosti, stability a optimismu. Aby si společnost uvědomila, že pracovitost, inovativnost, podnikavost, kreativita a snaha být úspěšný mají být podporovány, protože jsou skutečným zdrojem dlouhodobého růstu.

 

 

Eva Martinicová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČREva Martinicova

Warren Buffet kdysi na otázku, co si nemůže koupit, řekl, čas. Přeji nám všem v tomto nelehkém období, abychom si vážili času, který máme. Abychom si více než kdy jindy udělali čas na své blízké i na sebe a neztratili optimismus a dobrou náladu.

 

 

Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČRMartin

Do nového roku přeji všem exportérům, aby česká vláda reagovala na narůstající apel českého byznysu na obnovení zahraničních cest politiků, a tím i doprovodných podnikatelských misí věnovaných podpoře exportu.

 

Eva Veličková, ředitelka Sekce komunikace Svazu průmyslu a dopravy ČRvelickova

Vážení členové, přeji vám co nejklidnější Vánoce a ať se můžete vidět s lidmi, které máte rádi!

 

 

 

Ondřej Ferdus, ředitel Útvaru digitální ekonomiky a technologií Svazu průmyslu a dopravy ČRferdus

Našim firmám přeji do roku 2021, aby jejich backendové i frontendové prostředí bylo bez bugů, měly vždy stabilní připojení, aby jejich data mohla volně proudit nejen v cloudu a hlavně, aby se úspěšně vyhnuly všem virům, nejen těm počítačovým.

 

 

Lenka Čechová, pověřena řízením Sekce služeb a regionálních zastoupení ČR ABA 7155

Vážení členové, po těžkém roce 2020, který jste skvěle zvládli, bych Vám chtěla popřát pevné zdraví a osobní spokojenost. Pro vaše podnikaní stabilnější prostředí, které umožní další rozvoj vašich firem i zaměstnanců.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 1Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie SPČR

Andrej Schvarc: Díky digitálnímu dvojčeti ušetříme spoustu času

Firma Blumenbecker Prag získala letos od Svazu průmyslu Cenu za Průmysl 4.0 za projekt e-Robot. „Pracujeme s digitálním dvojčetem výrobní linky s průmyslovými roboty. Zrychlili jsme naši práci na jednom projektu až o několik týdnů,“ říká její jednatel Andrej Schvarc.

Schvarc A Blumenbecker

V posledních letech se specializujete na roboty a jejich začleňování do výrobních linek. S jakým nejzajímavějším požadavkem za vámi zákazníci přišli?
V našem oboru je každý požadavek na robotizaci zajímavý a v něčem specifický. Před sedmi či osmi lety za námi přišel pán, který chtěl tisknout domy principem 3D tisku. To bylo tehdy hodně nadčasové. Pro ČVUT, fakultu architektury jsme dělali ruku robota, která měla podávat cihly. Robot pak sám měl zdít stěny a celé domy. Vzpomínám si také na zákazníka, který chtěl vyrábět košíčky na podprsenky a ořezávat je robotem. Což při tom množství typů a tvarů byla velká výzva.

Vyřešili jste jmenované projekty ke spokojenosti zákazníka?
Tisk domů jsme tehdy odmítli, protože nám chyběla podstatná „maličkost“, a to byla navigace robota v prostoru. Při tak velké ploše, kterou musel obsluhovat, to nešlo. U podprsenek jsme měli technické řešení, ale nakonec se projekt neuskutečnil. Jediný projekt, který jsme nakonec dodali, bylo úchopové zařízení na cihly pro ČVUT.

S ČVUT jste spolupracovali také na projektu e-Robot, za který jste dostali letošní Cenu za Průmysl 4.0 od Svazu průmyslu. Co pro vás experti z univerzity vymysleli?
ČVUT vyvíjelo softwarový plug-in, který umí optimalizovat pohyby robotů z hlediska času a spotřeby energie. Tento software dokáže najít nejkratší dráhu robotů podstatně rychleji, než kdyby ji hledal člověk. Ruční optimalizace trvá dny i týdny, zatímco plug-in to dokáže podstatně rychleji, některých projektů i za půl hodiny.

Co tato ruční optimalizace obnáší?
Většinou má zkušený robotik v oku, jak se robot pohybuje. Když vidí, že při určitém pohybu robot otáčí čtyřmi osami, tak umí rovnou říct, že stačí, když bude pohybovat jen jednou. Znamená to hodiny a hodiny pozorování. Také je třeba si uvědomit, že se bavíme o desetinách vteřiny, o které můžeme jeden pohyb robota zkrátit. Abyste zrychlili linku o dvě sekundy, musíte zrychlit obrovské množství pohybů.

Od začátku při navrhování linky pracujete s jejím digitálním dvojčetem. Co je toto digitální dvojče ve vašem pojetí?
Základem je 3D konstrukce jak bude robotické pracoviště vypadat. K němu se přidají data o tom, jak rychle se robot může hýbat a rychlost pohybu výrobku z bodu A do bodu B. Všechny tyto souvztažnosti zabalené do jednoho balíku tvoří digitální dvojče. Čím přesnější toto digitální dvojče je, tím přesněji dokážete určit výrobní takt linky. Dnes to umíme s přesností na 95 až 98 procent.

V digitálním dvojčeti můžete rovnou i roboty naprogramovat ještě dříve, než máte celou linku vyrobenou?
Takto by to mělo v ideálním světě být, a proto jsme také šli do našeho vývojového projektu e-Robot. Na něm si můžeme ověřit, do jaké míry právě digitální dvojče a virtuální zprovoznění funguje. Jestli si opravdu můžeme vše naprogramovat na virtuálním modelu a pak obrazně řečeno programy nahrát na flash disk, případně programy vzdáleně nahrát do robotů u zákazníka. Nejde ale pouze o programy robotů, ve virtuálním dvojčeti je odladěný kompletní software řízení celé linky.

Co jste už zjistili?
Že přínos digitálního dvojčete je velký. Díky tomu, že umíme vše nasimulovat a naprogramovat ještě před instalací fyzické linky, ušetříme zákazníkovi spoustu času. Množství práce, kterou musíme udělat, ale zůstává stejné. Nicméně když nainstalujete linku do haly, tak se vždy ukážou nějaké odlišnosti od digitálního dvojčete. Takže nelze jen slepě nahrát programy z digitálního dvojčete do strojů a vše spustit. Výsledkem by byla kolize nebo rovnou havárie u finálního řešení.

Proč?
Nejčastější problém je, že ve virtuálním světě máte ideálně rovnou podlahu. Realita je taková, že něco o kousek nesedí, například je jiný sklon podlahy. Kdybyste na robotu spustili program z „ideálního“ virtuálního dvojčete, tak se robot bude pohybovat tam, kde bude čekat, že se nachází přípravek. Ten může být ale o 0,1 milimetru, ale i o 2 milimetry či více jinde. Když robot začne svařovat o 2 milimetry vedle, tak výroba nemůže fungovat a bude vyrábět zmetky.

Co se s tím dá dělat?
První, co musíte udělat, je sjednotit virtuální model s reálnou situací. I v našem projektu e-Robot jsme hledali cesty, jak to udělat optimálně, co do ceny a času. Prostě jsme se museli propojení virtuálního a reálného světa naučit.

O kolik dokážete dodání robotické linky díky digitálnímu dvojčeti zrychlit?
O několik dnů, ale také o čtyři či pět týdnů. V průměru projekt trvá 25 až 30 týdnů, takže úspora pět týdnů už je velmi zajímavá.

Jak projekt e-Robot změnil fungování vaší firmy, abyste se i vy uvnitř posunuli ve standardu Průmyslu 4.0?
Je to pro nás velká změna. Dříve jsme měli jakési profesní ostrovy, které spolu komunikovaly, ale bylo to komplikované. Konstruktér něco vymyslel, poslal data dál a na to se teprve nabalovaly další profese, jako montéři, projektanti, programátoři, robotici. Pokud se v tomto procesu vyskytla chyba, na kterou přišli třeba až programátoři, tak se celé kolečko rozběhlo znovu od začátku.

Teď všichni pracují s aktuálními daty?
V rámci projektu e-Robot jsme zavedli systém Teamcenter od společnosti Siemens. Díky němu všechny profese pracují se stejnými daty. 3D konstruktér začne připravovat plány a v okamžiku, kdy potřebuje něco ověřit, tak požádá kolegu ze simulace, aby zjistil, jestli v plánu nejsou kolize. Ten může po provedení simulace navrhnout změnu v řešení, pokud je potřeba. Z ostrovních provozů jsme se změnili tak, že máme jednu datovou páteř, ke které se připojí kdokoliv.

Přinese vám tento systém práce v budoucnu i další výhody?
Do budoucna nám systém umožní, že při obchodním jednání budeme schopní zákazníkovi ukázat pohybující se linku, kterou si ještě ani neobjednal. I když ještě ne se všemi detaily. Prostě si vytáhneme naše data o přístrojích, které v lince budou, a snadno mu předběžný návrh uděláme na místě. Čím více projektů s digitálními dvojčaty budeme dělat, tím větší knihovnu těchto dat budeme mít k dispozici.

(Jan Stuchlík)

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 1Q/2021. Celé číslo čtěte zde

Gbelec Ondřej

Co na firmy čeká v roce 2021

Firmy od nového roku čeká hned několik důležitých novinek. V provozech budou moct například nově zavést sdílená pracovní místa, o která se budou dělit zaměstnanci s kratším pracovním úvazkem. Změny nás čekají také v čerpání dovolené, placení mýtného nebo správě daní.

VÝSTAVBA SE URYCHLÍ

V příštím roce parlament zřejmě schválí definitivní verzi nového stavebního zákona. Jeho novelu Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě požaduje. Bez zjednodušení stavebního práva totiž bude investování a další výstavba v České republice složitější. Zároveň začne v roce 2021 platit nová verze zákona o urychlení výstavby včetně tzv. polské metody. Ta umožní investorům podat žádost o vydání stavebního povolení společně s žádostí o vyvlastnění zbývajících pozemků, které jsou určené k výstavbě. Tento polský model tak fakticky může pomoci při urychlení vyvlastňování několika posledních problematických pozemků potřebných pro konkrétní stavbu, a to právě sloučením do jednoho řízení.

ZAMĚSTNANCI SE MŮŽOU DĚLIT O PRACOVNÍ MÍSTO

Firmy můžou od 1. ledna ve svých provozech nově zavést sdílená pracovní místa. Novinku můžou nastavit pro 2 a více zaměstnanců se stejným druhem práce a s kratším pracovním úvazkem. O zřízení sdíleného pracovního místa musí firma se zaměstnanci uzavřít písemnou dohodu. Zaměstnanci si pak po vzájemné domluvě sami rozvrhnou pracovní dobu do směn, aby se na sdílené pracovní pozici střídali.

NOVÉ PODMÍNKY PRO OBCHODNÍ KORPORACE

Od 1. ledna se také mění zákon o obchodních korporacích. Ty mají rok na to, aby v souladu se změnami upravily své zakladatelské listiny a společenské smlouvy. Nové znění zákona například zjednodušuje zakládání společností s ručením omezeným. Vklad základního kapitálu do výše 20 000 Kč lze uložit do notářské úschovy.
Novela zákona také upravuje postavení právnických osob ve volených orgánech kapitálových společností. Pokud statutárním orgánem nebo jeho členem je právnická osoba, musí být zmocněna fyzická osoba, která jménem této právnické osoby koná. Stávající kapitálové společnosti mají k provedení této změny tříměsíční lhůtu ode dne účinnosti novely, jinak funkce právnické osoby ve voleném orgánu zanikne.

DOPRAVCI ZAPLATÍ VYŠŠÍ MÝTNÉ

Od února budou silniční dopravci platit po celém Česku vyšší mýtné. Započítávat se do něj totiž bude nejen počet ujetých kilometrů a emisní třída vozidla, ale také jeho hlučnost a znečištění životního prostředí. Poplatek za hluk je běžnou složkou mýtného i v řadě jiných zemí. Stát očekává, že díky novince vybere na poplatcích za mýto ročně o více než 1,5 miliardy korun navíc.

ZMĚNY V ČERPÁNÍ A URČOVÁNÍ DOVOLENÉ

Změny v zákoníku práce se od nového roku dotknou hned několika oblastí. Od 1. ledna 2021 se mění způsob, jakým se vypočítává dovolená. Nově se např. počítá místo dnů v hodinách podle týdenního pracovního úvazku a je umožněn převod nevyčerpané dovolené. Při splnění podmínek bude zaměstnancům, kteří se jako instruktoři podílejí na táborech nebo jiných podobných akcích pro děti a mládež, za týden volna poskytnuta náhrada mzdy. Náhradu mzdy si pak zaměstnavatelé uplatní u okresní správy sociálního zabezpečení.

JEDNODUŠŠÍ SPRÁVA DANÍ

Na závěr roku 2020 by měl začít poprvé fungovat daňový portál MOJE Daně. Ten má firmám i občanům přinést jednodušší a přehlednější daňový systém. Svaz průmyslu již dlouho požaduje, aby stát daně zjednodušil a snížil administrativní zátěž a rizika pro firmy. Nový online finanční úřad MOJE Daně by měl zjednodušit správu daní především fyzickým osobám a malým podnikatelům. Ministerstvo financí by mělo v průběhu příštího roku systém ještě vylaďovat a postupně doplňovat o další funkce.

DOTACE NA OBNOVU HOSPODÁŘSTVÍ

V roce 2021 by měla Evropská unie spustit Národní plán obnovy, který České republice přinese až 180 mld. Kč dotací na obnovu hospodářství po koronavirové krizi. Prioritou pro Svaz průmyslu a dopravy ČR je využít prostředky na klima a životní prostředí včetně čisté mobility, aplikovaný výzkum a vývoj a také digitalizaci hospodářství. Zároveň se během příštího roku budou řešit poslední detaily a finální alokace všech operačních programů. V nich Svaz průmyslu upřednostňuje zajištění dostatečné alokace a vhodného nastavení OP TAK.

PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE

V příštím roce by měl Parlament ČR projednávat novelu zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Pokud vláda zákon schválí a parlament ho přijme, tak bude v legislativě konečně zakotvena podpora inovací a zavedou se i jiné než dotační nástroje podpory VaVaI. Novela by také měla zjednodušit systém podpory a zvýšit jeho flexibilitu.

REGULACE DIGITALIZACE

V oblasti digitální ekonomiky čeká Svaz průmyslu v roce 2021 intenzivní projednávání návrhu Aktu o digitálních službách (Digital Services Act), Aktu o digitálním trhu (Digital Markets Act) a návrhu Nařízení ke správě evropských dat (Data Governance Act). Zároveň předpokládáme, že díky portugalskému předsednictví Evropské unie se dokončí projednávání návrhu nařízení ePrivacy na pracovní úrovni a posune se do další fáze projednávání. Na národní úrovni by se pak měla projednávat novela zákona o autorském právu.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 1Q/2021. Celé číslo čtěte zde. https://bit.ly/1Q_2021

kategorie Z hospodářské politiky