SP ČR představil priority pro úspěch českého průmyslu v EU

Svaz průmyslu připravil přehled základních priorit a požadavků, jejichž naplnění na evropské úrovni je klíčové pro rozvoj české ekonomiky a firem. Měsíc před volbami do Evropského parlamentu apeluje na kandidáty a budoucí europoslance, aby při své práci nezapomínali na zájmy České republiky, jejích obyvatel a českých firem. Devět oblastí, kde český průmysl očekává kvalitní evropskou legislativu či podporu EU pokrývá širokou škálu od energetiky až po ochranu spotřebitele. Svaz také identifikoval tzv. České sedmero pro ekonomický úspěch našeho průmyslu v EU. Svaz průmyslu bojuje za kvalitní podnikatelské prostředí nejen v ČR, ale díky svému členství v evropské byznysové konfederaci BusinessEurope také v EU.

V příštích letech budou muset české firmy pokračovat v investicích do nových výrob a obchodních modelů s vysokou přidanou hodnotou, které jim umožní účtovat si za své produkty a služby vyšší ceny. Jen tak budou moci vyhovět požadavkům zaměstnanců na rychlejší růst mezd, a podílet se tak na růstu blahobytu v České republice.

„Evropská unie může českému průmyslu v této transformaci významně pomoci. Základním předpokladem je odbourávání existujících bariér na vnitřním trhu. K tomu patří i zajištění volného pohybu služeb, které se stávají nedílnou součástí dodávek strojů, zařízení nebo software a jsou nositelem vyšší přidané hodnoty. Samozřejmostí se musí stát pátá svoboda, tedy volný tok dat, na nichž je moderní ekonomika životně závislá,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Regulace, která přichází z Evropy a na jejíž tvorbě se podílejí také čeští europoslanci a zástupci české vlády, významně ovlivňuje tuzemský byznys. „Proto je třeba při tvorbě nových pravidel pečlivě zvažovat, jaký dopad budou mít na firmy, a jestli není nová regulace zbytečná. Příkladem může být energetika, která dostala v uplynulých letech zcela novou sadu pravidel. Totéž platí o autoprůmyslu, který kvůli evropským klimatickým cílům čeká obrovská technologická změna a s ní související investice,“ uvádí Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu se zapojil do kampaně evropské konfederace BusinessEurope, která vyzývá k aktivní účasti voličů v květnových evropských volbách. Podnikatelé a manažeři si důležitost Evropského parlamentu uvědomují. V minulých volbách v roce 2014 jich přišlo volit 53 procent. „BusinessEurope spolu se svými členy, národními podnikatelskými asociacemi z 35 zemí, povzbuzuje podnikatelskou komunitu a všechny občany, aby šli volit, protože tyto volby do Evropského parlamentu jsou klíčové pro budoucnost Evropy. Euroskepticismus, který lze v Evropě pozorovat, je výrazem řady obav. Tyto obavy využívají populisté, kteří navrhují příliš zjednodušená řešení, která ale v praxi nefungují. Podnikatelská komunita musí jasně říct, že pro nás je EU řešení a nikoliv problém. Náš společný blahobyt závisí na dobrém fungování EU,“ vysvětluje Pierre Gattaz, prezident BusinessEurope.

ČESKÉ SEDMERO PRO ÚSPĚCH V EU

„Přínosy evropské integrace jsou z pohledu byznysu nesporné. Musíme se ale sami starat a pracovat na tom, abychom z členství v EU získávali maximum a aby nám EU umožňovala zvyšovat konkurenceschopnost a zajišťovala podmínky pro rozvoj lidí a podnikání,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu proto definoval České sedmero pro ekonomický úspěch našeho průmyslu v EU. Průmysl v České republice bude prosperovat a přispívat ke zvyšování životní úrovně, jen když:

  1. bude mít férové podmínky na vnitřním trhu EU,
  2. bude fungovat volný pohyb služeb bez uměle vytvářených národních bariér,
  3. nebude zatěžovaný novou a administrativně náročnou regulací, místo toho, aby se důsledně vymáhalo plnění existujících pravidel,
  4. EU nebude nadměrnou regulací brzdit rozvoj nových odvětví, především v digitální ekonomice,
  5. bude moci efektivně využívat nástroje pro podporu výzkumu, vývoje a inovací,
  6. EU bude ctít rozdíly v historických, přírodních a technologických podmínkách mezi jednotlivými členskými zeměmi,
  7. bude mít férové postavení vůči konkurentům z USA, Číny a dalších zemí mimo EU a volný přístup na trhy třetích zemí.

Svaz také zveřejnil devět prioritních oblastí českého průmyslu, kterým by měl nový Evropský parlament věnovat pozornost. Svůj policy paper zaslal elektronicky lídrům kandidátek i stávajícím europoslancům. Po volbách Svaz povede delegaci podnikatelů do Štrasburku, kde české europoslance s prioritami seznámí osobně prezident Svazu Jaroslav Hanák.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem BusinessEurope od roku 1993. Toto členství je nejpřímější a nejefektivnější cestou, jak už v zárodku ovlivňovat tvorbu iniciativ, politik a legislativních i nelegislativních opatření Evropské komise. Přímo v Bruselu má Svaz průmyslu své stálé zastoupení.

BusinessEurope je největší a nejsilnější podnikatelskou lobby vůči evropským institucím a hlavním zástupcem zaměstnavatelů v evropském sociálním dialogu. Sdružuje čtyřicet národních průmyslových svazů a asociací z 35 evropských zemí. Zastupuje 20 milionů firem v Evropě. Reprezentuje evropské podnikatelské zájmy také na mezinárodní scéně s cílem, aby si Evropa zachovala globální konkurenceschopnost.

Hlavní priority Svazu průmyslu pro EU najdete zde

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

Plán akcí Sekce mezinárodních vztahů SP ČR na rok 2019

Vážení členové Svazu průmyslu a dopravy ČR, předkládáme vám přehledný plán akcí, které organizuje Sekce mezinárodních vztahů SP ČR. Celoročně je aktualizován a doplňován.

Plán podnikatelských misí a dalších akcí organizovaných Sekcí mezinárodních vztahů k 17. 4. 2019

Sekce mezinárodních vztahů SP ČR pořádá podnikatelské mise do zahraničí a různé semináře a B2B jednání v ČR. Pokud chcete dostávat pozvánky a informace o nadcházejících akcích, prosím přihlaste se k odběru novinek z oblasti mezinárodních vztahů zde.

Efektivnější rozhodování na úrovni EU nebo prolomení subsidiarity

Evropská komise svým sdělením KOM (2019) 186 „Účinnější rozhodování v sociální politice: Identifikace oblastí pro posun k hlasování kvalifikovanou většinou“ zahájila diskusi, jak zefektivnit rozhodování na úrovni EU. Sdělení vychází z projevu předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera o stavu Unie z podzimu 2018 a následného dopisu adresovaného předsedovi Antoniu Tajanimu a kancléři Sebastianu Kurzovi. V části věnované budoucí prosperitě v Evropě navrhuje Junker intenzivnější využívání hlasování kvalifikovanou většinou a volá po komplexním přezkumu všech tzv. překlenovacích ustanovení (passerelle clauses), které současná Smlouva umožňuje. Článek 3 Smlouvy o Evropské Unii (TEU) říká, že cílem Unie je mimo jiné podporovat blaho lidí, směřovat k udržitelnému rozvoji a vysoce konkurenceschopné sociálně-tržní ekonomice, s cílem zajistit plnou zaměstnanost a sociální pokrok, bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporovat rovnost mezi ženami a muži. V tomto kontextu spočívá úloha Unie v podpoře a komplementaritě sociálních politik členských států. V řadě oblastí sociální politiky, v nichž má Evropská komise pravomoc jednat, se již hlasuje kvalifikovanou většinou, nicméně v řadě oblastí se i nadále vyžaduje jednomyslnost členských států EU a zvláštní legislativní postupy, při nichž nemá EP nemá coby spolurozhodující orgán rovnocennou úlohu jako Rada.

V kontextu měnících se trhů práce a společností, nových příležitostí a výzev generovaných globalizací, digitalizací, zmírňování dopadů klimatických změn, proměn forem práce, migrace a stárnutí populace se sociální otázky dostaly do centra pozornosti evropských občanů. Komise reagovala svým záměrem revidovat a modernizovat sociální acquisProces byl odstartován přijetím Evropského pilíře sociální práv (EPSP) v listopadu 2017 v Gotheburgu. Pilíř byl sice prohlášen a uznán za nezávaznou deklaraci, ale pod jeho jménem začala Komise odvíjet řadu převážně legislativních návrhů (slaďování pracovního a soukromého života, transparentní a předvídatelné pracovní podmínky, evropská agentura pro pracovní vztahy), které jakoby předběhly tuto diskusi od rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou. Dobrým příkladem může být právě revize směrnice o písemné formě pracovní smlouvy a pracovního poměru, která prošla testem REFIT (test pro účelnost legislativy) a byla shledána stále plnící svůj záměr. Komise přesto zahájila revizi a zavedla nová práva pracovníků v exklusivních oblastech členských států. Posunula výrazně hranice subsidiarity. Návrhem na jednotnou unijní definici „zaměstnance“ se jí dokonce snažila prolomit.

Zdrženlivěji Komise postupovala v oblasti sociální ochrany, kde ještě necítila vůli členských států k dohodě a přišla jen s formou doporučení pro adekvátní sociální ochranu pro všechny pracovníky ve všech formách kontraktů včetně OSVOĆ. Nicméně Komise hodlá aktivně postupovat v dalších oblastech, jako je zákaz diskriminace nebo oblast sociálního zabezpečení či sociální ochrany. Komise sice slibuje, že se nijak nezmění úkoly jednotlivých aktérů. Rozsah a podmínky výkonu pravomocí EU zůstávají stejné. Nicméně sociální partneři se obávají o své pravomoci a respektování tradice vnitrostátních systémů sociálního dialogu.

V dopise BusinessEurope z prosince 2018 na předsedu Junkera se jasně říká: V klíčových oblastech národní kompetence, jako je sociální ochrana, zaměstnanost a odborné vzdělávání je další pokrok zaručen jen cestou postupující konvergence a větší sociální koheze mezi členskými státy a úlohou Komise je tento proces usnadňovat, například podporou národních reforem.

Vladimíra Drbalová

Gbelec Ondřej
kategorie Evropská komise

Na Česko-vietnamském podnikatelském fóru jedná přes 160 firem

Přes 100 českých a přes 60 vietnamských firem dnes od rána jednají o možnostech spolupráce na Česko-vietnamském podnikatelském a investičním fóru. Svaz průmyslu a dopravy ho pořádá ve spolupráci s Vietnamskou obchodní a průmyslovou komorou u příležitosti oficiální návštěvy předsedy vlády Vietnamské socialistické republiky Nguyễn Xuân Phúc a čtyř ministrů vietnamské vlády.

„Vietnam je druhou nejrychleji rozvíjející se ekonomikou v jihovýchodní Asii. České firmy zde mohou najít mnoho obchodních příležitostí například v energetice, při rozvoji tamní dopravní infrastruktury nebo ve strojírenství. Velký potenciál také vidíme ve spolupráci obou zemí v oblasti aplikovaného výzkumu,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který po B2B jednání zahájí oficiální část fóra. Firmy také pozdraví předseda vlády ČR Andrej Babiš, předseda vlády vietnamské socialistické republiky Nguyễn Xuân Phúc, ministryně průmyslu o obchodu Marta Nováková a její vietnamský protějšek Trần Tuấn Anh a předseda Vietnamské obchodní a průmyslové komory (VCCI) Vu Tein Loc.

PODNIKATELSKÉ FÓRUM PŘINESE NOVOU SPOLUPRÁCI OBOU ZEMÍ

Na závěr podnikatelského fóra podepíší prezident Jaroslav Hanák a předseda Vu Tien Loc o dohodu spolupráci Svazu průmyslu a dopravy a Vietnamské obchodní a průmyslové komory.

Dohodu o spolupráci o větrné elektrárně podepíše zástupci Lidového výboru provincie Ha Tinh a společnosti Danvit Express. Memorandum o porozumění v oblasti spolupráce při přípravě přímého letu mezi hlavními městy Prahou a Hanojí podepíší zástupci Letiště Praha a Bamboo Airways.

FIRMY MAJÍ ZÁJEM EXPORTOVAT DO VIETNAMU

Svaz průmyslu spolu s Vietnamskou obchodní a průmyslovou komorou organizoval podnikatelské fórum v Praze v roce 2015. Za přítomnosti prezidentů obou zemí tehdy společně jednalo více než 250 exportérů a investorů.

Svaz průmyslu a dopravy aktuálně začíná připravovat na září podnikatelskou misi do Vietnamu, která doprovodí na oficiální návštěvě ministra životního prostředí Richarda Brabce.

Naposledy Svaz průmyslu vycestoval spolu s deseti firmami do Vietnamu s náměstkem ministra průmyslu a obchodu v dubnu loňského roku na 6. zasedání smíšené komise pro hospodářskou spolupráci. V roce 2017 tam pod vedením Svazu průmyslu doprovázelo na oficiální návštěvě prezidenta republiky na 60 zástupců firem. Před tím Svaz organizoval podnikatelskou misi do Vietnamu s českým ministrem zahraničí na podzim 2015.

V loňském roce dosáhla vzájemná obchodní výměna obou zemí obratu 1 174 024 000 USD. Český vývoz činil 140 892 000 USD a dovoz 1 033 132 000 USD. Česká republika tak má zatím s Vietnamem zápornou obchodní bilanci.

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

Stanovisko k návrhu zákona o hromadných žalobách

Svaz průmyslu se zavedením institutu hromadných žalob v navrhované podobě zásadně nesouhlasí, doporučuje od návrhu zcela upustit a vyčkat konečné podoby evropské směrnice.

Alternativně navrhuje návrh zásadně přepracovat tak, aby se bez vážných důvodů neodchyloval od známé podoby návrhu směrnice, cílil úpravu hromadných žalob jen pro spotřebitelské spory, zavedl výhradně žaloby přihlašovací, přinesl skutečné záruky proti šikanózním žalobám a jeho text se vyvaroval užívání neurčitých a vágních pojmů.

Podrobnosti naleznete ve stanovisku.

Tereza Hejlová
kategorie Právní infoservis

Odklad brexitu zvyšuje nejistotu i náklady firem

Flexibilní odklad brexitu není nejlepší zpráva, nejistota a odklady zvyšují výdaje. Nicméně pokud díky tomu bude brexit s dohodou a dvouletým přechodným obdobím, pak je to správné rozhodnutí. V opačném případě se jen oddaluje problém a škodí to nejen byznysu. Tvrdý brexit nechceme, ale do míry do jaké to jde, se na něj firmy, EU i stát připravují.

Firmy nemohou plánovat na měsíce, jejich strategie jsou spíše na roky dopředu. Malé firmy více vyčkávají, zatímco větší se častěji připravují na tvrdý brexit. Žádná firma nemůže hazardovat a čekat na to, že nastane nějaká nepravděpodobná varianta jako např. zrušení brexitu. Jen opravdu velké firmy mohou mít více scénářů, ale i ty se spíše chystají na tvrdou variantu. Například omezují investice v Británii, přemísťují svá sídla, hledají alternativní dodavatele i trhy k vykrytí výpadků.

Vyčíslení konkrétních nákladů firem na přípravy v ČR nemáme k dispozici, pracuje se s celkovým dopadem na ekonomiku, a to v řádu desítek miliard Kč. Podle nás je ale často uváděných 55 miliard korun optimistický odhad. ČR do Británie vyváží poměrně hodně, a proto patří mezi členy EU nejvíce přímo ohrožené brexitem.

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

V Kolumbii chtějí české firmy navázat na úspěch z Peru

Zájem o podnikatelskou misi, která doprovází místopředsedu vlády Richarda Brabce do Peru a Kolumbie, pokračuje i ve druhé zmíněné zemi, kam se delegace přesunula. Česko-kolumbijské podnikatelské fórum zorganizovala Obchodní komora města Bogoty (CCB) společně s Asociací kolumbijských podnikatelů (ANDI). Vedle české podnikatelské delegace se ho zúčastnilo asi 200 zástupců bolivijských firem a organizací.

České firmy chtějí v Kolumbii navázat na úspěchy z Peru. Firma Dekonta např. vyjednávala s Intitutem pro výzkum peruánské Amazonie o odstraňování těžkých kovů ze zeminy. Firma EMP u Slavkova přijala poptávku na dodávku vodních a kalových čerpadel, které se budou používat při dekontaminaci vod po ilegální těžbě zlata a stříbra. S expanzí do Evropy pomůže peruánským malým a středním podnikům firma Retailys.

Mise pokračuje v kolumbijském městě Medellín, kde se uskuteční další podnikatelské fórum společně s Obchodní komorou města Medellín a Agenturou pro mezinárodní spolupráci. Zúčastní se ho regionální asociace a podnikatelé. Delegace návštíví moderní centrum inovací Ruta N.

Tereza Řezníčková
kategorie Podnikatelské mise a semináře

Firmy se obávaly využít odpočty na výzkum a vývoj

„Daňové odpočty jsou důležitou součástí veřejné podpory výzkumu a vývoje. Využívá je většina vyspělých států. Zjištěná data ohrožují ambice České republiky posunout se na vyšší příčky konkurenceschopnosti,“komentuje Bohuslav Čížek ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Na špatnou situaci v této oblasti Svaz poukazuje dlouhodobě a bohužel došlo na jeho slova, že pokud se nezmění přístup Finanční správy, firmy budou mít strach odpočty využívat, zejména pak menší a střední firmy. Podle nových dat Českého statistického úřadu za rok 2017 pokračoval pokles počtu podniků, které uplatnily daňové odpočty na výzkum a vývoj. Již za rok 2016 nastal propad a nyní se ještě zvýraznil, kdy meziroční změna dosáhla 113 podniků (9 %). V roce 2017 tak využilo odpočtů 1 141 podniků. Nejvíce ztratily zájem o tuto nepřímou podporu malé podniky (meziročně méně o 14 %) a dále střední podniky (méně o 11 %). Pokles však nastal téměř u všech velikostních skupin.

Sice narostla meziročně výše nepřímé podpory výzkumu a vývoje o 5,5 % na 2,5 mld. Kč, ale nárůst ovlivnily výdaje největších firem. Ty jako jediné navýšily částku uplatněné daňové podpory VaV, a to o 250 mil. Kč. Z regionálního pohledu nastal největší propad počtu firem v Jihomoravském a Pardubickém kraji.

„Věříme však, že s novou generální ředitelkou Generálního finančního ředitelství, zrušenými bonusy u kontrol a s novelou zákona o dani z příjmu či aktivní osvětou se postupně podaří nastolený trend otočit,“ dodává Bohuslav Čížek. Změny a opatření by měly být prezentovány na seminářích, které se uskuteční v Ostravě, Brně a Praze v květnu a červnu. Bližší informace k pořádaným akcím budou včas zveřejněny.

Celou publikaci ČSÚ lze nalézt zde.

kategorie Z hospodářské politiky

Rok 2019 určí budoucí podobu české energetiky

Letos se rozdají karty, jak bude vypadat česká energetika v příštích více než deseti letech. Ministerstvo průmyslu a obchodu na konci minulého roku přišlo s prvním návrhem Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, v němž určuje, jak se Česko bude podílet na plnění dříve dohodnutých evropských energetických a klimatických cílů. Především jde o český příspěvek k dosažení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě, který má být v roce 2030 za celou EU 32 procent. Druhou klíčovou oblastí je snížení spotřeby energií o 32,5 procenta ve srovnání s referenčním scénářem.

vetrna energie1

Česko by se podle navrženého plánu mělo v některých oblastech poměrně výrazně odchýlit od Státní energetické koncepce z roku 2015. MPO navrhuje, aby se v Česku podíl obnovitelných zdrojů zvednul z dnešních necelých 15 procent na 20,8 procenta v roce 2030. To odpovídá hodnotě naplánované ve Státní energetické koncepci pro rok 2040. Nicméně skladba OZE, jak ji navrhuje MPO, koncepci neodpovídá.

Stát v podstatě rezignoval na rozvoj solárních elektráren s výjimkou střech budov. Zatímco energetická koncepce počítá se zvýšením výroby elektřiny ze slunce z 2,2 na 3,6 terawatthodin v roce 2030, nynější plán MPO už počítá s výrobou jen ve výši 2,64 terawatthodin. Ministerstvo neplánuje zařadit solární elektrárny do připravovaného systému provozní podpory, kdy by velké projekty obnovitelných zdrojů o podporu soutěžily v aukcích.

Nejvíce stát bude nově sázet na razantní zvýšení podílu OZE v dopravě a ve vytápění. V dopravě by měl hrát, na rozdíl od energetické koncepce, klíčovou roli biometan, na jehož výrobu by se měly přeorientovat i některé stávající bioplynové stanice. Podporu jeho výroby by chtělo MPO hradit ze státního rozpočtu.

Problém je, že ministerstvo průmyslu v předloženém plánu neuvedlo analýzu a výpočty, na jejichž základě skladbu OZE navrhlo. Chybí také vyčíslení nákladů na dosažení zvoleného energetického mixu. „Požadujeme, aby stát na základě transparentní analýzy vyhodnotil možnost vzájemné substituce dílčích cílů pro OZE a propočítal, zda například není ekonomicky výhodnější snížit podíl OZE v dopravě ve prospěch zvýšení podílu OZE ve spotřebě elektřiny,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy.

CO JE NÁRODNÍ ENERGETICKÝ A KLIMATICKÝ PLÁN

Národní energetické a klimatické plány sestavují všechny členské země Evropské unie. Jsou nástrojem, který má Evropské unii pomoci harmonizovaně dosáhnout dohodnuté cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti. Členský stát v plánu popíše, jak přispěje k plnění celounijních cílů a jaké nástroje pro to použije. První návrh už státy poslaly Evropské komisi. V první polovině letošního roku Komise vyhodnotí, jestli národní plány v součtu umožní splnit unijní cíle stanovené pro rok 2030. Pokud se některý stát nebude na plnění unijních cílů podílet dostatečně, navrhne Komise adekvátní změny v jeho národním plánu. Konečnou verzi státy odevzdají do konce roku 2019. Pak budou členské země každé dva roky publikovat zprávu o plnění svých plánů. 

Podobná situace vznikla také u energetických úspor. Ministerstvo odhadlo náklady na splnění cíle energetické účinnosti ve stovkách miliard korun za deset let. Část těchto nákladů chce stát přehodit na bedra firem. „Svaz má studii, která náklady na celé desetileté období vyčíslila na 500 až 1 000 miliard korun. Firmy dnes nejsou příliš motivované dělat energeticky úsporné investice, protože v celém souboru jejich investic mají velmi dlouhou návratnost,“ upozorňuje Bohuslav Čížek.

Svaz průmyslu dlouhodobě vyzývá stát, aby se tématem energetických úspor začal vážně zabývat a jasně centralizoval jeho řízení. Průmyslovým firmám, které samovolně úsporná opatření dělají, by stát mohl nabídnout například systém dobrovolných dohod. Podniky by tak umožnily státu, aby tyto úspory energie započítal do plnění národního cíle. Za to dostanou nefinanční plnění, například formou certifikace energeticky odpovědné firmy.

V lednu se Svaz průmyslu dohodl s MPO, že dostane podkladové analýzy a výpočty k dispozici a bude je moci ověřit. Také se bude podílet na vyladění vnitrostátního plánu tak, aby zvolené politiky a opatření představovaly nákladově nejefektivnější cestu naplnění národních cílů a co nejméně zatěžovaly jak průmysl, tak spotřebitele.

Jan Stuchlík

kategorie Z hospodářské politiky

Gratulujeme k nominaci novým ministrům

KAREL HAVLÍČEK BUDE NOVÝM MINISTREM PRŮMYSLU A OBCHODU

„Gratuluji Karlu Havlíčkovi k nové funkci ministra průmyslu a obchodu a těším se na spolupráci. Je jedním z nás, sám podnikatelem a šéfem naší členské asociace, pracovně máme na co navazovat. Nový ministr Havlíček byl dosud také místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a stal se hlavním autorem Inovační strategie ČR 2019-2030. Věřím proto, že bude mimo jiné podporovat modernizaci českého průmyslu a pomůže nás dostat do TOP 20 zemí světa.“

„Dosud jsme s ním úzce spolupracovali a podařilo se nám společně prosadit např. změny v odpočtech na výzkum a vývoj či zrychlit čerpání v OP PIK. Na MPO jej však kromě podpory inovací budou čekat samozřejmě i jiná témata jako podpora exportu, řešení budoucí podoby energetiky v ČR vč. výstavby nových jaderných reaktorů či příprava nového operačního programu na podporu konkurenceschopnosti. Věřím, že má i díky úzké spolupráci s předsedou vlády představu, co ho v politice čeká a bude v řízení klíčového resortu úspěšný,” komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

MINISTREM DOPRAVY SE STANE VLADIMÍR KREMLÍK

„Panu Kremlíkovi gratuluji k nominaci a těším se na spolupráci. Je řada oblastí, kde za Svaz průmyslu a dopravy nabízíme svou expertízu a zkušenosti z praxe.

Musím přiznat, že jeho jmenování je pro nás lehké překvapení, nepatřil v oboru mezi očekávaná jména. Nicméně věříme, že své zkušenosti jak z resortu, tak ČD Cargo či letiště využije na maximum při vedení ministerstva dopravy. Jistě se mu v resortu bude hodit i jeho právní praxe.

Od nového ministra dopravy prioritně potřebujeme, aby řešil výstavbu infrastruktury a její financování, liberalizaci železnice a záchranu vodní dopravy! Důležité a aktuální je i to, aby zajistil plynulý přechod na nového dodavatele mýtného systému. Těším se na spolupráci na těchto pro celou zemi významných projektech,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy