Cla v obchodu s Vietnamem padnou

Evropská unie podepsala 30. června s Vietnamem Dohody o volném obchodu a investicích. Obchodní dohoda postupně zruší téměř všechna cla na obchod se zbožím. Odstraní také řadu technických překážek obchodu, například v automobilovém průmyslu. Evropské firmy se budou moci nově účastnit vietnamských veřejných zakázek za stejných podmínek jako vietnamské společnosti.
spinfo fta eu vietnam
Podpis Dohod o volném obchodu a investicích s Vietnamem je pro český byznys dobrá zpráva. „Svaz průmyslu a dopravy ČR vidí pro české firmy ve Vietnamu velký potenciál a vznik dohody celou dobu podporoval. Těší nás, že v relativně krátkém čase vznikla vyvážená dohoda, která přináší výhody firmám i spotřebitelům. Vietnam je perspektivní trh s 95 miliony spotřebitelů a mnoha zajímavými obchodními vazbami na okolí, “ uvedl prezident Svazu Jaroslav Hanák.

České firmy mají o Vietnam velký zájem. Bylo to vidět také na podnikatelském fóru z dubna 2019, kdy se u příležitosti návštěvy vietnamského premiéra v Praze setkalo 40 tamních firem se 160 českými podnikateli. Zájem o Vietnam potvrzuje také velký počet zájemců o konzultaci s českým ekonomickým diplomatem i zástupcem CzechTrade ve Vietnamu, jejichž kalendáře schůzek během konzultací s ekonomickými diplomaty v pražských Letňanech 26. – 27. června byly beznadějně plné.

V minulosti se konalo několik úspěšných podnikatelských misí. Naposledy v dubnu 2018, během 6. zasedání Smíšené komise pro hospodářskou spolupráci, se uskutečnila podnikatelská fóra v Hanoji, Danangu a Ho Či Minovo městě, kterých se zúčastnilo dvanáct firem. Na únor 2020 chystá Svaz průmyslu cestu podnikatelů do Vietnamu a Malajsie zaměřenou hlavně na environmentální technologie, tentokrát s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem.

Dohoda mezi EU a Vietnamem odstraňuje téměř všechna cla na zboží. Bude se tak dít postupně, s ohledem na rozvojový charakter vietnamské ekonomiky. Dokument také obsahuje zvláštní ustanovení pro odstranění technických překážek, například v automobilovém průmyslu a zajistí firmám z EU rovné zacházení při vstupu do tamních veřejných zakázek. Ve Vietnamu bude chráněno 169 tradičních evropských potravinářských a nápojových výrobků, uznaných za zeměpisné označení.

I přes nárůst vývozu v minulém roce, zůstává vzájemná obchodní bilance pro ČR významně deficitní. V roce 2018 vyvezly české firmy zboží za 140 milionů dolarů a dovezly výrobky za 1 miliardu dolarů. Odstranění překážek by však firmám mělo ve Vietnamu otevřít nové možnosti, neboť mají Vietnamu co nabídnout. Je třeba také vzít v úvahu, že Vietnamský vývoz generují významně tam usídlené zahraniční firmy, ke kterým se mohou připojit i ty české.

Investiční dohoda nastavuje moderní pravidla pro jejich ochranu, která jsou vynutitelná prostřednictvím nového systému investičních soudů a zajišťuje, aby bylo zachováno právo vlád obou stran na regulaci v zájmu svých občanů. Dohoda nahradí dvoustranné investiční dohody, které má v současné době 21 členských států EU a poskytne lepší právní záruky a transparentnost.

České firmy investovaly ve Vietnamu do 34 projektů zhruba 90 milionů dolarů. Jde o obory jako finanční služby, spotřební zboží, či elektronické součástky. Perspektivní je také cestovní ruch. Zajímavý je trh také pro energetiku, obranný průmysl, nebo výrobce strojů a nářadí

Dohodu musí nyní schválit Evropský parlament, následně platnost formálně stvrdí Rada a dokument vstoupí v platnost. Investiční dohoda však musí být ratifikována jednotlivými členskými státy.

Po dohodě se Singapurem jde o druhou smlouvu, která se týká regionu Jihovýchodní Asie. Angažovanost EU v tomto rychle se rozvíjejícím regionu je důležitá. Vietnam je druhým největším obchodním partnerem EU v regionu ASEAN, hned po Singapuru. Země je významným sídlem pro firmy, které chtějí pronikat dále do této části Asie. Z Vietnamu se dováží telekomunikační zařízení, obuv, textil, nábytek a zemědělské produkty. Naopak EU vyváží do Vietnamu zejména stroje, dopravní prostředky, chemikálie, ale také potraviny a nápoje.

Gbelec Ondřej
kategorie Obchodní politika

VIDEO: Průmysl 4.0 v praxi – Chytré vodoměry

Digitální technologie pomáhají Severomoravským vodovodům a kanalizacím (SmVaK) snižovat ztráty v síti. Díky automatickému přenášení dat o průtoku vody dokáže firma rychle odhalit úniky z potrubí. Do budoucna se chytré vodoměry budou rozšiřovat i do domácností a k dalším koncovým odběratelům vody. Umožní třeba vytvořit pásmové ceníky nebo regulovat spotřebu v extrémních situacích, například při suchu. Letos SmVaK dokončí první pilotní projekty, v nichž testuje různé technologie chytrých vodoměrů pro konečné spotřebitele.

Jan Stuchlík
kategorie Z členské základny

Svaz průmyslu opět uspořádal největší proexportní akci roku

Během dvou dní mohou exportéři projednat své obchodní příležitosti v zahraničí se 173 ekonomickými diplomaty a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade z 93 zemí světa. Jedinečné pražské exportní akce se zúčastní přes 450 zástupců ze 407 firem. Ti si mohli zarezervovat maximálně deset dvacetiminutových schůzek a během nich projednají vše, co je k vybranému teritoriu zajímá. Takových schůzek naplánoval Svaz průmyslu a dopravy ČR pro exportéry na následující dva dny přes 2 700.

DSC 4228 00001

Během dvou dnů mohou exportéři velmi efektivně využít maximálně 200 minut a zkonzultovat během deseti dvacetiminutových schůzek své obchodní příležitosti napříč celým světem. K dispozici jim jsou ekonomičtí diplomaté a ředitelé zahraničních kanceláří CzechTrade (CT) z 93 zemí světa. Firmy zkonzultují své zahraniční příležitosti přímo v Praze, díky tomu ušetří čas i peníze. Největší zájem mají již tradičně o USA, Rusko, Německo a Čínu. Velký zájem firmy projevily i o Mexiko, Kolumbii, Argentinu, Peru, Indii, Kazachstán, Rakousko, Francii, Maďarsko, Polsko, Švédsko a Velkou Británii.

Letos nově budou moci firmy konzultovat se Stálým zastoupením ČR při EU. Evropská unie není jen Vnitřní trh, otevírá bezcelní obchod a odstraňuje překážky na všech kontinentech. Firmy se mohou ptát, jak využít dohod, které EU uzavírá a jak jim mohou pomoci při překonávání překážek.

„Mezinárodní obchod se potýká s mnoha zkouškami, jako jsou americká cla na ocel, odstoupení USA od dohody s Íránem či evropská cla na dovoz vybraných amerických výrobků. V této době je stabilita celého systému podpory a financování exportu klíčová,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, a dodává: „Rád bych poděkoval ekonomickým diplomatům a ředitelům zahraničních kanceláří CzechTrade za dlouhodobou spolupráci. Čekají je náročné dva dny plné schůzek, ale naši exportéři díky jejich znalostem získají mnoho cenných informací.“

Kvalitní ekonomická diplomacie má nezastupitelnou úlohu. V řadě zemí, například kde je zvýšený vliv státu na ekonomiku, se bez ní a podpory vysokých ústavních činitelů prosazuje jen velmi obtížně. Svůj význam má ale i v ostatních státech. Zaprvé konkurenti ČR takový systém mají, za druhé u řady obchodních partnerů při účasti na podnikatelské misi s politikem vzrůstá důvěryhodnost firmy.

DSC 4309 00001

Setkání s ekonomickými rady a zástupci CT je velmi efektivní a účinný nástroj proexportní podpory a Svaz průmyslu a dopravy ČR ho zajišťuje jednou ročně. Probíhá již pošestnácté v rámci Konference ekonomických radů. Letos proběhne v pražských Letňanech na 2700 dvacetiminutových schůzek. Jsou pečlivě naplánovány a mají přesný časový harmonogram, který musí účastníci dodržet. Konzultovat přijede přes 450 zástupců firem, kterým bude k dispozici 175 zahraničních ekonomických radů a zástupců CT působících v zahraničí.

Konference ekonomických radů a ředitelů zahraničních kanceláří CT je tradiční setkání všech zástupců jednotné zahraniční sítě Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CT. Setkání bylo zahájeno v pondělí a pokračovalo úterním programem v Černínském paláci. Ve středu a ve čtvrtek na tento program navazují konzultace firem se zahraničními delegáty v PVA EXPO PRAHA v Letňanech, které pořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zemědělství ČR a agenturou CzechTrade.

Tereza Řezníčková
kategorie Tiskové zprávy

A. Pšenička: Chytré vodoměry snižují ztráty vody v síti

Zásobování vodou v Moravskoslezském kraji zatím sucho neohrožuje. Tamní zásoby vody a kapacita výrobního a distribučního systému byly postaveny na třikrát větší spotřebu, než je dnes. „Tato naddimenzovanost znamená větší bezpečnost dodávek pitné vody. Nestalo se nám, že bychom někam nebyli schopni vodu dodat,“ říká Anatol Pšenička, generální ředitel společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, která se letos stala členem Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Letos se opět hodně mluví o rizicích spojených se suchem. Řeší je i Svaz průmyslu. Jak se sucho týká vás jako vodárenské firmy?

Výhodou Moravskoslezského kraje je, že máme Ostravský oblastní vodovod, který se začal budovat v padesátých letech minulého století a jeho první významná část byla spuštěna v roce 1958. Pod Jeseníky se postavil významný zdroj surové vody, přehrada Kružberk, po roce 1989 přibyla několikanásobně větší Slezská Harta. V 60. letech se pokračovalo v Beskydech nádržemi Šance a Morávka. Zásoba surové vody v těchto nádržích je taková, že by nám čistě matematicky vydržela až na čtyři roky, i kdyby nepršelo. Z 95 procent zásobujeme naše obyvatele z těchto zdrojů. Celkem dodáváme vodu více než milionu obyvatel. Pro nás je dopad sucha minimální.

Přestože máte dost zásob surové vody, připravujete se na situace, kdy lokálně může voda chybět?

Když se stavěl Ostravský oblastní vodovod, tak se nepočítalo s tím, že voda poteče z jedné části kraje do druhé. Máme západní, Kružberskou část vodovodu, a východní, Beskydskou. Dříve nebylo možné převádět vodu z Beskyd do Jeseníků, a naopak. Proto jsme investovali do provozních opatření tak, aby to bylo možné. Když v roce 2015 byla snížená hladina v beskydské nádrži Šance a nemohli jsme z ní brát požadovaný objem vody, tak jsme byli schopni zvýšit výrobu pitné vody v Podhradí pod Kružberkem a posílat ji například až k Frýdku-Místku nebo Havířovu. Ještě před příchodem sucha jsme se tím připravili, abychom všechny zdroje v regionu mohli využívat optimálně a aby nenastaly problémy se zásobováním.

V čem tato investice spočívala?

V instalaci přečerpávacích stanic. Obrovská výhoda Ostravského oblastního vodovodu je v tom, že byl postavený jako gravitační. Naši předchůdci mysleli na ekonomiku provozu sítě a budovali ji tak, aby se voda musela přečerpávat jen minimálně. Přečerpávací stanice jsme museli postavit, abychom mohli vodu vytlačit do jiného tlakového pásma.

Podle dat ČSÚ z minulého roku jsou ztráty v síti v Moravskoslezském kraji jedny z nejnižších v Česku. Je to dáno jen investicemi do sítě?

Na začátku 90. let minulého století měla vodárna ztráty na úrovni 30 procent. Postupně jsme se dostali na 13,1 procenta. Republikový průměr je mezi 16 a 17 procenty. Vodárny se o ztráty začaly zajímat, když surová voda začala zdražovat. Dokud se za ní platilo málo, návratnost odstraňování ztrát byla špatná. Ekonomičtější bylo nechat vodu unikat z vodovodu. Když je voda od správce povodí dražší, tak má větší ekonomický smysl úniky odstraňovat. Dnes jsme v situaci, kdy těch 13,1 procenta je téměř optimální stav. Nejde totiž o masivní úniky v desítkách litrů, ale spíše drobné úniky například na přípojkách.

Co nejvíce ovlivňuje cenu pitné vody?

Cenu za odběr povrchové vody stanovují podniky povodí. Každé má svou, proto se cena v různých místech republiky liší. Někde může odběr surové vody stát 4 koruny za metr krychlový, jinde 7 korun. My nakupujeme surovou vodu za zhruba pět korun a pitnou vodu předáváme do lokálních vodovodních soustav za cenu, do které jsou započítány ještě náklady na úpravu vody, přepravu na místa předání a přiměřený zisk. Koncová cena pro spotřebitele je vyšší, protože se do ní musí započítat náklady na provoz a údržbu lokální vodovodní sítě.

Spotřeba vody neustále klesá. Co to pro vás znamená?

Šetříme si vodní zdroje. Před rokem 1989 byla v našem kraji spotřeba přes 300 litrů na hlavu za den. Kdyby to tak zůstalo, tak bychom možná dnes už opravdu měli velký problém se zásobováním. Dnes máme v domácnostech spotřebu 87 litrů na hlavu, po započítání průmyslu je to 126 litrů.

Na jaký odběr byl ostravský vodovod stavěný?

Socialistická predikce počítala se spotřebou 500 litrů na hlavu. Teď jsme na čtvrtině. Můžeme vyrobit za rok 170 milionů metrů krychlových vody, ale produkujeme 60 milionů. Z toho vidíte, jak je z dnešního pohledu systém naddimenzovaný a že jsou rezervy dostatečné.

Je to pro vás ekonomický problém, když musíte udržovat kapacitu, která se využívá jen z třetiny?

Naddimenzovanost systému znamená také větší bezpečnost a komfort pro zákazníky. Rezerva ve vodojemech nebo v kapacitě úpraven je taková, že nehrozí krizové situace. Nestalo se nám, že bychom někam nebyli schopni vodu dodat.

Není provoz takové sítě dražší?

Možná by kvůli nižšímu odběru někde stačila trubka s třetinovým průměrem. Jenže ve finále se tím náklady na údržbu příliš nesníží. U oprav je více méně nákladově jedno, jestli je tam trubka s průměrem 100, 200 nebo 300 milimetrů. Dá se uvažovat o kapacitě úpraven. Možná by nám někde stačila úpravna jen s poloviční kapacitou, ale ztratili bychom komfort větší bezpečnosti. Kdybychom přišli o vodu z Beskyd, nemohli bychom vodovod zásobovat třeba z Podhradí v podhůří Jeseníků. A to by byla chyba.

Kolik peněz za rok investujete do údržby a modernizace sítě?

Letos máme na investice vyčleněno 655 milionů korun, což je rekord v historii naší společnosti. Za patnáct let jsme proinvestovali více než 7,5 miliardy korun.

Do jaké míry se do vodárenství dostávají digitální technologie?

Hodně se rozvíjí smart metering, to znamená automatické přenášení naměřených údajů z vodoměrů do centrálních míst. Pracujeme na projektech, které vyhodnocují možnosti a přínos smart meteringu. Do budoucna umožní cenové pásmování nebo regulaci u spotřebitelů v extrémní situaci, například při suchu.

Testujete chytré vodoměry přímo u spotřebitelů?

Ano. Je jich více typů od různých výrobců. Každá technologie má své výhody a nevýhody. My testujeme, která bude vhodná pro náš region. Některé zásobované lokality jsou například v horách nebo odlehlých oblastech, musíme proto otestovat sílu signálu a jeho přenos v reálných podmínkách.

Už máte z pilotního projektu výsledky?

Letos budeme ukončovat první pilotní projekty. Jsem zvědavý, jak dopadnou. V každém případě smart metering je cesta i pro naše vodárny. Přenosy dat z vodoměrů už využíváme na síti. Máme ji rozdělenou do menších částí, protože celkem má 4500 kilometrů a navíc pět set kilometrů Ostravského oblastního vodovodu. Jednotlivé oblasti mají vlastní chytré vodoměry s dálkovým přenosem dat. Díky tomu jsme schopni lépe reagovat na havárie a poruchy v síti. Snižujeme tím i ztráty.

Jak se díky chytrým vodoměrům odhalují ztráty?

Vyhodnocuje se noční průtok. Ze statistik je vidět, kolik vody v noci v průměru danou oblastí proteče. Když se odběr nad tento průměr zvýší, buď jde o nového odběratele, nebo je na síti porucha. Díky tomu, že síť je rozdělená do menších částí, tak umíme lokalizovat havárii na zhruba sto metrů potrubí.

Kdo data vyhodnocuje?

Teď jsme nakoupili nový software, který s daty pracuje mnohem chytřeji a vyhodnocuje je průběžně.

Jan Stuchlík
kategorie Z členské základny

Mezinárodní konference práce přijala Deklaraci století

MOP 2019 skupinaV pátek 21. 6. 2019 skončila závěrečnou ceremonií letošní mezinárodní konference práce věnovaná oslavám 100. výročí vzniku Mezinárodní organizace práce (MOP). Politicky by snad ani nebylo průchodné, aby skončila jinak než slavnostním přijetím společné Deklarace století (Centenary declaration) a nové úmluvy a doporučení MOP proti násilí a obtěžování ve světě práce.

V Ženevě se tedy slavilo a zaměstnavatelé počítali své ztráty z bitvy o zmírnění dopadů obou dokumentů, zejména zmíněné úmluvy a doporučení, na podniky.,

  • Deklarace století je především politickým dokumentem, kompasem, který by měl vybavit MOP a její konstituenty nástroji a prostředky ke zvládnutí nových výzev ve světě práce pro příští století. Ambice zaměstnavatelů bylo odklonit tento kompas od normativu k realitě světa práce a vyvrátit dogma, že sociální spravedlnost je generována jen důstojnou prací. Sociální spravedlnost je dosahována především v prostředí, kde je posilován ekonomický růst generující prosperitu a příležitosti. Vyjednat schůdný a přijatelný kompromis stálo zaměstnavatelů značné úsilí, zejména proto, že výchozí návrh vyšel z dílny expertů MOP a nebyl dostatečně tripartitně konzultován se všemi konstituenty. Nicméně jsou tu malá velká vítězství. V preambuli je historicky poprvé zdůrazněna role soukromých podniků pro důstojnou práci a principy BOZP nejsou zakotveny jako základní práva související s prací.
  • Úmluva a Doporučení proti násilí a obtěžování ve světě práce. Standard se vyjednával ve dvoukolové diskusi. Závěry prvního kola vyzněly ve prospěch Úmluvy a Doporučení. Letos předložený text nedoznal přílišných změn a tak zaměstnavatelé opět čelili návrhu bez jasných a oddělených definic pro násilí a obtěžování, bez jasného rozsahu, bez vymezení odpovědnosti pro zaměstnavatele a ve výsledku bez záruky právní jistoty. Zaměstnavatelé se bránili zejména ustanovením souvisejícím s domácím násilím. Úmluva samotná se v zájmu kompromisu odlehčila a rigidita se přenesla na Doporučení. Zaměstnavatelé hlasovali pro Úmluvu. Podpora Doporučení však nebyla jednoznačná. Řada zaměstnavatelů se zdržela hlasování nebo byla proti.

Příjemným oživením a chvályhodným počinem byla iniciativa Stále mise ČR při úřadovně OSN a ostatních mezinárodních organizací v Ženevě spojená se slavnostním přípitkem a společným fotem zástupců delegací ze zakladatelských zemí MOP pod „100 letech“.

Vladimíra Drbalová

Gbelec Ondřej
kategorie SP v mezinárodních organizacích

Průmysl dlouho volal po změně stavebního zákona

V pondělí 24. června Vláda České republiky plánuje projednat návrh věcného záměru stavebního zákona, tzv. rekodifikace. Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě volá po zásadní změně veřejného stavebního práva.„Současná rychlost povolování staveb je tristní. V hodnocení žebříčku „Doing business“, které porovnává rychlost v povolovacích řízeních, se Česká republika umístila na 156. příčce ze 190 hodnocených států. Z evropských zemí je za námi jen Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Moldávie. Takový stav je pro nás nepřijatelný,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu proto vítá, že vláda a státní správa zpracovaly návrh rekodifikace, který Svaz podpořil v mezirezortním připomínkovém řízení. „Podporujeme směr, kterým by se Česká republika měla podle věcného záměru vydat. Domníváme se, že zajistí efektivní koordinaci veřejných a soukromých zájmů v přiměřeném čase,“ komentuje Jaroslav Hanák.

Vláda musí podle Svazu maximálně využít potenciál, který návrh věcného záměru stavebního zákona dává. Díky tomu by v budoucnu mohlo firmám i lidem k zahájení výstavby stačit pouze jedno povolení, které by vydal jeden úřad. Abychom dosáhli tohoto cíle, je nezbytné, aby vláda naplnila své vize a zahrnula do jednoho řízení i povolení k nakládání s vodami.

SP ČR vyzývá vládu, aby i v tomto aspektu neustupovala ze svých cílů a na pondělním zasedání v této věci jednoznačně rozhodla a sloučila všechny současné agendy stavebního řízení do jednoho povolení.

Tereza Řezníčková
kategorie Tiskové zprávy

První EU Summit po volbách do Evropského parlamentu

Pravidelné zasedání Evropské rady probíhá v Bruselu 20. a 21. června 2019. První den jednání byl věnován institucionálním otázkám, víceletému finančnímu rámci a klimatické politice, vnějším vztahům. Druhý den proběhne jednání eurosummitu a neformální diskuse sedmadvaceti členských států (bez Spojeného království) o brexitu.

Šéfové států a vlád by v kontextu přípravy příštího institucionálního cyklu měli schválit novou strategickou agendu, která vytyčí priority a cíle EU v příštích pěti letech. A dále pak řešit otázku nominací na nejvyšší funkce v EU.

Na základě dosavadních prací na revidovaném textu negociačního balíčku proběhne také debata o dalším směřování vyjednávání příštího víceletého finančního rámce. V návaznosti na březnovou diskusi lídrů o dlouhodobé strategii EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů by i červnová ER měla pokračovat v přípravách tohoto dokumentu s výhledem na zářijový Climate Action Summit.

Při příležitosti 10. výročí Východního partnerství by ER měla znovu potvrdit důležitost tohoto strategického partnerství a vyzvat Komisi a vysokou představitelku, aby do roku 2020 předložily další soubor politických návrhů k jeho posílení. V rámci evropského semestru by lídři měli projednat závěry na základě souhrnného horizontálního sdělení o doporučeních pro jednotlivé členské státy. Lídři by nakonec měli diskutovat také otázku rozšíření EU.

Na okraj ER proběhne jednání eurosummitu v inkluzivním formátu, jehož hlavním cílem jednání je přispět k nalezení shody na dalším směřování hospodářské a měnové unie a zřízení tzv. rozpočtového nástroje pro eurozónu.

EVROPSKÝ BYZNYS POSÍLÁ SILNÝ SIGNÁL EVROPSKÉ RADĚ

BusinessEurope, Konfederace evropského podnikání, při této příležitosti posílá dopis Donaldu Tuskovi, předsedovi Evropské rady, ve kterém apeluje na Evropskou radu, aby se zaměřila především na novou strategickou agendu EU, která bude provázet Unii dalších 5 let, a co nejdříve jmenovala nové EU lídry. „Příštích 5 let bude pro EU zásadních a svět na nás nebude čekat.“ Evropské podniky silně věří v Evropskou unii a chtějí i nadále přispívat v naplňování našeho evropského způsobu života.“

Vladimíra Drablová

Gbelec Ondřej
kategorie Evropská rada

SP ČR prosadil vyšší kvóty pro pracovníky z Ukrajiny

V posledních týdnech se ve veřejném prostoru objevují v souvislosti s navýšením roční kvóty pro pracovníky z Ukrajiny zkreslené interpretace zavedení mzdového kritéria ve výši 1,2násobku zaručené mzdy. Svaz průmyslu a dopravy nastavení tohoto mzdového kritéria podpořil. Tento parametr rozhodně neznamená, že pracovníci z Ukrajiny budou mít o 20 procent vyšší mzdu než čeští zaměstnanci.

Navýšení kvóty pro ekonomickou migraci z Ukrajiny z 20 tisíc na 40 tisíc se Svazu podařilo prosadit po zdlouhavých jednáních s vládou. „Velké úsilí jsme také vyvinuli, aby se změnil zákon o pobytu cizinců, který díky nám například zamezí přetahování zahraničních pracovníků ve zkušební době. Zkrátí se také tzv. test trhu práce, tedy lhůta, v níž Úřad práce musí posoudit, zda je o požadovanou pozici zájem mezi českými občany v evidenci nezaměstnaných,“ vysvětluje Dagmar Kuchtová, generální ředitelka SP ČR.

Detaily o novele cizineckého zákona se firmy mohou dozvědět 27. června na semináři na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde bude Svaz prezentovat své dosavadní zkušenosti s rolí garanta v programech řízené ekonomické migrace.

01a

Současně s navýšením kvóty vláda rozhodla, že volné pracovní místo lze zařadit do režimu Ukrajina, pokud firma Ukrajinci nabídne mzdu minimálně ve výši 1,2násobku zaručené mzdy. Toto kritérium Svaz podpořil, protože realita na trhu práce ukazuje, že firmy nabízejí mzdy vyšší, bez ohledu na to, jestli je má obsadit Čech nebo cizinec. Třeba svářečům podniky nabízejí mzdu od 23 tisíc korun. Vládní kritérium přitom nařizuje, že mzda pro Ukrajince musí být v této profesi vyšší než 17 680 korun.

Podporou mzdového kritéria také Svaz vyvrací kritiku odborů, že firmám jde jen o „dovoz levné pracovní síly“. Naopak, Svazu jde o rychlé řešení kritického nedostatku pracovních sil ve výrobě. „Mzdový parametr, spolu s úpravou v novele zákona o pobytu cizinců, firmám život usnadní. Přispěje i k tomu, aby si podniky mezi sebou nepřetahovaly zahraniční pracovníky. Pokud si firma přes Režim Ukrajina pracovníka obstará, zajistí mu ubytování, vstupní prohlídku, zaškolí ho a zaučí, očekává, že u ní pracovník zůstane,“ dodává Dagmar Kuchtová.

Za dobu trvání Režimu Svaz posoudil a vyřídil více než 10 tisíc žádostí od bezmála 400 firem. Jedná také s vládou o zrychlení vízových procesů. Přímo na místě ve Lvově spolupracuje s členskou firmou Top People, která se dlouhodobě, úspěšně a na profesionální úrovni získávání pracovníků z Ukrajiny věnuje. Lvovskou kancelář lze kontaktovat například emailem na adrese michaela.macharik@top-people.cz

V květnu uspořádala Top People ve spolupráci se Svazem průmyslu v ukrajinském Lvově seminář pro významné české zaměstnavatele za účasti zástupce ministerstva práce a sociálních věcí, kde vysvětlovala jak dělat byznys na Ukrajině a jak v této zemi investovat. Řeč byla také o aktuálních problémech českého trhu práce.

kategorie Z hospodářské politiky

VIDEO: Průmysl 4.0 v praxi – Robot v ocelárně

Třinecké železárny letos instalovaly unikátní robot, který nanáší žáruvzdornou hmotu na stěny mezipánví. Ty jsou součástí zařízení pro plynulé odlévání oceli. Robot zastoupí minimálně dva pracovníky, kteří v těžkých podmínkách tuto práci dříve vykonávali. Navíc zlepšuje přesnost a kvalitu nanášení materiálu. Jde o jedinečný příklad automatizace, který má za cíl především odstranit fyzicky náročnou práci.

Jan Stuchlík
kategorie Z členské základny

Firmy vs. berňák: Proč se musí soudit o své peníze?

00 ABA 6495

Všichni víme, že podnikat není snadné a že je třeba plnit spousty povinností, i těch, které nesouvisí přímo s podnikatelským záměrem, nerozvíjí samotný podnik ani zaměstnance. Jsou to většinou povinnosti vůči státu. Takové daně firmy zatěžují nejen finančně, ale také svou vysokou administrativní náročností a nepřehledností. Daňové povinnosti firmám mimochodem v posledních letech nabobtnaly a zvýšily jim náklady i rizika. Podnikatel je navíc ve vztahu ke státu v nerovném postavení. Svaz průmyslu a dopravy ČR respektuje roli finanční správy jako subjektu, který hlídá dodržování zákonů a výběr daní. Nezpochybňujeme ani řadu nástrojů, které slouží k zajištění výběru daní. Nelíbí se nám ale, že cíle a pohledy finanční správy jsou v některých případech černobílé a jiné názory přijme většinou až poté, když se s ní firmy soudí a za pravdu jim dá nejeden soud. Takto bohužel někdy vypadá přístup státu k firmám, které ho podporují stovkami miliard korun ročně.

Když chcete prokázat, že finanční správa nejedná přiměřeně či správně, musíte v řadě případů počkat několik let na výsledek soudů. Bohužel jsme několikrát slyšeli od finanční správy obhajobu typu „Jednáme správně.“, nebo dokonce výzvu k soudnímu sporu „Náš výklad je dle zákona, pokud nesouhlasíte, tak se suďte.“. Je toto ale efektivní přístup? Který odvážlivec chce jít do sporu se státem? Kdo by chtěl „nesouhlasit“ se státem veřejně, když právě stát je ten, kdo jej nadále bude kontrolovat? Kdo by chtěl riskovat své jméno, ztratit spoustu času, nervů a tím i peněz ze souvisejících nákladů na soudní spor? To vše s rizikem, že se spor protáhne někdy i na několik let a i když vyhrajete, nemáte jistotu, že se postupy státní správy změní okamžikem soudního rozhodnutí. Bojovat musíte často až do konce. Odvolání či prvoinstanční soud přitom nemusí stačit. Stát se často brání do poslední chvíle ve prospěch svého výkladu, dokud nerozhodne nejvyšší správní soud. I pak stát často hledá další kličky.

A teď trochu konkrétněji. Svaz například v minulosti bojoval v oblasti neadekvátně využívaných zajišťovacích příkazů. Těmi finanční správa ohrožovala finanční chod firem, když je dle našeho názoru zbytečně nepřiměřeně paralyzovala.

Dále Finanční správa prohrála soudní spory, které s ní vedly firmy usilující o daňové odpočty na výzkum a vývoj. Problém byl v tom, že úředníci mnohdy neuměli zhodnotit co je výzkum, přesněji tzv. ocenitelný prvek novosti a vyjasnění technické nejistoty, a co není. Jsme rádi, že soud i finanční správa nakonec uznaly, že úsudek finančního správce v otázce prvku novosti nemůže být jediným důvodem zamítnutí.

Dobrá zpráva pro firmy je, že u všech těchto problémů již existuje nějaký rozsudek soudu. Tedy našly se firmy, které na své náklady a riziko šly do sporu se státem, aby obhájily svá práva, nebo aby poukázaly na to, jak finanční správa ohrožuje jejich podnikání. Naše argumenty a požadavky nicméně začaly být promítány do praxe až po rozhodnutí nejvyššího správního soudu, a to postupně. Někdy rozsudků muselo být hned několik a odborná veřejnost v čele se Svazem průmyslu musela tlačit na úřady i vládu, aby se projevily v celé praxi, nejen u jednoho z případů, který se soudil. Je pro nás důležité, aby finanční správa vnímala i filozofii, s jakou nejvyšší soud rozhoduje, uměla zohlednit různé aspekty záměrů zákonů a fungování podnikatelského prostředí, který je základem zdrojů státu.

Nyní Svaz průmyslu řeší za firmy také problém, zda a jak mohou uplatnit daňové odpočty na osobní náklady pracovníků ve výzkumu a vývoji, když čerpají dovolenou. I toto již nejedna firma musela řešit soudně. Krajský soud v Hradci Králové rozhodl ve prospěch společnosti, která nesouhlasila s finanční správou ohledně neuznání takovýchto nákladů. Přesto finanční správa toto rozhodnutí zatím nezohlednila a odvolává se. S největší pravděpodobností budeme muset čekat na verdikt Nejvyššího správního soudu. Podle našeho dlouhodobého pohledu jsou argumenty firmy logické a očekáváme, že jim dá soud za pravdu. Věříme, že budeme moct říkat, že jsme zase měli pravdu. Bohužel už uplyne nějaký čas v neprospěch firem. Ten jim nikdo zpětně nevrátí a nezaplatí.

Jiným příkladem je problém zadržování nesporné částky nadměrného odpočtu DPH, které Ústavní soud v březnu letošního roku označil za porušení vlastnického práva. Naštěstí jsme byli s Ministerstvem financí již dříve domluveni, že tuto legislativu a systémy upraví tak, aby v roce 2020 bylo jednoznačně dané, že nebude zadržovat nesporné části a ohrožovat tak finanční chod firem. Doufáme tedy, že se toto brzy v praxi skutečně změní.

Pokud jde o nález Ústavního soudu, že zadržovat lze jen spornou část nadměrného odpočtu DPH a aktuální odmítnutí GFŘ aplikovat tento nález i na ostatní obdobné případy, tak zde upozorňujeme především na příčinu vzniku problémů.

Nejde totiž jen o jeden nález Ústavního soudu, jde i o zmíněné rozhodování Nejvyššího správního soudu a soudů krajských. Přístupem finanční správy bohužel v minulosti vznikly problémy, kvůli nimž se firmy se státem začaly soudit. Soudy v konkrétních případech dávají za pravdu firmám a ukazuje se, že přístup státu v těchto konkrétních případech nebyl správný.

Míč je tedy obrazně řečeno na straně státní správy. A to nejen v podobě vhodného přístupu k daňovým poplatníkům, ale také v podobě vhodné zákonodárné činnosti vlády a MF, která by měla jasně vymezit hřiště a pravidla hry pro daňového správce.

S novým vedením Generálního finančního ředitelství vnímáme větší prostor pro věcnou diskusi a konstruktivnost. Věříme, že se tak do budoucna podaří řešit více sporů standardní cestou bez nutnosti zásahu soudů.

Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR

Tereza Řezníčková
kategorie Rozhovory