Tripartita jednala o minimální mzdě a situaci ve školství

Tisková konference po jednání tripartity ve Strakově akademii, 18. listopadu 2019.
Tisková konference po jednání tripartity ve Strakově akademii, 18. listopadu 2019.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 18. listopadu 2019 sešli na šestém jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Sociální partneři na zasedání diskutovali situaci ve školství, digitální agendu, velké dopravní stavby nebo aktuální hrozby v zemědělství.

Reformní opatření v oblasti školství

Hlavními cíli je zaměření vzdělávání na získání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život a snížení vzdělanostní nerovnosti a zvýšení spravedlnosti v přístupu ke vzdělání. Ministerstvo školství si od reformy slibuje především narovnání systému rozdělování peněz a víc peněz na zkvalitnění vzdělávání.

Zvýšení minimální mzdy v roce 2020

Sociálním partnerům byly představeny tři návrhy na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2020. První návrh počítá s růstem minimální mzdy na úroveň 14 700 Kč. Druhá varianta počítá s růstem na úroveň 15 000 Kč. Třetí varianta počítá s minimální mzdou ve výši 14 500 Kč. V procentuálním vyjádření vzroste minimální mzda vůči stávající minimálně o 8,6 % až 12,4 %.

Kůrovcová kalamita a strategie dalšího rozvoje lesů

V roce 2018 došlo v ČR k napadení smrkové hmoty v objemu cca 18 mil. m3. V letošním roce je predikovaný odhad celkového ročního objemu napadeného dřeva cca  20 – 25 mil. m3. Kraje Vysočina, Jihomoravský, Jihočeský, Plzeňský a Středočeský hlásí nejvýraznější zhoršení situace. Došlo k úpravě dotačních programů na podporu investic do lesnické techniky. Rovněž jsou zvýhodněny investiční úvěry. V oblasti dalšího rozvoje lesů byla navržena koncepce, která má za cíl zajistit vyrovnané plnohodnotné plnění všech funkcí lesa pro budoucí generace.

Hraboš polní a možnosti boje s ním

Svým rozsahem se jedná o situaci, která tu za posledních 30 let nebyla. Po prudkém nárůstu populace hraboše v srpnu 2019 lze očekávat zlom a pokles populace v podzimních měsících. Společným cílem je stanovit jasný mechanismus náhrady škod.

Digitální agenda

Při porovnání České republiky s ostatními evropskými státy v oblasti digitalizace lze konstatovat, že vznikem komplexního programu Digitální Česko dochází k výraznému posunu v mezinárodních měřítcích. Vláda pracuje na akceleraci výstavby sítí 5G. Akční plán, který odstraňuje břemena výstavby je již vládou schválený.

Příprava dopravních staveb se stavebními náklady nad 300 mil. Kč

Dodržení termínů předpokládaného zahájení jednotlivých staveb závisí primárně na získání pravomocného stavebního povolení a na úspěšném dokončení procesu výběru zhotovitele. U vybraných staveb lze vydat stanoviska EIA ve zrychleném režimu.

Výstavba nového jaderného bloku Dukovan by měla začít v roce 2029

Tisková konference po jednání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, 13. listopadu 2019.
Tisková konference po jednání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, 13. listopadu 2019.
Další důležitý krok k zachování energetické soběstačnosti České republiky. Na druhém jednání ho učinili členové Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Uskutečnilo se v sídle Úřadu vlády. Vůbec poprvé zazněl harmonogram Dukovan II. Podle současných plánů by výstavba měla začít nejpozději v roce 2029. Jinak by podle společnosti ČEPS hrozilo riziko, že v roce 2040 by dodávkami elektrické energie nebyla pokryta spotřeba v 678 či dokonce až v 3 622 hodinách. To znamená, že by se významnou část roku musel odběr elektrické energie regulovat. Evropa totiž postupně tlumí uhelné zdroje. Musí se řešit nové, ty obnovitelné v České republice však celou spotřebu elektřiny nepokryjí.

„Energetická bezpečnost je naší prioritou a jsem velice rád, že na dnešním jednání zazněly konkrétní termíny. Jedná se o jaderný blok v Dukovanech a termíny jsou následovné: 2021 by mělo být územní rozhodnutí, soutěž by měla proběhnout v roce 2021, do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel, v roce 2029 by se mělo začít stavět a v roce 2036 by měla být investice dokončena,“ říká předseda vlády Andrej Babiš.

Výstavba nových jaderných bloků má podle premiéra velkou souvislost s aktuálním děním v Evropě, s bojem proti klimatickým změnám a za snižování emisí. „Když se podíváme, jak to dnes v Evropě vypadá, tak na prvním místě je Francie, která má 52 jaderných reaktorů, má podíl jádra 75 procent a je i lídrem iniciativy pro snižování emisí CO2 na nulu do roku 2050. Švédsko má deset jaderných bloků a mají i vodní zdroje. My bohužel máme v tuto chvíli jen 30 procent a máme cíl, že bychom mohli v roce 2040 mít podíl jádra 40 procent,“ konstatuje premiér. „Máme velkou starost o naši planetu, o klimatické změny a naše vláda má jasný plán,“ podotýká předseda vlády.

Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů se shodl, že je vzhledem k útlumu těžby třeba eliminovat rizika, která by mohla projekt výstavby zdržovat. Do konce února 2020 tak bude vybrán dodavatelský model. Na jednání také byly předloženy konkrétní návrhy na úpravu stavební legislativy, schválen postup notifikačních jednání s Evropskou komisí, prodiskutován termín předpokládaného vydání povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k umístění jaderného zdroje, harmonogram územního řízení, předpokládaný termín vyhlášení výběrového řízení aj. Řada dílčích úkolů, které ovlivní energetickou soběstačnost České republiky, a tedy budoucí generace.  

„Tikají nám energetické hodiny. Není čas ztrácet čas, musíme stavět nové zdroje. A protože zdroje jinde v EU, odkud bychom elektrickou energii dováželi, podle studie přiměřenosti z dílny ČEPS nejsou, OZE u nás nestačí a v jaderné energetice jsme na světové úrovni, je výstavba nových bloků logickou volbou,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Jsem rád, že se na tom shodli i členové Stálého výboru. Odborná i politická shoda je naprosto zásadní, bez ní by další kroky nebyly možné. Rozjíždíme celý proces naplno, dokončujeme smlouvu s ČEZ, chystáme legislativní kroky na národní úrovni a jednáme současně s Evropskou komisí.“ 

V čele Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů je premiér, členy jsou ministři relevantních resortů, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a nově také zástupci všech opozičních stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Výstavba nových jaderných zdrojů je totiž naprosto zásadní projekt, který určuje směřování České republiky na několik desetiletí.

„Probrali jsme kromě aktuálního stavu projektu výstavby nových jaderných zdrojů také smluvní uspořádání vztahu státu s investorem, kterým je společnost ČEZ,“ říká vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

„Jsme si vědomi toho, že je třeba dát lidem vědět, co se v oblasti jaderné energetiky děje a že teď je to především o spoustě práce. Odborné ve smyslu jaderníků, ekonomů, právníků,“ říká generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš a dodává: „Čeká nás mnoho jednání v rámci Evropy i doma. Tak, abychom vysvětlili, co a proč ČR potřebuje, co to znamená pro okolí a že není třeba se bát, protože jádro je bezpečné a bezemisní.“ 

Aby se vše zvládlo, je potřeba dostatek zdrojů. Nejen finančních. Česká republika mimo jiné potřebuje technicky vzdělané lidi v oblasti jaderné energetiky. Proto MPO zahajuje velkou spolupráci s technickými univerzitami s cílem podpořit konkrétní studijní programy. Rovněž jde, jak potvrdil Český statistický úřad, historicky nejvíc peněz na výzkum a vývoj, a to 1,93 % HDP. Mnohé výzkumné projekty se týkají právě jádra. 

Investorský model výstavby jaderné elektrárny Dukovany II vláda schválila letos 8. července. Uložila i navazující úkoly. Nový zdroj bude financovat Skupina ČEZ prostřednictvím své dceřiné společnosti, stát bude mimo jiné garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí. Rozhodnutí, kterým se postupně naplňuje Státní energetická koncepce, je velmi významné v souvislosti s rozvojem jaderné energetiky v České republice. Má také zásadní vliv na plnění závazků na ochranu klimatu. Dukovany teď mají prioritu, nezapomíná se ani na Temelín. Inovovaný Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů proto na svém druhém jednání probral také analýzu stavu a perspektiv vývoje elektroenergetiky, analýzu a úkoly pro zefektivnění povolovacích procesů či návrhy na personální posílení tak, aby se příprava nových jaderných zdrojů nezpožďovala. Výbor v současné podobě existuje od února tohoto roku a je poradním orgánem vlády.

Vlády České a Slovenské republiky jednaly o spolupráci v evropských otázkách či modernizaci ozbrojených sil

Společný pracovní oběd členů české a slovenské vlády zahájil český premiér Andrej Babiš, 11. listopadu 2019.
Společný pracovní oběd členů české a slovenské vlády zahájil český premiér Andrej Babiš, 11. listopadu 2019.
Ve Valticích se v pondělí 11. listopadu 2019 uskutečnilo již sedmé společné zasedání vlád České a Slovenské republiky. Kabinety v čele s premiéry Andrejem Babišem a Peterem Pellegrinim jednaly o vzájemných vztazích, spolupráci v oblasti modernizace ozbrojených sil či aktuálních evropských otázkách. Výsledky společného jednání shrnuly ve společném prohlášení.

Andrej Babiš i Peter Pellegrini ve společném prohlášení vyzdvihli význam a odkaz 30. výročí obnovení parlamentní demokracie v Československu. Obě země si tento týden společně připomenou výročí, a to jak v Praze, tak v Bratislavě. Zároveň oceňují nadstandardní vztahy obou zemí. Premiér Babiš také ocenil plánované otevření Českého domu v Bratislavě. K tomu dojde v sobotu 16. listopadu. „Bylo to naše sedmé setkání a bylo moc krátké,“ zalitoval premiér Babiš.

Předsedové vlád během společného jednání hovořili například o kooperaci v oblasti modernizace ozbrojených sil. Česká republika si proto v rámci předsednictví V4 stanovila jako jeden z cílů realizaci společného akvizičního projektu. Tím má být společný nákup munice. Andrej Babiš ocenil podporu ze strany Slovenska. Obě země se zároveň zavázaly ke spolupráci v rámci boje proti hybridním hrozbám a plánují pokračovat ve sdílení zkušeností.

Je zde vícero témat, která nás zajímají, která bychom mohli navzájem okopírovat a zavést u nás. Vyzvali jsme ministry, aby se tématům věnovali na bilaterální úrovni. Důležitá je spolupráce v obranné problematice. Snažili jsme se toto řešit v rámci V4, ale bude nejlepší začít mezi Českou a Slovenskou republikou, abychom vyhodnotili vzájemné nákupy, vzájemné investice, synergie atd. V tomto směru bylo jednání velice konkrétní,“ zhodnotil český premiér jednání vlád.

Předsedové vlád se bavili také o aktuálních evropských otázkách. Například se jednalo o klimatickou politiku. Obě země považují za naprosto zásadní plnění Pařížské dohody. Zároveň se shodli na tom, že je důležité, aby přechod ke klimatické neutralitě neměl negativní dopady na životní úroveň občanů. Řešila se též jaderná energetika. Dalším tématem byly zahraniční vztahy EU a situace v Sýrii. Premiéři se shodli, že je důležité podpořit pozici Evropské unie odsuzující tureckou intervenci. Předsedové vlád zároveň považují za nutnost aktivní zapojení Evropské unie do hledání trvalého politického řešení v Sýrii. Mezi další témata patřila také problematika migrace. V4 by měla v debatě o evropské azylové a migrační politice zastávat jednotný postoj.

Naprosto jasno máme o naší aktivní účasti v Evropské unii. Jasně deklarujeme, že je EU úspěšný projekt, jsme proevropští, aktivní a jednotní v rámci Evropy a Evropské rady. Máme jasné představy. Chceme si vyměňovat názory. V4 má jasné názory a jsme připraveni aktivně řešit problémy Evropy a pomáhat nové Evropské komisi,“ uvedl Andrej Babiš.

Premiéři se věnovali i víceletému finančnímu rámci a problematice koheze. Mají společný názor na celkový objem rozpočtu či prosazování flexibilních implementačních pravidel pro tradiční politiky. Premiéři považují za jednu z priorit aktivní a otevřenou obchodní politiku. Obě země zároveň podporují konstruktivní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy.

Jednoznačně budeme trvat na kohezi. Není možné akceptovat snížení. Koheze je soudržnost. Jde o to, aby se chudší regiony vyrovnaly bohatším, jsou to investice. Je důležité, aby nová Evropská komise nastavila nová pravidla komunikace s cílem řešit problémy Evropy,“ řekl předseda vlády.

Stejně jako předsedové vlád ve Valticích jednali i ministři české a slovenské vlády. Diskutovali zejména o přeshraniční spolupráci v nejrůznějších oblastech. Mezi témata patřila i dostupnost zdravotnických služeb, intenzivní policejní spolupráce či kooperace při obnově a záchraně kulturních památek. Ministři jednali také o zemědělství a životním prostředí. Obě vlády vidí potenciál ve spolupráci v rámci rozvoje vysokorychlostního železničního spojení v regionu střední Evropy či v oblasti oběhového hospodářství. Pozitivně obě země hodnotí součinnost v kultuře a zefektivňování správy daní obou států.

Zástupci zemí skupiny Přátel koheze přijali v Praze deklaraci, kterou odmítají snižování objemu peněz na politiku soudržnosti

Summitu Přátel koheze na Pražském hradě se zúčastnili zástupci sedmnácti členských zemí EU, 5. listopadu 2019.
Summitu Přátel koheze na Pražském hradě se zúčastnili zástupci sedmnácti členských zemí EU, 5. listopadu 2019.
Politika soudržnosti je klíčový investiční nástroj Evropské unie. Shodli se na tom představitelé šestnácti zemí sdružených v uskupení Přátelé koheze, kteří se zúčastnili v úterý 5. listopadu 2019 summitu na Pražském hradě.

Zástupci zemí skupiny Přátel koheze, kteří na pozvání českého premiéra Andreje Babiše přijeli do Prahy na společné jednání nad návrhem víceletého finančního rámce Evropské unie na roky 2021 až 2027, přijali společnou deklaraci (její kompletní znění naleznete na stránkách Úřadu vlády), v níž deklarují jednotný názor na návrh nového rozpočtu EU na další sedmileté období. Ze sedmnácti států účastnících se summitu se nepřipojila k deklaraci pouze Itálie, která je čistým plátcem do evropského rozpočtu a není formálním členem skupiny Přátel koheze. „Je to jasná zpráva pro ostatní členské země a pro Evropskou komisi,“ prohlásil český premiér Andrej Babiš.

V přijatém prohlášení se zúčastněné země shodly, že politika soudržnosti představuje klíčový investiční nástroj EU, který významně a viditelně přispěl ke skutečné konvergenci regionů a členských států v rámci EU a k fungování vnitřního trhu. Aby mohla i nadále pomáhat slabším členským zemím EU dohánět silnější ekonomiky, ale aby přispěla i k řešení nových výzev, jakými jsou změna klimatu, průmyslová transformace či stárnutí populace, je nutné v rámci celkového rozpočtu EU zachovat dosavadní objem financování kohezní politiky z let 2014–2020.

„Pro naše občany je to klíčový investiční nástroj Evropské unie, který významně přispívá k proměně regionu. I pro Českou republiku je to nejdůležitější – jsou to peníze na výstavbu dálnic, na výstavbu škol, mateřských škol, do zdravotnictví a dalších, které skutečně potřebujeme a kde z hlediska investic máme velký dluh,“ uvedl premiér Babiš.

Nezbytným předpokladem pro zajištění plynulého, účinného a efektivního provádění politiky soudržnosti je přitom flexibilita ve fázi programování a implementace. Členské země uskupení Přátelé koheze proto zdůrazňují nezbytnost dát jednotlivým členským zemím přiměřeně volnou ruku, aby společné evropské peníze mohly čerpat na projekty, které skutečně potřebují s ohledem na konkrétní hospodářské podmínky v daném členském státě či regionu.

Jednání na Pražském hradě se zúčastnili premiéři či zástupci vlád České republiky, Bulharska, Kypru, Chorvatska, Estonska, Řecka, Maďarska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Španělska. Evropskou komisi, která předložila současný návrh nového víceletého finančního rámce, zastupoval komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger.

„Návrh komise na kohezi, na investice, je v porovnání se stávajícím obdobím o 37 miliard eur nižší. Jsem přesvědčen, že v rozpočtu najdeme podstatně více peněz, které by mohly být použity lépe,“ poznamenal předseda vlády a konkrétně zmínil například rozpočtové rabaty, což jsou slevy z odvodů do společného rozpočtu, které byly zavedeny v roce 1984 z popudu tehdejší britské premiérky Margaret Thatcherové. Současný brexit je podle mínění kohezních zemí příležitostí tuto praxi ukončit. „Rabaty za minulý rok pro pět zemí činily téměř devět miliard eur a pro příští období to má být 14,5 miliardy eur. Je to věc, která nemá smysl a která zakládá nerovnost mezi členskými státy,“ upozornil Andrej Babiš.

Jednání skupiny Přátelé koheze orámovaly schůzky premiérů zemí Visegrádské čtyřky, jíž v současnosti Česká republika předsedá. Hlavním tématem jednání předsedů vlád České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska byla rovněž politika soudržnosti, ale politici se věnovali i problematice ochrany klimatu, rozšiřování EU a dalším evropským tématům.

Vláda schválila nařízení zvyšující platy státních zaměstnanců, policie má dostat více kompetencí dohlížet nad provozem dronů

Vicepremiér K. Havlíček a ministři školství R. Plaga a kultury L. Zaorálek na tiskové konferenci po jednání vlády 4. listopadu 2019.
Vicepremiér K. Havlíček a ministři školství R. Plaga a kultury L. Zaorálek na tiskové konferenci po jednání vlády 4. listopadu 2019.
Zaměstnanci ve veřejných službách a správě budou mít od 1. ledna 2020 o 1 500 korun vyšší plat, učitelé pak dostanou přidáno o osm procent. Nařídila to vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 4. listopadu 2019, čímž naplnila předchozí dohodu vládní koalice. Schválila také návrh novely zákona o Policii ČR, která umožní trestat nezodpovědné majitele bezpilotních systémů, tzv. dronů.

Na plošném navýšení platů pro zaměstnance ve veřejných službách a správě o 1 500 korun se vládní koalice dohodla v září a 16. září tento návrh zástupci vlády projednali na jednání 150. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR i se sociálními partnery. Tuto dohodu nyní vláda potvrdila schválením novel nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a o platových poměrech státních zaměstnanců.

Výjimkou budou pedagogičtí pracovníci v regionálním školství, kterým vláda nařídila zvýšit platové tarify o osm procent. Ze státního rozpočtu vláda uvolní na platy navíc celkem 11,1 miliardy korun, aby měli ředitelé škol dostatek finančních prostředků i na nadtarifní složky platu.

Nejhůře placení státní zaměstnanci, kteří byli dosud honorováni podle první platové tabulky, si navíc přilepší o dalších zhruba 3,5 procenta, protože vláda nařízením potvrdila svůj úmysl tuto platovou tabulku úplně zrušit a zaměstnance z ní převést do druhé tabulky s vyššími základními tarify. Tato změna se dotýká například nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství, zaměstnanců v kultuře, vedlejších profesí v sociálních službách či třeba nezdravotnických profesí v nemocnicích.

Ministři schválili také návrh novely zákona o Policii České republiky. Hlavním důvodem připravené novely je snaha odstranit některé nedostatky současného zákona, které ukázala praxe. Jedná se především o posílení pravomocí zasahovat proti majitelům bezpilotních systémů, kteří by chtěli drony zneužít například k přípravě trestných činů, narušovali by letový provoz a podobně. Současná právní úprava tuto oblast řeší nedostatečně.

Novela zákona také reaguje na nárůst trestné činnosti spojené s kyberprostorem a upravuje oblast zajišťování bezpečnosti osob, které nezapadají do dosavadních pravidel pro udělení krátkodobé ochrany, ale přitom ji také potřebují.

Vláda schválila také novelu knihovního zákona, ta řeší oblast elektronicky vydaných publikací, které nebyly současně publikovány i v tištěné podobě. Jejich vydavatelé by měli mít nově povinnost odevzdávat vybrané elektronické publikace Národní knihovně České republiky, obdobně jako musí odevzdávat povinné výtisky tištěných neperiodických publikací a periodického tisku. Národní knihovna České republiky bude mít nově v rámci její hlavní činnosti také povinnost provádět sběr vybraných dokumentů volně přístupných v informačním prostředí. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva kultury.

Kabinet schválil také novelu nařízení o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek. Smyslem novely je upravit státní podporu investičních záměrů podnikatelů na projekty s vyšší přidanou hodnotou, tj. pro technologická centra a centra strategických služeb, a na projekty ve státem podporovaných regionech.

Kabinet také odsouhlasil návrh Ministerstva zemědělství na dotační programy pro zemědělce v roce 2020. Jedná se o celkem 18 dotačních programů, jejichž struktura zachovává kontinuitu s předchozími roky. Celkem má na tyto programy ministerstvo vyčleněno v rozpočtu 3,8 miliardy korun. Více informací obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-4–listopadu-2019-177455/.

Premiér Andrej Babiš navštívil IKEM v Praze, s vedením jednal o investici za 1 miliardu korun

Premiér Andrej Babiš navštívil IKEM v Praze, s vedením jednal o investici za 1 miliardu korun, 31. října 2019.
Premiér Andrej Babiš navštívil IKEM v Praze, s vedením jednal o investici za 1 miliardu korun, 31. října 2019.
Premiér Andrej Babiš spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem navštívili ve čtvrtek 31. října 2019 Institut klinické a experimentální medicíny v Praze. S vedením nemocnice jednali o investici, která je vyčíslena na více než 1 miliardu korun. Nově vybudované kapacity zlepší podmínky pro poskytování zdravotní péče pro pacienty z celé České republiky.

Dva nové pavilony umožní IKEM rozšířit kapacity zejména pro transplantační a kardiovaskulární programy. Výstavba pavilonů G1 a G2 bude trvat 2,5 roku a přinese IKEM v jedné části 7 a v druhé části 4 nová podlaží s více než 14 564 m2 nových ploch.

„IKEM je unikátní pracoviště, které patří ke světové špičce v Evropě v transplantacích. Jsem moc rád, že jsem se na dnešní schůzce dozvěděl, že počet transplantací provedených v minulém roce, řadí IKEM do první trojky v Evropě. To potvrzuje, že máme jedny z nejlepších lékařů na světě v kardiologii a transplantacích. Je skvělé, že u projektu je jasný harmonogram, kdy se začne, kdy se bude soutěžit a že se otevře v roce 2023. Myslím, že si lékaři, sestřičky, pomocný personál a hlavně pacienti zaslouží, aby měli tu nejlepší péči,“ řekl Andrej Babiš po jednání na tiskové konferenci.

Podle statistik posledních deseti let rostou zdravotnické výkony v IKEM rychlým tempem. Zatímco v roce 2008 bylo v institutu transplantováno 333 orgánů, loni už jejich počet přesáhl 500. IKEM se tak stará o necelých 5 000 transplantovaných. V ambulancích personál ročně ošetří 11 500 lidí, na lůžkových odděleních je každý rok hospitalizováno 162 500 pacientů.

Premiér navštívil veletrh Rehaprotex a debatoval o změnách podmínek železniční dopravy pro hendikepované

Premiér navštívil veletrh Rehaprotex a debatoval o změnách podmínek železniční dopravy pro hendikepované , 29. října 2019.
Premiér navštívil veletrh Rehaprotex a debatoval o změnách podmínek železniční dopravy pro hendikepované , 29. října 2019.
Premiér Andrej Babiš navštívil v úterý 29. října 2019 spolu s ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem veletrh Rehaprotex na brněnském výstavišti. Následně zahájil konferenci zaměřenou na změny v železniční dopravě pro osoby s hendikepem. Členy vlády na cestě doprovodil předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.

Andrej Babiš zamířil do Brna speciálním vlakem Rehaexpres. Ten je upravený tak, aby se v něm osoby se zdravotním postižením mohly bez problémů pohybovat, a umožní vozíčkářům nástup a výstup. „Využil jsem tři hodiny jízdy z Prahy, abych promluvil s lidmi, kteří mají tento problém, a určitě jim chceme pomoci a chceme to řešit. Diskutovali jsme o tom také na našem Výboru pro osoby se zdravotním postižením a doprava v naší zemi musí sloužit všem bez rozdílu. Zejména pro seniory a hendikepované osoby je veřejná doprava často jedinou možností, jak mohou cestovat bez velkých nákladů,“ uvedl Andrej Babiš.                

V prosinci dojde k tradiční změně jízdních řádů. Letos navíc končí většina smluv o veřejných službách uzavřená státem i kraji v roce 2009. Aktuálně proto dobíhají jednání o nových smlouvách s dopravci. „Při dnešní cestě speciálním vlakem do Brna jsem ujistil všechny cestující, i předsedu NRZP, že od prosince letošního roku nehrozí žádné omezení komfortu cestování osob se zdravotním postižením. Právě naopak, nově přímo ve smlouvách o veřejných službách jsou nastavena nová pravidla pro komfortní přepravu osob se zdravotním postižením. Dopravci budou muset zajistit vyškolený personál k zajištění pomoci ve vlaku, zpřístupnit webové stránky pro osoby se zrakovým a sluchovým postižením a umožnit nákup jízdního dokladu ve vlaku bez přirážky. Všechny tyto požadavky jsou ve smlouvách zakomponovány i na základě jednání se zástupci NRZP,“ shrnul ministr dopravy Kremlík.

Předseda vlády si následně na výstavišti prohlédl veletrh Rehaprotex, na kterém probíhá výstava kompenzačních, protetických, ortopedických a rehabilitačních pomůcek či služeb pro aktivní život seniorů. „Veletrh Rehaprotex je velmi důležitý veletrh pro osoby se zdravotním postižením. Myslím si, že tato problematika je velice důležitá,“ řekl premiér po prohlídce veletrhu.

Posledním bodem programu během návštěvy Brna bylo zahájení konference zaměřené na cestování lidí se zdravotním postižením. Předseda vlády s ministrem dopravy poté v rámci konference debatovali především o změnách podmínek pro hendikepované v oblasti železniční dopravy. „Toho, co stát může ještě pro naše spoluobčany udělat, je poměrně mnoho. Zejména pro seniory a studenty jsme zavedli slevy na železnici. Jak si bezpochyby vzpomínáte, železniční doprava byla v minulosti pro hendikepované osoby zejména se sníženou pohyblivostí prakticky nepřístupná. Za poslední roky se tady udělalo hodně a při modernizaci železničních koridorů se všude vybudovala bezbariérová nástupiště a stanice. Situace je tam dnes nesrovnatelná se stavem před deseti či dvaceti lety. Ale tím naše práce nekončí, ale naopak začíná,“ shrnul Andrej Babiš. Celý projev předsedy vlády.

Premiér se účastnil oslav založení Československa

Pietní akt na Vítkově k 101. výročí vzniku samostatného Československa, 28. října 2019.
Pietní akt na Vítkově k 101. výročí vzniku samostatného Československa, 28. října 2019.
Předseda vlády České republiky Andrej Babiš se v neděli 27. října zúčastnil slavnostní vojenské přísahy na Hradčanském náměstí v Praze. V pondělí 28. října, při příležitosti 101. výročí vzniku samostatného československého státu, položil premiér věnec u Národního památníku na Vítkově. Poté se na Pražském hradě zúčastnil jmenování generálů a večer udělování státních vyznamenání.

Předseda vlády, ministr obrany, prezident republiky, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, zástupci armády i váleční veteráni si pietním aktem na Vítkově připomněli 101. výročí vzniku Československa. „Je to důležité výročí. Musíme si připomínat hlavně lidi, kteří přinesli oběti za vznik naší samostatné republiky,“ dodal Andrej Babiš.

Na Pražském hradě pak prezident Miloš Zeman jmenoval 7 nových generálů. Předseda vlády poblahopřál nově jmenovanému generálovi Radimu Dragounovi, řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Je to zásadní moment ve vaší profesionální kariéře a já vám moc děkuji a blahopřeji. A děkuji vašim manželkám, partnerkám, rodinám, které vám vytváří skvělé zázemí. Já vám děkuji za to, že se staráte a bojujete o bezpečnost našich občanů a naší země,“ řekl premiér Andrej Babiš. Předseda vlády předal nově jmenovanému generálovi Dragounovi pamětní kord.

Následně premiér položil květiny u pomníku Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí. Poté zamířil do Kramářovy vily, kde celý den probíhaů den otevřených dveří.

Večer se Andrej Babiš a členové vlády zúčastnili slavnostního předávání nejvyšších státních vyznamenání na Pražském hradě.

Premiér Babiš jednal s předsedou vlády Japonska Šinzó Abem

Na závěr oficiální návštěvy Japonska přijal českého předsedu vlády Andreje Babiše japonský premiér Šinzó Abe, 24. října 2019.
Na závěr oficiální návštěvy Japonska přijal českého předsedu vlády Andreje Babiše japonský premiér Šinzó Abe, 24. října 2019.
Předseda vlády České republiky Andrej Babiš pokračoval ve středu 23. a ve čtvrtek 24. října v pracovní cestě v Japonsku. S předsedou vlády Šinzó Abem hovořil o posílení obchodní spolupráce. Setkal se také se zástupci významných společností a firem.

Ve středu se Andrej Babiš setkal s prezidentem Německa Frankem-Walterem Steinmeierem a srbskou premiérkou Anou Brnabićovou. Bavili se o situaci v Evropě, o možnostech rozvoje vzájemných vztahů i o české podpoře integrace zemí západního Balkánu do EU.

Na AOMI Exhibition Future Expo v Tokiu navštívil premiér stánek automobilky Toyota, která v rámci koncernu PSA investuje i v České republice. Při jednání se zástupci firmy předsedu vlády zajímaly plány na další investice v ČR i investice do vývoje alternativních pohonů.

Český předseda vlády dnes jednal s japonským premiérem Šinzó Abem. „Byla to asi nejdůležitější schůzka, kterou jsem tady absolvoval. Považujeme Japonsko za velice důležitého ekonomického partnera a investora. V Česku máme 266 japonských firem, které zaměstnávají asi 51 tisíc našich lidí a je tady obrovský potenciál spolupráce. Příští rok oslavíme společně 100 let navázání diplomatických vztahů. Pozval jsem pana premiéra Abeho na návštěvu. Doufejme, že se to povede. Chtěli bychom v rámci této návštěvy specifikovat a podepsat strategickou spolupráci,“ uvedl Andrej Babiš. Rozšíření spolupráce by se mělo týkat například oblasti zavádění Průmyslu 4.0, využití umělé inteligence či investic do high-tech sektoru.

Český premiér také navštívil společnost NEC (Nippon Electric Company). „Mají unikátní systémy na rekognici tváře. Tyto technologie umožní např. na letištích urychlit odbavení pasažérů. Oni už to zkoušeli v USA kde spolupracují s Delta Airlines. V této oblasti můžeme spolupracovat,“ uvedl po skončení návštěvy Babiš.

Během setkání se zástupci japonských firem, které jsou členy podnikatelské federace Keidanren, se diskuse točila hlavně kolem posílení vzájemné spolupráce. Firmy jako Toyota či NEC mají evropské centrály v Londýně. „Vysvětloval jsem jim, že ČR je podle mého názoru nejlepší místo na investice, že by mohli své aktivity přemístit k nám v souvislosti s brexitem. Jsme jedna z nejstabilnějších ekonomik. Zároveň jsem se snažil přesvědčit japonskou stranu o otevření přímé linky Tokyo-Praha. Byl jsem informován, že ČR je druhou zemí po Německu, kde mají japonské firmy největší investice v Evropě,“ dodal premiér.

Předseda vlády tak dnes zakončil čtyřdenní návštěvu Japonska, kde zastupoval Českou republiku na slavnostním ceremoniálu intronizace japonského císaře Naruhita.

Premiér Babiš je na pracovní cestě v Japonsku, zúčastnil se intronizace císaře Naruhita

Z Tokia do Kjóta přijela česká delegace v čele s premiérem Babišem expresním vlakem šinkanzen, 22. října 2019.
Z Tokia do Kjóta přijela česká delegace v čele s premiérem Babišem expresním vlakem šinkanzen, 22. října 2019.
V úterý 22. října 2019 se premiér Andrej Babiš zúčastnil v Tokiu ceremoniálu intronizace japonského císaře Naruhita. Předseda vlády se setkal také s vicepremiérem Sultanátu Omán Sajídem Asa‘ad bin Táriq bin Tajmúr al-Sajídem a s předsedou vlády Vietnamu Nguyenem Xuanem Phúcem. Později český premiér navštívil Císařský palác, kde se spolu s manželkou Monikou zúčastnili slavnostního banketu po císařově intronizaci.

Slavnostního ceremoniálu intronizace Sokurei Seiden-no-gi se předseda vlády Andrej Babiš a jeho manželka Monika zúčastnili na pozvání nového císaře Naruhita, 126. císaře vládnoucí dynastie. Po formální části ceremoniálu byli hosté pozváni na slavnostní banket Kyoen-no-gi.

„Pan prezident Zeman mě pověřil, abych Českou republiku na ceremoniálu zastupoval. Je zde obrovské zastoupení prezidentů, státníků, králů a politických osobností z celého světa. Tato intronizace se koná po třiceti letech a určitě si z toho odnáším velký zážitek na celý život,“ prohlásil předseda vlády.

Premiér Babiš v úterý v rámci pracovní cesty do Japonska jednal také s místopředsedou vlády Sultanátu Omán Sajídem Asaad Bin Táriq Taimúr al Sajídem. Ománský místopředseda vlády a předseda vlády České republiky se setkali již na summitu Evropské unie a Ligy afrických států v Egyptě v únoru letošního roku.

„Jednali jsme především o ekonomické spolupráci. Naše firmy mají zájem prodávat v Ománu své výrobky. Usilujeme také o to, aby Omán otevřel velvyslanectví v Praze, a snažíme se je přesvědčit, aby otevřeli přímou leteckou linku,“ upřesnil Andrej Babiš.

Předseda české vlády se setkal také s vietnamským premiérem Nguyenem Xuan Phúcem. Hovořili zejména o obchodní spolupráci a příležitostech pro podnikatele. Oba předsedové vlád se setkali v krátké době již potřetí. Česká republika by podle premiéra Babiše mohla vietnamským partnerům nabídnout zařízení a vybavení  z oblasti obranného průmyslu. Jednali ale také o vytvoření pracovního programu pro zdravotní sestry, které by pak mohly najít uplatnění v českých zdravotnických zařízeních, jež trpí nedostatkem personálu.

Tématem schůzky byly i přípravy přímého leteckého spojení mezi Hanojí a Prahou. „Vietnamský premiér letos navštívil Prahu a při této příležitosti jsme se také domluvili, že vietnamské Bamboo Airways otevřou přímou leteckou linku. K tomu by mělo dojít příští rok někdy v dubnu nebo v květnu,“ konstatoval premiér Babiš.

První den pracovní návštěvy Japonska navštívil premiér Andrej Babiš v pondělí 21. října v doprovodu manželky Moniky Kjóto, které je už více než 20 let partnerským městem hlavního města Prahy. Se starostou města Daisaku Kadokawou probrali výborné vztahy obou zemí v kultuře, školství, vědě či turismu a také blížící se sté výročí navázání diplomatických vztahů.

Předseda vlády bude pokračovat v pracovní návštěvě Japonska i ve středu 23. a ve čtvrtek 24. října. Bude jednat s japonským premiérem, předsedkyní vlády Srbska, prezidentem Spolkové republiky Německo či místopředsedou vlády a ministrem financí Japonska. Premiér Babiš bude jednat také se zástupci společnosti Toyota a Nippon Electric Company.