Vláda navrhne Parlamentu zopakování milostivého léta pro dlužníky, rozhodla také obnovit činnost Národní ekonomické rady vlády

Tisková konference po jednání vlády, 18. května 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 18. května 2022.
Dlužníci v exekuci, kteří se kvůli letitým problémům se splácením dostali do neřešitelné situace, by mohli dostat druhou šanci na jednoduché oddlužení. Vláda Petra Fialy na jednání ve středu 18. května 2022 schválila návrh novel příslušných zákonů, které mají umožnit zopakování loňské akce nazvané Milostivé léto. Kabinet také rozhodl o obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády a podpořil Švédsko a Finsko v jejich žádosti o přistoupení k Severoatlantické smlouvě.

Akce Milostivé léto, která proběhla od 28. října 2021 do 28. ledna 2022, umožnila lidem majícím dluh u veřejnoprávních institucí a firem s majetkovou účastí státu ukončit exekuční řízení zaplacením původní vymáhané částky navýšené pouze o poplatek exekutorovi ve výši 750 korun. Dlužník tak už nemusel uhradit úroky, penále a případné pokuty za nesplácení. Protože této možnosti z různých důvodů řada dlužníků nevyužila, navrhuje vláda akci zopakovat s několika dílčími úpravami. Například paušální náhrada nákladů exekuce soudního exekutora v rámci tzv. milostivého léta se nově stanoví na 1 500 korun.

„Jedná se o opakování úspěšného konceptu, díky kterému se lidé mohou zbavit nezvladatelných exekucí vůči veřejnému sektoru. Milostivé léto II, jak se tomu už vžilo říkat, začne 1. září a bude trvat po dobu tří měsíců. První Milostivé léto pomohlo desetitisícům lidí, tady očekáváme, že letos jich může být ještě mnohem více,“ uvedl premiér Petr Fiala. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Vláda rozhodla také o obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády. Obnovený poradní orgán vlády bude mít 19 členů. Úkolem NERV bude iniciovat a navrhovat zásady a parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají dominantní vliv na zdravé veřejné finance, konkurenceschopnost české ekonomiky a transparentnost veřejného sektoru.

„Obnovení NERV je naše reakce nejen na ekonomické důsledky pandemie koronaviru, ale samozřejmě také na důsledky ruské agrese na Ukrajině, které na naši ekonomiku už dopadají a nepochybně ještě budou dopadat i nadále. Rada je složena z předních českých ekonomek a ekonomů, odbornic a odborníků. Jejím koordinátorem je Jan Procházka, který již v minulosti v NERV působil a nyní je předsedou představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Slibujeme si od toho posílení odborného zázemí, expertní síly, která podporuje vládu a její rozhodnutí a přináší i nové impulsy. Když se podíváte na její složení, uvidíte, že inovační potenciál, schopnost dívat se na věci jiným pohledem se tam určitě bude projevovat, a my se na spolupráci určitě těšíme,“ konstatoval premiér Fiala.

Vláda projednala rovněž žádosti Finské republiky a Švédského království o přistoupení k Severoatlantické smlouvě. Vyslovila souhlas s přístupem obou zemí k Severoatlantické smlouvě a s podpisem obou protokolů o přístupu. Prezidentu republiky doporučí, aby zmocnil mimořádného a zplnomocněného velvyslance Jakuba Landovského, stálého představitele České republiky při Organizaci Severoatlantické smlouvy k podpisu protokolů o přístupu obou žádajících států s výhradou jeho ratifikace.

„Česká vláda jednoznačně souhlasí se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance a budeme toto rozhodnutí Švédska a Finska jednoznačně podporovat. Vstup těchto zemí chápeme jako jednoznačné posílení Severoatlantické aliance. Bezodkladný vstup těchto dvou zemí do Aliance je v zájmu České republiky a Česká republika je připravena ratifikovat ten vstup, jak nejdříve to bude možné,“ prohlásil Petr Fiala.

Kabinet odsouhlasil novelu tří nařízení vlády, kterými se pro civilní zaměstnance, příslušníky bezpečnostních sborů, respektive příslušníky Armády ČR stanovuje výše náhrad za ztrátu výdělku po prodělaném pracovním úraze, kvůli nemoci z povolání a také náhrady nákladů na výživu pozůstalých. V souladu s platným usnesením vlády z roku 2005 kopíruje valorizace náhrad schválenou valorizaci důchodů. Proto vláda změnou nařízení navýšila průměrné příjmy, od kterých se výše náhrad odvíjí, od 1. června o 8,2 procenta. O změnách v kompenzacích pro civilní sektor čtěte v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda odsouhlasila také návrh zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Tzv. lex Ukrajina by měl změnit platnou legislativu tak, aby umožnil realizovat některá vládní opatření související s ruskou agresí na Ukrajině a jejími důsledky, která v současnosti platí na základě opatření přijatých podle krizového zákona, i po skončení nouzového stavu.

Kabinet navrhuje mj. zakotvení právního základu pro možné omezení vstupu a pobytu občanů třetích zemí) na území ČR tím, že na zastupitelských úřadech nebudou přijímány jejich žádosti o udělení pobytového oprávnění. Právní úprava cílí na státní příslušníky Ruské federace a Běloruské republiky. Další změna zákona má za cíl zkvalitnění evidence místa pobytu uprchlíků z Ukrajiny tím, že zkracuje lhůtu pro hlášení změny adresy z 30 dnů na 3 pracovní dny, jestliže se cizinec na původní adrese nebude zdržovat déle než 15 dnů. Návrh obsahuje i rozšířit důvody pro nepřijatelnost žádosti o dočasnou ochranu kvůli občanství členského státu EU, prodloužit lhůtu pro vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dnů a rozšířit zákonné důvody, kdy dočasná ochrana zaniká. Vláda požádá Parlament o projednání návrhu ve zrychleném řízení, aby už nebylo nutné po 30. červnu dál prodlužovat nouzový stav. Další informace jsou v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí a v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda také projednala návrh skupiny koaličních poslanců na novelu zákona o státní službě, která má pomoci ke zjednodušení a zrychlení procesu vstupu do státní služby. Předkladatelé navrhují mimo jiné rozšířit okruh osob, které se mohou účastnit výběrových řízení na představené. Kabinet k návrhu zaujal souhlasné stanovisko.

Členky a členové vlády byli také informováni o tom, že Česká republika obdrží od Spolkové republiky Německo darem 15 tanků Leopard 2 A4 ze zásob Bundeswehru. Darované tanky mají pomoci nahradit stroje, které Česká republika věnovala Ukrajině na pomoci v boji s ruským agresorem. Obě země zároveň začnou jednat o nákupu dalších až padesáti tanků nejmodernější verze 2 A7+.

„Německo je náš klíčový soused a partner, spolupracujeme s ním v řadě oblastí. Takto úzká spolupráce v obranné oblasti a přímo spolupráce našich armád tu v minulosti v takové míře nebyla a já jsem rád, že naše vláda i tento směr spolupráce v tak krátkém čase rozvíjí. Je to důležité pro bezpečnost České republiky i z dlouhodobého hlediska,“ připomněl předseda vlády. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Vláda schválila také vyčlenění 540 milionů korun na mimořádnou podporu zemědělcům, kteří se zabývají chovem prasat a drůbeže, produkcí mléka a pěstováním jablek a konzumních brambor. Jedná se o segmenty, které jsou nejvíce postiženy současnými ekonomickými problémy, které souvisejí s dopady pandemie nemoci covid-19, afrického moru prasat či současné ruské agrese na Ukrajině. Mimořádnou podporu pro producenty ohrožené narušením trhu schválila Evropská komise a uvolnila na ni pro všechny členské státy celkem půl miliardy eur. Na Česko připadá podíl ve výši 270 milionů korun a každý stát má možnost k tomu přidat ze svého rozpočtu ještě dvojnásobek této částky. Více v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Kabinet odsouhlasil také vytvoření speciálního programu Občanská společnost. Bude zaměřen zejména na pomoc občanům Ruské federace a Běloruské republiky, kteří jsou za své názory a občanské postoje vystaveni v rodné zemi perzekuci. Program bude spuštěn od 20. května a jeho cílem je především zjednodušit proceduru v dlouhodobých pobytových řízeních tak, aby byla možná rychlá relokace těchto osob, které se ocitly v ohrožení života v důsledku své činnosti, a je potřebná jejich rychlá relokace ze země, kde jsou v bezprostředním ohrožení. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva zahraničí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-18-kvetna-2022-196396/.

Premiér Petr Fiala přijal chargé d´affaires Velvyslanectví USA Michaela Dodmana

Premiér Petr Fiala přijal chargé d´affaires Velvyslanectví USA Michaela Dodmana
Premiér Petr Fiala přijal chargé d´affaires Velvyslanectví USA Michaela Dodmana
Předseda vlády ČR Petr Fiala se ve čtvrtek 19. května 2022 setkal s chargé d´affaires ad interim Spojených států amerických Michaelem Dodmanem. Hovořili spolu mimo jiné o otázkách souvisejících s ruskou invazí na Ukrajinu.

Během rozhovoru probrali konkrétní pomoc České republiky a Spojených států Ukrajině a lidem prchajícím před válkou. Věnovali se rovněž bilaterálním tématům: ,,S Michaelem Dodmanem jsme mluvili o naší spolupráci v této nelehké době. Spojené státy americké jsou strategickým partnerem České republiky a česká vláda bude usilovat o prohloubení transatlantické spolupráce i během svého předsednictví v Radě EU, “ uvedl premiér Petr Fiala.

Národní ekonomická rada vlády má pomoci hledat řešení současných problémů české ekonomiky

Vláda Petra Fialy rozhodla na schůzi ve středu 18. května 2022 o obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády. Zároveň schválila její nový statut a její složení. Národní ekonomická rada vlády bude mít 19 členů z řad renomovaných ekonomů, jejím koordinátorem se stal předseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka.

K obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády jakožto svého poradního orgánu kabinet Petra Fialy přistoupil v reakci na současné problémy české ekonomiky způsobené dopady pandemie nemoci covid-19, neúměrným růstem cen energií a důsledky ruského vpádu na Ukrajinu. NERV se zaměří především na opatření v oblasti podpory podnikatelského prostředí a zaměstnanosti, finančního sektoru a veřejných financí tak, aby stát byl schopen dostát zajišťování poskytování veřejných statků a současně zmírnil negativní dopady na reálnou ekonomiku.

„Od obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády si slibujeme posílení odborného zázemí, expertní síly, která podporuje vládu a její rozhodnutí a přináší i nové impulsy. Když se podíváte na její složení, uvidíte, že inovační potenciál, schopnost dívat se na věci jiným pohledem se tam určitě bude projevovat, a my se na spolupráci určitě těšíme,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Národní ekonomická rada vlády je složena z předních českých ekonomek a ekonomů, kteří mají dlouholeté zkušenosti v práci pro veřejný i soukromý sektor. Členy NERV se s účinností od 18. května stali:

  • Martin Diviš
    Generální ředitel pojišťovny Kooperativa a prezident České asociace pojišťoven. Je také členem koncernového vedení Vienna Insurance Group.
  • Libor Dušek
    Ekonom působící na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako vedoucí katedry národního hospodářství a projektu Legal Data Hub. Zaměřuje se na výzkum ekonomie práva, nelegálního jednání a daňové politiky. Dříve působil mj. na institutu CERGE-EI v akademických i manažerských pozicích.
  • Dita Formánková
    Zakladatelka neziskové organizace Czechitas, institutu neformálního vzdělávání v digitálních a technických dovednostech a rekvalifikace žen do IT. Globální ředitelka pro diverzitu a inkluzi a spolupráci s komunitami v Avast Software. Působí ve správních radách neziskových organizací a dříve jako datový analytik a IT Risk Specialist v EY. Držitelka EU Citizenship Prize, SXSW Community Service Award a New Europe 100 innovators.
  • Mojmír Hampl
    Ekonom, bankéř a publicista. Zastával funkci viceguvernéra České národní banky a ředitele služeb pro finanční sektor v KPMG Česká republika. Je jedním z tříčlenné Národní rozpočtové rady.
  • David Havlíček
    Poradce předsedy vlády. Odborník na ekonomickou analýzu, vedoucí Úseku finančního a správy pojistných událostí v EGAP, v minulosti působil na Úřadu vlády jako vedoucí oddělení ekonomických analýz. Spoluautor knihy Investor 21. století.
  • Tomáš Havránek
    Profesor ekonomie na Univerzitě Karlově. Zabývá se makroekonomií, mezinárodním obchodem a měnovou politikou. Je vedoucím oborové rady pro ekonomii Grantové agentury Univerzity Karlovy. Působil jako poradce viceguvernéra ČNB a také jako zástupce ČR za ekonomii a finance v panelu hodnotitelů pokročilých grantů Evropské výzkumné rady.
  • Helena Horská
    Členka poradního týmu předsedy vlády. Hlavní ekonomka a členka Dozorčí rady Raiffeisenbank. Členka Vědeckého grémia České bankovní asociace, odbornice na měnovou politiku, přednáší na vysokých školách.
  • Pavel Hroboň
    Lékař a ekonom. Má zkušenosti z Ministerstva zdravotnictví, kde působil jako náměstek ministra zdravotnictví zodpovědný za zdravotní pojištění, léky a zdravotnické prostředky. V současnosti je též aktivní v Advance Institute, kde má na starosti například oblast analýzy a výzkumu zdravotnických systémů a informačních technologií ve zdravotnictví.
  • Petr Janský
    Ekonom a akademik na Univerzitě Karlově, kde je vedoucím katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky. Ve svém výzkumu se věnuje veřejným financím, daním a nerovnosti. Má zkušenosti s aplikováním kvantitativních metod, využíváním různých datových zdrojů i s řízením evropských projektů. Je členem představenstva České společnosti ekonomické.
  • Ján Lučan
    Člen představenstva ČSOB. Má za sebou více než 20 let profesních zkušeností a práce pro skupiny ČSOB a KBC. Jeho zkušenosti jsou zejména v oblasti práva, podnikového a institucionálního bankovnictví, fúzí a akvizic.
  • David Marek
    Hlavní ekonom společnosti Deloitte. V minulosti působil jako ekonom v České národní bance, České spořitelně a na pozici hlavního ekonoma a člena představenstva ve společnosti Patria Finance. Je členem České společnosti ekonomické, a poradcem Hospodářské komory České republiky.
  • Daniel Münich
    Poradce předsedy vlády. Akademický ekonom se specializací na ekonomii práce, veřejného sektoru, školství a vzdělávání a hodnocení dopadů veřejných politik a vědy. Působí v IDEA při CERGE-EI.
  • Pavel Neset
    Ekonom působící v akademickém prostředí. Je vedoucím Katedry ekonomie a práva na Škoda Auto Vysoké škole. V minulosti působil například jako proděkan pro pedagogickou činnost na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze.
  • Zuzana Ceralová Petrofová
    Prezidentka společnosti PETROF a úspěšná manažerka. V roce 2014 získala titul Manažerka roku 2014. Pravidelně se objevuje v žebříčku nejvlivnějších žen ČR časopisu Forbes a mezi nejlepšími manažerkami ČR.
  • Jan Procházka
    Předseda představenstva státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a je též předsedou dozorčí rady Budějovického Budvaru. V minulosti byl členem Národní ekonomické rady vlády, kde vedl skupinu pro Klíčové výkonnostní ukazatele státní správy.
  • Daniel Prokop
    Sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research. Deset let působil ve výzkumné agentuře Median, z toho tři roky v jejím vedení. Zaměřuje se na témata chudoby a sociální nerovnosti v české společnosti. Pozornost vzbudila jeho kniha Slepé skvrny z roku 2019.
  • Aleš Rod
    Ekonom, odborník na oblast ekonomie regulace a ekonomie veřejného sektoru s aplikacemi především v energetice, finančním sektoru, závislostním chování nebo odpadovém hospodářství. Působí jako člen správní rady a ředitel výzkumu v CETA – Centru ekonomických a tržních analýz, na odborných projektech spolupracuje s tuzemskými i zahraničními institucemi z veřejného, soukromého i neziskového sektoru. Je také členem správní rady Anglo-American University a Spotřebitelského fóra.
  • Dominik Stroukal
    Hlavní ekonom Platební instituce Roger a vedoucí katedry ekonomie na VŠ CEVRO institut. V minulosti působil jako hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a ředitel Liberálního institutu a Ludwig von Mises Institutu pro ČR a SK. Je autorem první české knihy o Bitcoinu, či knihy Ekonomické bubliny.
  • Petr Zahradník
    Makroekonomický analytik, specializující se na téma hospodářské politiky EU. Je členem týmu ekonomických a strategických analýz České spořitelny a poradcem prezidenta Hospodářské komory České republiky. V letech 2015–2020 byl členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, kde nyní působí jako ekonomický expert. Je též poradcem ministra pro evropské záležitosti a je aktivní v publikační a akademické činnosti.

Projev premiéra Fialy na udílení cen Arnošta Lustiga

Projev premiéra Fialy na udílení Ceny Arnošta Lustiga, 18. května 2022.
Projev premiéra Fialy na udílení Ceny Arnošta Lustiga, 18. května 2022.
Předseda vlády Petr Fiala předal ve středu 18. května 2022 Cenu Arnošta Lustiga za rok 2021 řediteli a zakladateli organizace Člověk v tísni Šimonu Pánkovi. Premiér také na slavnostním udílení cen vystoupil s projevem.

Vážený pane předsedo, vážený pane primátore, vážená paní předsedkyně, vážení ústavní činitelé, Excelence, dámy a pánové,

jsem rád, že zde mohu být dnes s Vámi a osobně podpořit Cenu Arnošta Lustiga, která je letos již podesáté udělována mimořádné osobnosti naší země. Není to úplně samozřejmé, že tu mohu být,  a že jsou tu i někteří členové vlády, protože souběžně zasedá vláda, na kterou se za chvíli vrátíme. A chci tím ukázat, jaký význam přikládáme tomuto ocenění, laureátovi a vůbec celé té aktivitě.

Už ten seznam doposud oceněných laureátů, mezi nimiž najdeme např. jména Dany Němcové, Jiřího Stráského, Václava Malého a spousty dalších, tak dokazují, že toto ocenění je udělováno skutečným osobnostem, které se svými celoživotním postoji zasloužily o prosazování hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost.

Takovou osobností byl i Arnošt Lustig, vynikající spisovatel a publicista, měl jsem ho možnost poznat i osobně, po němž je toto ocenění pojmenováno, který po celý svůj tvůrčí život nepřestal hledat vlastní způsob, jak reagovat na to neuvěřitelné zlo, neuvěřitelné lidské utrpení, kterého byl svědkem, jak se vypořádat s vlastním svědomím, a především se snažil zachytit podstatu dobra a zla. Literaturu proto nechápal jako nějaký záznam myšlenek, ale jako „pokus člověka odpovědět si na otázky, na které si odpovědět nelze.“

Zvláštního významu nabývají v těchto dnech také jiná jeho slova, a to že „to nejhorší, čeho se člověk může od jiného člověka dočkat, je ponížení,“ a také starozákonní moudrost, k níž se Lustig pravidelně vracel – totiž že „každý člověk, který je při vědomí, by měl rozeznat dobro a zlo, správné a nesprávné, spravedlivé a nespravedlivé. A obstát, pro tento okamžik.“ Nikdy jsem nepochyboval, že v tomto má Arnošt Lustig pravdu,  že každý z nás dokáže rozeznat dobro a zlo.

Proč o tom mluvím právě teď a tady? Protože zlo, krutost, ponížení – to jsou věci, které se nám neustále vrací. Nikde jinde to dnes není vidět jasněji než ve zbytečné, nespravedlivé válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině a která se v mnoha ohledech stává novou zkouškou naší civilizace. Velmi naléhavě nám připomíná, že zlo nebylo poraženo a nepatří jen do minulosti, máme a musíme s ním bojovat a to doslova každodenně.

Morální výzvy či témata lidskosti a nelidskosti, kterým se dopodrobna věnoval Arnošt Lustig, zkrátka nikam nezmizely. Jsou tu s námi a zůstanou tu napořád. I když dvacáté století skončilo a jeho hrdinové postupně odcházejí, to jednadvacáté před nás klade nové výzvy. Nové zkoušky, v nichž nesmíme zklamat.

Jsem velmi rád, že laureátem ceny Arnošta Lustiga za rok 2021 se stal právě Šimon Pánek. Člověk, který se už více než tři desítky let neúnavně věnuje boji za lidská práva a pomoci těm, kteří se ocitli v aktuální tísni. Člověk nesmírně empatický, lidský, s přirozeným citem pro spravedlnost a solidaritu. A právě takové lidi, si myslím, naše společnost má oceňovat.

Aktuální situace a obrovská vlna solidarity a pomoci našich spoluobčanů Ukrajině ukazuje, že Šimon Pánek ve své snaze není sám. Statisíce, troufnu si říci i miliony našich spoluobčanů v uplynulých dnech a týdnech, svým přístupem k agresi Ruska na Ukrajině ukázali, že jsme národem, který i díky své historické zkušenosti, umí rozeznat mezi dobrem a zlem. A já za to všem děkuji, děkuji všem, kteří pomáhají druhým, děkuji Šimonu Pánkovi a gratuluji k jeho ocenění.

Děkuji vám za pozornost.

Petr Fiala,
předseda vlády

Premiér Fiala jednal s rakouským kancléřem Nehammerem o spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti

Tématem jednání českého premiéra Petra Fialy a rakouského kancléře Karla Nehammera byly hlavně důsledky ruské agrese na Ukrajině, 17. května 2022.
Tématem jednání českého premiéra Petra Fialy a rakouského kancléře Karla Nehammera byly hlavně důsledky ruské agrese na Ukrajině, 17. května 2022.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se v úterý 17. května 2022 sešel v pražské Kramářově vile se spolkovým kancléřem Rakouské republiky Karlem Nehammerem. Hlavními tématy jednání byly dopady ruské agrese na Ukrajině, energetická bezpečnost, přípravy českého předsednictví v Radě EU a bilaterální spolupráce obou zemí.

Oba lídři se shodli na nutnosti spolupráce při zajišťování energetické bezpečnosti a snižování závislosti na Rusku. „Bavili jsme se o otázce ropy a plynu. Velmi oceňuji, že pan kancléř je připraven svou autoritou podpořit naši snahu o rozšíření ropovodu TAL tak, abychom měli do budoucna zajištěnou dostatečnou kapacitu ropy v případě, že by z jakýchkoli důvodů ropa z Ruska nemohla být pro ČR důvodů využita,“ uvedl český premiér.

Tématem jednání byly i možnosti snižování závislosti na ruském plynu, která je v případě ČR 95 procent. „Shodli jsme se na nutnosti spolupracovat se zeměmi, které mohou rozšiřovat kapacity a budovat nové LNG terminály a na navyšování kapacity plynovodů, které plyn přivádí do našich zemí,“ řekl Fiala.

Státníci diskutovali i o integraci zemí západního Balkánu do EU. „Je to v zájmu obou našich zemí. Pro ČR je to významné téma i proto, že se blíží naše předsednictví v Radě EU a je to jedno z témat, kterým se určitě budeme zabývat. Já vítám velkou angažovanost Rakouska i osobně pana kancléře Nehammera v této věci,“ uvedl český předseda vlády.

Důležitým tématem jednání byla také spolupráce v oblasti dopravní infrastruktury. Panuje oboustranný zájem na brzkém dokončení dálnice D3 z Českých Budějovic do Lince, projektu dálnice D52 z Brna na Vídeň či vysokorychlostní železniční trati Vídeň – Praha – Berlín.

„Shodli jsme se na tom, že naše vztahy jsou výborné, ale že vidíme prostor pro jejich zintenzivění například ve větší spolupráci v oblasti výzkumu, vysokých škol a vzdělávání,“ dodal Fiala.

Vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do 30. června

Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš míří na mimořádné jednání vlády, 17. května 2022.
Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš míří na mimořádné jednání vlády, 17. května 2022.
Vláda Petra Fialy požádá Poslaneckou sněmovnu o další prodloužení nouzového stavu v České republice o 30 dnů, tedy do 30. června. O podání žádosti rozhodla na mimořádné schůzi v úterý 17. května 2022. Odsouhlasila také vyplacení dalších mimořádných odměn za nasazení během uprchlické krize pro příslušníky Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR.

Vláda dospěla k názoru, že k prodloužení nouzového stavu jsou pádné důvody s ohledem na trvající situaci s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. „Musím konstatovat, že uprchlickou krizi Česká republika zvládá zatím výborně. Máme více než 340 000 registrovaných lidí, kteří utekli z Ukrajiny před válkou, aby si zachránili životy. Je potřeba jim pomoci a české úřady dokáží naprostou většinu z nich okamžitě registrovat a zařadit je do systému, což má spoustu výhod, protože tím předcházíme všem možným sociálním a dalším problémům, které by mohly nastat. Velmi důležitou zprávou také je, že 50 000 lidí, kteří k nám přišli z Ukrajiny v důsledku války, je už nyní na pracovním trhu. To je velmi vysoké číslo, a když to spojíme s počtem registrovaných, tak určitě máme jedny z nejlepších parametrů při zvládání uprchlické krize v Evropě,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Úspěšné zvládnutí dosavadní uprchlické krize je podle něj výsledkem dobré práce vlády, Ústředního krizového štábu, krajů či obcí. „Je to ale také zásluha občanů, kteří velkoryse pomáhají a projevují vysokou míru solidarity i třeba, pokud se týká ubytování. Takže zatím si skutečně dokážeme s tou obrovskou, nebývalou vlnou uprchlíků poradit velmi dobře,“ připomněl premiér Fiala.

K tomu, aby Česká republika mohla i nadále zvládat všechny důsledky uprchlické krize, ale i pokračující ruské agrese na Ukrajině, potřebuje mít k dispozici všechny legislativní nástroje, které jí dává krizový zákon v rámci nouzového stavu. „Proto jsme se dnes na vládě domluvili, že bude potřeba ještě požádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o dalších třicet dnů,“ uvedl předseda vlády.

Vláda na mimořádném zasedání odsouhlasila také již druhé mimořádné vyplacení odměn příslušníkům Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, kteří se aktivně zapojují do řešení uprchlické krize. Důvodem navržené změny systemizace bezpečnostních sborů, která spočívá v navýšení schváleného objemu finančních prostředků na služební příjmy obou bezpečnostních sborů o 29,93 milionu korun, je skutečnost, že podle platného zákona v době vyhlášeného nouzového stavu nemají příslušníci těchto složek nárok na náhradní volno, ani poměrnou část platu za přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

Vláda jim proto už jednou, začátkem dubna, odsouhlasila vyplacení mimořádných odměn za mimořádné nasazení a odváděnou práci přesčas během nouzového stavu, a protože došlo k jeho prodloužení o 30 dnů, rozhodla se jejich kvalitní práci ocenit i za měsíc květen.

Výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady–17–kvetna-2022-196347/.

Bezpečnostní rada státu se zabývala zajištěním dodávek plynu a ropy i aktuální bezpečnostní situací

Bezpečnostní rada státu se na jednání v úterý 17. května 2022 zabývala situací v zajištění dodávek plynu a ropy, aktuální problematice Severoatlantické aliance a Evropské unie v bezpečnostní oblasti a aktuální bezpečnostní situaci v České republice.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky v roce 2021 a Akční plán boje proti terorismu 2022.

Bezpečnostní rada státu se zabývala vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

Bezpečnostní rada státu schválila Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2021 a vzala na vědomí Naplnění položky výdajů Prostředky na financování zapojení občanů České republiky do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních misí v kapitole Všeobecná pokladní správa v návrhu státního rozpočtu na rok 2023 a léta následující a Výroční zprávu o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2021.

Dále vzala na vědomí Zprávu o činnosti Národního bezpečnostního úřadu za rok 2021 a Návrh úpravy Statutu Výboru pro vnitřní bezpečnost.

Bezpečnostní rada státu také udělila Ceny Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2022.

Pro informaci byly na program Bezpečnostní rady státu předloženy materiály Informace o stavu implementace Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2027 za rok 2021, Informace o platnosti vyhlášeného I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy na území České republiky a Zpráva o činnosti Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky za rok 2021.

Vláda spouští nové webové stránky k boji s drahotou

Vláda představila kroky v pomoci proti drahotě, 11. května 2022.

Dostali jste se kvůli rostoucím cenám do finančních potíží a nevíte, kdo vám může pomoci? Vláda spustila ve středu 11. května 2022 nové informační webové stránky s názvem Deštník proti drahotě, které shrnují, jaké možnosti pomoci stát nabízí a jaké kroky vláda Petra Fialy v boji s dramatickým zvyšováním cen činí.

Na adrese www.destnikprotidrahote.cz najdou lidé i firmy přehled vládní pomoci proti zdražování spolu s konkrétními formami pomoci pro jednotlivé skupiny obyvatel či podnikatelů a odkazy na další informace na webových stránkách dotčených úřadů a institucí.

„Naše vláda se prakticky od svého nástupu musí potýkat i inflací a samozřejmě drahotou, na které má bohužel nesmazatelný podíl i nehospodárná politika a chování předcházející vlády. Situace se ještě zhoršila i vlivem mezinárodních okolností. Tím hlavním důvodem je ničím nevyprovokovaná agrese Ruska vůči Ukrajině. Drahota samozřejmě dopadá na každodenní život našich občanů, na některé velmi tvrdě, a proto naše vláda přijímá řadu opatření, která zmírňují dopady rostoucích cen potravin, energií a všechny důsledky, které to na lidi má,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

Vláda na pomoc nejvíce postiženým skupinám obyvatel i firmám uvolňuje ze státního rozpočtu bezmála sto miliard korun. Rozhodla například o jednorázovém příspěvku 5 000 korun za každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun ročně, zvýšila maximální výši čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun na 13 000 korun, zvýšila příspěvky na bydlení a schválila příspěvek na solidární domácnost, prosadila snížení spotřební daně z nafty a benzinu a počítá letos s celkem trojím navýšením důchodů.

„Je mnoho věcí, které jsme udělali a jsme samozřejmě připraveni a budeme přijímat další konkrétní a cílené kroky, které lidem pomohou. Je nám jasné, že těch opatření je opravdu celá řada a nemusí být pro všechny úplně přehledná. V každou chvíli nemusí všichni vědět, na jakou pomoc má kdo nárok, a proto jsme se rozhodli spustit informační web Deštník proti drahotě, kde každý občan získá přehled o tom, jaká pomoc je právě pro něj určena a kde získá další informace, jak má postupovat, aby svůj nárok mohl uplatnit,“ vysvětlil předseda vlády.

Webové stránky jsou přehledně rozděleny podle cílových skupin a veřejnost i podnikatelé zde mohou získat nejen všechny potřebné informace o možnostech pomoci, ale i kontakty či třeba odkazy na potřebné formuláře.

Premiér Petr Fiala uctil v Terezíně památku obětí nacistické perzekuce

Premiér Petr Fiala uctil v Terezíně památku obětí nacistické perzekuce, 15. května 2022.

Premiér Petr Fiala uctil v Terezíně památku obětí nacistické perzekuce, 15. května 2022.
Předseda vlády Petr Fiala se v neděli 15. května 2022 zúčastnil pietní akce Terezínská tryzna. Na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně položil věnec k uctění obětí nacistické perzekuce. Pietního aktu se zúčastnili také ministr kultury Martin Baxa, předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a další hosté.

Po zaznění státní hymny, kterou zazpívala sopranistka Jana Červinková, přivítal všechny přítomné ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek. Vzpomínkové akce se zúčastnila také paní Hana Sternlichtová, bývalá vězenkyně terezínského ghetta. Předseda vlády Petr Fiala zdůraznil, že je důležité si připomínat nejen oběti a jejich utrpení, ale také zlo, které přinášejí totalitní ideologie.

„Dnes myslíme na lidi, kteří tady trpěli v období 2. světové války a okupace Československa, ale stejně tak myslíme na ty, kteří teď prožívají utrpení v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Myslím, že nás to přivádí k vědomí, že naše svoboda, naše nezávislost, jsou velmi křehké věci, o které musíme pečovat a za které musíme každodenně bojovat,“ uvedl předseda vlády.

Terezínská tryzna se koná každoročně od roku 1947 vždy třetí neděli v květnu na závěr Mezinárodních pamětních dní odboje, jako odkaz tzv. Buchenwaldské přísahy. Obsahem tohoto dokumentu bylo přání osvobozených vězňů koncentračního tábora Buchenwald v roce 1945 neustávat v připomínání válečných událostí, dokud nebudou vymýceny všechny kořeny nacismu. Ve vojenské pevnosti Terezín zřídili nacisté židovské ghetto, Malá pevnost pak sloužila jako věznice gestapa. Ghettem, které sloužilo především jako přestupní stanice do některého z vyhlazovacích táborů, prošlo od listopadu 1941 do jeho osvobození v květnu 1945 více než 156 000 osob převážně sedmi národností – Češi, Němci, Rakušané, Nizozemci, Dánové, Maďaři a Slováci. Přibližně 118 000 z nich válku nepřežilo. V Malé pevnosti bylo vězněno více než 32 000 lidí, 2 600 jich zahynulo.

Premiér Fiala se setkal s vůdkyní běloruské opozice Cichanouskou

Premiér Petr Fiala se vítá se Světlanou Cichanouskou, 12.května 2022.
Premiér Petr Fiala se vítá se Světlanou Cichanouskou, 12.května 2022.
Předseda vlády Petr Fiala se ve čtvrtek 12. května 2022 setkal s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou.

Během setkání hovořili především o tom, jak může Česká republika dále podpořit běloruskou opozici a o nutnosti rozlišovat Lukašenkův režim, který systematicky porušuje lidská práva a svým jednáním podporuje ruskou agresi na Ukrajině, od běloruské populace volající po svobodě. Obě strany se shodly, že je zapotřebí maximalizovat tlak na Lukašenkův režim a pokračovat v prosazování dalších sankcí.