Ministrem dopravy se stal Karel Havlíček

Předseda vlády Andrej Babiš uvedl v pátek 24. ledna 2020 místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka do funkce ministra dopravy. Úřad svému nástupci předal odstupující ministr dopravy Vladimír Kremlík.

Premiér Andrej Babiš zdůraznil důležitost Ministerstva dopravy a úkolů, které pod něj spadají. „Rezort dopravy je klíčový. Na příští programové období Česká republika obdrží o 100 mld. méně, takže máme 500 mld. Samozřejmě dopravní infrastruktura je priorita. Jsme k dispozici, abychom pomohli a abychom získali maximum peněz z Evropské unie na dopravní infrastrukturu. Hlavní firmy a instituce Ministerstva dopravy jsou SFDI, České dráhy, ŘSD, SŽDC, Řízení letového provozu, Ředitelství vodních cest. Všechny mají managementy, představenstva, dozorčí rady. Je potřeba, aby tyto firmy měly dostatek finančních prostředků na investice např. do výstavby dálnic, obchvatů, rekonstrukce nádraží, železnic atd.,“ doplnil premiér Babiš.

Prezident republiky Miloš Zeman odvolal na návrh předsedy vlády, ke dni 23. ledna 2020 z funkce Vladimíra Kremlíka a pověřil s účinností od 24. ledna 2020 řízením Ministerstva dopravy místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka.

Vláda schválila nástin hospodářské strategie do roku 2030, Česko také bude mít nové evropsky významné lokality

Členové vlády před začátkem jednání uctili minutou ticha památku zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery, 20. ledna 2020.
Členové vlády před začátkem jednání uctili minutou ticha památku zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery, 20. ledna 2020.
Symbolickou minutou ticha uctila vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 20. ledna 2020 památku zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Ministři pak schválili mimo jiné základní teze hospodářské strategie České republiky do roku 2030, strategii sociálního začleňování i nové evropsky významné lokality.

Česká republika by v roce 2030 měla mít průmyslově a energeticky nezávislou ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou. To bude cílem Hospodářské strategie České republiky 2020–2030, strategického dokumentu, jehož teze vláda schválila a který má Ministerstvo průmyslu a obchodu předložit vládě v červnu letošního roku. Hospodářská strategie státu na další desetiletí má shrnout a provázat další strategické materiály, a především navázat na stěžejní inovační strategii Czech Republic: The Country for the Future.

Nová hospodářská strategie má zmapovat dosavadní úspěchy, dát české ekonomice jasný směr a nastínit řešení slabých stránek a hrozeb. Zohlednit má i výzvy, které s sebou přinese rozvoj nových technologií, stárnutí populace či klimaticko-energetické změny. Řešit bude i oblast zdraví a vzdělanosti českého obyvatelstva. Navržené kroky a stanovené cíle by měly zásadně přispět k dalšímu růstu životní úrovně obyvatel České republiky a posunout Česko mezi dvacet nejlepších ekonomik podle metodiky Světového ekonomického fóra v Davosu.

Vláda schválila rovněž návrh Strategie sociálního začleňování pro roky 2021 až 2030. I tato strategie vychází z už schválených strategických dokumentů, jako je například Strategický rámec Česká republika 2030, a zohledňuje zkušenosti s už realizovanými kroky. Vypracování a schválení strategie je jednou ze základních podmínek pro čerpání finančních prostředků z fondů EU v programovém období 2021+ pro věcné oblasti, které jsou v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Strategie se zaměřuje na rozvoj sociální práce a zabývá se podrobně deseti hlavními tématy, mezi něž paří například přístup k zaměstnání a k jeho udržení, sociální služby, podpora rodiny či podpora národnostních menšin, zejména Romů. Strategie sociálního začleňování teď bude rozpracovávána do konkrétních kroků pomocí akčních plánů, a to vždy na tříletý cyklus.

Kabinet schválil rovněž změnu nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Národní seznam se nově rozšiřuje o dvě území – lokalitu Louky u Přelouče a přírodní stanoviště Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. V prvním případě se jedná o lokalitu s výskytem dvou evropsky významných ohrožených živočišných druhů, a to modráska bahenního a modráska očkovaného. Druhé území o rozloze 29 hektarů rozšíří již existující evropsky významnou lokalitu Porta Bohemica. Tvoří je specifické a v ČR unikátní náplavy Labe, v nichž žijí vzácné druhy rostlin, například zvláště chráněný drobnokvět pobřežní.

Zařadit obě lokality do seznamu evropsky významných lokalit dlouhodobě žádala po České republice Evropská komise na základě evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Za to, že Česká republika v rozporu s platnou směrnicí nedokázala zajistit ochranu přírodovědecky významných území, již Evropská komise zahájila vůči České republice tzv. infringementové řízení.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-20–ledna-2020–179145/.

Premiér A. Babiš navrhl odvolání ministra dopravy V. Kremlíka, zastoupí ho K. Havlíček. Prezident ČR M Zeman souhlasí!

Premiér Andrej Babiš (ANO) podal návrh na odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) kvůli pochybením v zakázce na IT systém k dálničním známkám. Nahradit ho má ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Prezident Miloš Zeman oba návrhy přijal.

Předseda české vlády A. Babiš, podle zpravodajství České televize, návrh zdůvodnil tím, že zakázka na IT systém k dálničním známkám se mu „hrubě nelíbí“. Nebyla předložena dokonce ani na dozorčí radu. Proto premiér vyzval kolegy, aby udělali všechno pro to, aby byla zrušena. „Považuji za absurdní, že o takto významné zakázce jsme nebyli informováni, a že ministerstvo dopravy ji pořád obhajuje,“ prohlásil Andrej Babiš na tiskové konferenci.

Ministr Vladimír Kremlík si, podle předsedy vlády, chybu nepřipouští. „Je pracovitý, má tah na branku, ale tento projekt manažersky nezvládl,“ je přesvědčen premiér A. Babiš. K rezignaci vyzval rovněž i prvního náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka, který byl odpovědný za IT.

Česká televize dále uvedla, že zakázku na informační systém a e-shop pro elektronické dálniční známky za 401 milionů korun získala od SFDI bez soutěže společnost Asseco Central Europe. Způsob přidělení a cenu zakázky kritizuje opozice, zásadně se nelíbí i premiérovi Andreji Babišovi. Současně poznamenal, že by měl rezignovat i ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica. „Není možné takto nakládat s prostředky daňových poplatníků a není možné, aby úředníci, když máme zákon o státní službě, si dělali, co chtějí,“ zdůrazňuje premiér Andrej Babiš.

Premiér očekává, že vicepremiér Karel Havlíček bude funkci ministra dopravy zastávat trvale. Změna může podle něj být základem perspektivní fúze ministerstev.

Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident Miloš Zeman návrh premiéra Andreje Babiše přijal. Termín změn Pražský hrad oznámí.

  • Zdroj: Česká televize

V Praze se sešli představitelé zemí V4 s rakouským kancléřem Kurzem, shodli se na nepřijatelnosti migračních kvót

Premiéři zemí V4 u jednacího stolu s rakouským kancléřem Kurzem, 16. ledna 2020.
Premiéři zemí V4 u jednacího stolu s rakouským kancléřem Kurzem, 16. ledna 2020.
V prostorách Národního muzea se ve čtvrtek 16. ledna 2020 uskutečnil summit předsedů vlád zemí Visegrádské čtyřky s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Mezi hlavními tématy jednání byly migrace, fungování EU, víceletý finanční rámec, klimatická, energetická a obchodní politika EU, další rozšiřování a budoucnost Evropské unie.

Setkání předsedů vlád České republiky Andreje Babiše, Polska Mateusze Morawieckého, Maďarska Viktora Orbána a Slovenska Petera Pellegriniho s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem uspořádala České republika v rámci předsednictví ve skupině V4.

Premiér Babiš kancléři Kurzovi poděkoval, že přijal pozvání k návštěvě České republiky krátce po jmenování do funkce. „Rakousko je naším klíčovým partnerem a jsme rádi, že pan kancléř realizuje svou první zahraniční cestu právě do České republiky. Země V4 a Rakousko mají mnoho společného, máme i společnou historii a myslím, že společně se nám může v Evropě podařit leccos prosadit,“ řekl Andrej Babiš.

Jedním z hlavních témat jednání byla migrace. Předsedové vlád se shodli na nepřípustnosti povinných kvót a na tom, že je třeba v první řadě chránit hranici a že reforma azylové a migrační politiky musí být založena na konsenzu všech členských států EU. „Všichni jsme si potvrdili, a myslím, že na to všichni máme stejný názor, že kvóty jsou passé,“ uvedl český premiér. Připomněl jednání Evropské rady v červnu 2018, které systém kvót odmítlo. „Řekli jsme si, že reforma migračního systému musí být založena na souhlasu všech členských států, že nikdo nesmí být přehlasován. Nová komise samozřejmě přijde s nějakým návrhem, ale naše pozice je stejná: Migraci musíme vyřešit systémově, musíme zabránit ilegální migraci. Nemohou pašeráci rozhodovat o tom, kdo přichází do Evropy, a my budeme rozhodovat o tom, kdo bude v našich zemích žít,“ poznamenal Andrej Babiš.

Důležitým tématem jednání byla také budoucnost Evropy. Představitelé V4 a Rakouska přivítali iniciativu nové Evropské komise vést otevřený dialog v rámci Konference o budoucnosti Evropy. „Jsem přesvědčen, že váha Evropské rady by měla být ještě větší než v minulosti. A není to nic proti Evropské komisi. Naopak, my chceme s novou Evropskou komisí spolupracovat a chceme samozřejmě pomoci řešit jednotlivé problémy Evropy,“ uvedl český premiér.

Během diskuze o novém víceletém finančním rámci se předsedové vlád shodli na nutnosti dalšího vyjednávání, které povede k dosažení kompromisu přijatelného pro všechny členské státy EU. „Myslím, že se shodujeme v tom, že je potřeba mluvit i o nákladech evropské administrativy. Pokud evropský rozpočet na rok 2018 měl 159 miliard eur a deset miliard eur jsou náklady na Parlament, na veškeré struktury a navýšení na příští víceletý rámec je 23 procent, a zároveň odchází Velká Británie, což je patnáct procent obyvatelstva, tak bychom o tom měli mluvit. A my tam určitě vidíme možnost ušetřit peníze a diskutovat o jednotlivých postech. Bavili jsme se, jestli skutečně musíme dávat tolik peněz na bezpečnost, když jsme skoro všichni členy NATO, máme tam závazek dvě procenta a další,“ připomněl Andrej Babiš.

Dalším tématem společného jednání bylo rozšiřování Evropské unie a schengenského prostoru o země západního Balkánu. „Evropská unie musí mít nějakou strategii. Musíme plnit naše závazky, když jsme slíbili Severní Makedonii, že začneme přístupové rozhovory. Tak doufejme, že tento rok to už vyjde,“ konstatoval premiér Babiš.

Tématem pracovního oběda byla klimatická a energetická politika, k níž nová rakouská vláda zaujala velmi ambiciózní postoj. Podle českého premiéra musí mít každý členský stát možnost zvolit si svou vlastní cestu k udržitelnější ekonomice. „I když máme na některé věci jiný názor, neznamená to, že nechceme hledat řešení,“ uvedl premiér Babiš. Za důležité vidí hledisko zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. „Musíme si také říci, jak donutíme ostatní země, aby snižovaly emise, protože ty jsou úplně jiným směrem,“ dodal český předseda vlády.

Premiér Babiš navštívil Jihomoravský kraj, řešil investice do nemocnic a dopravní infrastruktury

Premiér Babiš a vicepremiérka Schillerová si prohlížejí jedno z nových pracovišť pro výuku studentů, 15. ledna 2020.
Premiér Babiš a vicepremiérka Schillerová si prohlížejí jedno z nových pracovišť pro výuku studentů, 15. ledna 2020.
Premiér Andrej Babiš a další členové vlády navštívili ve středu 15. ledna 2020 Jihomoravský kraj. Mezi hlavní témata patřily investice do zdravotnictví a dopravní infrastruktury, příprava rekodifikace stavebního práva či situace na Nejvyšším správním soudu.

Náročný celodenní program návštěvy Jihomoravského kraje zahájil premiér Andrej Babiš v doprovodu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha návštěvami Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u sv. Anny. V obou stěžejních jihomoravských zdravotnických zařízeních předsedu vlády zajímaly především investiční plány do následujících let a problémy, které tíží jejich zaměstnance.

„Navštívili jsme dvě nemocnice, které jsou úplně jiného charakteru. Nemocnice u svaté Anny má historicky ekonomické problémy, ale nový ředitel má jasný plán. Chce novou dialýzu, nový urgentní příjem za 100 milionů, na zateplování budov 50 milionů z programu Ministerstva životního prostředí, přístrojovou techniku za 100 milionů ročně,“ uvedl premiér Babiš. Vláda chce zadlužené nemocnici pomoci úvěrem ve výši 1,3 miliardy korun s desetiletou splatností a výhodným úrokem. Nové investice do modernizace by pak měly pomoci zvýšit její příjmy.

Také Fakultní nemocnice Brno má připravené velké projekty, na které bude chtít finanční podporu od státu. Už řadu let plánuje výstavbu nové porodnice, chce vybudovat nový centrální urgentní příjem, transplantační jednotku či novou ústřední lékárnu pro distribuci léčiv. Jen výstavba nové, moderní porodnice vyjde na více než 1,9 miliardy korun.

„Registrace na tuto investici proběhne na vládě v únoru. Je tam jasný plán, kdo to bude platit, jak to všechno bude organizováno. Dostal jsem od pana ředitele přehled s finančními požadavky. V roce 2020 je to 200 milionů, v roce 2021 255 milionů, v roce 2022 1,35 miliardy,“ konstatoval předseda vlády, který se chce postupně seznámit s investičními plány všech čtrnácti státem spravovaných nemocnic, aby bylo možné tyto investice zohlednit při přípravě státního rozpočtu na rok 2021 a rozpočtového výhledu na další roky.

Předseda vlády se poté v Univerzitním kině Scala zúčastnil semináře Ministerstva pro místní rozvoj a Jihomoravského kraje k rekodifikaci stavebního práva. S ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou vysvětlovali přítomným starostům, zástupcům kraje a dalším pozvaným hostům principy chystané reformy. „Jde o to, abychom zjednodušili postup dotčených orgánů, a v tomto směru tlačím paní ministryni, aby už od roku 2021 došlo k nějakému posunu, aby se stavební řízení zrychlilo. A doufám, že i opozice a všichni v naší zemi máme zájem, abychom opravdu stavěli,“ poznamenal Andrej Babiš.

V sídle Nejvyššího správního soudu na brněnském Moravském náměstí se premiér Babiš společně s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou zajímal o problém přetíženosti soudu. Tato instituce je totiž zahlcena množstvím podání, což neúměrně protahuje délku řízení. Předsedu Nejvyššího správního soudu Michala Mazance předseda vlády ujistil, že vláda má zájem situaci vyřešit, a to připravovanou novelou zákona.

„Je důležité, abychom jako stát vytvořili podmínky pro Nejvyšší správní soud, aby zkrátka rozhodoval ideálně do jednoho roku. A to se dnes neděje, protože rozhoduje i o věcech, o kterých by neměl. Měl by rozhodovat o důležitých věcech,“ prohlásil premiér Babiš.

V doprovodu ministra dopravy Vladimíra Kremlíka a generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla pak předseda vlády zavítal do sídla Ředitelství silnic a dálnic, závod Brno. Od jeho ředitele Davida Fialy vyslechli zástupci vlády informaci o stěžejních projektech výstavby dopravní infrastruktury v regionu, jako jsou dokončení modernizace D1, urychlení dostavby dálnice D52 k hranicím s Rakouskem či dostavba velkého městského okruhu v Brně. Například výstavba obchvatu Mikulova by měla být zahájena v roce 2021.

„Od chvíle, kdy jsme přišli do vlády, se nestalo, aby nebyly peníze na výstavbu dálnic,“ prohlásil premiér Babiš s tím, že jeho vláda dohání dědictví vlád předešlých, kdy se zahajovalo jen minimum nových klíčových dopravních staveb. Rychlejšímu postupu prací brání i obstrukce ekologických aktivistů a dalších organizací, upozornil premiér a jako příklad uvedl Děti Země, které nedávno opět zablokovaly dostavbu posledního chybějícího úseku dálnice D1 u Přerova.

Na závěr oficiálního programu se premiér Babiš spolu s vicepremiérkou a ministryní financí Alenou Schillerovou v univerzitním kampusu Bohunice setkal s rektorem Masarykovy univerzity Brno Martinem Barešem. Nejvyšší představitel druhé největší české univerzity je seznámil s projektem Simulačního centra Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jedná se o unikátní pracoviště pro výuku budoucích lékařů a dalších zdravotnických profesí, které bude simulovat za pomoci nejmodernějších technologií, robotizace a umělé inteligence reálné nemocniční prostředí od urgentního příjmu přes klíčová nemocniční pracoviště až po standardní nemocniční pokoje. Výuka studentů by se tu měla rozběhnout od září 2020.

Vláda podpoří další vzdělávání lidí ve finanční gramotnosti, schválila také časový harmonogram rozvoje sítí 5G

Na tiskové konferenci seznámili novináře s výsledky jednání vlády vicepremiéři A. Schillerová a K. Havlíček a ministryně K. Dostálová, 13. ledna 2020.
Na tiskové konferenci seznámili novináře s výsledky jednání vlády vicepremiéři A. Schillerová a K. Havlíček a ministryně K. Dostálová, 13. ledna 2020.
Zvyšování finanční gramotnosti obyvatel ČR, především rizikových skupin, je cílem Národní strategie finančního vzdělávání 2.0, kterou v pondělí 13. ledna 2020 schválila vláda Andreje Babiše. Ministři odsouhlasili také vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu a novou koncepci rozvoje venkova.

Finanční gramotnost Čechů se sice v posledních letech i zásluhou dosud platné vládní strategie zlepšila, přesto v porovnání se zeměmi Evropské unie patří k nejslabším. Změnit to má nová Národní strategie finančního vzdělávání 2.0. Kromě návaznosti na dosavadní kroky, jimiž bylo například zavedení povinné finanční gramotnosti na základních a středních školách, se nová strategie chce zaměřit i na další problémové skupiny. Budou mezi nimi například senioři, lidé čerpající pomoc v hmotné nouzi či nezaměstnaní. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda se zabývala také scénářem rozvoje sítí 5G. Schválila materiál s názvem Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice – Cesta k digitální ekonomice, který definuje strategický přístup České republiky k zavedení a využívání sítí 5G, podporuje nové příležitosti pro průmysl České republiky, chce více zapojit odbornou veřejnost, samosprávy, akademickou sféru a zabývá se i koncepty Smart Cities a Smart Regions.

Dokument také obsahuje časový plán rozvoje infrastruktury sítí 5G. Počítá například s tím, že aukce kmitočtů pro sítě 5G Ministerstvo průmyslu a obchodu vypíše již v prvním pololetí roku 2020. V roce 2030 by pak mělo být pokryto vysokorychlostní sítí 99 procent obyvatel každého okresu České republiky a 90 procent území každého okresu České republiky.

Ministři schválili také vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Byl zpracován na základě požadavků Evropské unie a obsahuje šest základních cílů, mimo jiné přípravu opatření, která povedou ke splnění pro splnění cílů energetické unie a dlouhodobých závazků ochrany klimatu do roku 2030, posílení mezistátní spolupráce či efektivní spolupráci a veřejností. Materiál také stanovuje cíl mít v roce 2030 podíl obnovitelných zdrojů ve výši 22 procent.

Vláda odsouhlasila rovněž novou koncepci rozvoje venkova do roku 2027. Je to první strategický dokument, který se oblastí venkova zabývá z pohledu řešení podobných problémů napříč regiony. Koncepce pracuje s vizí, jejímž mottem je: V roce 2027 je venkov územím, ve kterém se dobře žije a o němž se říká, že se v něm dobře žije. V pěti strategických cílech chce například stabilizovat populaci ve venkovských oblastech, zajistit venkovským sídlům dostatečnou infrastrukturu a vybavenost ke kvalitnímu životu obyvatel, zachování zdravého životního prostředí či výkonnou a stabilní ekonomiku venkova.

Kabinet schválil také podmínky použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru poskytovaného na energetickou modernizaci bytových domů. Majitelé bytových domů nebo objektů s bytovým domem, společenství vlastníků či spoluvlastníci takové nemovitosti si budou moci požádat o výhodně úročené úvěry na zateplování budov, výměny zdrojů tepla nebo teplé vody na fosilní paliva za nové, ekologičtější, na pořízení a instalaci solárních panelů či akumulačních nádrží, na výměny oken či na rekonstrukce výtahů.

Důležitou podmínkou pro získání úvěru je, aby provedením modernizace došlo k nejméně dvacetiprocentní úspoře spotřeby energie bytového domu oproti stavu před jejím zahájením. Výše úvěru se pohybuje od 500 000 až do 90 milionů korun, může být sjednán nejvýše na 20 let.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-13–ledna-2020–178929/.

Premiér Babiš jednal v Olomouckém kraji o prioritách v dopravě a dostavbě FN Olomouc

Beseda předsedy vlády Andreje Babiše a olomouckého hejtmana Ladislava Oklešťka s hasiči, 8. ledna 2020.
Beseda předsedy vlády Andreje Babiše a olomouckého hejtmana Ladislava Oklešťka s hasiči, 8. ledna 2020.
Investice ve zdravotnictví, školství a rozvoj dopravní infrastruktury byly hlavními tématy návštěvy předsedy vlády Andreje Babiše ve středu 8. ledna v Olomouckém kraji. Premiér navštívil Fakultní nemocnici Olomouc, která připravuje stavbu nového pavilonu, s vedením kraje také jednal o prioritách ve výstavbě silnic a dálnic, mimo jiné o dostavbě úseku dálnice D1 Říkovice – Přerov.

V krajském městě Olomouci se premiér hned ráno seznámil s plány kraje na přestavbu tzv. červeného kostela. Ten v současnosti spravuje Vědecká knihovna v Olomouci, která zde až do loňska měla depozitář svých svazků. Ty už byly přesunuty do modernějších prostor a s budovou kostela má teď velké plány Olomoucký kraj. Chtěl by ho přestavět na kulturní centrum.

Fakultní nemocnice Olomouc, do které premiér Babiš zavítal v doprovodu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, má velké investiční plány. Za tři miliardy korun připravila výstavbu nového pavilonu B, který by měl nahradit již nevyhovující objekt. „Je předpoklad, že už tento rok by se mohla stará budova zbourat a příští rok začít stavět. Hotovo by mohlo být v roce 2025,“ uvedl po jednání premiér. Nový pavilon má centralizovat akutní péči a výrazně zkvalitnit zázemí pro zaměstnance i pacienty nemocnice. Andrej Babiš také diskutoval se zaměstnanci nemocnice, kterým poděkoval za výbornou práci, která z olomoucké nemocnice dělá jedno z nejlepších zdravotnických zařízení v celé ČR. Ministr zdravotnictví projekt dostavby nemocnice předloží vládě. „Nebudeme čekat na ostatní nemocnice. Tenhle projekt je připravený a musí se hned rozjet,“ dodal premiér.

Spolu s ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem předseda vlády jednal s vedení kraje o prioritách v oblasti výstavby dopravní infrastruktury. Jedním z bodů byla i dostavba úseku dálnice D1 Říkovice – Přerov. V listopadu 2019 bylo stavebním úřadem magistrátu města Olomouc vydáno nepravomocné územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno sedm odvolání. Následovat bude nyní vypořádání námitek na Krajském úřadu Olomouckého kraje. „V případě dopravní infrastruktury jsme na tom tak, že chceme stavět a také děláme vše pro to, abychom stavěli. Jsou zde ale organizace, které tomu naopak brání. Teď mluvím hlavně o dostavbě úseku Říkovice – Přerov, kde se to znovu odsouvá. Řeší se to tady už desítky let. Některé instituce, především pak Děti Země, dělají vše pro to, aby se nestavělo. A to, že lidé, kteří bydlí v Přerově, z toho mají peklo, je úplně jasné,“ uvedl předseda vlády.

Premiér zavítal také do Prostějova. Navštívil oddělení následné a paliativní péče místní nemocnice, setkal se i se studenty Švehlovy střední školy polytechnické a na magistrátu jednal s vedením města o plánovaných investicích. Spolu s hejtmanem kraje Ladislavem Oklešťkem odpoledne předal předseda vlády Hasičskému záchrannému sboru Olomouckého kraje dvě nová hasičská auta. Návštěvu kraje zakončil Andrej Babiš diskusí s vedením a členy policejního sboru a setkáním s personálem Zdravotnické záchranné služby.

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost

pracovní poměr

Č. j. 553/2020-UVCR

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost

Předseda vlády České republiky tímto v návaznosti na usnesení vlády č. 19 ze dne 6. ledna 2020 oznamuje rozhodnutí předsedy vlády o vyhlášení výběrového řízení na obsazení pracovního místa: ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Náplň pracovního místa:

  • komplexně koordinovat a řídit Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), rozvíjet a vykonávat činnosti NÚKIB v souladu s úkoly a obecnými zásadami stanovenými zákonem, přijímání rozhodnutí v rámci povinností NÚKIB;
  • sestavovat a plnit rozpočet NÚKIB a zajišťovat jeho účinnou správu v souladu se zákonem a zásadami řádného finančního řízení;
  • rozvíjet spolupráci mezi NÚKIB a jednotlivými subjekty na národní a mezinárodní úrovni.

Místo služebního působiště: Brno, Praha (možnost využití služebního bytu).

Předpokládaný termín ustanovení na pracovní místo: 1. duben 2020.

Charakteristika pracovního místa:

  • platová třída: 16
  • minimální stupeň dosaženého vzdělání: vysokoškolské v magisterském studijním programu
  • stupeň utajení v rozsahu: přísně tajné

Povinné požadavky na pracovní místo:

  • státní občanství ČR;
  • vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu;
  • bezúhonnost – za bezúhonného se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pro trestný čin hospodářský, pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných nebo pro trestný čin proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena;
  • v uplynulých 15 letech nejméně 5 let v řídící funkci (pozici), z toho nejméně 1 rok alespoň ve 2. stupni řízení (ve smyslu ustanovení § 124 odst. 3 zákoníku práce);
  • znalost anglického jazyka na komunikativní úrovni;
  • oprávnění seznamovat se s utajovanými informacemi stupně utajení „Důvěrné“ v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.  Splnění tohoto požadavku se dokládá originálem nebo úředně ověřenu kopií platného osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení „Důvěrné“ – tento požadavek musí být splněn v době podání přihlášky uchazeče do výběrového řízení;
  • oprávnění seznamovat se s utajovanými informacemi stupně utajení „Přísně tajné“ v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.  Splnění tohoto požadavku se dokládá originálem nebo úředně ověřenu kopií platného osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení „Přísně tajné“. Nedoložení tohoto dokladu není důvodem pro vyřazení žádosti. Pokud uchazeč nedisponuje příslušným dokladem a zároveň jeho žádost nebude z jiných důvodů vyřazena, bude akceptováno, pokud žadatel doloží, že podal žádost o vydání osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení nejpozději před vydáním rozhodnutí o jmenování;
  • lustrační osvědčení (u osob narozených do 1.12.1971).

Požadované znalosti a dovednosti (nesplnění není důvodem k nezařazení do výběrového řízení):

  • velmi dobré řídící, organizační a komunikační schopnosti;
  • analytické a koncepční myšlení;
  • časová flexibilita a zkušenost s řízením kolektivu;
  • orientace v právních předpisech České republiky a Evropské unie s dopady na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, zejména na zákon č. 181/2014 Sb., zákon č. 412/2005 Sb.

Nárokové složky pracovního příjmu:

  • 16. platová třída;
  • příplatek za vedení + zvláštní příplatek;
  • plat je stanoven v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) a v souladu s nařízením vlády č. 341/2017 Sb.

Výčet dokladů, které uchazeč o volné pracovní místo připojí k přihlášce:

  • profesní životopis zaměřený zejména na předchozí průběh zaměstnání a současnou pozici;
  • konkrétní specifikace nejméně 5 leté praxe v řídící funkci (pozici) v uplynulých 15 letech, z toho nejméně 1 rok alespoň ve 2. stupni řízení (ve smyslu ustanovení § 124 odst. 3 zákoníku práce) – specifikaci uvést tak, aby nevznikla žádná pochybnost o ověření této praxe;
  • motivační dopis;
  • písemnou práci v rozsahu maximálně 8 normostran na téma „Koncepce Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v krátkodobém (1 rok) a dlouhodobém horizontu (3 a více let);
  • ověřená kopie o nejvyšším dosaženém vzdělání;
  • výpis z rejstříku trestů – originál nebo úředně ověřená kopie ne starší 3 měsíců;
  • doklad o lustračním osvědčení (u osob narozených do 1.12.1971) – postačuje kopie;
  • čestné prohlášení nebo jeho kopie (u osob narozených do 1.12.1971) – podle ustanovení § 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

V souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašovatel informuje uchazeče o tom, že bude shromažďovat, zpracovávat a uchovávat jeho osobní údaje, včetně citlivých údajů, v rozsahu nezbytném pro uskutečnění výběrového řízení.

Uchazeč má právo, pokud o to požádá, na informaci o zpracování svých osobních údajů. Zjistí-li nebo domnívá-li se uchazeč, že jsou zpracovávány osobní údaje v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, může požádat o vysvětlení nebo o odstranění takto vzniklého stavu. Současně má právo se se svým podnětem obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Uchazeč bere na vědomí, že proces výběrového řízení podléhá zákonné povinnosti upravené v ustanovení § 21a odst. 2 zákona č. 181/2014 Sb., tj. ke jmenování dochází vládou po projednání vybraného uchazeče v příslušném výboru Poslanecké sněmovny.

Písemnou přihlášku a požadované doklady, včetně svojí kontaktní adresy a telefonu (popř. e-mailu) uchazeč doručí do 28. února 2020 do 12 hod. na adresu: Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1.

Obálka, resp. datová zpráva obsahující písemnou přihlášku včetně požadovaných dokladů musí být označena slovy „Neotvírat“ a slovy „Výběrové řízení na pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost“.

Uchazeči splňující stanovené podmínky budou pozváni k absolvování výběrového řízení.

Pokud nebudou k písemné přihlášce přiloženy veškeré požadované doklady, nebude uchazeč do výběrového řízení zařazen.

Případné další informace podá: JUDr. Michaela Pobořilová, tel. 224 002 426, e-mail: poborilova.michaela@vlada.cz.

Ing. Andrej Babiš v.r.
předseda vlády

Vláda schválila podmínky výběru nového ředitele Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, podpoří výstavbu vodovodů

Vláda Andreje Babiše na prvním jednání v roce 2020 schválila např. podmínky výběrového řízení na ředitele NÚKIB, 6. ledna 2020.
Vláda Andreje Babiše na prvním jednání v roce 2020 schválila např. podmínky výběrového řízení na ředitele NÚKIB, 6. ledna 2020.
Vláda premiéra Andreje Babiše se v pondělí 6. ledna 2020 sešla k první schůzi v novém roce. Schválila například podmínky výběrového řízení na pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, vyčlenila až 490 milionů korun na další investice v boji proti suchu a odsouhlasila návrh legislativních opatření, která mají pomoci zamezit šíření nepůvodních invazních druhů v české přírodě.

Nového ředitele Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost chce mít vláda nejpozději od 1. dubna 2020. Jmenování bude předcházet transparentní výběrové řízení, jehož podmínky kabinet odsouhlasil a které bude vyhlášeno v nejbližších dnech.

Na uchazeče o funkci po odvolaném Dušanu Navrátilovi klade vláda přísné podmínky. Musí být mj. trestně bezúhonný, doložit negativní lustrační osvědčení (pokud se narodil před 1. prosincem 1971), mít prověrku minimálně na stupeň Důvěrné s tím, že následně musí získat i prověrku na stupeň Přísně tajné a v posledních 15 letech působit nejméně pět let v řídicí funkci, z toho alespoň jeden rok ve vyšší manažerské pozici. Uchazeč musí předložit také svou koncepci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v krátkodobém a dlouhodobém horizontu.

O novém řediteli rozhodne nezávislá výběrová komise, jejíž složení vláda rovněž schválila. Jejími členy budou ředitel Vojenského zpravodajství brig. gen. Ing. Jan Beroun, ředitel Bezpečnostní informační služby plk. Ing. Michal Koudelka, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Mgr. Marek Šimandl, první náměstek ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Ing. Jiří Nováček, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Ing. Vladimír Dzurilla a dva zástupci opozice, poslankyně ODS Mgr. Jana Černochová a člen Pirátské strany Patrick Zandl.

Vláda rovněž vyslovila souhlas s uvolněním až 490 milionů korun na další opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, které navrhlo Ministerstvo zemědělství. Ministerstvo do 31. března vypíše nový dotační program v rámci programového financování pro období 2020–2022. Bude zaměřen na podporu výstavby vodárenské infrastruktury v obcích nebo jejich částech, které mají v souvislosti s klimatickými a hydrologickými změnami problém se zásobováním obyvatel pitnou vodou. Stát chce touto formou finančně pomoci vlastníkům vodárenské infrastruktury s propojováním vodárenských soustav či rekonstrukcí páteřních vodovodů. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Ministři schválili rovněž návrh nového zákona o zdravotnických prostředcích, který má přispět k vyšší ochraně pacientů před zdravotně závadnými či rizikovými výrobky. Ministerstvo zdravotnictví novým zákonem reaguje na přijatá evropská nařízení v této oblasti. Evropská komise chce sjednotit dosavadní legislativu v jednotlivých členských státech, aby nastavila stejnou ochranu zdraví ve všech členských zemí. Nový zákon rovněž posiluje kontrolní pravomoci Státního ústavu pro kontrolu léčiv v oblasti zdravotnických prostředků, zejména v oblasti regulace reklamy na zdravotnické prostředky, kterou chce vláda touto právní normou rovněž ošetřit. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Ministři se zabývali rovněž posílením ochrany české přírody před šířením nepůvodních invazních druhů, což je rovněž požadavek Evropské unie. Vláda schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací právních předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů. Úpravy se týkají zejména zákona o ochraně přírody a krajiny, ale změny se dotknou i dalších právních předpisů, například zákona na ochranu zvířat proti týrání, zákona o lesích, zákona o vodách či zákona o myslivosti.

Vláda bere vážně zjištění odborníků, které akceptovala i EU, že nepůvodní druhy rostlin a živočichů, a hlavně ty invazní, představují závažný faktor ohrožující biologickou rozmanitost, ekosystém, hospodářství a v některých případech i lidské zdraví. Na území Evropské unie je uváděno více než 12 000 nepůvodních druhů a 10 až 15 procent z nich je považováno za invazní. V české přírodě bylo zaznamenáno více než 2 000 nepůvodních druhů. Invazní druhy činí rovněž zhruba 10 až 15 procent. Problém spočívá v tom, že velmi často likvidují druhy původní, čímž mění naši přírodu, nemají tu přirozené nepřátele a mohou přenášet nebezpečné nemoci, kterým se původní druhy nedokáží bránit.

Novela zákonů má dát větší pravomoci České inspekce životního prostředí, zavést nové povinnosti pro dotčené orgány státní správy, odborné instituce i vlastníky pozemků a také zavést nové sankce za porušování uložených povinností. Další informace přináší tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-6-ledna-2020-178795/.

Premiér Andrej Babiš v Ostravě jednal se zástupci společností OKD a Liberty, uctil také památku 13 horníků

Premiér Andrej Babiš v Ostravě jednal se zástupci společností OKD a Liberty, uctil také památku 13 horníků, 20. prosince 2019.
Premiér Andrej Babiš v Ostravě jednal se zástupci společností OKD a Liberty, uctil také památku 13 horníků, 20. prosince 2019.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš společně s místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem navštívili v pátek 20. prosince 2019 Ostravu. Na programu měli jednání se živnostníky, s vedením Liberty Ostrava, s odbory i s vedením OKD. V odpoledních hodinách uctili památku 13 horníků, kteří před rokem přišli o život během neštěstí v dole ČSM-Sever.

Premiér Andrej Babiš společně s místopředsedou vlády Karlem Havlíčkem se nejprve setkali s živnostníky. Hlavním bodem jednání bylo představení Živnostenského balíčku, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí a dalšími resorty a úřady. Cílem balíčku je snížení administrativní zátěže pro malé a střední podnikatele. Balíček obsahuje 10 opatření, která by měla firmám usnadnit život.

Debata byla velice užitečná. Chceme hlavně snížit byrokracii a něco pro podnikatele udělat. Vyzvali jsme podnikatele, aby nás kontaktovali, když mají problémy. Jsme připraveni je řešit,“ sdělil po setkání Andrej Babiš.

Předseda vlády s vicepremiérem poté jednali s novým generálním ředitelem Liberty Ostrava Pascalem Genestem. Firma je součástí skupiny Liberty Steel, globální ocelářské a těžební společnosti s 30 000 zaměstnanci, ve více než 200 lokalitách na šesti kontinentech. Následně Andrej Babiš hovořil s představiteli odborových organizací ocelářských firem. Mezi témata patřilo například uplatnění české stavební oceli na trhu EU či ochrana a zvýšení konkurenceschopnosti evropského ocelářství.

Setkali jsme se s novým majitelem a očekáváme, že bude plnit své sliby a firma bude investovat do nových technologií. Domluvili jsme se, že na úrovni Evropy budeme pomáhat, protože je ohrožen celý ocelářský průmysl. Odboráři na nás apelují, ať pomáháme celému průmyslu. Jsme připraveni podpořit tento region, proto jsme přijeli,“ okomentoval setkání předseda vlády.

Tématy jednání s vedením společnosti OKD byla aktuální situace ve firmě, zajištění provozních prostředků společnosti po dočerpání finanční rezervy z předcházejících období a výhledy na rok 2020. OKD je jediná černouhelná těžební společnost v České republice a z hlediska objemu těžby je jednou z pěti největších firem v Evropě. Zároveň patří mezi významné zaměstnavatele v regionu.

Jednali jsme hlavně o budoucnosti firmy. Stát jednoznačně chce, aby firma OKD těžila co nejdéle. OKD je klíčová firma regionu. Příští rok se plánuje navýšení těžby o 300 000 tun na 3,5 milionu tun. Ptali jsme se, kolik uhlí z těžby zůstává v regionu. Z 3,5 milionu tun zůstávají v regionu 2 miliony tun, je to důležité i pro další firmy v regionu. Podstatné je získat co nejvíce financí z evropských struktur. Cílem je vyjednat v Evropě peníze na podporu Moravskoslezského kraje a dalších krajů, kde stále máme těžbu uhlí,“ řekl Andrej Babiš po jednání.

Na závěr pracovní cesty premiér Andrej Babiš a vicepremiér Karel Havlíček uctili památku 13 horníků, kteří před rokem přišli o svůj život během důlního neštěstí v dole ČSM-Sever. Součástí pietního aktu ve Stonavě za účastni zástupců společnosti OKD, obce Stonava, pozůstalých, státní správy, záchranářů, široké hornické obce a dalších pozvaných hostů, bylo posvěcení žulového monumentu ve tvaru slzy od sochaře Martina Kuchaře.

Do Ostravy jsem se vydal proto, že dnes je to přesně rok od neštěstí v dole ČSM ve Stonavě. Zahynulo zde celkem 13 horníků. Pro celou naši zemi je bilance 13 obětí a dalších deseti zraněných horníků dnem největšího důlního neštěstí v novodobé historii. Velice si vážím veškeré projevené solidarity a všech dárců, kteří zasílali své dary a finanční prostředky Nadaci OKD a Spolku svaté Barbory pro nezaopatřené děti, které zůstaly po tomto neštěstí sirotky,“ uvedl předseda vlády na pietním aktu.