Vláda přijala novely, které mají zabránit dvojí kvalitě potravin, navrhla také zvýšit rodičovský příspěvek

Vláda na jednání v pondělí 20. května 2019 schválila návrhy novel zákonů řešících problém s dvojí kvalitou potravin a zboží.
Vláda na jednání v pondělí 20. května 2019 schválila návrhy novel zákonů řešících problém s dvojí kvalitou potravin a zboží.
Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 20. května schválila návrhy dvou novel zákonů, zákona o potravinách a zákona o ochraně spotřebitele, které mají vyřešit problém s dvojí kvalitou potravin a dalšího zboží na trhu EU a v České republice. Ministři také odsouhlasili návrh novely zákona o státní sociální podpoře, kterou chce vláda zvýšit rodičovský příspěvek ze stávajících 220 000 na 300 000 korun.

Vláda Andreje Babiše udělala rázný krok k odstranění rozdílné kvality zdánlivě totožných potravin a dalšího zboží na českém a unijním trhu. Schválila návrhy novel zákonů o potravinách a tabákových výrobcích a o ochraně spotřebitele, které prodej potravin a zboží stejné značky v totožném obalu, ale s odlišným složením či vlastnostmi označují za nekalé obchodní praktiky a klamání spotřebitele. Obě navržené novely při zjištění tohoto prohřešku počítají se sankcí pro prodejce až do výše 50 milionů korun. „Je to pro nás důležité téma, protože jsme nespokojeni s tím, jak to dopadlo v Bruselu. Určitě se tomu budeme chtít věnovat dlouhodobě,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.

Ministři se zabývali také novelou zákona o státní sociální podpoře. Vládní koalice rozhodla o navýšení státního rodičovského příspěvku o 80 000 korun ze současných 220 000 na 300 000 korun. Na navýšení budou mít nárok všichni rodiče s dětmi do čtyř let, kteří nedočerpali rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020. Náklady na toto navýšení dosáhnou 8,6 miliardy korun, což vláda zohlední v návrhu státního rozpočtu na příští rok. „Jsem rád, že jsme nakonec našli shodu,“ konstatoval premiér Babiš. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila také vyhlášení nového dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu na výzkum, vývoj a inovace The Country for the Future. Program je navržen na roky 2020 až 2027 a vláda předpokládá, že celkem bude k dispozici 9,1 miliardy korun, přičemž 6,1 miliardy uvolní stát z rozpočtu. Cílem programu je posílit výzkumné a inovační aktivity podniků a zlepšit prostředí pro rozvoj inovačních podniků a zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost podniků prostřednictvím spolupráce mezi akademickou sférou, podnikatelským sektorem, inovační infrastrukturou a většího využití výsledků výzkumu a vývoje a jejich zavádění do praxe. Program má mimo jiné podpořit vznik nových inovativních firem, rozvoj malých a středních podniků či zavádění výsledků projektů průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje do praxe.

Kabinet odsouhlasil také návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 se střednědobým výhledem na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026. Vláda po dohodě s Radou pro výzkum, vývoj a inovace rozhodla navýšit rozpočet na tuto kapitolu meziročně o miliardu korun na 36,97 miliardy pro rok 2020. Výdaje porostou i v dalších letech, a to na 37,47 miliardy v roce 2021 a 38 miliard v roce 2022. Ještě v roce 2018 činil rozpočet 33,87 miliardy, vláda Andreje Babiše tedy za poslední dva roky navýšila příspěvek státu na vědu a výzkum o více než tři miliardy korun.

Vláda projednala a schválila také návrh novely zákona o oceňování majetku. Tato právní norma řeší především oceňování majetku pro stanovení základu daně, ať již některé z daní majetkových, příjmových, daně z přidané hodnoty či poplatků, a slouží také pro kontrolu nesprávného ocenění, čímž se podílí i na omezení daňových úniků. Hlavní navrhovanou změnou je zavedení dosud chybějící definice tržní hodnoty. Důvodem jejího zavedení byla nutnost reagovat na případy, kdy pro určení obvyklé ceny nelze, vzhledem k jedinečnosti předmětu ocenění, zjistit kupní ceny srovnatelných věcí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-20-kvetna-2019-173858/.

Projev předsedy vlády na konferenci 15 let členství České republiky v Evropské unii

Projev předsedy vlády na konferenci 15 let členství České republiky v Evropské unii, 16. května 2019.
Projev předsedy vlády na konferenci 15 let členství České republiky v Evropské unii, 16. května 2019.

Dobrý den všem, vážené dámy, vážení pánové,

jsem rád, že tu dnes mohu vystoupit na konferenci k 15. výročí členství naší země v Evropské unii.

Členství České republiky v Evropské unii považuji za zásadní. Díky němu zde máme dlouhodobý ekonomický a sociální růst, což v minulosti nebylo možné. V tomto ohledu bych nejprve rád zmínil přínosy našeho členství v Unii, které pokládám za klíčové.  

Je dobře, že nám členství umožňuje přístup na vnitřní trh Evropské unie, který osobně považuji za jednu z nejúspěšnějších evropských politik. Budu ještě více rád, když se nám podaří odstranit poslední překážky pro volný pohyb služeb, to by měla být naše priorita pro další období Evropské komise. Chceme snižovat byrokracii, se kterou se potýkají naše firmy, a chceme na to v Evropě tlačit. Protože vnitřní trh, pokud bude bez překážek, určitě nepochybně ekonomicky prospěje ještě více všem občanům Evropy a umožní jim ještě více zbohatnout. Měli bychom bojovat proti protekcionismu.

Jako zásadní nástroj vnímám také kohezní a strukturální fondy Evropské unie. Díky nim dochází k rozvoji našeho hospodářství a infrastruktury. Srovnáváme tak naši životní úroveň se západní Evropou. Chceme, aby každý stát mohl tyto prostředky rozdělovat dle domácích priorit a bez administrativy a zbytečných kontrol. Chci za to bojovat. Nechci, aby pokračoval ten systém, že Evropská komise navrhne rozpočet a některé členské státy a konkrétně my, netušíme, proč navrhují takový rozpočet. Proč navyšují náklady evropských struktur o 23 %, když odchází Británie. Proč nám vnucují své představy o tom, jak by měla naše ekonomika investovat a potom se dostáváme do situace, že když čerpáme evropské fondy, že nedostáváme peníze na to, co potřebujeme, hlavně na investice a následně se snažíme nevyčerpané programy změnit na naše priority. A to si myslím, že je nejdůležitější. Česká republika bohatne a příští programové období dostaneme o 100 miliard méně, ale zásadní je to, abychom přesvědčili a prosadili naše priority. Kvůli tomu děláme Národní investiční plán, protože máme obrovský deficit investic. V tomhle směru udělám všechno proto, aby Evropská komise vyslyšela naše potřeby, protože si myslím, že to doposud tak úplně nebylo. A pokud děláme rozpočet na sedm let a stávající období bylo určeno v roce 2012, kdy byla nezaměstnanost 9,5 %, tak dnes máme nejnižší nezaměstnanost a máme úplně jiné problémy a priority.  

Naši lidé si členství v EU nejvíce uvědomují při cestách do zahraničí. To umožňuje schengenský prostor. Musíme zajistit, aby byl chráněn zvenčí a abychom si sami rozhodovali, koho do něj pustíme. Uvnitř Schengenu ale obchodujme a cestujme bez překážek. Domnívám se také, že všechny státy, které se chtějí do Schengenu připojit a splňují požadované právní kritéria, do Schengenu patří. Schnengen je pro mě prostorem míru a bezpečnosti a tento mír a bezpečnost musíme dále udržet. Proto považuji za důležité znovu nastolit řádné fungování schengenského systému na základě právních povinností. Jen tak uchováme jeden z nejvýznamnějších výsledků evropské integrace, který představuje společnou hodnotu.

O tom Schengenu musíme diskutovat. V Sibiu jsme měli neformální summit. A lidé tam byli na náměstí nadšení. Tisíce lidí skandovalo, že jsou šťastní, že jsou v Evropě. Já jsem se potom ptal, proč nejste v Schengenu, ptal jsem se i na té neformální radě. Ale skončilo Sibiu a Evropská komise poslala do Rumunska dopis. Ne úplně příznivý. Měli bychom skončit s tím pokrytectvím a nechápu proč, když některé členské země brání Schengenský prostor proti ilegální migraci, třeba takové Bulharsko, ostatně lépe, než někteří členové Schengenu, kteří umožní ilegální migraci, tak tam nejsou. Není zde ani žádný plán, žádná vize. Kancléřka Merkelová v Sibiu řekla, že bychom se měli na Evropské radě častěji setkávat, nejenom třikrát do roka nebo jen na brexit, ale že bychom o tom měli mluvit, že by měla být nějaká vize Schengenu. Stále se mluví o klimatické změně, o eurozóně. Mluvme o Schengenu. Mluvme o nějaké strategii. Proč už Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko dávno nejsou v Schengenu? Proč nemáme plán na západní Balkán?

Tendence některých členských zemí, které říkají, že ty země které nechtějí přijímat ilegální migranty, tak do Schengenu ani nepatří, tak jsou absolutně nepřijatelné. Nechápu, proč to někteří říkají.

Jsme sedmá nejbezpečnější země na světě. Dlouhodobě se snažíme posílit vnější i vnitřní bezpečnost kontinentu. Naše vláda pomáhá prakticky řešit ilegální migraci na evropské úrovni, a díky tomu se ve spolupráci s našimi partnery V4 podařilo například pohřbít přerozdělovací kvóty, což byl nesmysl od samého začátku. Pouze to rozdělilo Evropu. To je problém, který bychom už měli zásadně vyřešit. Mít strategii a bránit Evropu na kontinentu, na té vnější hranici. O tom je Frontex a o tom je operace Sofia a zde bychom už konečně měli dospět k jednotnému závěru.

Nemyslím si, že tyto dva naše požadavky, tedy hospodářská prosperita a bezpečí, nutně vyžadují více Unie, ale vyžadují lepší a efektivnější Unii. Její současná podoba není udržitelná. EU se musí neprodleně přizpůsobit novým výzvám a požadavkům. My jsme součástí Unie a můžeme ji změnit. Musíme se umět hlasitě ozvat tam, kde nám něco vadí a kde Unie překračuje své pravomoci. My o tom mluvíme. Například, co se týká energetiky. ČR má výborné podmínky pro rozvoj jaderné energetiky a jádro nám napomůže k energetické bezpečnosti. A pokud chceme mít jednotný energetický mix v rámci Evropy, tak je to absolutní nesmysl, protože každá země má jiné klimatické podmínky. Nejsme ani Norsko ani Německo. Jádro je nízkoemisní zdroj. To mi nikdo nevymluví. Takže si myslím, že bychom o tom měli mluvit a že by se jádro mělo započíst do požadavků na obnovitelné zdroje. Protože globální svět jde trochu jiným směrem.

My určitě podporujeme klimatickou dohodu z Paříže a každý stát chce splnit své klimatické závazky. My také. Ale každý stát si k jejich splnění najde svoji cestu. Měli bychom přestat s mechanickým a vnuceným prosazováním jednotnosti, protože je nutno uznat, že v některých oblastech existují vedle společných rysů i specifika. Naše cesta musí respektovat naše přírodní a hospodářské podmínky. Byla by chyba kvůli plnění klimatických cílů podřezat naši hospodářskou prosperitu. Evropa by si měla vzpomenout, co všechno máme za sebou. Tady v Čechách máme populární téma a to je řepka. Kdo řepku vymyslel, kdo vymyslel biopaliva v roce 2009? Kdo nám říkal, že ropa bude za 200 dolarů za barel? Je to nějaký obnovitelný zdroj. Potom přišly soláry. Dotovali jsme soláry, no a poté jsme nestačili vyrábět, takže všichni evropští výrobci zbankrotovali a dnes to dělá Čína. Bylo by dobré se nad elektromobily zamyslet. Zda znovu nejdeme nějakým směrem, kdy jsme ani nedomysleli, jak je to s baterií, jaké má emise, zda vůbec takovou baterii umíme uhasit, jestli to auto, když některé členské země říkají, že v roce 2040 už nebudeme mít dieselová a benzinová auta, jen elektroauta, tak jestli jsme to skutečně dobře promysleli. Aby to znovu neskončilo tak, že nakonec elektroauta budou vyrábět hlavně v Číně.

Svět kolem nás se vyvíjí rychle a Evropa musí na tuto skutečnost reagovat. Musíme prosazovat své zájmy. Důležitou roli představuje obchodní politika, která musí být ambiciózní a musí otevírat nové příležitosti pro evropské firmy. Také za Evropu musíme pořádně vyjednávat. Je škoda, že nedopadla TTIP. S prezidentem Trumpem jsem jednal o tarifech na auta, a když jsem se vrátil, tak jsem zjistil, že komisařka Malmströmová ani nemá mandát. Nakonec jsme jí pozvali a na Evropské radě jsem řekl, že bychom konečně mohli schválit mandát a tak jsme ho schválili. Musíme posílit globální roli EU, zvýšit konkurenceschopnost a nadále vystupovat na obranu stávajícího mezinárodního řádu založeného na pravidlech. To je v našem zájmu. Musíme bojovat proti protekcionismu ve světovém obchodě. To je cesta do pekel.

Česká republika je totiž silnou ekonomikou, má zdravé finance a téměř nulovou nezaměstnanost. Jsme jednou z nejstabilnějších ekonomik v Evropě. Máme značný vliv na podobu budoucího směřování EU, který aktivně využíváme a budeme využívat i nadále. Od nás by se mohl leckdo učit, jak spravovat veřejné finance. Podle Bloombergu jsme nejstabilnější ekonomikou v Evropě. Znovu jsme snížili zadlužení, jsme už na 4. místě, ale před námi jsou jen malinké státy. Myslím, že v tomto směru může být rozpočtová odpovědnost naší země příkladem.

Ke členství v Unii nemáme jinou alternativu, ale domnívám se, že bychom měli říkat kriticky to, co je potřeba změnit. Občané to od nás očekávají. My nebudeme stát v koutě a nenecháme se strhnout davem ani proudem.

Jsem přesvědčen, že se Unie musí reformovat, aby lépe odrážela požadavky občanů. V současném světovém uspořádání potřebujeme silnou Evropu.  Pokud mluvíme o klimatické změně, tak musíme prosazovat to, aby i naši globální konkurenti přijali a plnili závazky klimatické změny. Evropa má jen 9 % světových emisí. Potřebujeme silnou Evropu. Musí však jít o Evropu silných členských států. Proto považuji za nezbytné obnovit institucionální pořádek v EU. Komise musí být depolitizována a pozice evropských lídrů v Evropské radě posílena. Měli bychom se vrátit k původním rolím těchto institucí, podle nichž politické vedení zajišťuje Evropská rada a Evropská komise jedná jako ochránce smluv k zajištění toho, aby bylo právo EU uplatňováno jednotně a nebyl používán dvojí standard. V Sibiu to velice dobře řekla v kuloárech kancléřka Merkelová. Řekla, že Evropská rada by měla být taková koaliční vláda Evropy. Tam se musí členské státy domluvit a Evropská komise má dohlížet na smlouvy, ale má realizovat to, co domluví členské státy a mně se to strašně líbí. Koaliční vláda Evropy, to má být zásadní. Považuji za důležité, aby právo Evropské unie bylo uplatňováno jednotně a nebyl používán dvojí standard. Považuji za zcela zásadní, aby bylo zabráněno vznikajícímu nebezpečí roztříštěnosti a dělení na východ-západ a sever-jih. Je třeba, aby byly zohledněny odlišné přístupy a charakteristiky, například v oblasti migrace, struktury hospodářské politiky, daní nebo konkurenceschopnosti. Pokud některé členské státy říkají, že všude v Evropě máme mít stejnou minimální mzdu, tak já bych chtěl, aby naši lidé měli stejnou minimální mzdu, jako jinde. Otázkou je, kolik našich podniků by na základě toho zbankrotovalo. Bohužel máme za sebou 41 let komunismu a to je pro naši ekonomiku obrovský hendikep. Česká republika byla za první republiky na špičce Evropy a světa, 1918-1938.

Znovu opakuji, že členské země musí mít hlavní slovo při rozhodování v Unii. Jedině tak budeme schopni efektivně bránit a prosazovat naše zájmy. Občané chtějí, aby v Evropě rozhodovali hlavně ti, které si zvolili ve volbách. A to jsou členové Evropské rady, prezidenti a premiéři.

Za zásadní také považuji zefektivnit politiku rozšiřování EU. Tato politika je nejúčinnějším mechanismem, který máme k zajištění dlouhodobé stability, bezpečnosti a prosperity regionu západního Balkánu. Definitivní tvar Evropy nebude dokončen a její potenciál k posílení její politické a hospodářské váhy nebude využit bez rozšíření o západobalkánské země. Abychom nepropásli tuto příležitost, musí být na straně kandidátských zemí západního Balkánu i na straně EU podniknuty nezbytné kroky. Měli bychom striktně aplikovat svou vlastní zásadu, podle níž musí být každý kandidát posuzován dle vlastních zásluh a výdobytků.

Je zřejmé, že nás v budoucnu čekají výzvy, které budeme muset společně řešit. Zde mám na mysli především problematiku sucha, to je velký problém, zachování přírody pro zajištění fungování naši společnosti, nebo kybernetické hrozby. Ano, 5G. Mluvíme o společné bezpečnosti, řekl jsem to na Evropské komisi. Pan ministr Petříček organizoval konferenci o bezpečnosti a kybernetická bezpečnost je strašně důležitá. Unie se musí reformovat, aby byla připravena na tyto výzvy efektivně odpovědět. Jedině tak ji budou občané podporovat.

Já mohu jen slíbit, stojíme před volbami a je potřeba vědět, že zásadní vliv České republiky na Evropskou unii je samozřejmě na radách, kde sedí ministři a na Evropské radě, kde sedí premiéři a prezidenti. To není o tom, že jsme tam teď my, po nás přijdou další. Je důležité, aby fungovala spolupráce s Evropským parlamentem. My na radě skutečně mluvíme velice konkrétně a vystupujeme aktivně a dáváme konkrétní návrhy, jak bojovat za silnou Evropu.

Budoucí podoba našeho členství v EU musí odpovídat požadavkům občanů. Musíme vnímat, co nám říkají. Chtějí od nás bezpečí a ochranu a a hospodářský růst. A poté samozřejmě ty výzvy, brexit, zahraniční politika. Opustili jsme náš vliv v Sýrii, v Libyi. Stále mluvíme o Africe, ale kdy si konečně řekneme, jak to budeme realizovat. To jsou věci, které je potřeba změnit a Česká republika je připravena. Nejsme malá země. Z hlediska počtu obyvatel jsme na 11. místě. V různých věcech můžeme být příkladem pro ostatní členské země, například z hlediska zdraví našich veřejných financí. Máme nápady, máme návrhy, chceme bojovat za silnou Evropu a jsem přesvědčen, že to stávající vláda dělá a určitě jsme připraveni se dále podílet na budování silné Evropy.

Děkuji za pozornost.

Andrej Babiš, předseda vlády

Premiér po prohlídce postižených lesů: Děláme maximum, abychom kůrovce porazili

Premiér Babiš a další členové vlády se jeli přesvědčit o účinnosti opatření proti šíření kůrovce, 15. května 2019.
Premiér Babiš a další členové vlády se jeli přesvědčit o účinnosti opatření proti šíření kůrovce, 15. května 2019.
České lesy devastuje kůrovcová kalamita. Seznámit se s aktuální situací a způsoby boje proti šíření lýkožrouta smrkového v jednom z nejvíce postižených regionů, se ve středu 15. května 2019 vydal premiér Andrej Babiš s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, místopředsedkyní vlády a ministryní financí Alenou Schillerovou a ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem do lesů v okolí vodní nádrže Švihov.

Členové vlády si v doprovodu hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka, generálního ředitele státního podniku Lesy ČR Josefa Vojáčka, starostů okolních obcí a dalších zainteresovaných osob prohlédli několik kůrovcem zasažených lokalit. Předseda vlády se zajímal například o způsob ošetření napadených vytěžených stromů, situaci v obchodu s dřívím, o možnosti ochrany lesa proti škůdcům a působení zvěře či o dopady kalamity na zásoby vody v krajině.

„Skutečně vidíme, jak naše vláda konkrétně bojuje proti kůrovci. Myslím, že jsme se dnes dozvěděli o velice konkrétních opatřeních, dokonce jsme toho kůrovce i viděli, měli jsme ho v ruce. Bohužel, v minulosti jsme to trochu zanedbali, ale mám pocit, že teď skutečně děláme maximum pro to, abychom kůrovce perspektivně porazili, a to různými způsoby,“ konstatoval premiér.

Mezi tématy byly i aktuální situace se zalesňováním holin a finanční podpora lesního hospodářství ze státního rozpočtu. Ministerstvo zemědělství na tyto účely vyčlenilo v roce 2017 650 milionů korun, loni 700 milionů a letos plánuje poskytnout zhruba 1,15 miliardy korun. „Je to program i pro obce i pro soukromé firmy a soukromé vlastníky lesů. Samozřejmě řešíme i problematiku vody. Za mě to byla velice dobrá akce pro nás, kteří jsme mohli poprvé vidět ta konkrétní opatření. Já jsem spokojený, že naše vláda a také pan generální ředitel Lesů ČR děláme maximum, abychom kůrovce porazili,“ uvedl Andrej Babiš.

Předseda vlády pak spolu s ministry symbolicky zasadili několik dubů. „Je důležité, že vysazujeme nové listnaté stromy, hlavně duby a buky. Sami jsme si to mohli dnes vyzkoušet. A že děláme opatření z hlediska vody, program Vracíme vodu lesu, to také finančně podporujeme. Máme tu Národní koalici boje proti suchu, kde jsou také velmi konkrétní opatření. Za vládu jsou tu nejdůležitější osoby a myslím, že konečně můžeme konkrétně veřejnosti ukázat, co všechno děláme proti kůrovci a proto, abychom neměli problém s vodou,“ poznamenal.

Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda schválila národní strategii prevence závislostí do roku 2027, definovala také, co je rodinné podnikání

Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 13. května schválila mimo jiné novou strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním do roku 2027. Ministři odsouhlasili také definici rodinného podniku, což umožní tento důležitý segment hospodářství lépe statisticky podchytit a adresně podporovat.

Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027 navazuje na podobný dokument z předchozího období. „Našimi prioritami jsou posílení prevence a zvýšení informovanosti. Chceme také zajistit kvalitní a dostupnou síť adiktologických služeb, efektivní regulaci trhů s návykovými látkami a závislostními produkty a efektivní řízení, koordinaci a financování,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Nově se strategie zaměří i na léčivé přípravky s obsahem psychoaktivních látek, nadužívání internetu a nových technologií a konopí a kanabinoidy. Vláda má v úmyslu například zvýšit dostupnost konopí pro léčebné účely tak, aby indikovaní pacienti nebyli závislí na nelegálních zdrojích, zvýšit informovanost veřejnosti o účincích konopí a kanabinoidů či provést analýzu potřeb, možností a rizik regulace trhu s konopnými produkty. Strategie bude konkrétně rozpracována do tříletých akčních plánů.

Vláda se zabývala také problematikou rodinných podnikůa poprvé v historii ČR schválila jejich přesnou definici, která umožní jednak lepší statistické sledování tohoto segmentu ekonomiky, ale také jeho lepší propagaci či konkrétní formy podpory. Česká republika se tím zařadila mezi zatím jen několik zemí EU, které se rozhodly tento segment podpořit. Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost, pro uznání některé z těchto forem je třeba splnit přesně stanovené podmínky. Díky vládou schválené definici bude možné například začít udělovat výběrové označení Rodinný podnik. Tuto aktivitu již připravuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Vláda si od zavedení definice rodinné firmy slibuje mimo jiné zvýšení povědomí o místních podnikatelích, kteří jsou základem stability zaměstnanosti v regionech a nositeli tradic původních produktů.

Vláda schválila rovněž návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, který reaguje na nové evropské předpisy, související s reformou evropského systému emisního obchodování. Cílem změn zaváděných pro následující období počínající rokem 2021 je dosáhnout do roku 2030 snížení celkových emisí skleníkových plynů EU o minimálně 40 % oproti roku 1990, resp. o 43 % oproti roku 2005 v případě emisí skleníkových plynů v odvětvích zahrnutých do systému obchodování s povolenkami. Více informací na https://www.mzp.cz/cz/news_190513-vlada-schvalila-novelu-z%C3%A1kona-obchodovani-emisnimi-povolenkami.

Ministři schválili rovněž Výroční zprávu o implementaci Dohody o partnerství v programovém období 2014–2020 za rok 2018. Zpráva shrnuje možná rizika spojená s čerpáním ESI fondů a návrhy, jak těmto možným problémům předcházet a jak je případně řešit. Pro rok 2019 bylo Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci celkem stanoveno 38 opatření na horizontální úrovni a 41 opatření na úrovni jednotlivých programů. Za nejvíce rizikový byl vyhodnocen operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Vláda také schválila další zápůjčku ropy ze státních rezerv pro Unipetrol.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-13-kvetna-2019-173639/.

Premiér Andrej Babiš si prohlédne lokality lesa zasažené kůrovcem

Předseda vlády České republiky Andrej Babiš si ve středu 15. května prohlédne lokality lesa zasažené kůrovcem a seznámí se s opatřeními přijatými v boji s lesním škůdcem. Akce se zúčastní také ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr zemědělství Miroslav Toman, generální ředitel Lesy ČR Josef Vojáček či hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Dalšími tématy setkání budou mj. situace v obchodu s dřívím, změna druhové skladby lesů či zadržení vody v krajině.

Termín

15. května 2019  

Místo

Ledeč nad Sázavou, revír Pekelsko

Program

8.30 – příjezd účastníků na lokalitu Bílovna /mapa/
Místo: Odbočka ze silnice Bernartice – Keblov (příjezd k lesu po sjízdné účelové cestě cca 900 metrů až na velkou zpevněnou plochu)

8.45 – začátek programu
11.00 – tiskový briefing s účastí premiéra (čas briefingu se může změnit o ohledem na program)
13.45 – ukončení programu

Pro účast na akci je nutná akreditace do pondělí 13. května do 15.00 na email tiskove@mze.cz. Pro dopravu na místo je možné využít mikrobus zajišťovaný Ministerstvem zemědělství, který odjíždí v 7.00 od budovy MZe – sraz účastníků je u zadního vjezdu budovy MZe v ulici Stárkova. V rámci programu doporučujeme vhodné oblečení a obuv.

Kontakt pro média

Tomáš Medek, Odbor komunikace ÚV ČR, +420 724 845 113
Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí MZe, +420 775 853 095

Odbor komunikace Úřadu vlády ČR
Tiskové oddělení
e-mail: tiskove@vlada.cz
telefon: 22400 2058/2059/2316/2596/2625
www.vlada.cz | twitter.com/strakovka | facebook.com/uradvlady

Premiér Andrej Babiš jednal s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem o budoucnosti EU

Premiér Andrej Babiš se před Hrzánským palácem loučí s předsedou s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, 8. května 2019.
Ve středu 8. května 2019 se předseda vlády Andrej Babiš setkal s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Setkání proběhlo formou pracovní snídaně v Hrzánském paláci, oba politici hovořili například o budoucnosti Evropské unie, ale také o problémech se suchem či s dvojí kvalitou potravin.

Předseda vlády Andrej Babiš se s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem setkal v předvečer neformálního summitu Evropské rady v Sibiu, který má nastartovat debaty o prioritách Evropské unie na příštích pět let. Strategickou agendu bude schvalovat Evropská rada na červnovém zasedání. Oba politici připomněli i dnešní státní svátek, den konce druhé světové války.

„S panem předsedou jsme si velice detailně vyměnili názory na budoucnost Evropské unie a na evropské volby, které se budou konat za pár týdnů a mohou zásadně ovlivnit budoucnost Evropské unie. Česká republika má jasnou představu, na co by se měla Evropské unie zaměřit. Samozřejmě, je to vnitřní trh, je to bezpečnost Evropy, je to Schengenský prostor, je to bezpečnost Evropy, je to energetický trh. Jsou to spolupráce mezi Evropskou radou a Evropskou komisí či migrace,“ přiblížil průběh pracovní snídaně premiér Andrej Babiš.

Připomněl také, že jednou z priorit České republiky v krátkodobém horizontu je, aby Evropská komise respektovala naše požadavky na využití finančních prostředků z EU hlavně na investice. Peněz z rozpočtu EU navíc bude v příštím programovém období 2021–2027 méně než dosud, což souvisí s rostoucí životní úrovní v ČR. „My stále bojujeme s tím, že nám chybí peníze na investice, ale na druhou stranu dostáváme stále peníze na měkké programy, které potom v průběhu období nejsme úplně schopni vyčerpat a nemají konkrétní hmatatelný vliv na růst naší ekonomiky,“ podotkl premiér Babiš.

Mezi tématy jednání byla dvojí kvalita potravin, boj se suchem či problematika elektromobility. Předseda Evropské rady Donald Tusk uvedl, že návštěva České republiky v Den vítězství je pro něj jako pro Poláka a pro Evropana symbolická a emocionální. Přidal i osobní vzpomínku – před 40 lety v Praze prožil svatební cestu. „Když váš prezident a můj velmi dobrý kolega Václav Havel řekl, že v Evropě jsou svoboda a odpovědnost dvě strany jedné mince, přesně vystihl, co znamená být Evropanem. Připomeňme si a ctěme tyto vizionářské hlasy, které čerpaly z  nejlepších evropských tradic a také je dál dotvářely. Češi vždy zavrhovali neautentičnost a odmítali slepě následovat doktríny a dogmata. Vždy se vyznačovali schopností svého sebeodstupu s moudrým smyslem pro humor a s nějakou dávkou skepticismu. Chtěl bych vám říci: Neměňte se!“ řekl Donald Tusk a upozornil na nebezpečí populismu a radikalismu, které se začínají v Evropě šířit.

Premiér: Ochranou sítí páté generace budeme chránit samotnou strukturu naší společnosti, naši schopnost rozvíjet se nebo dokonce existovat

Premiér Andrej Babiš zahájil v Černínském paláci mezinárodní expertní konferenci k bezpečnosti sítí 5G, 2. května 2019.
Předseda vlády Andrej Babiš zahájil 2. května 2019 mezinárodní expertní konferenci Prague 5G Security Conference. KOnferenci pořádanou Ministerstvem zahraničních věcí se účastní několik desítek expertů na problematiku sítí 5G a kybernetickou bezpečnost z EU, NATO a dalších, celkem z 32 zemí.

Dovolte mi Vás přivítat na Pražské bezpečnostní konferenci k sítím 5G.

Jak propojení mezi komunikací a technologiemi ovlivňuje naše životy

Naše dnešní setkání se zabývá dvěma důležitými fenomény: komunikací a technologiemi, jejich bezpečností a vzájemnou provázaností. Téma je to velice aktuální.

Komunikace je základem naší společnosti, jenž definuje téměř každý aspekt našich životů. Určuje způsob, jakým se navzájem vnímáme a jak si rozumíme, ať už spolu mluvíme tváří v tvář, či se dorozumíváme prostřednictvím sociálních médií. To platí pro nás pro všechny – pro naše země, naše firmy, naše občany.

V posledních několika letech jsme byli svědky exponenciálního nárůstu komunikačních technologií a systémů. S určitostí víme, že se tento trend bude zrychlovat spolu se zaváděním sítí páté generace, jinak také 5G, jež zásadně promění způsob, jakým spolu komunikujeme, a tedy i způsob našich životů. 

5G změní vše

Sítě nové generace zásadně promění sektory dopravy, energetiky, zemědělství, průmyslové výroby, zdravotnictví, obrany, zasáhnou ale i další odvětví. Vysokorychlostní technologie přinesou opravdu rapidní digitální evoluci, stejně jako stimulaci ekonomického růstu, inovace a zvýšení životní úrovně. Tyto změny svým rozsahem snadno předčí nástup mobilních telefonů.

Problematiku sítí 5G zpravidla vnímáme velmi omezeně. Představujeme si rychlejší internet, videa s vyšším rozlišením a ještě propracovanější komunikaci prostřednictvím sociálních sítí. Nicméně se musíme dívat dále do budoucnosti. Změna bude daleko širší.

Technologie 5G transformuje celá průmyslová odvětví. Zasažené sektory budou plně přetvořeny digitálními komunikačními kanály, bezprecedentní výpočetní kapacitou a senzorovými sítěmi. Ty budou sbírat data a napájet jimi digitální ekosystémy. Výrobní procesy většiny odvětví budou muset projít rozsáhlou robotizací, aby si firmy zajistily konkurenceschopnost na trhu. Automatizace bude záviset na funkčních a bezpečných sítích 5G. Lidé a stroje budou interagovat a sdílet informace způsobem, jaký lidstvo doposud nezažilo. Na světě nebude mnoho lidských činností, které by se neopíraly o kybernetickou infrastrukturu.

Se sítěmi 5G poroste naše zranitelnost

Takto rapidní rozvoj a míra užívání komunikačních technologií nutně zvýší naší závislost na technologiích, a s ní spojenou zranitelnost. Občané, stejně jako soukromý sektor, budou více spoléhat na online služby poskytované státem a místní samosprávou. Už nyní v kyberprostoru operují aktéři, jejichž úmyslem je podkopat jednotu našich společností a paralyzovat fungování států a firem. Jejich snahou je ovládnout či kompromitovat komunikační kanály a informace jimi přenášené. V digitalizovaných, demokratických společnostech s sebou narušení sítí, jakou bude i 5G, ponese vážné důsledky pro národní bezpečnost.

V případě narušení integrity nebo dostupnosti dat, přenosových kanálů či samotné konektivity, bychom čelili blackoutům (výpadkům energie), omezení dodávek pitné vody, nedostupnosti základních služeb a funkcí vlády, jakými jsou i fungování policie a armády. Napadení sítí by mohlo paralyzovat celou průmyslovou produkci a vyústit ve značné hospodářské ztráty. Ohroženy by byly i dodávky zboží a plynulost dopravy. Bez důvěryhodných sítí je rozvoj projektu e-governmentu odsouzen k neúspěchu.

Již v současnosti chráníme naše sítě před špionáží, kybernetickým zločinem či nabouráním průmyslových systémů. To se s 5G změní. Ochranou sítí páté generace budeme chránit samotnou strukturu naší společnosti, naši schopnost rozvíjet se nebo dokonce existovat.

Další kroky: zvýšit povědomí, změnit způsob naší spolupráce a připravit se na budoucnost

Jakým směrem se tedy vydáme?

Nejprve musíme zvýšit povědomí o komplexních otázkách kybernetické bezpečnosti a sítích 5G mezi politickými lídry, experty a u široké veřejnosti. Musíme změnit způsob, jakým o bezpečnosti a kyberprostoru uvažujeme. Musíme pochopit, že bezpečnost 5G není jen o mobilních telefonech nebo několika vybraných společnostech. Kybernetická bezpečnost vyžaduje ucelený přístup vlády, který propojí politiku, technologie, ekonomii a zvyšování odolnosti infrastruktury a společnosti vůči externím vlivům. Věřím, že tato konference, stejně jako Pražské návrhy jasně ukazují naše odhodlání jít touto cestou.

Zadruhé musíme změnit způsob, jakým v otázkách kyberbezpečnosti spolupracujeme. Proto jsme se rozhodli plnit vedoucí úlohu ve snaze o nastolení diskuze o 5G, a uspořádat tuto konferenci – naším cílem je budovat dialog, sdílet poznatky a zkušenosti a prosazovat sdílený zájem členů EU, spojenců v NATO a světové komunity.

Je pro nás klíčové nalézt řešení vhodná pro EU a NATO. Plnou měrou se zavazujeme k řešení bezpečnostních rizik spojených s 5G sítěmi v souladu s doporučeními Evropské komise. Avšak naše diskuze musí mít mnohem širší záběr. Projekt 5G je globální záležitost, a já jsem rád, že zde mohu přivítat globální partnery EU a NATO, stejně jako všechny naše drahé kolegy a přátele z dalších účastnických zemí této konference.

Naše spolupráce by měla vyústit v komplexní rámec pro posuzování, snižování a řízení rizik, kterým budou 5G sítě vystaveny.

Konečně a zatřetí, se potřebujeme připravit na budoucnost, a to zrychlením procesu digitalizace. Po několik následujících let budou 5G sítě životně závislé na existující infrastruktuře a na čtvrté generaci sítí. V případě České republiky předpokládám, že kmitočtová pásma pro 5G budou přidělena operátorům v roce 2020 v návaznosti na aukci v listopadu roku 2019. Tito operátoři budou mít čas do roku 2024, aby uvedli na trh 5G pro komerční užití, také na základě zkušeností získaných v dalších zemích.

Nástup 5G neproběhne přes noc, ale je to první a o to důležitější krok směrem ke zvýšení podílu digitální ekonomiky na našem státním HDP.

Rychlost 5G je důležitá, ale bezpečnost je na prvním místě

Dámy a pánové,

nedávno jsem představil Inovační strategii České republikypro další dekádu. Naším cílem je se stát se do roku 2030 evropským lídrem v inovacích. Stát se zemí pro budoucnost.

Tato strategie zcela mění priority ČR a zaměřuje se na mimořádnou podporu výzkumu a vývoje, digitalizace, podporu polytechnického vzdělání a je založena na výstavbě infrastruktury podporující nové a pokročilé technologie.

Mnoho z vašich zemí má podobnou vizi, a proto jsem rád, že si prostřednictvím dnešního setkání uvědomujete strategickou důležitost 5G – a to nejen v deklaraci, ale také v návrzích praktické spolupráce a dobrovolných opatření.

Rychlost zavádění 5G bude klíčová – ti, kdo se na tuto novou technologii adaptují rychle, budou mít značnou výhodu. My ale potřebujeme nasazení 5G udělat správně a prokázat odpovědnost vůči našim občanům a firmám. Projekt 5G není jednorázovou obchodní soutěží. Je to proces, ve kterém musí být kyberbezpečnost prioritou od samého počátku. Následky možných rizik jsou na to příliš závažné.

Ze všech těchto důvodů jsem moc rád, že mohu osobně podpořit Pražské návrhy v kyberbezpečnosti telekomunikačních sítí v globálně digitalizovaném světě.

Přeji Vám úspěšnou konferenci.

Andrej Babiš, předseda vlády

Andrej Babiš uvedl do úřadů tři nové členy vlády, od premiéra dostali řadu úkolů

Jmenování nových členů vlády na Pražském hradě, 30. dubna 2019.
Předseda vlády Andrej Babiš uvedl v úterý 30. dubna 2019 do úřadu nové členy vlády: ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Uvedení předcházelo jmenování nových členů vlády prezidentem Milošem Zemanem.

Marie Benešová nahradí na Ministerstvu spravedlnosti Jana Kněžínka. Karel Havlíček převezme Ministerstvo průmyslu a obchodu po Martě Novákové a Vladimír Kremlík vystřídá na Ministerstvu dopravy Dana Ťoka.

Prezident Miloš Zeman zároveň jmenoval dva nové místopředsedy vlády. Těmi se stali nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministryně financí Alena Schillerová. Nahradili tak dosavadního místopředsedu Richarda Brabce. Prvním místopředsedou vlády nadále zůstává ministr vnitra Jan Hamáček.

Ministerstvo spravedlnosti

Premiér Babiš následně nové členy vlády oficiálně uvedl do úřadů. Jako první převzala Ministerstvo spravedlnosti Marie Benešová. Končící ministr Jan Kněžínek se vrátí do funkce náměstka pro Legislativní radu vlády. Podle premiéra leží před novou ministryní řada úkolů, které zajímají veřejnost, například novela zákona o exekucích, novela umožňující vymáhání výživného či zavedení možnosti rozvodů před notářem, což by ulehčilo práci soudům. Za dosud neřešený problém předseda vlády označil i exekuce na děti, dotáhnout je třeba i návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti či návrh zákona o hromadných žalobách.

„Požádal jsem paní ministryni, aby se soustředila na doporučení v boji proti korupci. Já jsem založil protikorupční hnutí a určitě mi na tom záleží,“ připomněl premiér Babiš. „Poděkoval jsem panu Kněžínkovi za jeho práci a přeji paní ministryni, aby se jí ve funkci dařilo,“ uvedl předseda vlády.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Poté se předseda vlády přesunul na Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde v doprovodu končící ministryně Marty Novákové uvedl do úřadu jejího nástupce Karla Havlíčka. Nový ministr by měl podle premiéra mimo jiné přijít s řešením, jak zefektivnit spolupráci s dalšími ekonomickými rezorty a státními institucemi, například agenturami CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism, Českou exportní bankou či Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. „Je potřeba, abychom v zahraničí vystupovali z hlediska exportní diplomacie jednotně,“ poznamenal předseda vlády.

Dalšími úkoly nového ministra budou především boj proti byrokracii, digitalizace, realizace vládního Desatera pro podnikatele, příprava investičního plánu i nového státního rozpočtu. „Úkolů je moc a z titulu nové funkce vkládám do pana ministra velké naděje, že mi pomůže s integrací a zlepší spolupráci jednotlivých ekonomických rezortů. V souvislosti s tím, že se paní ministryně Schillerová stala místopředsedkyní vlády, si myslím, že to bude velice silná dvojka, která zásadním způsobem může pomoci z hlediska projektů naší vlády a fungování našeho státu,“ řekl Andrej Babiš.

Ministerstvo dopravy

Uvádění do funkcí zakončil předseda vlády na Ministerstvu dopravy, kde novému ministrovi Vladimíru Kremlíkovi předal úřad končící ministr Dan Ťok. Tomu premiér Babiš poděkoval za výbornou práci a vyzdvihl skutečnost, že se Dan Ťok stal nejdéle sloužícím ministrem dopravy v historii ČR.

Jeho nástupce má před sebou také řadu důležitých úkolů, například v oblasti legislativy. „Máme v Poslanecké sněmovně zákon o silniční dopravě, o pozemních komunikacích, o drahách, vnitrozemská plavba, máme další zákony v připomínkovém řízení,“ vypočítal premiér Babiš.

Vladimír Kremlík se podle premiéra bude muset zaměřit na pokračující výstavbu dopravní infrastruktury – nových dálnic a silnic I. třídy, na dokončení modernizace D1. „Velice důležitá je dostavba okruhu kolem Prahy, v roce 2024 by mohlo být hotovo propojení dálnice z Plzně do Hradce Králové,“připomněl Andrej Babiš.

Podobně nelehké úkoly čekají nového ministra i v oblasti dopravy železniční – prioritou vlády je zásadní pokrok v přípravě výstavby vysokorychlostních tratí či realizace dlouho odkládaného železničního spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla. Kromě toho se bude muset zabývat otázkami transformace Ředitelství silnic a dálnic a Správy železniční dopravní cesty, spuštěním nového mýtného systému a s tím spojeným zavedením elektronické dálniční známky, zavedením jednotné jízdenky pro všechny železniční dopravce či problematikou budoucnosti automobilového průmyslu.

„Věcí, které čekají na pana ministra je moc, já mu držím palce, určitě bude mít mou permanentní podporu. Je to těžký, ostře sledovaný rezort, ale já jsem přesvědčen, že pan ministr má manažerské schopnosti, aby to zvládl,“ dodal premiér Andrej Babiš.

Státy V4 podpořily na jednání s japonským premiérem Abem odstraňování obchodních bariér mezi Japonskem a EU

Státy V4 podpořily na jednání s japonským premiérem Abem odstraňování obchodních bariér mezi Japonskem a EU, 25. dubna 2019.
Státy V4 podpořily na jednání s japonským premiérem Abem odstraňování obchodních bariér mezi Japonskem a EU, 25. dubna 2019.
Premiér Andrej Babiš se ve čtvrtek 25. dubna 2019 zúčastnil v Bratislavě třetího setkání představitelů vlád zemí Visegrádské skupiny a Japonska. Hovořili především o spolupráci v oblasti vzájemného obchodu či vědy, výzkumu a inovací. Andrej Babiš a japonský premiér Šinzó Abe následně jednali hlavně o dalším rozvoji ekonomické spolupráce České republiky a Japonska. Český premiér při té příležitosti pozval Šinzó Abeho na návštěvu Prahy u příležitostí 100. výročí navázání diplomatických vztahů. 

Představitelé Visegrádské čtyřky na jednání s japonským premiérem Abem ocenili vstřícný postoj japonské vlády k odstraňování obchodních bariér mezi Japonskem a Evropskou unií. Předsedu japonské vlády také seznámili s pozicí V4 v rámci EU jakožto jednotného bloku čtyř zemí, které mají společné názory na řadu problémů, které evropské společenství trápí – například nelegální migrace, otázky koheze, pomalé rozšiřování Unie i schengenského prostoru, stále málo funkční vnitřní trh EU či problematika dvojí kvality potravin.

Dalším důležitým tématem byl mezinárodní ekonomický systém. Konkrétně se jednalo o podporu volného obchodu a digitální ekonomiku v rámci OECD a G20 a globální hrozby. Premiéři České republiky, Polska, Slovenska, Japonska a místopředseda vlády Maďarska hovořili také o vystoupení Velké Británie z Evropské unie a spolupráci se Spojenými státy a Čínou.

Podle českého premiéra Andreje Babiše bylo jednání pozitivní. „Japonsko je druhým největším zahraničním investorem v České republice. Máme společné výzkumné projekty s japonskou agenturou pro vědu a technologii. Také jsme mluvili o spolupráci mezi Evropskou unií a Japonskem. Chceme jako V4 také hrát významnější roli ohledně vyjednávání obchodních dohod se Spojenými státy, s Čínou a dalšími zeměmi mimo Evropskou unii, protože máme co říci,“ uvedl.

Jednalo se již o třetí summit zemí Visegrádské čtyřky a Japonska. První se konal v roce 2013 ve Varšavě během polského předsednictví, naposledy se státníci setkali v říjnu 2018 v Bruselu.

Pomohla by přímá linka

Po jednání V4 zasedl premiér Babiš s japonským předsedou vlády Abem k bilaterálnímu jednání. Hovořili především o ekonomické spolupráci obou zemí. „Japonsko je podle agentury CzechInvest druhým největším investorem v České republice, což je třeba ocenit. Proto si této spolupráce velice vážíme. Na druhou stranu jsem pana premiéra vyzval, abychom vylepšili negativní obchodní bilanci, asi 2,3 miliardy dolarů. A proto hledáme nové trhy pro české exportéry. Japonsko je pro nás velice důležitý trh a je tam velký potenciál,“ uvedl premiér Babiš.

Řešila se i spolupráce mezi státy Visegrádské skupiny s Japonskem během českého předsednictví V4 od července 2019. Důležitým bodem jednání byla i oblast vědy a technologií. Tématem bylo například také konání letních Olympijských her v Tokiu v roce 2020 a projekt Českého olympijského výboru na otevření Českého domu při této příležitosti. Předseda vlády také požádal japonského premiéra o pomoc při hledání vhodné lokality pro sochu Věry Čáslavské, která na OH v Tokiu 1964 získala tři zlaté medaile a dodnes je v Japonsku velmi populární.

Andrej Babiš pozval Šinzó Abeho na návštěvu České republiky u příležitosti 100. výročí navázání vzájemných diplomatických vztahů, k němuž došlo 12. ledna 1920. „Také jsem pana premiéra požádal o podporu přímé letecké linky. Jsou nějaké úvahy na rok 2020 a já jsem ho požádal, aby to zkusil urychlit a aby na návštěvu v roce 2020 přiletěl touto linkou, což by pro nás bylo skvělé,“ dodal předseda vlády.

Oba premiéři se setkali již podruhé. První setkání proběhlo v říjnu 2018 v Bruselu v rámci setkání Asie–Evropa.

Rada vlády projednala podporu start-upů a do Mezinárodní rady jmenovala profesora informatiky ze Singapuru

Rada vlády projednala podporu start-upů a do Mezinárodní rady jmenovala profesora informatiky ze Singapuru, 26. dubna 2019.
Rada vlády projednala podporu start-upů a do Mezinárodní rady jmenovala profesora informatiky ze Singapuru, 26. dubna 2019.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se pod vedením premiéra Andreje Babiše v pátek 26. dubna 2019 sešla na pravidelném zasedání ve Strakově akademii. Mezi hlavními body RVVI schválila stanovisko k Návrhu programu výzkumu vývoje a inovací The Country for the Future v celkové alokaci přes 9 miliard korun a Návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum a vývoj na roky 2020-2022. Novým členem Mezinárodní rady byl jmenován renomovaný singapurský vědec prof. Kian Lee Tan.

„Jmenovali jsme dnes člena Mezinárodního poradního orgánu, a to profesora Kiana Lee Tana. Je to profesor informatiky na School of Computing na Národní univerzitě v Singapuru. Je to skutečně velká kapacita a je to konkrétní výsledek naší návštěvy v Singapuru. Stejně čekáme nominaci z Indie a z dalších zemí,“ sdělil k rozšíření expertního týmu Mezinárodní rady předseda vlády.

RVVI na dnešním jednání schválila stanovisko k rámcovému dokumentu Návrh programu výzkumu vývoje a inovací The Country for the Future, který předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu jako jeden z prvních nástrojů implementace Inovační strategie České republiky 2019–2030. Program cílí na vznik inovativních firem, inovační infrastruktury a na rozvoj malého a středního podnikání, sleduje nejnovější světové trendy rozvoje digitální společnosti.

Doba trvání programu je stanovena na 8 let do roku 2027. Program je rozdělen do tří podprogramů (Start-upy, Digitální lídři a Inovace do praxe) a celkové náklady na jeho realizaci jsou navrženy ve výši 9,1 miliardy korun, z čehož bude 6,1 miliardy korun čerpáno z veřejných prostředků. „Začínáme konkrétně naplňovat nové vládní priority vyplývající z Inovační strategie. Nikdy v historii například nedosáhly inovativní start-upy na vyšší podporu,“zdůraznil místopředseda RVVI a nastupující ministr průmyslu Karel Havlíček. Tyto prostředky přitom nenavyšují rozpočet a budou převedeny z úspor nečerpaných zdrojů na vědu a výzkum.

RVVI dále schválila Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na roky 2020-2022 s výhledem do roku 2026 včetně vypořádání mezirezortního připomínkového řízení bez rozporu. Návrh bude v květnu předložen vládě a celkové objemy výdajů jsou výsledně navrženy ve výši:

na rok 2020 celkem 36,97 mld. Kč,
na rok 2021 celkem 37,47 mld. Kč,
na rok 2022 celkem 38,00 mld. Kč.

V roce 2020 je objem financování v meziročním srovnání navýšen o 1 miliardu korun oproti rozpočtu schválenému na rok 2019. Za pět let přitom dochází k rekordnímu navýšení rozpočtu o 10 miliard korun z 27 miliard v roce 2015 na 37 miliard pro rok 2020. Objem roku 2021 je ponechán ve výši platného střednědobého výhledu. Pro rok 2022 navrhuje Rada navýšení výdajů oproti schválenému střednědobému výhledu na rok 2021 o 531,88 milionu korun. Během jednání s poskytovateli byly ke krytí nadpožadavků zapojeny veškeré nároky z nespotřebovaných výdajů (NNV).

V dalších bodech jednání byli členové RVVI již tradičně informováni o průběhu Implementace Metodiky 2017+. Rada pověřila předsednictvo zahájením prezentace Metodiky 2017+  v relevantních zahraničních odborných kruzích s cílem získání mezinárodní certifikace.

Radní diskutovali představu budoucnosti Evropských strukturálních a investičních fondů 2021+ pro oblast vědy a výzkumu a schválili materiál Hodnocení výsledků programů VaVaI ukončených v roce 2017.