Mimořádný projev předsedy vlády Petra Fialy

Vážení spoluobčané, dobrý večer,

využívám v tomto roce už potřetí této mimořádné příležitosti promluvit k vám prostřednictvím televizních obrazovek.

Pomalu nastává podzim, venkovní teploty se snižují a spolu s blížící se topnou sezónou mnozí z vás mohou podlehnout pochybnostem, zda nastávající zimu zvládnou.

Rád bych proto dnes osobně tyto obavy zmírnil a zároveň se na vás obrátil i s jednou důležitou prosbou.

Vláda tento týden přistoupila k mimořádnému rozhodnutí a zastropovala ceny energií pro domácnosti, pro živnostníky a malé a střední firmy. Ale také pro poskytovatele veřejných služeb, jako jsou nemocnice, školy nebo sociální ústavy. Zároveň jsme zajistili i pomoc s drahými energiemi pro velké průmyslové a energeticky náročné firmy.

Bezprostředním důvodem byl raketový nárůst cen elektřiny na konci srpna, který šokoval prakticky celou Evropu.

Jde o přímý důsledek Putinovy ekonomické války proti Západu. Zatímco na Ukrajině útočí Rusko zbraněmi, proti zbytku Evropy používá manipulaci s cenami energií. Jeho cílem je ohrozit sociální jistoty obyvatel evropských zemí, rozvrátit jejich ekonomiku, podkopat důvěru občanů ve stát a v demokracii jako takovou a postavit jednotlivé evropské země proti sobě.

Tato situace státy Evropské unie nejen šokovala, ale hlavně spojila. A díky tomu nyní společně pracujeme na tom, jak krizi co nejlépe vyřešit.

Rozhodnutí zastropovat ceny energií nebylo jednoduché. Stát musí totiž tento rozdíl v cenách doplatit distributorům energií ze státního rozpočtu. Jde řádově o více než sto miliard korun, které musíme někde získat. Nechceme si tyto peníze opět půjčit, jak to dělaly vlády před námi. Zadlužování státu je totiž jednou z příčin inflace, tedy drahoty, které rovněž nyní čelíme.

Proto chceme, aby se zastropování cen energií zaplatilo ze zvýšené dividendy plynoucí z podílu ve státem vlastněných společnostech, včetně společnosti ČEZ. A také z mimořádných zisků, které mají některé firmy profitující ze současné energetické krize a z drahoty.

Jsem přesvědčen, že zvolená hranice zastropování cen elektřiny a plynu dává každému z vás jistotu, že zvládnete tuto zimu i celou topnou sezónu. A navíc to není jediná pomoc od státu, která je vám k dispozici.

Tento týden začala masivní vládní informační kampaň, jejímž cílem je seznámit všechny, kteří by to mohli v dalších měsících potřebovat, s programem sociální pomoci, který se jmenuje Deštník proti drahotě. Jde o cílenou pomoc pro ty z vás, kteří se vlivem cen energií nebo inflace a rostoucích životních nákladů dostanou do složité ekonomické situace. Prosím vás, využijte této informační kampaně a podívejte se, zdali se zrovna vás nemůže tato pomoc týkat. Jsme v mimořádné situaci a ostych tady není na místě.

Zastropování cen energií a Deštník proti drahotě, to jsou naše dvě hlavní opatření, jak zvládnout tuto zimu s co nejmenšími obtížemi. To samo o sobě ale nezmění příčinu našich problémů, kterou je energetická závislost na Rusku.

Říkám to opakovaně a musím to zopakovat i nyní. Není žádná jednoduchá cesta. Není žádná jednoduchá cesta, jak tento problém rychle vyřešit. Změnit českou energetiku, vybudovat novou infrastrukturu, to trvá dlouhé měsíce a roky. Proto na tom usilovně pracujeme. Pracujeme na tom prakticky už od tohoto jara.

Asi už víte, že jsme zvládli pro naši republiku zajistit dostatek plynu pro případ, že Rusko dodávky zcela zastaví. Máme téměř plné zásobníky, nakoupili jsme vlastní železnou rezervu zemního plynu a minulý týden jsme v Nizozemsku otevřeli nový LNG terminál, který pokryje až třetinu naší roční spotřeby.

Zároveň intenzivně pracujeme na výstavbě nových plynovodů a ropovodů. Spustili jsme dostavbu Dukovan bez účasti Rusů a Číňanů. A urychlujeme výstavbu nových zdrojů energií, jako jsou například moderní fotovoltaické elektrárny.

Děláme, co můžeme, aby se Česká republika stala co nejdříve energeticky suverénním státem. To je jediná cesta, jak se z nebezpečí energetické krize opravdu a definitivně dostat.

Kus odpovědnosti za to, jak se nám to povede, ale leží i na každém z nás. A já bych si vás proto nyní dovolil o něco požádat.

To, že máme zajištěny zásoby plynu a že jsme zastropovali ceny energií, totiž v žádném případě neznamená, že nyní můžeme polevit. Naopak! Vláda, státní organizace, firmy, ale i domácnosti by se měly právě v následujících týdnech a měsících o to více zamýšlet nad tím, zdali s energiemi hospodaří správně, kde mohou ušetřit nebo alespoň jak s nimi neplýtvat.

Rozumné hospodaření s plynem i elektřinou ze strany každého z nás totiž bude mít tuto zimu hned tři různé, ale velmi pozitivní a potřebné efekty. Za prvé, budeme tím šetřit vlastní peníze. Za druhé, budeme šetřit i naše společné peníze ve státním rozpočtu, a tedy společně tak bojovat proti inflaci. A za třetí, budeme tak pomáhat i našemu průmyslu a celé naší ekonomice.

Chci vás poprosit, abyste právě to měli v následujících měsících na paměti a podle toho se pokusili jednat. A mohu vám slíbit, že budu důsledně trvat na tom, aby stát a jeho instituce šly příkladem.

Vážení přátelé, tento rok není a nebude jednoduchý, ale jsem přesvědčen, že nakonec vše úspěšně zvládneme.

Děkuji vám za pozornost a přeji vám příjemný nedělní večer.

Petr Fiala
předseda vlády ČR

Premiér Petr Fiala zahájil XXII. Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR

Premiér Petr Fiala na Dnech NATO v Ostravě, 17. září 2022.
Premiér Petr Fiala na Dnech NATO v Ostravě, 17. září 2022.
Předseda vlády Petr Fiala zahájil v sobotu 17. září 2022 XXII. Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Premiér ve svém projevu zdůraznil priority a kroky vlády v oblasti obrany a bezpečnosti.

„Válka na Ukrajině celé Evropě dokazuje, že svět je stále plný hrozeb. Těch tradičních, jako je dnešní ruská agrese, i těch novějších, jako jsou různé hybridní útoky. Nikdy se to nezmění, takže záruky, které nám NATO poskytuje, budou neustále potřeba. Na světě není silnější vojensko-politické spojenectví, které by svým členům garantovalo takovou bezpečnost, jakou si dnes užíváme my,“ řekl Petr Fiala při zahájení.

Premiér se také setkal se zástupci českého obranného průmyslu a prohlédl si i prezentaci modernizace Armády ČR.

„Návrat války do Evropy nám také znovu naléhavě připomíná, že naše bezpečnost není samozřejmá a že ani není zadarmo; že je nutné do ní promyšleně investovat a aktivně se o ni starat. To se týká financování obrany, které Česká republika konečně významně navyšuje, ale také vzdělávání obyvatel a posilování vnitřní bezpečnosti,“ uvedl na závěr své řeči premiér Fiala.

Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil Armády ČR jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Jejím hlavním cílem je prezentovat široké veřejnosti co nejpestřejší škálu prostředků, kterými disponuje Česká republika a její spojenci na poli zajišťování bezpečnosti. Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil Armády ČR jako jedna z mála akcí v Evropě nabízí koncept speciálního partnerského státu pro jedinečnou prezentaci vybrané země, jež na akci může v mimořádném rozsahu představit své ozbrojené síly, bezpečnostní složky a produkty firem působících v obranném a bezpečnostním průmyslu. Polsko bylo v roce 2014 první zemí, jež se ujala role speciálního partnerského státu. Následovalo Švédsko v roce 2015, Německo (2016), Slovensko (2017). Při 100. výročí založení samostatného Československa a jeho ozbrojených sil se v roce 2018 role partnerského státu ujaly Spojené státy americké, které ke vzniku našeho státu značně přispěly. Následovalo Rumunsko v roce 2019. Vzhledem k mimořádným protipandemickým opatřením se partnerským státem 20. ročníku stala v roce 2020 Česká republika. Při 20. výročí Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil Armády ČR se role speciálního partnerského státu ujalo podruhé Švédsko. Partnerem letošního ročníku je NATO.

Vláda schválila podporu velkoodběratelům energií postiženým vysokými cenami, prodloužit chce i nižší spotřební daň na naftu

Tisková konference po jednání vlády, 14. září 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 14. září 2022.
Vláda Petra Fialy na jednání ve středu 14. září 2022 projednala podmínky pomoci velkoodběratelům elektřiny a plynu s dopady aktuálních vysokých cen energií. Schválila také návrh na prodloužení snížené spotřební daně na naftu, odměny a náhrady škod vzniklých jednotkám zasahujícím při požáru v národním parku České Švýcarsko a také navýšení státního příspěvku na zaměstnávání hendikepovaných osob.

Dotační program na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen má pomoci firmám ze sektoru zemědělství, lesnictví, rybářství, těžby a dobývání a zpracovatelského průmyslu, které se prokáží smlouvou o dodávkách plynu s roční spotřebou vyšší než 630 MWh nebo v případě elektřiny jsou napojené na vysoké či velmi vysoké napětí, nacházejí se v provozní ztrátě a alespoň padesát procent této ztráty je způsobeno zvýšením nákladů na zemní plyn a elektřinu spojených s ruskou agresí na Ukrajině.

„Firmy, to znamená, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci už od 1. listopadu čerpat podporu v celkové výši 30 miliard korun v rámci dočasného krizového rámce. Plánujeme dalších třicet miliard korun, které budou vycházet z návrhu evropského nařízení o krizových opatřeních pro snížení vysokých cen energií, které jsme navrhli a vypracovali společně s Evropskou komisí a dalšími členskými státy a které bylo dnes ohlášeno předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

„To znamená, že malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování oznámené v pondělí, tedy ty, které jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí, budou moci podle aktuálního návrhu čerpat pomoc až ve výši osmdesáti procent průměrné spotřeby za posledních pět let. My toto nařízení budeme v České republice implementovat bezprostředně po jeho předpokládaném schválení Radou Evropské unie 30. září,“ doplnil předseda vlády.

Dnes schválený dotační program doplní v pondělí vládou schválený balíček opatření na pomoc s vysokými cenami energií domácnostem, malým firmám a živnostníkům, organizacím z veřejného sektoru a dalším maloodběratelům ve formě zastropování cen silové elektřiny na šesti korunách a plynu na třech korunách za kilowatthodinu.

Vláda schválila také návrh novely zákona o spotřebních daních, kterou chce prodloužit snížení sazby spotřební daně na naftu o 1,50 koruny na litr i po 30. září, a to až do konce roku 2023. Důvodem je přetrvávající vysoká cena nafty, která je kvůli své strategické důležitosti v současné době průměrně o 5,50 koruny na litr vyšší než cena benzínu, a také fakt, že sníženou sazbu na minimální úrovni stanovené Evropskou unií využívají i okolní státy, což by znevýhodňovalo české dopravce. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva financí.

Vláda odsouhlasila také uvolnění více než 225,3 milionu korun z vládní rozpočtové rezervy na pokrytí mimořádných výdajů vzniklých v souvislosti s požárem v národním parku České Švýcarsko. Peníze budou použity na zaplacení přesčasů a odměn pro zasahující hasiče a policisty, ale také na úhradu spotřebovaných pohonných hmot či na obnovu techniky a vybavení zničených během náročného zásahu, který trval rekordních 21 dnů. Více než 68 milionů korun půjde formou zvláštního dotačního titulu Ministerstva vnitra i jednotkám dobrovolných hasičů, peníze na úhradu vzniklých nákladů dostanou i Ústecký kraj, hlavní město Praha a Správa státních hmotných rezerv. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kabinet schválil i nové nařízení vlády o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, kterým došlo ke zvýšení maximální částky příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce ze stávajících 13 600 korun na 14 200 korun. Navýšení o 600 korun má zabránit nežádoucímu snižování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, které mají ztíženou možnost uplatnění na trhu práce, a pomoci zachovat dosavadní pracovní místa. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda také zahájila debatu nad podobou státního rozpočtu pro rok 2023. Diskusi dnes přerušila, aby bylo možné do návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 zapracovat i dopady aktuálně navržených opatření na pomoc s vysokými cenami energií. Návrh zákona kabinet projedná do konce září tak, aby ho mohl v zákonem stanoveném termínu postoupit Poslanecké sněmovně.

Na programu jednání kabinetu byl rovněž návrh na jmenování osmi nových členů a členek Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Nové složení poradního orgánu vlády naleznete v tiskové zprávě.

Kompletní výsledky jednání vlády jsou k dispozici na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-14–zari-2022-199204/.

Tripartita se věnovala návrhu státního rozpočtu a energetické situaci

Tisková konference po konci jednání tripartity, 13. září 2022.
Tisková konference po konci jednání tripartity, 13. září 2022.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v úterý 13. září 2022 sešli na pátém letošním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Sociální partneři se věnovali návrhu státního rozpočtu na nadcházející rok, aktuální situaci s energiemi nebo velkým dopravním stavbám.

Zástupci vlády na jednání tripartity představili sociálním partnerům podrobně kroky, které vláda přijala anebo plánuje přijmout ke zmírnění dopadů aktuálních vysokých cen energií pro domácnosti, drobné podnikatele, veřejný sektor i velkoodběratele. Vláda ujistila zástupce zaměstnanců i zaměstnavatelů, že Česká republika je v rámci současných možností limitovaných nevyzpytatelným chováním Ruska v energetické válce proti západním zemím připravena nadcházející zimní sezónu zvládnout a podpořit všechny občany i firmy, aby se se současnou situací dokázali vyrovnat.

Dalším důležitým bodem jednání byl návrh státního rozpočtu na rok 2023 a informace o aktuální ekonomické situaci. Ministerstvo financí připravilo návrh státního rozpočtu na rok 2023 s příjmy ve výši 1 749,5 miliardy korun a výdaji ve výši 2 019,5 miliardy korun. Odhadovaný schodek státního rozpočtu by tak příští rok mohl dosáhnout 270 miliard. Ve srovnání se schváleným státním rozpočtem pro rok 2022 tak navržený rozpočet 2023 pracuje s příjmy vyššími o 136,3 miliardy, výdaji vyššími o 126,3 miliardy a nižším odhadovaným schodkem o 10 miliard korun. Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 miliardy korun vyšší odhadované příjmy z DPH.

Dalším tématem byl přehled přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 milionů korun. Vláda informovala sociální partnery, že termíny předpokládaného zahájení jednotlivých staveb závisí primárně na získání pravomocného stavebního povolení a úspěšném dokončení procesu výběru zhotovitele. Stavitelství je ohrožováno finančně ekonomickým vývojem spojeným s růstem cen energií, materiálu a růstem ceny práce.

Pracovní týmy tripartity i regionální a hospodářské a sociální rady se schází k pravidelným jednáním. V minulém týdnu zasedala tripartita Jihomoravského kraje, Libereckého kraje, včera se jednalo v Olomouckém kraji, Ústeckém kraji a v příštím týdnu proběhne jednání Hospodářské a sociální rady Zlínského kraje. Společné zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR s regionálními tripartitami se uskuteční v roce 2023.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční 14. listopadu v 16.00.

Projev předsedy vlády Petra Fialy v Senátu k národnímu řešení energetické krize

Projev předsedy vlády Petra Fialy v Senátu k národnímu řešení energetické krize, 13. září 2022.
Projev předsedy vlády Petra Fialy v Senátu k národnímu řešení energetické krize, 13. září 2022.
Předseda vlády Petr Fiala vystoupil v úterý 13. září 2022 v Senátu s projevem k cenám energií a představení kroků vlády v této oblasti.

Děkuji, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení senátoři. Dnešní jednání Senátu je věnováno cenám energií a představení kroků vlády v této oblasti. Kromě mě potom tady s konkrétními opatřeními, o kterých budete mít možnost diskutovat, vystoupí i příslušní páni ministři. A přiblíží v detailech ta jednotlivá opatření podle svých resortů. Já bych na úvod rád popsal, kde se nyní z pohledu energetiky nacházíme, co jsme již udělali k posílení naší energetické bezpečnosti a co je ještě potřeba udělat. Nemusím připomínat, že poté, co Rusko vojensky zaútočilo na Ukrajinu a začalo využívat energetiku jako ekonomickou zbraň proti Západu, a to je prostě fakt a to je realita, kterou musíme ve svých úvahách zohlednit – Rusko využívá energetiku jako zbraň, se kterou vede válku proti Západu. Tak poté, co se toto všechno odehrálo, bylo jasné, že se musíme věnovat dvěma klíčovým problémům. Za prvé samotnému nedostatku energetických surovin, zejména plynu. A za druhé jejich vysoké ceně.

Ale už teď zdůrazňuji, že nešlo jenom, při tom, čemu vláda musela čelit a čemu čelí Česká republika jako celek, o ceny, ale šlo i o to, abychom vůbec měli dostatek energetických surovin, hlavně plynu. Na jaře totiž reálně hrozilo, že Česká republika bude v zimě bez plynu. Kontakty s neruskými dodavateli plynu, které tu v minulosti byly, skončily během vlády hnutí ANO a Česká republika byla plně závislá na ruských dodávkách. Ta naše závislost na ruském plynu překračuje, nebo tehdy překračovala 97 %. Zásobníky byly naplněné jenom z malé části a neexistovala legislativa, která by nutila dodavatele energií tyto zásobníky průběžně plnit. Za tři měsíce jsme pro posílení energetické bezpečnosti naší země udělali více než předcházející dvě vlády hnutí ANO za osm let.

Co jsme udělali? Zajistili jsme LNG terminál pro neruské dodávky plynu, který pokryje třetinu naší roční spotřeby. Terminál jsme otevřeli minulý týden a dorazil k němu první tanker s plynem. Přijali jsme novelu energetického zákona, která donutila distributory a vlastníky plynových zásobníků k tomu, aby je začali naplňovat a začali je naplňovat rychle. Tím jsme dosáhli toho, že k dnešnímu dni jsou zásobníky plné zhruba z 85 %, což znamená zhruba tři miliardy kubíků plynu, tedy třetinu naší roční spotřeby.

Chystáme se samozřejmě i na budoucnost, na další období. Proto jsme udělali i další kroky, které souvisí s naší energetickou bezpečností do budoucna. Spustili jsme tendr na dostavbu Dukovan. Tady děláme také kroky k tomu, abychom maximálně urychlili a nezdrželi nikde výstavbu nebo dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Minulý týden jsem měl například jednání s hejtmanem Vysočiny, panem Schrekem. Byl u toho pan předseda Senátu Miloš Vystrčil, odpovědní ministři a řešili jsme možnosti úpravy legislativy pro rychlejší dostavbu Dukovan a také opatření k zabránění negativních dopadů stavby na obyvatele. Čili vidíte, že i v tomto směru se ty věci posunují dopředu.
To, co je důležité ale konstatovat teď aktuálně, protože my musíme souběžně v energetice řešit krátkodobé cíle nebo naplňovat krátkodobé cíle a zabývat se i těmi středně a dlouhodobými. Dukovany jsou samozřejmě ten středně a dlouhodobý cíl. Ale pokud jde o tu krátkodobou aktuální situaci, tak skutečně mohu konstatovat, že plyn na zimu po všech těch krocích, které jsme včas udělali, máme zajištěný. A to je důležitá zpráva pro obyvatelstvo i pro firmy. Samozřejmě platí, že čím více budeme šetřit, tak tím déle nám vydrží, ať už situace bude jakákoliv v Evropě i s dodávkami plynu do Evropy a ať už bude Vladimír Putin dělat cokoliv. Čím více budeme šetřit, tím prostě budeme mít ten plyn déle k dispozici.

To samozřejmě neznamená, že se mají snižovat teploty na nějaké absurdní stupně a že někdo má doma mrznout, ale znamená to, že musíme s energiemi hospodárněji nakládat. A v tom máme značné rezervy. I když právě ta situace, která už je teď, ve spotřebě plynu ve srovnání s loňským rokem vede k přirozeným úsporám. A to je dobře.
Tedy pro nadcházející sezónu jsme splnili ten klíčový úkol, který byl skutečně dramatický, respektive hrozil vážnými následky, a to je, že jsme zajistili dostatek plynu. Nyní pracujeme na druhém úkolu a to je, jak zajistit dostupné ceny těch energií. Jsme si vědomi toho a nebereme to vůbec na lehkou váhu, že řada lidí se kvůli nárůstům cen energií dostává do finančních problémů. Proto jsme také připravili celý systém základní a cílené pomoci, který je shrnut v tom vládním deštníku proti drahotě.

Já jenom, kdo to nezaznamenal, tak připomínám, že podle nezávislých hodnocení několika mezinárodních organizací – IFIS, BREGA a další a další – jsme zhruba na čtvrtém místě mezi evropskými státy v pomoci občanům a to určitě je něco zcela jiného, než co slyšíme od opozice. Já si dovolím některé klíčové parametry tohoto systému znovu představit, protože to souvisí s energiemi naprosto úzce a každý by měl vědět, na co má nárok, co dostane automaticky, o co naopak třeba musí žádat v případě, že se ocitne v těžké životní situaci.

Základní složkou pomoci v letošním roce je takzvaný úsporný tarif a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, tedy ta opatření, která vláda schválila na konci srpna. Na kompenzace v podobě úsporného tarifu mají nárok všechny domácnosti, na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje mají nárok jak domácnosti, tak také firmy. Čili je to i pomoc podnikatelům. Domácnosti tak už letos dostanou v průměru čtyři tisíce korun. Samozřejmě ta konkrétní výše závisí na několika věcech, ale hlavně tedy závisí na spotřebě konkrétní domácnosti.

Co je důležité – o tuto podporu ze strany státu nebo tuto pomoc není třeba žádat. Ta bude automaticky promítnuta do záloh. Dalším tím nástrojem je cílenější podpora a ta už směřuje přímo k ohroženým skupinám obyvatel. Pro rodiny s dětmi jsme připravili jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun. O ten již požádalo 590 tisíc rodičů na 916 tisíc dětí. A na dalších 260 tisíc dětí byl vyplacen automaticky, protože nemuseli žádat ti, kteří jako rodiče čerpají přídavky. Takže 260 tisíc dětí automaticky, 916 tisíc na základě žádosti.

Je to mimochodem poprvé – a to bych chtěl také zvýraznit a přiblížit to určitě může pan místopředseda vlády Marian Jurečka – je to poprvé, kdy byl vytvořen jednoduchý a funkční systém, díky kterému lidé prostřednictvím mobilu mohou požádat o pomoc. Systém propojí databáze, ověří, zda má žadatel na dávku nárok, a pokud ano, dávku zanedlouho pošle. Toto je příklad digitalizace státu. Toto je digitalizace státu v praxi.

Pro seniory, na které bezesporu také dopadají rostoucí ceny, jsme v rámci tří valorizací penzí vyčlenili dostatek peněz v rozpočtu. Důchody tak letos průměrně vzrostly o 2 500 korun. Průměrně. A jenom připomínám – netýká se to navyšování a ty valorizace jenom starobních důchodů. Týkají se všech, kteří pobírají nějakou formu důchodu penze.

Kromě tohoto typu pomoci jsou zde další cílené pomoci, o které je potřeba samozřejmě žádat. A to má své dobré důvody. Nejznámějším nebo nejvýznamnějším je takzvaný příspěvek na bydlení, který je v tomto případě z hlediska cen energií a zvýšených nákladů, kterým teď domácnosti čelí naprosto klíčový. A ten příspěvek na bydlení drtivé většině žadatelů zaručí, že nebudou za bydlení platit více než 30 % ze svých příjmů, s výjimkou Prahy, kde to je 35 %. U tohoto příspěvku na bydlení jsme zjednodušili výrazně nebo tento příspěvek na bydlení jsme výrazně zjednodušili. Jednou jsme již také zvýšili normativy. Tyto normativy slouží jako ochrana proti zneužívání, respektive pro to, aby ten příspěvek nedostal někdo, kdo ho opravdu nepotřebuje. A připravujeme druhé navýšení normativů ještě v letošním roce.

Ale to, co je důležité: 70 % žadatelů není tímto limitem vůbec nijak zasaženo. Vůbec nijak zasaženo. Sedmdesát procent žadatelů se na strop těch normativů nedostane. A ten příspěvek není malý. A kdo to říká, tak neví, o čem mluví. Jestli prostě čtyřčlenné rodině se může dostat měsíční pomoci od státu až 20 tisíc korun, tak to opravdu nelze považovat za malou pomoc ze strany státu. Když říkám, že 70 % žadatelů se vůbec nedostane k těm normativům, tak k tomu musím přidat, že minulý rok ještě omezoval ten normativ 50 % žadatelů. To znamená, že ta naše úprava je opravdu účinná a lidem pomáhá a funguje to.

To, co jsem tady popsal, tedy nějaká kombinace základní pomoci a cílené pomoci, by mělo ochránit naprostou většinu občanů před pádem do existenční nouze. Pokud by se přesto ještě někdo dostal navzdory tarifu, příspěvku na bydlení, všem těmto opatřením do těžké životní situace, pak v rámci pomoci v hmotné nouzi se mu může dostat další podpory ze státu – doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na živobytí atd. Prostě platí to, co jsme říkali. Nenecháme nikoho padnout. A kdo se dostane do existenčních potíží, vytvořili jsme tu robustní systém, který dokáže těm lidem pomoci.

Toto všechno jsme připravovali a chystali s vědomím toho, co se děje na trhu s energiemi, jaké jsou ceny, jaké jsou očekávané ceny. A všechno toto platilo do poloviny srpna. A tam naše vláda na ceny, které platily, a na situaci v energetice s cenami energií do poloviny srpna připravila všechna tato opatření. Na konci srpna se ale stalo něco, co nikdo nečekal. Nikdo z těch expertů na energetiku, nikdo z těch, kdo sledují, co se děje v oblasti energetiky, kdy došlo k náhlému skokovému bezprecedentnímu nárůstu ceny elektrické energie, kdy v několika dnech dosáhla cena na burze 700, 800, 1 000, a dokonce v jednom případě i 1 300 eur za MWh. Na tuto cenu žádná opatření ani České republiky, ani dalších členských států nestačila. A na to, co se stalo na konci srpna, jsme začali bezprostředně, okamžitě a včas reagovat a připravovat opatření, která něco udělají proti takto vysokým cenám.

Jsme předsednická země Evropské unie, využili jsme toho. Pan ministr Jozef Síkela svolal mimořádnou radu ministrů pro energetiku, která minulý pátek schválila jasné zadání Evropské komisi, která tento týden přijde s konkrétními opatřeními. První návrhy by měly být už brzy představeny. A to politické zadání a ten cíl, který tohle všechno má, byl evropskými zeměmi v rámci Rady Komisi zadán.

Tady musím říct, že ještě v červenci by byl takovýto výsledek Rady nepředstavitelný. Ještě před několika týdny řada evropských zemí žádné evropské řešení nechtěla, žádný zásah do trhu s energiemi nepřipouštěla, žádnou změnu systému, jakým se stanovují ceny elektrické energie řada evropských zemí vůbec nechtěla připustit. Tato situace se změnila. Změnila se i díky našemu přesvědčování, ale změnila i kvůli tomu, co se odehrává s cenami.

A názor změnila nejen řada evropských zemí, ale do jisté míry i Evropská komise. Protože my sice pracujeme na evropském řešení a podle mého názoru to, co se podařilo panu ministrovi Síkelovi a jeho resortním kolegům z dalších evropských zemí připravit a na čem se dokázali shodnout, je dobrá cesta. Ale protože my nevíme, jaká ta opatření budou mít dopad na koncovou cenu elektrické energie – vidíte ale, že už ten úmysl něco dělat, slovní intervence a další nástroje, které se běžně v byznyse používají, tak tady vlastně taky fungují a do jisté míry tu cenu tlačí dolů.

Ale protože nevíme, jak to ve výsledku dopadne, a neví to nikdo, tak jsme přistoupili k přípravě národních formy zastropování ceny elektřiny a plynu. V extrémně krátkém čase jsme ve spolupráci státu a státních organizací, ale také soukromého sektoru – to je potřeba říci – připravili novelu energetického zákona, která umožní vládě zastropovat cenu energií pro konečného spotřebitele. Tuto novelu jsme včera schválili.

V pátek bude projednána v Poslanecké sněmovně a já budu rád, když ji příští týden projedná i Senát. Jakmile ta novela vyjde ve Sbírce zákonů –jenom připomínám, jde tu skutečně o dny – vláda může schválit příslušné nařízení, kterým opravdu dosáhneme toho efektu, o kterém tady mluvím, který tady ještě připomenu.

Tedy to, co je podstatné, je, že vláda stanoví cenu silové elektřiny pro koncového spotřebitele na úrovni 6 korun včetně DPH, což způsobí, že ta konečná cena elektřiny se bude pohybovat mezi 7 až 9 korunami za kWh v závislosti na tarifu a velikosti jističe, který zákazník využívá. Šest korun včetně DPH silová elektřina pro koncové spotřebitele. Pro srovnání, kdybychom nepřistoupili k žádným opatřením tohoto typu, cena pro spotřebitele by se příští rok pohybovala někde kolem 16 korun.
Plyn zastropujeme na ceně 3 koruny za kWh. Cena je stanovena tak, aby náklady na topení srovnatelné nemovitosti byly zhruba stejné bez ohledu na to, jestli se vytápí elektřinou, nebo se vytápí plynem. To má zase svoje další důvody, které souvisejí s tím, že se současně musí dbát na to, abychom nezpůsobili nedostatek něčeho, neočekávané chování.

Kdybych to měl převést do nějakých příkladů, rodina, která elektřinou svítí a topí, ušetří díky zastropování 111 tisíc korun za rok, což je více než 9 tisíc korun měsíčně. Rodina, která topí plynem, ušetří ročně více než 90 tisíc korun, to je 7 500 korun na měsíc. Úplně jednoduše, lidsky, tohle opatření vlády znamená, že nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil dosud. Prostě nebude. Je tam jasný strop a je tam jasná garance. Je tam jasně stanoveno maximum toho, na co se ta cena může dostat. To jsou domácnosti.

Současně mohu ubezpečit i poskytovatele veřejných služeb, že i pro ně vláda zajistí dostatek elektrické energie za ceny odpovídající cenám pro občany. Mluvím o krajích, obcích, nemocnicích, školách, kritické infrastruktuře bez ohledu na to, kdo ji vlastní. Pokud je to poskytovatel veřejné služby, bude pro něj platit to, co jsem řekl. Včetně toho, že vláda zajistí dostatek, nejenom tu cenu, ale zajistí i to, že tyto organizace a instituce budou tu energii mít. Jak víte, pro řadu nemocnic, krajů, obcí je dnes v podstatě nemožné si tu energii koupit. My zajistíme, že to možné bude, že to bude za tuto cenu. Pokud spadají mezi maloodběratele, jsou na síti nízkého napětí, tak jim ta cena klesne na cenový strop. Pokud dodavatele na příští rok zajištěného nemají, bude jim elektřina poskytnuta prostřednictvím státem určeného dodavatele za zastropovanou cenu. To je ten princip toho státního obchodníka.

Nějaká podobná opatření připravujeme ve spolupráci se zástupci podnikatelů i pro sektor průmyslu. Tam jsou ta konkrétní opatření, to je potřeba říct, musíme o tom mluvit, mnohem složitější jak z pohledu správného nastavení legislativních dopadů, pravidel mezinárodního obchodu i z hlediska náročnosti finanční. Ale na nejbližším jednání vlády bychom měli schvalovat i pomoc pro oblast průmyslu, tedy pro oblast těch velkých podniků. Určitě konkrétně o tom bude mluvit pan ministr Jozef Síkela.
Toto je, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, nějaká základní zpráva o tom, co vláda dosud stihla v oblasti cen energií udělat v tomto velmi komplikovaném roce. Musím říct, že to jsou všechno krizová opatření, kterými reagujeme na bezprostřední vývoj situace. Ale je jasné, vracím se znovu k tomu, co jsem tady zmínil na začátku svého vystoupení, že vedle těch krátkodobých opatření musíme pracovat i na těch dlouhodobých. Musí se změnit naše energetika tak, že Česká republika bude mnohem víc energeticky zabezpečena, mnohem víc energeticky suverénní. Bude to země, která bude mít dostatek energie z širokého spektra zdrojů. Tyto energie budou za dostupné ceny.

My tady paralelně připravujeme několik střednědobých opatření. Už jsem zmínil dostavbu jaderných zdrojů. To je pro nás klíčová věc. Je to naprosto zásadní z hlediska naší energetické bezpečnosti, energetické budoucnosti, z hlediska našeho energetického mixu. Jsme země, která nemá z hlediska obnovitelných zdrojů úplně ty nejpříznivější podmínky ve srovnání s jinými zeměmi. Jádro je něco, na co musíme nebo co musíme rozvíjet. Budeme to dělat.

Považuji za velký úspěch české diplomacie, českého předsednictví, že se nám podařilo prosadit jádro do té tzv. taxonomie. Bylo to velmi složité vyjednávání, prakticky od nástupu naší vlády. Řadu těch jednání jsem vedl osobně. Řadu vedl Jozef Síkela, další mu pomáhali. Někteří naši europoslanci. Ve výsledku jsme dosáhli toho, co jsme opravdu chtěli. Myslím si, že to je důležité.

Ale to nestačí. Musíme co nejvíc ulehčit a urychlit výstavbu nových zdrojů energie, jakými jsou třeba fotovoltaiky na střechách. Pokud jde o plyn, musíme pracovat na vybudování dalších přepravních kapacit z bezpečných zemí. To znamená například rozhýbat předchozími vládami opuštěný projekt Stork II, tedy plynovod z Polska. Pokud jste sledovali zprávy, víte, že Slovensko ty práce nepřerušilo, po čtyřech letech minulý měsíc nebo před několika dny to svoje propojení otevřeli.

Samozřejmě pracujeme i na získání kapacity v dalších LNG terminálech. Nejenom ten v Holandsku, který jsem měl možnost otevírat minulý týden, kde, jak jsem říkal, máme kapacitu, která pokryje třetinu roční spotřeby plynu v České republice. Musíme mít další zásoby a další možnosti.

Jednáme s Německem a s Polskem o tom, abychom měli kapacitu v LNG terminálech i tam. To jsou totiž země, ze kterých můžeme plynovody ten plyn dostat do České republiky. Proto Nizozemsko, Polsko, Německo. Samozřejmě, že vybudování LNG terminálu, rozšíření LNG terminálu, to jsou věci, které trvají měsíce nebo roky. Ten nizozemský měl tu výhodu, že plyn můžeme čerpat už teď. Proto jsme potřebovali toto rozhodnutí na tuto zimu. Proto jsem už na jaře začal jednat s nizozemským premiérem, proto pan ministr Síkela intenzivně jednal s těmi všemi partnery. Proto jsme využili společnosti ČEZ, abychom tu kapacitu teď hned získali, protože ji potřebujeme pro tuto zimu. Ty další projekty jsou samozřejmě na další, za dva roky a tak dále. Ale i na těch musíme pracovat.

Samozřejmě když mluvím o střednědobých cílech, jde i o to, že bychom měli přistoupit k transformaci společnosti ČEZ tak, abychom získali kontrolu nad hlavními zdroji výroby elektrické energie v naší zemi. To není jednoduchá operace. Není pravda, že stačí udělat jedno rozhodnutí a máme to z měsíce na měsíc. Urychlili jsme ty práce. Troufám si říct, že příští rok by celá ta věc měla být úspěně dokončena.

Jsem přesvědčen, že musíme začít přistupovat k naší energetické bezpečnosti jinak než dosud. Stát musí mít větší vliv na energetickou kritickou infrastrukturu, na energetickou infrastrukturu vůbec. To se jednoznačně ukazuje za této situace. Když to srovnám s jinými zeměmi, Česká republika v důsledku těch minulých rozhodnutí je extrémně energeticky nezabezpečena. To se projevuje v řadě věcí. Takto to nemůže jít dál. Tuto situaci musíme rychle a důsledně změnit.

Ono se ukazuje i to, že energie je považována společností za něco jako veřejný statek. Občané očekávají do státu, že jim energie zajistí a že je zajistí i v cenách, které jsou přijatelné. To je i jedno z poučení pro celou Evropu, pro řadu evropských zemí z této mimořádné krize. Krize, která je ale dominantně způsobena ruskou válkou na Ukrajině, tím, že Vladimir Putin vede ekonomickou válku prostřednictvím cen energií se západními demokratickými zeměmi.

Závěrem – už dám prostor svým kolegům – bych tady chtěl zmínit tři hrozby, s nimiž se jako vláda od počátku našeho mandátu potýkáme, které souvisí s tím, o čem tady mluvíme. Myslím si, že je správné, aby tyto hrozby zazněly, aby to ode mě zaznělo i na půdě horní komory českého parlamentu.

Tou první hrozbou je zadlužování naší země a s tím související inflace. Zdědili jsme prudce rostoucí dluh, ale také plán na obrovský schodek, který jsme se snažili, nejenom snažili, taky jsme to udělali, my jsme ho hned na začátku naší vlády zredukovali. Bohužel to všechno, o čem tady hovořím, znamená další a další výdaje. Chci jenom zdůraznit, že přes to všechno, že jsme si vědomi toho, co musíme udělat, jsme si vědomi, v jaké jsme kritické situaci, jsme si vědomi toho, že to jsou důsledky války nedaleko od nás, že to jsou důsledky obrovské krize, které teď Evropa čelí, že musíme reagovat. Musíme reagovat i opatřeními, která jsem popsal. Přesto chci zdůraznit, že máme stále na paměti, že zadlužování státu je problém. Že to má svoje limity, že nemůžeme dopustit situaci, kdy náklady státu budou tak vysoké, že se nám to v dalších letech vrátí ve spoustě negativních jevů, včetně rostoucí inflace.

Proto na úhradu těch mimořádných výdajů, které bude stát to, co jsem tu popsal, připravujeme také mimořádné příjmy. Využijeme veškeré dividendy ze státních podniků, které využít můžeme, přicházíme s konceptem válečné daně z mimořádných zisků, plánujeme využít příjmy z emisních povolenek, které jsou vyšší, než se původně plánovalo.

Druhou hrozbou, a to chci, aby taky v Senátu zaznělo, je kritika populistické a extremistické opozice za každou cenu. To není hrozba pro vládu. To není hrozba pro vládu. Ta disponuje bezpečnou většinou ve Sněmovně. Ale je to hrozba pro atmosféru v zemi. Nacházíme se pravděpodobně uprostřed nejkritičtější éry od vzniku moderní samostatné České republiky. Často v zemích, vidíme to i v některých zemích v Evropě, dochází k utlumení politických půtek a ke spolupráci politické reprezentace s cílem vyřešit ty základní problémy. Ale jak vidíte, v naší zemi se, říkám bohužel, nic takového neděje. Musím říct, že to je k naší společné škodě.

Třetí hrozbou, tu chci také jasně pojmenovat, ta je vážná, jsou aktivity proruských sil, které po určitém počátečním útlumu opět zvedají hlavu a snaží se zneužít problémy, kterým nyní čelíme, k destabilizaci demokratického systému, k otřesení důvěry části občanů vůči demokracii, svobodě, Západu a hodnotám, které sdílíme obecně. To je třeba pojmenovat. Nejenom pojmenovat. Ale je odpovědností nás všech demokratických politiků umět tomu důrazně, správně a včas se postavit. Děkuji za pozornost.

Petr Fiala
předseda vlády

13. září 2022: Zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, TK v 15.30 hod.

V úterý 13. září 2022 proběhne od 14.00 hodin na Úřadu vlády 166. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterého se kromě předsedy vlády Petra Fialy zúčastní také další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.

Termín

13. září 2022

Místo

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1

Časový harmonogram

13.55 – fototermín před začátkem jednání
14.00 – začátek jednání tripartity
15.30 – tisková konference (čas bude případně upřesněn dle průběhu jednání)

Program jednání tripartity

  • Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2023, Informace o aktuální ekonomické situaci a výhledu hospodaření státního rozpočtu v roce 2022
    Podkladový materiál MF
  • Přehled vládou schválených a připravovaných opatření v oblasti energetiky a vyrovnání se s ekonomickými dopady války na Ukrajině
    Podkladový materiál MPO ve spolupráci s ostatními resorty
  • Přehled přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 mil. Kč
    Podkladový materiál MD
  • Aktualizace Akčního plánu strategie RE:START
    Podkladový materiál MMR

Akreditace

Pro účast na fototermínu a tiskové konferenci na Úřadu vlády ČR je nutná akreditace. Více informací na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/akreditace-pro-media-126100/Podmínkou účasti na tiskové konferenci je společenský oděv.

 

Odbor komunikace Úřadu vlády ČR
e-mail: tiskove@vlada.cz
telefon: 22400 2058/2059/2596/2625
www.vlada.cz | twitter.com/strakovka | facebook.com/uradvlady

Vláda představila pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro všechny maloodběratele

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 12. září 2022.
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 12. září 2022.
Vláda Petra Fialy předloží do Parlamentu návrh novel energetického zákona a zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, které jí umožní nařízením zastropovat ceny silové elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky a podnikatele. Na podobě legislativní předlohy i na výši zastropovaných cen se shodla na mimořádném jednání v pondělí 12. září 2022.

Návrh novely energetického zákona a zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, který chce vláda projednat v Parlamentu ve stavu legislativní nouze, má dát vládě zmocnění prostřednictvím nařízení vlády stanovovat mimo jiné ceny elektřiny nebo plynu a v krajním případě ukládat povinnost výroby nebo dodávky elektřiny nebo plynu, ukládat povinnost nabídky elektřiny nebo plynu nebo limitovat obchodování s elektřinou nebo plynem. K tomu má sloužit nový institut mimořádné tržní situace, která nastane například za situace, kdy dojde nebo mohlo by dojít ve velmi krátké době k několikanásobnému růstu ceny u položky, která se zásadním způsobem podílí na nezbytných výdajích jedince, případně domácnosti.

„Dnes jsme rozhodli o národním řešení současných vysokých cen energií, které koncem srpna vystoupaly do neakceptovatelných výšek. Proto jsme se rozhodli učinit následující kroky: Zastropujeme cenu silové elektřiny včetně DPH na šesti korunách a cenu plynu na třech korunách včetně DPH za kilowatthodinu. Toto zastropování platí pro domácnosti, živnostníky i pro podnikatele, pro ty, kteří jsou bráni jako maloodběratelé,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala s tím, že pokles záloh všichni odběratelé pocítí už během listopadu.

Za stejnou cenu budou energie nakupovat i poskytovatelé veřejné služby – například samosprávy, školy, nemocnice, ústavy sociální péče. Energie jim bude dodávat státem určený dodavatel. „Připravujeme také řešení pro průmysl. Toto řešení představíme ve středu po jednání se zástupci podnikatelských svazů a s ohledem na souběžně připravované evropské řešení,“ doplnil premiér Fiala. Další podrobnosti naleznete v prezentaci.

Na úhradu nákladů plánuje vláda využít zvýšenou dividendu státních podniků, nově zavedenou válečnou daň, která má dočasně zdanit sektory, které kvůli současné situaci s cenami energií a paliv vykazují nepřiměřené zisky, a také přebytky výnosů z prodeje emisních povolenek.

Vláda s ohledem na nově přijaté kroky rozhodla také o změně předchozího nařízení vlády o příspěvku na úhradu nákladů za energie, kterým byl zaveden tzv. úsporný tarif. Vláda se rozhodla zrušit povinnost dodavatelů energií zaslat do konce září zákazníkům nové rozpisy záloh na energie, protože po zastropování cen budou muset dodavatelé zálohy opět přepočítat tak, aby odpovídaly novým maximálním cenám.

Výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-12-zari-2022-199130/.

Premiér Petr Fiala jednal s ministrem obrany USA Lloydem Austinem

Premiér Petr Fiala se ve Strakově akademii setkal s ministrem obrany USA Lloydem Austinem, 9. září 2022.
Premiér Petr Fiala se ve Strakově akademii setkal s ministrem obrany USA Lloydem Austinem, 9. září 2022.
Předseda vlády Petr Fiala přijal v pátek 9. září ve Strakově akademii ministra obrany USA Lloyda Austina, který je na návštěvě České republiky. Tématem jednání byla především bezpečnostní situace v Evropě v souvislosti s válkou na Ukrajině a česko-americká spolupráce. Kromě toho se schůzka týkala i modernizace české armády.

Hlavním tématem jednání byla další česko-americká spolupráce a modernizace české armády. „Americký ministr obrany Lloyd Austin ocenil, že Česká republika pomáhá Ukrajině v jejím boji s ruským agresorem. Je důležité, že členské státy NATO jsou naprosto jednotné a připravené bránit Evropu,“ řekl premiér Petr Fiala. „Společně jsme se shodli na tom, že je potřeba pokračovat v modernizaci naší armády, na které se Spojenými státy americkými spolupracujeme. Spolupráce by měla pokračovat i v oblasti vojenského průmyslu,“ dodal s tím, že česká vláda již v minulosti rozhodla, že začne s  americkou vládou vyjednávat o nákupu letadel 5. generace. Už  dříve byla také uzavřena smlouva na pořízení 12 vojenských vrtulníků.

Ministryně obrany Jana Černochová už v srpnu oznámila, že Spojené státy České republice nad rámec této objednávky věnují šest bojových vrtulníků a dva transportní. „Jménem České republiky Vám děkuji za rozhodnutí darovat nám 8 vrtulníků. Toto nahrazení našich starších letounů zaslaných Ukrajině významně posílí obranyschopnost Česka,“ sdělil Petr Fiala americkému ministru obrany a poukázal na rostoucí výdaje na obranu. „Od roku 2024 budeme na obranu vydávat nejméně 2 procenta HDP a naplňovat tak naše závazky vůči Severoatlantické alianci,“ konstatoval premiér Fiala.

Informační kampaň Deštník proti drahotě přiblíží hlavní formy pomoci státu občanům

V pondělí 12. září startuje mediální kampaň, která má občanům představit základní formy vládní pomoci a zjednodušit cestu k jejich aktivnímu využívání. Kampaň připravená Oddělením strategické komunikace Úřadu vlády bude zahrnovat TV i rádiové spoty, reklamu v tisku, v online médiích a OOH formátech.

Na konci srpna dokončila vláda systém cílených opatření pomoci občanům, souhrnně nazývaných Deštník proti drahotě. Vláda na tuto pomoc vyčlenila celkově 177 miliard korun. Podle statistik Evropské komise je tak Česká republika v míře přímé pomoci občanům k HDP na 4. místě v rámci celé EU.

Občané často bohužel nečerpají pomoc, kterou jim stát nabízí. Důvodů je hned několik. Nevědí, na jakou pomoc mají nárok, netuší, že pomoc existuje, stydí se za to, že by pomoc měli využít nebo se obávají administrativní náročnosti. V tom všem by jim měla informační kampaň a nový web Deštník proti drahotě pomoci.

Kampaň se primárně zaměřuje na překonání ostychu z čerpání pomoci a představuje tři hlavní pilíře vládního programu: Příspěvek 5 000 Kč na dítě, příspěvek na bydlení a základní pomoc se snížením cen energií. Dalšími atributy jsou zjednodušení cesty k využití pomoci, podpora online komunikace mezi občanem a státem a v neposlední řadě aktivizace společnosti a posílení důvěry v instituce.

Klíčovou součástí všech komunikačních sdělení je představení a podpora nové verze webových stránek https://www.destnikprotidrahote.cz/, jež jsou hlavním rozcestníkem státní pomoci. Občané zde mají zároveň možnost přímo o pomoc požádat prostřednictvím online formulářů. Na této webové adrese se dozví také další informace o všech aktuálních formách státní pomoci, kterých je více než 20. Web bude pravidelně aktualizován a doplňován s cílem co nejvíce zjednodušit komunikaci v oblasti sociálních, ekologických a rozvojových programů.

Kampaň bude probíhat od 12. září do 31. října 2022. Bude zahrnovat TV i rádiové spoty, OOH formáty (bigboardy, citylighty, rámečky v MHD, variopostery, bus polepy), reklamu v tisku a v online médiích (brandingy a bannery na zpravodajských portálech a videa na YouTube). Rozpočet kampaně byl 30 milionů korun, avšak finálně vysoutěžená cena včetně kompletní produkce činí 24,5 milionů korun.

Informační kampaň Deštník proti drahotě přiblíží hlavní formy pomoci státu občanům

Premiér Petr Fiala se zúčastnil otevření LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu

Společné foto účastníků slavnostního otevření LNG terminálu v Nizozemsku, 8. září 2022.
Společné foto účastníků slavnostního otevření LNG terminálu v Nizozemsku, 8. září 2022.
Premiér Petra Fiala se zúčastnil slavnostního zahájení provozu plovoucího LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. Nizozemský terminál patří mezi první zařízení svého druhu v Evropě a umožní zpracovat až osm miliard kubíků plynu ročně. Z toho tři miliardy jsou určeny pro Českou republiku, což je objem rovnající se přibližně třetině české roční spotřeby. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Skupinou ČEZ zajistilo již dříve jak pronájem části kapacity v novém terminálu, tak i cesty pro přepravu plynu do Česka.

Plovoucí LNG terminál se nacházející v přístavu Eemshaven v provincii Groningen. Do terminálu se bude na speciálně upravených tankerech dovážet zkapalněný zemní plyn, který se po ohřátí v terminálu a převedení do plynného skupenství, vpustí do soustavy přepravních plynovodů.

„Zde v Nizozemsku se odehrává velmi důležitý krok. Účastníme se otevření prvního LNG terminálu, ve kterém má Česká republika koupenou kapacitu. Ta kapacita je taková, že pokrývá zhruba třetinu roční spotřeby plynu pro Českou republiku. Máme zde uzavřený dlouhodobý kontrakt na pět let. Myslím, že toto je dobrý příklad nejen akceschopnosti české vlády a společnosti ČEZ, jejímž prostřednictvím jsme tuto věc realizovali, ale je to především velký příklad evropské spolupráce,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Terminál budou využívat společnosti z Nizozemska, Francie a Česka. Vedle ČEZ si kapacity v terminálu vyblokovaly další známé energetické společnost, nizozemský Shell a francouzská Engie. První loď s LNG má přijet do Eemshavenu za 10 dní a pochází od firmy Cheniere Energy ze Spojených států. Do konce roku pak připluje dalších 8 lodí.

„Dnes je naplněnost našich zásobníků plynu 84 %. Jsme připraveni na nadcházející zimu. Cílem je, abychom měli v ČR dostatek energie pro domácnosti, veřejné instituce i podniky a aby energie byla za přijatelné ceny. Na provozu tohoto terminálu a na tom, že plyn dostaneme do České republiky, se podílí řada zemí. Vedle Nizozemska také Francie či Německo,“ řekl premiér a doplnil, že při přepravě plynu bude Česká republika spolupracovat s Německem.

Podle premiéra je plynu ve světě dostatek a Česká republika potřebuje hledat i další alternativní cesty, aby se zbavila závislosti na ruském plynu. Dodal, že jakmile ho bude v Evropě dostatek, začne jeho cena klesat. Právě vysokými cenami energií se bude v pátek 9. září v Bruselu zabývat rada ministrů pro energetiku, kterou svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

„LNG terminál i jeho kapacita jsou důležité pro Českou republiku, ale nespokojujeme se jen s tím. Jednáme o dalších LNG terminálech, ať už v Německu, Polsku a jsou také zde v Nizozemsku další možnosti jednání. Především se ale snažíme dosáhnout v oblasti energií evropského řešení,“ dodal předseda vlády Petr Fiala.