Premiér s ministry navštívil střední Čechy, řešili boj proti suchu i dostavbu dálnic

Premiér s ministry navštívil střední Čechy, řešili boj proti suchu i dostavbu dálnic, 17. července 2019.
Premiér s ministry navštívil střední Čechy, řešili boj proti suchu i dostavbu dálnic, 17. července 2019.
Premiér Andrej Babiš ve středu 17. července 2019 vyrazil na pracovní cestu do Středočeského kraje. Tématem návštěvy byla především problematika sucha a její řešení. Kromě toho si prohlédl místo stavby pokračování Pražského okruhu a diskutoval o variantách středočeské části dálnice D3. Na cestě jej doprovázeli ministři životního prostředí Richard Brabec, zemědělství Miroslav Toman a dopravy Vladimír Kremlík.

Projekty vodních nádrží na Rakovnicku

Premiér s ministry zahájil návštěvu Středočeského kraje v městysu Senomaty na Rakovnicku. Tato oblast patří mezi nejvíce postižené suchem v České republice. Se zástupci Povodí Vltavy a Ohře diskutoval o projektech vodních nádrží Senomaty a Šanov. Členové vlády se seznámili též s komplexním řešením problematiky sucha v povodí Rakovnického potoka a s přípravou vodního díla Kryry. Které by mělo sloužit také k zajištění dostatku vody pro závlahy chmelařských a zemědělských oblastí a ke zlepšení průtoků během období sucha. Na první etapu souvisejících opatření je k dispozici 550 milionů korun. Celkově se pak na řešení sucha počítá s náklady přibližně 3,4 miliardy korun. Samotná realizace výstavby vodních nádrží je plánována mezi roky 2022 až 2025 a vodního díla Kryry o něco později.

Máme na stole konečně konkrétní projekty na Šanov, Senomaty a velkou nádrž Kryry. Celkem jsou to náklady asi 3,5 miliardy korun a je to definováno projektem na propojení vody z řeky Ohře do této oblasti. Jde o to, aby vláda projednala dodatečné finanční prostředky na výkup pozemků. A samozřejmě jsou zde důležití starostové Senomat a Šanova, kteří by měli jednat s majiteli pozemků, aby se pozemky vykoupily a abychom mohli konečně začít investovat,“ uvedl Andrej Babiš.

Více informací k problematice sucha na Rakovnicku na stránkách Ministerstva zemědělství.

Krajině odpovědné zemědělství

Další zastávkou byla obec Chrášťany, kde delegace navštívila firmu Lupofyt, kde pěstují například odrůdu chmele Žatecký poloraný červeňák. Andrej Babiš si prohlédl chmelnice pod závlahou a diskutoval s místními zemědělci. Na budování a obnovu závlah je pro zemědělce určen program Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu. Zemědělci tak mohou na období let 2017 až 2022 využít celkem 1,1 miliardy korun. Na podporu kapkové závlahy do chmelnic je pak v národním programu vyčleněno celkem 35 milionů korun. Oproti roku 2018 jde o navýšení o téměř 9 milionů korun.

V Evropě je jedním z největších témat klimatická změna a ta je dnes jasná. Před chvílí jsme navštívili firmu Lupofyt, zemědělci s tím mají velký problém. Je tam navýšení teploty, takže souvislost je jasná. Všechny tyto projekty bychom chtěli financovat hlavně z evropských peněz,“ řekl předseda vlády.

 Revitalizace vodního toku Loděnice

Předseda vlády se pak s ministry přesunul do obce Nenačovice, kde se seznámil s revitalizací vodního toku Loděnice. V letech 2014 a 2015 došlo k vytvoření nového meandrujícího koryta. To bylo rozšířeno z původních 6 až 8 metrů na přibližně 20 metrů. Kromě rozšíření došlo také k prodloužení toku o 370 metrů, změlčení koryta či vzniku několika tůní. Změlčení koryta pomůže ke zlepšení vodohospodářských poměrů a zmírnění dopadů povodní na níže ležící obce. V okolí koryta zároveň došlo k vysazení 10 000 stromů a keřů. Do investic v boji proti suchu se od roku 2014 investovalo již 40 miliard. V dalších letech se počítá s 30 miliardami korun z národního investičního plánu a minimálně 20 miliardami korun z evropských fondů.

Informace o projektech realizovaných ve Středních Čechách v rámci boje se suchem na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Pokračování Pražského okruhu

V odpoledních hodinách premiér navštívil místo budoucí stavby pokračování Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice. Územní řízení stavby bylo zahájeno v červnu 2019. V současné době probíhají jednání s hl. m. Praha o společném postupu při výkupu pozemků. Probíhají též práce na dokumentaci ke stavebnímu povolení. Do konce roku 2021 by mělo proběhnout výběrové řízení na zhotovitele stavby a samotný začátek prací se odhaduje na polovinu roku 2022. Zprovoznění úseku se očekává v roce 2024. Předpokládané náklady na dostavbu všech připravovaných úseků se odhadují přibližně na 68 miliard korun. Zároveň probíhá novelizace zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, který by měl zrychlit povolování staveb. Posun by mohla přinést i rekodifikace stavebního práva, díky které by nebylo možné stavby blokovat.

Zde má pokračovat obchvat Prahy, to znamená trasa Plzeň – Hradec Králové. Z hlediska výkupu pozemků spolupracujeme s magistrátem a je snaha o zrychlení zahájení stavby. Termíny by se měly zkracovat, takže nejpozději v roce 2024 by mohlo být hotovo a trasu Plzeň – Hradec Králové pojedeme v kuse. Probrali jsme i dokončení druhého obchvatu, tedy na Ústí nad Labem a následné pokračovaní znovu na Plzeň z druhé strany,“ sdělil premiér.

Pokračování dálnice D3

Posledním bodem programu byla zastávka v Jílovém u Prahy, kudy má vést středočeská část dálnice D3. Premiér s ministrem dopravy se zúčastnili debaty se zástupci ŘSD, starosty měst a obcí na plánované trase a členy spolku Alternativa D3. Spolek zastupuje celkem 10 obcí, které nesouhlasí s tzv. západní variantou D3. Požaduje variantu východní, vedenou ve stopě současné silnice I/3. Přes tu je v současné chvíli vedena drtivá většina dopravy a způsobuje tak problémy obyvatelům přilehlých vesnic. Středočeská větev dálnice D3 má měřit 58,4 kilometru. Práce na novém úseku se plánují mezi lety 2024 a 2028.

Vláda navrhuje posílit ochranu klientů bank a spořitelen, zjednodušila i proces likvidace firem

Vláda na jednání v pondělí 15. července 2019 schválila například návrh novely zákona o bankách.
Vláda na jednání v pondělí 15. července 2019 schválila například návrh novely zákona o bankách.
Vláda Andreje Babiše schválila na jednání v pondělí 15. července 2019 návrh novely zákonů o bankách a o spořitelních a úvěrních družstvech, který má posílit ochranu jejich klientů v případě vlastnických změn. Rozhodla také administrativně a finančně zjednodušit proces likvidace právnických osob.

Novely zákonů o bankách a o spořitelních a úvěrních družstvech, jejichž návrh schválila vláda Andreje Babiše, navazují na obdobnou novelu, kterou v minulém volebním období po schválení kabinetem už nestihla projednat Poslanecká sněmovna. K nejdůležitějším navrženým změnám patří posílení ochrany klientů bank v případech, kdy dochází k přeměnám či jakékoliv dispozici s obchodním závodem banky nebo jeho částí, a přiznání suspenzivního účinku kasační stížnosti podané proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí ČNB o odnětí licence resp. povolení úvěrové instituci. Banky budou mít více informačních povinností a vkladatelé budou moci bezúplatně převést své nepojištěné pohledávky u vkladů jinam, pokud se jim změna vlastnické struktury nebude líbit.

Návrh také zjednodušuje pravidla oznamovací procedury v případě přeshraničního pohybu úvěrových institucí nebo úpravu jmenování likvidátora po zrušení banky a zjednodušuje postup v případě zúžení nebo prominutí požadavku ČNB na ověření řídicího a kontrolního systému banky a družstevní záložny. Významnou pozitivní změnou je i zpřesnění způsobu výpočtu vypořádacího podílu na majetku družstevní záložny a vyjasnění právní úpravy v situaci, kdy dochází k přechodu nebo převodu družstevního podílu na stávajícího člena družstevní záložny.

Vláda schválila také novelu nařízení, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Cílem návrhu je administrativně a finančně zjednodušit proces likvidace právnických osob. Zveřejnění oznámení vstupu právnické osoby do likvidace, společně s výzvou pro věřitele, kteří likvidátorovi nejsou známi, bude nově stačit uveřejněním vybraných údajů ve veřejném rejstříku, nikoli v Obchodním věstníku jako dosud. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Ministři odsouhlasili také rozvojový program pro realizaci záměru dislokace státních institucí v administrativním komplexu. Jedná se o zařazení dvanácti pozemků ve vlastnictví státu v pražských katastrálních územích Letňany a Vysočany, které jsou předběžně vytipovány pro výstavbu vládního komplexu, do rozvojového programu státu. Tímto krokem chce vláda předejít možnému vydání pozemků, na nichž má v budoucnu stát plánovaná vládní čtvrť, restituentům formou náhrady pozemků za pozemky v restituci, které nelze ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku restituentům vydat. V takovém případě totiž restituenti na základě soudního rozhodnutí mohou získat pozemek, který si sami vybrali.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-15–cervence-2019-175038/.

Vláda schválila návrh přísnějších pravidel pro hospodaření s vodou a učinila důležitý krok k výstavbě nového jaderného zdroje

Ve Strakově akademii se 8. července 2019 uskutečnilo jednání vlády.
Ve Strakově akademii se 8. července 2019 uskutečnilo jednání vlády.
Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 8. července 2019 schválila investorský model výstavby nového jaderného zdroje Dukovany II a jmenovala členy expertního týmu pro potřeby vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Schválila také návrh novely vodního zákona a dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na roky 2019 až 2023.

Dostatek elektrické energie pro Českou republiku by měla v budoucnu zajistit nová elektrárna Dukovany II. Investorem její výstavby bude společnost Elektrárna Dukovany II, která je stoprocentní dceřinou společností ČEZ. Zvolit investorský model výstavby nového jaderného zdroje doporučil vládě Stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů v ČR. Po rozšíření Dukovan by měla přijít na řadu dostavba Jaderné elektrárny Temelín.

Výběr investorského modelu je důležitým krokem k zahájení výstavby nového jaderného zdroje. Stávající zdroje totiž dožívají. Současné dukovanské bloky by nové měly nahradit během 20 až 30 let. Vláda také jmenovala členy expertního týmu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, jimiž se stali Ing. Jan Vacík, MBA, Ing. Vojtěch Michalec, Ing. Jaromír Novák, Ing. Vladivoj Řezník a Ing. Jana Siegerová.

Na plnění úkolů Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů v ČR uvolní v letech 2019 a 2020 35,7 milionu korun. Vypsání výběrového řízení na zhotovitele výstavby Dukovan II odhaduje vláda nejdříve na konec roku 2020. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministři schválili také návrh novely vodního zákona a dalších tří souvisejících právních předpisů. Změny reagují na problémy s extrémním suchem. Vláda navrhuje mj. definovat pojmy sucha a nedostatku vody, uložit krajům a ministerstvům zemědělství a životního prostředí povinnost zpracovat pro území krajů i celé ČR plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody, ustanovit komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody či zavést novou evidenci dohledu nad vodními díly. V novele zákona o vodovodech a kanalizacích chce vláda umožnit provozovatelům vodovodů reagovat na stav nedostatku vody dle vodního zákona. Novela chce také nově ustanovit předpovědní službu pro sucho. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Vláda schválila také dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na roky 2019 až 2023. Sleduje tři hlavní cíle – zásadně zlepšit odměňování pedagogů, podpořit zavádění inovovaných Rámcových vzdělávacích programů do škol a zlepšit řízení škol a školských zařízení díky zefektivnění spolupráce centra a krajských úřadů. Učitelé by podle záměrů kabinetu měli mít v roce 2021 platy na úrovni 150 procent jejich výše v roce 2017. Nominální plat pedagogů má dosáhnout minimálně 130 procent průměrné hrubé mzdy ve společnosti. Vláda chce například zlepšit matematickou a finanční gramotnost žáků, posílit metodickou podporu škol a školských zařízení či vytvořit jednotnou informační platformu Ministerstva školství.

Ministři se zabývali také zprávou o hodnocení centrálního nákupu státu a resortních systémů centralizovaného zadávání za rok 2018. Stát v rámci centrálních nákupů v loňském roce nakoupil celkem za 5,7 miliardy korun a na nákupech ušetřil zhruba 1,7 miliardy. Centrální nákupy státu jsou realizovány buď prostřednictví tzv. rezortního systému nákupů, nebo prostřednictvím Centrálního nákupu státu. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda dnes také schválila Plán systémového snížení administrativní zátěže podnikání na období 2019 až 2022. Cílem plánu na období 2019 až 2022 je odstranění existující administrativní povinnosti či korigování nastaveného systému. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kompletní výsledky jednání vlády 8. července 2019 naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-8-cervence-2019-174936/.

Předseda vlády Andrej Babiš jednal na Evropské radě o vedoucích pozicích EU

Premiér se 30. června až 2. července 2019 zúčastnil mimořádného zasedání Evropské rady v Bruselu.
Premiér se 30. června až 2. července 2019 zúčastnil mimořádného zasedání Evropské rady v Bruselu.
V neděli 30. června 2019 odletěl premiér Andrej Babiš na mimořádné zasedání Evropské rady, kde jednal o obsazení pěti nejvyšších pozic evropských institucí. Jednání pokračovalo i v pondělí a v úterý 1. a 2. července 2019. 

Evropští lídři nalezli po nejdelším jednání Evropské rady v historii shodu o kandidátech na předsedu Evropské rady, předsedu Evropské Komise, prezidenta Evropské centrální banky, Vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku a Evropského parlamentu. Jedná se o pět klíčových postů, které určují chod a směřování EU.

Jednání začala již na řádné Evropské radě dne 20. června a dále probíhala od neděle 30. června do úterý 2. července. V průběhu všech jednacích dnů se průběžné výsledky dynamicky vyvíjely a jména kandidátů se mnohokrát změnila. Jednání byla náročná a dlouhá. Nejtěžší debata proběhla o tom, zda při výběru předsedy Evropské komise má být respektován princip špičkových kandidátů (Spitzenkandidaten), tedy, jestli je nutné vybírat pouze ze skupiny lídrů kandidátek do Evropského parlamentu. Členové Evropské rady se nakonec shodli, že tento princip nepodpoří a politická vyváženost není jediným kritériem. To byla také jasná pozice ČR a celé V4, kterou se podařilo prosadit. „Bojovali jsme přes 21 hodin a spojenectví V4 se znovu ukázalo jako velmi silný a účinný nástroj i v takto ostrém střetu. Bez něj bychom tohoto úspěchu nikdy nedosáhli,“ komentoval výsledek předseda vlády ČR Andrej Babiš.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš do Bruselu odjel s jasnou vizí. Příštím předsedou Evropské komise musí být někdo, kdo je nejen zkušený v oblasti institucionálních vztahů EU, ale zejména rozumí našemu regionu, chápe naše priority a bude naslouchat našim politickým námětům. „Hájím zájmy českých občanů nikoliv zájmy politické frakce jako většina ostatních premiérů s výjimkou V4. Ve V4 jsme ze čtyř různých politických frakcí a přesto se dokážeme postavit za společné priority. Důraz kladu především na posílení vnější bezpečnosti a Schengenského prostoru, boj proti ilegální migraci, prosazování zájmů kohezních států v příštím rozpočtu EU na investice a také na dokončení vnitřního trhu, který má obrovský potenciál pro růst HDP celé EU. Nesmí dojít k zanedbání zájmů ČR a širšího regionu střední a jihovýchodní Evropy. V4 je v tomto z členských států nejaktivnější,“ řekl český premiér po jednání Evropské rady.

V úterý večer dospěla Evropská rada k rozhodnutí o kandidátech. Předsedou Evropské rady byl zvolen belgický premiér a představitel liberálů (ALDE) Charles Michel. Na post předsedkyně Evropské komise Evropská rada navrhuje Ursulu von der Leyenovou z politické frakce Evropské lidové strany (EPP). Na vysokého představitele Unie pro zahraniční vztahy bude navržen socialista Josep Borrell (PES) a prezidentkou Evropské centrální banky by se mohla stát současná generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, pokud ji schválí ministři financí eurozóny.

Rada vlády schválila metodiku hodnocení vysokých škol a podpořila výstavbu národní sítě inkubátorů

Rada vlády schválila metodiku hodnocení vysokých škol a podpořila výstavbu národní sítě inkubátorů, 28. června 2019.
Rada vlády schválila metodiku hodnocení vysokých škol a podpořila výstavbu národní sítě inkubátorů, 28. června 2019.
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se pod vedením premiéra Andreje Babiše v pátek 28. června 2019 sešla ve Strakově akademii na pravidelném zasedání. K hlavním bodům jednání patřila rozprava k postupu zavádění Inovační strategie ČR 2019–2030, a dále schválení Metodiky hodnocení 2017+ v segmentu vysokých škol. Předseda vlády společně s vicepremiérem Havlíčkem informovali členy Rady o úspěších jednání na Evropském fóru pro vědu, výzkum a inovace, které se konalo v posledním červnovém týdnu v Drážďanech. 

„Rozjíždíme implementaci Inovační strategie skutečně na široké liště. Do září bude vypracována koncepce rozvoje národní sítě inkubátorů sloužících k podpoře a rozvoji start-upového prostředí v konkrétních regionech, okresech a krajích. Představíme zde, jakým způsobem budou postaveny a rozvíjeny inkubátory ve třech úrovních: inkubátory zaměřené na obecnou inkubaci a rozvoj podnikavosti, odborné často sektorově zaměřené inkubátory a do třetice inkubátory orientované na výzkumně vývojovou excelenci při univerzitách a výzkumných centrech,“ okomentoval vicepremiér Havlíček jedno z klíčových témat, která řešili garanti pilířů Inovační strategie na pravidelné schůzce před samotným zasedáním RVVI. 

Ze série prvořadých úkolů týmu garantů zmínil vicepremiér dále přípravu akčního plánu pro rozvoj 5G sítí na léta 2020–2030. Díky svým vlastnostem přináší 5G potenciál pro zcela nové aplikace například v oblasti Průmyslu 4.0, autonomního řízení, umělé inteligence, zajištění bezpečnosti obyvatel, virtuální reality a dalších. Proto bude součástí plánu podpora investic do výzkumu a vývoje 5G technologií ve všech těchto oblastech. Plán také bude předpokládat, že v roce 2020 bude alespoň jedno české město pokryto 5G a bude zde možno testovat a demonstrovat širokou škálu aplikací 5G.

Do roku 2025 by pak sítí 5G měly být pokryty všechny městské oblasti a také hlavní silnice a železnice. V tom se dějí již mnohé konkrétní kroky, například v domluvě s ministrem hospodářství Bavorska je už nyní aktuálně plánováno pokrytí dálničního koridoru Praha – Mnichov sítí 5G.

V návaznosti na jednání premiéra Babiše a vicepremiéra Havlíčka na drážďanském Fóru pro vědu a výzkum (Intl. Forum for Science, Research and Innovation), jednom z největších vědeckých setkání v Evropě, zdůraznil vicepremiér zejména spuštění první pobočky špičkového evropského Fraunhoferova institutu v České republice. Ve spolupráci s Akademií věd bude na pracovišti Vysoké školy báňské při Technické univerzitě Ostrava pilotně otevřeno Fraunhoferovo centrum zaměřené na aplikaci umělé inteligence do materiálového inženýrství.

Dalším úspěšným krokem ve spolupráci s Německem je příprava česko-saské inovační platformy se zaměřením na chytré zemědělství, která by měla pomoci využívat v praxi nejpokročilejší technologie v dané oblasti. „Chceme tuzemským zemědělcům nabídnout nejposlednější trendy a celou řadu zajímavých řešení, která v Sasku umí velmi dobře aplikovat, ať už jsou to tzv. agri boty, drony a podobně,“doplnil k záměru Karel Havlíček. Inovační platforma by měla být představena už na konci srpna ministerským předsedou Saského státu Michaelem Kretschmerem spolu s českým ministrem zemědělství a vicepremiérem pro hospodářství.

Rada schválila po vypořádání připomínek materiál Metodika hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol. Podle vyjádření 1. místopředsedy RVVI Petra Dvořáka tak startuje rozsáhlý proces s jasným harmonogramem, který bude završen na podzim příštího roku prvním kolem kompletního hodnocení podle Metodiky 2017+.

Významným milníkem je podle Dvořáka také započatý proces schvalování dvou nových nástrojů – programů na podporu mladých a nadějných excelentních vědců (POSTDOC, JUNIOR STAR), které budou spuštěny přes Grantovou agenturu ČR v příštím roce.

Rada se z podnětu premiéra dále na pátečním zasedání rozhodla zřídit svůj nový poradní orgán, Komisi pro problematiku klimatu. Komise bude složena ze špičkových odborníků a měla by poskytovat tu nejkvalitnější nezávislou odbornou analýzu.

Premiér Babiš a vicepremiér Havlíček jednali v Drážďanech o spolupráci v oblasti vědy a výzkumu

Premiér Babiš a vicepremiér Havlíček jednali v Drážďanech o spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, 24.-25. června 2019.
Premiér Babiš a vicepremiér Havlíček jednali v Drážďanech o spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, 24.-25. června 2019.
Premiér Andrej Babiš se ve dnech 24. a 25. června 2019 zúčastnil v Drážďanech Evropského fóra pro vědu, výzkum a inovace. V rámci návštěvy Drážďan také jednal s ministerským předsedou Svobodného státu Sasko Michaelem Kretschmerem a předsedou Německého spolkového sněmu Wolfgangem Schäublem a seznámil se s několika inovativními a start-upovými firmami. Předsedu vlády doprovázel i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Evropské fórum pro vědu, výzkum a inovace je platformou pro výměnu informací a zkušeností odborníků ze Saska, Česka a Polska. Mezi účastníky kromě představitelů akademické a vědecké obce nechyběli ani předseda polské vlády Mateusz Morawiecki či předseda Evropské rady pro výzkum Jean-Pierre Bourguignon.

„Slíbil jsem předsedovi Německého spolkového sněmu Wolfgangu Schäublemu, že se konference zúčastníme na nejvyšší úrovni, a udělali jsme dobře. Určitě pokračujeme v našem projektu Česká republika: Země pro budoucnost a věda a výzkum jsou pro nás prioritní,“ konstatoval premiér Andrej Babiš, který ve svém vystoupení mimo jiné prezentoval záměr vlády, aby se Česká republika stala do roku 2030 jedním z inovačních lídrů Evropy, a ocenil také význam vědecko-výzkumné spolupráce Česka, Polska a Saska. „Je tu mnoho vědců z celého regionu, samozřejmě i od nás z univerzit. Je dobře, že jsme na tomto fóru aktivní a že jsme deklarovali už naší účastí, že je to pro nás důležité,“podotkl předseda vlády.

Předseda vlády s vicepremiérem Havlíčkem také navštívili Fraunhoferův institut pro nástroje a ocelové konstrukce. Institut se zabývá inovacemi a aplikovaným výzkumem v oblasti laserové techniky a opracování povrchů. „Je to dnes největší instituce vůbec v Evropě. Jen v Německu mají 72 poboček, jejich tržby jsou 2,6 miliardy eur. Samozřejmě jsme viděli jejich konkrétní aplikovaný výzkum, hlavně laserovou techniku – sváření, řezání. Spolupracují s firmami jako Boeing, Airbus nebo výrobcem rychlovlaků ICE a používají nejmodernější technologie,“ poznamenal premiér Babiš.

Představitelé české vlády navštívili také továrnu automobilky Volkswagen Skleněná manufaktura, v níž se mimo jiné nalézá Center of Future Mobility – vývojové centrum elektromobilů. Zajímavostí je, že továrna je běžně přístupná veřejnosti a návštěvníci zde mohou vidět například výrobu automobilu E-Golf nebo navštívit interaktivní svět elektromobility a digitalizace.

„Mě to velice zajímá i v rámci kontextu klimatických cílů. Dlouho jsme třeba diskutovali o baterii, která má v rámci automobilu největší váhu,“ uvedl předseda vlády s tím, že výrobce zatím bude baterie dovážet z Číny. Otázka rozvoje elektromobility a skutečného významu eletromobilů pro snižování emisí je podle něj v současnosti velmi aktuálním tématem i v rámci Evropské unie.

Česká delegace navštívila také Centrum regenerativních terapií Technické univerzity Drážďany, jež se zabývá zkoumáním principů buněčné a tkáňové regenerace a jejich využitím při stanovení diagnózy a terapie, a Onco Ray, protonové centrum fakultní kliniky Carla Gustava Caruse, což je výzkumné pracoviště v oblasti onkologie, fyziky, biologie a vývoje techniky. Seznámili se také s fungováním inovační platformy Svobodného státu Sasko futureSAX, která cílí na podporu start-upů a vznikajících inovačních podniků.

Na jednání se saským ministerským předsedou Michaelem Kretschmerem hovořil premiér Babiš především o prohlubování spolupráce ČR a Saska. „Pana premiéra Kretschmera znám dlouho, navzájem se navštěvujeme, plánuje také znovu přijet do Prahy. Hledáme možnosti konkrétní spolupráce, je to pro nás velice důležité,“konstatoval Andrej Babiš.

Podle předsedy vlády byla návštěva Drážďan velice přínosná. „Navázali jsme tady samozřejmě i cenné kontakty. Máme i nějaké představy jak koordinovat vzájemnou spolupráci,“uvedl. Už v říjnu by se například měla v Praze uskutečnit na základě spolupráce České republiky, Polska a Saska konference o umělé inteligenci. „Pro nás je ale nejdůležitější náš boj, abychom pro Prahu získali v rámci Evropské unie Centrum pro umělou inteligenci. EU chce podpořit jen čtyři centra a my máme velkou šanci, protože jsme jediní z regionu. Máme v Česku 500 vědců na umělou inteligenci. Je to budoucnost naší ekonomiky, našeho průmyslu a my to všude deklarujeme a propagujeme. A myslím, že i tady jsme získali spojence,“ dodal předseda vlády.

Vláda udělala další krok k přípravě státního rozpočtu na rok 2020, dokončuje i rekodifikaci stavebního práva

Vláda Andreje Babiše se na jednání v pondělí 24. června 2019 zabývala především přípravou nového státního rozpočtu.
Vláda Andreje Babiše se na jednání v pondělí 24. června 2019 zabývala především přípravou nového státního rozpočtu.

Česká republika bude v příštím roce i v letech 2021 a 2022 hospodařit se schodkem 40 miliard korun. Materiál, který stanovil základní parametry státního rozpočtu na rok 2020 a střednědobého výhledu, odsouhlasila v pondělí 24. června 2019 vláda premiéra Andreje Babiše. Schválila také věcný záměr nového stavebního zákona, který má zjednodušit zefektivnit stavební legislativu.

Česká republika počítá v roce 2020 s příjmy ve výši 1 558,1 miliardy korun a s výdaji 1 598,1 miliardy, tedy se schodkem ve výši 40 miliard. Stejný schodek plánuje i na roky 2021 a 2022. Návrh základních mantinelů státního rozpočtuvychází z předpokladu, že se růst české ekonomiky bude v letech 2019 i 2020 pohybovat kolem 2,4 procenta. Průměrnou míru inflace Ministerstvo financí odhaduje na 1,6 procenta.

Předběžný návrh státního rozpočtu počítá mimo jiné s nárůstem výdajů na důchody o 37 miliard korun v důsledku jejich navýšení o 900 korun od 1. ledna 2020, se zvýšením rodičovského příspěvku o 80 000 korun, se zvýšením výdajů Ministerstva obrany o 7,7 miliardy korun či se zvýšením platů ve státním sektoru, především u pedagogických (o deset procent) a nepedagogických (o sedm procent) pracovníků v regionálním školství. O 5,5 miliardy více dostane kapitola výzkum, vývoj a inovace, o 13 miliard vzrostou výdaje na investice. Podrobnosti najdete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda učinila také další zásadní krok k rekodifikaci stavebního práva. Schválila věcný záměr nového stavebního zákona, jehož cílem je zjednodušit a zásadně zrychlit stavební řízení. Podle věcného záměru má vzniknout jednotná soustava státních stavebních úřadů po vzoru Finanční správy. Stavebník by si měl povolení ke stavbě vyřídit v jednom řízení, s jedním vydaným rozhodnutím.

Součástí rekodifikace má být také reforma veřejné správy na úseku územního plánování Novela počítá také se zachováním možnosti vyjádření dalších dotčených subjektů, nemělo by ale už být možné stavební řízení blokovat podáváním opakovaných stížností. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní urychleně připraví parafované znění zákona. Jeho návrh má vládě předložit do 31. ledna 2020. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Ministři také v souvislosti blížícím se výročím svého jmenování bilancovali plnění svého programového prohlášení. Jednotlivé rezorty dostaly na začátku působení druhé vlády Andreje Babiše dohromady 657 úkolů. Úřad vlády v souvislosti s rokem činnosti kabinetu připravil souhrnný přehled jejich plnění. Vláda už prosadila mj. zavedení poslední vlny EET, zákon proti dvojí kvalitě potravin či na důslednější ochranu zvířat. Připravila také zásadní koncepční materiály pro budoucnost ČR – Digitální Česko a Česká republika: Země pro budoucnost, finišuje s přípravou Národního investičního plánu. Vláda také opakovaně zvýšila platy ve státním sektoru a důchody.

Ministři dnes dostali za úkol připravený dokument prostudovat a do 3. července se k němu vyjádřit. Vláda se pak k materiálu vrátí na jednání 8. července.

Vláda také jmenovala nového člena Rady českého telekomunikačního úřadu. Namísto Josefa Bednáře, jemuž vypršel mandát k 31. květnu 2019, se s účinností od 1. července stane novým radním odborník na oblast ochrany spotřebitelů Lukáš Zelený.

Česká republika přebírá předsednictví V4 od Slovenska

Česká republika přebrala 20. června 2019 v Bruselu předsednictví V4 od Slovenska.
Česká republika přebrala 20. června 2019 v Bruselu předsednictví V4 od Slovenska.
Na okraj Evropské rady v Bruselu předalo Slovensko předsednickou štafetu ve Visegrádské skupině České republice. Celkově sedmé předsednictví v samostatné české historii bude probíhat od 1. července 2019 do 30. června 2020.

Visegrádská skupina byla založena v roce 1991. Hlavním účelem visegrádské spolupráce v době jejího vzniku byla vzájemná podpora při společném úsilí o návrat do euroatlantických struktur. I po vstupu do NATO a Evropské unie zůstává V4 pro ČR velmi důležitým regionálním uskupením. V4 patří k pilířům naší středoevropské politiky a je považována za úspěšnou platformu pro podporu dalšího rozvoje evropské spolupráce.

Visegrádská spolupráce není nijak institucionalizována, v politické rovině funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních – od prezidentů a předsedů vlád až po expertní konzultace. Jedinou pevnou organizační strukturou V4 je od roku 2000 Mezinárodní visegrádský fond, jehož cílem je finančně podporovat společné kulturní, vědecké, výzkumné a vzdělávací projekty.

Členové Visegrádské skupiny se pravidelně po roce střídají ve výkonu předsednické funkce. Předsednictví V4 vždy probíhá od začátku července do konce června následujícího roku. Mottem českého předsednictví, které oficiálně odstartuje 1. července, bude „V4 Reasonable Europe“. ČR bude chtít navázat na končící slovenské předsednictví a během příštích 12 měsíců prosazovat racionální, pragmatický a konstruktivní přístup k aktuálním výzvám a problémům zemí V4 i Evropy. Hlavním cílem bude upevnění postavení zemí V4 v EU a v NATO a současně posilování jednoty a soudržnosti těchto organizací. Mezi priority předsednictví patří také integrace zemí západního Balkánu a rozvoj Východního partnerství, inovace a umělá inteligence, sociální a ekonomická konvergence, či kohezní politika.

Během českého předsednictví budou fungovat tradiční formáty spolupráce na úrovních prezidentů, premiérů, ministrů, státních tajemníků pro EU a expertů. ČR bude v duchu otevřenosti V4 pracovat na rozvoji spolupráce ve formátu V4+ a posilovat koaliční potenciál V4 v rámci EU. Soustředit se bude proto především na komunikaci s klíčovými evropskými partnery, jako jsou například Německo, Rakousko, severské a pobaltské státy a západní Balkán.

Předseda vlády Andrej Babiš jednal se zástupci profesních komor

Jednání se zástupci profesních komor ve Strakově akademii, 19. června 2019.
Jednání se zástupci profesních komor ve Strakově akademii, 19. června 2019.
Předseda vlády Andrej Babiš jednal 19. června 2019 ve Strakově akademii se zástupci profesních komor. Diskutovali především o rozšíření kontrolních kompetencí jednotlivých komor či připravovaném zákonu o lobbingu. 

Premiér Babiš se setkal se zástupci profesních komor. Od posledního setkání, které se uskutečnilo 4. března 2019, se výrazně zlepšila situace například v oblasti zdravotnictví. Hlavním tématem byla i tentokrát debata o připravovaném zákonu o lobbování zejména s ohledem na to, že konzultace s profesními samosprávami jsou nedílnou součástí transparentního legislativního procesu. „Jsem rád, že zákon, který jasně definuje kdo je a kdo není lobbista, je připraven k projednání na vládě,“ dodal Andrej Babiš.

Jednání se účastnili zástupci celkem 12 profesních komor, konkrétně se jednalo o Českou komoru architektů, Komoru daňových poradců, Exekutorskou komoru ČR, Českou stomatologickou komoru, Českou lékárnickou komoru, Notářskou komoru ČR, Komoru auditorů ČR, Komoru patentových zástupců, Komoru veterinárních lékařů, Českou lékařskou komoru, Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě a Českou advokátní komoru.

Dále byl navržen termín jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví, předsedou vlády a Českou lékařskou komorou na 28. června 2019. Projednávat by se měly podmínky pro cizince, kteří chtějí pracovat v českém zdravotnictví. Česká lékařská komora usiluje o nastavení stejných podmínek pro všechny bez rozdílu původu.

Premiér s ministry navštívil jižní Moravu, řešili dopravní stavby i opatření proti suchu

Premiér Andrej Babiš a ministr dopravy Vladimír Kremlík se v Brně seznámili se stavem rekonstrukce hlavního nádraží, 12. června 2019.
Premiér Andrej Babiš a ministr dopravy Vladimír Kremlík se v Brně seznámili se stavem rekonstrukce hlavního nádraží, 12. června 2019.
Doprava a opatření proti suchu byly ve středu 12. června 2019 hlavními tématy pracovní cesty premiéra Andreje Babiše na jižní Moravu. Po Jihomoravském a Zlínském kraji jej doprovázeli i ministři dopravy Vladimír Kremlík a životního prostředí Richard Brabec.

Premiér Andrej Babiš s ministry zahájili pracovní den na jižní Moravě plavbou po Baťově kanálu. Vodní dílo uvedené do provozu v roce 1938 původně sloužilo primárně pro dopravu lignitu z dolů firmy Baťa v Ratíškovicích do teplárny v Otrokovicích a také jako zavlažovací a odvodňovací dílo. Kanál je v současnosti dlouhý 53 kilometrů a má 11 provozovaných plavebních komor. Dnes slouží výhradně k rekreační plavbě, stala se z něj vyhledávaná turistická atrakce. Každý rok jej navštíví zhruba 90 000 turistů.

Premiér Babiš si s ministry prohlédl i lokalitu u stávajícího jezu Sudoměřice, kde by měla začít výstavba nové plavební komory Rohatec. Spolu s úpravou hraničního vodního toku Radějovka umožní propojení stávajícího Baťova kanálu se zdrží jezu Hodonín a dále do Kroměříže. Tím by došlo k prodloužení splavnosti kanálu o dalších 20 kilometrů.

„Podle mě tato investice má jednoznačně smysl. Myslím, že 234 milionů korun není zase až taková částka a určitě to bude ještě vyhledávanější lokalita než doposud. Že to přinese podstatně více a v krátkém čase,“ podpořil dostavbu Baťova kanálu premiér Babiš. „Myslím, že i starostové tu pochopili, že je to pro ně dobrý byznys, že turisté přinášejí peníze. Je to úžasné, mně se to moc líbí,“ podotkl.

Předseda vlády se pak s ministry přesunul do Otrokovic, kde si v doprovodu generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Pavola Kováčika prohlédl rozestavěný obchvat města na trase dálnice D55. Stavba byla zahájena loni v říjnu jako jeden ze třinácti úseků nové rychlostní silnice. Obchvat Otrokovic bude stát více než 708 milionů korun a výrazně zlepší životní prostředí ve městě, kterým vede frekventovaná silnice I. třídy I/55. Dokončen by měl být v září 2021.

Podle předsedy vlády Česká republika teď pomalu dohání, co vlády v minulých desetiletích zanedbaly. „Kdyby tu byla nějaká vize v roce 1990, někdo by jel z Prahy do Bratislavy a u Břeclavi by si řekl: Napravo je Rakousko a nalevo je Polsko, tak už to dávno mohlo být všechno za námi,“ usoudil premiér Babiš. Dnes se podle něj stavební práce neúměrně natahují i negativními zásahy různých aktivistických organizací a soudními spory.

Výstavbu a dostavbu obchvatů především velkých měst považuje předseda vlády za důležitý úkol. „Je to priorita. Musíme zlepšit podmínky z hlediska mobility lidí. A hlavní výhoda za naší vlády je, že vždy jsou peníze. Ne jako v minulosti, že se nedělalo, protože peníze nebyly,“ prohlásil.

Na hlavním nádraží v Brně se předseda vlády seznámil s probíhající rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Ve stanici se mimo jiné buduje moderní elektronické zabezpečení a jeho zázemí za 2,1 miliardy korun. „Je to samozřejmě další příspěvek k bezpečnosti a zefektivnění provozu,“ konstatoval Andrej Babiš.

Odpolední část pracovní návštěvy byla zaměřena na boj se suchem. Předseda vlády v doprovodu ministra životního prostředí Richarda Brabce navštívil obec Přísnotice v okrese Brno-venkov. V obci byl realizován pilotní projekt, jeden ze zhruba čtyřiceti v republice, na využití dešťové vody. Projekt podpořilo Ministerstvo životního prostředí v rámci dotačního programu Velká dešťovka, který nabízím obcím na podobné investice celkem zhruba miliardu korun. Výstavba systému hospodařícího se srážkovými vodami bude stát více než 6,7 milionu korun, z toho téměř 5,7 milionu uhradí státní dotace.

„Projektů je vícero, hlavně jde o zadržování vody v krajině. Plánujeme výstavbu nových přehrad, ale i propojování vodních soustav, podpora nových vrtů a prohlubování studní. Protože bez vody není život. Máme dlouhodobé plány. Výdaje státu budou dlouhodobě v desítkách až stovkách miliard,“ řekl premiér Babiš.

Program předsedy vlády a ministra životního prostředí zakončila návštěva Lednice. V turisticky velmi vyhledávaném lednicko-valtickém areálu se zajímali o projekty revitalizace rybníků a mokřadů. Navštívili i oboru Obelisk, která byla rovněž revitalizována z operačního programu Životní prostředí.