Vláda schválila nasazení armády k záchranným pracím a prevenci šíření koronaviru mimo nouzový stav

Členové vlády na tiskové konferenci po jednání kabinetu, 13. července 2020.
Členové vlády na tiskové konferenci po jednání kabinetu, 13. července 2020.
Vláda premiéra Andreje Babiše na zasedání v pondělí 13. července 2020 schválila nasazení příslušníků Armády České republiky k záchranným pracím a prevenci šíření koronaviru mimo nouzový stav. Kabinet se zabýval také několika poslaneckými návrhy, projednal kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu a schválil mandát premiéra na jednání Evropské rady.

Důležitým bodem jednání vlády bylo nařízení o použití Armády ČR k záchranným pracím při ochraně obyvatelstva a prevenci šíření koronaviru mimo nouzový stav. Cílem nařízení, které bude platit až do konce roku 2020, je odvrácení nebo omezení bezprostředního rizika pro bezpečnost a veřejné zdraví. Celkový počet až 68 vojáků v činné službě bude dle aktuální potřeby k dispozici Ministerstvu zdravotnictví, krajským hygienickým stanicím či zdravotním ústavům. Jedná se o 30 mediků, 28 specialistů z odběrových týmů a 10 specialistů z řad analytiků a koordinátorů.

Ministři se zabývali též šesti poslaneckými a jedním senátním návrhem. K novému zákonu o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa, zaujala vláda souhlasné stanovisko s výhradami. Souhlas s výhradami vyslovil kabinet také se senátním legislativním návrhem na zaručení ústavního práva bránit život svůj či jiného člověka i pomocí zbraně. K návrhům o České komoře všeobecných a dětských sester, provozu na pozemních komunikacích a dětském ombudsmanovi zaujala vláda neutrální stanoviska. K návrhům na možnost odebírání akademických titulů za podvádění a spotřebitelském úvěru vyslovila vláda nesouhlasná stanoviska.

Ministři schválili i mandát pro předsedu vlády na jednání Evropské rady v Bruselu, která se uskuteční 17. a 18. července 2020. Hlavními tématy budou víceletý finanční rámec na roky 2021–2027 a balíček obnovy po krizi způsobené nemocí covid-19. Mezi priority nadále patří lepší podmínky čerpání financí v kohezní politice či změna kritéria nezaměstnanosti ve výpočtu alokace pro ČR z Nástroje na podporu oživení.

Vláda dnes projednala také čtrnáct bodů, týkajících se kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu.

Kompletní výsledky jednání vlády 13. července 2020 naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-13–cervence-2020-182563/.

Projev premiéra k plánu na podporu oživení Evropy

Předseda vlády Andrej Babiš informoval 9. července 2020 poslance o pozici vlády k plánu na podporu oživení Evropy.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

Plán na podporu oživení ekonomiky je pro mě nyní nejdůležitějším evropským tématem. Jsem opravdu rád, že se mu dnes věnuje i plénum Poslanecké sněmovny.

Komise předložila svůj legislativní návrh na konci května. Příští týden se poprvé po čtyřech měsících sejde fyzicky Evropská rada a pokusíme se najít kompromis přijatelný pro všechny.

Angela Merkelová, která před týdnem převzala předsednictví v Radě EU, je velmi odhodlaná rozpočet EU a plán obnovy schválit letos v létě.

I já budu tvrdě pracovat na tom, aby se to povedlo, ale snadné to nebude. Pozice členských států se velmi liší. Největší nově navrhovaný nástroj pro obnovu musí být férový a přínosný pro všechny, i pro Českou republiku. Na tom budu muset trvat.

Je to téma, které se týká nejen nás všech, bez ohledu na politické zařazení, ale i našich dětí a vnuků. V evropském rozpočtu nejsou jiné peníze než peníze členských států, i když často slyšíme, že Evropská Komise chce “dát” na obnovu ekonomiky velké částky. Vždy to budou buď příspěvky členských států, nebo dluh, který si Evropská komise na náš účet vypůjčí na trhu a členské státy ho budou muset v budoucnu splatit.

Řekněme si otevřeně, že plán obnovy budeme financovat z vypůjčených peněz, které rozpočet EU bude splácet 30 let po roce 2028.

Příští týden na Evropské radě se budeme se bavit o dvou pilířích: o aktualizovaném návrhu víceletého finančního rámce (VFR) na roky 2021-2027 ve výši maximálně 1 100 mld. EUR a o zcela novém Nástroji EU na podporu oživení ve výši 750 mld. EUR. Evropská Komise mu říká New Generation EU.

Podrobné podklady na jednání Evropské rady příští týden zatím nejsou k dispozici a stále čekáme na upravený tzv. negobox předsedy Evropské rady Michela.

K celému balíčku tak, jak jej navrhla Komise, schválila vláda dne 29. června dvě rámcové pozice: jedna řeší výdajovou stranu a druhá, jak to bude celé financováno.

Představím Vám priority vlády pro nadcházející vyjednávání.

Předem mohu konstatovat, že mám s návrhem řadu problémů a vysvětlím proč.

Úvodem vytknu před závorku, že by pro mě bylo logické nejprve sestavit klasický víceletý finanční rámec a teprve potom (například v příštím roce nebo později) řešit obnovu ekonomiky, jakmile budeme znát skutečnou hloubku dopadu viru na naše ekonomiky a skutečný propad HDP.

Už jsem ale pochopil, že jiné státy to chtějí jinak, chtějí vše projednat v balíku a co nejdříve, a já se snažím být konstruktivní.

Zdá se, že panuje shoda i ohledně zadlužení budoucích rozpočtů EU. Nebyla by to moje první volba, ale ani tomu nebudu bránit, když si to všichni přejí.

Měli bychom se však omezit na to, co je nezbytně nutné, účelné a dočasné.

l plánu

Všichni se shodneme, že musíme společně reagovat na krizi.

V předloženém balíčku Komise navrhuje využít celkem 1,85 bn. EUR mezi roky 2020-2027. To je mnohem více, než byl objem dosavadních víceletých rozpočtů EU. Skoro dvojnásobně.

Plán na podporu oživení má v letech 2021-2024 posílit výdaje rozpočtu EU, a to jak prostřednictvím navýšení prostředků na existující programy, tak vytvořením zcela nových nástrojů.

Máme tu: dočasné posílení kohezních programů (REACT-EU), Fond spravedlivé transformace (JTF), samotný Nástroj obnovy a odolnosti, a také posílení Společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova.

Struktura výdajové strany je velmi složitá a podmínky pro čerpání a délka čerpání jsou v každém nástroji různé, stejně jako se liší alokační klíče, a to je podle mě zbytečné.

Zásadní problém ovšem vidím v tom, že návrh Komise se zaměřuje nejen na obnovu ekonomiky EU po koronavirové krizi, ale z velké části rovněž na budování tzv. odolnosti.

Všichni bychom samozřejmě chtěli, aby byla EU dlouhodobě silná. Musíme si však jasně říci, čeho přesně v tomto směru chceme dosáhnout – jak by měla situace v dotčených zemích vypadat po zamýšlené masivní finanční injekci. Odolnost by neměla znamenat bianko šek pro nepřiměřené utrácení.

Trvám na tom, že musíme dál rozvíjet především klíčové politiky EU vyplývající ze Smluv, zejména posilování vnitřního trhu prostřednictvím podpory hospodářské konvergence. Ta je klíčem pro naši společnou sílu, růst a prosperitu. Jedině s funkčním vnitřním trhem bude prosperovat ČR jako proexportní ekonomika.

Zcela zásadní jsou v tomto ohledu především investice. Kromě Zelené dohody pro Evropu a digitalizace by klíčovou prioritou mělo být i budování chybějící dopravní a energetické infrastruktury a průmyslu.

Naprosto zásadní je, aby se EU osamostatnila a byla nezávislá na zbytku světa ve všech oblastech, lékové, energetické a potravinové. Energetická soběstačnost je obzvlášť důležitá pro nás, právě kvůli vysokému podílu průmyslu. Máme-li dosáhnout bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, jak jsme se zavázali v prosinci 2019, nebude to možné bez zvýšení podílu jaderné energie v našem energetickém mixu. Za to jsem bojoval mnoho hodin na prosincové Evropské radě a nakonec se mi podařilo prosadit, že je to v závěrech Rady výslovně potvrzeno. Usilovně pracujeme na tom, abychom pokročili v dostavbě Dukovan a tato vláda zatím udělala v tomto směru nejvíce práce za posledních třicet let. Troufám si říci, že tomuto trendu je nakloněna i Evropská komise a věřím, že schvalovací řízení našeho projektu půjde na jejich straně relativně hladce. Zvyšování podílu jádra je totiž zcela v souladu s jejich zelenými cíli. Jádro je čistý, 100% bezuhlíkový zdroj. Hlavní propagátor zelené dohody Frans Timmermans i Evropský parlament o tom otevřeně mluví. Například včera Komise přijala vodíkovou strategii, kde se s jadernou energií výslovně počítá při výrobě vodíku. Problém budeme mít bilaterálně s některými členskými státy a jejich nevládními organizacemi, které bojují proti jádru. Na to musíme být připraveni a všemi řízeními projít za respektování veškerých pravidel, aby výsledné rozhodnutí Komise nebylo snadné zpochybnit u soudního dvora EU.

Nástroj pro obnovu a odolnost

Největší část nových prostředků má být soustředěna do nového programu s názvem „Nástroj na podporu oživení a odolnosti“.

Pro celou EU se navrhuje 560 mld. EUR, pro ČR by to konkrétně znamenalo až 125 mld. korun na grantech a až 286 mld. korun na půjčkách.

Nástroj má podpořit nejvíce zasažená odvětví našich ekonomik formou finanční podpory reforem a investic.

Zatím však nevíme, jaký přesně bude dopad krize na HDP a další ekonomické ukazatele. Tato čísla zatím prostě nemáme k dispozici, a proto je na definitivní rozhodnutí o finální podobě plánu obnovy brzy.

Co ale vím s jistotou, je, že výpočet podílů jednotlivých států na nástroji podle údajů o míře nezaměstnanosti za minulých pět let určitě nemá nic společného se skutečným dopadem koronavirové krize a je zcela nesprávný.

V tomto ohledu opakuji, že by bylo mnohem praktičtější diskutovat nyní pouze o víceletém finančním rámci a o plánu obnovy teprve až poté, kdy budeme mít konečný účet za koronavirus.

Analýza Komise doprovázející její návrhy uvádí, že odvětví cestovního ruchu nebo automobilového průmyslu jsou krizí vážně zasaženy. Úplně pak tedy nechápu, jak pomůže přidělení dvou třetin celého třičtvrtěbilionového nástroje na obnovu a strukturální reformy v členských státech na základě míry jejich nezaměstnanosti před pěti lety těmto odvětvím pomoci se zotavit.

Řešením by mohl být dynamický alokační klíč, ten nyní zvažuje Charles Michel pro očekávaný negobox. Fázování by nám pomohlo včas vidět skutečné dopady krize a umožnit odpovídajícím způsobem přizpůsobit tok peněz.

Pokud jde o rovnováhu mezi granty a půjčkami, upřednostňuji granty. Důvodem je, že rozpočet EU je ze své podstaty strukturován jako grantově orientovaný a půjčky v něm nemají jasnou pozici.

Rozumím však, že některé členské státy si budou chtít také půjčit z nového nástroje, a měli bychom jim to umožnit. V tom jsem opět ochoten učinit kompromis navzdory tomu, že půjčky v rozpočtu EU podle mě nemají co dělat.

Alokační kritéria

Jak jsem již řekl, způsob, jakým jsou nové zdroje přidělovány v návrhu, mě znepokojuje nejvíce.

Návrh Komise se zakládá na počtu obyvatel, inverzním HDP na hlavu a průměru nezaměstnanosti za posledních pět let v porovnání s průměrem EU.

To zásadně znevýhodňuje země jako Česká republika, které měly před krizí nízkou míru nezaměstnanosti. ČR ji měla nejnižší před krizí a dokonce ji má dle posledních čísel Eurostatu nejnižší i dnes (2,4 %). Konkrétně je ale pro ČR pokles alokace pouze kvůli kritériu staré nezaměstnanosti téměř 60 %, což představuje více než 6 miliard EUR. To je dokonce více než naše současná celková alokace z nástroje obnovy a odolnosti, která odpovídá 4,6 miliardám euro.

S tímto nemohu souhlasit. Budu prosazovat, aby rozdělení prostředků odráželo hospodářský dopad krize, např. v propadu HDP. Kritérium nezaměstnanosti podle mě nemá v návrhu co dělat. V úvahu přichází například rozdělení balíku, kdy by část prostředků byla alokována až v následujících letech podle skutečných dopadů krize – to je ta již zmíněná dynamická alokace.

Podle posledních predikcí Komise se například ukazuje, že propad HDP pro ČR bude dramatičtější, než si Komise myslela ještě v květnu. Tehdy odhadovala propad ve výši -6,2 %, odhad z tohoto týdne jde až do výše -7,8 % pro letošní rok. OECD nám predikuje rovněž strmý propad.

Kritéria pro rozdělení peněz z nástroje obnovy, by měla být spravedlivá i pro země s nižšími příjmy, protože ekonomická vyspělost zvyšuje schopnost členských států financovat oživení.

Míra nezaměstnanosti v letech před rokem 2020 by neměla být rozhodujícím ukazatelem. Jsem přesvědčen, že bychom měli věnovat větší pozornost hospodářské prosperitě měřené  hrubým národním produktem (HND).

Implementace

Nástroj by měl být také pružnější a jeho využití by mělo být přizpůsobeno konkrétním potřebám dané země.

Role Komise při posuzování kritérií by měla být pečlivě sledována a dobře vyvážena s rolí Rady. Nesouhlasím s významným posílením pravomocí Komise, která by měla schvalovat reformní záměry jednotlivých členských států.

Dále je třeba upravit fungování nástroje. Investice a reformy je zapotřebí řádně připravit, proto je naším cílem, aby mohly být prostředky využívány delší dobu než navrhované 4 roky.

Klíčové je, aby při určování zaměření investic byly zohledněny individuální potřeby členských států a ty tak měly možnost co nejvíce ovlivnit směřování prostředků.

Pro mě bude důležité, abychom investovali do chybějící infrastruktury dle Národního investičního plánu.

Víceletý finanční rámec

Co se týče druhé části balíku, samotného víceletého finančního rámce pro nadcházejících sedm let, stále vidím určitý prostor pro úpravy v jednotlivých kapitolách, konkrétně posílením tradičních politik.

V rámci vyjednávání o VFR pro nás tak zůstává nadále klíčovou prioritou navýšení prostředků na tradiční politiky oproti návrhu Komise a zabránění výraznému propadu kohezní obálky pro ČR. Prosazujeme tak záchrannou síť. 

Současně chceme dosáhnout vyšší flexibility pro členské státy při využití prostředků tak, aby mohly zaměřit investice dle svých priorit a potřeb.

Vyšší flexibilita se týká zejména možnosti vyšších převodů mezi fondy kohezní politiky a také snížení požadavků na tematickou koncentraci.

V neposlední řadě budeme prosazovat nepovinný převod kohezních prostředků do Fondu spravedlivé transformace (JTF), jelikož dramatickým navýšením jeho objemu pro to již není opodstatnění.

Vlastní zdroje

Pokud jde o příjmovou stránku rozpočtu, nejsem příliš nakloněn jakýmkoliv novým vlastním zdrojům, které by neúměrně dopadly na země s nižšími příjmy.

Aby však financování plánu na oživení bylo vůbec možné, je zapotřebí schválit rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů EU, kterým bude navýšen tzv. strop vlastních zdrojů.

Konkrétní návrhy nových zdrojů by však měla Komise předložit až v horizontu několika let. Zatím slíbila představit pouze cestovní mapu k předložení těchto návrhů.

Na druhou stranu Evropský parlament, který musí s návrhem vyslovit souhlas, si klade nové vlastní zdroje jako podmínku pro akceptaci plánu. Shoda tak bude velmi složitá.

V otázce zřizování nových vlastních zdrojů je pozice vlády dobře známá, a sice dlouhodobě spíše skeptická. Dosavadní návrhy na nové vlastní zdroje by nepřispěly ke zpřehlednění ani vyšší stabilitě příjmové strany rozpočtu EU.

Na druhou stranu jsme proto připraveni případné konkrétní návrhy, až budou na stole, důkladně prostudovat a posoudit. Zásadní pro naši vládu bude, aby případné nové zdroje: nedopadaly disproporčně na Českou republiku a její hospodářství a neznamenaly tak vyšší odvody ČR do rozpočtu EU a nevedly k oslabení úlohy Rady – tj. členských států, při určování vlastních zdrojů a jejich parametrů.

Jsem přesvědčen, že je třeba společně rozebrat detaily, a to co je pro Českou republiku nejlepší, a proto jsem předsedům obou komor Parlamentu navrhl uspořádat společný odborný seminář k tomuto tématu, který se bude konat příští týden ve středu 15. 7. V 15 hodin v Senátu.

Evropský rozpočet je skutečně naprosto klíčové téma a já si rád vyslechnu Vaše návrhy. Budu rovněž velmi rád, když podpoříte stanovisko vlády.

Premiér Babiš před poslanci: Je to rozpočet, který je výhodný pro všechny občany naší země

Ve středu 8. července 2020 proběhlo v Poslanecké sněmovně třetí čtení novely zákona o státním rozpočtu na rok 2020, ve které vláda navrhla zvýšení schodku státního rozpočtu na tento rok na 500 miliard korun. Návrh před poslanci obhajoval předseda vlády Andrej Babiš tímto projevem.

Takže dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vláda předkládá Parlamentu návrh úpravy státního rozpočtu na letošní rok. A je to již podruhé, co žádáme o úpravu státního rozpočtu, a tentokrát navrhujeme zvýšit deficit celkem na 500 miliard korun.

Tento návrh samozřejmě vyvolává celkem přirozeně řadu diskuzí a námitek. A naši oponenti nám vyčítají, že navrhovaný deficit je nadměrný, že je rozpočet málo úsporný atd. Tato rétorika je samozřejmě v podstatě pochopitelná, pokud jde o naše oponenty, kteří jsou v opozici. A tak se chová každá opozice, která nemusí nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Vláda se takto chovat nemůže, protože vláda musí pečlivě vážit důsledky takového rozhodnutí. A je to právě vláda, kdo musí řešit problémy, které přináší současná pandemie. A byl bych rád, kdybychom řadu kroků vlády posuzovali s alespoň malou mírou porozumění.

Zkusme se trochu zamyslet nad tím, co se stalo, a trochu se vrátit v čase zpět. Co bychom si asi tak pomysleli, kdyby zde někdo před půl rokem uvedl, že v tomto relativně krátkém čase projdeme krizí takových rozměrů – a nebál bych se použít slova katastrofou, že budeme muset zastavit bezmála celou ekonomiku, zastavit školství, zastavit fungování služeb a vystavit takovému náporu celé zdravotnictví, stejně jako sociální služby, a asi by tomu nikdo neuvěřil. A přesto, stalo se. Nikdo z nás ani z vládní koalice ani z opozice nebyl na takovou zkoušku připraven. Nikde neexistuje prostor pro takové školení, které nás připraví na takový vývoj. Přesto vláda jako celek musela konat, a já jsem přesvědčen, že vláda konala dobře a první nápor krize jsme zvládli.

Nakonec myslím, že to většina našich občanů ocenila, jak o tom svědčí jejich ohlasy. Samozřejmě, že ne všem se to líbí, ale asi se najde každému zavděčit. Nyní je před námi asi daleko složitější období v mnoha ohledech. Je asi docela snadné administrativně zastavit nějakou výrobu ze zdravotních důvodů. To je dílo okamžiku. Ale obnovit její chod, to je i záležitost na dny, týdny nebo měsíce. A také – a to bych rád zdůraznil – je zásadní otázkou, zda se můžeme vrátit zpět. Jestli lze posunout běh času zpět do doby před koronakrizí. Právě v této otázce si myslím, že panují poměrně velké rozdíly. Nemálo je těch hlasů, které říkají, že svět – a chcete-li ekonomika – po koronaviru už nebude stejná jako dříve, že se nelze vrátit zpět. Je však také nemálo těch, kteří mají pocit, že se lze vrátit zpět, a proto usilují o to najít cestu zpět.

Je otázka, jestli taková cesta zpět vůbec existuje. Jestli takové pokusy nejsou odsouzeny k nezdaru. Musíme se ale podívat dopředu a hledat nové příležitosti a nové cesty, novou podobu naší ekonomiky. Do konce roku uvidíme, jestli a jak pandemie změnila zvyklosti lidí, například cestování. To se týká jak našich občanů, tak i těch, kteří k nám přijížděli ze zahraničí. S tím souvisí i struktura pracovních sil. Vidíme, jak jsme dnes zranitelní tím, že nemáme zahraniční pracovníky, a nemůžeme tedy plně rozvinout výrobu tak, jak by bylo potřebné. Tato krize také ukázala, jak vysokou závislost máme na dovozu některých potravin a tu také musíme změnit v zájmu našich občanů.

Konkrétní poznámku k pracovním silám. Ke konci května máme 270 000. nezaměstnaných, to je meziročně o 74 000 více. Naproti tomu registrujeme 335 000 volných pracovních míst, meziročně o 8 000 méně, z nich je 250 000 v kategorii řemeslníků, obsluhy strojů a montérů a pomocného obslužného personálu. Jenom poptávka po řidičích přesahuje 30 000 osob. Musíme k tomu přistoupit aktivně a vytvořit kapacity, které by tento nedostatek mohly odstranit. Do toho musíme skutečně značně investovat. Musíme do budoucna spojit vyplácení podpory v nezaměstnanosti tak, že osoby, které se budou rekvalifikovat, budou náležitě motivováni ke změně své profese. To je aktivní postoj, který budeme podporovat ve spolupráci se zaměstnavateli.

Těchto souvislostí bychom mohli uvést ještě daleko více. Ale vyplývá z nich to, že musíme přemýšlet o tom, co nového a jak jinak ekonomice dělat tak, abychom v nově se rodícím systému mezinárodního obchodu obstáli. K tomu snad je nutno dodat, že takový nový jiný systém se nezrodí okamžitě. Bude to nějakou dobu trvat, ale již nyní na to musíme myslet.

Proto musíme důsledně pokračovat v podpoře digitalizace, rozvoje moderních forem práce včetně tzv. remote working, podpořit nově vznikající start-upy a rozvoj moderních technologií. V souvislosti s tím také vytváříme potřebné kapacity na investování. Není naším největším problémem financovat některé investice. Ale problémem je byrokracie, dlouhé schvalování. Potřebujeme především mít potřebná povolení a také mít dostatečné kapacity.

I tady narážíme na nedostatek stavebních profesí, hlavně projektových kapacit. Vzpomeňme si, jak v roce 2010 se totálně zazdilo projektování a stavba dálnic. Jak z rezortu stavebnictví odešlo 50 000 zaměstnanců.

To jsou naše úzká místa. A taky samozřejmě zápas s nejrůznějšími aktivisty nás stojí drahocenný čas. Ano, můžeme si povídat o D1. Ano, děkujeme, pane Patriku z Dětí Země, už mohla být dávno hotová před 15 měsíci, kdyby do toho pan Patrik neházel vidle.

Pokud jde o celkový vývoj naší ekonomiky, pak předpovědí o jejím dalším vývoji je dostatek. Pro všechny je podle mého soudu zatím příznačné to, že z velmi krátkého časového úseku, o kterém navíc není mnoho relevantních dat, se snažíme hádat, jak to asi tak bude. Proto bych všechny tyto předpovědi označil jen tak, že jde pouze o jakési předpovědi, snad srovnatelné s tím dohadovat se o tom, jaké bude počasí v druhé polovině prosince. Tak já nevím, kdo z nás to ví. Proto bych doporučoval zatím se vyhnout nějakým konkrétním číslům a nehledat v těchto katastrofických scénářích senzace, kdo zpracuje pochmurnější a černější výhled.

Tento týden se objevila další z kategorií podobných předpovědí. Evropská komise nám předpovídá pokles ekonomiky až o 7,8 procenta. Jsou však ještě horší předpovědi. Myslím, že bychom s těmito úvahami měli šetřit, protože zatím máme jen málo věrohodných dat o současnosti a zejména o budoucnosti. Některé takové předpovědi přece hovoří o rychlé obnově hospodářského růstu. Držme se faktů. Dnes máme k dispozici data o průmyslové výrobě za květen, pokles o 25 procent. Není to špatné číslo. Proti dubnu, kdy výroby poklesly o třetinu, je to zlepšení a to se bude dále zlepšovat, protože se pomalu obnovuje výroba v automotiv.

Tady jsem se nedávno ptal šéfa Škody Auto, jak je možné, že se stále čeká na octavii, někteří čekají devět deset měsíců. Já tomu nerozumím, proč se nevyrábí včas. Nerozumím taky tomu, proč škodovka nemůže prodávat ve Vietnamu nebo v Thajsku, proč matka škodovky jim to nedovolí, protože si myslím, že škodovka je jedno z nejlepších aut, které se vyrábí v Evropě.

Máme tu velmi dobrá čísla o stavebnictví. Pokles o 8 procent je také mimořádně dobrý výsledek, tím spíše, že inženýrské stavby jsou na úrovni minulého roku. A tady musím dodat, že právě ty se snažíme vládními opatřeními podporovat. Ve srovnání s Evropskou unií, kde v dubnu kleslo stavebnictví o čtvrtinu, jsou naše výsledky jak z jiného světa. Myslím si, že dobře vypadají čísla o maloobchodních prodejích a také o službách, když si uvědomíme, že jich velká část v květnu nemohla pracovat.

Přirozeně, že tyto výsledky jsou do určité míry podmíněny i prací vlády. Udělali jsme řadu kroků v tom, jak podpořit udržení pracovních míst, jak firmám dodat větší jistotu a garantovat jejich úvěry. Tady je velká debata, proč se nečerpá COVID – je to trojka nebo céčko… Tři. No tak jedině proto, protože pokud ty firmy mají nižší tržby, tak žijí z vlastního cashe a o ty úvěry budou žádat později. To je vyjádření jednoho z největších bankéřů v naší zemi a má to i logiku.

Takže my jsme samozřejmě všem OSVČ postiženým zákazem činnosti za každý kalendářní den dali 500 korun. 7. 7. je to celkem 20 miliard. Dnes připravujeme podobnou kompenzaci pro lidi pracující na dohody o pracovní činnosti. Snažili jsme se ze všech sil udržet koupěschopnost lidí, zpomalit do značné míry nevyhnutelný pokles koupěschopnosti, protože celkem logicky bude docházet a také dochází k omezení či dokonce ke snížení platů ve firmách zasažených krizí. A to se v budoucnu projeví.

Také chceme dodat další finance všem samosprávám, abychom jim kompenzovali výpadky příjmů na sdílených daních, aby mohly realizovat své investiční plány. To je 12,8 miliardy korun a to je právě v tom deficitu, to tady čeká na schválení naší Sněmovny. Potvrdili jsme navýšení výdajů na výstavbu dopravní infrastruktury – 124 miliard korun. Tolik se, prosím vás, nikdy neinvestovalo. Tady mám jeden z mála grafů, co mám dneska s sebou. 200 miliard investic 2020. Nikdy taková výše nebyla. A kdo je hlavní motor investic? Ředitelství silnic a dálnic a SŽDC – to jsou hlavní motory, které budou společně investovat téměř 115 miliard.

Taky jsme navýšili odměny pro zdravotnické pracovníky, kteří byli v první linii s coronavirem, a to zdravotnictví? Já bych mohl o zdravotnictví tady mluvit asi dvě hodiny. Řeknu jenom ty nejdůležitější věci. Navyšujeme o 20 miliard platby za státní pojištěnce. To je v tom rozpočtu. Oddlužujeme a stabilizujeme státní nemocnice ve výši 6,6 miliardy.

Připravili jsme kompenzační vyhlášku s cílem stabilizace zdravotnictví. Tam navyšujeme zdravotní péči úhradu dalších 8 miliard. Celkově jde do zdravotnictví 366 miliard. Prosím vás, to je meziroční nárůst o 48 miliard, 48 miliard meziročně. A příští rok zase navýšíme. Takže pokud přičteme to oddlužení, dáváme do zdravotnictví letos navíc rekordních 55 miliard., 55 miliard.

A samozřejmě navyšujeme platy. Tento rok se očekává, že průměrná měsíční odměna lékařů stoupne na 88 000 a sestry 47 582. Takže díky těm opatřením došlo poprvé od roku 2012 k meziročnímu nárůstu počtu sester v akutní lůžkové péči. Takže sestry – jsou pro mě nejprestižnější povolání v naší zemi – přestávají odcházet z nemocnic, a naopak se pomalu vracejí, což lze považovat za výrazný úspěch. Nadále podporujeme lékařské fakulty, 600 milionů tam jde. To je ten projekt na jedenáct let za 7 miliard. Došlo k navýšení počtu studentů na lékařských fakultách o 20 procent atd. Mohl bych to tady číst celkem hodiny, kam všude jdou peníze, samozřejmě z toho deficitu.

Snažili jsme se udělat vše, co bylo možné, k tomu, abychom udrželi alespoň v základních rysech koupěschopnost obyvatelstva. Přitom tyto dotace směřovaly především k firmám tak, aby jim kompenzovaly mzdy zaměstnanců, aby je nemusely propouštět. Antivirus – k 7. 7. vyplaceno 14,7 miliardy korun. Souhrnná data o vývoji ekonomiky zatím nasvědčují, že musíme počítat s jejím poklesem, ale byl bych zatím velmi zdrženlivý a varoval bych před katastrofickými scénáři také proto, že už jsme určitou takovou krizí prošli před deseti lety.

Rozhovory, které vedu s mnoha manažery firem, mě naplňují určitým optimismem. Vidím, že ve firmách máme zkušené lidi, kteří se dokážou s novou skutečností vypořádat. Naše firmy přece také nestály v uplynulých letech na místě. Mnohé se změnily v technologiích, v marketingu, ve vývoji, nabraly kvalifikované pracovníky. Lidé ve vedení firem mají nějaké vize, představy o tom, co chtějí a mají dělat. Ano, jsme kreativní národ a jsem přesvědčen o tom, že z toho vyjdeme zase jako jedni z nejlepších v Evropě.

Jsem taky přesvědčen, že právě v těchto firmách je skryt velký potenciál, který nám pomůže najít cestu z této krize. My potřebujeme právě jejich praktické zkušenosti skloubit možnosti pomoci ze strany vlády. Jako vláda jsme k tomu vždy připraveni a jsme si vědomi, že do toho je nutno investovat. Také proto, že tak činí i ostatní země, jejichž firmy jsou často konkurenty našich firem. Proto my naše firmy nemůžeme nechat bez nějaké formy státní pomoci. Potřebujeme více hlasu firem naslouchat. Z těchto rozhovorů si odnáším také jednu myšlenku – nedělat škrty, kterých jsme byli svědky v letech 2011 až 2013, kdy vláda zbytečnými škrty přivedla ekonomiku do další krize.

A k tomu ještě malou poznámku. Tato pandemie mění i přístup k ekonomice, ke všem těm teoretickým konstrukcím o dluzích atd., kterými nás zásobovali nejrůznější teoretici v minulých letech v Evropské unii i ve světě. Mnozí začínají chápat, že bez aktivní role rozpočtové politiky, bez aktivní role státu nebude možné obnovit hospodářský růst. Proto daleko největší obavy všech politiků, jak mám možnost to vyčíst z jejich prohlášení, osobních rozhovorů na zasedáních, kterých se zúčastňuji, nejsou z toho, že krize bude dlouhodobá, bez východiska. Problém zadlužení dnes nikdo z nich neřeší. Sama Evropská unie přichází s obrovským balíkem peněz. Ano, můžeme být k tomu kritičtí, ale je to tak. A jejich obava je jinde. Je to obava z toho, že by se mohlo opakovat to, co byla krize ve 30. letech 20. století.

Vláda dnes přichází do Parlamentu s návrhem na rekordní deficit státního rozpočtu a je potřeba si říct vůbec, jak například máme plnění rozpočtu k 30. 6., co jsou tam za položky. Vždyť my přece peníze nebereme. K 30. 6. meziročně máme důchody za 253 miliard, to znamená meziročně navýšení o 18,7 miliardy. Platy státních zaměstnanců, to jsou ti učitelé, to jsou ti vojáci, policisté, hasiči, nárůst meziročně na 135 miliard, 10,6 miliardy.

Investice k 30. 6. meziročně navýšeny o 18,6 miliardy. Dávky nemocenského pojištění, to je to ošetřovné a karanténa, meziročně navýšení o 10 miliard. Obsluha státního dluhu, prosím o pozornost, snižujeme obsluhu státního dluhu meziročně o 4,4 miliardy. A proč? Protože máme skvělý rating, a když jdeme na trh si půjčit, tak je vždycky převis, a půjčujeme si za skvělých podmínek. A mohl bych číst tady dál.

Takže nikomu jsme nevzali peníze. Plníme programové prohlášení vlády, ano, a není tady situace, jako kdysi, když byla tady krize, že policisté neměli ani na benzin podle mé ochranky. Takže úplně jiná situace. A co je důležité: Stejně jako my se chovají i jiné vlády, které přicházejí s ještě daleko většími deficity, než máme. Německo má 14krát větší HDP než my. Ano, narvou tam tisíc miliard eur, mají jako jediní na to v Evropě. A přitom v některých zemích jejich výchozí pozice, vztah veřejného dluhu a HDP, je tam daleko horší. Nejednou dosahuje či přesahuje 100 procent HDP. To je zásadně odlišné od našich čísel.

Takže znovu můj oblíbený graf. Ano, tady se můžete podívat, jak to šlo nahoru, potom to šlo díky nám dolů až na 20,5 a teď se zadlužíme dočasně. Ale všichni vědí, kam ty peníze jdou, ale i tak ten dluh koncem roku bude menší, než jsme začali, než jsem se stal ministrem financí. To je proto, že my jsme šetřili. My jsme měli nízké deficity. My jsme snižovali. Není pravda, že jsme nevytvořili ty rezervy. Toto je ta rezerva.

Dnes bez obav si můžeme půjčit. Všichni vědí, kam ty peníze jdou. A samozřejmě i příští rok budeme muset mít speciálně rozpočet s deficitem, ale potom se znovu vrátíme k té původní koncepci, a jsem i tak přesvědčen, že v Evropě budeme zase jedni z nejlepších. Takže dneska si nemyslím, že tyto diskuse o tom, kdo se zadlužuje a jak, že někdo vede v Evropě. Nikdo. Jenom u nás politici o tom mluví. Ale je potřeba se podívat na historii.

My jsme jasně dnes vysvětlili a paní ministryně Schillerová jasně řekla, z čeho je ten deficit složen, jak budeme pracovat dál. Uvidíme, jestli ho celý vyčerpáme, možná, že ne. Tím líp. Nechceme tady chodit každou chvíli nechat si schvalovat nový deficit. Takže já myslím, že je to rozpočet, který drží zaměstnanost, který podporuje investice, který je výhodný pro všechny občany naší země. A proto pevně doufám, že dnes ten rozpočet bude schválen a že už do konce roku tady nebudeme o nic z hlediska deficitu žádat.

Takže i přes všechny problémy, které naše ekonomika má a se kterými se ještě setkáme, se dívám do budoucnosti s důvěrou, že se nám je podaří překonat a dokážeme obnovit chod našeho hospodářství. Jsem přesvědčen, že ve spolupráci vlády a zaměstnavatelů se nám podaří cestu z této krize nalézt a uděláme všechno pro to, aby to bylo ve prospěch našich občanů. Děkuji.

Premiér po jednání V4: Znovu jsme si potvrdili, že do všech jednání půjdeme s cílem dosáhnout rozpočtu, který bude spravedlivý

Premiéři zemí Visegrádské skupiny se sešli ve Varšavě u příležitosti polského převzetí předsednictví V4, 3. července 2020.
Premiéři zemí Visegrádské skupiny se sešli ve Varšavě u příležitosti polského převzetí předsednictví V4, 3. července 2020.
Premiér Andrej Babiš se v pátek 3. července 2020 zúčastnil jednání předsedů vlád Visegrádské skupiny ve Varšavě a při této příležitosti předal předsednictví V4 Polsku. V rámci přípravy na mimořádné zasedání Evropské rady premiéři jednali o dlouhodobém rozpočtu EU.

Hlavním tématem summitu V4 ve Varšavě byl víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a plán obnovy Evropské unie, kterým se bude věnovat první prezenční zasedání Evropské rady ve dnech 17. a 18. července. Pracovního jednání se účastnil i polský prezident Andrzej Duda, který představil program a priority polského předsednictví V4.

Dnes se poprvé osobně setkáváme po skončení českého předsednictví Visegrádské skupiny, a já bych rád při této příležitosti využil tuto chvíli a poděkoval vám za výbornou spolupráci a za podporu. Velké díky patří hlavně vám všem za flexibilitu, za vstřícnost ve druhé polovině našeho předsednictví, které bohužel bylo poznamenáno koronavirovou pandemií, a bohužel jsme nemohli některé akce uskutečnit osobně a byly organizovány videokonferenčně,“ uvedl Andrej Babiš.

V diskuzi o návrhu revidovaného víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a balíčku opatření zaměřeném na obnovu EU předsedové vlád V4 navázali na předchozí jednání, které se uskutečnilo 11. června 2020 v Lednici, a na videokonferenci členů Evropské rady, která proběhla 19. června 2020.

Premiéři V4 potvrdili společnou pozici k novému víceletému finančnímu rámci a společný cíl, se kterým budou vstupovat do dalších jednání. Zásadní pro státy V4 bude zejména férové rozdělení dodatečných prostředků mezi členské státy.

„Znovu jsme si dnes potvrdili, že do všech jednání půjdeme s cílem dosáhnout rozpočtu, který bude spravedlivě nastaven pro všechny členské státy a plánu obnovy, který bude odpovídat všem potřebám jednotlivých ekonomik a bude jasně zacílený,“ dodal předseda vlády ČR.

Během pracovního oběda předsedové vlád diskutovali o společné pozici k budoucí společné migrační a azylové politice EU.

Premiér na Křivoklátsku vypustil do přírody chráněné raky a navštívil obce postižené nedostatkem vody

Premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec pomohli na Křivoklátsku vysadit raky kamenáče, 2. července 2020.
Premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec pomohli na Křivoklátsku vysadit raky kamenáče, 2. července 2020.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec se ve čtvrtek 2. července zúčastnili akce na záchranu raků kamenáčů. Celkem 70 vzácných raků bylo vypuštěno do jednoho z přítoků Berounky v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Členové vlády následně navštívili obce Zbečno a Choteč postižené nedostatkem pitné vody.

Premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec ve čtvrtek 2. července vypustili chráněné raky kamenáče do Tyterského potoka v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Přemístění raků má pomoci k záchraně populace tohoto vzácného druhu. V nedalekém Stroupínském potoce, kde žili původně, se totiž před dvěma lety objevil račí mor. Ten přenáší především invazní druhy amerických raků. Podle odhadů odborníků u nás za posledních pět let vymřela až pětina z celkového počtu. Část raků se podařilo zachránit, přechodně umístit do umělého chovu a dnes vypustit zpátky do přírody. Záchranná akce byla financována z krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí.

K poklesu populace přispělo kromě račího moru také znečišťování vod, nešetrné rybniční hospodaření a změny v krajině, například intenzifikace zemědělství a úpravy vodních toků. Aby z naší přírody úplně nezmizel, připravují pro něj Ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nový záchranný program.

„Jedním z vážných problémů naší krajiny je, že potoky a řeky byly napřímeny, jejich břehy opevněny, zanikly drobné tůně a mokřady. O vhodná místa k životu přišel nejen rak kamenáč, ale i spousta dalších druhů. To se pokoušíme změnit pomocí nejrůznějších dotačních programů, které jsou zaměřeny na obnovu vodního režimu krajiny. Do obnovy krajiny a jejích funkcí jsme od roku 2014 investovali více než 5,5 miliardy korun. Ve Sněmovně máme také novou legislativu, která zamezí dalšímu šíření konkrétních invazních druhů, i to by ochraně našich domácích raků kamenáčů mělo výrazně pomoci“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Návštěva obcí postižených nedostatkem vody

Premiér Andrej Babiš spolu s ministrem Richardem Brabcem následně navštívili obce Zbečno a Choteč. Ve Zbečně se členové vlády seznámili s projektem veřejného vodovodu a předali obci rozhodnutí o přidělení dotace ve výši 3 milionů korun. Místní část Újezd nad Zbečnem se v současné době potýká s často nekvalitní či dokonce zdravotně závadnou vodou. Kvůli nedostatku pitné vody je část obyvatel závislá na dodávkách balené vody. Projekt počítá s celkovými náklady téměř 6 milionů korun. V obci si předseda vlády prohlédl také Hamousův statek, který slouží jako památka lidové architektury.

Další obcí, trpící nedostatkem pitné vody, je Choteč. Obyvatelům vysychají studně a jsou nuceni dovážet vodu pomocí cisteren. Část obce je pak zásobována z individuálních zdrojů či vrtaných studní. I zde předali Andrej Babiš a Richard Brabec rozhodnutí o dotační podpoře ve výši 3 milionů korun na zajištění dostatku pitné vody pro potřeby obce. Očekává se, že konečná cena se vyšplhá na 3,8 milionu korun.

O víkendu startují dny otevřených dveří Úřadu vlády, lidé si budou moci prohlédnout Kramářovu vilu a Hrzánský palác

O víkendu si veřejnost bude moci prohlédnout Kramářovu vilu, rezidenci předsedy vlády, 2. července 2020.
O víkendu si veřejnost bude moci prohlédnout Kramářovu vilu, rezidenci předsedy vlády, 2. července 2020.
O prodlouženém svátečním víkendu 4. až 6. července 2020 se letos poprvé otevřou veřejnosti objekty spravované Úřadem vlády. Tradiční každoroční cyklus dnů otevřených dveří vládních vil a paláců zahájí sobotní a nedělní prohlídky Kramářovy vily, v pondělí na státní svátek Den upálení mistra Jana Husa bude otevřen Hrzánský palác na Hradčanech.

Prohlídky Kramářovy vily, rezidence předsedy vlády vybudované prvním československým premiérem Karlem Kramářem na pozemku původní bašty sv. Máří Magdaleny na okraji pražských Letenských sadů, budou zahájeny v sobotu v 9.00. Budou probíhat v organizovaných skupinách s odborným komentářem průvodců. Zájemci si budou moci prohlédnout jak interiéry budovy, která v současnosti slouží především k reprezentačním účelům, tak i zahradu s unikátním výhledem na údolí Vltavy. V sobotu i v neděli bude poslední prohlídka objektu začínat v 16 hodin a ke vstupu není nutná žádná předběžná registrace.

Stejná pravidla budou platit i v pondělí 6. července, kdy Úřad vlády u příležitosti státního svátku věnovaného památce mistra Jana Husa zpřístupní jednu z nejstarších staveb na pražských Hradčanech, Hrzánský palác. Kromě reprezentačních účelů palác slouží jako náhradní sídlo vlády ČR. Od července do října 2018, v době, kdy ve Strakově akademii probíhaly intenzivní práce na rekonstrukci budovy, zde přechodně úřadovala i vláda Andreje Babiše. Tato budova s historií sahající až do 14. století je spjata s významnými osobnostmi české historie, jako byli stavitel Petr Parléř či první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Vstup do vládních objektů bude samozřejmě povolen za zpřísněných hygienických opatření vyhlášených Ministerstvem zdravotnictví a Hygienickou stanicí hlavního města Prahy.

Další den otevřených dveří Úřadu vlády proběhne v sobotu 11. července, kdy si lidé budou moci prohlédnout opět prostory Hrzánského paláce.

Program dnů otevřených dveří

4. července 2020 – Kramářova vila
5. července 2020 – Kramářova vila
6. července 2020 – Hrzánský palác

Každý den od 9.00 do 17.00 hodin, poslední komentovaná prohlídka bude začínat v 16.00 hodin.

 

Vláda schválila program na pomoc lázním, stát pomůže i drobným živnostníkům a dopravcům

Členové vlády na tiskové konferenci informovali veřejnost o závěrech jednání, 29. června 2020.
Členové vlády na tiskové konferenci informovali veřejnost o závěrech jednání, 29. června 2020.
Na kompenzační bonus vyplácený v důsledku poškození dopady epidemie koronaviru by mohli dosáhnout i lidé pracující na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce. Návrh novely příslušného zákona schválila v pondělí 29. června 2020 vláda Andreje Babiše. Odsouhlasila také dotační program na pomoc českému lázeňství a novelu nařízení vlády, která umožní poskytnout státní záruky i firmám v odvětví dopravy a cestovního ruchu.

Novela nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou reaguje na důsledky epidemie onemocnění covid-19. Nařízení vlády upravuje systém záruk poskytovaných Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., za splacení úvěrů poskytovaných bankami proexportně orientovaným vývozcům, výrobním a obchodním podnikům, jež se potýkají s nedostatkem likvidity v důsledku nepříznivé ekonomické situace způsobené pandemií onemocnění covid-19. Stávající verze neumožňovala tyto státní záruky poskytnout i dopravcům či podnikatelům v cestovním ruchu, což jsou oblasti, které byly epidemií silně postiženy. Vláda proto rozhodla tuto část nařízení změnit a umožnit poskytnout záruku i podnikatelům v pozemní, potrubní, vodní a letecké dopravě a v činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti.

Vláda navrhne Parlamentu rozšíření finanční pomoci v koronavirové krizi také na osoby, které pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Novela zákona o kompenzačním bonusu umožní vyplatit 350 korun za den v období od 12. března do 8. června 2020 osobám, které v šesti měsících před krizí (od 1. října do 31. března) pracovaly na tzv. pojištěnou dohodu alespoň čtyři měsíce, a to za předpokladu, že jim tato činnost byla v důsledku krizové situace omezena či znemožněna a že souběžně nevykonávaly jiné zaměstnání. Kompenzační bonus tak bude moci dosáhnout až 31 150 korun na osobu.

Rozšíření kompenzačního bonusu na DPČ a DPP vyjde veřejné rozpočty na maximálně 2,1 miliardy korun, z toho 1,4 miliardy na státní rozpočet, půl miliardy na rozpočty obcí a 200 milionů na rozpočty krajů. Vláda proto současně schválila v této novele i navýšení stávající související kompenzace pro obce o 50 korun na obyvatele, tedy ze současných 1 200 korun na 1 250 korun, což bude znamenat dopad na státní rozpočet ve výši zhruba půl miliardy korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Další velmi postiženou oblastí je i lázeňství. Vláda proto schválila na návrh ministryně pro místní rozvoj rámcové podmínky dotačního titulu COVID-Lázně, který bude určen pro zřizovatele těch zařízení, která jsou organizačními složkami státu nebo státními příspěvkovými organizacemi zřizovanými organizačními složkami státu, jež jsou kapitolami státního rozpočtu. Tato zařízení budou moci klientům nabídnout zákaznickou slevu na ozdravné a preventivní pobyty v lázních ve výši 4 000 korun. Sleva bude poskytnuta formou voucheru, který si zájemci budou moci vytisknout z webu kudyznudy.cz nebo si o něj říci přímo v lázeňském zařízení. Více informaci v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Slevu budou moci dostat osoby starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, které jsou zapojeny do systému českého veřejného zdravotního pojištění. Podmínkou bude, aby si tyto osoby zaplatily pobyt nejméně na šest nocí a alespoň pět léčebně rehabilitačních procedur. Podpora se nebude vztahovat na pobyty realizované v rámci veřejného zdravotního pojištění, tedy na komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči.

Vláda schválila také návrh novely zákona o daních z příjmů, která má za cíl zatraktivnit využívání paušální daně pro drobné živnostníky a podnikatele s příjmy ze samostatné činnosti do 800 000 korun ročně. Tito poplatníci budou moci uhradit paušálně jednou měsíční platbou jak daň z příjmů, tak i sociální pojistné a zdravotní pojistné. Na příští rok vychází paušální daň na 5 740 korun měsíčně. Tito poplatníci nebudou muset podávat daňová přiznání a pojistné přehledy. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet projednal a schválil také novelu zákona o myslivosti, která má pomoci s odlovem přemnožené spárkaté zvěře. Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby byl zrušen zákaz lovu v noci, aby myslivci mohli využívat noktovizory a aby byl možný lov všech prasat divokých, daněl a daňčat, srn a srnčat na společném lovu. Bude také zřízen elektronický systém evidence myslivosti, který bude zjednodušovat veškerou administrativu a komunikaci spojenou s myslivostí a který umožní mimo jiné odstranit papírové výkazy a hlášení. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Vláda také reagovala na usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020. Rezoluce Evropského parlamentu je podle pozice vlády České republiky politickým stanoviskem, které mimo jiné zpochybňuje nezávislost justičního systému v ČR.

Kompletní výsledky jednání vlády 29. června 2020 naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/vysledky-jednani-vlady-29-cervna-2020-182386/.

Rada vlády řešila kvalitu hodnocení aplikovaného výzkumu

Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 26. června 2020.
Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 26. června 2020.
Pravidelné zasedání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které předsedá premiér Andrej Babiš, proběhlo v pátek 26. června ve Strakově akademii. K hlavním bodům jednání patřily metodika hodnocení výzkumu, Národní politika VaVaI 2021+ či Identifikace hospodářských a nehospodářských činností ve výzkumu. K mimořádnému jednání nad rozpočtem se Rada následně sejde v červenci t. r.

Vzhledem ke komplikované situaci s koronavirovou infekcí se Rada dohodla na uspořádání mimořádného zasedání ke dni 24. července. „Toto jednání bude závažné, mělo by zde dojít ke schválení návrhu rozpočtu na vědu, výzkum a inovace pro jednání vlády. Harmonogram přípravy státního rozpočtu byl posunut, a po dlouhých úvahách a hledání alternativ se bude tématem rozpočtu Rada výsledně zabývat v mimořádném termínu,“ sdělil prvý místopředseda Petr Dvořák.

V rámci pravidelného bodu Implementace Metodiky 2017+ probíhá intenzívní debata jak hodnocení zkvalitnit. V posledních týdnech se uskutečnilo několik pracovních jednání a byly navrženy úpravy zejména z pohledu aplikovaného výzkumu. Ve snaze zkvalitnit celý hodnotící proces v rámci dlouhodobého vývoje systému a nabytých zkušeností bude Rada nyní  ověřovat, jak probíhá zavádění takto formulovaných opatření. Při Komisi pro hodnocení výzkumných organizací bude nově ustavena pracovní skupina odborníků na aplikovaný výzkum, která bude doporučovat další možná vylepšení.

Členové Rady dále schválili návrh metodického doporučení Identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ve výzkumu, vývoji a inovacích, který bude předložen do mezirezortního připomínkového řízení, a to při současném zajištění souladu materiálu se závazným dokumentem EU (State aid compendium), který je připraven a jehož vydání je očekáváno do konce července 2020. Jedná se o důležitou problematiku zejména z pohledu následných kontrol Evropské komise i tuzemských orgánů.

Rada také schválila zveřejnění výzev na členku či člena výzkumné rady Technologické agentury ČR a na tři členy/členky předsednictva Grantové agentury ČR. Výzvy budou zveřejněny na stránkách www.vyzkum.cz.

Vládě bude nyní předložena návazně na ukončené mezirezortní připomínkové řízení, a je třeba zdůraznit i po několikaletém úsilí, Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2021+„Strategický dokument je připraven tak, aby reflektoval i nové podněty, které pro výzkum a jeho infrastrukturu vyplývají nejen ze zkušenosti poslední pandemie a souvisejících sociálních a ekonomických výzev s celospolečenským dopadem. Jde primárně o vytvoření koncepčních předpokladů pro to, aby se výzkum výrazněji podílel na formování tzv. odolné společnosti,“ zdůraznil místopředseda Pavel Baran.

Rada se v dalších bodech jednání zabývala mj. možnostmi navýšení financování vědy a výzkumu ve prospěch kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, pravidelnou aktuální informací o vývoji ustavování právnické osoby ELI ERIC, nebo závěrečným hodnocením programů OMEGA a BETA v gesci Technologické agentury ČR.

Tripartita se zaměřila na čerpání fondů EU, dopravní infrastrukturu a programy pomoci zaměstnancům a zaměstnavatelům

Tisková konference po jednání Rady hospodářské a sociální dohody, 29. června 2020.
Tisková konference po jednání Rady hospodářské a sociální dohody, 29. června 2020.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 29. června 2020 sešli prostřednictvím videokonference na jednání tripartity. Sociální partneři diskutovali prioritní dopravní stavby, čerpání fondů EU a přípravu nového programového období 2021–2027. MPSV a MPO informovalo sociální partnery o aktuálním stavu čerpání programů určených na pomoc zaměstnancům a zaměstnavatelům.

Během posledního měsíce se sešly k jednání krajské tripartity v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji. Tento týden se také uskuteční setkání tripartit Zlínského a Středočeského kraje. Představitelé krajských hospodářských a sociálních rad jsou pravidelně informováni o výsledcích jednání národní tripartity a o činnosti pracovních týmů. V jihomoravském kraji se jednalo o poslední zasedání tripartity před volbami, přičemž sociální partneři ocenili hejtmana kraje za intenzivní rozvoj sociálního dialogu v regionu. Pracovní týmy se na národní úrovni scházejí k jednání buď v běžném režimu, nebo prostřednictvím videokonference.

Stav čerpání prostředků fondů EU a příprava nového programového období

Od počátku programového období 2014–2020 bylo vyhlášeno kumulativně za všechny programy 1 064 výzev s alokací 797,2 mld. Kč. V rámci vyhlášených výzev byly do konce května 2020 vydány právní akty o poskytnutí podpory v celkové výši 542,6 mld. Kč. Nejvyšší podíl prostředků ve vydaných právních aktech vykazuje OP Zaměstnanost, dále pak OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a OP Technická pomoc. Příjemcům bylo do konce května 2020 proplaceno 317,9 mld. Kč. Nejvíce bylo proplaceno v případě Programu rozvoje venkova, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a OP Zaměstnanost.

Přehled přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 mil. Kč

Dodržení termínů zahájení jednotlivých staveb závisí na získání pravomocného stavebního povolení a na úspěšném dokončení výběru zhotovitele. Novelizovaný stavební zákon umožňuje vydat stavební povolení pro veřejně prospěšnou stavbu ještě před dokončením majetkoprávního vypořádání. Dochází k růstu ceny práce. Stavební trh se začíná potýkat s nedostatkem pracovníků.

Průběžné vyhodnocení programů COVID a ANTIVIRUS

V měsíci červnu požádalo o účast v Programu Antivirus 55 489 podniků a bylo vyplaceno 9,6 mld. Kč. Podíl žádostí u společností z malo či velkoobchodu, ubytování, stravování, pohostinství a zpracovatelského průmyslu tvořil dohromady 55,7 %. U programu Ošetřovné pro OSVČ  bylo přijato 129 tisíc žádostí a proplaceno 1,2 mld. Kč. Program Záruka COVID III přijal 1 629 žádostí v objemu 12,7 mld. Kč. U Záručního programu COVID II je v procesu vyřízení téměř 4 tisíce žádostí o zaručení úvěru v hodnotě 12,6 mld. Kč. Úvěrový program COVID I, který disponoval kapacitou téměř 1 mld. Kč je vyčerpán. Dále jsou k dispozici programy – Country for the Future, Výzva Technologie COVID, Výzva Inovační vouchery, Podpora inovací, Program COVID Plus nebo Záruční program COVID PRAHA.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční 21. září 2020.

Úřad vlády ČR od července zpřístupní pro veřejnost veškeré své historické objekty

V rámci dnů otevřených dveří si lidé budou moci prohlédnout i Strakovu akademii, sídlo Úřadu vlády, 29. června 2020.
V rámci dnů otevřených dveří si lidé budou moci prohlédnout i Strakovu akademii, sídlo Úřadu vlády, 29. června 2020.
Úřad vlády ČR díky příznivému vývoji epidemiologické situace může opět pro veřejnost zpřístupnit historické vládní vily a paláce. Zájemci budou mít možnost postupně navštívit všechny objekty Úřadu vlády ČR, a to již od začátku července do konce listopadu. V prázdninových měsících Úřad vlády ČR navíc plánuje zpřístupnit své objekty každou sobotu.

První den otevřených dveří se uskuteční již v sobotu 4. července, kdy bude pro veřejnost otevřena Kramářova vila, rezidence předsedy vlády vybudovanou prvním československým premiérem Karlem Kramářem. Navštívit ji bude možné také v den státního svátku 5. července. U příležitosti navazujícího státního svátku věnovaného památce mistra Jana Husa 6. července si bude možné prohlédnout také jednu z nejstarších staveb na pražských HradčanechHrzánský palác. Tato historická budova, sloužící jako náhradní sídlo vlády ČR, je spjata s významnými osobnostmi české historie, jako byli stavitel Petr Parléř či první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Dny otevřených dveří historických objektů Úřadu vlády se vracejí po pauze zaviněné epidemií koronaviru a budou probíhat celé léto až do října. V letních měsících se budou konat pro Pražany i návštěvníky Prahy každou sobotu pravidelné exkurze v Kramářově vile, Hrzánském paláci i v Lichtenštejnském paláci, kde je navíc možné shlédnout i výstavu protokolárních předsedy vlády. V září a v říjnu bude možné objekty navštívit první sobotu v měsíci a dále v rámci státních svátků. Cyklus dnů otevřených dveří bude završen 17. listopadu při příležitosti oslavy Dne boje za svobodu a demokracii. Prohlídky budou probíhat vždy od 9 do 17 hodin a vstup do objektů je zdarma.

V rámci projektu OPEN HOUSE je plánováno i zpřístupnění hlavního sídla Úřadu vlády ČR, Strakovy akademie, která v uplynulých letech prošla zásadní rekonstrukcí. Den otevřených dveří ve Strakově akademii proběhne také v rámci oslavy Dne české státnosti 28. září. Zájemci o prohlídku tak budou mít jedinečnou příležitost navštívit například jednací sál vlády ČR, tiskové sály nebo nahlédnout do prostor kanceláře předsedy vlády.

Úřad vlády ČR rovněž spravuje objekt spojený s další významnou osobností československé politiky – Benešovu vilu, kterou si nechali postavit prezident Edvard Beneš s chotí Hanou v Sezimově Ústí. Benešova vila bude pro návštěvníky otevřena od 4. září do konce října vždy oba víkendové dny. Dny otevřených dveří tu budou probíhat tradičně formou komentovaných exkurzí.

Veškerá hygienická pravidla vstupu do vládních objektů budou podléhat aktuálním a platným opatřením Ministerstva zdravotnictví.

Program dnů otevřených dveří

(vždy od 9.00 do 17.00 hodin, poslední komentovaná prohlídka bude začínat v 16.00 hodin)

červenec

4. července 2020 – Kramářova vila
5. července 2020 – Kramářova vila
6. července 2020 – Hrzánský palác
11. července 2020 – Hrzánský palác
18. července 2020 – Kramářova vila
25. července 2020 – Lichtenštejnský palác

srpen

1. srpna 2020 – Hrzánský palác
8. srpna 2020 – Kramářova vila
15. srpna 2020 – Lichtenštejnský palác
22. srpna 2020 – Hrzánský palác
29. srpna 2020 – Kramářova vila

září

5.–6. září 2020 – Strakova akademie a Lichtenštejnský palác
4.–6. září – Benešova vila
12.–13. září – Benešova vila
19.–20. září – Benešova vila
26.–27. září – Benešova vila
28. září – Strakova akademie

říjen

2.–4. října – Benešova vila
5. října – Kramářova vila
10.–11. října – Benešova vila
17.–18. října – Benešova vila
24.–25. října – Benešova vila
28. října – Lichtenštejnský palác

listopad

17. listopadu – Hrzánský palác a Lichtenštejnský palác

Vstupné

zdarma