Vláda projednala návrh na zmrazení platů politiků, o 300 milionů korun se zvýší rozpočet na pobídky filmařům

Tisková konference po jednání vlády, 20. září 2021.
Tisková konference po jednání vlády, 20. září 2021.
Platy politiků by měly až do roku 2026 stagnovat na úrovni letošního roku. Příslušný návrh novely zákona, který předložil premiér Andrej Babiš, schválila vláda na jednání v pondělí 20. září 2021. Kvůli jejímu projednání požádá předseda vlády poslance o svolání mimořádné schůze.

Cílem návrhu novely zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu je zamezit růstu platu představitelů veřejné moci v následujících pěti letech, tedy v letech 2022 až 2026, a to na úrovni platové základny platné v roce 2021, tudíž v částce 84 060 korun. Zmrazení platů by se netýkalo výpočtu platové základny soudců ani těch, jejichž plat se od platové základny soudců odvíjí. Mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny navrhuje vláda svolat na úterý 5. října a novelu zákona na ní schválit hned v prvním čtení tak, aby Sněmovnou prošla ještě v tomto volebním období.

Vláda rozhodla také o navýšení objemu finančních prostředků na dotační program Covid – Nepokryté náklady. Příjem žádostí podnikatelů postižených dopady epidemie covid-19 byl ve druhé výzvě programu ukončen 13. září a společně s první výzvou Ministerstvo průmyslu a obchodu eviduje celkem 8 199 žádostí v celkovém objemu 9,6 miliardy korun. Vláda ale v srpnu schválila dotaci programu ve výši 7,6 miliardy. Chybějící dvě miliardy tedy schválila doplnit dnes, a to převodem 1,46 miliardy z kapitoly 398 – VPS, položky Prostředky na podporu podnikání. Zbytek pokryje MPO z vlastního rozpočtu.

Kabinet odsouhlasil také změny v dosavadní podobě humanitární pomoci Afghánistánu. V souvislosti s pádem afghánské vlády a převzetím moci v zemi Tálibánem vláda došlo k zastavení bezpečnostní a rozvojové spolupráce mezinárodního společenství s Afghánistánem, včetně fondů na podporu afghánských bezpečnostních sil, afghánské policie a justice a afghánských rozvojových programů. Situace v zemi zároveň zhoršila humanitární situaci afghánského obyvatelstva a vzrostlo také riziko interního vysídlení i migrace z Afghánistánu zejména do sousedních zemí.

Vláda proto rozhodla, že 40 milionů korun vyčleněných původně na pomoc afghánské vládě a dalších 5 milionů korun z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí na humanitární pomoc přesune na humanitární pomoc afghánským uprchlíkům, ohroženým ženám a dětem a na stabilizaci a podporu zdrojů obživy zranitelného obyvatelstva v Afghánistánu. Dalších 30 milionů korun na pomoc obyvatelům Afghánistánu poskytne Ministerstvo vnitra, celkem tedy česká vláda pomůže letos organizacím, které realizují humanitární odezvu na vývoj v Afghánistánu, 75 milionů korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí na https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/x2021_09_20_vlada_schvalila_humanitarni_pomoc.html.

Ministři odsouhlasili také navýšení prostředků na filmové pobídky pro rok 2021 o 300 milionů korun. Státní fond kinematografie tak bude moci zahraničním filmařům letos na pobídkách rozdělit 1,1 miliardy korun. Důvodem k navýšení je fakt, že zájem zahraničních audiovizuálních štábů o natáčení v České republice je velký a původní částka, 800 milionů, určená na pobídkové projekty již byla vyčerpána. Pokud by nedošlo k mimořádnému navýšení dotace, musel by Státní fond kinematografie zastavit příjem nových žádostí o registraci, a tím odmítnout nové projekty pro nadcházející období 2021–2022. Filmové a televizní produkce přitom v ČR zaměstnávají české umělce a další pracovníky a utrácejí miliardy korun. Jen v roce 2019, před nástupem epidemie, činily jejich investice v ČR rekordních 9 miliard korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-20–zari-2021-190740/.

Budova porodnice U Apolináře se dočká generální rekonstrukce za miliardy

Premiér slavnostně odhalil sochu architekta budovy porodnice U Apolináře, 20. září 2021.
Premiér slavnostně odhalil sochu architekta budovy porodnice U Apolináře, 20. září 2021.
Výměna inženýrských sítí, oprava zastaralé fasády a střechy, vybudování nového sociálního zázemí a moderních pokojů, komplexní rekonstrukce porodních sálů nebo výstavba zcela nového pavilonu neonatologie s vysoce specializovanou péčí o předčasně narozené děti. Tak bude vypadat generální rekonstrukce Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) a 1. lékařské fakulty UK „U Apolináře“, kde za téměř 150 let její historie pomohli lékaři na svět již více než půl milionu dětí. Projektový záměr rekonstrukce budovy kliniky dnes symbolicky předal ředitel VFN David Feltl předsedovi vlády Andreji Babišovi a ministru zdravotnictví Adamovi Vojtěchovi. Modernizace za 4,5 miliardy korun má být hotova do roku 2030.

„Stejně jako je VFN klíčovou nemocnicí českého zdravotnictví, patřila vždy i její gynekologicko-porodnická klinika mezi ta nejvěhlasnější pracoviště nejen u nás, ale i v Evropě. Péče v tomto zařízení je na špičkové úrovni, historická budova a prostředí kliniky ale chátrá a již neodpovídá potřebám dnešní medicíny. Za dobu své téměř stopadesátileté historie neprošla žádnou celkovou obnovou. Na nové trendy vždy reagovala jen drobnými vnitřními dispozičními úpravami a dílčí modernizací technologií. Jsem proto rád, že se konečně budova dočká zasloužené modernizace,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministerstvo zdravotnictví již udělilo nemocnici registraci na tzv. předprojektovou fázi, která spočívá ve zpracování nezbytných průzkumů a geodetickém zaměření. Následovat bude stavební program, architektonická soutěž a výběr zpracovatele projektové dokumentace. Samotné stavební práce by měly začít v roce 2025. „Nedílnou součástí příprav a realizace stavby bude spolupráce s odborníky na památkovou péči a zachování genia loci celé lokality. Rekonstrukce se navíc uskuteční za plného provozu klinik s minimálním omezením. Proto plánujeme začít s přístavbou nového pavilonu na jižní hranici pozemku, kam budeme moci postupně stěhovat jednotlivá pracoviště či operační sály. Jsem rád, že máme takovou podporu zřizovatele a že se naše gynekologicko-porodnická klinika zase posune dál,“ řekl ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA a doplnil: 

„Již nyní posouváme do poslední fáze projekt přestavby starých porodních boxů a jednoho operačního sálu na moderní prostory. Projekt je hotov a brzy se pustíme do samotné rekonstrukce. Velká přestavba tak dostává již nyní reálné obrysy.“

V rámci komplexní obnovy kliniky projde technickou opravou celá budova vně i uvnitř. V nevyhovujícím stavu je nyní střecha, římsy i fasády z lícových cihel. Vybudovat je nutné nové zázemí pro lékaře a personál, prostory pro stravování rodiček nebo kompletní moderní sociální zařízení. Součástí projektu je i rekonstrukce stávajících porodních sálů, kde po modernizaci zůstanou jen operační sály pro nejnáročnější případy a nově pooperační oddělení (JIP) pro matky. Původní nevyhovující porodní boxy budou přesunuty do moderních porodních pokojů s neprůzvučnými stěnami a s nezbytným zázemím pro matky a jejich doprovod.

Ve stávající budově tak přibude šest porodních boxů a dalších čtyřicet pokojů pak nabídne přístavba nového pavilonu neonatologie, která je významným prvkem generální rekonstrukce. „Neonatologická část kliniky zajišťuje kompletní péči o novorozence a je superkonziliárním centrem pro nezralé jedince především v nejnižších váhových kategoriích. Svou kapacitou a rozsahem poskytované péče patří k největším v Čechách. Léčba nezralých dětí trvá často měsíce a vyžaduje přítomnost rodičů. Výstavbu nového pavilonu proto velice vítám. Vzniknou tak rodinné jednotky intenzivní a resuscitační péče, tzv. Family NICU, které jsou ve vyspělém světě naprosto běžné. Díky moderní ošetřovatelské péči, jejíž součástí je i matka a otec, se nejen prokazatelně zlepšuje prognóza nezralých dětí, ale posilují se zároveň rodinné vztahy,“ vysvětlil prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., vedoucí lékař Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK.

„Jsem rád, že nás v rámci oslav 190. výročí narození českého architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky navštívil premiér Andrej Babiš společně s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Při této příležitosti ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl premiéra a všechny přítomné informoval o hotovém projektovém záměru rekonstrukce gynekologicko-porodnické kliniky a výstavby neonatologického centra. Tento materiál byl již předán na Ministerstvo zdravotnictví ČR a přípravné práce na projektu dále zdárně pokračují,“ informoval přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.

Generální rekonstrukce a přístavba nového pavilonu má být dokončena v roce 2030. Stát za ni zaplatí přes 4,5 miliardy korun.

Zdroj: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Tripartita se věnovala návrhu státního rozpočtu

Předseda vlády Andrej Babiš během videkonferenčního zasedání tripartity, 20. září 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš během videkonferenčního zasedání tripartity, 20. září 2021.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 20. září 2021 sešli prostřednictvím videokonference na jednání tripartity. Sociální partneři se na svém zasedání věnovali návrhu státního rozpočtu pro rok 2022.

Od posledních sněmovních voleb se Rada hospodářské a sociální dohody sešla na 20 řádných plenárních schůzích a 4 mimořádných jednáních. Krajské tripartity se sešly na 97 setkáních a současně se uspořádalo jedno společné jednání za účasti všech zástupců regionálních tripartit. Pracovní týmy Rady hospodářské a sociální dohody se sešly na 168 zasedáních, na kterých byly projednány klíčové zájmy zaměstnanců, zaměstnavatelů a vlády.

Návrh státního rozpočtu na rok 2022

Návrh státního rozpočtu počítá s celkovými příjmy 1 486 mld. Kč a výdaji ve výši 1 876 mld. Kč. Předpokládaný deficit státního rozpočtu v roce 2022 bude 390 mld. Kč, což je meziročně o 110 mld. Kč méně. Lepšího výsledku hospodaření bude dosaženo v důsledku nárůstu příjmů o 100 mld. Kč. Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu také investice v rekordní výši 189 mld. Kč, růst důchodů o 758 Kč, zachování nižšího 15% zdanění zaměstnanců nebo zvýšení slevy na poplatníka o 3 000 Kč. Schválený návrh rozpočtu počítá s dalším meziročním zvýšením výdajů na vědu a výzkum, a to o 300 mil. Kč na celkových 48 mld. Kč.

Sociální partneři spolu se zástupci vlády na svém jednání řešili také růst minimální mzdy pro nadcházející rok nebo platy a mzdy státních zaměstnanců. Při projednávání těchto bodů však nebyla nalezena shoda na výši růstu. 

Projev předsedy vlády Andreje Babiše na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil Armády České republiky

Předseda vlády Andreje Babiše při projevu na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil Armády České republiky, 19. září 2021.
Předseda vlády Andreje Babiše při projevu na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil Armády České republiky, 19. září 2021.
Premiér Andrej Babiš vystoupil v neděli 19. září 2021 s projevem u příležitosti zahájení nedělního programu Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil Armády ČR na letišti Leoše Jiráska v Ostravě.

Vážené dámy, vážení pánové,

je mi ctí, že zde před vámi po roce mohu opět vystoupit na Dnech NATO v Ostravě a Dnech Vzdušných sil Armády České republiky. Od roku 2001 prošla celá akce značným vývojem a z regionální prezentace naší armády, policie a záchranářů se stala největší letecko-armádně-bezpečnostní přehlídka v Evropě.

Organizátoři měli připravené velké překvapení, což měl být společný seskok tří desítek českých, slovenských a izraelských vojáků z transportního letounu CASA, ale bohužel ten seskok se kvůli počasí neuskuteční a doufejme, že příští rok to vyjde. Mělo jít o první seskok izraelských výsadkářů na našem území od vzniku České republiky.

Symbolický význam dnešní události má hluboké historické souvislosti. Navazujeme na spolupráci z roku 1948, kdy tehdejší Československo nově vzniklému Státu Izrael poskytovalo materiální pomoc a dobře víte, že Česká republika je ze všech evropských států nejbližším spojencem Izraele.

Teď mi ale dovolte vrátit se k Severoatlantické alianci jako takové. Letošní 20. ročník Dnů NATO se odehrává ve stínu odchodu aliančních sil z Afghánistánu. V prvé řadě bych ještě jednou chtěl vyzdvihnout práci českých vojáků, pilotů a diplomatů, díky nimž proběhla evakuace našich lidí i jejich spolupracovníků v extrémně složitých a neustále se měnících podmínkách na jedničku. Z Afghánistánu jsme včas dostali všechny, které jsme ven dostat chtěli. Ostatní spojenci tak úspěšní nebyli.

Musíme si přiznat, že rychlost, s jakou se rozsypala afghánská vláda a s jakou afghánská armáda složila zbraně, zaskočila všechny z nás. Ukazuje se, jak málo jsme Afghánistánu rozuměli.

Už jsem řekl, že nynější odchod z Afghánistánu byla chyba, a na tom si trvám. Myslím, že v posledních letech jsme přesvědčovali hlavně sami sebe, že afghánská vláda a armáda odolá náporu Tálibánu. Mám za to, že v této situaci jsme v Afghánistánu měli zůstat a že jsme neměli dopustit návrat vlády Tálibánu. V dlouhodobém horizontu toho, myslím, budeme litovat. Ačkoli se Tálibán na veřejnosti snaží ukazovat přívětivější tvář, nevěřím tomu, že se nějak zásadně změnil, což potvrzují zprávy, které z Afghánistánu prosakují. Odmítám, že by Česká republika uznala vládu Tálibánu a navázala s ním oficiální diplomatické styky.

Odchod z Afghánistánu by měl vést k širší diskusi uvnitř Severoatlantické aliance. NATO si musí více ujasnit, na co se má do budoucna soustředit. Hlavním smyslem Aliance je samozřejmě teritoriální obrana území členských zemí, aktuálně je tak chápána především ochrana východního křídla NATO. Tato ochrana ale vyžaduje jiné technické priority než soustředění se na expedice a budování infrastruktury a demokracie ve vzdálených a kulturně odlišných zemích.

Pokud jde o boj proti terorismu, mám za to, že by se v něm mělo samozřejmě pokračovat. Afghánská zkušenost ale ukázala, že snaha vycvičit a vyzbrojit armádu země, se kterou toho nemáme moc politicky, společensky a kulturně společného, a doufat, že bude bojovat s nepřítelem místo nás, není správná cesta. Osobně si myslím, že bychom měli volit jinou taktiku. NATO by mělo začít mnohem aktivněji zasahovat proti všem, kdo poskytují zázemí mezinárodnímu terorismu. Přednost by měla mít cílená likvidace těchto ohnisek za pomoci krátkých, cílených a chirurgicky přesných úderů. Myslím, že dlouhodobým operacím, jako byl Afghánistán, odzvonilo.

Ačkoli afghánská mise nedopadla tak, jak jsme si představovali, přeci jen byla pro českou armádu užitečná. Naše vojáky zocelila v bezpočtu bojových akcí, 11 500 českých vojáků získalo zkušenosti přímo v terénu a aliančním spojencům jsme dokázali, že Česká republika je důležitou součástí NATO. Naši spojenci si také mohli na vlastní kůži ověřit, co už dlouhá léta vědí čeští občané – že na naše vojáky je vždy spolehnutí. Není divu, že se v České republice naše armáda těší rekordní důvěře.

Česká armáda a její transformace byla vždy prioritou mé vlády. Jsme první vláda, která ve velkém zahájila technickou modernizaci armády, do té doby většinou odkázané na zastaralé sovětské stroje a zbraně. Nakoupili jsme nové obrněné transportéry, radiolokátory, vrtulníky i tisíce nových útočných pušek a pistolí. Investujeme ve velkém a zároveň podporujeme český zbrojní průmysl. V příštím volebním bychom chtěli dosáhnout armádních výdajů ve výši dvě procenta HDP, abychom splnili náš alianční závazek.

Závěrem bych chtěl říct, že při obraně se nemůžeme spoléhat jen na spojence, ale hlavně sami na sebe. Musíme v mladých generacích pěstovat odvahu a zdravé vlastenectví. Uvědomění a osvojení si hodnot a vědomí toho, že naše svoboda a bezpečnost nejsou nic samozřejmého a musíme za ně vždy být připraveni bojovat.

Děkuji za pozornost.

Andrej Babiš, předseda vlády

Zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR

V pondělí 20. září 2021 od 9.00 hodin se uskuteční formou videokonference 160. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterého se kromě předsedy vlády Andreje Babiše zúčastní také další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.
 
Program jednání tripartity:
  • Příprava návrhu státního rozpočtu na rok 2022

Ministerstvo financí předkládá sociálním partnerům návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit 1 486 mld. Kč a výdaje 1 876 mld. Kč. Prioritami rozpočtu jsou investice a životní úroveň.

 

Premiér Babiš na Dnech NATO v Ostravě ocenil pokroky v modernizaci armády

Předseda vlády Andrej Babiš si na Dnech NATO v Ostravě prohlédl i speciální výbavu zdravotnických záchranářů, 19. září 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš si na Dnech NATO v Ostravě prohlédl i speciální výbavu zdravotnických záchranářů, 19. září 2021.
Na letišti Leoše Janáčka v Ostravě se o víkendu 18. a 19. září 2021 uskutečnily letošní Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Nedělního programu 21. ročníku této přehlídky vojenské techniky se zúčastnili i premiér Andrej Babiš a ministr obrany Lubomír Metnar.

V projevu při veřejném zahájení nedělního programu se premiér Andrej Babiš vrátil ještě k nedávno ukončenému působení českých vojáků v mezinárodní misi v Afghánistánu. „V prvé řadě bych ještě jednou chtěl vyzdvihnout práci českých vojáků, pilotů a diplomatů, díky nimž proběhla evakuace našich lidí i jejich spolupracovníků v extrémně složitých a neustále se měnících podmínkách na jedničku. Z Afghánistánu jsme včas dostali všechny, které jsme ven dostat chtěli. Ostatní spojenci tak úspěšní nebyli,“ připomněl předseda vlády.

Ocenil také úspěšnou modernizaci, kterou Armáda ČR v posledních letech prochází. „Jsme první vláda, která ve velkém zahájila technickou modernizaci armády, do té doby většinou odkázané na zastaralé sovětské stroje a zbraně. Nakoupili jsme nové obrněné transportéry, radiolokátory, vrtulníky i tisíce nových útočných pušek a pistolí. Investujeme ve velkém a zároveň podporujeme český zbrojní průmysl. V příštím volebním bychom chtěli dosáhnout armádních výdajů ve výši dvou procent HDP, abychom splnili náš alianční závazek,“ uvedl Andrej Babiš.

Dny NATO se v Ostravě konají již od roku 2001, přičemž z původní regionální prezentace Armády ČR se stala největší letecko-armádně-bezpečnostní přehlídka v Evropě. Loni se kvůli pandemii nemoci covid-19 musela konat bez diváků, letos si ale veřejnost za přísných epidemiologických opatření mohla na mošnovském letišti opět prohlédnout ukázky moderní vojenské techniky i třeba vybavení hasičů a dalších záchranných složek.

Volby do Poslanecké sněmovny se blíží, co byste o nich měli vědět

V pátek 8. října a v sobotu 9. října 2021 se v České republice uskuteční volby do Poslanecké sněmovny. Voliči v nich rozhodnou o novém složení dvousetčlenné dolní komory Parlamentu ČR. V pátek se volební místnosti otevřou ve 14 hodin a uzavřou ve 22 hodin, v sobotu je pak možné odvolit od 8 do 14 hodin.

Hlasovací lístky obdrží oprávnění voliči nejpozději tři dny před začátkem voleb, tedy do 5. října, do svých poštovních schránek, případně si je mohou vyzvednout přímo ve volební místnosti. Součástí kompletu, kdy má každá z politických stran, hnutí či koalic kandidujících v daném volebním kraji vlastní hlasovací lístek označený vylosovaným číslem platným celostátně a názvem volebního subjektu, je i informační leták s podrobnostmi o volební proceduře.

Voličem je každý občan České republiky, který nejpozději 9. října 2021 dovrší věku 18 let a jemuž nebyl soudně omezen výkon volebního práva v rámci řízení o omezení svéprávnosti. Volit mohou na základě speciálního zákona i osoby, kterým byla nařízena izolace či karanténa, a to buď na vyhrazených drive-in volebních místech, v uzavřeném pobytovém zařízení sociálních služeb, které bylo rozhodnutím krajské hygienické stanice uzavřeno, nebo do přenosné volební schránky přivezené speciální volební komisí, kterou je možné si do čtvrtka 7. října objednat na místně příslušném krajském úřadě. Termín voleb pro osoby v karanténě formou drive-in je 6. října, v pobytových zařízeních 7. a 8. října. Do zvláštní přenosné schránky je možné hlasovat 8. a 9. října 2021.

Ve volební místnosti je volič povinen prokázat svou totožnost a státní občanství České republiky, a to platným občanským průkazem nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním průkazem. Od okrskové volební komise poté obdrží prázdnou úřední obálku opatřenou úředním razítkem, případně na vyžádání i sadu hlasovacích lístků. Výkon volebního práva je možný pouze osobně, volit v zastoupení není ze zákona přípustné.

S úřední obálkou a hlasovacími lístky se volič odebere za plentu do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, kde vloží jím vybraný jeden hlasovací lístek do obálky. Zároveň může využít svého práva udělit až čtyři preferenční hlasy vybraným kandidátům, a to zakroužkováním pořadového čísla před jejich jménem. Poté před zraky okrskové volební komise vhodí obálku do volební schránky. Pokud volič ze zdravotních důvodů není schopen volební úkon sám zvládnout, může mu v prostoru pro úpravu hlasovacích lístků i s vhazováním do volební schránky pomoci jiný volič. Nesmí jím však být člen okrskové volební komise.

Voliči mohou své volební právo uplatnit i jinde než v místě bydliště, musí si ale včas pořídit voličský průkaz. Na tento voličský průkaz pak mohou hlasovat v jakémkoliv volebním okrsku na území České republiky nebo ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí. O voličský průkaz je možné zažádat u obecního úřadu (magistrátu, městského úřadu, úřadu městyse, úřadu městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, úřadu městské části hlavního města Prahy) v místě trvalého pobytu voliče až do 1. října, pokud je žádost podávána písemně či elektronicky, případně do 6. října do 16 hodin, pokud se volič dostaví na úřad osobně (podrobnosti o podmínkách získání voličského průkazu, informace, jak postupovat při hlasování v zahraničí).

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR probíhají na území České republiky rozděleném do 14 volebních krajů, přičemž volební subjekty sestavují pro každý volební kraj samostatnou kandidátní listinu. V zahraničí je možné hlasovat na zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky, přičemž Státní volební komise losem určila, že tyto hlasy budou započteny do výsledků hlasování v Ústeckém kraji. Voliči v zahraničí si tedy budou vybírat mezi kandidáty z Ústeckého kraje.

Spisovatel a neuropatolog František Koukolík získal Cenu předsedy RVVI za popularizaci výzkumu

Premiér Andrej Babiš předal Františku Koukolíkovi Cenu předsedy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace za letošní rok, 15. září 2021.
Premiér Andrej Babiš předal Františku Koukolíkovi Cenu předsedy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace za letošní rok, 15. září 2021.
Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je udělována význačným osobnostem za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Premiér Andrej Babiš, který je zároveň předsedou vládní RVVI, předal toto významné ocenění dr. Františku Koukolíkovi během slavnostního ceremoniálu ve středu 15. září 2021 v Lichtenštejnském paláci v Praze. Slavnostního aktu se účastnili přední zástupci akademické obce, hosté z vedení Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a další.

Ocenění je udělováno jedenkrát ročně vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům, cestovatelům a průkopníkům, kteří popularizují poznání, publikují k tématům vědy a techniky a předávají své poznatky o vědeckých výsledcích nejširší veřejnosti.

S cenou je spojeno také finanční ocenění ve výši 350 tisíc korun.

Andrej Babiš ve své řeči zdůraznil, že jeho volba udělit ocenění právě Františku Koukolíkovi byla jednoznačná. „Je třeba šířit seriózní, ověřené populárně-vědecké informace. Tedy takové, které budou lidi bavit a rozšiřovat obzory. To je v době nejrůznějších fake news a podivných informací na sociálních sítích velmi důležité. Umění informovat o komplikovaném výzkumu srozumitelnou formou a nadchnout veřejnost pro svět často složitých vědeckých objevů je třeba ocenit. Panu doktoru Koukolíkovi děkuji za všechnu vykonanou popularizační práci. Je mi ctí, že mu mohu předat Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace,“ potvrdil premiér.

Dále předseda vlády upozornil na nutnost posilovat vnímání vědy ve společnosti jako užitečné a potřebné činnosti, zejména po bezprostřední zkušenosti koronavirové pandemie: „Lidé, pro které byla věda něco velmi vzdáleného, si najednou uvědomili, jak klíčovou roli hraje při zvládání obtížných situací. Je proto žádoucí, abychom o výzkumu a inovativních řešeních dokázali srozumitelně, podnětně a přitom jednoduše informovat zejména mimo odbornou obec.“

Cena je dle slov premiéra důkazem, že na národní úrovni je nezbytné propagátory výzkumu a jeho výsledků vyzdvihnout a ocenit. Podpora vědy a výzkumu má za této vlády jednoznačnou prioritu.

Věda a výzkum je inteligentní páteří společnosti a samozřejmě i ekonomických procesů. Globálně se tato věc potvrzuje i v zápasu se současnou pandemií, kdy z mnoha stran slyšíme apel na potřebu posilování odolnosti člověka a společnosti. Pan doktor Koukolík se ve své lékařské a vědecké praxi svým celoživotním dílem srozumitelně obrací k veřejnosti, a tak skvěle přispívá ke zvýšení odolnosti člověka i naší společnosti v aktuálně prodělané krizi i v jí podobných situacích. Právem se tak řadí mezi dosavadní laureáty této ceny – Jiřího Grygara, Václava Větvičku, Jaroslava Petra a další,“ doplnil k ocenění 1. místopředseda RVVI Pavel Baran.

František Koukolík v krátkém proslovu na závěr slavnosti vyjádřil vděk za ocenění celoživotní práce a poděkoval především rodině, Fakultní Thomayerově nemocnici, 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, jakož i velkému počtu osobností, jež ho v životě vedly, učily a byly mu vzorem.

MUDr. František Koukolík, DrSc., je český neuropatolog, spisovatel, publicista a neúnavný propagátor kritického myšlení a vědeckého přístupu. Popularizaci vědy se věnuje systematicky a nezištně po značnou část vlastní profesní dráhy – ve svém oboru se zabývá vztahem mezi mozkem a chováním se značným přesahem do společenských věd. Zmínit je třeba jeho letitou spolupráci s Českým rozhlasem (Meteor) a Českou televizí (cykly Hádala se duše s tělem, Mozek a jeho duše, Jádro ad.). Je autorem a spoluautorem řady populárně naučných publikací, přispívá do časopisů a novin. Z několika desítek popularizačních titulů, které napsal samostatně, zaznamenaly značný ohlas čtyři vydání knihy Lidský mozek a jeho duše, neméně pozoruhodná je kniha věnovaná našemu národu s titulem Češi – proč jsme, kdo jsme.

V ČR zpopularizoval František Koukolík pojmy deprivant, mem a jiné. Jméno „Koukolík“ obdržela po slavném vědci planetka 10213 1997 RK7 (objevili M. Tichý a Z. Moravec v roce 1997).

Vláda schválila pomoc obcím a kraji po tornádu, hygienici dostanou mimořádné odměny i vyšší platy

O výsledcích jednání vlády novináře informovali ministryně K. Dostálová, A. Schillerová a J. Maláčová a ministr A. Vojtěch, 13. září 2021.
O výsledcích jednání vlády novináře informovali ministryně K. Dostálová, A. Schillerová a J. Maláčová a ministr A. Vojtěch, 13. září 2021.
Až 888 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy půjde na obnovu majetku obcí a Jihomoravského kraje, který byl poničen červnovým tornádem. Na jednání v pondělí 13. září 2021 rozhodla o přesunu této sumy do rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj vláda Andreje Babiše. Schválila i peníze na mimořádné odměny zaměstnanců v hygienické službě a rozhodla o navýšení platů od 1. ledna 2022.

Na obnovu tornádem poničeného majetku územních samosprávných celků v části Jihomoravského kraje je určen dotační podprogram Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách v roce 2021. Na jeho posílení dnes vláda schválila převést z vládní rozpočtové rezervy až 888 milionů korun. Tyto peníze mají pomoci obnovit obecní či krajský majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území. Nejvyšší prioritu mají investice do obnovy pozemních komunikací ve vlastnictví postižených obcí a kraje, do obnovy obydlí a občanského vybavení. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda dále schválila novelu nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců, které mění platové podmínky zaměstnanců v hygienické služba. Od 1. ledna 2022 bude zrušena zvláštní stupnice platových tarifů lékařů, která se v případě orgánů ochrany veřejného zdraví neosvědčila především z hlediska garance podmínek spravedlivého odměňování, a v praxi proto byla využívána jen minimálně. Kontrolní činnost hygienické služby bude nově přesunuta do II. skupiny prací pro účely přiznání zvláštního příplatku, čímž dojde k jeho navýšení ze současných 500 až 1 300 korun na 750 až 2 500 korun. Nově bude také možné důležité zaměstnance hygien podstatně lépe finančně ohodnotit využitím institutu tzv. klíčových služebních míst. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kabinet současně schválili vyplacení mimořádných odměn zaměstnancům krajských hygienických stanic za mimořádné pracovní výkony související se zvládnutím epidemie nemoci covid-19. Na tyto odměny uvolní vláda z vládní rozpočtové rezervy 125 milionů korun, další dva miliony korun pak půjdou na odměny zaměstnanců Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Vláda vydala také nové nařízení, jímž do české legislativy aplikuje prodloužení platnosti evropské směrnice o úpravě letního času. Ta zavadí pro členské státy EU jednotná pravidla pro stanovení konkrétních dat začátku a konce letního času, přičemž letos 27. dubna byl zveřejněn aktuální časový plán pro roky 2022 až 2026. Ten počítá s tím, že i v tomto časovém období bude pokračovat ve členských státech EU střídání letního a astronomického času a ten se bude měnit vždy poslední březnovou, respektive říjnovou neděli.

Vláda projednala a odsouhlasila také poskytnutí dvou investičních pobídek ve formě slevy na dani z příjmu. Společnost CVP Galvanika tak získá 65 milionů korun na investici do rozšíření výroby v oblasti protikorozních povrchových úprav kovů v obci Ždánice na Hodonínsku. Za 260 milionů korun tu vznikne 53 nových pracovních míst. Uspěla i společnost STV Technology, jež chce v Poličce na Svitavsku investovat 417,17 milionu korun do rozšíření výroby střeliva zvýšením výrobní kapacity nábojů ráže 9 mm a zavedením výroby dalších typů nábojů. Tato firma, která je významným dodavatelem munice pro Armádu ČR, tak vytvoří 28 nových pracovních míst a stát jí na daních z příjmu odpustí více než 104 milionů korun.

Kabinet projednal také strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2021–2025, který vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na základě rozsáhlé socioekonomické a demografické analýzy rámec obsahuje deset zásadních bodů pro přípravu na stárnutí společnosti a definuje i klíčové problémy, které české seniory v současnosti tíží. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-13–zari-2021-190633/.