Premiér Babiš na Demografickém summitu v Budapešti vyzval Evropu ke zvýšení porodnosti a varoval před masovou migrací

Premiér Babiš vystoupil na IV. ročníku Demografického summitu v Budapešti s projevem na téma rodinná politika, 23. září 2021.
Premiér Babiš vystoupil na IV. ročníku Demografického summitu v Budapešti s projevem na téma rodinná politika, 23. září 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš se společně s ženou Monikou ve čtvrtek 23. září 2021 na pozvání maďarského premiéra Viktora Orbána zúčastnil IV. Demografického summitu v Budapešti. V projevu před jeho účastníky ocenil úlohu rodiny v udržování ideje státu a vyzval evropské země k vyšší podpoře zvýšení porodnosti.

Mottem letošního ročníku Demografického summitu v Budapešti je „Rodina je klíč k udržitelnosti“. Mezi významnými hosty, kteří se zapojili do diskuse na toto téma, byli kromě maďarského předsedy vlády Orbána a českého premiéra Babiše i srbský prezident Aleksandar Vucić, slovinský premiér Janez Janša či bývalý viceprezident USA Mike Pence.

Premiér Babiš ve svém vystoupení vyzdvihl roli rodiny ve společnosti. „Je základem společnosti a formuje ji. Především ona tvoří povědomí sounáležitosti společnosti, a tedy vytváří i její budoucnost. Je to konec konců rodina, kdo je nositelem ideje státu,“ uvedl.

Podle předsedy české vlády je třeba zastavit pokles porodnosti, se kterým se Evropa již mnoho let potýká. „Musíme udělat všechno proto, abychom lidem umožnili mít děti, aby příchod dítěte do rodiny neznamenal velký zásah do rodinného rozpočtu. Prostě musí platit, že ten kdo přivedl na svět dítě, je tím, kdo se stará o udržitelnost naší společnosti, je tím, kdo přispěl k tomu, aby zde pokračoval náš stát a naše společnost,“ prohlásil Andrej Babiš a varoval před řešením demografické krize masovou migrací. „Masová a nekontrolovaná migrace do Evropy nemá s udržitelností naší evropské společnosti nic společného, právě naopak. Jediným skutečně udržitelným řešením proti vymírání Evropy je zvýšení porodnosti vlastního, původního obyvatelstva, což je cesta, která je společná zemím V4. Jedině tak se nedostaneme do situace jako v některých západoevropských státech, které se nám doslova před očima mění z roku na rok,“ uzavřel Andrej Babiš projev, který v plném znění naleznete na http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/premier/projevy/projev-predsedy-vlady-andreje-babise-na-iv–demografickem-summitu-v-budapesti-190814/.

Již ve středu si premiér Babiš za doprovodu maďarského premiéra Orbána prohlédl v jihomaďarském městě Rözske zabezpečení maďarsko-srbské hranice. U dočasného pohraničního plotu, který tu vznikl na ochranu před nelegální migrací, se delegace setkala se členy hlídky rychlého nasazení, motorizované hlídky a pěší hlídky a prohlédla si termokamerový systém a strážní věže.

„V roce 2015 byla tato hranice poté, co byl vybudován tento plot, jedinou funkční schengenskou hranicí v schengenském prostoru,“ připomněl premiér Babiš. „Jen od 1. ledna tohoto roku do dnešního dne bylo tady zadrženo 76 tisíc ilegálních migrantů, třikrát víc než minulý rok a hlavně, co je důležité, třikrát víc pašeráků migrantů. Tito pašeráci kasírují od těchto nešťastných lidí 3 500 eur, že je dostanou do Německa,“ podotkl předseda české vlády.

Předseda české vlády také předal maďarskému premiérovi symbolický dar od Armády ČR v podobě dvou vytápěných a deseti armádních stanů. Česká vláda také projedná možnost vyslat na pomoc maďarským pohraničníkům příslušníky Armády ČR nebo Policie ČR. „Opakovaně jsem řekl, že Česká republika nebude přijímat ilegální migranty, že my budeme pomáhat zemím postiženým ilegální migrací. A také pomáháme. Pomáháme v Severní Makedonii, kde nyní máme 60 policistů, a samozřejmě jsme připraveni pomoci i Maďarsku, protože tento plot nám vlastně taky pomáhá, jelikož migranti mířící do Německa nejdou přes Českou republiku, ale musí zvolit jinou trasu,“ dodal předseda vlády.

V Praze se otevírá nová železniční stanice na Zahradním Městě a prodloužený podchod na hlavním nádraží

Předseda vlády otevřel novou železniční stanici, 24. září 2021.
Předseda vlády otevřel novou železniční stanici, 24. září 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš společně s ministrem dopravy Karlem Havlíčkem v pátek 24. září 2021 slavnostně otevřeli novou železniční stanici Praha-Zahradní Město a prodloužený podchod na pražském hlavním nádraží.

Cestující mohou ode dneška využívat novou železniční stanici Praha-Zahradní Město. Stanice je součástí nově vybudovaného přestupního terminálu, který výrazně zkvalitní cestování veřejnou dopravou v této části Prahy.

„Správa železnic patří dlouhodobě k největším a nejúspěšnějším investorům v zemi. Celkové investice do železniční infrastruktury letos dosáhnou 55 miliard korun, o 6 miliard více než loni,“ doplnil premiér Andrej Babiš.

Vlaky zde nyní mohou využívat kapacitnější čtyřkolejnou trať. Přínosem je rovněž traťová rychlost až 120 km/h, což se pozitivně projeví na zkrácení jízdních dob vlaků. Výstavbu zahájila Správa železnic v květnu 2018. Projekt je spolufinancovaný Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Správa železnic také otevírá prodloužený severní podchod na pražském hlavním nádraží, díky kterému se zkrátí cesta z centra města do přilehlých městských částí. Stavební práce trvaly přibližně 16 měsíců a stály 219 milionu korun.

„Mám radost, že realizujeme projekty, o kterých se dlouho mluví. Mluvilo se o něm desítky let. Tento podchod potřebovali všichni, kdo jezdí z Hlavního nádraží. Konečně otevíráme prodloužený severní podchod směrem na Žižkov. Symbolicky boříme bariéru, kterou nádraží vytváří už 150 let,“ řekl premiér Andrej Babiš.

Na samotný podchod navazuje pěší trasa, která ústí do Seifertovy ulice, přímé napojení má i komerční centrum Churchill Square. Výstup z podchodu je plně bezbariérový, k dispozici je schodiště, dvojice eskalátorů a výtah.

Podchod bude plně přístupný od 24. září, v následujících týdnech budou probíhat pouze dokončovací práce zejména na úpravě okolí výstupu z podchodu.

Projev předsedy vlády Andreje Babiše na IV. Demografickém summitu v Budapešti

Projev premiéra Andreje Babiše na Demografickém summitu v Budapešti, 23. září 2021.
Projev premiéra Andreje Babiše na Demografickém summitu v Budapešti, 23. září 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš vystoupil ve čtvrtek 23. září 2021 s projevem na IV. Demografickém summitu v Budapešti, jehož mottem je „Rodina je klíč k udržitelnosti“.

Vážené dámy, vážení pánové,

je mi ctí, že se tady s vámi mohu po dvou letech znovu setkat a vystoupit se svým projevem. V roce 2019, kdy jsme se naposledy viděli na budapešťském demografickém summitu, nikdo nemohl tušit, co se na nás řítí. Za několik měsíců nám všem pandemie převrátila život naruby.

Ačkoli bych byl nejraději, kdyby k této strašlivé události nikdy nedošlo, myslím, že i v tomto případě platí české přísloví: „Všechno zlé je pro něco dobré“. Společnost díky covidu udělala nejen obrovský technologický pokrok, zejména pokud jde o digitalizaci, ale především nám pandemie pomohla se zamyslet nad spoustou věcí. Například jak křehký globalizovaný svět opravdu je a jak nenahraditelnou roli stále hraje národní stát, který mnoho lidí dávno odepsalo. Hlavně nám ale epidemie připomněla, jak důležité je zdraví a naše rodina.

Motto budapešťského demografického summitu je: „Family: The Key to Sustainability“, tedy „Rodina: klíč k udržitelnosti“. Slovo „udržitelnost“ je skutečně klíčové. Udržitelnost znamená nejen umírněnost, zdrženlivost a rozum, ale především schopnost obnovy, reprodukce. A to je téma, ke kterému jsme se zde sešli.

Je to rodina, která by měla udržovat pohromadě nejen lidi příbuzné či blízké. Úkolem rodiny je však i předávat další generaci životní hodnoty, tradice a samozřejmě i národní kulturu. Jinými slovy je základem společnosti a formuje ji. Především ona tvoří povědomí sounáležitosti společnosti, a tedy vytváří i její budoucnost. Je to konec konců rodina, kdo je nositelem ideje státu. Již starořecký filosof Platón řekl, že stát musí spočívat na nějaké ideji, která ho povyšuje na něco vyššího. To dnes platí nejen pro stát, ale i pro Evropu jako celek. A úloha rodiny právě v tom udržování ideje státu je nezastupitelná.

Dnes je budoucnost společnosti a také našich států ve vyspělém světě ohrožena klesající porodností. Prostě se nerodí děti, populace stárne a to je problém. Dnes je průměrný věk v České republice 42,5 roku, což zhruba odpovídá průměru v Evropské unii.

Evropa se již mnoho let potýká s poklesem porodnosti. V zemích EU se průměrně rodí 1,6 dítěte na ženu, a to v mnoha zemích statistiky vylepšují děti narozené v rodinách migrantů, jako je tomu třeba ve Francii. V Česku se jedné ženě průměrně rodí 1,7 dětí, v roce 1990 to bylo 1,9. Pro nás je důležité, že se nám v posledních letech toto číslo zlepšuje. To však je stále velmi daleko od hodnoty 2,1 nutné pro udržení populace, kterou jsme naposledy dosahovali v sedmdesátých letech.

Z vyspělých zemí má nejvyšší porodnost Izrael – 3,1, ale to je skutečně světlá výjimka. Naopak v nejméně rozvinutých státech průměrná porodnost přesahuje hodnotu 4, v subsaharské Africe je to dokonce 4,7. Asi nikoho nepřekvapí, že v Africe se nachází také deset států s nejvyšší porodností. V současnosti v Africe žije více než miliarda lidí a předpokládá se, že v roce 2100 to bude čtyřikrát tolik. Na ostatních kontinentech bude počet obyvatel naopak klesat. To jen pro srovnání.

Důvody, proč se nám, Evropanům, rodí méně dětí, všichni dobře známe. Někteří lidé nechtějí děti kvůli vlastnímu pohodlí, protože by museli změnit svůj životní styl. Jiní děti sice chtějí, ale jelikož v mládí dali přednost kariéře, mají dnes potíže s početím.

Je to právě dobře patrné i u nás, když průměrný věk žen při narození dítěte se pohybuje kolem třiceti let. Spousta lidí argumentuje tím, že vychovávat děti stojí spoustu peněz a že si to prostě nemohou dovolit.

Musíme udělat všechno pro to, abychom lidem umožnili mít děti, aby příchod dítěte do rodiny neznamenal velký zásah do rodinného rozpočtu. Prostě musí platit, že ten kdo přivedl na svět dítě, je tím, kdo se stará o udržitelnost naší společnosti. Je tím, kdo přispěl k tomu, aby zde pokračoval náš stát a naše společnost. A já věřím, že i s těmi idejemi, na nichž náš stát – a já se nebojím to říci – i naše civilizace se zrodila.

Myslím, že cestu velmi dobře ukazuje premiér Viktor Orbán, který v Maďarsku prosadil bezúročné úvěry pro rodiny, proplácení umělého oplodnění nebo odpuštění daně z příjmu matkám čtyř a více dětí.

I v Česku jsme za poslední čtyři roky prosadili kroky, které lidem pomáhají vychovávat děti. Moje vláda prosadila zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 300 tisíc korun (skoro 12 tisíc eur) a do voleb jdeme s návrhem příspěvek zvýšit na 400 tisíc (skoro 16 tisíc eur). Dále bychom chtěli ještě více daňově zvýhodnit rodiny s dětmi a podpořit masivní výstavbu dětských skupin a školek.

Pokud hnutí ANO po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny bude součástí vlády, budeme tentokrát trvat na tom, že budeme mít svého ministra na Ministerstvu práce a sociálních věcí, protože tam vidíme velký potenciál na restrukturalizaci rezortu, pokud jde o podporu lidí, kteří chtějí pracovat, a samozřejmě mladých rodin, které chtějí vychovávat děti.

Chci uvést ještě jednu skutečnost: Mluvíme-li o dětech, neredukujme to jenom na materiální podporu rodin. Potřebujeme také změnit společenské vědomí, ukazovat pozitivní příklady mateřství. Dostat do vědomí lidí, že právě v dětech se naplňuje smysl rodiny a – nepochybuji o tom, ani na okamžik – smysl lidské existence. Myslím, že právě na to jsme v minulých letech zapomněli. Nelze lidské štěstí měřit jen penězi, ale také tím, co bych nazval rodinným štěstím.

Proč někteří lidé odmítají děti? V poslední době se k tomu přidal i argument, který bych označil za klimaticko-dogmatický. A ten přichází s jednoduchou rovnicí. Lidé zvyšují produkci CO2, který údajně způsobuje změny klimatu a ničí naši planetu. Čím méně lidí, tím nižší uhlíková stopa. To znamená, nemějte děti, a tím zachráníte svět. Přeci své děti nepřivedete do světa, který je na pokraji ekologické katastrofy. Až k takovým absurdním úvahám jsou někteří lidé ochotni se propůjčit. Když to domyslím do důsledku – ať lidstvo vymře, a zachrání tak planetu?

Právě k takovému závěru jsou schopni někteří vědci dojít. Váhám, zda vůbec mám označit jako vědce ty, kteří v roce 2017 na univerzitě ve švédském Lundu přišli se čtyřmi doporučeními, jak lidé mohou omezit svou produkci CO2: nejíst maso, nelétat letadlem, nevlastnit auto a nemít děti. Samozřejmě právě rozhodnutím nemít děti podle této studie nejlépe ochráníte planetu, protože dítě žijící ve vyspělé zemi prý vyprodukuje téměř 60 tun COročně, zatímco automobil jen 2,4 tuny CO2.

Je absurdní strašit přelidněností, redukovat děti na kilogramy COa odrazovat ženy ve vyspělých zemích, aby měly děti. Klimaalarmisté tím zcela ignorují skutečnost, že vyspělé země většinově svoji produkci skleníkových plynů rok od roku snižují – například státy Evropské unie se na emisích CO2 podílejí zhruba devíti procenty – zatímco zbytek světa produkuje stále více CO2. Stejně tak klimalarmisté taktně mlčí o strmě rostoucím počtu obyvatel v nejméně rozvinutých zemích, ačkoli to s udržitelností má pramálo společného.

Ještě víc zarážející je pak reakce mnoha západoevropských politiků. I když dobře vědí, že evropské národy pomalu vymírají, tak místo toho, aby se snažili zvýšit porodnost vlastních žen, sahají po tom nejjednodušším a nejrychlejším řešení. A tím je import migrantů, v posledních letech zejména z Blízkého východu a Afriky, tedy lidí podcházejících z diametrálně odlišného kulturního prostředí. Nakolik je to problematické, vidíme dnes a denně v Británii, Belgii, Švédsku, Německu i v mé oblíbené Francii. Nechápou tito politici, že je nutno pomáhat migrantům na místě, v zemích jejich původu, jak jsme jim to nejednou doporučovali společně s Viktorem Orbánem?

Kam tento příliv povede, ukazují některé varovné prognózy, které, jak doufám, se nikdy nenaplní. Například podle těchto prognóz rodilí Irové by se ve své zemi mohli ocitnout v menšině v roce 2050, Britové v roce 2066. Lidé s přistěhovaleckými kořeny by se měli stát většinou ve Švédsku v roce 2065 a do konce století má být původních Švédů pouhá třetina. V Německu dnes čtvrtinu obyvatel tvoří přistěhovalci nebo lidé s přistěhovaleckým původem a do roku 2040 jich má být 35 procent.

Přemýšlí někteří politici, kteří tak upřímně hájí příliv migrantů, jak to bude v Evropě za pár desítek let vypadat? Cítí nějakou zodpovědnost za udržitelnost evropské kultury, za zachování naší evropské společnosti sice v mnohém různorodé, ale spojované tisíciletými společnými dějinami, sousedskými vztahy a hlubokými tradicemi?

Není správné, že přihlížíme nečinně k tomu, že se původní obyvatelstvo se dostává pod tlak. Ve městech v západní a severní Evropě k těmto jevům již dochází. Například v Antverpách jsou Belgičané v menšině, stejně jako Holanďané v Rotterdamu nebo Švédové v Malmö. Ostatně v Malmö můžete narazit na 179 různých národností a 150 rozdílných jazyků. Člověk se pak musí ptát, jaký mají tito lidé vztah k zemi, ve které momentálně žijí? Je toto Evropa, jakou chceme? Bude za dvacet třicet let Evropa ještě Evropou?

Řešení demografické krize masovou migrací je podobná taktika jako snaha Bruselu drasticky omezit emise CO2: „Příliš mnoho, příliš rychle a za jakoukoli cenu.“ Jsem rád, že se nám plány EU na přijímání ilegálních migrantů podařilo společně s Viktorem Orbánem v červnu 2018 překazit, když jsme pohřbili povinné migrační kvóty. Jako premiér už čtyři roky říkám, že o tom, kdo bude v České republice žít a bydlet, si budeme rozhodovat sami.

Vážené dámy, vážení pánové. Masová a nekontrolovaná migrace do Evropy nemá s udržitelností naší evropské společnosti nic společného, právě naopak. Jediným skutečně udržitelným řešením proti vymírání Evropy je zvýšení porodnosti vlastního, původního obyvatelstva, což je cesta, která je společná zemím V4. Jedině tak se nedostaneme do situace jako v některých západoevropských státech, které se nám doslova před očima mění z roku na rok.

Děkuji za pozornost.

Andrej Babiš, předseda vlády

Projev předsedy vlády na konferenci ke 30. výročí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Předseda vlády Andrej Babiš vystoupil ve středu 22. září na konferenci ke 30. výročí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové,

děkuji za pozvání na dnešní konferenci, která se koná při příležitosti 30 let existence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Hospodářská soutěž je jeden z hlavních principů, na nichž stojí tržní ekonomika, a v ní má význam pro neustálé hledání nejefektivnějšího ekonomického i technologického postupu. Konkurence zajišťuje, že jako spotřebitelé máme možnost vybírat ze širší nabídky, tak z nižších cen a vyšší kvality. Konkurence je však i přirozeným tržním mechanismem, který umožňuje, aby se nejefektivnější řešení, nejlepší firmy a nejschopnější jednotlivci prosadili.

Jsem si jist, že ÚOHS pod vedením pana ředitele Mlsny, jehož považuji za odborníka a zkušeného manažera, dělá všechno pro to, aby nedocházelo ke kartelovým dohodám nebo zneužívání dominantního postavení na trhu, a tím k poškozování konečných spotřebitelů. To je mimořádně důležité, protože v minulosti některá rozhodnutí úřadu právem vyvolávala pochybnosti.

Těší mě skutečnost, že ÚOHS byl nedávno vyhodnocen jako druhý nejúspěšnější evropský úřad při odhalování kartelů ve veřejných zakázkách, a to hned za francouzským úřadem. To považuji nejen za významné ocenění, ale i za důkaz, že jak institucionální ukotvení, tak odbornost úřadu je na vynikající úrovni.

Na rozdíl od většiny obdobných úřadů v Evropě má ÚOHS také další funkce, zejména dozor nad veřejnými zakázkami. V roce 2009 byl Úřadu svěřen také dozor nad zneužitím významné tržní síly ze strany obchodních řetězců.

Odborníci ÚOHS by měli být profesionálové, kteří mají významné postavení v našem hospodářském životě, neboť se podílejí na tvorbě předpisů, zejména zákonů, které mají vztah k jeho činnosti, jako je zákon o ochraně hospodářské soutěže. Jsou také aktivními účastníky příprav a projednávání řady dalších předpisů, které mají dopad na férovou soutěž mezi ekonomickými subjekty nebo na zájmy našich spotřebitelů. Významná je i komunikace pracovníků úřadu, aby i rozhodnutí a výstupy ÚOHS byly pro všechny srozumitelné. Plně podporuji důraz pana předsedy na tuto komunikaci.

Význam ÚOHS se naplno ukázal v posledním roce a půl, kdy se potýkáme s pandemií. Její dopady na většinu podnikatelů bylo nutno často řešit prostřednictvím veřejných podpor. A právě zde sehrál významnou roli Úřad jako poradenská a koordinační jednotka ve věcech veřejné podpory.

Úřad se podílel na hladkém průběhu schvalování českých podpůrných opatření ze strany Evropské komise, když sám s Komisí podmínky těchto programů dojednával, případně zprostředkovával vyjednávání mezi českými ministerstvy a Bruselem. Tím významně přispěl k hladkému a rychlému průběhu při poskytování všech podpor, které vláda v kritické době po vypuknutí pandemie poskytla všem postiženým.

Jednalo se ohromné částky peněz. Za období březen 2020 až srpen 2021 jsme ze státního rozpočtu uvolnily výdaje na podporu ekonomiky a lidí 422 mld. Kč a spolu s veřejnými rozpočty celkem 552,7 mld. Kč. Největší částky představovala podpora programů Antivirus, celkem 50 mld. Kč, 28 mld. Kč na kompenzační bonusy pro podnikatele, společníky malých s.r.o., obce a kraje dostaly kompenzace a řešení krizových stavů pomoc ve výši 33,9 mld. Kč, 13,2 mld. Kč šlo na ošetřovné pro zaměstnance, na zemědělství 4,5 mld. Kč, odklad splatnosti daní a záloh přišlo do konce srpna 2021 státní rozpočet na 32 mld. Kč. Na podporu zdravotnictví jsme od loňska vyčlenili celkem 96 mld. Kč.

Vláda tak okamžitou pomocí ekonomice i občanům minimalizovala dopady pandemie. Do covidové krize jsme vstupovali jako země se zdravými veřejnými financemi, když jsme si předchozím hospodařením vytvořili dostatečný polštář pro horší časy. Naše veřejné finance byly před vypuknutím pandemie ve skvělé kondici a stále jsou – navzdory covidu jsme 6. nejméně zadluženou zemí v EU, před námi jsou země jako Estonsko, Lucembursko a Bulharsko, což jsou těžko porovnatelné země. Proto jsme si mohli dovolit ekonomiku podpořit a nechovat se jako tradiční strany, které lidem zvyšovaly daně, a snižovaly platy a důchody a škrtaly investice, čímž zadřely ekonomiku na dlouhé roky dopředu. Škrtaly také rozpočet armády, kterou potřebujeme a budeme potřebovat stále víc.

Jsem přesvědčen, že naše ekonomika obstála v krizi dobře, a nyní už zase roste. Rok 2021 by měl skončit dle poslední prognózy MF solidním růstem HDP o 3,2 % a o 6,5 % v běžných cenách. V roce 2022 by měl dále zrychlit růst HDP na 4,2 %. Tím překonáme úroveň ekonomiky před pandemií. Ekonomický růst podpoříme nejen ještě vyššími investicemi, ale podpoří ho navíc i vyjednané prostředky z plánu obnovy EU a také další peníze z evropských fondů. Celkově tam máme na cestě 1300 mld. Kč až do roku 2027. Naše dobré vyhlídky potvrdily i renomované ratingové agentury. 

Není tedy pravda, že nám hrozí státní bankrot, jak straší opozice a někteří analytici. Ihned po nastartování ekonomického růstu budeme znovu pokračovat ve snižování zadlužení vůči HDP. V meziměsíčním srovnání, do konce září, dojde k poklesu o 130 mld. Kč, protože jsme si předplatili v březnu celé splátky dluhu na tento rok. Dokázali jsme to jednou, dokážeme to podruhé. V roce 2013 dosahoval dluh sektoru vládních institucí 44,42 % HDP, v roce 2019 jsme ho snížili na zhruba 30 % HDP a letos se dostaneme na úroveň 43,5 %, tedy stále níže než v době, kdy státní finance spravovali naši předchůdci.

Vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové,

svou činností a svým rozhodováním Váš úřad již po tři desetiletí ovlivňuje české tržní prostředí, veřejné investování a ekonomiku země jako celek. To je nejen velká zodpovědnost, ale i závazek. Všichni chtějí korektní ekonomické prostředí a fungující trh. A jsem přesvědčen, že se o to ÚOHS v čele s panem ředitelem Mlsnou bude zasazovat. Přeji Vám všem hodně pracovních i osobních úspěchů!

Děkuji za pozornost.

Andrej Babiš, předseda vlády

Vláda projednala návrh na zmrazení platů politiků, o 300 milionů korun se zvýší rozpočet na pobídky filmařům

Tisková konference po jednání vlády, 20. září 2021.
Tisková konference po jednání vlády, 20. září 2021.
Platy politiků by měly až do roku 2026 stagnovat na úrovni letošního roku. Příslušný návrh novely zákona, který předložil premiér Andrej Babiš, schválila vláda na jednání v pondělí 20. září 2021. Kvůli jejímu projednání požádá předseda vlády poslance o svolání mimořádné schůze.

Cílem návrhu novely zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu je zamezit růstu platu představitelů veřejné moci v následujících pěti letech, tedy v letech 2022 až 2026, a to na úrovni platové základny platné v roce 2021, tudíž v částce 84 060 korun. Zmrazení platů by se netýkalo výpočtu platové základny soudců ani těch, jejichž plat se od platové základny soudců odvíjí. Mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny navrhuje vláda svolat na úterý 5. října a novelu zákona na ní schválit hned v prvním čtení tak, aby Sněmovnou prošla ještě v tomto volebním období.

Vláda rozhodla také o navýšení objemu finančních prostředků na dotační program Covid – Nepokryté náklady. Příjem žádostí podnikatelů postižených dopady epidemie covid-19 byl ve druhé výzvě programu ukončen 13. září a společně s první výzvou Ministerstvo průmyslu a obchodu eviduje celkem 8 199 žádostí v celkovém objemu 9,6 miliardy korun. Vláda ale v srpnu schválila dotaci programu ve výši 7,6 miliardy. Chybějící dvě miliardy tedy schválila doplnit dnes, a to převodem 1,46 miliardy z kapitoly 398 – VPS, položky Prostředky na podporu podnikání. Zbytek pokryje MPO z vlastního rozpočtu.

Kabinet odsouhlasil také změny v dosavadní podobě humanitární pomoci Afghánistánu. V souvislosti s pádem afghánské vlády a převzetím moci v zemi Tálibánem vláda došlo k zastavení bezpečnostní a rozvojové spolupráce mezinárodního společenství s Afghánistánem, včetně fondů na podporu afghánských bezpečnostních sil, afghánské policie a justice a afghánských rozvojových programů. Situace v zemi zároveň zhoršila humanitární situaci afghánského obyvatelstva a vzrostlo také riziko interního vysídlení i migrace z Afghánistánu zejména do sousedních zemí.

Vláda proto rozhodla, že 40 milionů korun vyčleněných původně na pomoc afghánské vládě a dalších 5 milionů korun z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí na humanitární pomoc přesune na humanitární pomoc afghánským uprchlíkům, ohroženým ženám a dětem a na stabilizaci a podporu zdrojů obživy zranitelného obyvatelstva v Afghánistánu. Dalších 30 milionů korun na pomoc obyvatelům Afghánistánu poskytne Ministerstvo vnitra, celkem tedy česká vláda pomůže letos organizacím, které realizují humanitární odezvu na vývoj v Afghánistánu, 75 milionů korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí na https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/x2021_09_20_vlada_schvalila_humanitarni_pomoc.html.

Ministři odsouhlasili také navýšení prostředků na filmové pobídky pro rok 2021 o 300 milionů korun. Státní fond kinematografie tak bude moci zahraničním filmařům letos na pobídkách rozdělit 1,1 miliardy korun. Důvodem k navýšení je fakt, že zájem zahraničních audiovizuálních štábů o natáčení v České republice je velký a původní částka, 800 milionů, určená na pobídkové projekty již byla vyčerpána. Pokud by nedošlo k mimořádnému navýšení dotace, musel by Státní fond kinematografie zastavit příjem nových žádostí o registraci, a tím odmítnout nové projekty pro nadcházející období 2021–2022. Filmové a televizní produkce přitom v ČR zaměstnávají české umělce a další pracovníky a utrácejí miliardy korun. Jen v roce 2019, před nástupem epidemie, činily jejich investice v ČR rekordních 9 miliard korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-20–zari-2021-190740/.

Budova porodnice U Apolináře se dočká generální rekonstrukce za miliardy

Premiér slavnostně odhalil sochu architekta budovy porodnice U Apolináře, 20. září 2021.
Premiér slavnostně odhalil sochu architekta budovy porodnice U Apolináře, 20. září 2021.
Výměna inženýrských sítí, oprava zastaralé fasády a střechy, vybudování nového sociálního zázemí a moderních pokojů, komplexní rekonstrukce porodních sálů nebo výstavba zcela nového pavilonu neonatologie s vysoce specializovanou péčí o předčasně narozené děti. Tak bude vypadat generální rekonstrukce Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) a 1. lékařské fakulty UK „U Apolináře“, kde za téměř 150 let její historie pomohli lékaři na svět již více než půl milionu dětí. Projektový záměr rekonstrukce budovy kliniky dnes symbolicky předal ředitel VFN David Feltl předsedovi vlády Andreji Babišovi a ministru zdravotnictví Adamovi Vojtěchovi. Modernizace za 4,5 miliardy korun má být hotova do roku 2030.

„Stejně jako je VFN klíčovou nemocnicí českého zdravotnictví, patřila vždy i její gynekologicko-porodnická klinika mezi ta nejvěhlasnější pracoviště nejen u nás, ale i v Evropě. Péče v tomto zařízení je na špičkové úrovni, historická budova a prostředí kliniky ale chátrá a již neodpovídá potřebám dnešní medicíny. Za dobu své téměř stopadesátileté historie neprošla žádnou celkovou obnovou. Na nové trendy vždy reagovala jen drobnými vnitřními dispozičními úpravami a dílčí modernizací technologií. Jsem proto rád, že se konečně budova dočká zasloužené modernizace,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministerstvo zdravotnictví již udělilo nemocnici registraci na tzv. předprojektovou fázi, která spočívá ve zpracování nezbytných průzkumů a geodetickém zaměření. Následovat bude stavební program, architektonická soutěž a výběr zpracovatele projektové dokumentace. Samotné stavební práce by měly začít v roce 2025. „Nedílnou součástí příprav a realizace stavby bude spolupráce s odborníky na památkovou péči a zachování genia loci celé lokality. Rekonstrukce se navíc uskuteční za plného provozu klinik s minimálním omezením. Proto plánujeme začít s přístavbou nového pavilonu na jižní hranici pozemku, kam budeme moci postupně stěhovat jednotlivá pracoviště či operační sály. Jsem rád, že máme takovou podporu zřizovatele a že se naše gynekologicko-porodnická klinika zase posune dál,“ řekl ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA a doplnil: 

„Již nyní posouváme do poslední fáze projekt přestavby starých porodních boxů a jednoho operačního sálu na moderní prostory. Projekt je hotov a brzy se pustíme do samotné rekonstrukce. Velká přestavba tak dostává již nyní reálné obrysy.“

V rámci komplexní obnovy kliniky projde technickou opravou celá budova vně i uvnitř. V nevyhovujícím stavu je nyní střecha, římsy i fasády z lícových cihel. Vybudovat je nutné nové zázemí pro lékaře a personál, prostory pro stravování rodiček nebo kompletní moderní sociální zařízení. Součástí projektu je i rekonstrukce stávajících porodních sálů, kde po modernizaci zůstanou jen operační sály pro nejnáročnější případy a nově pooperační oddělení (JIP) pro matky. Původní nevyhovující porodní boxy budou přesunuty do moderních porodních pokojů s neprůzvučnými stěnami a s nezbytným zázemím pro matky a jejich doprovod.

Ve stávající budově tak přibude šest porodních boxů a dalších čtyřicet pokojů pak nabídne přístavba nového pavilonu neonatologie, která je významným prvkem generální rekonstrukce. „Neonatologická část kliniky zajišťuje kompletní péči o novorozence a je superkonziliárním centrem pro nezralé jedince především v nejnižších váhových kategoriích. Svou kapacitou a rozsahem poskytované péče patří k největším v Čechách. Léčba nezralých dětí trvá často měsíce a vyžaduje přítomnost rodičů. Výstavbu nového pavilonu proto velice vítám. Vzniknou tak rodinné jednotky intenzivní a resuscitační péče, tzv. Family NICU, které jsou ve vyspělém světě naprosto běžné. Díky moderní ošetřovatelské péči, jejíž součástí je i matka a otec, se nejen prokazatelně zlepšuje prognóza nezralých dětí, ale posilují se zároveň rodinné vztahy,“ vysvětlil prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., vedoucí lékař Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK.

„Jsem rád, že nás v rámci oslav 190. výročí narození českého architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky navštívil premiér Andrej Babiš společně s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Při této příležitosti ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl premiéra a všechny přítomné informoval o hotovém projektovém záměru rekonstrukce gynekologicko-porodnické kliniky a výstavby neonatologického centra. Tento materiál byl již předán na Ministerstvo zdravotnictví ČR a přípravné práce na projektu dále zdárně pokračují,“ informoval přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.

Generální rekonstrukce a přístavba nového pavilonu má být dokončena v roce 2030. Stát za ni zaplatí přes 4,5 miliardy korun.

Zdroj: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Tripartita se věnovala návrhu státního rozpočtu

Předseda vlády Andrej Babiš během videkonferenčního zasedání tripartity, 20. září 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš během videkonferenčního zasedání tripartity, 20. září 2021.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 20. září 2021 sešli prostřednictvím videokonference na jednání tripartity. Sociální partneři se na svém zasedání věnovali návrhu státního rozpočtu pro rok 2022.

Od posledních sněmovních voleb se Rada hospodářské a sociální dohody sešla na 20 řádných plenárních schůzích a 4 mimořádných jednáních. Krajské tripartity se sešly na 97 setkáních a současně se uspořádalo jedno společné jednání za účasti všech zástupců regionálních tripartit. Pracovní týmy Rady hospodářské a sociální dohody se sešly na 168 zasedáních, na kterých byly projednány klíčové zájmy zaměstnanců, zaměstnavatelů a vlády.

Návrh státního rozpočtu na rok 2022

Návrh státního rozpočtu počítá s celkovými příjmy 1 486 mld. Kč a výdaji ve výši 1 876 mld. Kč. Předpokládaný deficit státního rozpočtu v roce 2022 bude 390 mld. Kč, což je meziročně o 110 mld. Kč méně. Lepšího výsledku hospodaření bude dosaženo v důsledku nárůstu příjmů o 100 mld. Kč. Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu také investice v rekordní výši 189 mld. Kč, růst důchodů o 758 Kč, zachování nižšího 15% zdanění zaměstnanců nebo zvýšení slevy na poplatníka o 3 000 Kč. Schválený návrh rozpočtu počítá s dalším meziročním zvýšením výdajů na vědu a výzkum, a to o 300 mil. Kč na celkových 48 mld. Kč.

Sociální partneři spolu se zástupci vlády na svém jednání řešili také růst minimální mzdy pro nadcházející rok nebo platy a mzdy státních zaměstnanců. Při projednávání těchto bodů však nebyla nalezena shoda na výši růstu. 

Projev předsedy vlády Andreje Babiše na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil Armády České republiky

Předseda vlády Andreje Babiše při projevu na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil Armády České republiky, 19. září 2021.
Předseda vlády Andreje Babiše při projevu na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil Armády České republiky, 19. září 2021.
Premiér Andrej Babiš vystoupil v neděli 19. září 2021 s projevem u příležitosti zahájení nedělního programu Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil Armády ČR na letišti Leoše Jiráska v Ostravě.

Vážené dámy, vážení pánové,

je mi ctí, že zde před vámi po roce mohu opět vystoupit na Dnech NATO v Ostravě a Dnech Vzdušných sil Armády České republiky. Od roku 2001 prošla celá akce značným vývojem a z regionální prezentace naší armády, policie a záchranářů se stala největší letecko-armádně-bezpečnostní přehlídka v Evropě.

Organizátoři měli připravené velké překvapení, což měl být společný seskok tří desítek českých, slovenských a izraelských vojáků z transportního letounu CASA, ale bohužel ten seskok se kvůli počasí neuskuteční a doufejme, že příští rok to vyjde. Mělo jít o první seskok izraelských výsadkářů na našem území od vzniku České republiky.

Symbolický význam dnešní události má hluboké historické souvislosti. Navazujeme na spolupráci z roku 1948, kdy tehdejší Československo nově vzniklému Státu Izrael poskytovalo materiální pomoc a dobře víte, že Česká republika je ze všech evropských států nejbližším spojencem Izraele.

Teď mi ale dovolte vrátit se k Severoatlantické alianci jako takové. Letošní 20. ročník Dnů NATO se odehrává ve stínu odchodu aliančních sil z Afghánistánu. V prvé řadě bych ještě jednou chtěl vyzdvihnout práci českých vojáků, pilotů a diplomatů, díky nimž proběhla evakuace našich lidí i jejich spolupracovníků v extrémně složitých a neustále se měnících podmínkách na jedničku. Z Afghánistánu jsme včas dostali všechny, které jsme ven dostat chtěli. Ostatní spojenci tak úspěšní nebyli.

Musíme si přiznat, že rychlost, s jakou se rozsypala afghánská vláda a s jakou afghánská armáda složila zbraně, zaskočila všechny z nás. Ukazuje se, jak málo jsme Afghánistánu rozuměli.

Už jsem řekl, že nynější odchod z Afghánistánu byla chyba, a na tom si trvám. Myslím, že v posledních letech jsme přesvědčovali hlavně sami sebe, že afghánská vláda a armáda odolá náporu Tálibánu. Mám za to, že v této situaci jsme v Afghánistánu měli zůstat a že jsme neměli dopustit návrat vlády Tálibánu. V dlouhodobém horizontu toho, myslím, budeme litovat. Ačkoli se Tálibán na veřejnosti snaží ukazovat přívětivější tvář, nevěřím tomu, že se nějak zásadně změnil, což potvrzují zprávy, které z Afghánistánu prosakují. Odmítám, že by Česká republika uznala vládu Tálibánu a navázala s ním oficiální diplomatické styky.

Odchod z Afghánistánu by měl vést k širší diskusi uvnitř Severoatlantické aliance. NATO si musí více ujasnit, na co se má do budoucna soustředit. Hlavním smyslem Aliance je samozřejmě teritoriální obrana území členských zemí, aktuálně je tak chápána především ochrana východního křídla NATO. Tato ochrana ale vyžaduje jiné technické priority než soustředění se na expedice a budování infrastruktury a demokracie ve vzdálených a kulturně odlišných zemích.

Pokud jde o boj proti terorismu, mám za to, že by se v něm mělo samozřejmě pokračovat. Afghánská zkušenost ale ukázala, že snaha vycvičit a vyzbrojit armádu země, se kterou toho nemáme moc politicky, společensky a kulturně společného, a doufat, že bude bojovat s nepřítelem místo nás, není správná cesta. Osobně si myslím, že bychom měli volit jinou taktiku. NATO by mělo začít mnohem aktivněji zasahovat proti všem, kdo poskytují zázemí mezinárodnímu terorismu. Přednost by měla mít cílená likvidace těchto ohnisek za pomoci krátkých, cílených a chirurgicky přesných úderů. Myslím, že dlouhodobým operacím, jako byl Afghánistán, odzvonilo.

Ačkoli afghánská mise nedopadla tak, jak jsme si představovali, přeci jen byla pro českou armádu užitečná. Naše vojáky zocelila v bezpočtu bojových akcí, 11 500 českých vojáků získalo zkušenosti přímo v terénu a aliančním spojencům jsme dokázali, že Česká republika je důležitou součástí NATO. Naši spojenci si také mohli na vlastní kůži ověřit, co už dlouhá léta vědí čeští občané – že na naše vojáky je vždy spolehnutí. Není divu, že se v České republice naše armáda těší rekordní důvěře.

Česká armáda a její transformace byla vždy prioritou mé vlády. Jsme první vláda, která ve velkém zahájila technickou modernizaci armády, do té doby většinou odkázané na zastaralé sovětské stroje a zbraně. Nakoupili jsme nové obrněné transportéry, radiolokátory, vrtulníky i tisíce nových útočných pušek a pistolí. Investujeme ve velkém a zároveň podporujeme český zbrojní průmysl. V příštím volebním bychom chtěli dosáhnout armádních výdajů ve výši dvě procenta HDP, abychom splnili náš alianční závazek.

Závěrem bych chtěl říct, že při obraně se nemůžeme spoléhat jen na spojence, ale hlavně sami na sebe. Musíme v mladých generacích pěstovat odvahu a zdravé vlastenectví. Uvědomění a osvojení si hodnot a vědomí toho, že naše svoboda a bezpečnost nejsou nic samozřejmého a musíme za ně vždy být připraveni bojovat.

Děkuji za pozornost.

Andrej Babiš, předseda vlády

Zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR

V pondělí 20. září 2021 od 9.00 hodin se uskuteční formou videokonference 160. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterého se kromě předsedy vlády Andreje Babiše zúčastní také další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.
 
Program jednání tripartity:
  • Příprava návrhu státního rozpočtu na rok 2022

Ministerstvo financí předkládá sociálním partnerům návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit 1 486 mld. Kč a výdaje 1 876 mld. Kč. Prioritami rozpočtu jsou investice a životní úroveň.

 

Premiér Babiš na Dnech NATO v Ostravě ocenil pokroky v modernizaci armády

Předseda vlády Andrej Babiš si na Dnech NATO v Ostravě prohlédl i speciální výbavu zdravotnických záchranářů, 19. září 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš si na Dnech NATO v Ostravě prohlédl i speciální výbavu zdravotnických záchranářů, 19. září 2021.
Na letišti Leoše Janáčka v Ostravě se o víkendu 18. a 19. září 2021 uskutečnily letošní Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Nedělního programu 21. ročníku této přehlídky vojenské techniky se zúčastnili i premiér Andrej Babiš a ministr obrany Lubomír Metnar.

V projevu při veřejném zahájení nedělního programu se premiér Andrej Babiš vrátil ještě k nedávno ukončenému působení českých vojáků v mezinárodní misi v Afghánistánu. „V prvé řadě bych ještě jednou chtěl vyzdvihnout práci českých vojáků, pilotů a diplomatů, díky nimž proběhla evakuace našich lidí i jejich spolupracovníků v extrémně složitých a neustále se měnících podmínkách na jedničku. Z Afghánistánu jsme včas dostali všechny, které jsme ven dostat chtěli. Ostatní spojenci tak úspěšní nebyli,“ připomněl předseda vlády.

Ocenil také úspěšnou modernizaci, kterou Armáda ČR v posledních letech prochází. „Jsme první vláda, která ve velkém zahájila technickou modernizaci armády, do té doby většinou odkázané na zastaralé sovětské stroje a zbraně. Nakoupili jsme nové obrněné transportéry, radiolokátory, vrtulníky i tisíce nových útočných pušek a pistolí. Investujeme ve velkém a zároveň podporujeme český zbrojní průmysl. V příštím volebním bychom chtěli dosáhnout armádních výdajů ve výši dvou procent HDP, abychom splnili náš alianční závazek,“ uvedl Andrej Babiš.

Dny NATO se v Ostravě konají již od roku 2001, přičemž z původní regionální prezentace Armády ČR se stala největší letecko-armádně-bezpečnostní přehlídka v Evropě. Loni se kvůli pandemii nemoci covid-19 musela konat bez diváků, letos si ale veřejnost za přísných epidemiologických opatření mohla na mošnovském letišti opět prohlédnout ukázky moderní vojenské techniky i třeba vybavení hasičů a dalších záchranných složek.