Premiér Fiala: Silná a moderní armáda je naším společným cílem

Tisková konference na Ministerstvu obrany, 27. června 2023.
Tisková konference na Ministerstvu obrany, 27. června 2023.
Bezpečnost naší země a občanů závisí na plnění spojeneckých závazků, silné a moderní armádě a spolupráci s klíčovými spojenci. To připomněl předseda vlády ČR Petr Fiala na bilanční tiskové konferenci s ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu AČR generálporučíkem Karlem Řehkou v úterý 27. června na Ministerstvu obrany. Na tiskové konferenci byl také zveřejněn seznam vojenské techniky, kterou Česko darovalo od ledna do května ukrajinské armádě.

Od nástupu vlády Petra Fialy je na rezort obrany upřena velká pozornost nejen kvůli vojenskému konfliktu na Ukrajině, ale také kvůli nutné modernizaci armády. „Na všechny tyto výzvy musíme reagovat a jsem přesvědčen, že se to paní ministryni Černochové ve spolupráci s panem generálem Řehkou daří,“ řekl na úvod tiskové konference předseda vlády.

„Česko dlouhodobě neplnilo závazek výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu. To bohužel bylo znát na vybavení naší armády, i na naší pozici v NATO. Tuto povinnost jsme vložili do zákona, který na začátku června podepsal prezident republiky. Po Polsku a Lotyšsku jsme třetí zemí Aliance, která si tento závazek uzákonila,“ uvedl premiér s tím, že armáda tak může po letech počítat s jistotou a stabilitou finanční podpory i v době, kdy musí vláda konsolidovat veřejné finance.

Premiér také připomněl konkrétní kroky, které vláda ohledně modernizace armády učinila. „Na konci května jsme schválili nákup 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliard korun. Paní ministryně na základě našeho pověření zahájila jednání s Německem o společném nákupu bojových tanků, i tady by se na dodávkách významně podílel český obranný průmysl. Zásadní pro moderní armádu je taky moderní letectvo, proto jednáme se spojenými státy o nákupu nejmodernějších multifunkčních letadel F-35. Díky vysokému podílu českého obranného průmyslu na armádních zakázkách podporujeme český obranný průmysl, který produkuje vysokou přidanou hodnotu a je úzce spojen s vědou a výzkumem,“ sdělil premiér.

Podle předsedy vlády se také ministryni obrany daří napravovat věci, které Česká republika jako členská země NATO zanedbala. „Máme výborné vztahy se Spojenými státy. Obrannou smlouvu mezi našimi zeměmi jsme měli mít už dávno,“ zopakoval premiér. „Všechny naše sousední země tuto smlouvu mají včetně Maďarska, Polska, Slovenska či Rumunska,“ uvedl a dodal, že celkem má tuto smlouvu 24 členských zemí NATO.

„Patříme mezi největší dárce a dodavatele vojenské pomoci. Od ledna do května tohoto roku jsme Ukrajině poskytli 24 kusů tanků, 76 kusů bojových vozidel pěchoty, 16 speciálních vozidel kompletů protivzdušné obrany, 57 342 kusů nábojů pro kanóny a kanónové houfnice, 645 kusů protitankových řízených střel a 144 kusů protiletadlových prostředků. K tomu další vojenský materiál, výstroj, náhradní díly, pohonné hmoty, ale i materiál radiační, chemické a biologické ochrany,“ vyjmenoval premiér vojenskou pomoc v letošním roce. Česká vláda také koordinovala a zajišťovala dodávku dalších stovek kusů těžké vojenské techniky formou licencí, koordinaci nákupu ze zahraničí a podobně.

Ochotu ČR vzdát se starší techniky ještě z dob minulého režimu, naši spojenci oceňují konkrétními kroky. Například USA darovalo Česku zhruba 2,7 miliardy korun na modernizaci armády a poté další 4,4 miliardy korun. K tomu Česká republiky dostala od Spojených států také osm vrtulníků. Významný dar obdržela česká armáda také od Německa ve formě 15 tanků Leopard.

„Naším společným cílem je silná moderní česká armáda. Tomu napomáhá jak vedení Ministerstva obrany v čele s paní ministryní Černochovou, tak generální štáb v čele s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Armáda má v naší vládě silnou podporu. Víme, proč to děláme, víme, jaký cíl sledujeme a jsme si vědomi toho, jak je důležitá bezpečnost České republiky. I díky tomu se Česko v celosvětových měřítcích dostává na přední místa nejbezpečnějších zemí na světě. To je výborná zpráva pro naše občany,“ uzavřel předseda vlády.

Na závěr náčelník generálního štábu AČR jménem vojáků poděkoval premiéru Petru Fialy a jeho vládě za přínos armádě. „To, co vláda dělá, nebereme automaticky. Zvlášť v této těžké situaci,“ uvedl náčelník generálního štábu, který předsedovi vlády daroval bodák MK. I k útočné pušce CZ BREN 2.

Zrůdnost spočívala v tom, jak hrubě bylo porušeno právo na spravedlivý proces, nikdy nezapomeneme: Ministr Šalomoun uctil památku Milady Horákové

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun, pietní akt k památce Milady Horákové, 27. 6. 2023
Ministr pro legislativu Michal Šalomoun, pietní akt k památce Milady Horákové, 27. 6. 2023
73 let od justiční vraždy doktorky Milady Horákové si dnes v areálu pankrácké věznice v Praze připomněli zástupci Parlamentu, vlády a další hosté. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun ve svém projevu připomněl odkaz političky, právničky a bojovnice za práva žen, kterou po vykonstruovaném procesu 27. června 1950 popravili komunisté. Z politických důvodů bylo dle historiků popraveno po roce 1948 přibližně 250 lidí. Nejméně 4500 dalších pak zemřelo ve vězeních a lágrech po mučení nebo kvůli špatným životním podmínkám. Milada Horáková byla jedinou ženou, která byla během politických procesů popravena.

Projev ministra pro legislativu Michala Šalomouna

Vážené dámy, vážení pánové.

  • Dnes jsme se tu sešli, abychom si připomněli památku všech obětí komunistického režimu a mezi nimi jediné ženy, která byla popravena během vykonstruovaných politických procesů.
  • Právnička a politička Milada Horáková zemřela zde v těchto prostorách v brzkých ranních hodinách. Umírala dlouhých 15 minut.
  • To, co se před 73 lety událo i za účasti komunistickým režimem zmanipulované a zfanatizované části veřejnosti, se navždy zapsalo do historie jako projev zvůle komunistického totalitního režimu. Nikdy nesmíme dopustit, aby se toto opakovalo.
  • V politickém procesu, který měl exemplárně zastrašit jakýkoliv náznak politické opozice nebo jiného než totalitním režimem schváleného názoru, bylo pošlapáno vše, co si dnes představujeme pod pojmem demokratický právní stát.
  • Zrůdnost spočívá i v tom, jak hrubě bylo tehdy porušováno právo na spravedlivý proces. Jako právník a advokát vnímám průběh procesu a jeho výsledek o to citelněji.
  • Příprava procesu probíhala pod dohledem sovětských poradců, kteří zavedli tzv. otázkové protokoly. Obžalovaným byly pokládány sugestivní a návodné otázky tak, aby z jejich znění bylo zřejmé, jak má znít odpověď.
  • Výslechové protokoly se překládaly do ruštiny, aby sovětská strana měla přehled o průběhu vyšetřování v Československu a aby případně mohla zasáhnout do vývoje postupu.
  • Z výslechových protokolů byl předem sestaven scénář, podle kterého se měli obžalovaní chovat a vypovídat. Ti se tak museli svá vystoupení před soudem učit zpaměti. Inspirace moskevskými procesy z 30. let je zřejmá.
  • Lidé přítomní v soudní síni jako diváci se každý den procesu měnili tak, aby žádný z nich neměl komplexní zážitek a nemohl prohlédnout zinscenovanost procesu.
  • Během procesu byly přinášeny do soudní síně koše s rezolucemi lidí, kteří žádali nejvyšší tresty pro obviněné. Zneužity k tomu byly i děti. Byl to důsledek instrukce aparátu strany. Do soudní síně tak nově vstoupil prvek organizovaného hněvu. Komunisté měli již v té době pevně v ruce veškerý tisk i sdělovací prostředky. Nenávist byla šířena i ampliony obecního rozhlasu.
  • Soudy musely akceptovat roli plnitelů politické vůle strany a nátlaku ze strany bezpečnostních orgánů. Zcela mimořádné bylo v průběhu hlavního líčení postavení prokurátora. Ten měl rozhodující vliv na celý průběh soudního stání a jeho návrhy pak bývaly zpravidla pro soudce závazné.
  • Naopak zcela marginální pozici měli během soudních řízení obhájci – zpravidla vybíraní předem a pečlivě prověřovaní. V podstatě nezpochybňovali řeč obžaloby, ani postup soudů, svého mandanta tak v podstatě nehájili, neboť se vznesená obvinění považovala již předem za prokázaná, po kterých musí následovat výrok soudu o trestu.
  • Plné rehabilitace z roku 1990 se ze 13 odsouzených dožili pouze dva.
  • Na odkaz paní doktorky Horákové bychom ale neměli nahlížet jen optikou poválečných událostí a zhmotňovat do jednoho jediného okamžiku, který násilně ukončil její život. Byly to především její celoživotní aktivity, činy a postoje, na které by se v souvislosti s dnešním dnem nemělo zapomenout.
  • Mám na mysli její roli poslankyně, která se dlouhodobě věnovala sociálním tématům a otázkám spojeným s rovným zastoupením mužů a žen. Již během vysokoškolských studií se Milada Horáková zasazovala za ženská práva v Ženské národní radě. Brzy se stala oporou její zakladatelky Františky Plamínkové v prosazování moderních paragrafů občanského zákoníku, zejména rodinného práva. Připravovala legislativní návrhy směřující k řešení postavení neprovdaných žen, nemanželských dětí, ke zlepšení postavení žen v rodinném právu, v dělnických profesích, ale například i zaměstnankyň veřejné správy. Její neutuchající úsilí se soustředilo především na uplatnění žen v pracovním procesu a jeho skloubení s rodinným životem.
  • V neposlední řadě nejde také opomenout její zapojení do protinacistického odboje společně s jejím manželem Bohuslavem Horákem.
  • Vzpomeňme dnes, ale i jindy s úctou na tuto statečnou ženu, která neuhnula zlu, a spolu s ní i na další oběti komunistického režimu. Čest jejich památce.

Premiér Fiala jednal v Bratislavě s předsedy vlád zemí V4 a představil priority českého předsednictví

Společné foto premiérů Maďarska, České republiky, Slovenska a Polska, 26. června 2023.
Společné foto premiérů Maďarska, České republiky, Slovenska a Polska, 26. června 2023.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se v pondělí 26. června zúčastnil v Bratislavě jednání premiérů zemí skupiny V4. Lídři jednali o migraci, válce na Ukrajině, spolupráci v energetice či výzvách spojených se zelenou transformací. Tento summit zakončil roční předsednictví Slovenska ve Visegrádské skupině, od 1. července ho vystřídá ČR. Hlavními prioritami českého předsednictví, které premiér Fiala na jednání představil, budou bezpečná a vyspělá společnost, inovativní a propojená ekonomika a podpora nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.

Mezi hlavní témata summitu patřil boj s nelegální migrací a převaděčskými skupinami a navrhované změny společné evropské migrační politiky. Počty nelegálních migrantů přicházejících do Evropy neklesají. „Všechny státy V4 mají shodný názor v tom, že uprchlické kvóty nejsou řešením. Nefungují a ani nemohou fungovat. Je nutné se zaměřit na funkční návratovou politiku, efektivní ochranu vnější hranice EU a posílení spolupráce se zeměmi původu. Situaci na hranicích neustále monitorujeme, spolupracujeme s ostatními státy a jsme v případě nutnosti připraveni okamžitě reagovat,“ uvedl premiér

Ukrajina

Dalším tématem jednání byla situace na Ukrajině. Premiér Fiala zdůraznil, že je nutné udělat vše pro to, abychom Ukrajině pomohli a pokračovali v kolektivním tlaku na Rusko. Naše jednota v EU a NATO je nejsilnějším a nejmocnějším vzkazem Rusku. V4 by měla být také hybnou silou přístupového procesu a spolupracovat s Ukrajinou, Moldavskem a zeměmi západního Balkánu. Lídři diskutovali také o aktuální situaci v Rusku. „Důležité je především to, že občanům V4 v tuto chvíli nehrozí jakékoliv bezprostřední nebezpečí. Vnitropolitický vývoj v Rusku ale budeme nadále všichni sledovat a v případě potřeby jsme připraveni ke spolupráci,“ dodal premiér Fiala.

České předsednictví ve V4

Česko přebírá své sedmé předsednictví ve Visegrádské skupině 1. července 2023 pod heslem „V4 pro občany“. ČR naváže na úsilí slovenského předsednictví o návrat ke kořenům visegrádské spolupráce, založené na sdílených principech lidských práv, svobody, demokracie, právního státu, dobrých sousedských vztahů a oddanosti evropské integraci a transatlantickému spojenectví.

První prioritou českého předsednictví bude Bezpečná a vyspělá společnost. „Chceme pokračovat v existujících úspěšných projektech, které usnadňují soužití v našem regionu. To se týká kultury, vzdělávání, vědy a výzkumu, sportu, ale také oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti, včetně migrace a dalších oblastí,“ dodal premiér. Součástí první priority bude i tradiční spolupráce V4 v oblastech vnitřní a vnější bezpečnosti, civilní ochrany, veřejné správy a zdravotnictví.

Druhou prioritou bude Inovativní a propojená ekonomika, která se zaměří na konkrétní sektorové projekty a iniciativy, které mají praktický přínos pro občany zemí V4 a souvisejí zejména s posilováním konektivity v dopravě a energetice, s podporou odolnosti prostřednictvím posilování energetické a surovinové bezpečnosti. Třetí priorita českého předsednictví bude reagovat na agresi Ruska proti Ukrajině a její důsledky pro tuto zemi, sousední Moldavsko a širší region. Zaměří se na politickou i praktickou Podporu Ukrajiny a jejích občanů na řadě úrovní a v řadě sektorů.

NERV řešil regionální rozdíly a efektivitu veřejné správy

Předseda vlády Petr Fiala v debatě s koordinátorem NERV Davidem Havlíčkem, 22. června 2023.
Předseda vlády Petr Fiala v debatě s koordinátorem NERV Davidem Havlíčkem, 22. června 2023.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) se ve čtvrtek 22. června 2023 sešla ve Strakově akademii tentokrát nad dlouhodobějšími tématy.

Nejdříve proběhla diskuse o problematice regionálního rozvoje, kterému se NERV věnuje v rámci tematické skupiny Regionální rozdíly. V rámci této skupiny vzniká materiál upozorňující na problémy, které se projevují nikoliv na úrovni krajů, ale především v periferních mikroregionech uvnitř krajů. Právě specifika mikroregionů vyžadují přímější zacílení hospodářské a sociální politiky.

Cílem materiálu bude přinést datově a argumentačně podložený vějíř opatření, která by měla pomoci ke konvergenci a zvýšení prosperity a kvality života v zaostávajících regionech a mikroregionech ČR. Jde o komplexní téma, které navazuje na téma zajištění dostupného bydlení (tomuto tématu se NERV již věnoval na předchozích jednáních). Týká se vhodného nastavení dotací, nesmí opomíjet řešení regionálních rozdílů v kvalitě vzdělávání, ale dopadá i do daňové oblasti, která má vliv na kupní sílu obyvatel.

Po diskusi na NERV členové této tematické skupiny pracují na dokončení materiálu a následně jej poskytnou členům vlády a NERV chce i přes meziresortní průnik tématu spolupracovat na tomto tématu především s Ministerstvem pro místní rozvoj.

Dále proběhla diskuse o efektivitě veřejné správy. Členové NERV akcentují slovo „veřejné“, což je širší pojem než čistě státní správa. Značnou část výkonů, které občané vnímají pod pojmem stát, vykonávají též samosprávy, resp. obecně samosprávní celky. Zvyšovat efektivitu je tak nutné nejen v centrálních orgánech, které spravuje napřímo vláda, ale NERV chce svou pozornost zaměřit i na tvorbu doporučení pro samosprávy. NERV v rámci tohoto tématu spolupracuje i se Skupinou pro revizi agend, která vznikla při Úřadu vlády ČR a zaměřuje se např. na hledání zbytečných či duplicitních agend.

Ministr dopravy členům NERV představil materiál, který říká, co by ČR měla vybudovat v oblasti klíčových dopravních infrastruktur v následujících 10 letech, a uvádí, kolik to bude stát a jaké nástroje ČR může využít. Toto téma se netýká jen zajištění financí, ale též vytvoření realistického, ale přitom ambiciózního harmonogramu, což by mělo posunout během další dekády ČR tam, kde by měla být, aby neztrácela na ostatní konkurenty ze středoevropského regionu. Někteří členové NERV se na dokumentu resortu dopravy již podíleli a NERV se chce tématu dále věnovat.

Bezpečnostní rada státu schválila Bezpečnostní strategii ČR 2023

Ve středu 21. června 2023 se ve Strakově akademii uskutečnila schůze Bezpečnostní rady státu. Členové BRS se zabývali aktuální situací v oblastech vnitřní bezpečnosti, migrace či kybernetické bezpečnosti a schválili také Bezpečnostní strategii České republiky 2023.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Zprávu o zajišťování obrany státu v roce 2022Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2022 a Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2022.

Bezpečnostní rada státu také schválila Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2022 a dále III. zprávu o postupu ke studii proveditelnosti dle „Konceptu cílového řešení zajištění a rozvoje mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek“.

Členové rady vzali na vědomí Výroční zprávu o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2022 a Zprávu o činnosti Národního bezpečnostního úřadu za rok 2022.

Bezpečnostní rada státu byla rovněž informována o zasedání ministrů obrany NATO, o zapojení českého průmyslu do projektu bojových vozidel pěchoty a vývoji situace na Ukrajině a schválila Plán práce Bezpečnostní rady státu na 2. pololetí 2023 s výhledem na 1. pololetí 2024.

Pro informaci byly na program Bezpečnostní rady státu předloženy materiály Informace o stavu implementace Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2027 za rok 2022Vyhodnocení úkolů z Akčního plánu k Národní strategii pro čelení hybridnímu působeníInformace o úpravě Centrálního přehledu objektů důležitých pro obranu státu se stavem k 1. 1. 2023Informace o úpravě Souhrnného přehledu objektů, které mohou být za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu napadeny se stavem k 1. 1. 2023Informace o pracovní poradě s tajemníky bezpečnostních rad krajů k výměně zkušeností z činnosti BRS a bezpečnostních rad krajů a Zpráva o činnosti Výboru pro zpravodajskou činnost za rok 2022.

Vláda ustavila výbor pro strategické investice a schválila parametry státního rozpočtu na rok 2024

Vláda dnes schválila například předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, 21. června 2023.
Vláda dnes schválila například předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, 21. června 2023.
S realizací strategických projektů zásadních pro budoucí prosperitu České republiky pomůže vládě nový Vládní výbor pro strategické investice. O jeho zřízení a podobě rozhodl kabinet Petra Fialy na schůzi ve středu 21. června 2023. Projednal a postoupil do Sněmovny také Istanbulskou úmluvu, která zvyšuje ochranu žen proti všem formám násilí, a projednal také předpokládané parametry státního rozpočtu na rok 2024 a jeho výhledu na další roky.

Vládní výbor pro strategické investice pod vedením předsedy vlády, který je součástí projektu Česko ve formě, se zaměří na klíčové oblasti rozvoje České republiky, jimiž jsou dopravní infrastruktura, bydlení, energetika či vzdělávání a rozvoj vědy, výzkumu a inovací. Jeho úkolem bude urychlit realizaci některých strategických projektů, které budou důležité pro naši ekonomiku v příštích deseti letech.

„Pokud chceme, aby se Česká republika po určité stagnaci dostala do formy a patřila mezi nejúspěšnější země světa, a to je náš cíl, tak musíme změnit některé přístupy státu i způsob uvažování. Prvním krokem k tomu je ozdravný balíček, díky kterému se výši schodků státního rozpočtu podaří dostat v příštích letech pod kontrolu a dosáhnout toho, že se bude pohybovat pod třemi procenty HDP. Dalším krokem je samozřejmě důchodová reforma, která dá mladým lidem jistotu, že v penzi dostanou podporu státu,“ připomněl premiér Petr Fiala.

„Ale abychom mohli být úspěšní, musíme rychleji plánovat a hlavně provádět strategicky důležité investice, které zajistí rozvoj Česka, zajistí do budoucna zaměstnanost a zajistí také budoucí příjmy do státního rozpočtu. Čeká nás velký příliv peněz z Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu a dalších zdrojů. Ale proto, abychom je úspěšně využili, abychom úspěšně realizovali, co chceme, je nutná lepší koordinace, je nutné zlepšení legislativy a rozhodovacích procesů. Prostě potřebujeme nástroj, díky kterému budeme moci dostavět dálniční síť, vysokorychlostní železnici, nové elektrárny, kvalitní školy, byty nebo třeba gigafactory,“ vysvětlil předseda vlády.

Vláda projednala návrh na ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, tzv. Istanbulskou úmluvu a doporučila, aby ji Parlament ČR schválil a prezident republiky ratifikoval. Zároveň vláda si vláda vyhradila právo dva články Úmluvy, a to ustanovení článku 44 odst. 1 písm. e) a odst. 3 a článek 59, neaplikovat do českého práva.

Kabinet přijal také prohlášení k Úmluvě, kterým deklaruje, že Česká republika má za to, že předmětem a účelem Úmluvy je ochrana žen proti všem formám násilí, stejně jako předcházení, stíhání a odstranění násilí na ženách a domácího násilí, že v souladu s článkem 2 odstavcem 2 Úmluvy bude Česká republika uplatňovat Úmluvu na všechny oběti domácího násilí a že Česká republika má za to, že ustanovení Úmluvy nezasahují do legislativních pravomocí jejích smluvních stran v oblastech, které tato Úmluva neupravuje, jako je rodinné právo, a neobsahují povinnost upravit definice manželství či genderové identity ve vnitrostátním právu.

Vláda schválila návrh na změnu Ústavy ČR, kterým chce deklaratorně posílit ústavní ochranu přírodních zdrojů s důrazem na šetrné využívání vody jakožto přírodního zdroje, který je nejvíce zasažen změnou klimatu a na nějž jsou současně navázány ostatní složky životního prostředí. Navrhuje proto, aby článek 7 Ústavy nově zněl: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody, a o ochranu životního prostředí.“ Zdůraznění šetrného využívání vody směřuje především na zákonodárce, aby při tvorbě zákonů ochranu vody ve zvýšené míře zohledňovali, a bude mít i význam při interpretaci a aplikaci práva, jelikož při realizaci konkrétních záměrů a hodnocení jejich dopadů bude třeba věnovat ochraně vody jakožto přírodního zdroje a složky životního prostředí zvláštní pozornost. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.

Kabinet podpořil návrh novely energetického zákona, která má tři základní cíle: umožnit občanům, obcím a malým podnikatelům zapojit se do komunitní energetiky, zavést do legislativ pojem zranitelný zákazník a upravit legislativu v oblasti energetické náročnosti budov, aby více vyhovovala evropským směrnicím. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda projednala i návrh novely insolvenčního zákona, jejímž záměrem je zefektivnit a zjednodušit proces oddlužení zkrácením stávající délky doby oddlužení z dosavadních pěti let na tři roky. Zároveň ale vláda v novele navrhuje i přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka či opatření, která zefektivní dohled ze strany insolvenčního správce. Více v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Vláda schválila rovněž základní předpokládané parametry státního rozpočtu na rok 2024, o jeho konkrétní podobě teď budou ministři jednat a parametry budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu. Ministerstvo financí pro rok 2024 počítá s příjmy 1 898,8 miliardy korun a výdaji 2 133,8 miliardy korun, a tedy schodkem ve výši 235 miliard korun. Ve střednědobém výhledu ministerstvo předpokládá schodek rozpočtu 200 miliard pro rok 2025 a 175 miliard v roce 2026. Během tří let by tedy podle plánu vlády měl schodek státního rozpočtu ve srovnání s letoškem klesnout o 120 miliard korun. Další informace v tiskové zprávě Ministerstva financí

Kabinet také vydal nové nařízení, jímž stanoví výši započitatelných nákladů na bydlení, která bude od 1. července 2023 součástí humanitární dávky pro uprchlíky udělenou s dočasnou ochranou. Výše započitatelných nákladů se bude lišit, pokud se jedná o standardní bydlení v evidovaných bytech a o ostatní ubytovací prostory, a bude se pohybovat od 3 000 do 15 000 korun měsíčně podle počtu osob v domácnosti uprchlíků. Nově bude ve výpočtu humanitární dávky zohledňován také příjem rodiny uprchlíka a tato dávka nahradí dosud vyplácený příspěvek pro solidární domácnost. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda se zabývala také aktuální situací ve vztazích s Ruskem. Vzájemné vztahy se zhoršily už v minulosti například v souvislosti s ruskou diverzní akcí v muničním skladu ve Vrběticích a po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru se jejich přehodnocení stalo obecnou zahraničně-politickou prioritou. Podle informace Ministerstva zahraničních věcí jsou dnes bilaterální vztahy s Ruskem na všech úrovních na nezbytně nutném minimu. Česká republika přijala řadu opatření, jako třeba zásadní redukci počtu ruských diplomatů v ČR, zásadní kroky k derusifikaci zdrojů energetických surovin či aktivní podporu a prosazování sankčních balíčků proti Ruské federaci na úrovni EU. Černínský palác také ve vztahu k Rusku vytýčil několik úkolů, které mají resorty plnit a jež mají mj. přispět k vítězství Ukrajiny v jejím spravedlivém boji za územní celistvost, přispívat k mezinárodní izolaci Ruska, posilovat obranyschopnost, odolnost i proti hybridním hrozbám nebo minimalizovat vliv Ruska v ČR. O revizi vztahů s Ruskem informuje tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/vysledky-jednani-vlady-21-cervna-2023-206586/.

Projev předsedy vlády Petra Fialy na slavnostní ceremonii při příležitosti 30. výročí České republiky

Předseda vlády Petr Fiala vystoupil v úterý 20. června 2023 ve Španělském sále Pražského hradu s projevem na slavnostní ceremonii u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. Ceremonii pořádal spolek Jagello 2000 ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky a smyslem bylo připomenout význam bezpečnosti jako základního předpokladu pro budoucnost Česka.

Vážený pane prezidente, paní Pavlová, pane předsedo Senátu, vážení ústavní činitelé, vzácní hosté, excelence, dámy a pánové,

výročí třiceti let samostatné České republiky, které letos slavíme, si můžeme připomínat různým způsobem. Já chci udělat něco, co k naší škodě často neděláme. Chci využít této příležitosti, abychom si připomněli to, co všechno jsme za tuto dobu dokázali.

Česká republika je úspěšná země, která se od svého vzniku změnila k nepoznání. Podařilo se nám vybudovat tržní ekonomiku. Náš stát jsme úspěšně ukotvili v rodině západních demokracií, nejprve v Severoatlantické alianci, která garantuje naši bezpečnost, a posléze v Evropské unii, díky níž se nám lépe spolupracuje a obchoduje s ostatními státy v Evropě.

Na těchto základech jsme vybudovali úspěšný a bohatý stát. Držíme se v popředí mezi zeměmi střední a východní Evropy, ale předstihli jsme i několik takzvaně starých členů Evropské unie. Patříme do první šestiny nejvyspělejších zemí na světě. V některých ukazatelích, například pokud jde o zaměstnanost nebo pestrost ekonomiky, jsme na samotné špičce.

A nejde jen o materiální bohatství. Držíme si také postavení jedné z nejbezpečnějších zemí na světě. V řadě dalších ukazatelů, například v úrovni zdravotní péče, zůstáváme dlouhodobě mezi těmi nejlepšími. V celkové kvalitě života jsme předběhli ty, které jsme ještě před třiceti lety považovali za nedostižné vzory.

Je to i proto, že se nám podařilo vytvořit odolnou občanskou společnost. Už tolikrát jsme společně ukázali, že nám na naší zemi doopravdy záleží. Mnohokrát jsme se dovedli semknout v časech krize, a pomoci spoluobčanům, všem, kteří byli postiženým nejrůznějšími katastrofami – povodněmi, požáry či tornádem. A za poslední rok jsme ukázali, že umíme otevřít svá srdce i své domovy také lidem odjinud – těm, kteří prchali před hrůzami války, a my jsme je přijali a poskytli jim bezpečí.

Povedlo se nám tedy něco důležitého a povedlo se nám něco velkého. Děti a mladí lidé v dnešní České republice už desítky let žijí ve svobodné zemi. Je to pro ně něco zcela přirozeného, něco, o čem nemají důvod přemýšlet. A to je vlastně úžasné, protože moje generace, stejně jako několik generací předtím, podobné štěstí neměly.

Ti starší z nás si dobře pamatují, jak naše republika začínala. Vzpomeňte si, jak byla naše země chudá a zanedbaná, a když jsme dostali možnost podívat se k našim západním sousedům, cítili jsme se skoro nepatřičně. Uvědomujeme si dnes dostatečně, jak dlouhou cestu a jak úspěšnou cestu jsme ušli?

Ovšem, máme své problémy, tak jako každý. Spousta věcí u nás trvá dlouho. Než něco postavíme, mnohdy se zbytečně vracíme na začátek. Přesto ale mám dojem, že si neříkáme tak často jako jiné národy, co se nám povedlo. Na úspěchy jsme chvilku hrdí, ale brzy je považujeme za samozřejmé a rychle si na ně zvykáme. Zatímco to, co se nám nedaří, nás zbytečně ochromuje.

Dámy a pánové, jednou ze zvláštností naší země je, že velmi často používáme oficiální název našeho státu – Česká republika – a to i tam, kde si jiní vystačí s jednoslovným pojmenováním. Mám trošku podezření, že nám tím to slovo republika – slovo, které bylo pro naše předky něčím novým, významným a dokonce vzrušujícím – trochu zevšednělo. Jaký je jeho skutečný význam?

Mít republiku znamená, že odpovědnost za svou zemi má každý z nás. Že doslova každý má vliv na to, jestli budeme úspěšní. Už v preambuli naší Ústavy je vlastně řečeno to nejpodstatnější: hovoří se tam o „povinnostem vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku“, a také o tom, že celá republika stojí na tom, že jsme ji my, její občané, odhodláni „budovat, chránit a rozvíjet“.

Uvědomme si prosím, že se nám tomuto závazku daří dostát. To, čeho jsme dosáhli, se nestalo nějakou shodou okolností. Jistě, podmínky byly často příznivé. Například vstup středoevropských zemí do NATO by byl složitější, kdyby tomu nenahrávala příznivá mezinárodní situace, optimistická atmosféra a snaha o nový začátek.

Přesto jsme si to všechno zasloužili sami. Několikanásobné zvýšení kvality života, růst našeho bohatství, nesrovnatelně vyšší bezpečnost, zlepšování kvality životního prostředí a všechny další ukazatele – to nepřišlo samo od sebe. Přišlo to díky vám všem.

A naše cesta ještě nekončí. Nesmíme se spokojit s tím, co už máme, ale musíme pokračovat dál. Jsou před námi příležitosti, které musíme využít, abychom neztratili kurs, který držíme už třicet let. Musíme významně kupříkladu proměnit naše školy, aby byli mladí lidé lépe připraveni na dnešní výzvy. Musíme investovat více a lépe do dopravní infrastruktury, která zbytečně brzdí potenciál naší ekonomiky.

Přes tyto výzvy však i dnes ukazujeme, že se neztratíme. Dnešní rizika jsou pro nás příležitostí vyrůst, dnešní krize jsou pro nás příležitostí vytvořit zase o něco lepší Česko.

Nejsme k ničemu vyvolení, nemáme svůj předurčený cíl. Naše republika vždycky byla a zůstává otevřeným projektem. Nechce po nás, abychom naplnili nějaký konkrétní úkol, snad kromě toho, abychom o republiku, o svobodu, o demokracii, pečovali. Abychom se snažili dostat ze sebe to nejlepší, a kdykoli to jde, pomáhali těm, okolo nás.

Dámy a pánové, v době, kdy naše republika vznikala, hodně rezonovalo heslo Zpátky do Evropy. Chtěli jsme znovu patřit mezi normální, otevřené a prosperující země. A to se nám povedlo. Dnes jsme se sami stali tím vzorem, k němuž se upírají naděje národů, které by se chtěly pokusit o něco podobného.

Zkusme si proto častěji připomínat, kde jsme byli před třiceti lety a kde jsme dnes. Zkusme si více vážit toho, co považujeme za samozřejmé. Ať už je to svoboda, demokracie nebo bezpečnost. A radujme se z našich úspěchů. Věřím, že pak se nám naše problémy budou řešit snadněji a že si budeme naší republiky více vážit. A to je ta nejspolehlivější cesta, jak ji dále úspěšně rozvíjet. Děkuji vám za pozornost.

Petr Fiala, předseda vlády

Premiér Fiala podpořil investici výrobce polovodičů Onsemi v ČR

Předseda vlády ČR Petr Fiala se v úterý 20. června 2023 setkal ve Strakově akademii s prezidentem a výkonným ředitelem polovodičové společnosti Onsemi Hassanem El-Khourym, se kterým jednal o investičních plánech společnosti v ČR a podpoře polovodičového průmyslu. Setkání se za českou stranu zúčastnil také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Výrobce čipů nyní rozhoduje o uskutečnění investice ve výši zhruba 2 miliardy dolarů do rozšíření současné produkce a zavedení nové výroby polovodičových desek.

Premiér během jednání podpořil umístění této strategické investice v Česku. „Potkali jsme se s prezidentem společnosti Onsemi Hassanem El-Khourym, která připravuje velkou investici na výrobu čipů za desítky miliard korun. V Rožnově pod Radhoštěm už pravidelně investuje, zároveň spolupracuje s několika českými vysokými školami. Zájmem ČR by mělo být tuto investici v mezinárodní konkurenci získat a pomoci tak transformaci automobilového průmyslu,“ uvedl premiér Fiala.

Premiér zdůraznil, že rozvoj výroby polovodičů v České republice je jednou z našich priorit. „Je to klíčový krok ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu a posílení inovačního a technologického rozvoje země. Čipy jsou strategickým průmyslovým odvětvím, které generuje vysokou přidanou hodnotu. Rozšíření výroby v Česku je také důležitým krokem k omezení naší závislosti na dovozu čipů z Asie,“ dodal předseda vlády.

„Dnešní jednání navázalo na má setkání s vedením firmy Onsemi v San Franciscu a následně v Praze. Čipy budou základem moderního průmyslu a každé posílení naší soběstačnosti v této oblasti je velkou investicí do budoucna,“ uvedl ministr Síkela. Ministerstvo průmyslu v květnu navrhlo pro výrobce čipů Onsemi investiční pobídku ve výši 22,53 % způsobilých nákladů, tedy 546 milionů korun na jednu z dílčích investic firmy Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Navrhovaná veřejná podpora by zahrnovala slevu na dani z příjmů a hmotnou podporu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Návrh na přidělení pobídky je v meziresortním připomínkovém řízení, rozhodovat o ní bude následně vláda. Paralelně vedle této navrhované pobídky probíhá jednání i o větší investici, kterou firma Onsemi oznámila nedávno.

Firma v České republice působí v Rožnově pod Radhoštěm, kde vyrábí 10 milionů čipů denně. Onsemi již dříve investovala čtyři miliardy korun do zavedení výroby karbidových čipů v Rožnově a letos plánuje investovat dalších 7,5 miliardy korun.

Premiér Petr Fiala se v Berouně zúčastnil otevření nového Centra duševní rehabilitace

Premiér Fiala se zúčastnil slavnostního otevření Centra duševní rehabilitace v Berouně, 20. června 2023.
Premiér Fiala se zúčastnil slavnostního otevření Centra duševní rehabilitace v Berouně, 20. června 2023.
Centrum duševní rehabilitace v Berouně by mělo patřit mezi nejmodernější psychiatrická pracoviště v Česku i střední Evropě. Sloužit by mělo až 200 pacientům. U jeho slavnostního otevření byl v úterý 20. června 2023 také předseda vlády Petr Fiala.

„Péče o duševní zdraví patří dlouhodobě mezi slabší místa českého zdravotnictví. Ačkoliv v České republice už několik let probíhá reforma psychiatrické péče, stále bojujeme s problémy,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala a dodal, že nejzávažnějším problémem je právě nedostatečná kapacita pracovišť, kdy musí lidé čekat i několik měsíců na setkání s odborníkem.

Centrum duševní rehabilitace v Berouně vybudovala skupina Akeso Sotiriose Zavalianise za 1,2 miliardy korun.

Je skvělé, že na tuto situaci reagují různá pracoviště, stát, výzkumné instituce, ale stále významněji na ní reaguje soukromý sektor a těší mě, že po celé České republice vznikají nejmodernější pracoviště. Naprosto unikátním příkladem je toto Centrum duševní rehabilitace v Berouně, které dnes otevíráme. Je to rozsáhlý komplex, který pacientům nabídne nejmodernější postupy a terapie a bude patřit k nejvyspělejším pracovištím svého druhu ve střední Evropě,“ řekl po návštěvě centra premiér Petr Fiala.

Centrum bude součástí Rehabilitační nemocnice Beroun a pacientům poskytne například 2 stanice akutní péče, 8 apartmánů, 3 stanice specializované psychoterapeutické péče, ambulance pro specializované služby v oblasti duševního zdraví a 3 denní stacionáře.

Projev předsedy vlády Petra Fialy na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost

Premiér Fiala v projevu zdůraznil, že bezpečnost našeho státu záleží na každém z nás, 20. června 2023.
Premiér Fiala v projevu zdůraznil, že bezpečnost našeho státu záleží na každém z nás, 20. června 2023.
Předseda vlády Petr Fiala vystoupil v úterý 20. června 2023 v Míčovně Pražského hradu s projevem na úvod 10. ročníku národní bezpečnostní konference Naše bezpečnost není samozřejmost.

Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážení vzácní hosté excelence, dámy a pánové, děkuji za pozvání na už desátý ročník konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Jako předseda vlády tu vystupuji podruhé, ale jak už bylo vidět i z archivních snímků, tak toto fórum jsem navštívil už několikrát, včetně prvního ročníku.

Považuji jej za výjimečné setkání politiků, expertů, zástupců obranného průmyslu a všech dalších lidí z bezpečnostní komunity. Cením si toho, že tu můžeme otevřeně diskutovat o našich odhadech vývoje bezpečnostní situace, a lépe se pak připravit na možné scénáře.

Proto bych chtěl poděkovat Zbyňku Pavlačíkovi a celému týmu spolku Jagello 2000 za čas energii, které pravidelně vkládají do těchto akcí. A vlastně za všechno, co dělají v oblasti bezpečnostní politiky či popularizace bezpečnostních témat, zejména pokud jde o vysvětlování role atlantické spolupráce široké veřejnosti. Pana Pavlačíka za toto úsilí ostatně nedávno ocenila Bezpečnostní rada státu, cenu jsem mu sám předával a zde mu k ní tedy ještě jednou gratuluji.

Dámy a pánové, naše loňské setkání proběhlo nedlouho po ruské agresi na Ukrajině, což byla zcela výjimečná situace, a na atmosféře této konference to bylo nepochybně znát. Najednou nebylo třeba nikoho v Česku přesvědčovat, že naše bezpečnost má vysokou cenu. Že je ve skutečnosti křehká a přímo závislá na našem odpovědném rozhodování či na naší mezinárodní pověsti. To jsou věci, jež lidé, kteří se scházejí na této konferenci, tvrdí léta, ale donedávna jsme s nimi často naráželi na nepochopení či odmítání. To se však s návratem války do Evropy změnilo.

V loňském roce jsme diskutovali, jak se co nejlépe připravit na jednotlivé varianty tehdy čerstvého konfliktu. Jak co nejrychleji napravit to, co Česká republika příliš dlouho odkládala. Řešili jsme otázku, jak se efektivně zkoordinovat s našimi spojenci v Evropě i za Atlantickým oceánem, abychom Ukrajině co nejlépe pomohli.

O rok později, tedy dnes, můžeme říct dvě věci: Zaprvé, situace na frontě zůstává vážná a mění se jen pomalu (což nás staví před nová rizika). A za druhé, Česká republika v nových zkouškách zatím dokázala velmi dobře obstát.

Pokud jde o situaci na frontě, Kremlu se nepodařilo ovládnout velkou část ukrajinského území, na druhou stranu poslední rok ukázal, že Rusko je v rámci své nepochopitelné agrese ochotno překročit prakticky všechny meze i meze lidskosti.

Seznam válečných zločinů na Ukrajině se neustále rozrůstá a jejich krutost stupňuje. Mohu připomenout útoky na civilisty a na civilní infrastrukturu, mučení, bombardování nemocnic, dlouhodobé ohrožování bezpečnosti Záporožské jaderné elektrárny, zničení Kachovské přehrady a s tím související humanitární a ekologickou katastrofu. A takto bychom mohli pokračovat dál.

Nejnovější zprávy o ukrajinském postupu jsou opatrně optimistické, ale nezdá se, že by válka mohla skončit v nejbližší době. Naopak nám stále hrozí scénář zamrzlého konfliktu, který by znamenal vytvoření centra trvalé bezpečnostní nestability ve východní Evropě.

Tento scénář by dlouhodobě vyčerpával všechny zúčastněné strany, a my společně s mezinárodním společenstvím musíme přispět k jeho odvrácení.

Právě vyčerpání je to, co nás v dnešní situaci nejvíce ohrožuje. Mám na mysli nejen vyčerpání ukrajinských sil a vyčerpání kapacit, které jim můžeme poskytnout, ale i vyčerpání podpory a pozornosti v západních zemích. Hrozí, že veřejnost pro podporu napadené zemi může brzy ztratit pochopení.

Úkolem západních vlád je udělat všechno pro to, aby k tomuto vyčerpání nedošlo. Abychom zůstali jednotní, aby bylo Rusko zatlačeno zpět a aby výsledný mír nastal za podmínek, které si určí pouze vláda prezidenta Zelenského.

Pokud jde o druhý rozměr naší zkušenosti z posledního roku, o rozměr naší reakce na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě, mohu zde s potěšením prohlásit, že Česká republika ve všech zásadních věcech reagovala správně.

Začali jsme napravovat naše největší bezpečnostní slabiny. Opakovaně jsme dokázali, že jsme platným a spolehlivým členem atlantického prostoru, a i nadále se posouváme správným směrem.

Jsem moc rád, že se naše vláda jednoznačně shodla na tom, že musíme více investovat do bezpečnosti České republiky a že to pro nás zůstává zásadní prioritou i ve složitých časech, kdy musíme čelit vysokým schodkům a nebývalé inflaci.

A máme výsledky, na které jsem jako předseda vlády hrdý a které bych tu chtěl stručně zmínit. První oblastí, kde se nám daří dělat správnou věc, jsou výdaje na obranu. Tady jsme viděli připomínku toho slibu, který tady dali politici napříč politickým spektrem. Já jsem rád, že se ho podařilo naplnit. Právě vám nemusím nijak připomínat, jak jsme léta zaostávali v plnění našich spojeneckých závazků. A teď konečně plníme slib, že zajistíme, abychom na naši obranu pravidelně vydávali částku odpovídající 2 % našeho HDP.

Tento slib má nyní oporu v zákoně, který 7. června podepsal prezident republiky. Po Polsku a Lotyšsku jsme teprve třetí zemí NATO, která tento závazek promítá přímo do legislativy.

Naše obranné síly tak mohou počítat s jistotou stabilního financování. Slíbené úrovně 2 % HDP by Česko mělo dosáhnout už v příštím roce, i když jsme původně počítali až s rokem 2025. Výdaje na obranu však průběžně navyšujeme už od začátku naší vlády, letos se částka pohybuje kolem 112 miliard korun, to je o 23 miliard více než loni, takže už před platností zákona ty částky navyšujeme tak, abychom našich politických slibů dosáhli co nejdříve.

Péče, kterou věnujeme obraně, je také znát. Konečně se naplno rozběhla modernizace české armády. V posledních letech resort obrany neměl dost peněz, a odkládaly se nákupy a modernizace techniky, která to už silně potřebovala. S tímto riskováním jsme skončili.

Se Švédskem jsme dohodli dodání nových bojových vozidel pěchoty. Získali jsme velmi výhodně americké vrtulníky, německé tanky, obojí v rámci mezinárodních dohod o podpoře Ukrajiny a kompenzací od našich spojenců. Odblokovali jsme nákup českých letounů L39 NG.

Zajistili jsme dodávky zbraní v mnohem větším počtu, abychom pokryli skutečné potřeby naší armády. To se týká ručních palných zbraní nebo děl ráže 155 milimetrů. Urychlujeme dodávky všeho, co urgentně potřebujeme pro obranu i logistiku – malé a střední dopravní letouny, obrněná vozidla Titus, dostatečné kapacity vozidel, přívěsů či nakladačů.

Postarali jsme se o to, aby vozidla, vrtulníky nebo třeba radiolokátory měly zajištěný kvalitní servis a zabezpečený životní cyklus. V modernizaci systematicky podporujeme zapojování špičkového domácího průmyslu do armádních zakázek. Spojujeme tak investice do bezpečnosti s investicemi do domácí ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou.

Tato spolupráce s českými firmami je naprosto zásadní. Podporujeme ji také v rámci dodávek do zahraničí a je v našem zájmu ji ještě více prohloubit. Jednoznačně totiž platí, že čím silnější bude český obranný průmysl, tím silnější, bohatší a bezpečnější bude i celá naše země.

Klíčovým úspěchem posledních měsíců je podpis obranné smlouvy se Spojenými státy. Tu jsme mít už dávno – 24 členských států NATO už obdobnou bilaterální dohodu má, včetně našich sousedů. Její význam je dobře vidět na tom, že země, které do NATO přistupují letos, už souběžně s tím vyjednávají o bilaterální dohodě s Washingtonem. Snaží se o to, aby ji měli uzavřenou co nejdřív. Jde tedy o další věc, kterou jsme úspěšně napravili.

Dohoda DCA upravuje pravidla pro případ, kdybychom potřebovali, aby ozbrojené síly Spojených států působily na našem území. Týká se jurisdikce, odpovědnosti, daňových povinností, logistiky a dalších praktických otázek, které je dobré mít vyřešené. Uvádí také seznam českých zařízení a prostor, která mohou americké síly využít, a podmínky, za kterých se tak stane.

To, co dohoda naopak nezakládá, je automatický souhlas s pobytem amerických vojáků na našem území. O tom bude nadále rozhodovat parlament či vláda přesně tak, jak předepisuje Ústava. DCA je tedy oboustranně výhodná, dává české i americké straně právní jistotu a poskytuje nám dobrou základnu pro případná budoucí jednání o prohloubení spolupráce. A proto je to i jednoznačný příspěvek k našemu bezpečí.

Oblastí naší bezpečnosti, která až donedávna nebyla samozřejmá, abychom zůstali u názvu této konference, je rozměr energetické bezpečnosti. Zde se naše vláda udělala konkrétní kroky směrem k energetické suverenitě Česka. Smysl této přeměny české energetiky je jednoznačný – snížit naši závislost na Rusku a spolu s ní i riziko našeho vydírání přes dodávky plynu či ropy.

A i když je to cesta nesmírně náročná, tyto první, zcela zásadní, kroky se nám podařilo zajistit mimořádně rychle. Bylo to zvýšení kapacity ropovodů, abychom mohli odebírat ropu od spolehlivých partnerů. Mohu tu jmenovat úspěšná jednání o rozšíření ropovodu Tal, který k nám přivádí ropu z Itálie přes Německo a který by měl od roku 2025 plně pokrýt spotřebu ropy v České republice.

Bylo to zajištění plynu ze zdrojů mimo Rusko a mnohem prozíravější nákupy plynu (v tuto chvíli jsou české zásobníky na plyn, které využijeme v zimě, naplněné už z více než tří čtvrtin).

Velmi rychle jsme prostřednictvím společnosti ČEZ zajistili kapacitu v terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském Eemshavenu. Později zahájily provoz tři další terminály v Německu Wilhelmshaven, Lubmin, Brunsbuttel, které hodláme také využít. Stavba byla mnohem rychlejší než dřív, protože jsme na evropské úrovni změnili legislativu a zkrátili povolovací procesy.

Tyto nové terminály budou znamenat další rozšíření energetických zdrojů pro Českou republiku, minimálně do doby, než se nám podaří pokročit v celkové přeměně energetické sítě, výstavbě obnovitelných zdrojů a nasazení jaderných reaktorů nové generace. Zajištění celkové energetické suverenity bude trvat léta, ale pracujeme na tom a víme přesně, jakým směrem pokračovat.

Dámy a pánové, jedním z méně vděčných úkolů odpovědného politika je opakovat věci, které se zdají být samozřejmé:

Chceme-li být v bezpečí, musíme podporovat připravenost a věrohodnost našich obranných sil a dostatečně do nich investovat.

Pokud máme zůstat mezi nejbezpečnějšími zeměmi na světě, nesmíme se bát pro to něco udělat.

Naše bezpečnost přímo závisí na zachování mezinárodního řádu založeného na dohodách, které se dodržují.

Nadstandardní ochrana, kterou si už téměř čtvrt století užíváme v rámci NATO, není zadarmo.

Bezpečnost našeho státu záleží na každém z nás.

Toto všechno jsou zdánlivě samozřejmé pravdy, o které však nikdy nesmíme přestat bojovat. Chtěl bych vám všem poděkovat, všem členům bezpečnostní komunity a účastníkům této konference, za to, že k tomu už tolik let přispíváte. Děkuji vám.

Petr Fiala, předseda vlády