Premiér navštívil Ústecký kraj, zajímal se o nemocnice, rekultivaci bývalých dolů i silniční stavby

Premiér navštívil Ústecký kraj, zajímal se o nemocnice, rekultivaci bývalých dolů i silniční stavby

Společně s ministry Brabcem a Havlíčkem premiér Babiš a starosta Buřt vysadili v Horním Jiřetíně tři nové lípy, 18. září 2019.
Společně s ministry Brabcem a Havlíčkem premiér Babiš a starosta Buřt vysadili v Horním Jiřetíně tři nové lípy, 18. září 2019.
Situace v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, rekultivace severočeských hnědouhelných dolů, projekty na zlepšování životního prostředí v Horním Jiřetíně a plánovaný obchvat města Bílina byly ve středu 18. září 2019 tématy návštěvy premiéra Andreje Babiše, vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, ministra životního prostředí Richarda Brabce a ministra dopravy Vladimíra Kremlíka v Ústeckém kraji.

Premiér Andrej Babiš zahájil návštěvu Ústeckého kraje v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a vedením nemocnice jednali mimo jiné o úhradové vyhlášce a personálním zabezpečení nemocnice. Premiér podpořil i úsilí nemocnice stát se nemocnicí fakultní a otevřít zde pobočku Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„V celém kraji chybí asi sto doktorů. Oceňuji, že mají asi šedesát doktorů z Ukrajiny. Probírali jsme i potřebu nových přístrojů, potřebují nukleární urychlovač za sto deset milionů,“ konstatoval předseda vlády. „Jednali jsme i o situaci v nemocnici Rumburk, kterou jsme několikrát řešili, ale bohužel město, i když slíbilo, že tu nemocnici oddluží, tak ji pustilo do insolvence. Pan ministr je ale v kontaktu s insolvenční správkyní a řeší to,“ podotkl premiér Babiš. Zdůraznil, že české zdravotnictví není v žádné krizi a připomněl mimořádné nárůsty financí, které v posledních letech do zdravotnictví plynou.

Předseda vlády se následně setkal s vedením Ústeckého kraje. S hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem, ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a ministrem životního prostředí Richardem Brabcem řešili současnost a budoucnost rekultivačních prací v lokalitách hnědouhelných dolů. Jednou ze zvažovaných variant je i propojení všech těžebních jam tak, aby na Ústecku mohla vzniknout soustava propojených jezer využitelných i k produkci čisté elektrické energie.

„Ten projekt je velice pěkný. Obyvatelé kraje si to určitě zasloužili, protože dopady na jejich životy, životní prostředí a jejich zdraví byly za minulého režimu velice negativní. Na druhé straně jsme v situaci, kdy platíme desítky miliard za solární tunel tradičních zkorumpovaných politických stran, takže nejdříve musíme ověřit nákladnost takového projektu,“ uvedl premiér Babiš. Propojením všech již existujících či plánovaných jezer, která v Ústeckém kraji vzniknou sanací hornické činnosti, by bylo možné vybudovat energetické dílo srovnatelné s výkonem malé jaderné elektrárny.

Členové vlády si prohlédli také konkrétní lokality, v nichž už rekultivační práce skončily, ještě probíhají či teprve se plánují, a to konkrétně severočeská jezera Milada a Most, která vznikla z původních těžebních jam, a lom ČSA, v němž má těžba skončit v roce 2024. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

V Horním Jiřetíně přivítal premiéra a členy vlády starosta města Vladimír Buřt. Hovořili o výměnách zastaralých, neekologických kotlů na pevná paliva, které mohou i občané města díky státnímu dotačnímu programu, tzv. kotlíkovým dotacím, vyměnit za moderní, životnímu prostředí šetrnější zdroje tepla. Starosta se pochlubil i obecními projekty zlepšujícími hospodaření s vodou – obnovou a regenerací umělé vodní nádrže a obnovou funkčnosti místního rybníka. Společně s ministry Brabcem a Havlíčkem pak premiér Babiš a starosta Buřt vysadili v Horním Jiřetíně tři nové lípy.

„Naše vláda se může pochlubit konkrétními výsledky. Máme Národní koalici proti suchu, bojujeme za to, aby byl dostatek vody, abychom zadržovali vodu v krajině. Samozřejmě, bojujeme za lepší ovzduší, čehož příkladem jsou i kotlíkové dotace a je samozřejmě důležité, aby pan ministr Brabec našel dost peněz pro všechny žadatele. Máme dlouhodobé plány na desítky let v hodnotě desítek miliard, věnujeme tomu pozornost. I sázení stromů je velmi důležité, je to symbolické a určitě v tom budeme pokračovat,“ uvedl premiér Babiš a připomněl svou účast na Klimatické konferenci OSN v New Yorku, která se bude konat příští týden.

Posledním bodem cesty předsedy vlády po Ústeckém kraji bylo město Bílina, kde se premiér Babiš zajímal o výstavbu obchvatu města. Společně s ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem si prohlédli lokalitu, kde by plánovaný obchvat Bíliny měl vést tunelem.

Tripartita jednala o návrhu státního rozpočtu na rok 2020

Tripartita v pondělí 16. září 2019 jednala o návrhu státního rozpočtu na rok 2020.
Tripartita v pondělí 16. září 2019 jednala o návrhu státního rozpočtu na rok 2020.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 16. září 2019 sešli na pátém jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Sociální partneři na zasedání diskutovali návrh podoby státního rozpočtu na rok 2020 a čerpání evropských fondů. Premiér Andrej Babiš také informoval sociální partnery o činnosti pracovních týmů.

Návrh státního rozpočtu na rok 2020

Návrh rozpočtu otevírá cestu k dalšímu výraznému navýšení důchodů nebo platů ve školství. Rozpočet počítá s vyšší podporou výzkumu a se soustavným navyšováním investic. Zvyšování státního podílu výdajů na investice je jedním z cílů vlády. Rozpočet počítá s celkovými příjmy 1 558,1 miliardy korun, výdaji 1 598,1 miliardy korun a saldem ve výši –40 miliard korun.

Kapitálové výdaje z národních zdrojů dosáhnou celkové výše 85 miliard. Společně s penězi z evropských fondů půjde v příštím roce na investice celkem 135 miliard korun. Výrazně se také posílí podpora výzkumu, vývoje a inovace. Výdaje na důchody vzrostou o 36,9 miliardy, a to především v důsledku zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020. V návrhu rozpočtu na příští rok je obsaženo i navýšení rodičovského příspěvku z 220 000 korun na 300 000 korun.

Jednou z priorit státního rozpočtu je i platová politika. V regionálním školství vzroste objem prostředků na platy učitelů. V roce 2021 budou učitelé vydělávat v průměru přes 45 000 korun, což byl i závazek vládního programového prohlášení. V oblasti finančních vztahů k obecním a krajským samosprávám dochází k navýšení příspěvku na výkon státní správy o 5 procent, a to nejen v roce 2020. S pětiprocentní valorizací příspěvku se počítá i v letech 2021 a 2022.

Stav čerpání prostředků z fondů EU a příprava nového programového období

Od počátku programového období 2014–2020 bylo vyhlášeno za všechny programy 958 výzev s alokací 745,3 miliardy korun. V rámci vyhlášených výzev byly do konce července 2019 vydány právní akty o poskytnutí podpory v celkové výši 443,3 miliardy. Příjemcům bylo do konce července 2019 proplaceno 234,7 miliardy korun.

Ze všech programů doposud vyhlásil nejvyšší objem výzev OP Doprava, dále OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Integrovaný regionální OP. V záležitosti nového programového období 2021–2027 je hlavní pozornost Národního orgánu pro koordinaci a řídicího orgánu zaměřena na pokračující diskuse k přípravě Dohody o partnerství a na zaměření operačních programů a jejich specifických cílů.

Na evropské úrovni budou dále probíhat technické diskuse s Evropskou komisí k nastavení budoucího programového období. Klíčovou snahou České republiky je dosáhnout včasného schválení Dohody o partnerství a operačních programů, aby mohla být realizace programového období 2021–2027 zahájena od počátku roku 2021.

Další plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční 4. listopadu 2019.

Vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2020, počítá s nárůstem platů, důchodů, rodičovské i výdajů na obranu či investice

Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš ve Strakově akademii při projednávání návrhu státní rozpočtu na rok 2020, 16. září 2019.
Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš ve Strakově akademii při projednávání návrhu státní rozpočtu na rok 2020, 16. září 2019.
Za účasti prezidenta Miloše Zemana vláda Andreje Babiše v pondělí 16. září 2019 projednala a schválila návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Schválila také rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2020 a rozhodla o zrušení některých zákonů, které už pozbyly platnosti či významu.

Česká republika bude podle vládního návrhu příští rok hospodařit s příjmy ve výši 1578,1 miliardy korun a výdaji ve výši 1 618,1 miliardy korun, tedy s avizovaným plánovaným schodkem 40 miliard korun.

„Je to pro nás a myslím, že i pro Českou republiku velice důležitý den,“ okomentoval schválení návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok premiér Andrej Babiš. „Tento den začal projednáváním rozpočtu na tripartitě, tedy s odbory a zaměstnavateli, kteří s rozpočtem, alespoň jsem to tak pochopil, vyslovili spokojenost. Následně nás navštívil pan prezident, který dodržel tradici a vyjádři se k rozpočtu ještě předtím, než ho vláda schválila. Už tradičně se vyjádřil kriticky k výdajům našeho státu na obnovitelné zdroje. Pan místopředseda Havlíček bude usilovat o to, aby se výdaje státu snížily, a vidíme, že by to mohlo řádově jít až o nějakých šest miliard. Pan prezident se také vyjadřoval kriticky k počtu zaměstnanců. Je třeba vědět, že hlavní státní zaměstnanci, u kterých jsme navyšovali počty, jsou učitelé, vojáci a bezpečnostní složky. Na jedné straně nás kritizují, že máme moc státních zaměstnanců, a na druhé straně v éteru zní, že chybí 6 000 učitelů,“ popsal předseda vlády průběh jednání o státním rozpočtu.

„Chtěl bych především poděkovat paní ministryni financí, která státní rozpočet skutečně tvrdě odpracovala. De facto jsme o tom začali mluvit už v únoru, a také když my jsme všichni byli na dovolené, tak ona tu většinu srpna strávila vyjednáváním o rozpočtu,“ ocenil premiér roli místopředsedkyně vlády Aleny Schillerové. „Domluvili jsme se i v rámci koalice velice dobře hlavně, co se týká mezd. Je dobře, že budeme navyšovat pevnou částkou 1 500 korun a že si procentuálně polepší hlavně ti s nejnižšími příjmy. Také jsme zrušili první tarifní třídu. Už jen tento fakt pro nejmenší příjmy znamená navýšení asi o 3,5 procenta,“ připomněl premiér Babiš.

Vláda v návrhu státního rozpočtu zohlednila všechny své programové priority, například zrychlený růst platů učitelů, nárůst důchodů o v průměru 900 korun v příštím roce, zvýšení rodičovského příspěvku z 220 000 korun na 300 000 korun pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020, zvýšení výdajů na sociální služby, na obranu, na vědu či na investice.

„Myslím si, že rozpočet je velice dobrý. Je tam nárůst meziročně o 120 miliard korun. Česká republika má v rámci Evropské unie skvělá čísla. Máme skvělý růst, podstatně vyšší než ostatní země EU. Rozpočet je navržen tak, aby se snížil dluh vůči HDP, kde patříme mezi nejméně zadlužené země. Je potřeba se také dívat na celkové rozpočty, veřejné rozpočty. A v této chvíli, jak nás informovala paní ministryně financí, kraje, obce a města mají na účtech 327 miliard korun. Tím, že vybíráme daně a rozpočtové určení daní jsme ještě za minulé koalice změnili ve prospěch samosprávy, tak jsou jejich rozpočty velice dobré,“ poznamenal premiér Babiš. Vláda navíc krajům přispěla na výstavbu a rekonstrukce silnic II. a III. tříd a letos dostanou od státu 12,458 miliardy korun jako příspěvek na výkon státní správy.

Více informací o schváleném návrhu zákona o státním rozpočtu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda schválila také návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2020. Rozpočet fondu byl navýšen o 340 milionů korun především kvůli spuštění nového programu Výstavba pro obce, který má obcím pomoci výstavbou, případně odkoupením finančně dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů. Příjmy Státního fondu rozvoje bydlení jsou na rok 2020 naplánovány na 1,235 miliardy korun, výdaje na 3,018 miliardy korun. Nejvíce, 1,72 miliardy, bude vyhrazeno na nízkoúročené úvěry fyzickým a právnickým osobám, které jsou určeny na výstavbu nových nájemních bytů, na opravy a modernizace bytového fondu včetně úvěrové pomoci v případě poškození bytového fondu živelní pohromou, na podporu bydlení mladých a na dofinancování regenerace veřejných prostranství. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Kabinet schválil také návrh zákona, kterým se zrušují některé obsoletní právní předpisy. Jedná se o zastaralé, v praxi nepoužívané právní normy, které dosud zůstávají v českém právním řádu, což vede k jeho nepřehlednosti a zmatečnosti. Vláda pro první vlnu rušení vytipovala několik set právních předpisů, které chce schváleným návrhem zákona zrušit. Ministerstvo vnitra připravuje rovněž další hlubší analýzu právního stavu, která by měla identifikovat další obsoletní právní předpisy, jež budou zrušeny ve druhé, komplexnější fázi redukce právních předpisů. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Česká republika bude mít poprvé v historii místopředsedkyni Evropské komise, tento post připadne Věře Jourové

Česká republika bude mít poprvé v historii místopředsedkyni Evropské komise. Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila v úterý 10. září složení sedmadvacetičlenné Evropské komise. Česká komisařka Věra Jourová, nominovaná vládou Andreje Babiše, bude místopředsedkyní a komisařkou dohlížející na obranu evropských hodnot a dodržování demokratických principů. V portfoliu bude mít také snižování byrokracie, boj proti dezinformacím a dohled nad nezávislostí médií.

Nominaci Věry Jourové, která v Evropské komisi působila v minulém období, schválila vláda Andreje Babiše v pondělí 26. srpna 2019. Je to poprvé, kdy Česká republika navrhla do funkce stejného komisaře, a Věra Jourová je také první žena, kterou Česká republika do EK nominovala. V uplynulých pěti letech měla Věra Jourová na starost spravedlnost, ochranu spotřebitele a problematiku rovnosti mužů a žen.

„Pro Českou republiku je velkým úspěchem, že získala poprvé v historii významný post místopředsedy Evropské komise, tedy pozici ve vedení evropské exekutivy. Je to vyznamenání pro naši zemi a ve spojení s přiděleným portfoliem i ohromná důvěra, kterou nám paní předsedkyně von der Leyenová dala. Bylo mou prioritou získat pro Českou republiku takto vysoký post. Je to i důkaz, že paní Jourová v uplynulých pěti letech odvedla v Evropské komisi výbornou práci a jsem pyšný, že právě ona reprezentuje Česko republiku i dnes,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.

Podle premiéra je velice důležité, že v osobě Věry Jourové bude mít středoevropský region přímé zastoupení v klíčovém orgánu Evropské unie. „Jako místopředsedkyně bude paní Jourová velmi úzce spolupracovat s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a dalšími místopředsedy na nejdůležitějších problémech pro celou Evropu a bude moci ovlivnit různé věci, včetně ekonomických. Nová Komise bude mít díky zastoupení české komisařky mezi šesticí místopředsedů příležitost lépe chápat problémy a vnímání našeho regionu, v čemž měla ta dosluhující místy nedostatky,“ konstatoval předseda vlády.

„Odvedl jsem na tom sám osobně spoustu práce. Ukázalo se tu jako velmi důležité i pevné spojenectví se zeměmi V4 a potvrdilo se, že bylo dobré vsadit na paní von der Leyenovou, která dodržela své slovo. Přijala mě jako teprve třetího předsedu vlády velmi brzy po svém jmenování do funkce a osobně jsem se za toto silné portfolio přimluvil. Výsledkem mé snahy je, že Česká republika teď bude mít v Bruselu daleko větší vliv. A konečně jsem také rád, že mezi místopředsedy Evropské komise budou dva zástupci V4, vedle paní Jourové i pan Maroš Šefčovič. Je to první hmatatelný úspěch našeho předsednictví,“ zdůraznil premiér Babiš.

Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové je přidělení portfolia dohledu nad dodržováním hodnot demokracie a občanských práv, na kterých EU založena, pro Českou republiku velkou ctí a vyznamenáním. „Je to pro mě výrazem uznání, že Česká republika a dříve Československo má v oblasti demokracie a lidských práv skvělou historii, založenou už T. G. Masarykem, na kterou může paní Jourová navázat. Uznání, že jsme si demokracii v roce 1989 znovu vybojovali a že je pro nás mimořádně cenná, protože víme, co to znamená, ji ztratit,“ uvedla Milena Hrdinková.

„Svěřené portfolio má i velmi konkrétní obsah. Paní Jourová bude při obraně demokracie řešit problém, kterým čelí naše státy, jako jsou manipulace voleb, výzvy k násilí na internetu či kyberšikana. Bude také dbát na nezávislost médií a bude se zasazovat o transparentní a efektivnější legislativní proces EU. Jsou to věci, které ovlivňují naše životy, životy našich dětí a ve svém důsledku další vývoj Evropy, evropské civilizace,“ dodala Milena Hrdinková.

Vláda bude nově oceňovat úspěšné zahraniční investory, schválila i pomoc ovocnářům

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády, 9. září 2019.
Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády, 9. září 2019.
Nejlepší zahraniční investoři budou od letošního roku oceňováni vládou. Ministři na jednání vlády v pondělí 9. září 2019 schválili návrh premiéra Andreje Babiše na vznik nových cen s názvem Odpovědný zahraniční investor v České republice. Vláda se zabývala také dotační politikou vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2020 a rozhodla se celkem 50 miliony korun pomoci ovocnářům, kteří přišli o úrodu kvůli jarním mrazům.

Premiér Andrej Babiš bude od letošního roku oceňovat zahraniční investory za mimořádný investiční přínos pro ekonomiku České republiky. Do hodnocení budou zahrnuty právnické osoby se sídlem v České republice, ve kterých má zahraniční právnická nebo fyzická osoba většinový podíl na základním kapitálu, nebo vůči které je zahraniční právnická nebo fyzická osoba osobou v postavení ovládající osoby podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.

Smyslem a cílem ocenění Odpovědný zahraniční investor v České republice je podpořit a dále motivovat zahraniční subjekty podnikající v tuzemsku k investicím do aktivit s významným celospolečenským přínosem pro Českou republiku. První předávání cen proběhne formou slavnostní galavečeře v Lichtenštejnském paláci v pondělí 14. října, které se zúčastní dvacet nejúspěšnějších firem.

„Dlouhodobě v éteru kritizujeme zahraniční investory, kteří tu investovali a berou si velké dividendy. Máme samozřejmě velký zájem na tom, aby podporovali co nejvíce naše školství, kulturu, sport a další neziskové aktivity. Chceme, aby to veřejnost věděla. Chceme je motivovat, aby zintenzivnili tuto činnost a podporovali různé aktivity neziskového charakteru,“ vysvětlil premiér Andrej Babiš.

Vláda schválila také hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2020. Mezi prioritní oblasti patří například boj s korupcí, děti a mládež, kultura, péče o zdraví a zdravotní prevence, protidrogová politika, rodinná politika, romská menšina či tělesná výchova a sport. „Sport je pro nás priorita. Prosadili jsme vznik sportovní agentury, já jsem se osobně angažoval za navýšení rozpočtu pro sport na příští rok,“ konstatoval předseda vlády.

Kabinet schválil také celkem 50 milionů korun na pomoc ovocnářům, které poškodily letošní jarní mrazy v dubnu a květnu. Finanční odškodnění bude řešeno formou dotačního titulu Ministerstva zemědělství. Ministerstvo odhaduje, že letošní mrazy způsobily zemědělcům škody na sklizni ovoce zhruba ve výši 158 milionů korun. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda se zabývala také přípravou summitu předsedů vlád Visegrádské čtyřky a západního Balkánu, který Česká republika uspořádá ve čtvrtek 12. září. Jednání se uskuteční v reprezentačních prostorách Pražského hradu a kromě premiérů zemí V4 pozvání dostali i představitelé západobalkánského regionu. Mezi tématy jednání budou regionální otázky, aktuální situace v Evropské unii i posilování vazeb s EU a integrace do evropských struktur.

Ministři rovněž rozhodli, že Česká republika využije příležitost účastnit se navyšování kapitálu Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, a posílí tak svoji pozici v jedné z pěti institucí skupiny Světové banky. Vláda schválila úpis kapitálu České republiky v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj ve výši 175 885 830 dolarů.

Vláda odsouhlasila rovněž návrh dohody Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterým stanoví příspěvek státu na činnost sociálních partnerů. Jedná se o Českomoravskou konfederaci odborových svazů, Asociaci samostatných odborů, Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Sociální partneři požadovali 37 496 114 korun, vláda odsouhlasila 36 799 839 korun. Návrh dohody teď musí odsouhlasit plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kompletní výsledky jednání vlády 9. září 2019 najdete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-9–zari-2019-176052/.

Značka The Country For The Future, polytechnická výuka, internacionalizace české vědy. Rada vlády revidovala plnění klíčových úkolů Inovační strategie

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se pod vedením premiéra Andreje Babiše v pátek 6. června 2019 sešla ve Strakově akademii na pravidelném zasedání. K hlavním bodům jednání patřila již pravidelná revize řešených úkolů nově zaváděné Inovační strategie ČR 2019–2030, koncept spolupráce s americkou vědeckou institucí MIT, a také volba kandidáta na Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2019. Předseda vlády dále informoval členy RVVI o udělení Ceny předsedy Rady botanikovi Václavu Větvičkovi.

V úvodu zasedání komentoval vicepremiér Havlíček, který je zároveň místopředsedou vládní RVVI, vybraná klíčová témata, která aktuálně řeší garanti pilířů Inovační strategie ČR do roku 2030 na pravidelné schůzce před jednáním RVVI.

Inovační strategie dostává jasné obrysy. Stane se základem pro vznikající Národní hospodářskou strategii, která bude připravena a představena do konce roku a bude kompletně postavena na půdorysu vědy, výzkumu, inovací a přidané hodnoty. To znamená, že budoucí průmyslová a energetická prognóza, ale i náležitosti v oblasti dopravy, zemědělství nebo místního rozvoje budou mít svoji základnu v chytré infrastruktuře, v inovacích a investicích do vědy a výzkumu,“ sdělil vicepremiér.

Dále vyzdvihl význam aktuálně vládou schváleného programu ekonomické migrace, který řeší příliv klíčových a vědeckých pracovníků a je dalším z důležitých bodů plnění Inovační strategie. Výzkumníci ze třetích zemí k nám budou nadále přicházet v administrativně zjednodušeném režimu. Program si klade za cíl vytvářet skutečně příjemné a komfortní prostředí pro tyto kapacity a talenty, Ph.D. studenty i jejich rodinné příslušníky. Vláda tak učinila důležitý krok směrem k usnadnění procesů internacionalizace a otevřenosti české vědy a výzkumu.

Dalším z plněných úkolů Strategie je nyní se začátkem školního roku zaváděný předmět Technika (Polytechnická výuka) do základních škol.

Další posun konstatovali členové Rady v oblasti komunikace Inovační strategie. Značka The Country For The Future se po schválení národní komunikační strategie vládou posouvá z úrovně technologické a inovační na úroveň hospodářské strategie (národní brand).

V dalším z bodů jednání dnes Rada odsouhlasila koncepci spolupráce s přední světovou univerzitou Massachusetts Institute of Technology (MIT). Tuto patrně nejúspěšnější výzkumnou a vzdělávací instituci navštíví během blížící se pracovní návštěvy USA premiér Babiš společně s vicepremiérem Havlíčkem, a to s konkrétním mandátem vyjednávat zde 4letý projekt pilotní spolupráce pro vysílání českých doktorandů a postdoků.

Vláda v letním období přitom odsouhlasila neméně významný projekt přeshraniční česko-saské spolupráce mezi špičkovým Fraunhoferovým institutem a Technickou univerzitou v Liberci, podniky a dalšími výzkumnými institucemi na české straně.

Pravidelným bodem jednání je informace o stavu hodnocení podle Metodiky 2017+. V červenci schválila vláda materiál Metodika hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol. Zveřejněny jsou bibliometrické zprávy o výkonnosti vědeckých pracovišť v rámci druhého roku implementace, vylepšené o další parametry. „Nic nebrání tomu, aby bylo v roce 2020 spuštěno hodnocení v plném rozsahu. Ukáže mimo jiné, jak si výzkumné organizace vedou v procesních záležitostech výchovy mladých talentů, jak se srovnávají se zahraničím atd., což český systém bezpochyby změní,“ dodává k náběhu nového hodnocení výzkumu I. místopředseda Rady Petr Dvořák.

Začátek akademického roku patří tradičně významným vládním oceněním. Rada dnes tajným hlasováním zvolila kandidáta Národní ceny vlády Česká hlava pro rok 2019. Je jím světově uznávaný egyptolog a archeolog prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. Návrh na udělení ocenění bude následně předložen k projednání vládě.

Premiér Andrej Babiš sdělil členům RVVI své rozhodnutí udělit opět Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Prestižní ocenění získá v letošním roce známý botanik a publicista Václav Větvička.

Václav Větvička byl dlouhá léta ředitelem Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze Na Slupi. Na své alma mater, Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, také vyučoval. Je autorem početné řady odborných a popularizačních publikací, jeho nejúspěšnější kniha Stromy a keře se ve světě dočkala už 37 vydání. Botanika Větvičku znají dobře posluchači rozhlasového Dobrého rána i diváci televizních receptářů se zahradnickou tématikou.

Premiér Babiš a vicepremiér Havlíček podpořili v Turecku zájmy českých firem

Na zahájení Turecko-českého ekonomického fóra v Istanbulu přednesl projev i premiér Andrej Babiš, 4. září 2019.
Na zahájení Turecko-českého ekonomického fóra v Istanbulu přednesl projev i premiér Andrej Babiš, 4. září 2019.
Druhý pracovní den oficiální návštěvy Turecka strávila česká delegace vedená premiérem Andrejem Babišem v Istanbulu. Na programu byla především ekonomická témata, premiér Babiš i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček při jednáních s tureckou stranou podpořili zájmy českých firem na tureckém trhu. Členy vlády v Turecku doprovází početná podnikatelská delegace.

Představitelé české vlády a zástupci tuzemských firem jednali například se zástupci koncernu Anadol Group. Významná turecká firma, která v současnosti zaměstnává zhruba 90 000 lidí, spolupracuje například s kopřivnickou firmou Tatra. Český výrobce nákladních automobilů se chce ucházet o významnou zakázku na dodání 476 nákladních vozidel pro tureckou armádu. České firmy se chtějí angažovat i v tendrech na dodávky radarů a specifických informačních systémů pro různé typy bojových vozidel.

„O možné zakázce pro Tatru jsem hovořil i s tureckým prezidentem Erdoğanem. Jemu značka Tatra nic moc neříkala, mluvil o Kamazu, ale já jsem mu řekl: Ne, Tatra je nejlepší na světě!“ podotkl premiér Andrej Babiš. „Probírali jsme to i dnes s naší delegací při jednání s firmami a myslím, že všichni byli spokojeni, že z toho skutečně jsou konkrétní závěry, konkrétní plány,“ doplnil.

Premiér Babiš a vicepremiér Havlíček také společně s tureckým ministrem průmyslu a technologií Mustafou Varankem slavnostně zahájili Turecko-české ekonomické fórum a poté navštívili Technickou univerzitu Istanbul. Druhá největší turecká univerzita má třináct fakult a v současnosti ji studuje na 40 000 studentů. Česká delegace si prohlédla tamní Teknopark Istanbul, vědecký a technologický park a inovační hub, který podporuje začínající turecké podnikatele a zároveň je propojuje i s již zavedenými velkými firmami. „Turecká vláda mladé podnikatele významně podporuje a my samozřejmě máme zájem na spolupráci, sbíráme informace a navazujeme kontakty,“ konstatoval předseda vlády. V loňském roce v Teknoparku Istanbul fungovalo 620 startupů, které se zabývají například vývojem software pro chytré telefony a chytré hodinky a dalšími inovativními produkty.

Po projížďce na lodi přes Bosporskou úžinu se předseda vlády setkal i s guvernérem oblasti Istanbul Alim Yerlikayaem. Také v tomto případě se jednání týkalo především možností dalšího rozvoje česko-turecké spolupráce, především tedy o perspektivních českých projektech v Istanbulu.

Na závěr oficiální návštěvy Turecka navštívil premiér Babiš s delegací potravinářský veletrh CNR FOOD Istanbul 2019. Po jeho slavnostním zahájení si předseda vlády prohlédl expozice a také slavnostně otevřel český výstavní stánek. České potravináře na veletrhu zastupuje sedm firem.

Zvyšování věku odchodu do důchodu se nechystá, vláda schválila i zákon o matrikách

Premiér A. Babiš, ministryně práce a sociálních věcí J. Maláčová a ministr zemědělství M. Toman na tiskové konferenci po jednání vlády, 2. září 2019.
Premiér A. Babiš, ministryně práce a sociálních věcí J. Maláčová a ministr zemědělství M. Toman na tiskové konferenci po jednání vlády, 2. září 2019.
Vláda Andreje Babiše se v pondělí 2. srpna 2019 seznámila například se Zprávou o stavu důchodového systému v České republice a se stavem vodního hospodářství za rok 2018. Schválila také aktualizace Politiky územního rozvoje či zákon o matrikách. 

Prvním bodem jednání byla novela zákona o matrikách, jménu a příjmení. Cílem novely je odstranění nedostatků a nejasností z matriční praxe. Má dojít k přenosu působnosti v případech prohlášení týkajících se příjmení u osvojení. Nově by tak mohli místo soudů činit právě matriční úřady. Spolu s novelou matričního zákona dochází také ke změně zákona o správních poplatcích. Konkrétně má dojít ke změnám poplatků za změnu příjmení partnera v registrovaném partnerství či u vydávání povolení na uzavření manželství. Změny se projeví i v občanském zákoníku. Jde o rozšíření práv osob v oblasti určování rodičovství či rozšíření práv dětí, kterých se toto týká. V oblasti změn příjmení by pak mělo dítě, které dosáhne určitého věku, samo souhlasit se změnou svého jména a příjmení.

Členové vlády se na dnešním jednání seznámili se Zprávou o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji. V rámci vlády došlo ke shodě, že věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude. Nejpozději by tak měli lidé začít pobírat starobní důchod ve věku 65 let. Další zhodnocení demografického vývoje proběhne až v roce 2024. Pro nezvyšování věku odchodu do důchodu existuje několik argumentů. Prvním z nich je, že v současné generaci 50+ panuje problém se strukturální zaměstnaností, kdy pak tito lidé mají kvůli věku problém najít práci. Zároveň dnes do důchodu předčasně odchází spousta lidí také ze zdravotních důvodů. Dalším důvodem je pak délka života ve zdraví, která i přes zvyšování délky života zůstává stejná. Do 15. prosince 2019 se pak očekává soubor parametrických změn důchodové reformy ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Dále se vláda zabývala Strategickým rámcem přípravy na stárnutí společnosti 2019-2025, jehož projednávání bylo přerušeno.

Za naší vlády a bývalé koaliční vlády došlo skutečně k dramatickému nárůstu důchodů. Cíl je jasný, v roce 2021 dosáhnout na průměrný důchod 15 tisíc korun. Důchodci jsou pro nás priorita, zajímají nás jejich životní podmínky. Vnímáme problémy s bydlením, nájmem, energiemi, léky či zdravotní péčí. Zároveň naprosto odmítáme, že bychom jakkoliv pohnuli se zastropováním věku odchodu do důchodu. To určitě ne,“ dodal Andrej Babiš.

Vláda vzala na vědomí zprávu o stavu vodního hospodářství v České republice za rok 2018. Jedná se o tzv. Modrou zprávu. Cílem je informovat o činnostech souvisejících s vodním hospodářstvím za uplynulý rok. Dle údajů ze Zprávy byl rok 2018 nejteplejším rokem od roku 1961. Dále ze zprávy plyne, že státní podniky, povodí a lesy vynaložily na správu vodních toků více než 3 miliardy korun. Státní pozemkový úřad vybudoval vodohospodářské a protierozní opatření za 260 milionů korun. V loňském roce zároveň došlo ke zvýšení spotřeby vody na obyvatele o půl litru, konkrétně na 89,2 litru na osobu na den. Došlo k prodloužení vodovodní a kanalizační sítě. V rámci vodního hospodářství pak byly použity prostředky v celkové výši 6,8 miliardy korun. Povedlo se také snížit poměr používaných pesticidů či spustit pilotní projekt v oblasti toku Želivka. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda dnes schválila také dvě aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky. Ty se týkaly například přípravy stavby vodního díla Vlachovice, které má sloužit jako zdroj pitné vody na Zlínsku. Členové vlády dále jednali o převodu nepotřebného majetku, se kterým má právo hospodařit SŽDC. Jedním z bodů jednání bylo také vymezení hlavních oblastí dotační politiky pro nestátní neziskové organizace. Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno do příštího jednání.

Kompletní výsledky jednání vlády 2. září 2019 naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-2-zari-2019-175873/.

Premiér v Karlovarském kraji řešil dostavbu dálnice D6 i rekonstrukci hotelu Thermal

Premiér v Karlovarském kraji řešil dostavbu dálnice D6 i rekonstrukci hotelu Thermal, 30. srpna 2019.
Premiér v Karlovarském kraji řešil dostavbu dálnice D6 i rekonstrukci hotelu Thermal, 30. srpna 2019.
Premiér Andrej Babiš navštívil v pátek 30. srpna 2019 Karlovarský kraj. Seznámil se s průběhem výstavby dálnice D6, prohlédl si rekonstruovaný hotel Thermal a navštívil obce Josefov, Lomnice a město Rotava. Premiéra na cestě doprovodila místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr dopravy Vladimír Kremlík a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

První zastávkou předsedy vlády se stala pokračující stavba Dálnice D6 u Krušovic. V tuto chvíli probíhá realizace na celkem třech úsecích o celkové délce 14,6 kilometru. Na druhém úseku u obchvatu Řevničova se stavaři potýkali s komplikacemi v podobě sesuvného svahu. Kvůli nezbytným sanačním pracím tak došlo k prodloužení stavby o dva měsíce. První dva úseky, které navazují na stávající dálnici u Nového Strašecí, by měly být otevřeny souběžně v prosinci roku 2020. S otevřením obchvatu u Lubence se počítá na polovinu roku 2021. Náklady na tyto tři úseky dosahují výše přes 2,8 miliardy korun. V letech 2021 a 2022 pak dojde k zahájení stavby dálnice D6 ve Středočeském a Ústeckém kraji. Další úseky dálnice v Karlovarském kraji bude možné začít stavět až od roku 2024.

Dálnice D6 ještě stále bohužel není zprovozněná. Z celkové délky 177 kilometrů máme zprovozněno 90 kilometrů a dalších 15 kilometrů stavíme. Navíc jsem se dozvěděl, že na posledním úseku má být snížená rychlost na 110 km/h a měl by být zúžený. To nechápu. Dohodl jsem se s ministrem dopravy, že úsek bude mít standardní šířku a rychlost nebude nižší. Diskutovali jsme také o tom, proč to tak dlouho trvá. Plán je do roku 2026, to se nám nelíbí. Termíny by se měly zkracovat a ne prodlužovat. Budeme se snažit dálnici dostavět co nejdříve,“ uvedl Andrej Babiš.

Dalším bodem programu byla prohlídka mostu Doubí v Karlových Varech. V loňském roce měly začít opravy mostu, ovšem kvůli havarijnímu stavu musel být nakonec zbourán. V současné době probíhá stavba nového mostu, který by měl být zprovozněn nejpozději v prosinci tohoto roku. Celkové náklady na stavbu činí 68 milionů korun.

Následně se premiér seznámil s budoucností státem vlastněného karlovarského hotelu Thermal. V současné době hotel patří mezi nejvýznamnější v Karlových Varech. V areálu hotelu je možné najít například kongresové centrum či veřejné náměstí pro pořádání kulturních i společenských akcí. Kvůli táhlým soudním sporům se do hotelu dostatečně neinvestovalo a některé části areálu jsou tak již na konci životnosti či po ní. Rekonstrukce hotelu se má zaměřit především na tři základní body. Prvním z nich je snížení energetické náročnosti budovy. Hotel za energie ročně zaplatí přibližně 25 milionů korun. Druhým krokem je zvýšení bezpečnosti za pomoci nových požárních úseků a únikových cest. Třetím krokem je pak rekonstrukce pokojů a koupelen. Důležitým krokem je také modernizace bazénu. Proces modernizace započal již v roce 2018 a podle investičního plánu se počítá s celkovými náklady 580 milionů korun. Dokončení prací se plánuje na rok 2021.

Stát hotel v roce 1991 nevýhodně prodal. Jako stát jsme se o hotel 26 let soudili. V roce 2017 rozhodl soud ve prospěch státu. Celá budova byla podinvestovaná, zanedbaná a ještě ji poškodil požár. Hotel do rekonstrukce investuje 580 milionů.Velké téma je i bazén, který jsme v roce 2015 zavřeli z bezpečnostních, ale i ekonomických důvodů. Teď se do něj investuje 110 milionů. Bazén jsme pronajali na 15 let firmě specializované na spa a wellness služby. Bude z něj špičkové relaxační centrum pro místní i turisty. Jsem rád, že se to konečně vyřešilo,“ doplnil premiér.

Premiér s ministry navštívili také obec Josefov. Místnímu starostovi předal ministr životního prostředí Richard Brabec rozhodnutí o poskytnutí dotace na výměnu kotlů v obci. Výše dotace činí 3,6 milionu korun. „O projekt kotlíkových dotací je v Karlovarském kraji obrovský zájem. Na bezúročné půjčky jsme vyčlenili 70 milionů korun, ze kterých nám zbývá už jen 15 milionů. Záleží tak především na starostech obcí, aby se do akce zapojili. Díky penězům na kotlíkové dotace pak obcím zbydou finance i na další důležité projekty,“ shrnul předseda vlády.

V obci Lomnice si Andrej Babiš prohlédl komunitní centrum, které má sloužit k podpoře sociálního začlenění díky kulturním, sociálním a rekreačním službám. V Rotavě, která dlouhodobě bojuje proti obchodu s chudobou, se premiér seznámil se zkušenostmi místní radnice s projektem, v rámci kterého tu vzniklo 11 nájemních sociálních bytů, kde je regulované nájemné.

Premiér jednal o zákazu nedělní jízdy kamionů či posílení počtu policistů na dálnicích

Jednání ke kamionové dopravě ve Strakově akademii, 27. srpna 2019.
Jednání ke kamionové dopravě ve Strakově akademii, 27. srpna 2019.
V úterý 27. srpna 2019 ve Strakově akademii proběhlo jednání ke kamionové dopravě. Mezi hlavní témata patřila jízda kamionů v neděli, zákaz předjíždění nákladních aut ve vybraných úsecích či posílení přítomnosti policie na dálnicích. Kromě premiéra se zúčastnili ministři vnitra Jan Hamáček a dopravy Vladimír Kremlík, policejní prezident Jan Švejdar a šéf ŘSD Radek Mátl.

Důležitým bodem jednání byla jízda kamionů v neděli. Panuje shoda na tom, aby kamiony v neděli mohly znovu vyjet na silnice až po 22 hodině. Kamiony však budou mít umožněn dojezd v rámci České republiky či do konce přepravy. Tím se Česká republika v oblasti nedělních jízd kamionů srovná s okolními zeměmi. S průjezdem kamionů přes naše území souvisí budování odpočívek. Na tento rok se plánuje otevření přibližně 241 stání pro nákladní vozidla, v roce 2020 přibude 119 stání, v roce 2021 233 stání a v roce 2022 dojde k vybudování 308 nových stání. V současné době na dálniční síti chybí přibližně 1 400 stání pro nákladní vozidla.            

Jsme jediná země, která má povolenou jízdu kamionů v neděli do 13 hodin. Tyto představy a návrhy budou předmětem jednání vlády i Sněmovny, ale shodli jsme se na tom, že je třeba to upravit. Kamiony by tak již nejezdily v neděli od půlnoci, ale znovu by mohly vyjet právě až od 22 hodin,“ uvedl Andrej Babiš.

Dalším bodem byl zákaz předjíždění kamionů. Navrhovaná varianta by nezakazovala předjíždění plošně, ale pouze na vybraných úsecích. Nyní se čeká na návrhy policie a Ředitelství silnic a dálnic na možná řešení. K tomu by mělo dojít do konce týdne, následně se vybrané úseky osadí dopravními značkami. Policie si již kontroly zákazu předjíždění vyzkoušela v zimních měsících, nyní se plánuje jejich zavedení v celoročním měřítku.

Tématem jednání byl také zvýšený dohled ze strany policie, především pak v rizikových úsecích. V dnešní době je na každém oddělení dálniční policie jedna hlídka pro nonstop službu a jedna pro denní režim. Cílem je přidat alespoň jednu denní hlídku tak, aby se zvýšila akceschopnost policie. S rozvojem dálniční sítě by pak měla vznikat i oddělení nová. Díky materiálu rozvoje Policie České republiky je garantováno navýšení stavu dopravní policie o několik set policistů.

Řešila se také problematika kontrolních stanovišť. V tuto chvíli je vytipováno přibližně 44 stanovišť na hranicích. Během jednání panovala shoda také na nutnosti zřídit velké kontrolní stanoviště na D1. Díky tomu by mohla policie spolu s Celní správou provádět dostatečné kontroly.

Domluvili jsme se, že vytipujeme nejdůležitější úseky. Takové stanoviště by pak mělo například být i na nejkritičtějším úseku před Humpolcem,“ doplnil předseda vlády.

Co se týče vymáhání přestupků, v současnosti po českých silnicích jezdí velké množství zahraničních řidičů, kteří zde spáchají některý z dopravních přestupků. Udělenou pokutu dnes vymáhá celní správa. Cílem je propojení databází Policie ČR a Celní správy, díky čemu si v případě kontroly budou policisté moci zjistit, zda řidič nemá nezaplacené pokuty. Pokud řidič pokutu neuhradí, měla by jeho vozidlu být odejmuta registrační značka. Z toho důvodu nebude moci pokračovat v jízdě do chvíle, než pokutu uhradí.