Premiér Babiš navštívil v Jevanech společnost, ve které se bude vyrábět klíčová složka vakcíny proti koronaviru

Premiér Andrej Babiš navštívil společnost NOVAVAX, 25. srpna 2020.
Premiér Andrej Babiš navštívil společnost NOVAVAX, 25. srpna 2020.
Předseda vlády Andrej Babiš společně s vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romanem Prymulou a velvyslancem USA v ČR Stephenem Kingem navštívili v úterý 25. srpna výrobní závod Praha Vaccines, kterou v květnu tohoto roku koupila americká společnost NOVAVAX.

Ve středočeském výrobním závodu se bude vyrábět jedna složka vakcíny proti koronaviru. Výroba by měla začít roku 2021, přičemž výrobní kapacita bude dosahovat až 1 miliardu vakcinačních dávek ročně.

„Jsem velice rád, že se tady potkávám s panem prezidentem Erckem z globální firmy Novavax, který mi oznámil velice dobrou zprávu, že firma Novavax chce globálně vyrábět dvě miliardy dávek vakcín proti koronaviru. Z toho miliardu chce vyrábět tady u nás v České republice,“ řekl po prohlídce premiér Babiš.

Společnost NOVAVAX zahájila v květnu první část klinických testů své kandidátské vakcíny, které probíhaly v Austrálii. Úspěšné výsledky testování první části, vyhodnocující schopnost vyvolat imunogenicitu a bezpečnost možné protilátky, posouvají nyní kandidátskou vakcínu do druhé části.

Tato vakcína vychází z proteinu, který není nijak infekční. To znamená, že tady se nepracuje s živým virem, pouze je tady nosič, kterým je hmyzí virus, nemůže nakazit nikoho. V tom chci zdůraznit, že pro naše obyvatelstvo je naprosto nulové riziko,“ doplnil vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

O Praha Vaccines (nově Novavax CZ)

Závod Praha Vaccines (nově Novavax CZ) byl založen po první světové válce. V současnosti disponuje nejmodernějším výrobním zařízením na výrobu a testování vakcín a biologických látek. Má vysokou úroveň biologického zabezpečení. V rámci akvizice Praha Vaccines a následného rebrandingu se k Novavaxu připojilo přibližně 150 zaměstnanců se zkušenostmi s výrobou vakcín.

Vláda schválila návrh nového stavebního zákona, prodloužila Antivirus A a B i platnost víz zahraničních pracovníků

Tisková konference po jednání vlády, 24. srpna 2020.
Tisková konference po jednání vlády, 24. srpna 2020.
Vláda Andreje Babiše na zasedání v pondělí 24. srpna 2020 schválila návrh nového stavebního zákona. Ten má podpořit a zrychlit výstavbu v České republice například pomocí jednoho stavebního řízení. V souvislosti se stavebním zákonem kabinet schválil i úpravu 58 dalších zákonů. Rozhodl o poskytnutí podpory Bělorusku a prodloužil čerpání Programu Antivirus.

Důležitým bodem jednání vlády bylo schválení návrhu nového stavebního zákona. Ten má za cíl podpořit a zrychlit výstavbu v České republice. Nově by tak mělo být vedeno pouze jedno stavební řízení, zakončené jedním rozhodnutím. Pomocí zákona se tak mají omezit průtahy. Očekává se zkrácení délky trvání řízení z téměř pěti a půl let na jeden rok. Úprava přinese hned několik změn. Dojde například k vytvoření nové soustavy státní stavební správy. To by mělo přinést zásadní sjednocení, zefektivnění a zlepšení ochrany veřejných zájmů a plnou digitalizaci stavebního řízení včetně jednotného zavádění nástrojů e-Governmentu.

Stavební zákon by měl odstranit i tzv. ping-pong, kdy odvolací orgány již nebudou vracet věc zpět k první instanci, ale budou rozhodovat přímo. Pomocí zákona dojde k posílení územních samospráv v oblasti územního plánování, zruší se dualita územního a stavebního řízení a dojde k reorganizaci dotčených orgánů a jejich integraci do krajských stavebních úřadů. Počítá se i se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu.

Se zavedením nového stavebního zákona souvisel i druhý projednávaný bod. Jednalo se o návrh úpravy celkem 58 navazujících zákonů. Bez provedených změn by nebylo možné stavební zákon správně aplikovat. Mění se například zákon o požární ochraně, který člení stavby z hlediska požární bezpečnosti do čtyř kategorií. Změn se dočká i vodní zákon v oblasti integrace vybraných kompetencí orgánů veřejné správy v oblasti ochrany vod a vodního hospodářství. Dále také horní zákon, lesní zákon, energetický zákon, či zákon o ochraně přírody a krajiny.

Vláda dnes rozhodla o poskytnutí finanční podpory Bělorusku na humanitární a občanské potřeby na roky 2020 a 2021. Česká republika podpoří konkrétní projekty. Jedná se například o zajištění zdravotní pomoci obětem represí, pomoc rodinám obětí, rehabilitační pobyty, poskytnutí ruskojazyčných lékařů nebo pomoc nezávislým médiím a navýšení podpory běloruské menšině v České republice. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.

Pomoc Bělorusku poskytne Česká republika rovněž pomocí programu MEDEVAC, a to především na přijetí osob, jejich dopravu, zajištění ubytování v ČR a poskytnutí potřebné zdravotní a rehabilitační péče. O realizaci se postarají resorty vnitra, zdravotnictví, zahraničních věcí a obrany. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Ministři schválili rovněž návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Díky tomu by se měl usnadnit vstup léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad. Jde například o tzv. orphan drugs, tedy přípravky na léčbu velmi vzácných onemocnění. O vstupu léku do systému bude rozhodovat poradní orgán složený ze zástupců státu, pojišťoven, odborných lékařských společností a pacientské veřejnosti. Upravuje se také oblast rozhodování o úhradě zdravotních služeb. Cílem je zajistit rychlé správní řízení s jasnými právy pojištěnců a konstantní rozhodovací praxí pojišťoven. Změna se týká i úhrady některých zdravotních prostředků. Část z nich budou moci předepisovat i zdravotní sestry. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Až do 31. října se nově prodlužuje doba uznatelnosti výdajů Cílené podpory zaměstnanosti. Prodloužení se týká režimů A a B tzv. Programu Antivirus. Lze jej použít na náhradu nákladů vzniklých po 12. březnu 2020. Celkem se za období září a října očekávají náklady cca 4,25 miliardy korun. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kabinet rovněž projednal a odsouhlasil prodloužení platnosti víz zahraničních pracovníků. Cizinci, kteří uzavřou pracovní smlouvu s datem uplynutí doby platnosti mezi 12. březnem a 16. listopadem 2020, mohou na území České republiky dále pracovat až do 16. listopadu 2020. Poté ovšem musí držitelé krátkodobých víz či víz k pobytu nad 90 dní za účelem zaměstnání či sezónním účelem republiku opustit.

Pomoci rozvoji kapitálového trhu má další návrh zákona, který schválila vláda. Význam zákona tkví v zavedení účtu dlouhodobých investic a alternativního účastnického fondu. Účet dlouhodobých investic má sloužit jako alternativa k existujícím produktům spoření na stáří, jako jsou penzijní fondy a životní připojištění. Jedná se o jiný způsob penzijního spoření, který tkví například v investici do cenných papírů nebo dluhopisů. Zároveň se i pro tento způsob umožňuje daňový odečet v maximální výši 2 000 korun měsíčně. Zároveň se očekává, že pomůže k podnícení zájmu investorů o kapitálový trh. Tyto účty jsou široce využívány v rozvinutých trzích a vytvářejí zájem investorů o správu úspor na stáří.

Alternativní účastnický fond pak má být další možnost k již existujícím dynamickým fondům. Díky tomu by společnosti nově mohly investovat například i do aktiv typu private equity fondů. Součástí návrhu je rovněž rozšíření emisních podmínek dluhopisů bez prospektu. Podmínky mají být nově zveřejněny na stránkách osob, které je nabízejí. Cílem je boj proti podvodným dluhopisům. Více naleznete na stránkách Ministerstva financí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-24-srpna-2020-183314/.

Premiér Babiš jednal o spolupráci ve vědě a výzkumu se saským ministerským předsedou Kretschmerem

Premiér Andrej Babiš se saským předsedou vlády Michaelem Kretschmerem, 21. srpna 2020.
Premiér Andrej Babiš se saským předsedou vlády Michaelem Kretschmerem, 21. srpna 2020.
Premiér Andrej Babiš v pátek 21. srpna 2020 jednal s ministerským předsedou Svobodného státu Sasko o spolupráci v oblasti vědy a výzkumu. Společně navštívili Krajskou vědeckou knihovnu, Technickou univerzitu v Liberci a národní kulturní památku Ještěd.

Předseda vlády České republiky Andrej Babiš v Liberci jednal s ministerským předsedou Svobodného státu Sasko Michaelem Kretschmerem o podobě spolupráce v oblasti vědy a výzkumu mezi Českou republikou a Saskem. Jednali také o opatřeních proti šíření koronaviru, ekonomických dopadech pandemie i spolupráci v regionu v rámci záchranných služeb a dopravní infrastruktury. Úvodní jednání, kterého se účastnil také vicepremiér Karel Havlíček, se uskutečnilo v Krajské vědecké knihovně.

Jsem velice rád, že se znovu setkáváme a my se setkáváme relativně často. Myslím, že máme velice přátelské vztahy a dneska jsme znovu mluvili o spolupráci mezi Českou republikou a Saskem. Máme celou řadu společných zájmů a samozřejmě i tady tato knihovna je historicky důkazem velice dobré spolupráce. My jsme dnes mluvili o strašně moc tématech, o koronaviru, o tom, že i v Sasku od 1. září děti nebudou mít roušky ve školách, že i v Německu funguje semafor. Dále ekonomická spolupráce, situace v evropském automobilovém průmyslu, situace v EU, Bělorusko, probrali jsme samozřejmě náš velice důležitý projekt boje proti rakovině, tam jsme se i domluvili na spolupráci,“ popsal Andrej Babiš na tiskové konferenci témata jednání.

Na Technické univerzitě v Liberci si oba politici prohlédli pracoviště nanovláken. Zároveň se zúčastnili podpisu Memoranda mezi Fraunhofer Gesellschaft a Technickou univerzitou Liberec. Jeho cílem je lepší propojení základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a průmyslu. Fraunhoferova společnost je jednou z nejdůležitějších vědeckých institucí v Německu, což umocňuje význam této spolupráce pro české výzkumné subjekty.

Ještě před pracovním jednáním předseda vlády Andrej Babiš v Liberci uctil památku obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Liberec byl před 52 lety po Praze druhým nejcitelněji postiženým městem. Zemřelo devět lidí a zraněných bylo 45. „Dnes je to 52 let, co nás obsadil Sovětský svaz. Kvůli tomu jsme ztratili 21 let svobody a demokracie. Teď máme svobodné volby, lidé mohou říkat, co chtějí, každý může žít, kde a jak chce. Nemůžu při tom s velkou nadějí nemyslet na Bělorusko,“ uvedl premiér.

Po skončení pracovního jednání se saským ministerským předsedou premiér Babiš navštívil Modelárnu Liaz, kde jednal s vedením společnosti a prohlédl si výrobu komponent pro automobilový, letecký, energetický či slévárenský průmysl.

Vláda schválila pomoc školám s nákupem vybavení pro distanční výuku, navrhla aby mohly volit i osoby v karanténě

Kabinet zasedl ve Strakově akademii poprvé po vládních prázdninách, 17. srpna 2020.
Kabinet zasedl ve Strakově akademii poprvé po vládních prázdninách, 17. srpna 2020.
Vláda se v pondělí 17. srpna 2020 sešla poprvé po vládních prázdninách. Zabývala se například možností volit v nadcházejících krajských a senátních volbách, i pokud bude osoba v nařízené karanténě. Projednala návrh novely školského zákona o distančním vzdělávání či poskytnutí financí školám na zakoupení technického vybavení. Schválila též návrh novely zákona o silničním provozu a projednala zajištění vakcíny proti koronaviru.

Vláda schválila návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020. Nový zákon má umožnit hlasovat ve volbách i lidem v nařízené karanténě a hlasování voličům umístěným v zařízeních, která byla rozhodnutím krajské hygienické stanice uzavřena. Volit bude možné na volebních drive-in stanovištích zřizovaných Armádou ČR, v pobytových zařízeních, která byla uzavřena z rozhodnutí krajské hygienické stanice či pomocí zvláštních přenosných volebních schránek. Podrobnosti naleznete na webu Ministerstva vnitra.

Kabinet schválil návrh novely školského zákona, ten nově nařizuje školám povinnost poskytnout distanční vzdělávání. Díky tomu mají být stanovena pravidla, kdy, komu a jak je škola povinná distanční vzdělání poskytnout. Novela povede ke stanovení pravidel pro případ dalšího uzavření škol, či zákazu přítomnosti žáků ve školách. Školy budou muset zajistit dálkovou výuku v případě, že bude znemožněna přítomnost většiny žáků z jedné třídy, studijní skupiny nebo oddělení. Zároveň stanovuje povinnost žákům účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky.

S distančním vzděláváním souvisel i další bod programu. Ministři schválili uvolnění 984,5 milionu korun ze státního rozpočtu na pořízení technického vybavení do základních škol. S již dříve schválenými 300 miliony tak celková částka dosahuje téměř 1,3 miliardy korun. Na každého učitele základní školy zřizované územním samosprávným celkem či dobrovolným svazkem obcí připadá částka 20 tisíc korun. Školy si za poskytnuté finance pořídí technické vybavení a software k zajištění online výuky. Kraje nebudou muset o finanční prostředky žádat, nejpozději v průběhu září by se pak školy měly dozvědět, jakou částku obdrží. Samotné odeslání financí školám se plánuje na říjen.

Vláda projednala také zajištění vakcíny proti onemocnění covid-19 prostřednictvím iniciativy Evropské komise. Na přípravě vakcíny pracuje řada farmaceutických společností. Dle odhadů má být k dispozici během roku 2021. Očekává se rozdělení dodávek vakcíny mezi více dodavatelů. Ministr zdravotnictví kabinet informoval o smlouvě o smlouvě budoucí s firmou Astra Zeneca.

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu je cílem návrhu novely zákona o silničním provozu, který dnes kabinet schválil. Změn se dočká bodový systém. Nově budou místo pěti pouze tři pásma. Udělovat se budou pouze 6, 4 a 2 body. Řidiči začátečníci by pak místo 12 bodů měli po dobu dvou let hranici sníženou na 6 bodů.  S účinností revize bodového systému se počítá od roku 2022.

Pomoci má také zpřehlednění sazebníku pokut, kdy dojde k redukci ze současných sedmi na čtyři pásma.  V jednotlivých pásmech pak dojde ke zvýšení především horních hranic sazeb a bude tak možné ukládat vyšší pokuty než dnes. Novinkou budou i pevné sazby, kdy o výši pokuty již nebude moci rozhodovat policista. Zpřísňuje se dále trest za jízdu pod vlivem alkoholu a vysoké překročení rychlosti. Naopak se sníží tresty za menší přestupky. Díky zákonu by se navíc na některých úsecích dálnic mohlo nově jezdit rychlostí až 140 km/h. Cílem je také zvýšit motivaci řidičů k řešení přestupků na místě. Nově bude totiž při vyřízení např. dopravní nehody ve správním řízení horní hranice dvojnásobná. Řidiči pak nově mají mít možnost informovat se o svém bodovém stavu pomocí SMS, e-mailu, či datové schránky. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

S bezpečností silničního provozu souvisí také návrh novely zákona o Policii České republiky a Celní správě České republiky. Cílem je vyřešit problém nedostatečné vymahatelnosti pokut, ty nezaplacené na místě přechází do tzv. dělené správy. Zde zůstává neuhrazeno téměř 60 % pokut. Problémem jsou především prakticky nevymahatelné pokuty cizinců. Policisté by díky novele zákona mohli v případě neuhrazení pokuty na místě zadržet registrační značku vozidla, či pomocí technických prostředků zabránit jeho odjezdu. Díky tomu se do roku 2026 počítá s příjmy do státního rozpočtu ve výši cca 10 až 20 milionů a s příjmy obcí 15 až 30 milionů korun. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Členové kabinetu měli na programu také celkem šest poslaneckých návrhů. Hned k pěti z nich zaujala vláda nesouhlasné stanovisko. Pouze návrh novely zákona o střetu zájmů obdržel neutrální stanovisko.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-17–srpna-2020-183182/.

Vztahy ČR a USA jsou nadstandardní, uvedl premiér Babiš po jednání s ministrem zahraničí USA Mikem Pompeem

Premiér Andrej Babiš přivítal amerického ministra zahraničních věcí Mikea Pompea před Kramářovou vilou, 12. srpna 2020.
Premiér Andrej Babiš přivítal amerického ministra zahraničních věcí Mikea Pompea před Kramářovou vilou, 12. srpna 2020.
Předseda vlády Andrej Babiš přijal ve středu 12. srpna 2020 v Kramářově vile ministra zahraničí Mikea Pompea. S šéfem americké diplomacie premiér probíral především otázky rozvoje obchodních vztahů, mezinárodní bezpečnosti a obranné spolupráce i aktuální problémy způsobené pandemií koronaviru.

Druhý den oficiální návštěvy České republiky přijal ministra zahraničí USA Mikea Pompea předseda české vlády Andrej Babiš. Na jednání obou delegací v Kramářově vile, kterého se za českou stranu zúčastnili také místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministr obrany Lubomír Metnar, řešili politici především vzájemné obchodní vztahy USA s Českou republikou i Evropskou unií, otázky mezinárodní bezpečnosti včetně problematiky kybernetické bezpečnosti a vyměnili si i zkušenosti s bojem proti pandemii koronaviru.

„Jsem velice rád, že pan ministr zahájil svou cestu po Evropě právě v Praze, kde je poprvé. A jsem také velice rád, že pan ministr Pompeo je již třetí ministr Spojených států amerických, který během mé vlády navštívil Českou republiku,“ uvedl premiér Andrej Babiš a připomněl i své dvě cesty do USA. „Naše vztahy jsou velice dobré a nadstandardní,“ konstatoval. USA jsou a i do budoucna budou důležitým strategickým partnerem ČR.

Za hlavní téma jednání z české strany označil předseda vlády vzájemné obchodní vztahy obou zemí i obchodní vztahy USA a Evropské unie. „Máme obrovský potenciál, co se týče našich obchodních vztahů. Minulý rok jsme navýšili o šest procent náš obrat a dostali jsme se téměř na 9,4 miliardy dolarů. Takže mi velice leží na srdci, že se nám nepodařilo, a teď mluvím za Evropu, dokončit obchodní dohodu. Myslím, že je to důležité, abychom se k tomu vrátili, abychom se snažili dosáhnout obchodní dohody,“ zdůraznil premiér Babiš.

Předseda vlády s ministrem zahraničních věcí USA probírali i aktuální situaci s pandemií koronaviru a možnou spolupráci obou zemí ve farmaceutickém průmyslu při vývoji nové vakcíny, diskutovali i možnosti v obranné spolupráci a probírali i aktuální zahraničně-politická témata, například vztahy s Ruskem a s Čínou.

„Debata byla fajn a myslím, že si rozumíme a že víme, v čem chceme spolupracovat. Jsme velice rádi a ještě jednou děkuji,“ shrnul jednání předseda vlády.

Premiér Babiš jednal v Terezíně o obnově památek v místní pevnosti

Premiér Andrej Babiš s ministryní Klárou Dostálovou řešili s vedením Terezína možnosti záchrany dalších památek v pevnosti, 31. července 2020.
Premiér Andrej Babiš s ministryní Klárou Dostálovou řešili s vedením Terezína možnosti záchrany dalších památek v pevnosti, 31. července 2020.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová navštívili v pátek 31. července Terezín. Premiér si prohlédl nově zrekonstruovaný Wieserův dům a zavítal i do části místní pevnosti a objektu chátrajících Žižkových kasáren. S vedením města poté předseda vlády jednal i o plánu rozvoje města a využití brownfieldů.

Wieserův dům by měl být zpřístupněn veřejnosti v 1. čtvrtletí příštího roku. Tato kulturní památka umožní vytvořit zázemí pro aktivity města a budou se zde pořádat vzdělávací a kulturní akce. Celkové investiční náklady dosáhly 134 milionů Kč. Premiér si také prohlédl objekt Žižkových kasáren, který je součástí městské památkové rezervace Terezín zapsané na seznamu památek UNESCO. Kasárna v roce 1995 město převzalo od armády a od té doby postupně chátrají. Navíc budovu v roce 2017 vážně poškodila vichřice. Odhadované náklady na rekonstrukci objektu se pohybují kolem miliardy korun.

„Chtěl bych přispět k celkové obnově Terezína. Se zástupci města, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou jsme se dohodli, že se zasadíme o to, aby se celá pevnost Terezín stala národní kulturní památkou, což by umožnilo použít na její obnovu i finance z evropských fondů. Celková investice je odhadována na 3,2 mld. Kč. Ročně sem dorazí 300 tisíc turistů. Tohle místo naší historie si rekonstrukci zaslouží,“ uvedl premiér Babiš.

Premiér také navštívil, spolu s předsedou Národní sportovní agentury Milanem Hniličkou, sportovní klub SK Nučice na Praze-západ, kde se přesvědčil jak funguje program COVID-Sport v praxi.

Vše proběhlo bez sebemenšího problému. Klub dostal peníze na provoz okamžitě skrze jednoduchou online žádost. Budou žádat i o další peníze od Národní sportovní agentury na obnovu kabin a sportovního zázemí. Program KABINA by se měl rozběhnout na podzim a žádat v něm může každá obec do 3000 obyvatel. Jedinou podmínkou tohoto nového programu je právě počet obyvatel. Dostane se opavdu na všechny,“ dodal Andrej Babiš.

Poprvé jednala Rada vlády pro zdravotní rizika, hlavním úkolem je další vylepšování Chytré karantény

Ve Strakově akademii poprvé jednala Rada vlády pro zdravotní rizika, 28. července 2020.
Ve Strakově akademii poprvé jednala Rada vlády pro zdravotní rizika, 28. července 2020.
Ve Strakově akademii se v úterý 28. července 2020 sešla k ustavujícímu jednání Rada vlády pro zdravotní rizika. Zároveň poprvé zasedl i Integrovaný centrální řídicí tým, který je výkonným operačním orgánem Rady a převzal na starost projekt Chytré karantény, spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi či řízení systému odběru a zpracování vzorků.

Členové Rady se na prvním společném jednání zabývali především aktuální situací s výskytem epidemie nemoci covid-19. Probírali také nejbližší nezbytné kroky v boji s epidemií koronaviru, například zvýšení aktuální kapacity testovacích míst či připravovaný semafor pro Českou republiku. Důležitým tématem bylo i další vylepšování projektu Chytré karantény.

„Jsou tam ještě jisté věci, které je třeba ještě dopracovat, aby celý ten proces od indikace pacienta přes odebrání vzorků po testování až po sdělení výsledků a pak samozřejmě epidemiologické šetření v rámci krajských hygienických stanic a trasování kontaktů fungovalo co možná nejrychleji, co možná bez jakýchkoliv blokací a překážek,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Rada vlády pro zdravotní rizika byla ustavena rozhodnutím vlády v pondělí 27. července. Předsedou Rady je předseda vlády, místopředsedy ministr zdravotnictví, ministr vnitra a složení doplňují ministr obrany, vládní zmocněnci pro digitalizaci Vladimír Dzurilla a pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula, předseda Asociace krajů Jiří Běhounek a zástupce zdravotních pojišťoven David Šmehlík, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči.

„Tato Rada vlády by skutečně měla sloužit jako vrcholný orgán, který bude řešit klíčové koncepční, systémové otázky spojené se zdravotními riziky, samozřejmě v tuto chvíli primárně spojené s covidem-19 a systémem Chytré karantény a celé organizace, která je s tím spojena,“ vysvětlil ministr Vojtěch.

Integrovaný centrální řídicí tým vede hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová a jeho členy jsou zástupci dotčených rezortů, Armády ČR a další experti. Bude působit na Ministerstvu zdravotnictví v úzké součinnosti s Armádou ČR. „Pro nás je armáda od počátku klíčovým partnerem a obrovským pomocníkem v řadě oblastí, řízení procesů, integrace, vůbec celého IT řešení. Takže jsme za to velmi rádi, že armáda skutečně bude součástí tohoto Integrovaného centrálního řídicího týmu, který už dnes tedy rovněž poprvé zasedl a vydefinovali jsme si věci, které je třeba dotáhnout, které je třeba posunout,“ dodal ministr Vojtěch.

Novým poradním orgánem vlády bude Rady vlády pro zdravotní rizika, na odměny zaměstnancům nemocnic uvolní více než 11 miliard

Členové vlády na tiskové konferenci informovali mimo jiné o zřízení Rady vlády pro zdravotní rizika, 27. července 2020.
Členové vlády na tiskové konferenci informovali mimo jiné o zřízení Rady vlády pro zdravotní rizika, 27. července 2020.
Novým stálým poradním orgánem vlády se stala Rada vlády pro zdravotní rizika. O jejím zřízení rozhodl kabinet Andreje Babiše na jednání v pondělí 27. července 2020. Ministři schválili mimo jiné vypsání nového dotačního programu na odměny pro zaměstnance v zařízeních lůžkové péče za nasazení během epidemie covid-19, návrh na rozdělení finančních prostředků ReactEU mezi operační programy na řešení dopadů epidemie koronaviru či návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice.

Nový poradní orgán, Rada vlády pro zdravotní rizika, se bude zabývat velkými zdravotnickými hrozbami, které mohou ohrožovat občany nebo území České republiky. „Tato Rada je zřízena nejen kvůli koronaviru, ale eventuálně v budoucnosti také pro další zdravotní rizika. Jde o to, abychom spojili své síly, a musí to mít jasný systém řízení,“ konstatoval premiér Andrej Babiš, který se zároveň stal předsedou Rady. Místopředsedy jsou ministr vnitra a ministr zdravotnictví a dalšími členy jsou ministr obrany, vládní zmocněnci pro digitalizaci a pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, předseda Asociace krajů ČR a zástupce zdravotních pojišťoven.

Radě bude podřízen Integrovaný centrální řídicí tým, který bude výkonným operačním orgánem a bude operativně řešit problémy, pokud se objeví. Tento orgán bude řídit hlavní hygienička ČR a kromě Ministerstva zdravotnictví se do něj zapojí i experti Armády ČR, kteří budou pomáhat jak s efektivním řízením projektu Chytrá karanténa, tak případně i se zřizováním a zajišťováním odběrných míst.

Vláda schválila návrh využití prostředků ReactEU a přesunu prostředků mezi operačními programy v rámci programového období 2014–2020 a návrh implementace Fondu pro spravedlivou transformaci v programovém období 2021–2027. Dojde k přesunu finančních prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost do operačního programu Zaměstnanost a vznikne samostatný operační program pro implementaci Fondu pro spravedlivou transformaci řízený Ministerstvem životního prostředí.

Peníze z ReactEU mají být využity na řešení dopadů epidemie koronaviru a vláda rozhodla, že z téměř 49 miliard korun bude více než 32 miliard využito na investice do zdravotnictví – na výstavbu, přístrojové vybavení a pro záchranky. Dalších 8,2 miliardy plánuje vláda vyčlenit na kybernetickou bezpečnost ve zdravotnictví a veřejné správě, 3 miliardy korun na podporu infrastruktury pro sociální služby, dvě miliardy korun mají jít na podporu cyklodopravy atd. Více než 240 milionů eur pak chce vláda přesunout z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurence schopnost do operačního programu Zaměstnanost a zafinancovat z nich například program Antivirus.

Vláda rovněž rozhodla, jak odmění zdravotníky i nezdravotnické pracovníky, kteří v zařízeních lůžkové péče čelili dopadům epidemie koronaviru. Lůžková zdravotnická zařízení budou moci požádat Ministerstvo zdravotnictví o peníze z nového dotačního programu na podporu mimořádného finančního ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v souvislosti s epidemií COVID-19, který bude disponovat částkou 11,25 miliardy korun. Pro přiznání odměny bude rozhodující, zda zaměstnanci odpracovali v období od 1. 3. do 31. 5. plný úvazek. V takovém případě bude zdravotnickým profesím v lůžkové péči patřit mimořádná odměna 25 000 korun měsíčně, nezdravotnickým profesím pak 10 000 korun měsíčně podle počtu skutečně odpracovaných hodin.

Vláda se zabývala také zajištěním dostatečné rezervy ochranných prostředků na jednotlivých rezortech a ve Správě státních hmotných rezerv. Po diskusi se ministři a ministryně dohodli, jak naložit se stávajícími zásobami a jak zajistit další adekvátní rezervní množství pro další období epidemie covid-19. „V tuto chvíli máme na skladech obrovské množství různých prostředků, například téměř 75 milionů roušek, 11,7 milionu respirátorů FFP2, máme 14,5 milionu rukavic atd.,“ vypočítal předseda vlády s tím, že další nákupy ještě dobíhají.

„My jsme se dnes domluvili na tom, že rezorty si ponechají dvouměsíční potřebu a všechno nad dvouměsíční potřebu převedou do státních hmotných rezerv. Tuto zásobu všech potřebných zdravotnických prostředků ve státních hmotných rezervách budeme mít jako železnou rezervu na dva měsíce pro celou Českou republiku, podle zkušeností a potřeb z první vlny koronaviru,“ uvedl Andrej Babiš. Převedené ochranné prostředky budou i nadále skladovány v centrálním skladu Policie ČR, Správa státních hmotných rezerv je převezme jen účetně. Dvouměsíční rezervu by měla SSHR vytvořit do 30. srpna.

Kabinet schválil také návrh nového zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a související návrh novely energetického zákona. Nová legislativa má motivovat k výstavbě nových jaderných zdrojů v České republice, protože navrhuje minimalizovat riziko spojené s návratností investice do nových jaderných zdrojů zárukou výkupu elektřiny vyrobené v nízkouhlíkové výrobně za předem stanovenou realizační cenu po dobu 30 let, s možným prodloužením o 10 let, a to i opakovaným až do doby uzavření jaderného zdroje. Zákon zmocňuje stát prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu takovou smlouvu o výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny s oprávněným investorem uzavřít.

Vláda se vrátila také k novele zákona o ochraně spotřebitele, kterou chce vyřešit problém s dvojí kvalitou potravin a dalšího zboží od téhož výrobce pro české a zahraniční zákazníky. Původní verzi návrhu zákona muselo Ministerstvo průmyslu a obchodu poupravit po protestu Rakouska v rámci notifikačního procesu. Nový návrh rakouskou připomínku akceptuje a doplňuje podmínku srovnávání výrobku dostupného na českém trhu s výrobkem dostupným na nejméně dvou trzích v členských zemích EU.

Vláda se zabývala také celkem čtrnácti legislativními předlohami vypracovanými poslanci či krajskými zastupitelstvy. Při projednávání v Poslanecké sněmovně vláda podpoří návrhy na mimořádné prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanost pro malé lékárny do 15 zaměstnanců a na odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-27–cervence-2020-182836/.

Bezpečnostní rada státu se zabývala situací ve výskytu nemoci covid-19

Bezpečnostní rada státu se na zasedání v pondělí 27. července 2020 zabývala otázkami spojenými s řešením situace v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 v České republice. Věnovala se také aktuální problematice Severoatlantické aliance a Evropské unie v bezpečnostní oblasti včetně aktuální bezpečnostní situace v České republice.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Zprávu o zajišťování obrany státu v roce 2019, která hodnotí stav zajišťování obrany ČR v roce 2019 z hlediska požadavků vyplývajících ze zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, Obranné strategie ČR a mezinárodních závazků v oblasti obrany.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2019 (ve srovnání s rokem 2018) a Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2019.

Bezpečnostní rada státu rovněž schválila Koncepci rozvoje Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a vzala na vědomí Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2019.

Na vědomí dále vzala také Zprávu o plnění a zapracování postupů a opatření vyplývajících ze směrnic schválených usneseními vlády ze dne 11. ledna 2019 č. 33, 34 a 35 a jejich příloh v oblasti působnosti dotčených resortů.

Bezpečnostní rada státu vyslovila souhlas se Zprávou o stavu požární ochrany kulturního dědictví za období 2015–2019 a s návrhem Programu bezpečnostního výzkumu 2021–2026: vývoj, testování a evaluace nových bezpečnostních technologií (SECTECH). Na vědomí vzala také Zprávu o činnosti Národního bezpečnostního úřadu za rok 2019 a schválila Plán práce Bezpečnostní rady státu na 2. pololetí 2020 s výhledem na 1. pololetí 2021.

Na program Bezpečnostní rady státu byly pro informaci předloženy materiály Informace o stavu implementace Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020 za rok 2019, Informace o platnosti vyhlášeného I. stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů státní správy, Vyhodnocení činnosti Policie České republiky během útoku ve FN Ostrava, Dopady krize způsobené koronavirem SARS-CoV-2 do duševního zdraví populace České republiky – zpráva pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví, Zpráva o činnosti v oblasti civilní nouzové připravenosti NATO za rok 2019, Informace o úpravě Centrálního přehledu objektů důležitých pro obranu státu se stavem k 1. 1. 2020 a Informace o úpravě Souhrnného přehledu objektů, které mohou být za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu napadeny se stavem k 1. 1. 2020.

Prohlášení předsedy vlády k propuštění českých občanů z tureckého vězení

Rád bych vás informoval o jedné velmi dobré zprávě. Po mnoha měsících složitého vyjednávání se podařilo docílit propuštění českých občanů Miroslava Farkase a Markéty Všelichové z tureckého vězení. V této době jsou již na palubě vládního speciálu a míří domů. Poté budou předáni do péče našich lékařů.

Jak si určitě pamatujete, tak jsem v září loňského roku o osudu obou českých občanů osobně hovořil s tureckým prezidentem Erdoganem a jsem rád, že jsme nakonec dospěli k úspěšnému vyřešení celého problému, a to bez jakýchkoliv podmínek či příslibů. Jen připomenu, že oba byli v Turecku odsouzeni v roce 2017 na více než šest let vězení za spolupráci s kurdskými milicemi YPG. Případ byl proto z pochopitelných důvodů velmi citlivý a složitý.

Chci ovšem ocenit i práci ministerstev zahraničních věcí a spravedlnosti, která se o osud našich občanů nepřestala nikdy zajímat, a pomoc Ministerstva obrany při zajištění jejich převozu zpět do vlasti.

A v neposlední řadě bych také rád poděkoval za korektní jednání a vstřícnost turecké straně.

Na závěr bych chtěl požádat novináře, aby se alespoň v prvních dnech nesnažili oba propuštěné kontaktovat a dopřáli jim pokud možno klidný návrat do normálního života. Mají za sebou velmi náročné období a já jim přeji, aby se mohli co nejdříve vrátit ke svým rodinám a blízkým.

Andrej Babiš, předseda vlády