Ve čtvrtek 9. března krátce po 14. hodině složil nový prezident Petr Pavel přísahu na Ústavu České republiky a stal se tak novým prezidentem. Premiér Petr Fiala novému nejvyššímu ústavnímu činiteli popřál, ať je úspěšným prezidentem a podaří se mu naplnit velká očekávání, jež jsou do něj lidmi vkládána.

„Prezident Petr Pavel chce společnost spojovat, respektovat Ústavu a jejího ducha a jasně se hlásí k prozápadní orientaci naší země. Těším se na spolupráci a věřím, že budeme společně pracovat ve prospěch České republiky a jejích občanů,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Slavnostní akt uvádění nového českého prezidenta do funkce zakončil opus Te Deum od Antonína Dvořáka v Katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě spojený s uctěním památky svatého Václava, patrona české země.

Mandát dosavadního českého prezidenta Miloše Zemana vypršel úderem půlnoci ze středy 8. března na čtvrtek 9. března 2023. Bylo tak završeno jeho deset let, které strávil v pozici nejvyššího ústavního činitele České republiky.

Vláda Petra Fialy rozhodla zareagovat na výzvu Mezinárodního trestního soudu v Haagu smluvním státům tzv. Římského statutu, aby poskytnutím dostatečných zdrojů přispěly k vyšetřování zločinů páchaných ze strany Ruska na Ukrajině a potrestání jejich pachatelů. Česká republika chce na pomoc s vyšetřováním zločinů podle mezinárodního práva spáchaných v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině vyčlenit až 15 vojenských policistů s potřebným vybavením, kteří budou soudu k dispozici až do konce roku 2024. Působit budou buď přímo na Ukrajině, nebo případně i v centrále soudu v Nizozemsku.

Kabinet současně souhlasil i s vysláním až 20 příslušníků Speciálních sil Ministerstva obrany ČR do Nigeru za účelem výcviku a poradenství. Niger patří mezi nejchudší, ale zároveň politicky nejstabilnější země afrického Sahelu a tamní demokratická a prozápadní vláda chce čelit rostoucím bezpečnostním hrozbám ze strany islamistických a dalších teroristických skupin zásadním navýšením početního stavu armády. S výcvikem nových rekrutů mají pomoci i další spojenecké země konkrétně USA, Kanada, Francie, Německo, Belgie a Itálie. Vyslání obou kontingentů do mezinárodních misí musí odsouhlasit Parlament.

Kabinet také schválil novelu nařízení vlády o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, která se týká zkvalitnění celoživotního vzdělávání všeobecných a dětských sester v onkologii a hematoonkologii zavedením specializačního vzdělávání. Zavádí rovněž specializačního vzdělávání v oblasti péče o osoby s chronickou (nehojící se) ránou.

Vláda projednala a schválila také dvě nařízení vlády, které se týkají zemědělských dotací z nového programového období Společné zemědělské politiky 2023-2027, a to konkrétně podmínky provádění opatření v odvětví vína a podmínky provádění opatření dobré životní podmínky zvířat. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Zabývala se také prioritami dvou dlouholetých humanitárních programů Pomoc na místě a MEDEVAC pro letošní rok. Program Pomoc na místě bude mít k dispozici 150 milionů korun a zaměří se na západobalkánskou a východní středomořskou migrační trasu, centrální středomořskou migrační trasu a západní středomořskou migrační trasu. Program MEDEVAC bude letos disponovat 60 miliony korun a bude zacílen na Blízký východ a severní Afriku a oblast širšího Sahelu. Další informace v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda schválila také návrh novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu a související návrh novely zákona o pojišťovnictví. Jedná se o minimalistickou adaptaci evropského nařízení o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru a novely evropské směrnice, která se týká vymezení velkých pojistných rizik. Novela mění definici investičního nástroje, upravuje pravomoci České národní banky ve vztahu k pilotnímu režimu a dává do souladu českou legislativu s novým nařízením.

Novela energetického zákona stanovila stropy ceny elektřiny a plynu. Byl zaveden nový institut mimořádné tržní situace, který dává pravomoc vládě stanovovat ceny elektřiny a plynu, ukládat povinnost výroby nebo dodávky elektřiny a plynu a limitovat obchodování s nimi. Byla přijata opatření s cílem zachovat cenovou dostupnost a bezpečnost dodávek energie. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela informoval sociální partnery o aktuálně klesajících cenách plynu a elektřiny na světových trzích a poděkoval zaměstnavatelům i domácnostem, jak zodpovědně přistoupili k úsporám.

Tripartita se věnovala analýze reálných dopadů ekologické legislativy EU přijaté koncem roku 2022 na rodiny v České republice, včetně FIA. Legislativa může mít pozitivní dopad na HDP a zaměstnanost, avšak s přelivem pracovní síly od fosilních odvětví k zeleným se bude zvyšovat počet pracovních míst s vyššími požadavky na kvalifikaci. Vše bude záviset na správném využití výnosů z povolenek a cíleném financování opatření souvisejících s dekarbonizací a sociálními opatřeními na zmírňování negativních dopadů na zranitelné skupiny.

Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se věnovali rovněž stavu implementace programů fondů EU a přípravě programového období 2021–2027. V rámci vyhlášených výzev byly do konce ledna 2023 vydány právní akty o poskytnutí podpory v celkové výši 718 miliard korun. Příjemcům bylo do konce ledna 2023 proplaceno 565,3 miliardy. Objem vyúčtovaných prostředků v žádostech o platbu ke konci ledna 2023 činil 542,2 miliardy. V rámci vyhlášených výzev v programovém období 2021–2027 byly do konce ledna 2023 zaregistrovány žádosti o podporu v celkové výši 147,3 miliardy korun.

Ministr dopravy Martin Kupka předestřel sociálním partnerům přehled přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 milionů korun. Termíny předpokládaného zahájení jednotlivých staveb závisí primárně na získání pravomocného stavebního povolení a úspěšném dokončení procesu výběru zhotovitele. Situace v dopravním stavitelství může být i nadále negativně ovlivněna přetrvávajícími domácími a mezinárodními ekonomickými a finančními riziky. Státní fond dopravní infrastruktury disponuje pro letošní rok rekordním rozpočtem, což spolu s objemem finančních prostředků státního rozpočtu i na další roky umožní pokračovat v probíhajících či plánovaných projektech.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční 15. května v 16.00. V letošním roce se uskuteční také společné jednání tripartity s kraji. V současné době krajské hospodářské a sociální rady zasílají návrhy témat ke společnému jednání. Pracovní týmy tripartity se scházejí k pravidelným jednáním.

Premiér Petr Fiala využil této příležitosti a poděkoval všem zaměstnancům za jejich práci a zároveň připomněl, že se v letošním roce zvýšil objem prostředků na platy ve státní sféře o 14,7 miliardy korun. Výdaje na platy státních zaměstnanců tak činí celkem 264 miliard korun.

„Velice si vážím práce státních zaměstnanců. Uvědomuji si, že kvalita služeb, které stát poskytuje, a vlastně i celkový dojem, který občané ze svojí země mají, závisí právě na nich. Věříme, že státní sféra potřebuje především dlouhodobou vizi. Aby stát mohl správně fungovat a aby byl dobře připraven na budoucnost, musíme jeho agendy významně revidovat a zmodernizovat,“ řekl premiér Fiala odborářům.

Na ekonomické konferenci Asociace samostatných odborů premiér zdůraznil, že základní podmínkou do budoucna je zajistit předvídatelné a udržitelné hospodaření státu s tím, že platí závazek vlády snížit schodek veřejných financí co nejdříve pod 3 % HDP.

Premiér také vyzval odbory, aby přijali svůj díl odpovědnosti za ekonomickou situaci České republiky a udržitelnost veřejných financí a požádal je, aby ve svých požadavcích byli realističtí a vnímali celkovou ekonomickou situaci. „Musíme provést skutečné systémové změny, abychom ozdravili bilanci státního rozpočtu a zlepšili stav veřejných financí. Závisí na tom celá budoucnost české ekonomiky, veškerá finanční a sociální jistota českých domácností,“ uvedl předseda vlády.   

„Chápu, že některá opatření, o kterých diskutujeme, mohou být u veřejností nepopulární. Naše vláda se ale jasně rozhodla, že udělá to, co je třeba, abychom pro Českou republiku zajistili dobrou budoucnost. Populistických řešení už bylo dost. Je nejvyšší čas na odpovědná řešení,“ dodal premiér.

Český premiér ocenil návštěvu prezidenta Van der Bellena jako signál přátelství mezi oběma zeměmi a blízkých vztahů v mnoha oblastech, včetně ekonomiky či kultury. „Panu prezidentovi jsem poděkoval za jeho osobní pozornost, kterou věnuje vídeňským Čechům a za dlouhodobou podporu Školského spolku Komenský, který poskytuje vzdělání v českém jazyce od mateřské školy až po gymnázium,“ uvedl premiér.

Oba státníci diskutovali o aktuálním vývoji války a nutnosti pokračování podpory Ukrajině v její obraně proti Rusku. „Obě naše země plně podporují Ukrajinu. Cením si veškeré humanitární pomoci, kterou jí poskytuje Rakousko. Česká republika byla mezi prvními, kdo poslal Ukrajině vojenský materiál, včetně těžké techniky, a bude v tom pokračovat,“ uvedl předseda vlády a dodal, že důležité je také další posilování obrany zemí na východním křídle NATO.

Dalšími tématy jednání lídrů byla hospodářská spolupráce mezi oběma zeměmi, včetně obchodu a investic, a také spolupráce v obranném průmyslu či podpora české krajanské komunity v Rakousku.

Rakousko je 7. největší obchodní partner ČR. V roce 2022 činil celkový vzájemný obchodní obrat 16,2 miliardy eur (382 mld. Kč) a meziročně se zvýšil o 19,1 %.

Vláda přistoupila k aktualizaci svého programového prohlášení na základě závazku vyplývajícího z koaliční smlouvy provádět jeho každoroční revizi. Přijatými úpravami reaguje také na ruskou agresi na Ukrajině a její dopady na občany České republiky.

„Naše cíle a priority, které jsme si stanovili v preambuli tohoto prohlášení, se nemění. I ve zbylých letech našeho funkčního období chceme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, v orientaci naší země na Evropskou unii a NATO, v podpoře vzdělávání, svobodného trhu, bydlení, digitalizace, dál platí i náš slib připravit penzijní reformu,“ prohlásil premiér Petr Fiala.

Některé pasáže v programovém prohlášení byly upraveny také proto, že se vládě podařilo tyto sliby již v úvodním roce funkčního období splnit. „Podnikatelům bezesporu usnadňuje život zrušení EET a úprava kontrolního hlášení, navýšení limitu pro paušální daň a DPH na dva miliony jim navíc ušetří zhruba 30 miliard korun na daních. Zrušili jsme také silniční daň pro osobní automobily a dodávky. Splnili jsme slib, že na financování silnic II. a III. třídy od roku 2023 poskytneme ze státního rozpočtu částku minimálně šest miliard korun ročně. Součástí vládního balíčku opatření proti růstu cen pohonných hmot byla i daňová opatření na podporu elektromobility – konkrétně podpora nízkoemisních vozidel (elektromobilů, hybridních vozidel, vozidel na zemní plyn). Podařilo se nám také získat přístup k LNG terminálu, což jsme prozřetelně slíbili ještě před zastavením dodávek plynu z Ruska,“ vyjmenoval některé z nich premiér Fiala.

„Zodpovědné hospodaření a ekonomický růst jsme podpořili předvídatelnou mírou investic. Snížili jsme předchozí vládou naplánovaný schodek státního rozpočtu o 80 miliard a přitom skutečné výdaje na investice činily v roce 2022 186,9 miliardy. Kapitálové výdaje tak dosáhly od roku 2015 nejvyššího podílu na celkových výdajích, tedy 9,4 procenta,“ zdůraznil předseda vlády.

Připomněl například ještě i zavedení pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce, pokroky dosažené v digitalizaci státní správy, připravenou novelu stavebního zákona či zákonné zakotvení povinnosti dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni dvou procent HDP. „V nové verzi programového prohlášení jsme se zavázali k tomu, že tyto dvě procenta HDP na obranu budeme vydávat už v příštím roce, než až v roce 2025,“ upozornil premiér Fiala.

Vláda se nově zavazuje mimo jiné k tomu, že vytvoří systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků, kterým Česká republika v posledních měsících čelila, že stanoví plán stěžejních investic do dopravy na desetileté období včetně výhledu financování, upraví energetický zákon tak, aby více odrážel současnou situaci v zajištění a bezpečnosti dodávek energií, či že bude ve vhodných případech klást ještě větší důraz na adresné cílení sociální pomoci.

„Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí nezhoršila situaci občanů, kteří se bez podpory ze strany státu neobejdou,“ podotkl Petr Fiala. „Nejde o revoluční změny, ale přiměřenou reakci na situaci, která se během roku naší vlády v řadě oblastí významně změnila. Ale právě tato, řekněme evoluce, nám pomůže tyto změny nejen zvládnout, ale využít je k urychlení řady kroků, které jsme například měli v plánu v pozdějších letech,“ dodal předseda vlády.

Vláda projednala i návrh změnového zákona, který mění některé právní předpisy související s přípravou a zajištěním hospodářských opatření pro krizové stavy. Důvodem k navrženým změnám jsou zkušenosti z praxe během pandemie nemoci covid-19 a bezpečnostní krize vzniklé po ruském vpádu na Ukrajinu. Kabinet chce upravit zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákon o krizovém řízení a zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv tak, aby byl stát lépe připraven na případné další krize, aby byl flexibilnější v otázce využití hospodářských opatření při jejich zvládání a měl lepší zdrojové zajištění hospodářských opatření. Vláda mimo jiné navrhuje také zavést možnost rezervovat státní hmotné rezervy ve Správě státních hmotných rezerv.

Vláda schválila také pravidla pro nové dotační programy Ministerstva zemědělství, které vycházejí z nového programového období Společné zemědělské politiky 2021–2027. Nařízení se týkají podmínek provádění opatření Natura 2000 na zemědělské půdě, opatření v oblastech s přírodními omezeními, opatření pro zalesňování zemědělské půdy a zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací, což je opatření, které na rozdíl od předchozích bude v České republice zavedeno a podporováno poprvé.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-1–brezna-2023-203371/.