Premiér Petr Fiala si na Národní třídě připomněl události ze 17. listopadu a vystoupil na konferenci o ruské hybridní válce

Předseda vlády Petr Fiala si připomněl události 17. listopadu 1989 symbolickým položením kytice na Národní třídě, 17. listopadu 2022.
Předseda vlády Petr Fiala si připomněl události 17. listopadu 1989 symbolickým položením kytice na Národní třídě, 17. listopadu 2022.

Na státní svátek Den boje za svobodu a demokracii 17. listopadu 2022 uctili premiér Petr Fiala a další představitelé vládní koalice u pamětní desky na Národní třídě odkaz listopadových událostí z let 1939 a 1989. Spolu s litevským prezidentem Gitanasem Nausėdou a vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou zahájil předseda vlády mezinárodní konferenci Hybridní válka Ruska proti demokratickému světu v Lichtenštejnském paláci a výstavu o útlaku Litevců v područí Sovětského svazu.

Předseda vlády Petr Fiala se před zahájením mezinárodní konference Hybridní válka Ruska proti demokratickému světu sešel v Lichtenštejnském paláci s litevským prezidentem Gitanasem Nausėdou. Oba politici hovořili především o aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, kterou negativně ovlivnil ruský vpád na Ukrajinu, a o dopadech tohoto konfliktu na ekonomiku i život obyvatel obou zemí. Poté společně otevřeli výstavu Pod cizím nebem: Litevci v sovětských pracovních táborech a exilu v letech 1940–1958, která mapuje temné období perzekuce litevského národa během sovětského útlaku. Jen v letech 1944 až 1952 bylo do vyhnanství na Sibiři vyhnáno stalinským režimem odhadem 245 000 Litevců.

Premiér Petr Fiala poté v Lichtenštejnském paláci zahájil mezinárodní konferenci Hybridní válka Ruska proti demokratickému světu„Rusko se snaží naši demokracii zneužít a obrátit ji proti nám. Moskva je iritována svobodou. Znervózňuje ji moc férové diskuze a snaží se ji zničit všude, kde může,“ uvedl mimo jiné. „Víme, kdo jsme. Víme, jaké hodnoty stojí za to bránit a nenecháme si naši demokracii ani její nejdůležitější svátek vzít,“ ujistil.

V projevu před přítomnými hosty, mezi nimiž nechyběli litevský prezident Gitanas Nausėda a vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, premiér Fiala zdůraznil, že demokracie není samozřejmostí. „Odolnost naší demokracie závisí na nás. Lidé musí pochopit její cenu, nesmí váhat a musí si za ní stát. Díky naší historické zkušenosti bychom taková nebezpečí měli snadno rozpoznat a čelit jim. Významně k tomu přispívají instituce, které se věnují uchování historické paměti, které tuto konferenci spolupořádají,“ připomněl.

Státní svátek 17. listopad Den boje za svobodu a demokracii si předseda české vlády připomněl spolu s představiteli stran vládní koalice u pamětní desky 17. listopadu 1989 na Národní třídě. „Pro mě 17. listopad 1989 znamená naplnění mých snů. Jsem šťastný, že jsme se zbavili komunistické totality, že jsme mohli začít žít ve svobodě, v demokracii. Že se nám vrátila nezávislost do naší země a že lidé v mé generaci mohli začít děla to, co opravdu v životě chtěli. A za to nepřestanu být vděčný,“ prohlásil premiér Fiala.

„Ale myslím také na 17. listopad 1939, symbol pronásledování, zavření českých vysokých škol, ale také statečného odporu vysokoškoláků proti nacistické totalitě. 17. listopad nám prostě připomíná obě totality, kterému byla vystavena naše země. Také nám to připomíná křehkost a nesamozřejmost svobody a demokracie a vidíme to i dnes, kdy nedaleko od nás je válka. My prostě musíme o naši nezávislost, svobodu a demokracii pečovat a to je podle mě hlavní poselství 17. listopadu,“ dodal předseda vlády.

Výročí listopadové revoluce si premiér Fiala připomněl také na slavnostním obědě s předlistopadovými disidenty v pražském Mánesu. Večer se s chotí Janou ještě zúčastní spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a dalšími čestnými hosty slavnostního Koncertu pro svobodu a demokracii v pražském Rudolfinu.

U příležitosti státního svátku 17. listopadu uspořádal Úřad vlády také letošní poslední den otevřených dveří. Brána Hrzánského paláce se návštěvníkům za velkého zájmu veřejnosti otevřela v 9.00 hodin a na komentovanou prohlídku reprezentační budovy vlády se mohli zájemci vydat až do 16.00 hodin. Podrobnosti naleznete v tiskové informaci na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/ocekavane-udalosti/17–listopadu-2022-den-otevrenych-dveri-v-hrzanskem-palaci-200747/.

Vláda navrhne Parlamentu zvýšit od ledna přídavek na dítě a podpořila projekt intenzifikace ropovodu TAL

Vláda měla na programu například návrh novely zákona o státní sociální podpoře, 16. listopadu 2022.
Vláda měla na programu například návrh novely zákona o státní sociální podpoře, 16. listopadu 2022.
Od 1. ledna 2023 by se měl zvýšit přídavek na dítě o 200 korun. Příslušný návrh novely zákona o státní sociální podpoře schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 16. listopadu 2022. Odsouhlasila rovněž realizaci projektu intenzifikace ropovodu TAL z Polska.

Kabinet se zabýval aktuálním vývojem bezpečnostní situace v Evropě v důsledku úterního incidentu na území Polska v těsném sousedství hranic s Ukrajinou, při kterém po dopadu rakety zemřeli dva polští občané. „V první řadě je nutné říct, že Česká republika není v bezprostředním ohrožení a našim občanům nic nehrozí. Od včerejšího večera jsem v kontaktu s polským premiérem Mateuzsem Morawieckim, stejně tak jsou se svými polskými protějšky v kontaktu moji kolegové z vlády. Polským přátelům jsem vyjádřil upřímnou soustrast a ujistil jsem je, že Česko stojí za nimi,“ uvedl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala.

„V tuto chvíli je nejpravděpodobnější, že raketu ruské výroby, která nedopatřením dopadla na polské území, použila Ukrajina v sebeobraně proti další vlně masivního bombardování civilních cílů ze strany Ruska. Česká republika stojí za Polskem a je s polskými přáteli a dalšími spojenci v rámci EU a NATO připravena nadále koordinovat případný další postup v celé věci. Stále ale je ale mimo vší pochybnosti, že na počátku tohoto nešťastného incidentu bylo barbarské bombardování civilních cílů na Ukrajině. Nebýt ruské agrese a ostřelování obyvatel ukrajinských měst, tuto situaci dnes vůbec neřešíme,“ poukázal předseda vlády.

Vláda projednala a schválila návrh novely zákona o státní sociální podpoře a zákona o životním a existenčním minimu. Kabinet Petra Fialy navrhuje mimo jiné, aby se od 1. ledna příštího roku zvýšil přídavek na dítě o 200 korun a aby došlo ke sjednocení podmínek nároku na příspěvek na bydlení pro všechny obce na 30 procent rozhodných příjmů domácnosti. V současnosti platí, že pro obyvatele Prahy je maximální hranice tzv. sociálně únosných nákladů na bydlení stanovena na 35 procent příjmů. „Je to reakce naší vlády na rychle rostoucí životní náklady, související především s nárůstem cen energií a vysokou inflací v důsledku ruské agrese na Ukrajině,“ konstatoval premiér Fiala. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí na https://www.mpsv.cz/documents/20142/2786931/TZ_vl%C3%A1da_161122_final.pdf/432acc90-b1f9-5cd7-15fa-c32f2dc9a243.

Vláda se zabývala také zvýšením energetické bezpečnosti České republiky a snížením závislosti na ruských dodávkách ropy. Odsouhlasila návrh, aby státní podnik MERO ČR investoval do projektu TAL+, což je připravovaná intenzifikace stávajícího ropovodu TAL. Zkapacitnění ropovodu, kterým až dosud proudí do českých rafinérií zhruba polovina z ročního objemu osmi milionů tun ropy, má nahradit ropovod Družba, jímž do ČR dodává Rusko druhou polovinu potřebného objemu ropy. Za současné situace, pokud by došlo k přerušení dodávek ropovodem Družba, není možné tento výpadek nahradit. Po dokončení projektu TAL+ s předpokladem v roce 2025 by naopak bylo možné dodávky ropy z Ruské federace zcela zastavit.

Vláda schválila také nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ve vztahu k záruce poskytované v rámci státní podpory hospodářství v reakci na agresi Ruska vůči Ukrajině. Jedná se o program záruk poskytovaných Exportní garanční a pojišťovací společností a Českou exportní bankou českým firmám, které se dostaly do problémů v důsledku ruského útoku na Ukrajinu.

„Navazuje na program záruk Covid Plus, který také spravoval EGAP, a je určen pro firmy nad sto zaměstnanců, u kterých export tvoří alespoň 25 procent tržeb. Celkově bude možné poskytnout záruky v souhrnné výši přes šest miliard korun. Tento program může firmám pomoci také při řešení růstu cen energií,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Kabinet projednal také návrh na působení příslušníků Armády ČR, potřebné techniky a dalšího vybavení v zahraničních misích do roku 2024 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023. Čeští vojáci budou působit v asistenční misi Evropské unie pro Ukrajinu na území členských států Evropské unie, v operaci Globální koalice pro boj s Da´esh v Iráku a Kuvajtu a ve výcvikové misi Organizace Severoatlantické smlouvy v Iráku a v operaci Organizace Severoatlantické smlouvy Joint Enterprise v rámci sil KFOR v Kosovu. Více v tiskové zprávě Ministerstva obrany na https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vlada-schvalila-mandat-na-pusobeni-acr-v-zahranicnich-operacich-a-take-vycvik-ukrajinskych-vojaku-na-uzemi-cr-240588/.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-16–listopadu-2022-201049/.

Poslanci schválili zákon o vzniku DIA. „Zásadní úspěch pro českou digitální cestu,“ řekl vicepremiér Bartoš

Balík zákonů ke vzniku Digitální a informační agentury (DIA), který připravil tým pod vedením místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, poslanci dnes schválili ve třetím čtení. Česká republika usiluje o postavení mezi digitálně vyspělými státy, v nichž obdobné nezávislé expertní instituce, jako je DIA, dávno existují. Důvodem pro vznik nové agentury byl dosavadní neuspokojivý stav digitalizace v oblasti veřejné správy.

Zákon o vzniku DIA se opírá o programové prohlášení vlády, ve kterém se uvádí, že „součástí veřejné správy bude silná centrální autorita s potřebnou pravomocí, která bude mít silný mandát vůči všem organizačním jednotkám veřejné správy včetně jejich zřizovaných a příspěvkových organizací. Bude vybavená dostatečnou metodickou, rozpočtovou, legislativní i kontrolní pravomocí, aby byla schopná napříč veřejnou správou prosazovat efektivní, bezpečnou a dlouhodobě udržitelnou digitalizaci veřejné správy.“

V úvodním slově před jednáním sněmovny vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš připomněl, že za posledních 10 až 15 let proběhlo mnoho pokusů o transformaci koordinace a řízení digitalizace. „Žádný zatím nebyl realizovaný a my všichni jsme v této oblasti ztratili mnoho cenných let a ocitli se na posledních místech v EU. Nepromrhejme tuto šanci, která nás bez pochyby posune dopředu,“ uvedl.

Činnost agentury přinese nejen efektivní změny v ICT procesech ve veřejné správy. Pomůže budovat základy pro digitální transformaci a pomáhat ostatním resortům s digitalizací jejich agend. V plánu je plná digitalizace nejpoužívanějších služeb veřejné správy, prioritou je i sjednocení a zpřehlednění všech státních portálů, aby se na nich občan i úředník orientoval.

DIA převezme informační systémy, které jsou sdíleny napříč veřejnou správou (jako jsou základní registry, Czechpoint, Portál občana atd.), bude samostatným připomínkovým místem a bude určovat a vymáhat standardy digitálních služeb, uživatelské přívětivosti, jednotného vládního designu apod.

Pozice Digitální a informační agentury coby ústředního správního úřadu bude nezávislá na aktuálním politickém cyklu. „Ředitel DIA bude mít jediný úkol: agilně pracovat na digitální transformaci a pomáhat ostatním resortům. Nebude to politik, který musí myslet na znovuzvolení,“ připomněl vicepremiér pro digitalizaci Bartoš.

Pro občany České republiky budou nejzajímavější konkrétní projekty, které pod správou DIA vzniknou. Už na konci roku 2023 by měli občané mít k dispozici eDokladovku – aplikaci, která bude umožňovat nosit nejdůležitější osobní doklady (občanský a řidičský průkaz) v elektronické podobě. Občan se nemusí obávat jejich ztráty; aplikace bude bezpečně chráněná proti zneužití a při výměně mobilu bude možné doklady v aplikaci jednoduše obnovit. V aplikaci bude možné nastavit, jaká data chcete sdílet.

Chystá se i dokončení a zavedení jednotné státní domény gov.cz pro weby ministerstev, která zvýší právní jistotu občana, zabrání aktuálním phishingovým útokům skrze falešné stránky ministerstev, zlevní provoz domén a sjednotí a zpřehlední stát jako pro občany Česka, tak při pohledu ze zahraničí.

Záměrem je vznik agentury k 1. lednu příštího roku. Reálně zahájí činnost od dubna 2023. V přechodném období bude ústředním orgánem státní správy ve vymezených oblastech nadále Ministerstvo vnitra. Balíček zákonů nyní půjde k projednání v Senátu ČR.

Kontakt pro média:
Anna Urbanová
+420 777 278 419
urbanova.anna@vlada.cz 

Premiér Petr Fiala se na Úřadu vlády setkal s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem

Hlavním tématem schůzky premiéra Petra Fialy s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem bylo řešení energetické krize, 15. listopadu 2022.
Hlavním tématem schůzky premiéra Petra Fialy s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem bylo řešení energetické krize, 15. listopadu 2022.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se na Úřadu vlády setkal s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem. Hlavním tématem byla energetická krize a její řešení. Zejména se dotkli připravovaných návrhů Evropské komise na zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny a také rovných podmínek pro pomoc podniků, které jsou zasaženy vysokými cenami energií.

Předseda vlády ČR Petr Fiala informoval místopředsedu Evropské komise o tom, že české předsednictví Rady EU má v plánu na mimořádném zasedání Rady pro energetiku dne 24. listopadu schválit další blok opatření, kterými EU reaguje na vysoké ceny energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Konkrétně by mělo jít o nařízení Rady o společných nákupech plynu, intervencích na trhu s plynem a nouzových opatřeních a solidaritě.
Pracuje se také na tom, aby se dohodla finální podoba nejnovějšího návrhu Evropské komise ke zrychlení povolovacích procesů u obnovitelných zdrojů, což je důležitým předpokladem pro posílení naší energetické soběstačnosti.

Podle předsedy vlády ČR by hledání shody na těchto návrzích napomohlo, pokud se Evropské komisi podaří předložit návrh na mechanismus pro korekci trhu včetně zastropování ceny plynu, po kterém je mezi členskými státy výrazná poptávka, ještě před konáním nadcházející mimořádné Rady.

“Pro ceny elektřiny je zásadní oddělení její ceny od ceny plynu, proto je potřeba, aby Evropská komise co nejdříve přišla s příslušnými legislativními návrhy, jak ji vyzvala Evropská rada v říjnu. Je také dobře, že se začíná rozbíhat systém společných nákupů plynu, který by měl jeho cenu pro spotřebitele snížit,” uvedl Fiala.

Místopředseda Evropské komise ocenil úsilí a profesionální přístup českého předsednictví, kterému se zatím daří na výbornou dotahovat do finální podoby všechny klíčové návrhy v oblasti řešení vysokých cen energií. Díky tomu, že v tomto nesmírně náročném období předsedá Radě EU právě Česká republika, je energetické téma považováno za naprostou politickou prioritu. Konstruktivní, ale zároveň asertivní přístup českých vyjednavačů již přiměl Evropskou komisi i členské státy k řadě kroků, které by za jiných okolností byly považovány za nepředstavitelné.

Partneři se také věnovali dalším perspektivám vývoje situace v energetice, kdy se shodli, že v tuto chvíli je v EU dostatek surovin na tuto zimu, je ale potřeba pomoci občanům i podnikům zmírnit dopady vysokých cen energií, a to i na průmysl.

„Oceňuji, že Komise na konci října vydala revizi krizového rámce, který nám umožní podpořit právě velké průmyslové podniky. V nastalé situaci potřebujeme společná a jednotná pravidla – neměli bychom dopustit, abychom nekoordinovanými národními opatřeními narušili fungování vnitřního trhu. Všechny členské státy nemají stejné fiskální možnosti, je proto potřeba hledat společná řešení,“ zmínil premiér Fiala.

V dlouhodobém horizontu je pak nutné zásadním způsobem zefektivnit a zvýšit odolnost našeho energetického trhu a zbavit se naší energetické závislosti na nespolehlivých a nestabilních dodavatelích.

Tripartita jednala o cenách energií či o možnosti zavedení kurzarbeitu

Představitelé všech stran sociálního dialogu na tiskové konferenci po jednání tripartity, 14. listopadu 2022.
Představitelé všech stran sociálního dialogu na tiskové konferenci po jednání tripartity, 14. listopadu 2022.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 14. listopadu 2022 sešli na šestém letošním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Sociální partneři se věnovali cenám energií nebo Modernizačnímu fondu, který pomáhá nejen samosprávám k úspoře energií.

Tripartita se na úvod jednání zabývala cenami energií pro maloodběratele i velkoodběratele a opatřeními, které vláda na řešení negativních důsledků jejich vysokých cen přijala. Jedním z přijatých kroků je přijatá novela energetického zákona, která reaguje na bezprecedentní situaci na trhu s energiemi a zavádí nový institut mimořádné tržní situace. Vláda může prostřednictvím nařízení vlády stanovovat ceny elektřiny nebo plynu. Pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 vláda stanovila maximální cenu za dodávku elektřiny ve výši 6 korun za kWh a za dodávku plynu ve výši 3 koruny za kWh (včetně DPH).

Dopady ekologické legislativy EU na ČR

Druhým bodem jednání byly dopady evropské ekologické legislativy na Českou republiku. Ministerstvo průmyslu a obchodu zadalo zpracování Studie dopadů balíčku Fit for 55 na hospodářství ČR s důrazem na potenciál dekarbonizace v odvětvích a výši vyvolaných investic. Z výsledků dopadů balíčku Fit for 55 vyplývá, že naplnění hlavního cíle, tj. snížení emisí k roku 2030 podle definice Fit for 55 je možné dosáhnout.

Stav implementace programů fondů EU a příprava programového období 2021–2027

Tripartita se zabývala také přípravou nového programového období evropských fondů. V rámci vyhlášených výzev byly do konce září 2022 vydány právní akty o poskytnutí podpory v celkové výši 714,4 miliard korun, což činí 108,3 % celkové alokace programového období. Objem vyúčtovaných prostředků v žádostech o platbu ke konci září 2022 činil 508 miliard, tj. 77,0 % celkové alokace. ČR patří v přípravě programového období 2021–2027 ve srovnání s jinými členskými státy v rámci EU dlouhodobě mezi velmi pokročilé země.

Programy podpory z Modernizačního fondu

Dalším tématem byly programy podpory z Modernizačního fondu. Aktuálně jsou u Modernizačního fondu vypsány výzva pro FVE do 1 MW, výzva pro FVE nad 1 MW, podpora komunální energetiky malých obcí do 3 000 obyvatel a podpora rozvoje komunální energetické infrastruktury jako potenciálu rozvoje energetických společenství. V roce 2021 měla ČR podíl na Modernizačním fondu ve výši zhruba 20,8 milionu povolenek a výnos 1,12 miliardy eur, což odpovídá 30,03 procenta z celého fondu.

Novelizace zákoníku práce

Sociální partneři diskutovali rovněž o stavu příprav novelizace zákoníku práce. Meziresortní připomínkové řízení probíhalo od 12. 9. do 11. 10. 2022 a materiál byl rozeslán na 107 připomínkových míst. Nejvíce připomínek směřovalo k výkonu práce z jiného místa. V případě veřejného zájmu bude zakotvena možnost nařídit práci z jiného místa zaměstnavatelem.

Stav notifikace kurzarbeitu

Posledním tématem jednání tripartity byla otázka případného spuštění kurzarbeitu. Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájilo v průběhu září tvorbu návrhu aktivačního nařízení pro případ, že by došlo k výrazným problémům s dodávkami plynu do České republiky. Připravované nařízení cílí na podporu zaměstnavatelů, kteří budou přímo zasaženi omezením odběru plynu. Příspěvek v době částečné práce se v případě jeho aktivizace poskytuje zaměstnavateli na částečnou kompenzaci mzdových nákladů. Výše příspěvku činí 80 procent způsobilých nákladů.

V letošním roce se jednalo o šesté společné zasedání se sociálními partnery. Pracovní týmy tripartity i regionální a hospodářské a sociální rady se schází k pravidelným jednáním. Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční 16. ledna v 16 hodin.

14. listopadu 2022: Zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, TK v 18.00 hod.

V pondělí 14. listopadu 2022 proběhne od 16.00 hodin na Úřadu vlády 167. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterého se kromě předsedy vlády Petra Fialy zúčastní také další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.

Termín

14. listopadu 2022

Místo

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1

Časový harmonogram

15.55 – fototermín před začátkem jednání
16.00 – začátek jednání tripartity
18.00 – tisková konference (čas bude případně upřesněn dle průběhu jednání)

Program jednání tripartity

  • Výsledek projednání cen energií ve VN a NN a z toho vyplývající opatření pro spotřebitele Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2023
    Podkladový materiál předložen MPO
     
  • Dopady ekologické legislativy EU na ČR
    Podkladový materiál MPO ve spolupráci s MŽP a ministrem pro evropské záležitosti
     
  • Stav implementace programů fondů EU a příprava programového období 2021 – 2027
    Podkladový materiál zpracován MMR
     
  • Programy podpory z Modernizačního fondu
    Podkladový materiál MŽP ve spolupráci s MMR
     
  • Novelizace zákoníku práce
    Podkladový materiál MPSV
     
  • Stav notifikace kurzarbeitu
    Podkladový materiál MPSV

Akreditace

Pro účast na fototermínu a tiskové konferenci na Úřadu vlády ČR je nutná akreditace. Více informací na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/akreditace-pro-media-126100/Podmínkou účasti na tiskové konferenci je společenský oděv.

Premiér Petr Fiala uctil památku válečných veteránů, Úřad vlády se zapojil do sbírky na jejich podporu

Premiéři Petr Fiala a Eduard Heger uctili památku československých legionářů, 11. listopadu 2022.
Premiéři Petr Fiala a Eduard Heger uctili památku československých legionářů, 11. listopadu 2022.
U příležitosti Dne válečných veteránů 11. listopadu 2022 uctil premiér Petr Fiala společně se svým slovenským protějškem Eduardem Hegerem památku československých legionářů u jejich památníku na pražském Novém Městě. Úřad vlády ČR se také zapojil do tradičních listopadových sbírkových akcí, které u příležitosti výročí konce první světové války pořádají Vojenský fond solidarity a nezisková společnost Post Bellum.

Premiéři České republiky Petr Fiala a Slovenské republiky Eduard Heger si památku českých a slovenských legionářů připomněli položením věnců u Památníku československých legionářů na náměstí Pod Emauzy. Památník nazvaný Praha svým vítězným synům je původně dílem sochaře Jana Mařatky a připomíná oběti první světové války a československé legionáře, kteří měli významný podíl na vzniku samostatného československého státu.

„Česká republika má své velmi bolestné zkušenosti s totalitními režimy, které zasáhly do životů několika generací, ale my jsme nebyli jen pasivními oběťmi. Tisíce lidí se nacistickému i komunistickému režimu postavily, riskovaly životy, zdraví a majetek za svobodu naší země, za návrat demokracie. Ať už to bylo v památných bitvách druhé světové války, při převádění lidí přes železnou oponu v padesátých letech, v nelidských podmínkách vězení či dlouhodobé persekuci,“ připomněl premiér Petr Fiala.

U příležitosti Dne válečných veteránů se každoročně koná i veřejná sbírka na podporu válečných veteránů a na zachování historické paměti o jejich činech a hrdinství. Zakoupením symbolického vlčího máku mohou zaměstnanci i návštěvníci Úřadu vlády podpořit dvě organizace – neziskovou společnost Post Bellum, která získané finanční prostředky používá na pomoc veteránům a dalším bojovníkům za svobodu prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa a také na to, aby se na jejich příběhy nezapomnělo, a Vojenský fond solidarity, jenž podporuje profesionální vojáky a jejich blízké, kteří se ne vlastní vinou ocitnou v tíživé životní situaci.

„Naší povinností je se o veterány dávných i současných konfliktů postarat, protože oni všichni se zasadili o naši svobodu a demokracii. A to, co dnes mnozí považují za samozřejmé, to máme také díky nim. Díky jejich odhodlání, jejich obětem. Nesmíme dopustit, aby se na ně zapomnělo. Je naší povinností připomínat jejich odkaz a postarat se také o jejich důstojné stáří,“ uvedl premiér Fiala a ocenil roli Ministerstva obrany i neziskových organizací, které se péči o válečné veterány a jejich odkaz věnují.

„Chtěl bych požádat všechny, aby také podpořili veterány třeba symbolicky tím, že si zakoupí květ vlčího máku. Ukážeme tím, že nezapomínáme na uctění těch, kteří se za naši zemi obětovali, že nezapomínáme ani na potřeby těch, kteří nyní žijí mezi námi,“ vyzval premiér Fiala.

Již pátým rokem se do sbírky zapojil i Úřad vlády, zaměstnanci a návštěvníci Strakovy akademie mohou letos přispět do obou sbírkových akcí. „I tento rok je Úřad vlády vedle asi tisícovky dalších místem, kde si lidé mohou vzít červené kvítky vlčího máku a připomenout si je jako symbol úcty k našim hrdinům. Nám se již během prvních dnů podařilo vybrat několik tisíc korun a věříme, že podpora bude pokračovat po celý listopad. Chtěla bych poděkovat Mikuláši Kroupovi a organizaci Post Bellum, která už poosmé sbírku připravuje a letos zaplavila Českou republiku více než sto padesáti tisíci květů vlčích máků a kromě sbírky tato organizace také vypráví příběhy všech těch, kteří bojovali za nás a naši svobodu, ať už ve druhé světové válce, v době totality nebo v aktuálních konfliktech,“ uvedla vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková.

Připomněla také sbírku Vojenského fondu solidarity. „I s ním Úřad vlády pravidelně spolupracuje. Vojenský fond solidarity pomohl za dobu své existence více než čtyřem desítkám vojáků a jejich rodinám v těžkých životních situacích a také velmi významně podporuje děti vojáků, kteří zahynuli při plnění služebních úkolů,“ podotkla Jana Kotalíková.

Premiér Petr Fiala se zúčastnil Evropského jaderného fóra

Premiéři Petr Fiala a Eduard Heger se v Praze zúčastnili zahájení Evropského jaderného fóra, 11. listopadu 2022.
Premiéři Petr Fiala a Eduard Heger se v Praze zúčastnili zahájení Evropského jaderného fóra, 11. listopadu 2022.
Společně s předsedou vlády Slovenské republiky Eduardem Hegerem se premiér Petr Fiala v pátek 11. listopadu 2022 zúčastnil zahájení Evropského jaderného fóra (European Nuclear Energy Forum) v Praze. To již od roku 2007 slouží k propojení expertů jaderného průmyslu, veřejné správy, neziskových organizací a akademické sféry k diskusi nad tématy souvisejícími s mírovým využitím jaderné energie v současné energetické, klimatické, ale i zdravotní politice Evropské unie. Organizátorem ENEF je Evropská komise a střídavě se koná na Slovensku a v České republice. Fóra se také zúčastnila evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonsová.

Projev předsedy vlády Petra Fialy na Evropském jaderném fóru

Vážená paní komisařko, vážený pane předsedo, dámy a pánové, vítejte na patnáctém Evropském jaderném fóru! Mám velkou radost, že vás mohu přivítat v Praze a že tuto významnou akci můžeme po dvou letech uspořádat bez výrazných omezení. Přesto se však setkáváme v mimořádné době. Situace v Evropě je bez přehánění kritická. Jsme uprostřed energetické krize, která je bezprostředně spojená s geopolitickým tlakem, který Evropa desítky let nezažila.

Přímým viníkem této situace je Rusko, ale musíme si přiznat, že nepřímo si za ni můžeme sami, protože jsme až příliš dlouho podceňovali svou energetickou bezpečnost. Evropské ekonomiky ke svému přežití každý den potřebují obrovské množství elektrické energie, a její ceny letos dosáhly výše, která komplikuje život občanům i firmám. Kritický nedostatek energií na našem kontinentu ohrožuje všechno, na čem nám nejvíc záleží: především naši bezpečnost a nezávislost; naši prosperitu a hospodářský růst; ale také naše plány na přechod k udržitelnější a čistší ekonomice. To všechno je v sázce, pokud v této krizi selžeme.

Při hledání řešení nesmíme slevit ze svých principů – situace však vyžaduje, abychom významně přehodnotili svoji energetickou politiku. V prvé řadě je nutné, abychom lépe promysleli základní otázky své energetické bezpečnosti. Ani Evropská unie, ani žádný evropský stát si nemůže dovolit, aby byl do budoucna závislý na jakékoli třetí straně. Naším hlavním cílem se musí stát národní a evropská energetická suverenita. Zároveň musíme zajistit, aby zdroje naší energie byly co nejčistší, aby vytvářely nízké emise, a pomohly nám tak dosáhnout cílů v oblasti klimatu a udržitelné ekonomiky, k nimž jsme se nedávno zavázali. Skutečná výzva spočívá v tom, abychom bezpečnostní, ekonomické, sociální, ale také zahraničně-politické a klimatické rozměry naší energetické politiky dokázali sladit. Proto potřebujeme energetickou politiku, která bude maximálně odolná a udržitelná. Jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska ekonomiky či mezinárodní bezpečnosti. Potřebujeme stabilní energetické zdroje s nízkou uhlíkovou stopou, díky kterým budeme pokračovat v dekarbonizaci průmyslu, a které zároveň nebudou ohrožovat hospodářský růst a vývoj nejmodernějších technologií.

Osobně jsem vždy věřil v sílu vědy, inovací, lidské vynalézavosti, která nás posouvá vpřed, a jsem si naprosto jistý, že se časem dopracujeme k takové energetické účinnosti, která je zatím nedosažitelná. Prozatím však bude spotřeba elektřiny stoupat: Evropa využívá stále víc elektřiny pro vytápění. Rozvíjí se elektromobilita, elektromobily je třeba napájet z elektrické sítě. Do budoucna bude elektřina stále potřebnější pro výrobu vodíku, který bude klíčový pro ukládání energie. A už nyní stojíme před rozhodnutím, jakou vysoce náročnou průmyslovou výrobu a jaká průmyslová odvětví bude strategické udržet v Evropě, protože svět zůstává nestabilní a globální řetězce se mohou snadno přetrhat, jak jsme se přesvědčili v uplynulých dvou letech.

To všechno znamená, že nároky na elektrickou energii budou v blízké době neustále růst. A není žádným překvapením, k jaké odpovědi všechny tyto podmínky vedou: K tomu, abychom maximálně využívali obnovitelné zdroje a jadernou energii.

S vývojem obnovitelných zdrojů počítáme. Připomínám, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v letošním projevu o stavu Unie hovořila o počátku skutečné transformace energetiky na našem kontinentu – o investicích do větrné energie v Severním a Baltském moři, o rozvoji solární energie v jižní Evropě, o ekonomice budoucnosti, postavené na vodíku.

Tento vývoj bereme vážně. Když mluvím o síle technologického vývoje a inovací, mám při tom na mysli i obnovitelné zdroje, které budou do budoucna pokrývat stále větší díl našich nároků. Rychlost jejich rozvoje za poslední desítky let je obrovský a časem se mohou snadno stát významným zdrojem naší energie. To je prostě fakt. Stejně závažný fakt ovšem je, že obnovitelné zdroje zatím nejsou tak stabilní, abychom se na ně v naší situaci a s našimi stávajícími nároky mohli spolehnout – a to zvlášť v zemích, jejichž předpoklady pro solární, větrnou, vodní nebo třeba geotermální energii nejsou ani zdaleka ideální. Mezi tyto země patří i Česká republika.

Naše odhady přitom jasně ukazují, že středoevropský region bude už v příští dekádě čelit nedostatku energetických kapacit. Odolný energetický systém se tedy v našich podmínkách nemůže obejít bez stabilního nízkoemisního zdroje elektřiny, jakým je jádro. Kombinace jádra a obnovitelných zdrojů je pro nás jediným skutečně bezpečným scénářem.

Rolí českého státu je garantovat energetickou bezpečnost na svém území. Je naší povinností nastavit takový investiční rámec, abychom zamezili nedostatku energie a nestabilitě dodávek, a v současné době tohoto cíle nemůžeme dosáhnout bez investic do jaderné energie. Zemí s podobnou zkušeností je v Evropské unii několik, a já mám upřímnou radost, že se nám v poslední době podařilo dospět k významné shodě na unijní úrovni, že jádro je v současné situaci potřebné. A spolu s tím jsme dosáhli několika konkrétních úspěchů, které nám umožní jeho hladké využívání.

Při jednání o delegovaném aktu k taxonomii se nám podařilo zařadit jadernou energii mezi podporované technologie, což nám umožní rozšířit naše jaderné elektrárny a zajistit těmto životně důležitým projektům financování. Předtím probíhaly diskuse na několika expertních úrovních, které nakonec opět potvrdily přínosy jaderné energetiky a její pozitivní roli pro udržitelnou ekonomiku. Společné výzkumné středisko Evropské komise, s ohledem na vyjádření expertních skupin, technicky zhodnotilo jadernou energetiku, její přínosy a rizika s ohledem na zásadu „významně nepoškozovat“, a jeho závěr byl pozitivní. Podobný postoj zaujímá Evropská hospodářská komise OSN, která označila jadernou energii za důležitý zdroj nízkouhlíkové elektřiny a tepla, a tedy za zdroj přispívající ke klimatické neutralitě.

Mezinárodní energetická agentura dospěla k tomu, že celkové výrobní náklady na elektřinu jsou v případě jaderných zdrojů zcela srovnatelné s náklady obnovitelných zdrojů, zejména po započtení všech systémových nákladů. I tyto argumenty nakonec vedly k politickému potvrzení toho, že jaderná energie může přispět k současným cílům Evropské unie, a to včetně cíle dekarbonizovat naše ekonomiky.

Věřím, že se vždy znovu prokáže, že ohrozit status jaderné energetiky jako udržitelného zdroje by byl krok zpátky, a to zvlášť v době, kdy potřebujeme jistotu investičního rámce pro naše budoucí, životně důležité strategické projekty.

Kromě toho bych chtěl připomenout, že deset evropských ministrů pro energetiku nedávno ve společném článku v evropských médiích apelovalo na urychlení investic do jaderných zdrojů, abychom si zajistili bezpečné dodávky elektřiny. Třetina evropských ministrů pro energetiku se shoduje, že by EU měla poskytovat zřetelnější vodítka pro investice do jaderných zdrojů.

Jedním z cílů, kde se nabízí upřesnění legislativy a investičních rámců, je zvyšování výroby vodíku. To je požadavek, který vyplývá i z přijatých opatření v rámci REpower EU. Právě vodík z jaderných zdrojů se může stát levnější, bezpečnější a udržitelnější alternativou k ostatním zdrojům. Současné iniciativy v EU přitom počítají jen s vodíkem z obnovitelných zdrojů a s jeho importem ze zahraničí. Bylo by však škoda tento zdroj nevyužít, takže je pro něj třeba nastavit legislativní rámec, tak, abychom se v úsilí o dekarbonizaci řídili čistě emisní intenzitou, nikoli a priori původem suroviny.

Vláda České republiky podniká důležité kroky v zájmu naší energetické bezpečnosti a dlouhodobé energetické stability. Diverzifikujeme zdroje, nakupujeme rezervy, zjednodušujeme stavbu nových projektů. V oblasti jaderné energetiky považuji za nejdůležitější spuštění tendru na rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech, jehož součástí je nezávazná opce na stavbu dalších bloků v jaderné elektrárně Temelín.

To ale nestačí. Musíme také podpořit rychlý vývoj malých, modulárních, sériově vyráběných reaktorů, které mají potenciál zajistit stabilní a čistou energii zemím, jako je Česká republika, a dokonce se mohou stát základem celkové renesance jaderné energetiky. To proto, že mají šanci překonat nevýhody velkých elektráren, které se staví na míru každé lokalitě, což je mimořádně nákladné. Technologie modulárních reaktorů se rychle rozvíjejí, ale k tomu, aby se jejich přínos promítl do praxe a aby ve finále skutečně vedly k dostupnější energii, je potřeba ještě mnoho práce. V současné podobě totiž prakticky není jiná možnost, než je stavět v místech, kde už stojí velké elektrárny, čímž se jejich největší výhody stírají.

To je třeba změnit, aby se modulární reaktory mohly stát klíčovým zdrojem pro výrobu čisté elektřiny, tepla a vodíku. Proto se musíme zasadit o to, aby malé reaktory fungovaly podle společné legislativy, což vyžaduje harmonizaci mezinárodních standardů, bezpečnostních hodnocení, povolovacích procesů, hodnocení dopadů na životní prostředí a dalších legislativních opatření – tak, abychom je v budoucnu mohli budovat na různých místech podle skutečné poptávky. K tomu je potřeba mezinárodní shody, optimálně na co nejširší mezinárodní platformě, a Evropská unie se v této debatě může stát jedním z hlavních hlasů.

Naším cílem je, abychom výhody modulárních reaktorů mohli využívat už v průběhu třicátých let tohoto století. Proto je Česká republika připravena stát se lídrem v oblasti jaderné energie v našem regionu. Máme s ní dlouhodobé zkušenosti, máme kvalifikované odborníky, naši obyvatelé mají k jádru dlouhodobě pozitivní postoje, a v neposlední řadě je v našem národním zájmu, aby byl vývoj jaderné energetiky co nejrychlejší.

Jedním z prvních kroků na této cestě bylo založení Jihočeského jaderného parku, pilotního projektu ve výzkumu modulárních reaktorů v prostorách jaderné elektrárny Temelín, na němž se podílejí společnost ČEZ, Ústav jaderného výzkumu Řež a Jihočeský kraj. Spuštění prvního reaktoru očekáváme už začátkem příštího desetiletí.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že jaderná energetika a investice do jejího rozvoje je jednou z nejpřirozenějších odpovědí na naši současnou situaci, a proto bychom jí měli věnovat adekvátní pozornost.

Ve světle války na Ukrajině, energetické krize, nejistých dovozů; s ohledem na předpokládanou poptávku po elektrické energii i na tempo technologického vývoje; a v neposlední řadě v kontextu evropských klimatických cílů by Evropská unie měla maximálně využít výhody jaderné energetiky. Nejde o nic menšího než o naši stabilitu a energetickou suverenitu.

Přesto je před námi mnoho naléhavých úkolů: Musíme rychle vytvořit lepší pravidla pro investice do jaderné energetiky. Musíme podpořit rozvoj nové generace reaktorů. A také musíme přesvědčit ty, kteří dosud pochybují. V tomto našem úsilí musíme vytrvat. Věřím, že my, kteří jsme se tu dnes sešli, máme společný cíl. Musíme ho realizovat ve prospěch dostatku dostupné energie pro evropské občany a firmy. Přeji vám úspěšné jednání.

Rada vlády oslavila za účasti premiéra a ministryně pro vědu, výzkum a inovace 30 let své činnosti

Předsedkyně RVVI Helena Langšádlová během slavnostního večera k 30. výročí, 9. listopadu 2022.
Předsedkyně RVVI Helena Langšádlová během slavnostního večera k 30. výročí, 9. listopadu 2022.
Ve středu 9. listopadu 2022 se v sídle vlády uskutečnilo slavnostní setkání členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a hostů u příležitosti třiceti let od jejího založení. Setkání se vedle předsedy vlády ČR Petra Fialy, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové a současných členů RVVI účastnili bývalí předsedové Rady, zástupci akademické obce, ministerstev a dalších aktérů z oblasti VVI.

RVVI byla založena dne 1. července 1992 (původně jako Rada vlády České republiky pro vědeckou činnost a vývoje technologií) s cílem vytvořit poradní orgán vlády pro oblast VVI. Již 30 let je odborným a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací.

„Jako bývalý rektor vysoké školy jsem vždy vnímal Radu vlády pro vědu, výzkum a inovace jako důležitý orgán, který se věnuje podpoře této oblasti v České republice. Její nesmírně důležitou roli vnímám i jako premiér, protože oblast VVI je podstatným faktorem, který pomáhá České republice posunovat se k rozvinuté ekonomice s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedl premiér Petr Fiala při zahájení slavnostního setkání. 

Za dobu své existence se RVVI věnovala prioritám národní politiky výzkumu a vývoje, resortním programům podpory vědy a výzkumu, principům hodnocení programů a skupin grantových projektů VVI. Důležitým milníkem byl například zavedení Metodiky hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory VVI. Vzhledem k tomu, že věda, výzkum a inovace jsou v dnešním světě mezioborovou a mezinárodní záležitostí, byl iniciován vznik tzv. vědeckých diplomatů, kteří dnes působí ve Washingtonu, Tel Avivu a Tchaj-peji.

„Spolupráce mezi vědeckými institucemi, firmami i státem je předpokladem pro zhodnocování a využívání výsledků vědy, výzkumu a inovací. Za podstatné považuji i otázky, jež souvisí s ochranou bezpečnostních zájmů státu v oblasti vědy a výzkumu. Zásadní je i rozvoj a podpora výzkumu a vývoje v oborech, které jsou důležité pro řešení klíčových otázek naší budoucnosti, jako je energetika, klimatická změna, stárnutí populace atd.,“ uvedla ministryně Helena Langšádlová.“

Slavnostního setkání k 30. výročí činnosti Rady vlády se účastnila také řada jejích emeritních předsedů, rektoři vysokých škol, náměstci ministerstev a řada dalších významných osobností z oblasti vědy, výzkumu a inovací. Bylo kvitováno, že v poměru k HDP dosáhly v roce 2021 výdaje na VVI rovných 2,00 % HDP. Jedná se tak o nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky. Toto číslo dokazuje stale rostoucí význam vědy, výzkumu a inovací pro rozvoj České republiky a jejího ekonomického a vědeckého potenciálu. 

RVVI v datech a číslech

  • V současném složení má RVVI 17 členů a její předsedkyní je ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
  •  Ve vedení Rady se vystřídalo 17 předsedů, z nichž 3 byli členové vlády pro vědu a výzkum (Petr Mareš, Pavel Bělobrádek a současná předsedkyně Helena Langšádlová).
  • V jejím složení se celkem vystřídalo 124 členů (včetně předsedů).
  • V říjnu proběhlo 383. zasedání RVVI. Všechna zasedání trvala v celkovém součtu přibližně 240 pracovních dnů.
  • Rada projednala více než 4 000 dokumentů.
  • 992–2022: Jak se měnil název? 
  1. 1992-1995: Rada vlády České republiky pro vědeckou činnost a vývoje technologií
  2. 1995-2002: Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj (1995-2002)
  3. 2002-2009: Rada pro výzkum a vývoj
  4. 2009 – nyní: Rada pro výzkum, vývoj a inovace
  5. První jednání RVVI proběhlo 15. října 1992.
  • RVVI navrhla vládě 17 laureátů Národní ceny vlády Česká hlava. Laureátem pro rok 2022 je botanik prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.
  • RVVI koordinuje činnost 3 českých vědeckých diplomatů, kteří působí v Tel Avivu, Tchaj-peji a Washingtonu.
  • RVVI spolupracuje se 13 zahraničními poradními orgány v členských zemích EU i dalších zemích.
  • Výdaje na výzkum a vývoj v Česku meziročně vzrostly o 7,5 % na 121,9 mld. Kč v roce 2021. V poměru k HDP dosáhly rovných 2,00 % HDP. Jedná se o nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky.  
  • Ze státního rozpočtu a ze zdrojů EU bylo v roce 2021 na výzkum a vývoj v Česku vynaloženo celkem 47,8 mld. Kč, meziročně o 4 % více.
  • Od roku 2015 v Česku ve výzkumu a vývoji pracuje více než 100 tisíc osob. Na konci roku 2021 to bylo již 122 tisíc osob. Méně než 1/3 z nich tvořily ženy.
  • V minulém roce čtvrtinu výzkumníků na ústavech Akademie věd ČR tvořili cizinci, na vysokých školách to bylo 12 %. Nejvíce cizinců je ze Slovenska. Výzkumníků z Ukrajiny ve veřejném sektoru byly necelé tři stovky.
  • V roce 2021 vynaložilo na vlastní výzkum a vývoj 2 800 firem působících v Česku rekordních 76,6 mld. Kč. Jde o trojnásobnou částku ve srovnání s výdaji za vysokoškolský výzkum.
  • V podnicích bylo nejvíce peněz investováno do výzkumu v automobilovém průmyslu a v ICT oblasti.

Vláda chce zpřehlednit legislativu zrušením tisíců zbytečných právních předpisů, na výstavbu škol přidá dalších půl miliardy korun

Tisková konference po jednání vlády, 9. listopadu 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 9. listopadu 2022.
Nepoužívané či zastaralé právní normy z první republiky, z éry socialismu, ale i ty porevoluční by měly být definitivně odstraněny z české legislativy. Návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. listopadu 2022. Schválila také navýšení objemu finančních prostředků na budování nových míst pro žáky základních škol o více než půl miliardy korun a odsouhlasila také využití peněz z Modernizačního fondu na financování programu Nová zelená úsporám 2021+.

Analýza právního řádu České republiky za účelem identifikace obsoletních právních předpisů, kterou v návaznosti na spuštění projektů e-Sbírka a e-Legislativa zpracovalo Ministerstvo vnitra, identifikovala 6 667 právních předpisů, které jsou obsoletní a měly by být zrušeny. Nalezla také dalších 3 616 právních předpisů, které byly zrušeny obecným zrušovacím ustanovením dřívějších právních předpisů, ale v právním řádu se dál objevovaly.

„Naše vláda plní, co slíbila před volbami, k čemu se zavázala v programovém prohlášení a pokračujeme s iniciativou, se kterou jsme přicházeli už v opozici. Snažíme se zjednodušit právní řád, odstranit zbytečné předpisy, které se často ani nedodržují, jsou zastaralé nebo nahrazené novější legislativou. Na právní prostředí si stěžuje řada lidí, podnikatelů, ale i právních expertů. Je nepřehledné a my se snažíme ho udělat stabilnějším, přehlednějším, a tím zvýšit i právní jistotu v České republice,“ okomentoval návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů premiér Petr Fiala. „Budeme v tomto směru pokračovat až do konce volebního období,“ slíbil. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Vláda se také zabývala problémem s nedostatkem míst ve školách ve městech a obcích v tzv. prstenci okolo Prahy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na podporu výstavby připravilo dotační program Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Vláda odsouhlasila navýšení alokace programu o téměř 547 milionů korun na celkových téměř 7,36 miliardy.

„Reagovali jsme na navýšení cen stavebních prací a dalších cen, a proto jsme zvýšili maximální jednotkovou cenu na vybudované místo pro jednoho žáka z 800 000 korun na 1,1 milionu korun,“ vysvětlil premiér Petr Fiala. „I tímto plníme jednu z klíčových programových priorit vlády, kterou je vzdělání,“ připomněl. Program má podpořit vznik 9 875 nových míst pro žáky základních škol zřizovaných obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí.

Vláda projednala také novelu energetického zákona, jejímž cílem je právně ošetřit nařízení Rady EU z 6. října o intervenci v mimořádné situaci s cílem zastropovat nepřiměřeně vysoké tržní příjmy z prodeje elektřiny. Rada stanovila jednotný výchozí strop pro tržní příjmy po celé EU, a to 180 eur na megawatthodinu, nařízení však dává členským státům možnost nastavit stropy pro jednotlivé zdroje elektřiny a neřeší ani detaily, jak ho uvést do praxe.

„Toto opatření je doplněním válečné daně, která byla schválena minulý týden ve Sněmovně. Je další reakcí na neočekávané zisky energetických společností, což jsou vlastně dopady ruské agrese na Ukrajině a ruské ekonomické války proti zbytku Evropy. Hranice pro jednotlivé zdroje jsme zvolili v adekvátní výši se samozřejmým zohledněním současného vývoje. Například u energie z jádra bude limit stanoven na 70 eur za megawatthodinu, u uhlí bude hranice kvůli emisním povolenkám vyšší, stejně tak u dalších zdrojů,“ konstatoval předseda vlády.

„Chtěl bych vyvrátit názory, které se občas objevují ve veřejném prostoru, že se jedná o dvojí zdanění stejného. Není to pravda. Tato dvě opatření se doplňují a mají naopak za úkol zajistit, aby nemohlo docházet k jejich obcházení poplatníky,“ doplnil premiér Fiala. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kabinet se zabýval rovněž problémem, jak zajistit v případě krizové situace plynulé zásobování elektráren, rafinerií, elektrických sítí a další nezbytné infrastruktury důležité pro energetický systém tak, aby byl zajištěn jejich nepřetržitý provoz. Poté, co především plyn a ropa přestaly v důsledku ruské ekonomické války a sankcí přijatých Evropskou unií po ruském vpádu na Ukrajinu proudit z Ruské federace tradičními produktovody, navrhlo Ministerstvo dopravy zařadit tyto strategické energetické suroviny mezi nejdůležitější priority v železniční dopravě. Vlaky s energetickými surovinami tak budou mít v případě potřeby na železnici přednost před ostatními soupravami včetně expresních spojů a rychlíků. Více v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Vláda schválila také nový program Modernizačního fondu s názvem HOUSEnerg, který se stane součástí obecného programového dokumentu pro implementaci Modernizačního fondu v České republice. Program má podpořit zlepšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů v rodinných a bytových domech, a to navýšením objemu finančních prostředků oblíbeného programu Ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám 2021+.

Nová zelená úsporám je zaměřena na podporu projektů zateplování budov a využívání alternativních zdrojů energie v bytových a rodinných domech. Zájem žadatelů výrazně převyšuje dosavadní finanční možnosti programu, ministerstvo odhaduje, že na uspokojení žádostí bude do roku 2030 potřeba celkem až 70 miliard korun. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.

Parlamentu vláda navrhne rovněž změnu zákona o elektronických komunikacích, která má nově vymezit okruh osob, které mají nárok na poskytnutí zvláštních cen za služby elektronických komunikací. V současnosti platí, že žadatelé prokazují svůj nárok na slevový tarif čestným prohlášením a následně se kontroluje oprávněnost jejich žádosti. Vláda navrhuje, aby byla sleva automaticky navázána na vyplácení příspěvku na živobytí. Tento krok na jednu stranu mírně rozšíří počty žadatelů, na druhou stranu stát ušetří za zásadní snížení administrativní zátěže.

Vláda odsouhlasila také návrh ministra zemědělství na převod finančních prostředků soustředěných ve fondu zakladatele národního podniku Budějovický Budvar a státního podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu. Budějovický Budvar odvede do státního rozpočtu 550 milionů korun, Lesy ČR 3,81 miliardy korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-9-listopadu-2022-200653/.