Vláda vyhlásila státní smutek za Jaroslava Kuberu, dále navrhla Parlamentu vyslat vojáky na protiteroristickou operaci do Mali

Vláda na úvod programu schválila vyhlášení státního smutnu na počest zesnulého předsedy Senátu J. Kubery, 27. ledna 2020.
Vláda na úvod programu schválila vyhlášení státního smutnu na počest zesnulého předsedy Senátu J. Kubery, 27. ledna 2020.
V pondělí 3. února bude v České republice vyhlášen státní smutek k uctění památky zesnulého předsedy Senátu Parlamentu České republiky Jaroslava Kubery. Na jednání v pondělí 27. ledna 2020 o jeho vyhlášení rozhodla vláda Andreje Babiše. Ministři schválili také návrh na účast nanejvýš šedesáti českých vojáků ve francouzské protiteroristické operaci Barkhane na území Mali, Nigeru a Čadu.

Vyhlášení státního smutku za zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu znamená, že v pondělí 3. února budou státní vlajky na úředních a veřejných budovách vyvěšeny na půl žerdi nebo stožáru. V pondělí se také uskuteční v Teplicích smuteční shromáždění k uctění jeho památky a možnost rozloučit se se zesnulým předsedou horní komory Parlamentu budou mít lidé také týž den na pietním shromáždění v pražském Rudolfinu.

Vláda schválila také návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2022 v celkovém počtu do 60 osob. Čeští vojáci se mají zapojit do protiteroristické operace Barkhane pod patronací Francie. Bude vytvořeno mnohonárodní úkolové uskupení evropských států Takuba, jehož úkolem bude potírání teroristických organizací působících v regionu Sahelu a poskytování poradenství a asistence jednotkám malijské armády. Účast českých vojáků bude stát minimálně 598 milionů korun, které budou hrazeny z rozpočtu Ministerstva obrany. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Kabinet odsouhlasil také Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030 a změnu Statutu Rady vlády pro duševní zdraví. Strategický dokument, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví a jenž navazuje na Strategii reformy psychiatrické péče, obsahuje pět strategických cílů. Ty by měly přispět ke zlepšení péče o duševně nemocné, k zajištění maximální dostupnosti služeb pro osoby s duševní chorobou a také zajistit respektování a ochranu jejich lidských práv. Ochrana duševního zdraví je jednou z priorit vlády.

Vláda také na návrh vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka odvolala z funkce předsedu Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka a na jeho místo jmenovala dosavadní členku Rady Hanu Továrkovou. Předsedkyní byla jmenována na tři roky. Vláda se zabývala i návrhem podmínek provedení výběrového řízení prostřednictvím aukce na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů pro zajištění sítí elektronických komunikací v kmitočtových pásmech 700 MHz a 3 400–3 600 MHz. Ministři se shodli, že současné nastavení podmínek výběrového řízení není dostatečné pro zajištění dlouhodobého cíle vlády snížit ceny mobilních datových služeb na úroveň vyspělých zemí Evropy i světa. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-27–ledna-2020–179254/.

Rada vlády přivítala se začátkem roku tři nové členky a diskutovala průběh tripartit k Metodice 2017+

Rada vlády přivítala se začátkem roku tři nové členky a diskutovala průběh tripartit k Metodice 2017+, 24. ledna 2020.
Rada vlády přivítala se začátkem roku tři nové členky a diskutovala průběh tripartit k Metodice 2017+, 24. ledna 2020.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se sešla v pátek 24. ledna ve Strakově akademii k prvému z pravidelných zasedání v tomto roce. K hlavním bodům jednání patřilo uvedení tří nových členek tohoto odborného poradního orgánu do funkce a následně také doplnění zpravodajů pro jednotlivé odborné agendy Rady. Ke klíčovým bodům patří pravidelně Implementace Metodiky hodnocení 2017+.

V úvodu zasedání předal 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák jmenovací dekrety třem novým členkám. Jsou jimi Rut Bízková, Ilona Müllerová a Jitka Ulrichová, které se řadí mezi významné, uznávané vědkyně či osobnosti veřejné správy. Jmenovala je 6. ledna vláda. „Zásadní informací je, že dnes dostaly jmenovací dekret tři nové členky RVVI. Rada dostala velké posily, novými členkami Rady byly jmenovány tři významné osobnosti a odbornice,“ uvedl po jednání 1. místopředseda RVVI Petr Dvořák.

Rada dále v souvislosti se jmenováním doplnila a aktualizovala své zpravodaje pro jednotlivé oblasti, stěžejně z řad nastupujících členek. Oblasti životního prostředí a zemědělství se bude nyní v Radě věnovat Rut Bízková. Agendu Grantové agentury přebírá po Tomáši Jungwirthovi Ilona Müllerová, problematice excelentního výzkumu (ERC) a Metodiky hodnocení 2017+ se dále věnuje Jitka Ulrichová. Obě prvně jmenované dále povedou nově ustavenou agendu skloubení vědecké profese a rodičovství. Koordinaci tzv. Mezinárodní rady převzal po Zdeňku Havlasovi aktuálně Štěpán Jurajda.

V dalších bodech jednání byli členové Rady informováni o průběhu tripartitních jednání po dvou letech implementace Metodiky 2017+, která hodnotí například kvalitu vysokých škol v oblasti vědy a výzkumu a schválili mj. uspořádání tří navazujících a nově koncipovaných konferencí o zavádění hodnocení výzkumu v průběhu prvního pololetí roku.

„Metodika 2017+ je velký posun v hodnocení výzkumu v České republice. Jde o něco, co naše prostředí bezpodmínečně potřebuje. Registrujme, že existují zahraniční žebříčky vysokých škol, kde jsou některé české školy viditelné, jiné nikoliv. Informace přicházející ze zavádění nového způsobu hodnoceni je určitý pohled z české strany,“ doplnil Petr Dvořák.

Rada také projednala materiály Návrh na změnu programu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON v gesci Technologické agentury a Mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021 v kompetenci MŠMT.

Profily nově jmenovaných členek RVVI

Ing. Rut Bízková

Od roku 1981 pracovala v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Od roku 1993 se profesně orientovala na životní prostředí, především na oblast vlivu energetiky na životní prostředí. Od září 2006 byla náměstkyní ministra životního prostředí, odpovědnou za politiku životního prostředí, evropské fondy a výzkum a vývoj, v roce 2010 byla následně jmenována ministryní životního prostředí ve vládě Jana Fischera.

V období 2012–2016 zastávala funkci předsedkyně Technologické agentury ČR. V letech 2017–2018 působila jako ředitelka Středočeského inovačního centra. Od ledna 2018 je poradkyní premiéra pro životní prostředí, suroviny, regionální rozvoj, výzkum a vývoj, a nezávislá konzultantka v oblastech ochrany životního prostředí, energetiky, výzkumu, vývoje a inovací.

Rut Bízková je dále mj. předsedkyní Advisory Board HiLASE Excellence, předsedkyní vědecké rady České asociace oběhového hospodářství, členkou expertního týmu pro  VaVaI Svazu průmyslu a dopravy ČR a poradních týmů a pracovních skupin několika resortů.

Jako spoluautorka řady strategických a analytických dokumentů se mj. v posledních letech podílela na tvorbě Inovační strategie ČR 2019–2030, RIS3 strategie Středočeského kraje, Strategie rozvoje Středočeského kraje do roku 2030, Strategie RE:START pro obnovu  a rozvoj strukturálně postižených regionů. Je aktivní propagátorkou a řešitelkou problémů s prosazováním rovných příležitostí pro ženy a muže, podporuje posílení významu aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách pro rozvoj společnosti, což je zřejmé z několika jejích publikací. V současnosti pracuje na strategii SMART Česko – rozvoj Česka s využitím digitalizace z pozice municipalit.

Ing. Ilona Müllerová, DrSc.

Od roku 1973 je zaměstnána v Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., v roce 2012 se stala ředitelkou Ústavu přístrojové techniky a zároveň zde vede skupinu Mikroskopie a spektroskopie povrchů. Absolvovala řadu hostujících přednášek na mezinárodních konferencích a zahraničních univerzitách i řadu zahraničních stáží. V oblasti nízkoenergiové elektronové mikroskopie se věnuje mezinárodní experimentální spolupráci (Univerzita v Toyamě, Japonsko; Univerzita v Yorku, Velká Británie).

Dlouhodobě se věnuje rastrovací elektronové mikroskopii s pomalými a velmi pomalými elektrony. Je recenzentkou článků pro mezinárodní časopisy a oponentkou grantových projektů či zahraničních a domácích PhD prací. Je zakladatelkou školy základů elektronové mikroskopie, pravidelně pořádané Oddělením elektronové optiky v ÚPT.

Ilona Müllerová je členkou Vědeckých rad AV ČR a VUT v Brně, jakož i dalších významných výborů. Je autorkou a spoluautorkou cca 300 recenzovaných odborných článků a původních příspěvků na mezinárodních konferencích, z toho tří částí monografií a 81 článků v časopisech s IF, které byly 585krát citovány. Řešila celou řadu projektů, včetně EU. Získala ocenění Japan Institute of Metals and International Metalographic Society.

V roce 2012 získala Cenu Československé mikroskopické společnosti za celoživotní přínos pro mikroskopii a v roce 2013 pak ocenění Česká hlava společnosti Kapsch v kategorii Invence.

prof. RNDr. Jitka Ulrichová, CSc.

Pracuje od roku 2002 jako vedoucí Laboratoře buněčných kultur na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, od roku 2008 je přednostkou Ústavu lékařské chemie a biochemie při LF UP v Olomouci. Na LF UP v Olomouci vykonávala od roku 2004 funkci proděkanky pro vědu a výzkum, od roku 2006 je na Univerzitě Palackého prorektorkou pro vědu, výzkum a doktorská studia.

Je členkou vědeckých rad Masarykovy univerzity v Brně, VŠCHT v Praze, Univerzity Palackého v Olomouci a dalších, členkou odborných společností, mezi jinými České společnosti chemické, České společnosti pro biochemii a molekulární biologii, ESTIV (European Society of Toxicology In Vitro), ISSX (International Society for Study of Xenobiotics), CDE – EUA (Centre for doctoral education – European University Association), hodnotitelkou evropských i tuzemských programů.

K hlavním oblastem odborného zájmu prof. Ulrichové patří biologická aktivita přírodních látek in vitro, in vivo a primární buněčné kultury. Je autorkou a spoluautorkou 199 původních prací, 32 review, českých i zahraničních patentů a užitných vzorů.

Ministrem dopravy se stal Karel Havlíček

Předseda vlády Andrej Babiš uvedl v pátek 24. ledna 2020 místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka do funkce ministra dopravy. Úřad svému nástupci předal odstupující ministr dopravy Vladimír Kremlík.

Premiér Andrej Babiš zdůraznil důležitost Ministerstva dopravy a úkolů, které pod něj spadají. „Rezort dopravy je klíčový. Na příští programové období Česká republika obdrží o 100 mld. méně, takže máme 500 mld. Samozřejmě dopravní infrastruktura je priorita. Jsme k dispozici, abychom pomohli a abychom získali maximum peněz z Evropské unie na dopravní infrastrukturu. Hlavní firmy a instituce Ministerstva dopravy jsou SFDI, České dráhy, ŘSD, SŽDC, Řízení letového provozu, Ředitelství vodních cest. Všechny mají managementy, představenstva, dozorčí rady. Je potřeba, aby tyto firmy měly dostatek finančních prostředků na investice např. do výstavby dálnic, obchvatů, rekonstrukce nádraží, železnic atd.,“ doplnil premiér Babiš.

Prezident republiky Miloš Zeman odvolal na návrh předsedy vlády, ke dni 23. ledna 2020 z funkce Vladimíra Kremlíka a pověřil s účinností od 24. ledna 2020 řízením Ministerstva dopravy místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka.

Vláda schválila nástin hospodářské strategie do roku 2030, Česko také bude mít nové evropsky významné lokality

Členové vlády před začátkem jednání uctili minutou ticha památku zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery, 20. ledna 2020.
Členové vlády před začátkem jednání uctili minutou ticha památku zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery, 20. ledna 2020.
Symbolickou minutou ticha uctila vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 20. ledna 2020 památku zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Ministři pak schválili mimo jiné základní teze hospodářské strategie České republiky do roku 2030, strategii sociálního začleňování i nové evropsky významné lokality.

Česká republika by v roce 2030 měla mít průmyslově a energeticky nezávislou ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou. To bude cílem Hospodářské strategie České republiky 2020–2030, strategického dokumentu, jehož teze vláda schválila a který má Ministerstvo průmyslu a obchodu předložit vládě v červnu letošního roku. Hospodářská strategie státu na další desetiletí má shrnout a provázat další strategické materiály, a především navázat na stěžejní inovační strategii Czech Republic: The Country for the Future.

Nová hospodářská strategie má zmapovat dosavadní úspěchy, dát české ekonomice jasný směr a nastínit řešení slabých stránek a hrozeb. Zohlednit má i výzvy, které s sebou přinese rozvoj nových technologií, stárnutí populace či klimaticko-energetické změny. Řešit bude i oblast zdraví a vzdělanosti českého obyvatelstva. Navržené kroky a stanovené cíle by měly zásadně přispět k dalšímu růstu životní úrovně obyvatel České republiky a posunout Česko mezi dvacet nejlepších ekonomik podle metodiky Světového ekonomického fóra v Davosu.

Vláda schválila rovněž návrh Strategie sociálního začleňování pro roky 2021 až 2030. I tato strategie vychází z už schválených strategických dokumentů, jako je například Strategický rámec Česká republika 2030, a zohledňuje zkušenosti s už realizovanými kroky. Vypracování a schválení strategie je jednou ze základních podmínek pro čerpání finančních prostředků z fondů EU v programovém období 2021+ pro věcné oblasti, které jsou v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Strategie se zaměřuje na rozvoj sociální práce a zabývá se podrobně deseti hlavními tématy, mezi něž paří například přístup k zaměstnání a k jeho udržení, sociální služby, podpora rodiny či podpora národnostních menšin, zejména Romů. Strategie sociálního začleňování teď bude rozpracovávána do konkrétních kroků pomocí akčních plánů, a to vždy na tříletý cyklus.

Kabinet schválil rovněž změnu nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Národní seznam se nově rozšiřuje o dvě území – lokalitu Louky u Přelouče a přírodní stanoviště Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. V prvním případě se jedná o lokalitu s výskytem dvou evropsky významných ohrožených živočišných druhů, a to modráska bahenního a modráska očkovaného. Druhé území o rozloze 29 hektarů rozšíří již existující evropsky významnou lokalitu Porta Bohemica. Tvoří je specifické a v ČR unikátní náplavy Labe, v nichž žijí vzácné druhy rostlin, například zvláště chráněný drobnokvět pobřežní.

Zařadit obě lokality do seznamu evropsky významných lokalit dlouhodobě žádala po České republice Evropská komise na základě evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Za to, že Česká republika v rozporu s platnou směrnicí nedokázala zajistit ochranu přírodovědecky významných území, již Evropská komise zahájila vůči České republice tzv. infringementové řízení.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-20–ledna-2020–179145/.

Premiér A. Babiš navrhl odvolání ministra dopravy V. Kremlíka, zastoupí ho K. Havlíček. Prezident ČR M Zeman souhlasí!

Premiér Andrej Babiš (ANO) podal návrh na odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) kvůli pochybením v zakázce na IT systém k dálničním známkám. Nahradit ho má ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Prezident Miloš Zeman oba návrhy přijal.

Předseda české vlády A. Babiš, podle zpravodajství České televize, návrh zdůvodnil tím, že zakázka na IT systém k dálničním známkám se mu „hrubě nelíbí“. Nebyla předložena dokonce ani na dozorčí radu. Proto premiér vyzval kolegy, aby udělali všechno pro to, aby byla zrušena. „Považuji za absurdní, že o takto významné zakázce jsme nebyli informováni, a že ministerstvo dopravy ji pořád obhajuje,“ prohlásil Andrej Babiš na tiskové konferenci.

Ministr Vladimír Kremlík si, podle předsedy vlády, chybu nepřipouští. „Je pracovitý, má tah na branku, ale tento projekt manažersky nezvládl,“ je přesvědčen premiér A. Babiš. K rezignaci vyzval rovněž i prvního náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka, který byl odpovědný za IT.

Česká televize dále uvedla, že zakázku na informační systém a e-shop pro elektronické dálniční známky za 401 milionů korun získala od SFDI bez soutěže společnost Asseco Central Europe. Způsob přidělení a cenu zakázky kritizuje opozice, zásadně se nelíbí i premiérovi Andreji Babišovi. Současně poznamenal, že by měl rezignovat i ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica. „Není možné takto nakládat s prostředky daňových poplatníků a není možné, aby úředníci, když máme zákon o státní službě, si dělali, co chtějí,“ zdůrazňuje premiér Andrej Babiš.

Premiér očekává, že vicepremiér Karel Havlíček bude funkci ministra dopravy zastávat trvale. Změna může podle něj být základem perspektivní fúze ministerstev.

Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident Miloš Zeman návrh premiéra Andreje Babiše přijal. Termín změn Pražský hrad oznámí.

  • Zdroj: Česká televize

V Praze se sešli představitelé zemí V4 s rakouským kancléřem Kurzem, shodli se na nepřijatelnosti migračních kvót

Premiéři zemí V4 u jednacího stolu s rakouským kancléřem Kurzem, 16. ledna 2020.
Premiéři zemí V4 u jednacího stolu s rakouským kancléřem Kurzem, 16. ledna 2020.
V prostorách Národního muzea se ve čtvrtek 16. ledna 2020 uskutečnil summit předsedů vlád zemí Visegrádské čtyřky s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Mezi hlavními tématy jednání byly migrace, fungování EU, víceletý finanční rámec, klimatická, energetická a obchodní politika EU, další rozšiřování a budoucnost Evropské unie.

Setkání předsedů vlád České republiky Andreje Babiše, Polska Mateusze Morawieckého, Maďarska Viktora Orbána a Slovenska Petera Pellegriniho s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem uspořádala České republika v rámci předsednictví ve skupině V4.

Premiér Babiš kancléři Kurzovi poděkoval, že přijal pozvání k návštěvě České republiky krátce po jmenování do funkce. „Rakousko je naším klíčovým partnerem a jsme rádi, že pan kancléř realizuje svou první zahraniční cestu právě do České republiky. Země V4 a Rakousko mají mnoho společného, máme i společnou historii a myslím, že společně se nám může v Evropě podařit leccos prosadit,“ řekl Andrej Babiš.

Jedním z hlavních témat jednání byla migrace. Předsedové vlád se shodli na nepřípustnosti povinných kvót a na tom, že je třeba v první řadě chránit hranici a že reforma azylové a migrační politiky musí být založena na konsenzu všech členských států EU. „Všichni jsme si potvrdili, a myslím, že na to všichni máme stejný názor, že kvóty jsou passé,“ uvedl český premiér. Připomněl jednání Evropské rady v červnu 2018, které systém kvót odmítlo. „Řekli jsme si, že reforma migračního systému musí být založena na souhlasu všech členských států, že nikdo nesmí být přehlasován. Nová komise samozřejmě přijde s nějakým návrhem, ale naše pozice je stejná: Migraci musíme vyřešit systémově, musíme zabránit ilegální migraci. Nemohou pašeráci rozhodovat o tom, kdo přichází do Evropy, a my budeme rozhodovat o tom, kdo bude v našich zemích žít,“ poznamenal Andrej Babiš.

Důležitým tématem jednání byla také budoucnost Evropy. Představitelé V4 a Rakouska přivítali iniciativu nové Evropské komise vést otevřený dialog v rámci Konference o budoucnosti Evropy. „Jsem přesvědčen, že váha Evropské rady by měla být ještě větší než v minulosti. A není to nic proti Evropské komisi. Naopak, my chceme s novou Evropskou komisí spolupracovat a chceme samozřejmě pomoci řešit jednotlivé problémy Evropy,“ uvedl český premiér.

Během diskuze o novém víceletém finančním rámci se předsedové vlád shodli na nutnosti dalšího vyjednávání, které povede k dosažení kompromisu přijatelného pro všechny členské státy EU. „Myslím, že se shodujeme v tom, že je potřeba mluvit i o nákladech evropské administrativy. Pokud evropský rozpočet na rok 2018 měl 159 miliard eur a deset miliard eur jsou náklady na Parlament, na veškeré struktury a navýšení na příští víceletý rámec je 23 procent, a zároveň odchází Velká Británie, což je patnáct procent obyvatelstva, tak bychom o tom měli mluvit. A my tam určitě vidíme možnost ušetřit peníze a diskutovat o jednotlivých postech. Bavili jsme se, jestli skutečně musíme dávat tolik peněz na bezpečnost, když jsme skoro všichni členy NATO, máme tam závazek dvě procenta a další,“ připomněl Andrej Babiš.

Dalším tématem společného jednání bylo rozšiřování Evropské unie a schengenského prostoru o země západního Balkánu. „Evropská unie musí mít nějakou strategii. Musíme plnit naše závazky, když jsme slíbili Severní Makedonii, že začneme přístupové rozhovory. Tak doufejme, že tento rok to už vyjde,“ konstatoval premiér Babiš.

Tématem pracovního oběda byla klimatická a energetická politika, k níž nová rakouská vláda zaujala velmi ambiciózní postoj. Podle českého premiéra musí mít každý členský stát možnost zvolit si svou vlastní cestu k udržitelnější ekonomice. „I když máme na některé věci jiný názor, neznamená to, že nechceme hledat řešení,“ uvedl premiér Babiš. Za důležité vidí hledisko zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. „Musíme si také říci, jak donutíme ostatní země, aby snižovaly emise, protože ty jsou úplně jiným směrem,“ dodal český předseda vlády.

Premiér Babiš navštívil Jihomoravský kraj, řešil investice do nemocnic a dopravní infrastruktury

Premiér Babiš a vicepremiérka Schillerová si prohlížejí jedno z nových pracovišť pro výuku studentů, 15. ledna 2020.
Premiér Babiš a vicepremiérka Schillerová si prohlížejí jedno z nových pracovišť pro výuku studentů, 15. ledna 2020.
Premiér Andrej Babiš a další členové vlády navštívili ve středu 15. ledna 2020 Jihomoravský kraj. Mezi hlavní témata patřily investice do zdravotnictví a dopravní infrastruktury, příprava rekodifikace stavebního práva či situace na Nejvyšším správním soudu.

Náročný celodenní program návštěvy Jihomoravského kraje zahájil premiér Andrej Babiš v doprovodu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha návštěvami Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u sv. Anny. V obou stěžejních jihomoravských zdravotnických zařízeních předsedu vlády zajímaly především investiční plány do následujících let a problémy, které tíží jejich zaměstnance.

„Navštívili jsme dvě nemocnice, které jsou úplně jiného charakteru. Nemocnice u svaté Anny má historicky ekonomické problémy, ale nový ředitel má jasný plán. Chce novou dialýzu, nový urgentní příjem za 100 milionů, na zateplování budov 50 milionů z programu Ministerstva životního prostředí, přístrojovou techniku za 100 milionů ročně,“ uvedl premiér Babiš. Vláda chce zadlužené nemocnici pomoci úvěrem ve výši 1,3 miliardy korun s desetiletou splatností a výhodným úrokem. Nové investice do modernizace by pak měly pomoci zvýšit její příjmy.

Také Fakultní nemocnice Brno má připravené velké projekty, na které bude chtít finanční podporu od státu. Už řadu let plánuje výstavbu nové porodnice, chce vybudovat nový centrální urgentní příjem, transplantační jednotku či novou ústřední lékárnu pro distribuci léčiv. Jen výstavba nové, moderní porodnice vyjde na více než 1,9 miliardy korun.

„Registrace na tuto investici proběhne na vládě v únoru. Je tam jasný plán, kdo to bude platit, jak to všechno bude organizováno. Dostal jsem od pana ředitele přehled s finančními požadavky. V roce 2020 je to 200 milionů, v roce 2021 255 milionů, v roce 2022 1,35 miliardy,“ konstatoval předseda vlády, který se chce postupně seznámit s investičními plány všech čtrnácti státem spravovaných nemocnic, aby bylo možné tyto investice zohlednit při přípravě státního rozpočtu na rok 2021 a rozpočtového výhledu na další roky.

Předseda vlády se poté v Univerzitním kině Scala zúčastnil semináře Ministerstva pro místní rozvoj a Jihomoravského kraje k rekodifikaci stavebního práva. S ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou vysvětlovali přítomným starostům, zástupcům kraje a dalším pozvaným hostům principy chystané reformy. „Jde o to, abychom zjednodušili postup dotčených orgánů, a v tomto směru tlačím paní ministryni, aby už od roku 2021 došlo k nějakému posunu, aby se stavební řízení zrychlilo. A doufám, že i opozice a všichni v naší zemi máme zájem, abychom opravdu stavěli,“ poznamenal Andrej Babiš.

V sídle Nejvyššího správního soudu na brněnském Moravském náměstí se premiér Babiš společně s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou zajímal o problém přetíženosti soudu. Tato instituce je totiž zahlcena množstvím podání, což neúměrně protahuje délku řízení. Předsedu Nejvyššího správního soudu Michala Mazance předseda vlády ujistil, že vláda má zájem situaci vyřešit, a to připravovanou novelou zákona.

„Je důležité, abychom jako stát vytvořili podmínky pro Nejvyšší správní soud, aby zkrátka rozhodoval ideálně do jednoho roku. A to se dnes neděje, protože rozhoduje i o věcech, o kterých by neměl. Měl by rozhodovat o důležitých věcech,“ prohlásil premiér Babiš.

V doprovodu ministra dopravy Vladimíra Kremlíka a generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla pak předseda vlády zavítal do sídla Ředitelství silnic a dálnic, závod Brno. Od jeho ředitele Davida Fialy vyslechli zástupci vlády informaci o stěžejních projektech výstavby dopravní infrastruktury v regionu, jako jsou dokončení modernizace D1, urychlení dostavby dálnice D52 k hranicím s Rakouskem či dostavba velkého městského okruhu v Brně. Například výstavba obchvatu Mikulova by měla být zahájena v roce 2021.

„Od chvíle, kdy jsme přišli do vlády, se nestalo, aby nebyly peníze na výstavbu dálnic,“ prohlásil premiér Babiš s tím, že jeho vláda dohání dědictví vlád předešlých, kdy se zahajovalo jen minimum nových klíčových dopravních staveb. Rychlejšímu postupu prací brání i obstrukce ekologických aktivistů a dalších organizací, upozornil premiér a jako příklad uvedl Děti Země, které nedávno opět zablokovaly dostavbu posledního chybějícího úseku dálnice D1 u Přerova.

Na závěr oficiálního programu se premiér Babiš spolu s vicepremiérkou a ministryní financí Alenou Schillerovou v univerzitním kampusu Bohunice setkal s rektorem Masarykovy univerzity Brno Martinem Barešem. Nejvyšší představitel druhé největší české univerzity je seznámil s projektem Simulačního centra Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jedná se o unikátní pracoviště pro výuku budoucích lékařů a dalších zdravotnických profesí, které bude simulovat za pomoci nejmodernějších technologií, robotizace a umělé inteligence reálné nemocniční prostředí od urgentního příjmu přes klíčová nemocniční pracoviště až po standardní nemocniční pokoje. Výuka studentů by se tu měla rozběhnout od září 2020.

Vláda podpoří další vzdělávání lidí ve finanční gramotnosti, schválila také časový harmonogram rozvoje sítí 5G

Na tiskové konferenci seznámili novináře s výsledky jednání vlády vicepremiéři A. Schillerová a K. Havlíček a ministryně K. Dostálová, 13. ledna 2020.
Na tiskové konferenci seznámili novináře s výsledky jednání vlády vicepremiéři A. Schillerová a K. Havlíček a ministryně K. Dostálová, 13. ledna 2020.
Zvyšování finanční gramotnosti obyvatel ČR, především rizikových skupin, je cílem Národní strategie finančního vzdělávání 2.0, kterou v pondělí 13. ledna 2020 schválila vláda Andreje Babiše. Ministři odsouhlasili také vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu a novou koncepci rozvoje venkova.

Finanční gramotnost Čechů se sice v posledních letech i zásluhou dosud platné vládní strategie zlepšila, přesto v porovnání se zeměmi Evropské unie patří k nejslabším. Změnit to má nová Národní strategie finančního vzdělávání 2.0. Kromě návaznosti na dosavadní kroky, jimiž bylo například zavedení povinné finanční gramotnosti na základních a středních školách, se nová strategie chce zaměřit i na další problémové skupiny. Budou mezi nimi například senioři, lidé čerpající pomoc v hmotné nouzi či nezaměstnaní. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda se zabývala také scénářem rozvoje sítí 5G. Schválila materiál s názvem Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice – Cesta k digitální ekonomice, který definuje strategický přístup České republiky k zavedení a využívání sítí 5G, podporuje nové příležitosti pro průmysl České republiky, chce více zapojit odbornou veřejnost, samosprávy, akademickou sféru a zabývá se i koncepty Smart Cities a Smart Regions.

Dokument také obsahuje časový plán rozvoje infrastruktury sítí 5G. Počítá například s tím, že aukce kmitočtů pro sítě 5G Ministerstvo průmyslu a obchodu vypíše již v prvním pololetí roku 2020. V roce 2030 by pak mělo být pokryto vysokorychlostní sítí 99 procent obyvatel každého okresu České republiky a 90 procent území každého okresu České republiky.

Ministři schválili také vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Byl zpracován na základě požadavků Evropské unie a obsahuje šest základních cílů, mimo jiné přípravu opatření, která povedou ke splnění pro splnění cílů energetické unie a dlouhodobých závazků ochrany klimatu do roku 2030, posílení mezistátní spolupráce či efektivní spolupráci a veřejností. Materiál také stanovuje cíl mít v roce 2030 podíl obnovitelných zdrojů ve výši 22 procent.

Vláda odsouhlasila rovněž novou koncepci rozvoje venkova do roku 2027. Je to první strategický dokument, který se oblastí venkova zabývá z pohledu řešení podobných problémů napříč regiony. Koncepce pracuje s vizí, jejímž mottem je: V roce 2027 je venkov územím, ve kterém se dobře žije a o němž se říká, že se v něm dobře žije. V pěti strategických cílech chce například stabilizovat populaci ve venkovských oblastech, zajistit venkovským sídlům dostatečnou infrastrukturu a vybavenost ke kvalitnímu životu obyvatel, zachování zdravého životního prostředí či výkonnou a stabilní ekonomiku venkova.

Kabinet schválil také podmínky použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru poskytovaného na energetickou modernizaci bytových domů. Majitelé bytových domů nebo objektů s bytovým domem, společenství vlastníků či spoluvlastníci takové nemovitosti si budou moci požádat o výhodně úročené úvěry na zateplování budov, výměny zdrojů tepla nebo teplé vody na fosilní paliva za nové, ekologičtější, na pořízení a instalaci solárních panelů či akumulačních nádrží, na výměny oken či na rekonstrukce výtahů.

Důležitou podmínkou pro získání úvěru je, aby provedením modernizace došlo k nejméně dvacetiprocentní úspoře spotřeby energie bytového domu oproti stavu před jejím zahájením. Výše úvěru se pohybuje od 500 000 až do 90 milionů korun, může být sjednán nejvýše na 20 let.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-13–ledna-2020–178929/.

Premiér Babiš jednal v Olomouckém kraji o prioritách v dopravě a dostavbě FN Olomouc

Beseda předsedy vlády Andreje Babiše a olomouckého hejtmana Ladislava Oklešťka s hasiči, 8. ledna 2020.
Beseda předsedy vlády Andreje Babiše a olomouckého hejtmana Ladislava Oklešťka s hasiči, 8. ledna 2020.
Investice ve zdravotnictví, školství a rozvoj dopravní infrastruktury byly hlavními tématy návštěvy předsedy vlády Andreje Babiše ve středu 8. ledna v Olomouckém kraji. Premiér navštívil Fakultní nemocnici Olomouc, která připravuje stavbu nového pavilonu, s vedením kraje také jednal o prioritách ve výstavbě silnic a dálnic, mimo jiné o dostavbě úseku dálnice D1 Říkovice – Přerov.

V krajském městě Olomouci se premiér hned ráno seznámil s plány kraje na přestavbu tzv. červeného kostela. Ten v současnosti spravuje Vědecká knihovna v Olomouci, která zde až do loňska měla depozitář svých svazků. Ty už byly přesunuty do modernějších prostor a s budovou kostela má teď velké plány Olomoucký kraj. Chtěl by ho přestavět na kulturní centrum.

Fakultní nemocnice Olomouc, do které premiér Babiš zavítal v doprovodu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, má velké investiční plány. Za tři miliardy korun připravila výstavbu nového pavilonu B, který by měl nahradit již nevyhovující objekt. „Je předpoklad, že už tento rok by se mohla stará budova zbourat a příští rok začít stavět. Hotovo by mohlo být v roce 2025,“ uvedl po jednání premiér. Nový pavilon má centralizovat akutní péči a výrazně zkvalitnit zázemí pro zaměstnance i pacienty nemocnice. Andrej Babiš také diskutoval se zaměstnanci nemocnice, kterým poděkoval za výbornou práci, která z olomoucké nemocnice dělá jedno z nejlepších zdravotnických zařízení v celé ČR. Ministr zdravotnictví projekt dostavby nemocnice předloží vládě. „Nebudeme čekat na ostatní nemocnice. Tenhle projekt je připravený a musí se hned rozjet,“ dodal premiér.

Spolu s ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem předseda vlády jednal s vedení kraje o prioritách v oblasti výstavby dopravní infrastruktury. Jedním z bodů byla i dostavba úseku dálnice D1 Říkovice – Přerov. V listopadu 2019 bylo stavebním úřadem magistrátu města Olomouc vydáno nepravomocné územní rozhodnutí, proti kterému bylo podáno sedm odvolání. Následovat bude nyní vypořádání námitek na Krajském úřadu Olomouckého kraje. „V případě dopravní infrastruktury jsme na tom tak, že chceme stavět a také děláme vše pro to, abychom stavěli. Jsou zde ale organizace, které tomu naopak brání. Teď mluvím hlavně o dostavbě úseku Říkovice – Přerov, kde se to znovu odsouvá. Řeší se to tady už desítky let. Některé instituce, především pak Děti Země, dělají vše pro to, aby se nestavělo. A to, že lidé, kteří bydlí v Přerově, z toho mají peklo, je úplně jasné,“ uvedl předseda vlády.

Premiér zavítal také do Prostějova. Navštívil oddělení následné a paliativní péče místní nemocnice, setkal se i se studenty Švehlovy střední školy polytechnické a na magistrátu jednal s vedením města o plánovaných investicích. Spolu s hejtmanem kraje Ladislavem Oklešťkem odpoledne předal předseda vlády Hasičskému záchrannému sboru Olomouckého kraje dvě nová hasičská auta. Návštěvu kraje zakončil Andrej Babiš diskusí s vedením a členy policejního sboru a setkáním s personálem Zdravotnické záchranné služby.

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost

pracovní poměr

Č. j. 553/2020-UVCR

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost

Předseda vlády České republiky tímto v návaznosti na usnesení vlády č. 19 ze dne 6. ledna 2020 oznamuje rozhodnutí předsedy vlády o vyhlášení výběrového řízení na obsazení pracovního místa: ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Náplň pracovního místa:

  • komplexně koordinovat a řídit Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), rozvíjet a vykonávat činnosti NÚKIB v souladu s úkoly a obecnými zásadami stanovenými zákonem, přijímání rozhodnutí v rámci povinností NÚKIB;
  • sestavovat a plnit rozpočet NÚKIB a zajišťovat jeho účinnou správu v souladu se zákonem a zásadami řádného finančního řízení;
  • rozvíjet spolupráci mezi NÚKIB a jednotlivými subjekty na národní a mezinárodní úrovni.

Místo služebního působiště: Brno, Praha (možnost využití služebního bytu).

Předpokládaný termín ustanovení na pracovní místo: 1. duben 2020.

Charakteristika pracovního místa:

  • platová třída: 16
  • minimální stupeň dosaženého vzdělání: vysokoškolské v magisterském studijním programu
  • stupeň utajení v rozsahu: přísně tajné

Povinné požadavky na pracovní místo:

  • státní občanství ČR;
  • vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu;
  • bezúhonnost – za bezúhonného se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pro trestný čin hospodářský, pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných nebo pro trestný čin proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena;
  • v uplynulých 15 letech nejméně 5 let v řídící funkci (pozici), z toho nejméně 1 rok alespoň ve 2. stupni řízení (ve smyslu ustanovení § 124 odst. 3 zákoníku práce);
  • znalost anglického jazyka na komunikativní úrovni;
  • oprávnění seznamovat se s utajovanými informacemi stupně utajení „Důvěrné“ v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.  Splnění tohoto požadavku se dokládá originálem nebo úředně ověřenu kopií platného osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení „Důvěrné“ – tento požadavek musí být splněn v době podání přihlášky uchazeče do výběrového řízení;
  • oprávnění seznamovat se s utajovanými informacemi stupně utajení „Přísně tajné“ v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.  Splnění tohoto požadavku se dokládá originálem nebo úředně ověřenu kopií platného osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení „Přísně tajné“. Nedoložení tohoto dokladu není důvodem pro vyřazení žádosti. Pokud uchazeč nedisponuje příslušným dokladem a zároveň jeho žádost nebude z jiných důvodů vyřazena, bude akceptováno, pokud žadatel doloží, že podal žádost o vydání osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení nejpozději před vydáním rozhodnutí o jmenování;
  • lustrační osvědčení (u osob narozených do 1.12.1971).

Požadované znalosti a dovednosti (nesplnění není důvodem k nezařazení do výběrového řízení):

  • velmi dobré řídící, organizační a komunikační schopnosti;
  • analytické a koncepční myšlení;
  • časová flexibilita a zkušenost s řízením kolektivu;
  • orientace v právních předpisech České republiky a Evropské unie s dopady na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, zejména na zákon č. 181/2014 Sb., zákon č. 412/2005 Sb.

Nárokové složky pracovního příjmu:

  • 16. platová třída;
  • příplatek za vedení + zvláštní příplatek;
  • plat je stanoven v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) a v souladu s nařízením vlády č. 341/2017 Sb.

Výčet dokladů, které uchazeč o volné pracovní místo připojí k přihlášce:

  • profesní životopis zaměřený zejména na předchozí průběh zaměstnání a současnou pozici;
  • konkrétní specifikace nejméně 5 leté praxe v řídící funkci (pozici) v uplynulých 15 letech, z toho nejméně 1 rok alespoň ve 2. stupni řízení (ve smyslu ustanovení § 124 odst. 3 zákoníku práce) – specifikaci uvést tak, aby nevznikla žádná pochybnost o ověření této praxe;
  • motivační dopis;
  • písemnou práci v rozsahu maximálně 8 normostran na téma „Koncepce Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v krátkodobém (1 rok) a dlouhodobém horizontu (3 a více let);
  • ověřená kopie o nejvyšším dosaženém vzdělání;
  • výpis z rejstříku trestů – originál nebo úředně ověřená kopie ne starší 3 měsíců;
  • doklad o lustračním osvědčení (u osob narozených do 1.12.1971) – postačuje kopie;
  • čestné prohlášení nebo jeho kopie (u osob narozených do 1.12.1971) – podle ustanovení § 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

V souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašovatel informuje uchazeče o tom, že bude shromažďovat, zpracovávat a uchovávat jeho osobní údaje, včetně citlivých údajů, v rozsahu nezbytném pro uskutečnění výběrového řízení.

Uchazeč má právo, pokud o to požádá, na informaci o zpracování svých osobních údajů. Zjistí-li nebo domnívá-li se uchazeč, že jsou zpracovávány osobní údaje v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, může požádat o vysvětlení nebo o odstranění takto vzniklého stavu. Současně má právo se se svým podnětem obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Uchazeč bere na vědomí, že proces výběrového řízení podléhá zákonné povinnosti upravené v ustanovení § 21a odst. 2 zákona č. 181/2014 Sb., tj. ke jmenování dochází vládou po projednání vybraného uchazeče v příslušném výboru Poslanecké sněmovny.

Písemnou přihlášku a požadované doklady, včetně svojí kontaktní adresy a telefonu (popř. e-mailu) uchazeč doručí do 28. února 2020 do 12 hod. na adresu: Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1.

Obálka, resp. datová zpráva obsahující písemnou přihlášku včetně požadovaných dokladů musí být označena slovy „Neotvírat“ a slovy „Výběrové řízení na pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost“.

Uchazeči splňující stanovené podmínky budou pozváni k absolvování výběrového řízení.

Pokud nebudou k písemné přihlášce přiloženy veškeré požadované doklady, nebude uchazeč do výběrového řízení zařazen.

Případné další informace podá: JUDr. Michaela Pobořilová, tel. 224 002 426, e-mail: poborilova.michaela@vlada.cz.

Ing. Andrej Babiš v.r.
předseda vlády