Premiér Fiala jednal v Bratislavě s francouzským prezidentem Macronem a slovenským premiérem Ódorem

Premiér Fiala se v Bratislavě setkal s francouzským prezidentem Macronem, 31. května 2023.
Premiér Fiala se v Bratislavě setkal s francouzským prezidentem Macronem, 31. května 2023.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se 31. května 2023 sešel v Bratislavě na okraj mezinárodní konference Globsec s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Lídři diskutovali o spolupráci v oblasti jaderné energetiky, strategické spolupráci, další podpoře Ukrajiny a také o aktuálních evropských otázkách. Následně premiér Fiala jednal se svým slovenským protějškem Ľudovítem Ódorem. Premiéři se zabývali otázkami bilaterální spolupráce, především v oblasti energetiky a obrany, dále pak prioritami regionální spolupráce s ohledem na blížící se předsednictví ČR ve Visegrádské skupině a poválečnou obnovu Ukrajiny.

Premiér Fiala ocenil roli Francie v rámci tzv. jaderné aliance, která v EU sdružuje členské státy, které podporují využití jádra jako nízkoemisního zdroje a klíčového nástroje k dekarbonizaci ekonomiky. „Jedním ze společných témat ČR a Francie je jaderná energetika, protože patříme k těm podobně smýšlejícím státům, které věří v rozvoj jaderné energetiky a hlavně si nedovedou svůj energetický mix představit bez rozvíjení jádra, a to i z hlediska naplňování klimatických cílů ke kterým se Evropa i jednotlivé státy zavázaly. Pro nás je Francie v této věci silným a důležitým spojencem,“ uvedl premiér Fiala.

Dalším důležitým tématem jednání byla situace na Ukrajině, kde premiér apeloval na nutnost pokračování podpory Ukrajině a jednoty nejen EU, ale také celého demokratického světa. Lídři hovořili také o možnosti zapojení Francie do projektu vysokorychlostních tratí v Česku a o normě Euro 7. „My jsme přesvědčeni, že je třeba výrazně upravit současný návrh, který byl předložen a jsem rád, že v této věci máme na straně francouzského prezidenta silného spojence,“ dodal premiér.

Francie byla loni 4. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR v dovozu a 8. ve vývozu. Obchodní bilance se za posledních dvacet let zvýšila čtyřikrát. Většinu českého vývozu do Francie tvoří automobily a automobilové komponenty, komponenty výpočetní techniky, telekomunikační zařízení, autobusy a přístroje.

Večer se český předseda vlády sešel v Bratislavě se slovenským premiérem Ľudovítem Ódorem. Jednalo se o první setkání s nově jmenovaným předsedou úřednické vlády. Premiér Fiala zdůraznil, že vztahy mezi našimi zeměmi jsou výborné. „Naše země jsou si velmi blízké ve všech oblastech, sdílíme podobné názory a čelíme stejným výzvám, což přirozeně vede k hledáním společných řešení,“ uvedl premiér Fiala.

Premiéři diskutovali celou škálu témat, od obranné spolupráce, přes regionální spolupráci, aktuální evropská témata či energetickou bezpečnost. „Máme velmi dobrou spolupráci v oblasti bezpečnosti a obranné spolupráce, což je v dnešní době mimořádně důležité. Zmínili jsme rovněž otázku Ukrajiny. Mohu konstatovat, že náš pohled je shodný, jsme jednoznačně přesvědčeni, že je třeba podporovat Ukrajinu všemi prostředky, které jsou k dispozici a musíme pokračovat dál v odmítání ruské agrese,“ řekl český předseda vlády. Oba lídři jednali i o další spolupráci ve formátu V4. Slovensko v těchto týdnech završuje své předsednictví ve skupině V4, které následně přebírá ČR.

Vláda souhlasí se zrušením automatického zveřejňování držitelů datových schránek

Po jednání vlády se uskutečnil komentář pro média k incidentu u Městského soudu v Praze, 31. května 2023.
Po jednání vlády se uskutečnil komentář pro média k incidentu u Městského soudu v Praze, 31. května 2023.
Noví držitelé datových schránek z řad fyzických osob by už neměli být uváděni automaticky ve veřejném seznamu držitelů datových schránek, jako je tomu dosud. Poslanecký návrh novely zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů získal od vlády Petra Fialy na jednání ve středu 31. května 2023 souhlasné stanovisko.

Návrh novely zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který do legislativního procesu předložil jako poslanec vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, počítá kromě úpravy zápisu do seznamu držitelů datových schránek z automatického režimu na režim na vlastní žádost také s rozšířením odpovědnosti provozovatele systému datových schránek. Správce systému, jímž je držitel poštovní licence, by měl mít v případě schválení novely Parlamentem také výhradní právo systém dále rozvíjet. Více informací na https://www.vlada.cz/cz/vlada-podporila-navrh-na-zmenu-ve-verejnem-adresari-datovych-schranek-206006/

Vláda se zabývala také úterním incidentem, k němuž došlo v budově Městského soudu v Praze. Skupina podporovatelů obžalované se pokusila násilím vniknout do jednacího sálu, čímž způsobila mj. přerušení soudního procesu. Vláda incident odsoudila, ocenila profesionální zásah členů Justiční stráže i příslušníků Policie ČR a vyzvala k dodržování zákonnosti a k dalšímu posilování součinnosti dotčených orgánů.

Výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-31-kvetna-2023-206020/

Premiér Fiala jednal v Bratislavě s francouzským prezidentem Macronem a slovenským premiérem Ódorem

Premiér Fiala se v Bratislavě setkal s francouzským prezidentem Macronem, 31. května 2023.
Premiér Fiala se v Bratislavě setkal s francouzským prezidentem Macronem, 31. května 2023.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se 31. května 2023 sešel v Bratislavě na okraj mezinárodní konference Globsec s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Lídři diskutovali o spolupráci v oblasti jaderné energetiky, strategické spolupráci, další podpoře Ukrajiny a také o aktuálních evropských otázkách. Následně premiér Fiala jednal se svým slovenským protějškem Ľudovítem Ódorem. Premiéři se zabývali otázkami bilaterální spolupráce, především v oblasti energetiky a obrany, dále pak prioritami regionální spolupráce s ohledem na blížící se předsednictví ČR ve Visegrádské skupině a poválečnou obnovu Ukrajiny.

Premiér Fiala ocenil roli Francie v rámci tzv. jaderné aliance, která v EU sdružuje členské státy, které podporují využití jádra jako nízkoemisního zdroje a klíčového nástroje k dekarbonizaci ekonomiky. „Jedním ze společných témat ČR a Francie je jaderná energetika, protože patříme k těm podobně smýšlejícím státům, které věří v rozvoj jaderné energetiky a hlavně si nedovedou svůj energetický mix představit bez rozvíjení jádra, a to i z hlediska naplňování klimatických cílů ke kterým se Evropa i jednotlivé státy zavázaly. Pro nás je Francie v této věci silným a důležitým spojencem,“ uvedl premiér Fiala.

Dalším důležitým tématem jednání byla situace na Ukrajině, kde premiér apeloval na nutnost pokračování podpory Ukrajině a jednoty nejen EU, ale také celého demokratického světa. Lídři hovořili také o možnosti zapojení Francie do projektu vysokorychlostních tratí v Česku a o normě Euro 7. „My jsme přesvědčeni, že je třeba výrazně upravit současný návrh, který byl předložen a jsem rád, že v této věci máme na straně francouzského prezidenta silného spojence,“ dodal premiér.

Francie byla loni 4. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR v dovozu a 8. ve vývozu. Obchodní bilance se za posledních dvacet let zvýšila čtyřikrát. Většinu českého vývozu do Francie tvoří automobily a automobilové komponenty, komponenty výpočetní techniky, telekomunikační zařízení, autobusy a přístroje.

Večer se český předseda vlády sešel v Bratislavě se slovenským premiérem Ľudovítem Ódorem. Jednalo se o první setkání s nově jmenovaným předsedou úřednické vlády. Premiér Fiala zdůraznil, že vztahy mezi našimi zeměmi jsou výborné. „Naše země jsou si velmi blízké ve všech oblastech, sdílíme podobné názory a čelíme stejným výzvám, což přirozeně vede k hledáním společných řešení,“ uvedl premiér Fiala.

Premiéři diskutovali celou škálu témat, od obranné spolupráce, přes regionální spolupráci, aktuální evropská témata či energetickou bezpečnost. „Máme velmi dobrou spolupráci v oblasti bezpečnosti a obranné spolupráce, což je v dnešní době mimořádně důležité. Zmínili jsme rovněž otázku Ukrajiny. Mohu konstatovat, že náš pohled je shodný, jsme jednoznačně přesvědčeni, že je třeba podporovat Ukrajinu všemi prostředky, které jsou k dispozici a musíme pokračovat dál v odmítání ruské agrese,“ řekl český předseda vlády. Oba lídři jednali i o další spolupráci ve formátu V4. Slovensko v těchto týdnech završuje své předsednictví ve skupině V4, které následně přebírá ČR.

Vláda podpořila Bartošův návrh na změnu ve veřejném adresáři datových schránek. „Musí v něm být jen ten, kdo o to stojí,“ uvedl vicepremiér

Vláda dnes podpořila poslanecký návrh vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše, aby se proces zveřejnění fyzických osob a OSVČ v adresáři datových schránek včetně adresy trvalého bydliště změnil na tzv. opt-in. Na jeho popud už ze stránek zmizel hromadný seznam adres, návrh jde ale ještě dál. Uživatel bude muset se zveřejněním výslovně souhlasit, jinak se v něm neobjeví.

V březnu tohoto roku v souvislosti s masivním nárůstem uživatelů datových schránek, daných zákonnou povinností pro OSVČ, spolky a další subjekty, vyšla najevo dříve přehlížená skutečnost, že adresář datových schránek obsahuje i adresy trvalého bydliště fyzických osob (i OSVČ, kde je adresa podnikání velmi často adresou bydliště). Velké množství uživatelů o tom přitom ani nevědělo. 

Ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš na problém reagoval už 30. března na tiskové konferenci ke spuštění činnosti nové Digitální a informační agentury, pod niž správa datových schránek přešla. Už tehdy uvedl svůj záměr změnit systém zveřejňování na tzv. opt-in, tedy proces, kdy uživatel musí se zveřejněním vydat přímý souhlas. Dokud tak neučiní, v seznamu se neobjeví. Je to opak současného stavu (opt-out), kdy musí uživatel výslovně potvrdit, že v adresáři být nechce.

„V takto široce přístupném adresáři by měl být jen ten, kdo o to opravdu stojí,“ řekl Ivan Bartoš. „Lidé musí mít kontrolu nad tím, kde se objevují jejich soukromá data – a tím adresa trvalého bydliště rozhodně je. O veřejném adresáři datovek i s trvalým bydlištěm uživatelů přitom věděl málokdo. Víme nyní, že jen za první týdny se z rejstříku odstranilo přes 50 tisíc lidí. Občanům na soukromí záleží. Jsem rád, že jsme k nápravě udělali významný krok.“ Změna se týká jak fyzických osob, tak OSVČ. Nic se nemění pouze u právnických osob a orgánů veřejné moci, kde se adresa nadále zveřejňuje povinně. 

Zároveň byl po ministrově intervenci ze stránek mojedatovaschranka.cz v dubnu odstraněn tzv. opendatový formát seznamu adres. „Chtěl bych poděkovat všem, kteří změnu v prvním rychlém a důležitém kroku umožnili,“ uvedl vicepremiér. „A to jak Digitální a informační agentuře, tak Ministerstvu vnitra i Úřadu pro ochranu osobních údajů, který moji iniciativu také podpořil.“

Vláda dnes k poslaneckému návrhu vydala souhlasné stanovisko a návrh nyní míří do Poslanecké sněmovny. Hlasování se očekává začátkem léta, účinnost by v případě schválení připadla na září nebo říjen. Tříměsíční odklad bude nutný kvůli technickým úpravám systému.

Premiér Petr Fiala přijal předsedkyni vlády Litevské republiky Ingridu Šimonytė

Předseda vlády Petr Fiala se v Brně setkal s litevskou premiérkou Ingridou Šimonytė, 30. května 2023.
Předseda vlády Petr Fiala se v Brně setkal s litevskou premiérkou Ingridou Šimonytė, 30. května 2023.
Předseda vlády ČR Petr Fiala přijal v úterý 30. května 2023 v Brně litevskou premiérku Ingridu Šimonytė. Jednali spolu o ekonomické a vojenské spolupráci a mezinárodní situaci v období před blížícím se summitem NATO ve Vilniusu.

Premiér využil této příležitosti a připomněl, že Česká republika vnímá Litvu jako svého přirozeného partnera a spojence, jelikož obě země sdílí stejné hodnoty. 

„Hovořili jsme o strategických otázkách, o geopolitických otázkách, o tom, jak dál pomáhat Ukrajině na evropské úrovni. Bavili jsme se také o situaci v Bělorusku, která vůbec není jednoduchá. Společně můžeme pomoci utvářet politiku EU i NATO s využitím naší jedinečné historické perspektivy. Je velmi důležité, že summit NATO se koná právě ve Vilniusu, je to důležitý signál a symbol toho, že NATO si je vědomo nebezpečí, kterému čelí, že Severoatlantická aliance je připravena posilovat východní křídlo a dělat všechno pro bezpečnost každého členského státu. Nakonec i ČR má své vojáky na Litvě,“ řekl premiér Fiala.

ČR vítá diskusi NATO o Číně a stále doufá v brzký vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Jasně se podle českého premiéra ukazuje, že úzká diskuse mezi EU a NATO se vyplácí. 

„Bavíme se i o možnosti posílit spolupráci v obranném průmyslu, což je další oblast, která je pro nás velice důležitá a naše firmy jsou v tomto celosvětově úspěšné. Chápeme potřebu více investovat do obrany. V debatě o zvýšení cílů výdajů na obranu ve Vilniusu jsme otevření,“ dodal Fiala.

Premiér také připomněl, že Litva je pro ČR velmi důležitým obchodním partnerem. Vzájemný obchodní obrat se od roku 2003 zvýšil téměř pětinásobně a vyznačuje se dlouhodobým pozitivním saldem. Od roku 2020 obrat vzájemného obchodu každoročně dosahuje více než 1 miliardy eur. Dopravní podnik Vilniusu v dubnu 2023 oznámil, že česká společnost Škoda Group a.s. zvítězila ve výběrovém řízení na nákup nových trolejbusů pro hlavní město. Do roku 2025 má dodat celkem 91 trolejbusů. 

„Není divu, že Litva je naším největším obchodním partnerem mezi pobaltskými státy. Jsme rádi, že vidíme pokračující růst vzájemného obchodu, který v loňském roce 2022 dosáhl 1,5 miliardy eur. Velmi oceňuji konkrétní zakázku 91 trolejbusů české výroby pro Vilnius. Je to pro nás povzbudivý příklad. Stále existuje mnoho příležitostí k posílení této spolupráce,“ ocenil Fiala.

Předsedkyně vlády Litevské republiky přijela do ČR ze Slovenska. Kromě pracovní snídaně s premiérem Petrem Fialou se také setkala s vedením Masarykovy univerzity, navštívila vilu Tugendhat a prohlédla si výstavu „Pod cizím nebem“ připomínající 80. výročí prvních sovětských deportací z Litvy na Sibiř, kterou premiér Fiala v loňském roce zahajoval v Praze na Kampě společně s litevským prezidentem Gitanasem Nausėdou.

Premiér Fiala se v Brně zúčastnil slavnostního podpisu smlouvy, předal ceny v rámci esejistické soutěže a zahájil interaktivní výstavu

Předseda vlády Petr Fiala během tiskové konference v Brně, 29. května 2023.
Předseda vlády Petr Fiala během tiskové konference v Brně, 29. května 2023.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se v pondělí 29. května 2023 zúčastnil podpisu smlouvy mezi společností ČEZ a Teplárnami Brno, předal ceny v rámci esejistické soutěže Pravého břehu – Institutu Petra Fialy a zahájil výstavu „Tichá hrdinství“, která vypráví dramatické příběhy z 2. světové války a padesátých let 20. století.

Ještě před podpisem smlouvy mezi společností ČEZ a Teplárnami Brno k výstavbě horkovodu premiér Petr Fiala připomněl, že pro vládu jako celek je energetická bezpečnost a suverenita jednou z hlavních priorit od začátku ruské agrese na Ukrajině.

Horkovod, který bude zásobovat obyvatele Brna bezemisním teplem z jaderné elektrárny Dukovany splňuje všechna kritéria, která bychom dnes na velké infrastrukturní projekty v oblasti energetiky měli uplatňovat. Za využití tepla z jaderné elektrárny strategicky snížíme naši spotřebu plynu a dalších paliv. Dosáhneme tím levnějšího zdroje vytápění a zároveň snížíme závislost České republiky na dodávkách plynu z jiných zemí. Věřím, že první dodávky tepla budou zahájeny už v roce 2030,“ řekl premiér Fiala.

Následně předal ceny v rámci esejistické soutěže Pravého břehu – Institutu Petra Fialy. Soutěž byla určená pro studenty středoškolského, vysokoškolského a doktorandského studia, kteří do 28. února 2023 nedosáhli 30 let věku. Vybírala se nejlepší odborná esej, která je originálním a dosud nezveřejněným autorským textem na volitelné téma. Letos zvítězili Tomáš Kotačka, Ondřej Pospíšil a Albert Fuchs.

„Myšlenka esejistické soutěže se mi od začátku líbila, i proto, že jsem si psaní esejů a intelektuální argumentace vždycky nesmírně vážil. Tento ‚pilotní’ ročník byl nakonec až nečekaně úspěšný. Překvapilo mě, jak tematicky pestré texty se v této soutěži sešly. Obecně jsem vždy věřil v moc slova, v to, že doopravdy dokáže změnit svět. Skrze psaní se celý život učíme lépe formulovat své myšlenky, vyhodnocovat fakta a zkoumat problém z více stran,“ řekl vítězům premiér Fiala. 

V Institutu Paměti národa v Brně pak zahájil premiér Fiala výstavu „Tichá hrdinství“. Interaktivní výstava vypráví dramatické příběhy z 2. světové války a padesátých let 20. století. Návštěvníky zavede mezi partyzány, protinacistické odbojáře, do jáchymovských dolů a komunistických vyšetřoven.

„Odcházejí lidé, kteří zažili obě tyto hrůzy a my musíme dělat vše proto, abychom to nemuseli už nikdy poznat. Expozice „Tichá hrdinství“, která je postavená na moderních technologiích a různých efektech je skvělou příležitostí, jak příběhy z těžkých dob přiblížit mladé generaci, jsem moc rád, že se tato iniciativa stále rozšiřuje po celém Česku,“ uvedl při zahájení výstavy premiér. Životní příběhy čtyř českých hrdinů vybrali tvůrci z více než deseti tisíc rozhovorů ze sbírky Paměti národa. 

Česká kvantová věda má v USA otevřené dveře. Ministryně Langšádlová jednala v Bílém domě o vědecké spolupráci

Ministryně Langšádlová jednala v Bílém domě o vědecké spolupráci, 26. května 2023.
Ministryně Langšádlová jednala v Bílém domě o vědecké spolupráci, 26. května 2023.
Kvantové technologie byly hlavním tématem cesty ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové do USA, která se uskutečnila od 21. do 26. května 2023. Potvrdilo se, že tato oblast patří mezi strategické priority americké administrativy a vzbuzuje obrovský zájem vědecké i podnikatelské komunity. Ministryně se shodla i se zástupci Bílého domu, že kvantové technologie jsou jednou z největších výzev současné vědy.

Schopnost transferu těchto technologií do praxe má zásadní význam pro budoucí konkurenceschopnost a národní bezpečnost. Díky excelentním výsledkům vědy má Česká republika vysoký potenciál se plnohodnotně zapojit do mezinárodní spolupráce. Klíčová jednání proběhla ve Washingtonu DC se zástupci Bidenovy administrativy (vedení Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku Bílého domu). Další jednání o kvantu probíhala se zástupci kvantové kanceláře Ministerstva obrany Spojených států, v centrále IBM, na půdě Georgia Institute of Technology a University of Maryland. Součástí delegace ministryně byli přední vědci a zástupci byznysu. Ti tak měli jedinečnou možnost navázat kontakty s americkými partnery z nejvyšších pater veřejné správy i se špičkami z amerických vědeckých center.

Kvantové technologie budou v nejbližší budoucnosti hybatelem revoluce v mnoha oblastech lidské činnosti, ať již jde o výrobu léků, nových materiálů, bezpečnost v bankovním sektoru, polovodiče či kosmický průmysl. „Kvantové technologie jsou jednou z přelomových technologií dnešní doby a zároveň jednou z největších výzev současného světa. Z tohoto důvodu je nutné spojit síly v rámci demokratického světa, kde nehrozí jejich zneužití. Současně jsem si plně vědoma nutnosti podporovat jejich rozvoj a zapojit se do mezinárodních kvantových aktivit, které dovolí sdílet lidské i finanční zdroje. Česká věda v této oblasti nabízí přelomové poznatky. Bylo mi ctí otevřít dveře českým vědcům u nejprestižnějších amerických institucí,“ říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

Ministryně Langšádlová jednala o vývoji a inovacích se zástupci Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku v Bílém domě. Čeští vědci prezentovali své skvělé výsledky a delegace v čele s ministryní pokročila v jednání o společném memorandu o kvantové spolupráci. Ministryni přivítal v Bílém domě také Steven Welby, přední odborník na přelomové technologie jako čipy a AI. Výsledkem společné diskuse je i možnost zapojení české strany do aktivit nově vzniklého amerického centra pro polovodiče. Delegaci ministryně doplnili prorektor ČVUT Radek Holý, přední čeští odborníci na kvantové technologie prof. Igor Jex z ČVUT a doc. Jan Bouda ze Cyber Security Hub, a viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková.

V rámci své zahraniční cesty se ministryně Langšádlová zaměřila také na propojení českého byznysu s partnery v USA. Klíčové jednání vedla v centrále společnosti IBM, která nabízí podporu spolupráce mezi akademickou sférou, průmyslovými podniky a státní správou. Součástí nabízené spolupráce je také možnost přístupu k výpočetním kapacitám kvantového počítače a sdílení znalostí. Jednou z klíčových otázek diskuse byla i kybernetická bezpečnost v době, kdy výpočetní kapacita kvantových počítačů bude dostatečná k prolomení klasických šifrovacích metod.

Část programu ministryně se uskutečnila také v Atlantě, kde zorganizovala schůzku s Georgia Institute of Technology (GeorgiaTech), zástupci ČVUT a Cyber Security Hub. Ministryně a profesoři z ČVUT iniciovali první kroky vedoucí k uzavření memoranda o porozumění s GeorgiaTech. „Toto memorandum propojí špičkovou českou vědu s kapacitami v Atlantě. Jednali jsme zatím o oblastech jako kvantové technologie, jaderná energetika a polovodiče. GeorgiaTech je výjimečná instituce nejen z hlediska výborných výsledků na teoretickém poli, ale skvěle zvládá technické vzdělávání i přenos poznatků z výzkumu do praxe. Mají vytvořený robustní start-upový ekosystém a mohou se pyšnit 100 firmami, které pod univerzitou rostou. Rádi se od nich budeme inspirovat,“ komentuje Langšádlová.

Do USA cestovala ministryně Langšádlová společně s předsedkyní poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou a část cesty absolvovala i s ministryní obrany Janou Černochovou.

Kontakt pro média

Kristián Těmín
PR specialista ministryně pro vědu, výzkum a inovace
temin.kristian@vlada.cz, 736 770 768

Rada vlády zveřejní výzvu k Ceně za propagaci a popularizaci výzkumu

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace se sešla k jednání ve Strakově akademii, 26. května 2023.
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace se sešla k jednání ve Strakově akademii, 26. května 2023.
V pátek 26. května 2023 se uskutečnilo ve Strakově akademii další z pravidelných zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které vedl první místopředseda prof. Jiří Homola. Mezi hlavními body jednání členové RVVI projednali Zprávu o naplňování Strategie rovnosti žen a mužů do roku 2030 a materiál Aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR. Představena byla také nominační výzva k Ceně předsedkyně RVVI za propagaci a popularizaci výzkumu za rok 2023.

Na květnovém zasedání schválili členové RVVI stanovisko k Aktualizaci Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR. Cestovní mapa je strategický materiál, který přináší koncepci velkých výzkumných infrastruktur v České republice a je ekvivalentem Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).

Schválen byl také příspěvek RVVI do Zprávy o naplňování Strategie rovnosti žen a mužů 2021–2030. Příslušný materiál RVVI obsahuje plnění úkolů, jež má Rada v gesci či spolugesci. Vládě je zpráva od loňského roku každoročně předkládána do konce června.

Přijata byla dále výzva k podávání nominací na laureátky a laureáty Ceny předsedkyně RVVI za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací za rok 2023. Cena je udělována od roku 2016 a je určena vědeckým pracovníkům, a také novinářům, učitelům, podnikatelům, cestovatelům a dalším, kteří publikují na téma výzkumu, vývoje a inovací, předávají poznatky veřejnosti a celkově přispívají k popularizaci vědy a výzkumu.

Ocenění je spojené s odměnou až do výše 500 tisíc Kč a lze jej udělit jedenkrát za rok. K držitelům tohoto ocenění patří mezi jinými astronom a astrofyzik Jiří Grygar, botanik Václav Větvička, neuropatolog a spisovatel František Koukolík, geolog a klimatolog Václav Cílek nebo redaktor časopisu Vesmír Ivan Boháček.

V červnu budou nominační podmínky výzvy zveřejněny na webu www.vyzkum.cz.

„Rušení rodných čísel nikdy nebylo v plánu,“ vysvětlil Bartoš. Zákon přinese jen útlum použití v nových občankách

Místopředseda vlády pro digitalizaci na tiskové konferenci okomentoval nabytí účinnosti zákona o občanských průkazech, 26. května 2023.
Místopředseda vlády pro digitalizaci na tiskové konferenci okomentoval nabytí účinnosti zákona o občanských průkazech, 26. května 2023.
Místopředseda vlády pro digitalizaci dnes na tiskové konferenci okomentoval nabytí účinnosti zákona o občanských průkazech, kterým se utlumuje používání rodných čísel. Vyjádřil se i k analýze nákladů očekávané změny a nastínil další kroky. „Rodná čísla nebudou od roku 2025 uváděna v nově vydaných občankách, všude jinde zůstávají,“ řekl vicepremiér. „O nějakém absolutním rušení nemůže být řeč.“

Návrh zákona o útlumu používání rodných čísel byl schválen vládou už v roce 2009. Jeho účinnost se poté několikrát odkládala, naposledy s nabytím od začátku roku 2025. Veřejnost se o zákonu v posledních týdnech dozvídala zejména v souvislosti s analýzou nákladů, kterou vypracovala poradenská firma Grant Thornton a advokátní kancelář Rowan Legal, a spolufinancovala Česká asociace pojišťoven, Česká bankovní asociace a další subjekty. 

Vicepremiér na úvod upozornil, že veřejná debata se mylně vede nad rušením rodných čísel, zatímco tento záměr v zákoně nikdy ukotven nebyl a ani není. „Zákon mluví pouze o útlumu používání. Rodná čísla nebudou od roku 2025 uváděna v nově vydaných občanských průkazech, v pasech a řidičácích zůstávají. O nějakém absolutním rušení nemůže být řeč.“ Kritizoval také způsob, jakým se analýza ve veřejném prostoru objevila: „Nebojím se říci, že řada těchto zkreslení nebo přímo lží jsou do veřejného prostoru pouštěna cíleně, se záměrem vyvolat chaos a podrývat důvěru.“

Zákon počítal s utlumováním použití rodných čísel zejména kvůli ochraně osobních údajů. Postupné a plynulé nahrazování rodných čísel bezvýznamovými identifikátory ve státní správě už dlouhodobě probíhá. Tzv. Základní registry jsou takto postaveny od samého začátku (od roku 2012). Stát občana dnes rozeznává pod neutrálními identifikátory, ze kterých nejde vyčíst žádné údaje a ani k nim žádné přiřadit. Umožňují však jednotlivým resortním informačním systémům potřebné informace ověřit (např. systém Ministerstva dopravy si v systému MPSV ověří, zda je žadatel držitelem průkazu ZTP a má tedy nárok na slevu, žádá-li o výhodu pro nákup dálniční známky). 

Ivan Bartoš věnoval část tiskové konference zhodnocení analýzy z díly Rowan Legal a kritizoval způsob, jakým v ní tvůrci došli k vyčísleným nákladům. Analýza byla v polovině května široce poskytnuta médiím, s obsahem se ale Bartoš podle svých slov mohl seznámit až začátkem tohoto týdne. 

„Analýza pracuje nejen s chybným odhadem, že dojde k plnému rušení a nahrazení rodných čísel, ale nevede si dobře ani v práci s daty,“ uvedl Bartoš. „Díky změně podle nich například vzroste počet ověřovacích požadavků v systémech tak, že bude větší než na Google CZ. Jiné náklady vypočítávají na základě úvahy, že pokud bude na systém 30x vyšší zátěž, budou náklady jeho pořízení a provozu 30x dražší. Pro veřejné instituce pak přepočítává odhadované náklady na jednoho zaměstnance jednoho resortu a pak tyto náklady násobí počtem všech státních zaměstnanců (tedy x 365 000),“ doplnil. 

Závěrem Bartoš uvedl, že přestože analýzu považuje za účelovou, nechce bagatelizovat obavy firem z dopadu účinnosti zákona. Mezi problémy, které vnímá, jmenoval insolvenční rejstřík, který rodná čísla využívá a není upraven v souladu s architekturou eGovernmentu. Dalším problémem je případné ohrožení stability základních registrů.  

„V dalším kroku chci společně s mým týmem, spolupracovníky z DIA a Ministerstva vnitra analyzovat dopad zákona ve všech aspektech a posadit k jednomu stolu jak zástupce státu, tak soukromého sektoru, abychom našli společnou shodu,” řekl na závěr. Stanovisko slíbil vydat k 1. červenci letošního roku.

Premiér Petr Fiala, ministr školství a zástupci krajů našli způsob, jak navýšit kapacity středních škol

Jednání o situaci na středních školách, 25. května 2023.
Jednání o situaci na středních školách, 25. května 2023.
Předseda vlády ČR Petr Fiala jednal ve čtvrtek 25. května ve Strakově akademii s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Mikulášem Bekem a zástupci krajů o kapacitách středních škol.

Premiér Fiala připomněl, že jsou značné regionální rozdíly. Akutním problémem je nedostatek analytických dat. Stát nedisponuje konkrétními údaji o tom, ve kterých regionech a na jakých typech škol problémy jsou, které kraje naopak byly připravené, a na nárůst studentů dokázali včas reagovat, jelikož stát není zřizovatelem.

„Nicméně se potvrdilo, že situace je problémová primárně ve velkých sídlech, nejvíce tedy v Praze a středních Čechách, naopak některých regionů se problém významněji nedotkne,“ uvedl premiér Fiala.

Velkým problémem je nedigitalizovaná forma přijímacího řízení, která jen prodlužuje nejistotu žáků a rodičů – někdy až do konce června. Další komplikací je, že některé školy otevírají druhá kola přijímacího řízení ještě před uzavřením prvního, a tak vlastně rádoby nepřijatí žáci, kteří ještě ale výsledek nemají, jsou zapsáni na druhé kolo v jiné škole – tím virtuálně blokují více míst

„Krátkodobým řešením aktuálního nedostatku pro příští školní rok, tedy 2023/2024, na kterém jsme se shodli, je plné využívání maximální kapacity, kterou systém umožňuje, tj. až na 34 žáků ve třídě, samozřejmě za podmínky, že to nepovede ke snižování kvality vzdělávání,“ řekl premiér.  

Střednědobý a dlouhodobý plán je zaměřit se především na elektronizaci přijímacího řízení a zejména na proměnu oborové soustavy v Česku a srovnat si poptávku s nabídkou v jednotlivých regionech. Zástupci krajů a MŠMT se dohodli, že se budou i nadále scházet na pracovní úrovni.