„Jednali jsme se o krocích, které dělá vláda a ČNB v boji s inflací, a že je potřeba v tomto úsilí pokračovat, abychom dosáhli dalšího výrazného snížení inflace,“ uvedl po jednání premiér Fiala.

Kromě inflace se jednání s guvernérem Alešem Michlem a členy bankovní rady vedlo také o vývoji české ekonomiky, ozdravném balíčku a krocích, které povedou ke snižování deficitu.

„Některá naše opatření již fungují – snižují se ceny potravin a energií, což je dobrý trend,“ řekl předseda vlády. „Jednání bylo velmi věcné, v dobré atmosféře, všichni vidíme svoje úkoly a společný cíl,“ dodal v závěru Petr Fiala.

Vznik vládního výboru pro strategické investice, o němž kabinet informoval premiér Petr Fiala, je součástí druhé fáze vládního projektu Česko ve formě. „Představením ozdravného balíčku jsme završili jeden volební slib této vlády, a to je dát do formy veřejné finance po extrémním nárůstu vládních výdajů za minulých vlád. Nyní se chceme také zaměřit na oblast urychlení realizace některých strategických projektů, které budou důležité pro naši ekonomiku v příštích deseti letech a budou znamenat nejen vyšší příjmy pro státní rozpočet, ale zejména se stanou motorem české ekonomiky, a tedy i toho, co zajišťuje dobrou kvalitu života našich občanů. Nemluvím tady o nějakých investičních projektech, o nichž jsme tu často slýchali za minulé vlády, kdy bylo slíbeno, že se postaví asi šest rychlobruslařských stadionů, ale nic z toho se nikdy nevyplnilo, ale mluvím tu o rozsáhlém, koncepčním investičním programu, který udrží naši zemi konkurenceschopnou, energeticky suverénní a atraktivní pro zahraniční investory. Stát má několik možností, jakým způsobem tomu napomáhat, a naším cílem je, abychom tento potenciál významným způsobem koordinovali,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

Vláda se chce zaměřit například na úpravu legislativy a schvalovacích procesů, které urychlí přípravu strategických investic například do dalšího rozvoje dopravní infrastruktury, do zajištění energetické bezpečnosti či do zrychlení bytové výstavby. Chce také docílit většího zapojení soukromých zdrojů do strategických investic státu a zlepšit systém vzdělávání a financování vědy, výzkumu a inovací.

„Víte, že o některé strategické projekty naše země usiluje, například o výstavbu gigafactory. Řešíme těžbu lithia a jeho další zpracování. Máme velký potenciál ve výrobě čipů. Těchto projektů je několik a mají pro naši zemi a naši ekonomiku zásadní potenciál,“ vypočítal premiér Fiala. „Všechny tyto úkoly mají nadresortní povahu. Proto jsme se rozhodli vytvořit vládní výbor pro strategické investice, který by měl všechny tyto činnosti koordinovat. V jeho čele bude stát předseda vlády a členy budou ministři, kterých se ta agenda týká. Ale budou tam i pracovní skupiny, kde počítáme s tím, že jejich členy budou profesní komory, svazy a další relevantní aktéři,“ upřesnil předseda vlády.

Vláda schválila nákup 246 bojových vozidel pěchoty CV90 od švédské firmy BAE Systems za 59,7 miliardy korun. Součástí uzavřené smlouvy je garance zapojení českého obranného průmyslu ve výši alespoň 40 procent z hodnoty kontraktu. „Naší vládě, a tady děkuji paní ministryni obrany Janě Černochové a jejímu týmu, se podařilo tuto zakázku po devíti letech průtahů spustit za necelý jeden rok,“ připomněl premiér Petr Fiala. „Pro modernizaci armády je to naprosto stěžejní a je dobře, že armáda nebude muset čekat další roky na nějaké rozhodnutí. V současné bezpečnostní situaci je obrana, bezpečnost a také modernizace armády naprostou prioritou a jsem rád, že se nám tuto prioritu daří naplňovat konkrétními kroky,“ konstatoval. Více o kontraktu si přečtete v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Vláda schválila také návrh novely zákona o státním zastupitelství a souvisejících zákonů o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Navržené změny mají eliminovat riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na fungování státního zastupitelství mimo jiné tím, že stanovují jasnější pravidla pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a trvání jejich funkčních období. To má být nově sedmileté bez možnosti jeho opakování. Kandidát na vedoucího státního zástupce bude muset splnit podmínku alespoň deseti let právní praxe, z toho nejméně šesti let působení v soustavě státního zastupitelství. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Kabinet projednal také návrhy nové zbraňové legislativy. Současný zákon o zbraních a střelivu mají nahradit dvě zcela nové právní normy – zcela přepracovaný a modernizovaný zákon o zbraních a střelivu a zákon o munici, který bude samostatně řešit nakládání s touto komoditou v civilní sféře. Oba počítají se zásadním snižováním byrokracie a rozvojem e-Governmentu, když mimo jiné ruší stávající fyzické doklady (například zbrojní a muniční průkazy, zbrojní a muniční licence či průkazy zbraní) a nahrazují je záznamy v elektronické evidenci nebo výrazně redukují současnou strukturu oprávnění a licencí. Nová legislativa by měla platit od 1. ledna 2026. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda schválila rovněž návrh novely zákonů o zdravotnických prostředcích a o léčivech. Hlavním cílem novely je implementace evropského nařízení o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, které harmonizuje systém monitorování nedostatku léčivých přípravků a zdravotnických prostředků na trhu EU. Novela ale řeší také aktuální problém s nelegálním vývozem léčiv z ČR a zásadně zpřísňuje postihy za nevedení evidence léčivých přípravků provozovateli lékáren, a to zvýšením finanční sankce ze dvou na dvacet milionů a nově i možností zákazu činnosti.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o důchodovém pojištění, která v návaznosti na vládou ohlášené změny v penzijním systému řeší problematiku předčasných odchodů do důchodu a řádných a mimořádných valorizací penzí. Podrobnosti o navržených změnách obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-24–kvetna-2023-205723/.

Podnikatelské fórum navázalo na premiérovu návštěvu před třemi měsíci v Abú Zabí v rámci zbrojního veletrhu IDEX, kde se setkal s prezidentem Spojených arabských emirátů šejchem Muhammadem bin Zajd Al Nahajánem. „Jsem rád, že nešlo jen o diplomatické setkání. Je zřejmé, že naše země jsou připraveny zahájit konkrétní společné projekty. Potenciál spolupráce je velmi velký. Spojené arabské emiráty jsou jedním z našich klíčových partnerů na Blízkém východě,“ řekl český premiér. SAE jsou po Izraeli druhým největším obchodním partnerem ČR v regionu. Loni dosáhl obrat vzájemného obchodu historicky nejvyšší hodnoty a přesáhl 1 miliardu dolarů. Více v tiskové zprávě MZV. 

Mezi hlavní témata jednání premiéra Fialy se státním ministrem zahraničních věcí SAE Ahmedem Alim Al Sayeghem patřily možnosti spolupráce v oblasti investic, vědy, výzkumu a inovací, energetiky a obranného průmyslu. Ministr financí Zbyněk Stanjura během obchodního fóra podepsal se státním ministrem Al Sayeghem dohodu o zamezení dvojího zdanění. „Je to další krok k podpoře a prohloubení našich obchodních vztahů. A další podobné kroky budou jistě následovat,“ dodal premiér.

Vážený pane předsedo, páni předsedové, vážení ústavní činitelé, excelence, vážení zástupci měst a obcí, dámy a pánové,

děkuji vám za pozvání na váš sněm. Děkuji vám za milé přijetí. Na úvod bych chtěl poblahopřát Františku Luklovi, kterého jste zvolili již potřetí svým předsedou. Je vidět, že pro Svaz odvádí velmi dobrou práci a jsem rád, že pod jeho vedením bude Svaz pro vládu partnerem i v dalších letech. Gratuluji také všem nově zvoleným členům předsednictva a těším se na spolupráci.

Rád bych vás ujistil, že váš svaz je pro vládu nenahraditelným partnerem. Je potřeba, abychom spolu pravidelně komunikovali, abychom se pravidelně informovali o řešených problémech, předávali si praktické podněty a zkušenosti. Měli jsme na konci minulého roku společné jednání s vládou a předpokládám, že po zvolení vašeho nového vedení se brzy k tomuto formátu vrátíme. Samozřejmě vláda nemůže vždycky hned vyjít vstříc, ale ta zpětná vazba je pro fungování státu nesmírně důležitá.

Je důležitá zvláště teď, kdy procházíme různými krizemi, se kterými se postupně musíme potýkat. Máme za sebou určitě těžké období, kdy jsme museli reagovat na důsledky válečného konfliktu, řešit uprchlickou krizi a celou řadu dalších věcí. Čelili jsme bezprecedentním výkyvům na trzích s energiemi, museli jsme hledat alternativní zdroje plynu a ropy, a navíc se ještě soustředit na naše předsednictví v Radě EU. Těch výzev byla celá řada.

Díky nasazení celé země, a díky vaší podpoře, jsme všechny ty výzvy zvládli, a mnohdy jsme je dokonce dokázali využít k tomu, abychom zvýšili odolnost a celkové vyhlídky České republiky.

Chtěl bych tu zmínit úspěšný příklad energetické bezpečnosti. Česká republika si ve velice krátkém čase dokázala domluvit bezpečné alternativní dodávky mimo Rusko. Zajistili jsme dostatek ropy a plynu, to byl velký úkol a ten jsme splnili a pak už zbývalo „jen“ zajistit, vyřešit jejich ceny. To slovo „jen“ samozřejmě dávám do velkých uvozovek. Rozumím tomu, že rizika spojená s cenami energií byla právě pro města a obce velmi citlivá.  

Vláda se ale snažila pomoci, jak to šlo. Občanům, firmám – ale i krajům, městům, obcím a jimi zřizovaným organizacím – garantovali jsme dodávky energií a zastropovali jsme ceny energií a plynu. Školy, veřejné služby, dopravní obslužnost ani většina investic samospráv tak nakonec nebyla výrazně narušena. Jsem rád, že opatření fungovala a že se ceny u naprosté většiny dodavatelů už několik měsíců postupně snižují.

Chci vám poděkovat za to, že jste se s touto nepříjemnou situací snažili vyrovnat a vyrovnali a že v tom pokračujete – např. investicemi do úspor a lokální energetiky, které posilují vaši soběstačnost a budou se vám dobře hodit i poté, co krize zcela pomine.

Energetika není jedinou oblastí, která vyžadovala naši intenzivní pozornost. Velmi aktuální jsou také tady již zmíněná opatření ke konsolidaci veřejných financí, které jsme nedávno představili v rámci ozdravného balíčku státního rozpočtu. Tato opatření cíleně snižují deficity, které naše vláda zdědila.

Musíme s nimi něco udělat, i když to není populární ani jednoduché. Česká republika díky nim dosáhne významných úspor – v následujících dvou letech jde o celkem 147,5 miliardy korun. A hlavní cíl je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 % HDP na 1,8 % HDP v příštím roce a následně 1,2 % HDP v roce 2025.

Pokud nebudou zdravé veřejné finance a pokud nebude zdravé hospodaření státu, tak na to doplatíme všichni. Opatření jsme přitom nastavili tak, aby stát ušetřil především na svém provozu, na fungování svých institucí, nikoli na investicích do našeho rozvoje – čili do infrastruktury, vzdělávání, zdravotnictví. Tímto způsobem například snížíme provozní výdaje na každém rezortu o 5 %, objem mzdových prostředků o další 2 %.

Věřím, že to inspiruje všechny složky veřejné moci, že se tento úsporný étos rozšíří všude, kde to bude alespoň trochu možné. Posilování kondice veřejných financí se bohužel neobejde bez částečného zvýšení některých daní, nikoli však celkové daňové zátěže. V této oblasti jsme se ale snažili zůstat maximálně sociálně citliví, abychom se vyhnuli neúměrnému zatížení ohrožených skupin obyvatel.

Chápu, že z vašeho pohledu je významnou položkou zvýšení daně z nemovitosti, která se nově bude dělit mezi obce a stát. Zatímco dnes měl stát s výběrem této daně pouze náklady a veškeré příjmy šly obcím, nově zaváděný státní koeficient bude příjmem státu. Na příjmech obcí se tímto nic nezmění.

Chci říct, že daň z nemovitosti resp. majetkové daně jsou v České republice nejenom nízké, ale jsou nejnižší, nebo druhé nejnižší, ze všech zemí OECD. A i po tomto zvýšení budeme ve spodní třetině zemí s nejnižším zdaněním. Zvýšení této daně nenavrhuje pouze vládní koalice, ale v podstatě všichni ekonomové včetně Národní ekonomické rady vlády.

Dámy a pánové, všechny tyto kroky – od úspor po změny v daňovém systému – jsou nutnou podmínkou toho, aby rostla prosperita naší země, tedy i jednotlivých regionů a obcí. Naše vláda si uvědomuje, že města a obce čelí dlouhodobým problémům, které vyžadují komplexní řešení. Patří sem demografické výzvy, vylidňování malých obcí a aktuálně přetlak poptávky po místech ve školách a školkách zejména v metropolitních oblastech.

Zde musíme společně hledat řešení, a to jak řešení krátkodobá, tak řešení systémová. Obce a kraje jako zřizovatelé škol na tyto problémy musejí pružně reagovat, změny předvídat na základě demografických dat, úkolem vlády je nicméně vytvořit k tomu vhodné podmínky.

Odsouhlasili jsme například navýšení alokace v dotačním programu na podporu výstavby základních škol o více než půl miliardy korun, takže dnes operuje s celkem 7,36 miliardami korun. Reagovali jsme tím na růst cen, zejména stavebních prací.

Tento program by měl v následujících letech pomoci k vytvoření 10 000 nových míst na základních školách, především v prstenci kolem Prahy, kde je jich dnes velmi akutní nedostatek míst.

Kvality života v obcích se týká i aktuální transformace České pošty, jejímž konečným výsledkem bude zajištění lepšího fungování a celková racionalizace poštovních služeb ve všech regionech.

Dobře rozumím tomu, že jak občané, tak představitelé řady obcí nesouhlasí s rozhodnutím zrušit 300 poboček. Musíme si však uvědomit, že pokles zájmu o poštovní služby a celkový vývoj na trhu fakticky nepřipouští jinou možnost, pokud chceme poštu ve smysluplné podobě zachovat.

Poštovních poboček na počet obyvatel máme násobně více, než stát, který je na druhém místě a zdaleka nejvíce v celé EU. Je to nefinancovatelné, nemá to smysl, a pokud něco neuděláme, tak Česká pošta brzy zkrachuje a ty kroky, které děláme, právě vedou k tomu, abychom poštovní služby udrželi. Jde zatím o první krok, musejí následovat další. Situace se měla řešit už dávno.

Také připomínám, že dostupnost služeb v menších obcích se nesníží – zaniknou pouze pobočky v obcích, kde jich je více než jedna. Jenom připomínám, že naprostá většina obcí nemá poštu na svém území již dnes. Ke změně dojde i v redukci počtu finančních úřadů o 77 územních pracovišť, které na řadě míst fungovaly v omezeném provozu, což zejména v době podávání daňových přiznání snižovalo jejich dostupnost.

Nově by v těchto špičkových termínech mělo dojít naopak k posílení přítomnosti pracovníků finanční správy, naopak v době, kdy byly pobočky nevyužívány, k omezení jejich činnosti.

Naše vláda také myslí na investice do dopravní infrastruktury. I přes složitou situaci státních financí to vnímáme jako investici do naší společné budoucnosti. Nové silnice, dálnice a železnice pomáhají do města obcí přivádět nové obyvatele i ekonomické příležitosti a snižují rozdíly mezi regiony.

Proto v tomto roce na investice do dopravní infrastruktury dáváme rekordní částku, více než 150 miliard korun. Aktuálně je rozestavěno 286,1 km dálnic a silnic I. třídy, z toho 177,9 km dálnic a 108,2 km silnic I. třídy.

Mnohé z těchto staveb jsou důležitými obchvaty měst a obcí. Namátkou mohu uvést například probíhající stavby obchvatů Jaroměře, Doudleb nad Orlicí, Nové Paky, Mošnova nebo Velký městský okruh, který výrazně zlepší dopravu v Brně.

Pokračujeme i v investicích na železnici. Zaměřujeme se nejen na koridory, ale i na tratě lokální. Příkladem dobře modernizované a sloužící lokální železniční trati může být nedaleká „Uničovka“, tedy trať mezi Olomoucí, Uničovem a Šumperkem, na které se od prosince loňského roku jezdí rychleji i bezpečněji díky nasazení evropského zabezpečovače ETCS.

Zaměřujeme se ale i na menší projekty s velkým dopadem. Z financí Státního fondu dopravní infrastruktury podporujeme výstavbu cyklostezek a infrastrukturu pro bezpečné cestování na kole ve městech a obcích. V posledních dvou letech jsme takto podpořili projekty za více než 1 miliardu korun a pro období 2023–2024 máme připraveno dalších téměř půl miliardy korun na nové stezky.

Tímto způsobem podporujeme i budování bezbariérových chodníků; pro 458 měst a obcí jsme za poslední 2 roky (2021–2022) schválili příspěvky v celkové výši 2,157 miliardy Kč.  

Jsem si také vědom problémů, které byly vytýkány Národní sportovní agentuře, proto jsme ke konci loňského roku přistoupili k výměně předsedy a následně došlo i k jmenování místopředsedů. Nové vedení Národní sportovní agentury začalo ihned pracovat na tom, aby se odstranily ty problémy, na které jste si v minulosti mnozí z vás stěžovali.

Agentura dokázala vyplatit v rekordním čase dvou týdnů dotační výzvu Provoz a údržba, která na konci minulého roku společně s vládním zastropováním cen přispěla k záchraně sportovních klubů a organizací. A přesto, že jsme před tím slyšely zprávy o tom, že by v důsledku nákladů na energie nějaký sportovní klub zkrachoval, ačkoliv se původně hovořilo až o stovkách krachujících klubů, tak podle aktuálních zpráv nezkrachoval ani jeden.

Během necelého prvního pololetí letošního roku Národní sportovní agentura vyplatila drtivou většinu provozních dotací s tím, že jednu z nejdůležitějších výzev, Můj klub, bude mít vyplacenou do konce června.

Tato dotační výzva financuje provoz každého sportovního klubu v České republice, kde se pracuje s mládeží, a jsem rád, že ji Agentura vyplatí o několik měsíců dříve než v loňském roce, ačkoliv má rekordní počet 9 000 žádostí, což je o 50 % více, než v roce 2022. Agentura se také věnuje administraci investičních dotací, které současné vedení zdědilo nevyplacené z loňského roku, a do konce června budou žadatelé vědět, jestli v dotačním řízení uspěli, nebo ne.

Ihned jakmile skončí tato administrace, začne Národní sportovní agentura s přípravou dalších investičních výzev tak, aby byly nejpozději na podzim vypsány, a ještě do konce roku mohla začít jejich administrace.

My jsme si vědomi, stejně jako vy,  že sportovní zázemí v České republice není ideální, neboť průměrné stáří sportovišť je přes 50 let, proto jsme v rozpočtu NSA na investice alokovali více než 1 miliardu. Vedení NSA již veřejně přislíbilo, že mezi oprávněné žadatele investičních výzev nově budou zařazeny obchodní společnosti ve stoprocentním vlastnictví měst a obcí.

Připravujeme také úpravy legislativy pro lepší fungování obcí. Vláda bude brzy projednávat novelu zákona o obcích. Počítá se s automatickou valorizací odměn členů zastupitelstva obcí, zvyšuje se limit pro rozhodování rady obce na 100 tisíc korun, nebo se připravují elektronické formuláře pro vybrané obecně závazné vyhlášky, které budou dostupné na portálu veřejné správy.
 
Dámy a pánové, to jsou jen některá témata, která se přímo dotýkají života v našich městech a obcích. Rád si samozřejmě vyslechnu i vaše další podněty. Chci znovu zdůraznit, že si opravdu velmi vážím naší spolupráce a spoléhám na to, že i do budoucna zůstaneme odpovědnými partnery, kteří se budou otevřeně informovat v zájmu naší celkové prosperity.

Vláda v průběhu loňského roku fungovala, musela působit pod velkým tlakem, takže jí bohužel nezbýval čas na vše, co by v naší zemi bylo třeba napravit. Museli jsme se soustředit na krizový management, abychom neohrozili samotné fungování státu.

Věřím ale, že to nejhorší už máme za sebou, že nastává klidnější období – a tím i čas na řešení zanedbaných problémů, které jsou dlouhodobější, které se nakupili a byli zanedbávány, a bude také více času na standardní diskusi, do níž snad budou dále přispívat i české, moravské a slezské samosprávy.

Dámy a pánové, děkuji vám a těším se na diskusi a přeji vám úspěšné jednání.

Petr Fiala, předseda vlády

Vláda na návrh ministra zahraničních věcí zrušila devět usnesení komunistických vlád ze 70. a 80. let, kterými tehdejší ČSSR umožnila Sovětskému svazu bezplatně užívat některé pozemky a další objekty. I na základě těchto usnesení dnes Ruská federace v Česku vlastní 42 budov, které označila za budovy mise podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích.

„Rusko ale dlouhodobě tyto pozemky nevyužívá pro diplomatické účely, což bylo i tehdy jednou z podmínek těchto usnesení. A jenom připomínám, že tehdejší vláda je dělala v okupované zemi právě ze strany Sovětského svazu. Rusko nereagovalo na opakovaná upozornění ze strany Ministerstva zahraničních věcí, že je potřeba situaci řešit. Proto jsme se rozhodli přistoupit ke zrušení těchto usnesení a k narovnání těchto vztahů. Po desítkách let se tak dostáváme do normální situace. Jinými slovy to znamená, že nyní budeme za tyto pozemky po Rusku požadovat nájemné, které je pro podobný typ pozemku v daném místě obvyklé,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Podle zjištění ministerstva se jedná o bezmála tři desítky neoprávněně využívaných nemovitostí. Česká republika také Ruskou federaci vyzve, aby uhradila bezdůvodné obohacení za předchozí téměř tři roky, kdy tyto nemovitosti k nestátním účelům užívala.

Kabinet také odsouhlasil realizaci projektu s pracovním názvem eDoklady. Digitální a informační agentura na základě dnešního rozhodnutí vlády ve spolupráci s místopředsedou vlády pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj do 31. prosince 2023 zajistí technické řešení, které umožní nahradit současné plastové průkazy totožnosti a další dokumenty elektronickými doklady, které budou moci být ve střednědobém horizontu propojeny s celoevropským systémem eWallet podle nařízení Evropské unie. Zároveň s technickým řešením bude připravována i příslušná legislativní změna, která umožní elektronickou verzi dokladů lidem při prokazování totožnosti a styku s úřady a službami používat. Více v tiskové zprávě místopředsedy vlády pro digitalizaci na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-schvalila-usneseni-o-edokladech–digitalni-a-informacni-agentura-na-nich-muze-zacit-pracovat-okamzite-205518/.

Vláda schválila rovněž koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023 až 2027. Nová koncepce obsahuje aktualizovaná opatření, která mají v probíhající změně klimatu pomoci zajistit České republice vodní zdroje s pitnou vodu pro obyvatele, zadržet a posílit vodu v krajině pro přírodu i zemědělskou produkci a zabezpečit energetické zdroje. Koncepce má tři strategické cíle: zvýšit informovanost o riziku sucha, zabezpečit udržení rovnováhy mezi dostupnými vodními zdroji a potřebou vody napříč sektory i v měnících se klimatických a socioekonomických podmínkách a zmírňovat dopady sucha na akvatické i terestrické ekosystémy. Plnění úkolů obsažených v koncepci si vyžádá každoročně zhruba 15,9 miliardy korun za Ministerstvo zemědělství (podíl národních zdrojů činí přibližně 40 procent) a přibližně 9 miliard korun za Ministerstvo životního prostředí. Podrobnosti naleznete ve společné tiskové zprávě Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí na https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2023_ministerstvo-zemedelstvi-ma-hotovy.html, respektive na https://www.mzp.cz/cz/news_20230517-Ministerstvo-zemedelstvi-ma-hotovy-komplexni-plan-proti-suchu-na-pristi-leta-na-prevenci-bude-davat-temer-16-miliard-korun-rocne.

Schválen byl i návrh novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Navržené změny jednak aplikují do českého právního řádu novou evropskou směrnici, která upravuje přeshraniční přemístění sídla, přeshraniční fúze a přeshraniční rozdělení, a reagují na poznatky z praxe. Novela také mění pravidla pro akciové společnosti, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, v případech, kdy má dojít k jejich rozdělení odštěpením se zánikem účasti všech menšinových akcionářů a rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem. Novela navrhuje snížit potřebnou kvalifikovanou většinu k přijetí těchto změn ze současných 90 procent hlasů všech akcionářů na 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, a to za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu. Tato úroveň je běžná v prakticky všech členských státech EU.