Každý osmý pracující v Česku je cizinec
Česká ekonomika se stále více spoléhá na zaměstnance s cizím státním občanstvím. Většinu celkového počtu cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu, významný podíl zaujímají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. V počtu usazených převyšují občané třetích zemí nad občany EU.
V České republice se více usazují tzv. třetizemci než sousedé ze stejného ekonomického prostoru. Podíl jejich trvalých pobytů je výrazně vyšší (60%) než přechodných, mají zde také více vlastní rodiny a děti. U občanů Evropské unie naopak převládají přechodné pobyty. „Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám tak občané především východoevropských zemí Unie vytlačují pracovníky ze třetích zemí. Výjimkou jsou v tomto ohledu Ukrajinci, jejichž počty zejména v posledním období výrazně rostou,“ upozorňuje Jarmila Marešová, expertka ČSÚ na mezinárodní migraci.
Zatímco přechodné pobyty jsou úzce spojeny se stěhováním za prací a tedy poptávkou po pracovní síle, počet trvalých pobytů roste plynule. V roce 2007 překročil hranici 150 tis. a aktuálně se blíží k počtu 300 tis. registrovaných osob. Do počtu registrovaných cizinců přitom nejsou zahrnuti turisté, ale také mnoho zahraničních pracovníků, kteří zde pracují v rámci volného pohybu osob a nepřihlásili se cizinecké policii. Občané EU tvoří již takřka dvě třetiny cizinců evidovaných úřady práce, tj. cizinců v postavení zaměstnanců. „Na ekonomický cyklus nejvýrazněji reaguje počet Ukrajinců, který mezi roky 2008 a 2011 v době krize poklesl z 81 tis. na 35 tis. osob, ale od roku 2015 opět rychle přibýval až na 121 tis. osob. Novinkou jsou také rychle rostoucí počty Rumunů, Bulharů a s odstupem i Maďarů, tedy občanů EU,“ potvrzuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
„Česko je takové Švýcarsko východní Evropy,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Cizinci do Česka zkrátka jezdí za vyšším výdělkem, který je někdy proti jejich domácím podmínkám až trojnásobný.
Cizinci v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, typicky mezi 30 a 40 lety. Menší počet žen je ještě o něco mladší než muži. Velmi nízký (5,4 %) je pak podíl osob ve věku přes 65 let. „Největší podíl cizinců, 29,5 %, je zaměstnán v průmyslu. Následují administrativní a podpůrné činnosti zahrnující také agenturní zaměstnávání se 17,6 %, dále velkoobchod a maloobchod s necelými 10 % a stavebnictví s podílem lehce nad 9 %,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
V běžných dělnických profesích nejsou ve výdělkových úrovních mezi státními občanstvími výrazné rozdíly, snad jen ty způsobené vyšším počtem přesčasových hodin u cizinců. Lze tak konstatovat, že nikdo není v Česku mzdově diskriminován v tom smyslu, že by bral kvůli cizímu občanství za stejnou práci nižší mzdu. Ve specializovaných skupinách s potřebou vysoké kvalifikace naopak dosahují cizinci i výrazně vyšších mezd, konkrétně v informačních a komunikačních činnostech dosahuje průměrná mzda malé skupiny Bulharů a Rumunů dokonce cca. 65 tis. Kč hrubého.
V diskusi v Radiožurnálu se k přílivu cizinců, pracujících v ČR, vyjadřovali také Jan RAFAJ, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy a Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Jan RAFAJ, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Tak to vidíme dlouhodobě, že samozřejmě se k nám nepřichází jenom nízko kvalifikovaná pracovní síla ale vůbec celé spektrum a řekl bych, když se podíváte na těch posledních 30 let, tak nejdříve k nám přicházela právě ta vysoce kvalifikovaná pracovní síla právě ti manažeři za západní zemí, kteří přinášeli mohli know how, které jsme třeba tady neměli, přicházeli s těmi mezinárodními firmami a teď samozřejmě díky demografické křivce, která je neúprosná, která nás čeká ještě minimálně 2 dekády před námi, tak se to projevuje ve všech oblastech a co zřejmě i v těch výrobních.
Vladimír KROC, moderátor:
Pane Samku, jak na příliv zahraničních zaměstnanců hledí odbory? Asi se nedá mluvit o tom, že by tito nově příchozí vzhledem k nízké míře nezaměstnanosti brali práci domácím?
Vít SAMEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
„Tak my jsme přesvědčeni, že neberou. Ta situace na trhu práce je skutečně takové jak pan Rafaj říká. To je pro nás z našeho pohledu samozřejmě potěšitelnější, než z pohledu zaměstnavatelů, kteří mají s tím praktické problémy. Pro nás je to šance, aby rostly mzdy, nabídka byla větší, aby jsme šli do robotizací, automatizací, aby se nahrazovaly především ti nízko kvalifikované a jednoduché práce tou moderní technologií, která je k dispozici. V řadě případů se tak děje, takže my samozřejmě to vnímáme s jistým porozuměním a pochopením…
S potěšením bychom brali, kdyby sem přicházeli kolegové ze západní Evropy, poněvadž mezi Evropskou unií a těmi jinými zeměmi a Českou republikou neexistují žádné bariéry, kromě jediné, a to je mzdová úroveň. Takže samozřejmě tím, že všechny ty, všechny ty země, které se vypočítávaly na začátku jsou země buď se stejnou nebo nižší velkou úrovni, takže ten důvod těch lidí, že jdou za lepším výdělkem do České republiky. My bychom rádi, kdyby za lepším výdělkem do České republiky začaly chodit i zaměstnanci ze západu…“