Krize dopadá především na hornické profese

Útlum těžby hnědého uhlí a celosvětový trend odklonu od tradičních zdrojů energie se naplno dotýká především regionů, kde byla historicky těžba uhlí nejpřednějším průmyslovým odvětvím. Ústecký kraj patří společně s Karlovarským a Moravskoslezským k nejpostiženějším oblastem. O tom, jak vidí osud hornické profese a kde chce hledat oporu, mluvil v rozhovoru se Sev.en Novinami předseda sdružení Jaromír Franta.
 
Jak vidíte současnou situaci v těžebních společnostech?
Za třicet šest let, co v hornictví pracuji, jsou na tom těžební společnosti nejhůř. Horníci doplácí na naivní pohled všech ekofanatiků a populistických politiků, kteří se domnívají, že přechod od uhlí k energii z jiných zdrojů může být dílem několika let. Přesvědčují národ, že si vystačíme s energií z větrných a solárních elektráren bez ohledu na to, kde budeme elektřinu brát, až nebude foukat nebo svítit slunce. Samozřejmě je nám všem jasné, že uhelná energie je na ústupu. I utlumovat se ale musí s rozmyslem, a to se neděje. Právě v důsledku unáhlených rozhodnutí se uhelný průmysl a energetika vůbec ocitá v krizové situaci. Naše těžební společnosti, stejně jako ostatní v tomto odvětví, nevyjímaje. Situace tedy není nijak lehká, také ale není zoufalá. Hornictví ještě neumírá, společnost nás bude potřebovat.
 
Jak chcete hornictví ze své pozice pomáhat?
Přesně tak, jako dosud. Budu dál fungovat jako mluvčí horníků při jednání s vedením společností. Prosazovat zájmy horníků a snažit se co nejvíce zmírnit dopady krize. Samozřejmě je jasné, že nějakým způsobem se současná situace dotkne každého z nás. Mojí snahou ale je, aby to horníky bolelo co nejméně. Odborová organizace není bezzubá. Už jsme toho s kolegy hodně dokázali. Například dotlačit vládu ke schválení nařízení, na jehož základě zaměstnanci nejenom z lomu ČSA v případě propuštění pobírají příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s útlumem těžby hnědého uhlí. Naposledy
bylo toto nařízení uplatněno v případě kolegů při ukončení hlubinné těžby v lomu ČSA letos na jaře. Snaha pomáhat horníkům mě také dovedla na kandidátku Lepšího severu do zastupitelstva Ústeckého kraje.
 
Hájit horníky je jediný váš cíl v krajském zastupitelstvu?
Horníci jsou u mě na prvním místě. Byli a vždy budou. Jsem ale také už čtvrté volební období zastupitel obce, kde žiji. Vím, s čím se musí malé obce potýkat a co by jim pomohlo. I malých obcí, jako je ta naše, se přeměna uhelných regionů týká. Chci, aby to pro nás pro všechny, pro horníky i pro obyvatele měst a obcí dopadlo co nejlépe. Ve své kandidatuře do krajského zastupitelstva vidím příležitost, jak pokračovat v práci. Kdybych nebyl přesvědčený, že se se současnou situací dá něco dělat, tak bych do toho nešel.
 
Článek vyšel v HGN 8/2020
 
  • Zdroj: Sdružení odborových organizací (SOO CCG)