Miliony chvilek a užitečné ohlédnutí

Editorial magazínu Sondy REVUE
 
 
Mediální výstupy, které se nyní vyrojily v souvislosti s občanskými protesty spolku Milion chvilek pro demokracii, se předhánějí v odhadech počtu demonstrantů. Jejich autoři nejraději zaokrouhlují nahoru a oslavují občanský postoj účastníků. Považuji za pokrytecké, že jsou mezi nimi i ti novináři, kteří naopak vždy velmi pohotově zpochybňovali počty na velkých odborářských demonstracích, a dokonce i samotný jejich smysl. Odborový předák Josef Středula v této souvislosti podotkl, že mu velmi vadí, že někteří politici, kteří ještě nedávno nazývali protestující odboráře „lůzou“, nyní freneticky jásají nad občanskou statečností organizátorů demonstrací.
 
Proč takový rozdílný pohled z hlediska občanských práv na zcela rovnocenné akce? Ano, byly stejné, ale měly rozdílný obsah. Odborům vždy šlo o to, počínaje už stotisícovou demonstrací na Staroměstském náměstí v listopadu 1997, aby reformy, které vlády připravovaly, nebyly namířeny proti zaměstnaným lidem, aby byly daňově spravedlivé, aby veřejné služby, zdravotnictví, důchody nesloužily jen zisku, aby nedocházelo k hazardnímu snižování daní a aby se ze zaměstnanců nestávali daňoví soumaři. Požadovaly spravedlivý zákoník práce, odmítaly nepromyšlené restrikce. „Zastavte škrtformu!“ znělo plným Václavákem v roce 2007 na demonstraci ČMKOS a v roce 2011 na stejném místě demonstrovaly odbory proti zákeřným reformám a nízkým mzdám a platům.
 
V červnu 2012 přes sto tisíc lidí na demonstraci odborů a občanských iniciativ vystavilo „Stop vládě“ a jejím rozpočtově nezodpovědným reformám, osekávání práv zaměstnanců a zadlužování státu. Důstojná životní úroveň lidí práce – to byl vždy hlavní motiv všech odborářských protestů.
 
Nyní se mají zaměstnanci nejlépe od roku 1990, ale podle organizátorů demonstrací je ohrožena nezávislost justice, demokracie a morální odpovědnost politiků. I to je naprosto legitimní téma pro vyjádření názorů, ale není o nic důležitější, než byly požadavky odborů. Když se oháníme občanskou společností, je třeba vnímat, že odbory a zaměstnanci jsou její velmi významnou součástí.