Minimální mzda v Česku je podle Josefa Středuly nedůstojná, víc berou i Slováci a Poláci

Hlavní témata doskuse:
– ohrožená odvětví ekonomiky, podoba vládní pomoci
– programy na podporu udržení zaměstnanosti, účinnost a efektivita
– míra inflace, cenová hladina, seniorský nákupní koš
– příležitosti pro pokrizovou transformaci ekonomiky
– aktuální související agenda
Na jaře příštího roku by také měla stoupnout nezaměstnanost na 5,5 procenta. Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub očekává podstatné utlumení růstu mezd, nominální růst v soukromé sféře by podle jeho odhadu měl v letošním i příštím roce klesnout pod tři procenta. K oploštění křivky nezaměstnanosti podle něj pomohly vládní programy jako Antivirus.
 
„Řada menších podniků ale může zaniknout a ten nárůst se prostě dostaví,“ dodal. Podle odborového předáka Josefa Středuly je třeba vytvářet nová pracovní místa pro nové znalosti a dovednostmi. „Rozpočet ale neobsahuje dostatek peněz na aktivní politiku zaměstnanosti,“ postěžoval si. Odborový návrh na zvýšení minimální mzdy by podle Holuba mohl ohrozit pracovní místa v pohostinství. Mnoho lidí se tam pohybuje blízko minimální mzdy a snaha o její zvýšení paradoxně jim nemusí pomoct. „Pokud by to pro některé podniky znamenalo poslední ‚hřebíček do rakve‘, tyto zaměstnance by to mohlo poškodit,“ míní.
 
Současná minimální mzda 14 600 Kč je podle Středuly nedůstojná. Vyšší minimální mzdu mají i na Slovensku a Polsku, kde jsou na tom jinak hospodářsky hůře. „Na Slovensku je minimální mzda zhruba 16 700 korun, v Polsku je to 16 500 korun. Proč má být český zaměstnanec v této době trestán za to, že politici se nejsou schopni dohodnout na vyšších mzdách,“ řekl v pořadu. Vláda by měla v pondělí rozhodnout o zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Ministerstvo práce připraví několik verzí návrhu. Ministryně práce Jana Maláčová  zvýšení 400 korun. Tripartita se minulý týden na částce neshodla. Zaměstnavatelé by nepřidávali vůbec a odbory žádají růst o 1 400 korun na 16 000 korun.
 
Odbory navrhují vládě, aby na 16. listopadu, případně i na 13. listopadu, stanovila den pracovního volna, což by spolu s víkendem a státním svátkem 17. listopadu pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit kritickou situaci v nemocnicích. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula to v neděli řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
 
Podle ministra vnitra a předsedy Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka jde o dobrý nápad. „Vidíme před sebou příležitost. Za náklady jednoho dne se získá časový úsek čtyř dnů, kdy se omezí kontakty. Ideální by bylo, když by volno bylo i v pátek 13. listopadu. Za relativně nízké náklady se tak přeruší komunitní přenos viru,“ uvedl Středula. Situaci v nemocnicích označil za velmi vážnou. Nepřetržité provozy nebo kritická infrastruktura by se nezastavily, dodal Středula. „Přijde mi to jako rozumný nápad, mohlo by to velmi přispět ke snížení mobility a případně zrychlení poklesu epidemie. Klíčové bude stanovisko ministerstva zdravotnictví,“ řekl Hamáček ČTK. Zavedení dodatečného dne volna připraví českou ekonomiku za současných.
 
Celý pořad Otázky václava Moravce můžete zhlédnout na videozáznamu zde: