Stát by teď měl podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zamezit nezaměstnanosti a podpořit malé firmy. V březnu zůstala nezaměstnanost na únorových třech procentech, a i když první dubnové dny vykazují standardní hodnoty, vývoj lze odhadovat jen s obtížemi, uvedla to v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Jana Maláčová také odmítla myšlenku premiéra Andreje Babiše (ANO) na podporu aerolinek Smartwings.
„Teď začíná být jasné, že teprve duben ukáže, jak budou firmy a vlastně vůbec celý trh práce reagovat na koronavirovou krizi. Čísla jsou potěšující, ale neznamená to, že to tak zůstane,“ prohlásila Jana Maláčová. V prvních dubnových dnech úroveň nezaměstnanosti, podle Jany Maláčové, neroste. Ministerstvo práce a sociálních věcí v současnosti předpokládá zvýšení nezaměstnanosti ze tří na osm procent. „Pět procent opravdu věštíme. Zkopírovali jsme to z dopadů hospodářské krize z let 2008 a 2009,“ řekla Jana Maláčová. Pětiprocentní nárůst označila jako černý scénář.
Ani podle ekonoma Filipa Matějky z CERGE-EI a člena Ústředního krizového štábu nelze vývoj předvídat. „Vypadá to, že je to největší ekonomická rána pro západní svět za posledních padesát let, daleko větší než finanční krize před deseti lety,“ prohlásil Filip Matějka. Stát podle něj musí hlavně zabránit vzrůstu nezaměstnanosti. „V každém případě vzroste hrozně moc,“ uvedl. Nepředpokládá ale, že by došlo k podobné situaci jako za velké hospodářské krize ve 30. letech. „Teď přece jen víme daleko více, jak řídit ekonomiku,“ řekl. Důležité je podle něho následující dva měsíce podpořit nejen firmy, ale i domácnosti, které nemají naspořeno.
Podle senátorky Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) nebude mít opozice problém s podporou pomoci živnostníkům nebo kurzarbeitu. Ten je podle ní potřebný, podmínky pro vyplnění žádosti jsou ale složité. S tím souhlasil i Filip Matějka.
„Ve Švýcarsku podnikatel jeden den vyplnil formulář a druhý nebo ten samý den měl peníze na účtu. Teprve potom vláda zkontrolovala, jestli si nevymýšlel. U nás to bylo tak, že podnikatelé vyplňovali strašně moc formulářů. Trvalo to den nebo dva a teprve potom za týden dostali e-mail s pořadovým číslem,“ uvedl ekonom Filip Matějka.
Ministryně Jana Maláčová ale oponovala, že vyplnit žádost o příspěvek na mzdu nebo její náhradu je jednoduché. Vyplácet by je podle ní mohl stát v řádech dní, záleží ale také na tom, jestli firmy nebudou v žádostech dělat chyby. „Pokud to budeme muset stornovat a vracet, tak se to pro všechny zpozdí. Pokud to bude všechno v pořádku, bude se to sekat jako cvičky,“ řekla Jana Maláčová.
V pořadu se také rozvinula debata o tom, že je třeba pomoci i lidem, kteří pracují na dohodu. V tomto duchu vystoupil ekonom Filip Matějka i senátorka Šárka jelínková. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová k tomu uvedla, že ministerstvo plánuje pomoci i lidem odkázaným na příjem z dohod o provedení práce. Na ně by mělo být rozšířeno vyplácení takzvaného bolestného, o kterém tento týden rozhodla vláda. Původně na něj měla dosáhnout jen menší část živnostníků, následně ale ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) oznámila úpravu pravidel.
Další část debaty se týkala otázky, komu je nutné pomoci, zda velkým firmám či spíše malým a středním. Svým způsobem tato debata vyplynula ze sobotního prohlášení premiéra Andreje Babiše, že stát by měl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli koronavirové krizi dostaly do problémů. Jako příklad uvedl nízkonákladové aerolinky Smartwings. Společnost už ale měla potíže před vypuknutím pandemie.
Ekonom Filip Matějka k tomu řekl, že stát by se měl zaměřit naopak na malé firmy. Velké firmy totiž zvládnou zařídit banky. Když bude mít problém třeba společnost Škoda, tak banka najde způsob, jak pomoci. Stát musí pomáhat plošně menším a středním firmám.
Podle Jany Maláčové premiér Andrej Babiš návrh vládě zatím nepředložil. „Diskuse na vládě o tom ještě neproběhla. Bude muset proběhnout. Pomáhat se má malým a středním podnikům, nikoliv miliardářům,“ prohlásila. Zároveň řekla, že privatizace někdejších ČSA, dnešních Smartwings, se podle ní ukázala jako chyba. „Zbavovat se strategických firem znamená, že je v krizi stejně zachraňuje stát. Zisky budou soukromé, ztráty veřejné,“ uvedla. A pokud by podle ní stát musel vstoupit do nějaké firmy, tak by to mělo být formou kapitálového vstupu, tedy že by stát ve firmě získal podíl. „Určitě o tom budeme debatovat na vládě,“ dodala.