NEKOLA: „Díky institutu částečné nezaměstnanosti nemusel podnik propustit zhruba 650 zaměstnanců.“

Propad výroby, způsobené koronavirovou pandemií, se projevil i na výkonech největšího železničního nákladního přepravce – společnosti ČD Cargo, a. s. Vedení podniku v souvislosti s tím jednalo se zástupci PV OSŽ ČD Cargo o způsobu řešení nové situace. Jak se jednání vyvíjelo, k jakému závěru dospělo a jak se krize projevila na zaměstnanosti? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro časopis Obzor č. 11 předseda Podnikového výboru OSŽ při ČD Cargo Radek Nekola.
 
Koronavirová krize pomalu odeznívá a život se vrací do normálních kolejí. Jak se tato výjimečná situace dotkla zaměstnanců ČD Cargo?
Podobně jako v jiných odvětvích pocítila i nákladní doprava útlum ekonomiky, což přineslo nutnost urychlit jednání vedení podniku a sociálních partnerů o možných opatření pro zmírnění ekonomického propadu naší společnosti. Jednání probíhalo konstruktivně a efektivně, přestože jsme si museli zvyknout na novou formu jednání prostřednictvím telekonference.
 
Jaké jsou závěry tohoto jednání?
Jednání vyústilo k dohodě o první změně kolektivní smlouvy, která řeší uplatnění institutu částečné nezaměstnanosti (§ 209 Zákoníku práce). Tato změna dává dostatečný prostor k řešení dopadů krize, a má platnost do 1. září 2020. Rozběh tohoto institutu se na začátku neobešel bez problémů, které jsme spolu s personálním odborem podniku museli řešit. Dnes mohu říci, že se tento institut použil za měsíc duben na zhruba deseti procentech zaměstnanců, což v převodu na plně zaměstnané znamená, že jsme nemuseli díky tomu propustit zhruba 650 zaměstnanců a to jak z provozu, tak i z administrativy.
 
Jak zvládali novou a obtížnou situaci předsedové ZO OSŽ a jejich závodní výbory?
Musím především poděkovat předsedům a členům výborů OSŽ, kteří působí v rámci našich provozních jednotek. Přestože se často dostávali do časové tísně a museli zvládnout všechny změny způsobu projednávání všech opatření, které byly vydávány v těchto nelehkých časech, dokázali celou situaci s úspěchem překonat. Na úrovni odborových centrál máme pravidelné (1x za14 dní) telekonference s výkonným ředitelem ing. Tóthem, kde řešíme problémy a podněty z jednotlivých jednotek.
 
V čem koronavirová krize zasáhla ČD Cargo nejvýrazněji?
Na začátku se samozřejmě nejvíce řešila zpráva o uzavření Škody Auto a nošovického Hyundaie, nicméně útlum přepravy se pak rozlil do celé naší republiky. Výrazné snížení poptávky po přepravě nastalo například také u energetického uhlí, které je také významnou komoditou našeho byznysu.
 
Jaké jsou z pohledu OSŽ vyhlídky do budoucna ohledně oživení nákladní dopravy?
Musíme si uvědomit, že nákladní doprava je služba, která se řídí poptávkou. Znamená to tedy, že pokud se co nejrychleji neobnoví průmysl bude i nákladní doprava stagnovat. Základem je tedy co nejdříve rozhýbat ekonomiku a než se tak stane, musíme prosazovat opatření, které železnici umožní přežít. Návrhy ke zmírnění dopadů krize na železniční dopravu jsme popsali v dopise našeho svazu ministru dopravy, který mu OSŽ odeslalo 30. dubna s naléhavou žádostí o poskytnutí pomoci železničním dopravcům.
 
Co mimořádná situace přinesla jako poučení do budoucna?
Věřím, že všechno špatné je k něčemu dobré, takže pokud touto krizí projde naše společnost poučená a správně vyhodnotí její charakter a dopad, můžeme z tohoto období vystoupit ještě větší a silnější.
 
Děkuji za odpovědi.
Miroslav Čáslavský
 
 
  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ