Úřad práce ČR evidoval k 30. 9. 2021 celkem 262 142 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 5 747 méně než v předchozím měsíci a o 14 873 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3, 5 %. To je o 0, 1 p. b. méně než v srpnu a o 0,3 p.b. méně než před rokem. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za srpen 2021) nejnižší v celé EU, a to 3 % (průměr EU 6,7 %).
Trh práce ovlivňuje poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích, zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. V řadě regionů nadále trvá, i přes počínající útlum sezónních činností, zájem o sezónní pracovníky v oblastech jako je zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišná a potravinářská výroba a obchod.
„Pandemie zasáhla ekonomiku velmi tvrdě. Pochopitelně tedy panovaly obavy, že koronakrize dopadne i na trh práce. Přestože se nezaměstnanost loni nepatrně zvýšila, díky programu Antivirus se černé scénáře nenaplnily. Pokládám to za velký úspěch Ministerstva práce a sociálních věcí i Úřadu práce ČR, který podporu vyplácel. Jen díky tomu jsme stále evropskými premianty,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
„V uplynulém měsíci došlo k oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se často potýkají s výpadky kvůli nedostatku materiálů a komponentů. K oživení došlo též v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání. A jako každý rok dorazila v září do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila,“ shrnuje aktuální situaci generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Nezaměstnanost v regionech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v září v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji (5,3 %) a dále v Karlovarském kraji (4,5 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v září loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,2 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Karlovarském kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti září 2020 poklesl o 0,5 p. b. na 4,5 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Praha-východ (1,5 %), Jindřichův Hradec (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou a Jičín (1,8 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,9 %), Most (6,8 %) a Ostrava-město (6,3 %).
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v září v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji (5,3 %) a dále v Karlovarském kraji (4,5 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v září loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,2 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Karlovarském kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti září 2020 poklesl o 0,5 p. b. na 4,5 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Praha-východ (1,5 %), Jindřichův Hradec (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou a Jičín (1,8 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,9 %), Most (6,8 %) a Ostrava-město (6,3 %).
Struktura uchazečů o zaměstnání
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53 % ženy, což představuje 138 886 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 3,9 % a mužů 3,3 %. U žen došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,1 p. b., u mužů zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné hodnotě. V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 38 129 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,5 % z celkového počtu nezaměstnaných. Průměrný věk nezaměstnaných byl v září 42,8 roku, zatímco loni to bylo 41,9 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53 % ženy, což představuje 138 886 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 3,9 % a mužů 3,3 %. U žen došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,1 p. b., u mužů zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné hodnotě. V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 38 129 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,5 % z celkového počtu nezaměstnaných. Průměrný věk nezaměstnaných byl v září 42,8 roku, zatímco loni to bylo 41,9 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,5 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 1 568 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 30. 9. 2021 celkem 94 841 a tvořili 36,2 % z celkového počtu nezaměstnaných. Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především uchazeči o zaměstnání s vyučením bez maturity a se základním vzdělání. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 5 160) a uchazečů se střední školou (o 3 728).
Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci září bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 75 235. Jak už bylo uvedeno – v září dorazila do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. K 30. 9. 2021 jich Úřad práce ČR evidoval 12 805 (srpen 2021 – 7 505, září 2020 – 12 694, září 2019 – 9 793). Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce celkově 16 015 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to více o 5 814, meziročně pak více o 47 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 6,1 % (srpen 2021 – 3,8 %, září 2020 – 5,8 %). V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), osobní a provozní služby (kadeřník) a podnikání. Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především pak lékařských fakult, škol zaměřených na informační a komunikační technologie (ICT), dále absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů, nebo třeba oborů zdravotnictví a farmaceutické vědy. Velká poptávka je také po absolventech řemeslných oborů.
Aby ÚP ČR co nejvíce zjednodušil mladým lidem vstup na trh práce, pořádá po celé republice besedy pro žáky základních, středních, ale i vysokých škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to, jak mají efektivně hledat práci nebo kteří zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance. Tyto aktivity se odehrávají v kombinaci v Informačních a poradenských střediscích (IPS) a ve školách. ÚP ČR zároveň organizuje burzy práce, veletrhy řemesel, vzdělání či přehlídky škol, na kterých jeho zástupci pomáhají zájemcům zorientovat se na trhu práce a ve vzdělávací nabídce škol. To vše v souladu s protiepidemickými opatřeními.
„Cílem je nasměrovat žáky a studenty tak, aby je vybraný obor nejen bavil, ale aby v něm také co nejdříve po absolvování studia našli uplatnění. Mladým lidem pomáhají při vstupu na pracovní trh též cílené projekty,“ shrnuje ředitelka Odboru zaměstnanosti a EU z Generálního ředitelství ÚP ČR Eva Stratilová.
V září naopak klesl počet nově evidovaných zaměstnanců ze školství. Celkem se jich do evidence nově přihlásilo 540 (srpen 2021 – 858, září 2020 – 557), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 1 314. Celkem jich úřad evidoval 2 932 (srpen 2021 – 3 811, září 2020 – 2 663), z toho nejvíce bylo učitelů v oblasti předškolní výchovy (591) a dále specialistů a odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání (522) či učitelů středních škol (kromě odborných předmětů) včetně konzervatoří a 2. stupňů ZŠ (497). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 1 906 volných pracovních míst v tomto oboru (srpen 2021 – 2 062, září 2020 – 2 009). Školy měly zájem hlavně o lektory a učitele jazyků (429 míst) a o učitele na středních školách, konzervatořích a na 2. stupních ZŠ (348 míst).
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. Zatímco do loňského roku se podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných snižoval, v září 2021 v meziročním srovnání vzrostl o 13,5 p. b. na 34,9 %, tedy celkem na 91 590 osob a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání se srpnem zkrátila o 2 na 502 dnů.