V České republice dojde v posledních letech k 40 až 50 tisícům pracovním úrazům ročně. I proto je tato problematika detailně řešena zákony. Každý zaměstnanec logicky očekává pro případ, že následkem úrazu při práci, nebo nemoci z povolání, už nebude schopen dál ze zdravotních důvodů u zaměstnavatele pracovat a dostane z toho důvodu výpověď, má automaticky právo na odstupné. Bohužel opak bývá často pravdou. Nejedna firma se snaží svým povinnostem vyhnout a chránit práva zaměstnanců pak musí právníci odborů.
Své by o tom mohl vyprávět nyní dvaašedesátiletý František Riga, bývalý svářeč společnosti Brawe Kaplice. V roce 2019 utrpěl při práci úraz ramene. Byl sepsán řádný protokol a proběhlo příslušné šetření. Při léčení ale došlo ke komplikacím a v roce 2020 musel poškozený podstoupit komplikovanou operaci. Po delším léčení mu následně v březnu loňského roku byla ukončena pracovní neschopnost.
„A tady začaly první problémy. Co dál se mnou. Bylo jasné, že kvůli významně snížené hybnosti ruky už dál práci svářeče nebudu schopen vykonávat. Firma řekla, že mě proto už potřebovat nebude. Obrátil jsem se tedy na zástupce Odborového svazu (OS) KOVO. Jimi navržené rozvázání pracovního poměru dohodou spojené s odstupným ve výši dvanácti průměrných měsíčních výdělků, ale rumunský vlastník Brawe zamítl. Prostě mi nechtěli dát nic,“ popsal Riga začátek své takřka tříleté peripetie, která byla následně v řádech měsíců za přispění odborů vyřešena.
Firma zkoušela, co mohla. „Přišli s návrhem na skončení pracovního poměru dohodou bez odstupného, snažili se zpochybnit pracovní úraz jako takový a jeho zdravotní následky vůbec. Nakonec mu dali výpověď, avšak bez odstupného. Mnozí by to vzdali, ale pan Riga spolu s námi vydržel a výsledek se dostavil,“ uvedl v této souvislosti předseda Základní organizace OS KOVO při společnosti Jihostroj Velešín, zastupující rovněž zaměstnance zmíněné Brawe Kaplice, Jiří Řihout.
Několika set tisícového odstupného se František Riga dočkal až po zásahu právníka jihočeského Regionálního pracoviště Odborového svazu KOVO. K soudu ani nemuselo nakonec dojít. Vzhledem k důkazní a argumentační síle zástupců OS KOVO při rozporování výpovědi přistoupila firma raději na dohodu.
Přestože pracovněprávních záležitostí řeší specialisté jihočeského Regionálního pracoviště Odborového svazu KOVO v Českých Budějovicích desítky ročně, před soudem končí tyto případy jen ve výjimečných případech. Běžné spory, při nichž se zaměstnanec rozhodne bránit svých práv, o to víc s nápomocí odborové organizace, se firmy raději snaží ukončit dohodou.
Podle zmocněnce Krajského sdružení Odborového svazu KOVO Jihočeského kraje Jana Janouška do mnoha sporů ani odborový právník zasahovat nemusí a se zaměstnavateli je fakticky vyřeší už předsedové základních organizací OS KOVO v konkrétních firmách a podnicích. „Předsedům našich základních organizací poskytujeme pravidelná školení a konzultace, mimo jiné v právních otázkách, takže si s celou řadou záležitostí poradí sami. Pro úspěšnost je pouze důležité, aby se na ně včas obrátili. Dá se tak zamezit vyhrocení mnoha neshod,“ poznamenal Janoušek.
Pracovněprávní poradentství je hned vedle kolektivního vyjednávání základním stavebním kamenem činnosti odborových organizací. Všichni členové Odborového svazu KOVO proto mají nárok se kdykoli bezplatně obrátit na právníky svazu s žádostí o pomoc.