Zaměstnanci těžební společnosti OKD, kteří by v budoucnu mohli kvůli útlumu těžby přijít o práci, by měli znovu získat nárok na státní příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací dolů. Vyplývá to z návrhu novely vládního nařízení připraveného ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), jehož aktivitu vedení i odbory OKD vítají. O těchto i dalších událostech v časech koronavirových hovořil HGN s předsedou Odborového svazu PHGN Rostislavem Paličkou.
Od mimořádného sjezdu OS PHGN v Luhačovicích uplynul měsíc a půl. Nově zvolené vedení ani nestačilo zaujmout místa na pracovišti svazu v Praze a většina funkcionářů a zaměstnanců musela přejít na takzvanou práci z domova. Jak za současné situace, kdy Česko částečně ochromila pandemie Covid-19, funguje odborový svaz?
Kdyby se sjezd konal jen o jediný den později než 12. března, tak by tato otázka nevznikla, protože následující opatření vlády by konání sjezdu neumožnily a svaz by nadále muselo řídit minulé vedení. Ale sjezd proběhl, a tak i přes počáteční nervozitu z toho, jak především v Praze opatření proti šíření koronaviru zafungují, musím říct, že svaz plnil svou funkci. Jako nastupující předseda svazu jsem se seznamoval se svými novými povinnostmi a pracovištěm obecně. V prvním týdnu po sjezdu byli zaměstnanci svazu v Praze fyzicky na pracovišti a řešili především záležitosti spojené s výměnou vedení. Například financování provozování svazové činnosti.
O týden později již odborový svaz fungoval online jako mnohé jiné členské svazy včetně Českomoravské konfederace odborových svazů. A tady bych chtěl poděkovat zaměstnancům pražského pracoviště odborového svazu, že i přes všechny potíže plnili své úkoly znamenitě. Právníci pracovali naplno na materiálech schválených odborovým sjezdem a sněmem, zajišťovali jednání s realitní kanceláří nebo řešili situaci ohledně potíží s provozem svazových hotelů v Luhačovicích. Celé pracoviště se zabývalo zcela novým úkolem, a to rozdělením části svazových financí pro čerpání členů, jak stanovil sjezd. Přes veškeré komplikace způsobené pandemií se práce nezastavily a v současné době fungujeme s určitými omezeními v pražském sídle. Odborový svaz pomáhá především informovat členy o možnostech ochrany zaměstnanců, o možnostech náhrad, a k tomu hojně využívá rovněž informace z ČMKOS.
Pane předsedo, máte přehled, jak se s těmito omezeními vyrovnávají funkcionáři v jednotlivých odborových sdruženích v regionech a ve firmách?
Určitý přehled z některých odborových organizací mám, ale bohužel ne ze všech. Samozřejmě to vyplývá z toho, na co jste se ptal na začátku, nové vedení nemělo prakticky šanci zapojit se do činnosti svazu naplno. Ale přesto s některými členy byla situace konzultována, a to z pohledu zajištění odborové činnosti nebo bezpečného provozu pro zaměstnance. Podpořili jsme úsilí Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné o udržení zaměstnanosti ve firmě. Sokolovskou uhelnou a pracovní místa v ní ohrožuje likvidační růst cen emisních povolenek. Vstoupili jsme aktivně do jednání s Krajskou hygienickou stanici Moravskoslezského kraje o podmínkách, za kterých zaměstnanci OKD provozují hornickou činnost. Organizace sdružené ve svazu se tak ocitly před řešením nových situací, které se dotýkaly bezprostředně zaměstnanců, ať to byly zrušené zakázky v zahraničí, zamezení možnosti pracovat u nás pro Slováky, Poláky a jiné zaměstnance, kteří pendlovali přes hranice. Musely se upravovat pracovní doby, dopravy zaměstnanců na a z pracoviště, zajišťovat respirátory stanovené třídy, roušky a řešit mnohá další opatření.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce snížit státní příspěvek zaměstnancům černouhelné společnosti OKD, kteří budou v nadcházejících letech propuštěni a pracují na povrchu. Jeho výše má klesnout ze 7000 na 5300 korun měsíčně. Podpora k překlenutí dopadů útlumu těžby se bude i nadále vyplácet tři měsíce až pět let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka. Horníci v OKD, kteří pracují pod zemí, mají i nadále dostávat 8000 korun měsíčně. Vyplývá to z návrhu novely vládního nařízení, který je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Takové příspěvky dostávají podle nařízení vlády z října 2016 zaměstnanci deseti firem, které se zabývají těžbou uhlí nebo uranu. Pracovníků OKD, která už tři roky není v insolvenci, se to ale netýkalo. Ministerstvo změnilo náhled, čímž se odstraňuje dlouhodobě nevyvážený stav mezi zaměstnanci OKD a zaměstnanci jiných těžebních společností. Je odborový svaz účastníkem připomínkového řízení a souhlasíte s návrhem ministerstva?
Na začátek bych se ohradil proti interpretaci, že ministerstvo průmyslu chce snížit státní příspěvek. Poslední příspěvek z nařízení vlády 167/2016 Sb., byl z května 2018, od té doby mnoho zaměstnanců OKD bylo z firmy odejito a na žádný příspěvek neměli nárok, protože nařízení vlády platilo pro OKD, dokud byla v insolvenci. Jinými slovy prezentovat, že se snížil státní příspěvek zaměstnancům z nuly na plus 5300 korun je opravdový nesmysl. Sdružení OKD usilovalo několik let vrátit tento příspěvek propuštěným zaměstnancům, už za ministra MPO Tomáše Hünera či ministryně Marty Novákové. Rada našeho odborového svazu má ve svém usnesení tento úkol zapracovaný již tři roky. Neznám důvod, proč se právě nyní rozhodlo ministerstvo průmyslu oprášit nařízení vlády, které se původně vztahovalo pouze na zaměstnance OKD namísto toho, aby rozšířilo existující nařízení vlády číslo 342/2016 Sb., které platí pro zaměstnance deseti těžebních firem, když budou mít stejné podmínky? Důležitý je pro nás výsledek, a pokud, jak je řečeno výše, se nevyvážený stav narovná, získají tím jen zaměstnanci, kteří pro společnost dlouhodobě pracovali a odváděli nemalé částky ze svých mezd do rozpočtu ČR, a to je to hlavní. Odborový svaz je připomínkovým místem, ale v době, kdy schodek státního rozpočtu raketově roste, není vhodná doba na připomínkování. Naopak zaměstnanci OKD potřebují, aby nařízení vlády začalo platit co nejrychleji, vždyť další propouštění v OKD začíná už v květnu.
Sobotkova koaliční vláda schválila na podzim roku 2016 těsnou většinou také kompenzace pro propuštěné horníky z dalších firem v Česku. Výplata kompenzací se týká mimo jiné pracovníků hnědouhelného dolu ČSA nebo zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce. Propuštění zaměstnanci pracující na povrchu mají na základě tehdejšího rozhodnutí nárok na 5300 korun měsíčně, tedy na stejnou částku, kterou nyní navrhuje Ministerstvo průmyslu a obchodu také pro zaměstnance OKD, kteří nepracují pod zemským povrchem. Ve svazu panovala u odborových organizací obava, aby opětovným zařazením OKD na výplatní listinu nepřišli zaměstnanci hnědouhelných a uranových dolů o kompenzace. Hrozí takové nebezpečí?
Nemám zprávy, že by takové nebezpečí hrozilo, a určitě svaz nepostupuje způsobem, že když bojuje za jednoho, druhému tím ublíží. To by byla špatná vizitka. Jak jsem již řekl, rada svazu má závazné usnesení o státním příspěvku pro zaměstnance OKD ve svém programu již tři roky, a když se toto usnesení navrhovalo, vyslovili souhlas všichni členové rady. Odborový svaz tak plní usnesení rady. Předpokládám, že do budoucna budeme jako svaz chtít rozšířit nařízení vlády o sociálním příspěvku také pro společnost Sokolovská uhelná, která jako jediná na příspěvek nemá nárok a zatím se o ní nejedná.
V aktuálním návrhu novely vládního nařízení z května 2016 ministerstvo průmyslu dále uvádí, že kvůli útlumu dolů v letech 2020 až 2026 v OKD ubude téměř 6300 pracovních míst. Okolo 2500 lidí se podle ministerstva budou týkat přirozené odchody (starobní důchod a fluktuace zaměstnanců), propuštěno by tak mohlo do roku 2031 být přes 3700 lidí. Máte rovněž takové informace?
Samozřejmě, že máme informace k vývoji společnosti OKD. Problémem ale je, že po ekonomické euforii v roce 2017 a dalších zisků z roku 2018 se nejrůznější předpoklady k prodlužování těžby v OKD rozplývají. Současné ekonomické výsledky společnosti, která je velmi zatížená útlumem některých lokalit, nebo lokalitami, které v podstatě nikdy netěžily, ale konzervační náklady jdou za touto společností, naznačují, že útlum černého uhlí může proběhnout rychleji, než hovoří předpoklady. Proto je potřeba zajistit velmi rychle zmíněné sociální podmínky a státní příspěvky pro uvolňované zaměstnance.