Při očkování proti COVID-19 náleží zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy. Očkování ale zaměstnavatel nařídit nemůže

Očkování proti nemoci COVID-19 je v současné chvíli jedinou účinnou ochranou proti této nemoci a je na místě očkování doporučit všem, nejen ohroženým skupinám obyvatel.
 
Přesto současná právní úprava neumožňuje zaměstnavateli jednostranně nařídit zaměstnanci, aby se podrobil očkování proti COVID-19. Očkování bude dobrovolné. Zaměstnavatel tedy nemůže očkování nařídit a ani zaměstnance sankcionovat za to, že se odmítnou nechat očkovat.
 
Podle právního specialisty OS KOVO Mgr. Vladimíra Plachty, zakládá nemožnost zvolení termínu očkování nárok zaměstnance na udělení pracovního volna s náhradou mzdy. „Zatím všechny schválené vakcíny v ČR jsou rozloženy do dvou dávek a druhá dávka by se měla podat v rozmezí 21‒28 dní. Skladování vakcín je problematické a je nutné zajistit velmi nízké teploty ‒ až -70 °C. Lze předpokládat velký zájem o očkování a z důvodu kapacit nebude možné si zvolit termín, kdy se dostavit, tudíž očkování bude nutné provádět i v pracovní době zaměstnanců. Je v zájmu všech zaměstnavatelů, aby se šíření nemoci COVID-19 zastavilo a nezpůsobovalo onemocnění a pracovní neschopnost zaměstnancům. Předpokládám, že zaměstnavatelé budou očkování sami podporovat. Z tohoto důvodu se domnívám, že při očkování proti nemoci COVID-19 zaměstnancům náleží pracovní volno s náhradou mzdy,“ uvedl Mgr. Vladimír Plachta.
 
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Zaměstnanci náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu při vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
 
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu náleží také při pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce. „Očkování např. proti chřipce je dobrovolné a nesouvisí s výkonem práce, tedy náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nenáleží. Zaměstnanec by se měl očkovat mimo pracovní dobu. Při očkování na COVID-19 vás lékař zřejmě vyšetří, změří teplotu, případně tlak a určí, zda můžete očkování absolvovat. Dle novely § 30 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou hrazenými službami vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním. Očkování proti nemoci COVID-19 je zařazeno mezi hrazené služby z veřejného pojištění,“ upřesnil právní specialista OS KOVO.
 
 
  • Zdroj: OS KOVO