OECD potvrdila správný směr Ministerstvem práce a sociálních věcí připravované důchodové reformy. To potvrzuje oficiální zpráva OECD, kterou OECD vypracovala pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí v několika posledních měsících.
S principy reformy v minulosti souhlasila také Komise pro spravedlivé důchody. Materiál z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí má tak
zelenou jak od národní, tak od mezinárodní vysoce odborné instituce.
zelenou jak od národní, tak od mezinárodní vysoce odborné instituce.
„OECD potvrdila naši několikaměsíční práci na důchodové reformě. Principy a parametry od začátku diskutujeme v rámci Komise s odborníky na důchodový systém i s politiky. Hned na počátku příprav studie jsme s nimi seznámili i odborníky OECD. Od začátku jsem říkala, že na důchodové reformě musí být shoda napříč politickým i odborným spektrem. A jsem ráda, že na odborné úrovni se s našimi plány ztotožňuje také OECD. Je to jasný signál, že jdeme správným směrem,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana
Maláčová (ČSSD).
Maláčová (ČSSD).
MPSV a Ministerstvo financí požádaly OECD o zpracování podrobné analýzy důchodového systému v Česku, která také doporučí další postup v oblasti důchodů, vycházející z mezinárodních zkušeností. Zástupci OECD pracovali na zprávě od ledna letošního roku.
OECD potvrdilo základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečných příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů, nebo nároku na ně. Postoj OECD tak potvrzuje základní cíle reformy MPSV, tedy zavést spravedlivý, srozumitelný a udržitelný důchodový systém, který bude pravidelně informovat každého občana o tom, co může v důchodu čekat.
Hlavní doporučení OECD
1. Zjednodušit výpočet důchodů:
Výpočet důchodu je dle OECD složitý. Lidé proto nemají přehled o tom, jak vysoký důchod budou mít, a správa systému je příliš komplikovaná.
1. Zjednodušit výpočet důchodů:
Výpočet důchodu je dle OECD složitý. Lidé proto nemají přehled o tom, jak vysoký důchod budou mít, a správa systému je příliš komplikovaná.
Řešení: Na složitost důchodového systému dlouhodobě upozorňuje také MPSV. Důchodová reforma zjednoduší výpočet důchodů stejným způsobem, jak to navrhuje OECD. Každá vydělaná koruna se při výpočtu důchodu promítne stejně a výrazně se zvýší základní důchod. Díky tomuto zjednodušení budou lidé dostávat pravidelné informace o svém individuálním důchodovém účtu tak, aby věděli, jak vysoký důchod je čeká.
2. Změnit podmínky nároku na starobní důchod:
Zde OECD doporučuje snížit hranici povinné doby pojištění. V současnosti je nastavena na 35 let. Tím se omezí počet seniorů, kteří nebudou mít v budoucnu nárok na důchod, například kvůli probíhající digitalizaci a souvisejícím změnám na trhu práce.
Zde OECD doporučuje snížit hranici povinné doby pojištění. V současnosti je nastavena na 35 let. Tím se omezí počet seniorů, kteří nebudou mít v budoucnu nárok na důchod, například kvůli probíhající digitalizaci a souvisejícím změnám na trhu práce.
Řešení: Součástí důchodové reformy bude i úprava povinné doby pojištění tak, aby zajistila nárok na starobní důchod i seniorům, na které dopadla například zmíněná digitalizace.
3. Zvýšit finanční udržitelnost:
OECD navrhuje zvyšování věku odchodu do důchodu po roce 2030.
OECD navrhuje zvyšování věku odchodu do důchodu po roce 2030.
Řešení: MPSV zvyšování věku odchodu do důchodu nepřipustí. Na návrh právě ministryně Maláčové Vláda ČR v minulém roce navyšování odmítla. Věk odchodu do důchodu reforma ponechává zastropovaný na 65 letech. OECD s tímto dosavadním nastavením souhlasí. Poukazuje pouze na to, že se po roce 2030, pokud se výrazně nezmění příjmová stránka důchodového systému, bude muset věk pro odchod do důchodu zvyšovat. MPSV v tuto chvíli navrhuje příjmy řešit skrze daňový systém, jeho přenastavení by mohlo problém vyřešit a věk odchodu do důchodu by se měnit nemusel.
4. Změna zdrojů financování důchodů:
OECD navrhuje financovat část důchodů prostřednictvím daní.
OECD navrhuje financovat část důchodů prostřednictvím daní.
Řešení: Na nutnost daňové reformy poukazuje dlouhodobě i MPSV. Státní rozpočet by se měl podílet na financování důchodového systému stejně jako tomu je například u systému zdravotního pojištění. Reforma daňového systému by podle resortu zajistila dostatečné příjmy důchodového systému a zmenšila tlak na zvyšování důchodového věku. Zde je ale nutné, aby se touto otázkou zabývalo Ministerstvo financí, pod jehož gesci daně spadají.
5. Soukromé penzijní připojištění:
Soukromé penzijní spoření podle OECD neplní svůj účel a hraje pouze omezenou roli.
Soukromé penzijní spoření podle OECD neplní svůj účel a hraje pouze omezenou roli.
Řešení: Reforma zvýší informovanost občanů o jejich budoucích důchodech, a tím zpřehlední jejich rozhodování, kolik by si měli na důchod spořit. Další nutné změny v oblasti soukromého spoření jsou v gesci Ministerstva financí.
Se zprávou OECD seznámíme Komisi pro spravedlivé důchody na nadcházejícím zasedání 27. listopadu 2020. Důchodová reforma připravená MPSV se tak shoduje se závěry OECD v cíli zjednodušení výpočtu důchodu a zavedení individuálních důchodových kont, změkčení podmínek nároku na důchod a změn zdrojů financování důchodů. Reforma navíc posílí ocenění péče a výchovy dětí při výpočtu důchodu nebo umožní dřívější odchod do důchodu lidem v náročných profesích.
MPSV čekalo s představením důchodové reformy právě na vyjádření OECD. Materiál představí resort v řádu několika týdnů po jednání Komise, nejpozději však do konce roku.