Průmysl je klíčovým odběratelem plynu a případný výpadek by způsobil velmi vážné ekonomické dopady, poškození technologií, poškození klíčových průmyslových sektorů, které poskytují vstupy dalším odvětvím. Svaz požaduje, aby vláda znala dopady a jejich vážnost a na krizové situace byla připravena. Proto o tomto tématu jednal na tripartitě i na pracovní skupině MPO k Ukrajině. Nepostradatelnost zemního plynu vysvětluje i Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, ve dvou krátkých otázkách.

Vidíte mezi členskými firmami, že by se nějak připravovaly na omezení dodávek zemního plynu? Jak konkrétně, jaké kroky dělají?
Velmi výrazný cenový šok, který řadě firem zhoršil ekonomické výsledky a některé energeticky náročné firmy dostal do velkých problémů, nyní doprovází i obavy o zajištění bezpečnosti dodávek. Případný výpadek by totiž mohl způsobit i dramatický ekonomický propad. Firmy začínají plynem šetřit. Není to ale úplně jednoduché. Některé firmy chtěly například snížit teplotu ve výrobních halách, ale narazily na hygienické předpisy, které jim to neumožňují. I úspory mají své limity, které nelze překročit. V některých případech firmy bohužel začínají přemýšlet o tom, a některé už to realizují, že přemístí výrobu z České republiky do zahraničí. Konkrétně třeba kolínská Draslovka, která je jedním z největších světových výrobců kyanidu, jenž se používá pro těžbu stříbra a zlata, přesouvá výrobu do Spojených států, kde za plyn platí dvanáctinu toho, co tady.

Zaznamenali jste, že by firmy začaly ve větší míře nějak uvažovat o tom, že zemní plyn zcela přestanou využívat?
Zcela nahradit zemní plyn je technologicky velmi obtížné. Neobejde se bez něj například výroba oceli, skla, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách ale i v dalších provozech napříč zpracovatelským průmyslem.

Jak je to složité lze ukázat na příkladů výrobců stavebních materiálů. Před mnoha lety přešli na plyn a nyní chtějí, vzhledem k tomu, co se děje, přejít na elektřinu. Počítají s tím, že je to bude stát miliardy korun. Ale to, aby dovedli přípojku od nejbližší elektrárny, znamená výkupy pozemků, povolovací řízení, která se v Česku potáhnou roky. I když na to firmy peníze mají, není to záležitost realizovatelná během několika týdnů.

Musíme si také uvědomit, že pokud by na elektřinu přešla velká část podniků, právě třeba i ty energeticky náročné, jako železárny nebo sklárny, bude to velká zátěž pro celou naši přenosovou soustavu a výrobu elektřiny jako takovou.

SP ČR A OPATŘENÍ ŘEŠENÍ CEN ENERGIE PRO FIRMY

SP ČR upozorňuje na dopady dramatického růstu cen energie na firmy už od podzimu 2021 a vyjednává s vládou opatření, která pomohou podnikům. Dle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR z poloviny března je skokové zdražování energie a surovin nejvýznamnějším faktorem, který negativně dopadá na podnikání více než poloviny dotázaných firem, na 16 % firem dokonce fatálně. Aktuální nárůsty minimálně snižují zisky firmy, prostředky na potřebné investice či dále zvyšují inflační tlaky napříč ekonomikou. Balíček 13 opatření z dílny MPO obsahuje bezpochyby řadu smysluplných kroků, ale neobsahuje pro firmy příliš nového. Je třeba udělat mnohem více. Jsme rádi, že MPO do balíčku zařadilo tzv. kompenzace nepřímých nákladů, tedy základní opatření, které roky využívají i jiné země a cíleně míří na vybraná energeticky náročná odvětví. Svaz dořešení jeho realizace v letošním roce dlouhodobě požadoval. Vláda ale musí jednat rychle a přijmout i další opatření. Svaz průmyslu navrhuje například rozšířit výjimku z daně ze zemního plynu podle zákona 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů alespoň pro energeticky náročné průmyslové podniky nebo maximálně využít Dočasného krizového rámce EK na pomoc firmám, kterých se dotklo výrazně růst cen energie. Cílenou pomoc firmám dotčeným vysokými cenami energie v souladu s Dočasným krizovým rámcem EK (jedná se o jeden ze 13 bodů opatření, zatím ale bez konkrétní podoby) je nutné urychleně dopracovat a hlavně realizovat.