Návrh státního rozpočtu na rok 2021, který reflektuje přetrvávající dopady pandemie, vládní opatření k jejich zmírnění a dlouhodobé priority vlády, ve středu Sněmovna propustila do druhého čtení.

Hlavním cílem státního rozpočtu je využít nízkou úroveň veřejného zadlužení České republiky k realizaci opatření, které pomohou udržet a zlepšit životní úroveň obyvatel, zmírnit negativní dopady pandemie na nejpostiženější skupiny a prostřednictvím rekordních investic co nejrychleji obnovit silný ekonomický růst.

Státní rozpočet bude po započtení příjmů z EU v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1486,8 mld. Kč, výdaji ve výši 1806,8 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 186,9 mld. Kč. Parametry rozpočtu jsou významně poznamenány dopady probíhající pandemie, přesto je v souladu s vládními prioritami nastaven stimulačně. Kromě historicky nejvyšší alokace na investice do projektů fyzické infrastruktury a rozvoje digitalizace, zvyšuje prostředky na ohodnocení práce pedagogů, výrazně finančně posiluje zdravotnictví a nezapomíná ani na důchodce.

	2020 (1.1.)	2021
Příjmy	1578	1486,8
Výdaje	1618	1806,8
Saldo	-40	-320

„Z jednání s ministry financí ostatních zemí Evropské unie vím, že všechny země postupují obdobně anebo pomáhají a rozvolňují ještě více. Česká republika má však tu nespornou výhodu, že se nám v uplynulých sedmi letech podařilo snížit státní dluh z 41 % na 29 % HDP a naše veřejné finance tak posunout na čtvrté nejlepší místo v EU. Díky těmto výchozím podmínkám tak zůstane naše zadlužení v poměru k HDP i na konci letošního roku nižší, než jaké jsme vykazovali v roce 2013. Nepochybuji, že ve srovnání s ostatními zeměmi zůstaneme mezi těmi rozpočtově nejzodpovědnějšími,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Příjmy státního rozpočtu na rok 2021 při srovnání s předkrizovým rozpočtem roku 2020 klesají o 91,3 mld. Kč.

Největší pokles je zaznamenán u daňových příjmů o 82,6 mld. Kč, a to v důsledku poklesu ekonomiky i přijatých opatření ve prospěch daňových poplatníků (například zrušení daně z nabytí nemovitých věcí či snížení DPH na podporu vybraných sektorů hospodářství) a u příjmů ze sociálního zabezpečení o 37,9 mld. Kč. Oproti tomu ke zvýšení dochází zejména u příjmů z Evropské unie v rámci nového Nástroje na podporu oživení a odolnosti o 25 mld. Kč.

Výdaje státního rozpočtu na rok 2021 při srovnání s předkrizovým rozpočtem roku 2020 rostou o 188,7 mld. Kč. Zvýšení výdajů zahrnuje zejména následující priority:

• zvýšení průměrného starobního důchodu o 839 Kč, tj. o 5,8 %. Celkové výdaje na důchody se tak meziročně zvyšují o 29,5 mld. Kč;
• zvýšení platby státu do veřejného zdravotního pojištění ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem stát, o 52,8 mld. Kč;
• zvýšení kapitálových výdajů o 40,2 mld. Kč;
• navýšení výdajů na školství o téměř 20 mld. Kč, z toho:
  • zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství včetně příslušenství o 13,1 mld. Kč;
    Obsaženo je navýšení platů o 9 %, čímž dochází ke splnění cíle z Programového prohlášení vlády, kterým je zajištění nárůstu platů učitelů minimálně na 150 procent jejich rozpočtované výše pro rok 2017, tj. zajištění průměrného platu učitele ve výši cca 45 450 Kč;
  • zvýšení objemu prostředků na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství včetně příslušenství o 2 mld. Kč;
    Obsaženo je navýšení platů o 4,3 %, čímž dochází ke splnění cíle z Programového prohlášení vlády, kterým je zajištění nárůstu platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství minimálně na 150 procent jejich rozpočtované výše pro rok 2017, tj. zajištění průměrného platu ve výši cca 24 100 Kč;
• zvýšení výdajů kapitoly Ministerstvo obrany o cca 10 mld. Kč. V roce 2021 tedy dosáhnou 1,46 % očekávaného HDP;

„Předložený rozpočet přináší rekordní investice do budoucnosti České republiky a zásadně navyšuje výdaje do zdravotního systému, které jsou nezbytné pro úspěšné zvládnutí boje s pandemií, a které pocítí pacienti na kvalitě poskytovaných zdravotních služeb. Zvyšuje také životní úroveň důchodců a posiluje české školství. Je to rozpočet, který přináší perspektivu v brzké uzdravení naší ekonomiky a co nejrychlejší návrat k předkrizovému vývoji,“ říká ministryně financí a uzavírá: „Míra úsporných opatření ve výši pěti procent provozních nákladů státu byla nastavena tak, aby byla rozpočtově přínosná, ale zároveň nezpůsobila nežádoucí zásahy do akceschopnosti státu, veřejných služeb a zhoršení ekonomických očekávání.“