SP ČR: Jaké novinky čekat v digitální ekonomice v roce 2023

Digitální vyspělost českých firem roste a ke své digitální transformaci přistupují systematicky. Uvědomují si, že bez toho jen těžko udrží dosavadní pozici na trhu. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu mezi necelou stovkou firem, který už čtyři roky mapuje, jak tuzemské podniky přistupují k digitální transformaci a technologiím Průmyslu 4.0. Digitální transformace se ale neodehrává ve vzduchoprázdnu. Naše možnosti jsou určeny legislativním prostředím. A to je expertíza, kterou se potřebujeme detailně zabývat. Navíc, jen minimum legislativy se rozhoduje na národní úrovni. Naprostá většina našeho hracího hřiště v oblasti digitalizace je určována na úrovni EU. Ne vždy si to však všichni uvědomují, a to nejen mezi podniky, ale také mezi politiky. Strategickou surovinou digitální ekonomiky jsou data, podobně jako zemní plyn či ropa pro jiné sektory. Data hrají stále větší roli ve schopnosti technologie vyvíjet, vyvážet, účastnit se mezinárodní spolupráce či uzavírat regionální spojenectví včetně těch vojenského charakteru. Je proto v našem vlastním zájmu sledovat, jaké změny v legislativním prostředí se v digitální oblasti chystají a jak tyto novinky dopadnou na české firmy a byznys. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto tuto oblast pro firmy bedlivě sleduje a i nadále se snaží v konkrétních návrzích vyjednat pro firmy co možná nejvýhodnější podmínky. Jaké konkrétní legislativní novinky se ale v oblasti digitální ekonomiky chystají a které by firmy měly sledovat?

AI ACT

Po celou dobu, kdy se formoval návrh zásadní evropské legislativy – Aktu o umělé inteligenci – jsme vždy byli k dispozici ke konzultacím a diskusi s příslušnými resorty, vládními představiteli a dalšími institucemi. Proto jsme se mu intenzivně věnovali i v roce 2022, a to zejména během českého předsednictví v Radě EU, kdy jsme opakovaně upozorňovali, že současný návrh Aktu obsahuje přetrvávající závažné nedostatky, které výrazně omezí zavádění umělé inteligence a její využívání v praxi. Za naprosto klíčovou překážku pak považujeme zejména nynější návrh klasifikace vysoce rizikových systémů a začlenění tzv. General Purpose AI systémů do působnosti nařízení. Tyto obavy nás nakonec vedly k tomu, že jsme publikovali otevřený dopis, kterým jsme vyzvali vybrané členy české vlády, aby věnovali diskuzím o návrhu regulace umělé inteligence v Radě EU více času a konzultovali ho detailněji se sektorem. Dopis podpořila Platforma pro umělou inteligenci i téměř všechna akademická pracoviště zabývající se výzkumem a vývojem AI v ČR. Naše obavy o vývoji AI Aktu sdílí také všechny významné evropské byznysové svazy a asociace, které podpořily jednotné stanovisko BusinessEurope. Evropský byznys se shoduje, že současné celkové směřování regulace umělé inteligence nastaví opravdu značné překážky pro rozvoj systémů umělé inteligence v Evropě, což rozhodně není přáním nás všech. V roce 2023 budeme pokračovat ve vyjednávání, zejména s našimi europoslanci, nicméně v EP se k AI Aktu nyní nachází více než 3000 pozměňovacích návrhů. Věříme, že se pod švédským předsednictvím podaří v rámci trialogů vyjednat finální znění regulace, které nebude z pohledu našich výzkumníků, vývojářů a firem takto problematické.

MECHANISMUS PRO PROVĚŘOVÁNÍ DODAVATELŮ

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) připravuje návrh nového zákona, který bude obsahovat mechanismus pro prověřování dodavatelů informačních a komunikačních technologií. Umožní tak státu odhalit nedůvěryhodné dodavatele technologických prvků do nejvýznamnější, tzv. strategické infrastruktury České republiky. I když hlavním cílem je omezit strategickou závislost ČR, nezbytným předpokladem pro fungování takového mechanismu je spolupráce se zástupci soukromého sektoru, na které tato regulace dopadne. Jako 2 klíčové sektory, na které tato regulace dopadne, jsou zmiňovány energetika a telekomunikace. Pro členy Svazu průmyslu jsou ve vztahu k připravované regulaci zásadní 3 aspekty – právní jistota, předvídatelnost prostředí a dostatek času nejen pro přizpůsobení se novým požadavkům, ale také pro respektování investičních a technologických cyklů. Dalším zásadním tématem bude, jak bude tato zcela nová regulace provázána s připravovanou implementací směrnice NIS2 o bezpečnosti sítí a informací do národní legislativy. Tato směrnice významně rozšiřuje tzv. povinné osoby, které se jí budou muset řídit, a to z cca 400 na minimálně 6000. Bude proto potřeba sledovat, jak se změní kategorizace povinných osob a kdo všechno se novou regulací bude muset řídit. Svaz průmyslu v této oblasti s NÚKIB dlouhodobě spolupracuje a bude se účastnit veřejné konzultace NÚKIB, která bude zahájena v prvním čtvrtletí příštího roku.

CLOUD

Výzvám čelíme také v oblasti cloudové politiky na evropské úrovni. Již v rámci francouzského předsednictví vznikl návrh k přístupu ke cloudovým politikám EU, který v důsledku zakazuje veřejné správě (s pravděpodobným vlivem i na ostatní segmenty) využívat cloudové služby poskytované společnostmi, které nemají sídlo na území EU, nebo které nejsou vlastněny subjekty sídlícími na území EU. Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje, že takový přístup by znemožnil využívat cloudové služby poskytovatelů z USA, ale i z dalších zemí, a zároveň by tak došlo k technologické izolaci EU s negativními dopady na hospodářský růst a zdražení služeb. Bohužel je tento přístup součástí, zatím neoficiálního, návrhu evropského certifikačního schématu cloudových služeb (European Cloud Certification Scheme, EUCS), který připravuje ENISA společně s Evropskou komisí. Tyto politické požadavky, které nemají nic společného s kybernetickou bezpečností a mohly by mít negativní dopady na transatlantickou spolupráci, považujeme za krajně nežádoucí i vzhledem k energetické krizi v EU, která je důsledkem současné bezpečnostní situace způsobené agresí Ruska na Ukrajině. Svaz průmyslu bude proto i nadále prosazovat, aby bylo nalezeno kompromisní řešení, které bude bezpečné a umožní evropským zákazníkům využívat inovativní služby.