Průmyslová produkce za listopad meziročně reálně vzrostla o 0,5 %, samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 2,3 %. Výsledky táhl především výkon automobilového průmyslu, růstové hodnoty zaznamenal dále například segment výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Druhá, větší polovina sektorů, ale zaznamenala pokles a zejména energeticky náročná odvětví jako např. výroba chemických látek a přípravků, hutnictví, slévárenství, sklářství nebo výroba kovových konstrukcí poklesly již několikátý měsíc po sobě. Záporné výsledky zaznamenala také výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla z důvodu teplejšího počasí, úspor plynu apod.
Výsledky za listopad lze hodnotit do jisté míry pozitivně i oproti očekáváním trhů, ale bohužel více než polovina sektorů z pohledu objemu výroby poklesla a s opakovaně nepříznivými výsledky se potýkají zejména energeticky náročná odvětví. Vývoj průmyslu potvrzuje zároveň postupné zpomalování ekonomiky v závěru roku. „O celkovém zpomalování růstu v závěru loňského roku a slabším výhledu pro rok letošní mluvíme již delší dobu a svědčí o tom řada tvrdých i měkkých dat od společného šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky, indexu nákupních manažerů pro zpracovatelský průmysl, přes poklesy reálných příjmů a propad maloobchodních tržeb až po očekávání téměř stagnace letošního růstu v eurozóně. Průmysl si nicméně navzdory mnohým překážkám dovedl nadále udržet a v některých měsících i mírně jako celek dokonce překonat předpandemickou úroveň výroby, byť s poměrně velkou diferenciací mezi firmami. I poslední číslo výsledků produkce průmyslu ukazuje, že se firmy nakonec mohou probojovat rokem 2022 s kladnou hodnotou meziročního růstu, kde za období leden až listopad roku 2022 produkce zpracovatelského průmyslu reálně vzrostla o 2 %,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Válka na místo předchozí naděje na postupné zmírnění některých bariér růstu přinesla další kumulaci nelehkých překážek například v podobě skokového zdražování materiálů a energie. Podniky tento faktor označovaly v průzkumech za největší překážku svého budoucího rozvoje. Poptávka po produkci firem umožnila část nákladů přenést v roce 2022 do cen výrobků. Nyní ale s ohledem na ochlazující poptávku nemají výrobci příliš prostoru dále přenášet nárůst cen vstupů, zejména energie, do cen své produkce. Samozřejmě existují velké rozdíly mezi sektory i firmami. Obecný tlak na snižování marží má však negativní dopady např. na výši investic či obrat exportu.
V tomto kontextu je „pozitivní“ zprávou, že dle řady indicií, od vývoje cen některých významných průmyslových kovů až po výsledky Indexu cen průmyslových výrobců, inflační tlaky zmírňují, což je bohužel dáno právě i slabší poptávkou. Aktuálně vidíme na trzích i poklesy cen zemního plynu, elektřiny či pohonných hmot.
Hodnoty nových zakázek dle ČSÚ v listopadu meziročně vzrostly o 9,8 %, výsledky jsou však v nominálním vyjádření a tedy nereflektují růst cen. Meziměsíčně navíc již podruhé hodnota nových zakázek mírně klesla. Slábnoucí poptávka a pesimističtější sentiment se odráží v dalších ekonomických veličinách, jako jsou investice, ale i na zhoršených prognózách.