Vláda Andreje Babiše schválila návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2017. Hospodaření státu v loňském roce skončilo schodkem ve výši necelých 6,2 miliardy korun, což je o 53,9 miliardy korun nižší schodek, než jaký předpokládal schválený státní rozpočet. I v tomto případě se na výsledku hospodaření státu výrazně promítly zvýšené příjmy z daní. Vláda navrhla Poslanecké sněmovně, aby byl schodek státního rozpočtu vypořádán vydáním státních dluhopisů ve výši 7,171 miliardy, přičemž o 1,02 miliardy budou zvýšena státní finanční aktiva.
Výborně si v loňském roce vedly také územní samosprávní celky, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady soudržnosti. Jejich hospodaření skončilo přebytkem bezmála 31 miliard korun. Lépe se dařilo také systému důchodového pojištění. Ten sice skončil ve schodku 3,6 miliardy korun, ale meziročně došlo k poklesu deficitu o 17,5 miliardy korun.
„Myslím, že je velice důležité zdůrazňovat, že naše veřejné finance jsou jedny z nejlepších v Evropě. Byli jsme dlouhodobě kritizovaní opozicí za tzv. strukturální deficit. Opozice vždy říkala, že se musíme dostat na -1 procento HDP strukturálního deficitu vládních institucí. A je velice potěšitelné, že my jsme za roky 2017 a 2018 dostali strukturální saldo na +1 procento. Takže naše finance fungují skvěle,“ konstatoval premiér Andrej Babiš.
Ministerstvo financí předložilo vládě také zprávu o vývoji státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí. Stát hospodařil s přebytkem ve výši 16,3 miliardy korun. Na výborném výsledku, který je o 11,6 miliardy korun lepší než ve stejném období loňského roku, se podílí především nárůst příjmů z daní a z odvodů na sociální pojištění. Inkaso příjmů je za první čtvrtletí oproti plánovanému rozpočtu vyšší o 15,8 miliardy, přičemž daňové příjmy včetně pojistného na sociální pojištění stouply meziročně o 22,4 miliardy, tj. o 8,3 %. Je to důsledek především rostoucích platů českých zaměstnanců a také rekordně vysoké zaměstnanosti a naopak rekordně nízkého počtu nezaměstnaných. Vzrostly také příjmy z evropských dotačních programů.
Meziročně stouply i výdaje státu, a to o 26,5 miliardy korun (8,7 %) na celkových 329,4 miliardy korun. Růst výdajů ovlivnily např. dotace na přímé náklady základních a středních škol vyšší o 5,3 mld. Kč, dále výdaje na důchody vyšší o 5,1 mld. Kč, transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách vyšší o 3,3 mld. Kč a také neinvestiční transfery státním fondům vyšší o 3,3 mld. Kč.
Kabinet projednal také analýzu nabídky a poptávky na trhu práce, kterou zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza konstatuje, že se český trh práce nachází díky rekordně nízké nezaměstnanosti hluboko pod přirozenou mírou nezaměstnanosti a ve stavu nedostatku volné pracovní síly z řad uchazečů o zaměstnání, zejména v některých profesích a regionech. Vláda se tuto situaci snaží řešit, ministerstvo mělo za úkol realizovat řadu opatření na vyšší harmonizaci mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce. Ze 17 navržených opatření jich bylo ke konci loňského roku pět splněno, pět se plní průběžně a zbylých sedm ministerstvo dál řeší.
„Je to pro nás to nejdůležitější, co nás trápí: Že nejsou lidi na práci. Že sice máme nezaměstnané, ale kolik z nich se pohybuje v šedé zóně? Proto čekáme, že parlament už schválí návrh na oddlužení pro tyto osoby. Je to velice důležité,“ připomněl premiér Babiš. Vláda se bude situací na trhu práce a v oblasti dlouhodobě nezaměstnaných dále zabývat.
Vláda odsouhlasila rovněž záměry Stálého zdravotně humanitárního programu MEDEVAC v roce 2018. Jedná se o velmi úspěšný dlouhodobý program, který pomáhá posilovat obraz České republiky jako solidárního aktéra při řešení evropských a globálních výzev na poli migrace a uprchlictví. Jeho hlavní náplní je vysílání lékařských týmů do rizikových oblastí a finanční i odborná pomoc s budováním zdravotnické infrastruktury. Program MEDEVAC se zaměřuje na země Blízkého východu (Jordánsko, Libanon a Irák), Ukrajinu (centrální a východní oblasti postižené důsledky ozbrojeného konfliktu) a na severní Afriku a oblast širšího Sahelu (Maroko, Libye, Senegal, Etiopie, Niger). Jedná se o oblasti postižené humanitární a uprchlickou krizí, které jsou největším zdrojem ilegální migrace. Aktivní pomoc ČR, na kterou stát i letos dá 60 milionů korun, má pomoci zlepšit tamním lidem životní podmínky, a tím snížit jejich potřebu migrovat do jiných zemí včetně Evropy.
Kabinet se seznámil také s informací Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí o realizaci programů prevence před povodněmi za období let 2015 až 2017. Stát v tomto období investoval do nových retenčních nádrží, tůní, revitalizace vodních toků, vzniku nových mokřadů a dalších přírodě blízkých protipovodňových opatření. Přispěl také na vznik digitálního protipovodňového plánu Prahy a všech jejích městských částí. Celkem obě ministerstva ve svých dotačních programech na zlepšení protipovodňových opatření v těchto letech vyplatila 3,348 miliardy korun.
Kompletní výsledky jednání vlády najdete nahttp://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-23–dubna-2018-164865/.