Vývoj pracovní úrazovosti v roce 2019

V roce 2019 bylo v České republice nově hlášeno celkem 44 552 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 484 pracovních úrazů utrpěly ženy. Celkově 43 959 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností nad 3 dny, z toho se jich 14 296 událo ženám.
 
V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 939 osob, tj. o 104 osob méně než v roce 2018. Pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech 2010–2019 činil 14 % a je znázorněn v grafu.
 
 
Počet pojištěnců byl v roce 2019 nejvyšší po roce 1998. V letech 2010–2019 došlo ke zvýšení počtu pojištěných mužů o 7 % a pojištěných žen o 13 % (zdroj ČSÚ).
V roce 2019 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2018. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány ČS (výkaz Nem Úr 1–02). Smrtelné pracovní úrazy byly od roku 2012 evidovány v informačním systému SÚIP a ČBÚ, a mohou tak obsahovat i případy patřící jiným státům, úrazy nepracovní a úmrtí na pracovišti.
V roce 2019 bylo vykázáno 95 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů méně než v roce 2018. V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100 200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval. Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben především značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi (zdroj ČSÚ, SÚIP, ČBÚ).
 
Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností poklesl proti roku 2018 o 3,6 %. Počet pojištěnců meziročně stagnoval. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 4,1 %. Snížil se mírně i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 1,5 %) a průměrný denní stav práce neschopných o 1,5 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti opět mírně kleslo (o 1,3 %). Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2019 maxima, a to 56,9 kalendářního dne (zdroj ČSÚ).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2019 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U pracovních úrazů závažných to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (35 %) a u smrtelných skupina “Pozemní vozidla“ (35 %). Zde šlo především o dopravní nehody. Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých (zdroj SÚIP, ČBÚ).

 
Počet závažných pracovních úrazů v letech 2010–2019 dramaticky vzrostl. Nárůst proti roku 2010 činil u mužů 63 % (2011) a u žen 62 % (2012). K největšímu počtu těchto případů u žen došlo při chůzi (78), nejčastěji pádem (64), především na rovině, z toho 14 jich zavinil namrzlý nebo mokrý povrch (zdroj SÚIP, ČBÚ).
 
  • Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., Zpravodaj