Pandemie covidu-19 těžce zasáhla zdraví populace a výkon ekonomiky. Ani funkcionáře a pracovníky odborového svazu nákaza neminula. Například na pražském pracovišti covid-19 a následnou karanténu prodělali téměř všichni, pracovníci svazu. I za tohoto stavu však zachovali plné fungování. Za ztížených pracovních podmínek připravovali a připravují zajištění nejdůležitější svazové události letošního roku: sněm OS PHGN, který se uskuteční 22. dubna. Sněmovní jednání proběhne formou videokonference a organizátoři musí 55 delegátům umožnit hlasování a schválení klíčových materiálů, které jsou nezbytné k dalšímu fungování odborového svazu. Navíc vedení OS PHGN, jeho funkcionáři, absolvují každý měsíc desítky náročných jednání. Jak to zvládají, na to se HGN zeptal předsedy odborového svazu Rostislava Paličky.
Jak se daří jednat s partnery a organizacemi, když se nemůžete osobně setkat?
Stávající situace nám, podobně jako našim členům a zaměstnancům, velice komplikuje práci. Musíme fungovat i v čase koronavirové pandemie, protože je řada jednání a akcí, které prostě absolvovat musíme. Například s prvním místopředsedou odborového svazu Josefem Zelenkou jsme členy Transformační platformy na národní úrovni, do níž jsou zapojené uhelné regiony. Jedná se o projekty, které budou financované z platformy Evropského transformačního fondu pro spravedlivou transformaci. Jedná se o finanční pomoc členským státům a regionům EU pro dosažení spravedlivé transformace. Přechod na udržitelnou a klimaticky neutrální ekonomiku bude vyžadovat značné investice v celé Evropě. Těžební průmysl – černé a hnědé uhlí, rašelina nebo ropná břidlice – a související výroba energie a také uhlíkově náročná odvětví, například výroba cementu, oceli, hliníku, hnojiv či papíru, představují značnou výzvu pro regiony, které jsou na těchto činnostech silně závislé. Tyto oblasti budou muset restrukturalizovat nebo diverzifikovat své hospodářství, zachovat sociální soudržnost a rekvalifikovat příslušné pracovníky a mladé lidi, aby se mohli připravit na budoucí povolání. S cílem řešit specifické problémy v těchto regionech připravila Komise takzvaný mechanismus pro spravedlivou transformaci, který jim poskytne cílenou podporu. Jako členové zde získáváme informace, které předáváme zatím do Karlovarského a Moravskoslezského kraje, které jsou, a ještě budou těžce zasažené probíhajícím útlumem těžby uhlí. V této chvíli se seznamujeme s metodikami, jak a podle čeho se budou projekty vybírat.
Jste i členem rady ČMKOS. O čem nyní jednáte?
Na poslední radě se nejvíce diskutovalo o pandemii, o tom, jak zasahuje průmyslové firmy, státní orgány, kulturu, zdravotnictví, školství, a další odvětví. Jednali jsme také o novém sídle ČMKOS. Bývalý Dům odborových svazů už odborům nepatří. Změnily se podmínky služeb pro svazy, konkrétně podražily. Podle poslední informace by nové sídlo ČMKOS mohlo být v ulici Politických vězňů v Praze. O tom se ale bude dál jednat. Měli jsme na toto téma už i poradu vedení odborového svazu za účasti předsedkyně revizní komise Dity Hricové.
Jak se připravujete na dubnový sněm?
Pro jednání sněmu je nezbytná informace o kontrole fyzického majetku, kontrola čerpání rozpočtu odborového svazu za rok 2020 a návrh rozpočtu pro rok 2021. Ke sněmu se váže také příprava příslušné legislativy. S technickým zajištěním videopřenosu sněmu nám pomůžou pracovníci IT oddělení ČMKOS. Stěžejním materiálem bude návrh rozpočtu na rok 2021. A o tom musí mít možnost hlasovat všech 55 delegátů sněmu. Na poradě vedení se navzájem informujeme o dění v členských organizacích, o jejich potížích a o tom, jak může odborový svaz poskytnout radu nebo účinnou pomoc. Projednali jsme průběh testování zaměstnanců ve firmách, ke kterému jsme museli zajistit zvláštní legislativu, například k poskytování respirátorů zaměstnancům. Naši svazoví právníci, které rovněž postihl covid-19 a karanténa, přesto pracují na plný výkon, dnes a denně připravují potřebnou legislativu.
Svaz vlastní dva hotely v Luhačovicích. Jak se daří zajišťovat rekonstrukci bazénu a bazénové haly?
Rekonstrukci řešíme prakticky denně. Firmě Centroprojekt se bohužel nedaří plnit termín dokončení opravy bazénu. Poslední termín je 8. května. Bazénová hala je už ale hotová. Kromě toho řešíme problémy s kotelnou v hotelu Harmonie 1.
Co říkáte aktuálnímu dění u sousedů v Polsku?
Pečlivě ho sledujeme. Odborové organizace působící v Jastřembské uhelné společnosti, která je největším producentem koksovatelného uhlí v EU, ustavily stávkový výbor a žádají záruku zaměstnanosti a těžby černého uhlí na dalších deset let. U nás černé uhlí těží pouze jedna důlní společnost: státní podnik OKD. Zde má poslední důlní lokalita ČSM ukončit těžbu v roce 2022. Doufáme, že dojde k přehodnocení tohoto termínu. Tím, že se ukončí těžba, totiž neskončí spotřeba a spalování koksu v hutnických firmách v Moravskoslezském kraji. Černé uhlí zde bude i nadále pouze s tím rozdílem, že se bude dovážet ze zahraničí za dražší peníze a region přijde o tisíce pracovních míst. Budeme závislí na dovozech, a to naší energetické bezpečnosti nijak neprospěje.
Odborový svaz s ČMKOS zaslali v únoru stanovisko k rozhodnutí vlády neprojednat vyžádaný materiál, který vypracovala Uhelná komise, a místo toho ho dát do připomínkového řízení. Co je jeho obsahem?
ČMKOS a OS PHGN, jehož zástupci jsou členy jak Uhelné komise, tak jejích pracovních skupin, trvají na tom, aby vláda projednala a přijala doporučení, jež byla přijata více než tříčtvrtinovou většinou hlasů Uhelné komise, a jak se na tom též na únorovém jednání tripartity jednohlasně shodli zástupci zaměstnavatelů a odborů. Pro naši ekonomiku, ale i život občanů je klíčové v první řadě udržet výrobu elektrické energie, k tomu zajistit těžbu uhlí pro elektrárny a bezchybný provoz atomových elektráren a rozvodné soustavy. Politikaření vlády k tomuto cíli určitě nepovede. Na elektřině závisí dodávky vody a plynu pro obyvatelstvo. Na elektřině dnes závisí všechno: mobily, počítače, stejně jako platební karty, pekárny chleba, zemědělci, prostě všechno. Vyvážíme elektřinu, ale prioritu musí mít její spotřeba v České republice. Na druhou stranu, jak se bude utlumovat naše průmyslová výroba, bude mít fungování elektrizační soustavy dnes i do budoucna prioritu nejvyšší – nakonec i fungující zdravotnictví v čase koronavirovém je na elektřině kriticky závislé. Je zřejmé, že plynulé a dostatečné dodávky energie nezajistí dnes ani v budoucnosti obnovitelné zdroje. Kdo tvrdí opak, lže, a je jedno, jestli z nevědomosti, nebo ze zištných důvodů. Důsledky to bude mít stejně neblahé pro nás pro všechny.
Článek vyšel v HGN č.4/2021