Česko mělo podle původního návrhu EK získat na grantech přes osm miliard eur.
Sobotní Michelův návrh přidává Česku také miliardu ve strukturálních fondech na rozvoj regionů. Podle informací Radiožurnálu budou tyto peníze určeny i na podporu růstu a zaměstnanosti.
Babiš také řekl, že zmíněných v přepočtu 27 miliard Kč je součástí oněch 75 miliard Kč, které Česko dostane navíc. „Já myslím, že to už je asi na strop. Uvidíme, jak to vůbec dopadne s tím rozdělením,” řekl Babiš. O zvýšení objemu peněz pro Českou republiku se podle premiéra jednalo už od konce května, miliarda eur navíc je ale až výsledkem sobotních jednání.
„Od 27. května se nám povedlo navýšit o 75 miliard a v tom je i těch 27 miliard,” řekl předseda vlády.
Podle Babiše však zatím není jisté, zda prezidenti a premiéři, kteří se opět sejdou v nedělní poledne, nakonec dospějí ke kompromisu. Michel po tlaku Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska 50 miliard eur z balíku grantů ve fondu obnovy přesunul mezi půjčky, takže poměr těchto dvou položek má být nově 450 miliard na granty ku 300 miliardám eur na úvěry. Zmíněné země ale požadují další ústupky, které však nejsou ochotny připustit Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz z fondu obnovy.
Podle Babiše se v sobotu večer ukázaly i spory kolem principu vlády práva, jehož respektováním má být čerpání peněz podmíněno. Mezi požadavky Polska a Maďarska na straně jedné a Nizozemska na straně druhé se zatím kompromis nerýsuje, řekl Babiš. Michelův návrh počítal s touto podmíněností. Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země stejně jako Polsko spojování peněz a respektování hodnot odmítá, ale předložil vlastní návrh, který o vládě práva vůbec nemluví.
„Zatím to nevypadá na nějakou dohodu,” soudí Babiš.