Podle aktuální statistiky Úřadu práce ČR (ÚP ČR) je nyní bez práce 279 354 lidí, což činní 3,81 %. Skutečná nezaměstnanost ale může být daleko vyšší, protože ne všichni nezaměstnaní jsou v tuto chvíli v evidenci úřadu práce. Podle analytiků, kteří se podíleli na vypracování prognózy České bankovní asociace (ČBA), nedojde ani v následujících měsících k dramatickému vzestupu nezaměstnanosti. Což je důsledek toho, že se český trh práce před nástupem krize potýkal s nedostatkem volné pracovní síly. Dá se však očekávat, že do konce letošního roku nezaměstnanost vzroste na 4,4 % a v příštím roce přesáhne 5 %. Bez práce by tak mohlo být až 380 tisíc lidí. To je zhruba dvojnásobek předkrizové úrovně nezaměstnanosti.

Jde přitom o čísla vycházející ze statistik Úřadu práce ČR, takže reálně může o zaměstnání přijít mnohem více lidí. Rychlost, s jakou nezaměstnanost poroste, se bude ve značné míře odvíjet od pokračování kurzarbeitu, který umožňuje firmám udržet zaměstnanost i v čase nízkých objednávek. Situace na trhu práce se obrátí k lepšímu nejdříve ve druhé polovině příštího roku, předpovídá Petr Dufek, ekonom ČSOB.

Zaměstnavatelé hromadně propustí téměř 6000 lidí
Úřadu práce ČR nahlásilo ke konci června 2020 záměr hromadného propuštění celkem 27 zaměstnavatelů. Což by se v následujících měsících mělo dotknout 2562 jejich zaměstnanců. (Na konci května nahlásilo záměr hromadného propouštění 42 zaměstnavatelů, s tím, že propouštění by se mělo týkat 3345 zaměstnanců.) Podle údajů úřadu práce půjde nejčastěji o pracovníky v elektronice a elektrotechnice, obsluhu stacionárních strojů, kovodělníky a strojírenské dělníky, specialisty v obchodní a veřejné správě, pracovníky v oblasti prodeje, technické a odborné pracovníky v oblasti vědy a techniky, montážní dělníky výrobků a zařízení, všeobecné administrativní pracovníky nebo třeba pracovníky v oblasti osobních či informačních služeb.

Úřad práce z důvodu povinnosti mlčenlivosti nesděluje zaměstnavatele, kteří nahlásili záměr hromadného propouštění. Zároveň je nutné upozornit na fakt, že pokud zaměstnavatelé nahlásí ÚP ČR záměr hromadného propouštění, neznamená to, že lidé okamžitě přijdou o práci. Jak už bylo řečeno, jedná se o záměr. Tudíž k hromadnému propouštění dochází zpravidla v řádu několika měsíců, navíc k němu nemusí dojít 100%. Vše se odvíjí od situace na pracovním trhu a u zaměstnavatele, upozorňuje Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR.

Statistika nahlášených záměrů hromadného propouštění v měsících květen a červen 2020
Statistika nahlášených záměrů hromadného propouštění (zdroj: ÚP ČR)
 
Květen 2020
Květen 2020
Červen 2020
Červen 2020
Kraj
Počet zaměstnavatelů 
Počet propouštěných zaměstnanců 
Počet zaměstnavatelů
Počet propouštěných zaměstnanců 
Hlavní město Praha
12
467
12
969
Jihočeský kraj
3
78
3
51
Jihomoravský kraj
8
336
8
214
Karlovarský kraj
6
90
2
62
Kraj Vysočina
1
45
2
42
Královéhradecký kraj
3
221
2
10
Liberecký kraj
5
136
3
51
Moravskoslezský kraj
7
283
9
463
Olomoucký kraj
8
753
5
65
Pardubický kraj
4
103
4
362
Plzeňský kraj
4
314
2
39
Středočeský kraj
5
154
3
39
Ústecký kraj 
5
229
4
84
Zlínský kraj 
5
136
5
111
Celkem ČR 
42
3345 
27
2562 
Počet zaměstnavatelů, kteří úřadu práce oznámili záměr hromadného propouštění v letošním červnu, meziměsíčně (o 15) klesl a meziročně (o 22) vzrostl. Počet propouštěných zaměstnanců meziměsíčně (o 783) klesl, meziročně ale vzrostl (o 2277). Pro srovnání za celý uplynulý rok 2019 nahlásilo záměr hromadného propuštění celkem 110 zaměstnavatelů, zatímco jen za letošní květen a červen jich bylo 69. 

Průměrná mzda v příštím roce vzroste o 3 %
Podle analýzy ČBA by od druhé poloviny příštího roku nezaměstnanost měla opět klesat. Její budoucí vývoj, ale závisí na oživení ekonomiky. Snižování nezaměstnanosti se následně projeví i ve vývoji průměrných nominálních mezd. V letošním roce došlo k růstu o 3,1 %. V příštím roce mzdy podle analytiků dále porostou, a to o 3 %. Platy se budou zvyšovat především ve veřejném sektoru. Rychlý růst mezd před krizí je ale podle Petra Dufka na nějakou dobu minulostí. Zaměstnanci budou preferovat udržení práce před zvýšením mzdy. Na druhou stranu nárůst nezaměstnanosti, který nás čeká v příštích měsících, se bude týkat hlavně nejhůře placených skupin zaměstnanců, což průměrnou mzdu ve výsledku paradoxně mírně zvýší.

Analytici předpokládají, že pokles nezaměstnanosti bude souviset s vývojem ekonomiky a růstem HDP. K nejvýznamnějšímu poklesu HDP došlo ve druhém čtvrtletí, prognóza ČBA počítá s tím, že rok 2021 přinese postupné oživení. Na úroveň roku 2019 se však hospodářská produkce vrátí nejdříve v průběhu roku 2022. Experti nyní očekávají, že domácí HDP letos poklesne zhruba o 7,5 % a na rok 2021 předpovídají hospodářský růst v meziroční výši 5,3 % HDP. Analytici přitom v prognóze nepočítají s případnou další vlnou pandemie na podzim ani s opakováním plošných opatření k zabránění šíření koronavirové nákazy.

 
Bez Antiviru by mohlo skončit na podpoře až půl miliónu lidí
Další plošná opatření by mohla ekonomický výhled významně zhoršit. Obavy z dalšího vývoje panují především v automobilovém průmyslu, který čelí nejen propadu poptávky, ale i zpřísňujícím se státním regulacím. Český export čeká pozvolné a zároveň křehké oživení. Dle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace Exportérů více než tři čtvrtiny dotázaných exportérů (77 %) očekává do konce letošního roku pokles zakázek. Většina z nich počítá dokonce s dvouciferným propadem objednávek ze zahraničí. Jen 23 % věří v růst, říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Situace však nemusí být tak špatná. Úřad práce nyní eviduje kolem 300 tisíc volných pracovních míst. Otázkou podle Petra Dufka je, jak rychle a za jakých okolností dojde ke snižování státní podpory z programu Antivirus, který v tuto chvíli chrání pracovní místa. Zaměstnavatelé, kteří nemají kvůli koronakrizi zakázky, nemusejí díky němu propouštět.

V současnosti se tato podpora týká zhruba 700 tisíc zaměstnanců. Je tedy podstatné, jak bude probíhat podpora zaměstnanosti podnikatelů postižených krizí v dalších měsících. Nedá se přesně odhadnout, jak vysoká by byla nezaměstnanost bez programu Antivirus. Nevíme totiž, kolik zaměstnavatelů, kteří jej využívají, by své zaměstnance skutečně propustilo. Domníváme se ale, že současná míra nezaměstnanosti by se pohybovala kolem 6 %, což znamená, že bez práce by bylo zhruba půl milionu lidí, dodává Petr Dufek.

Lidé bez práce mohou využít krizi ke změně
Zhruba 2 % lidí, kteří jsou nyní bez práce, dříve pracovala v automobilovém průmyslu. V tomto odvětví jsou vysoce nadprůměrné mzdy a tito lidé tak mohou mít problémy najít práci odpovídající jejich mzdovému očekávání. Je nutné se zamyslet nad tím, jak tuto situaci řešit, jak tyto zaměstnance motivovat, aby šli pracovat. Současná krize je zároveň také příležitostí, jak změnit český trh práce. Lidé, kteří jsou bez práce, by se mohli rekvalifikovat a najít práci v nových rozvíjejících se odvětvích, doplňuje Helena Horská.  

https://www.mesec.cz/clanky/bez-prace-bude-az-400-tisic-lidi-prumerna-mzda-se-i-presto-zvysi/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
Zdroj: Mesec.cz