Pojistné milostivé léto: Dlužníci na sociálním pojištění dostanou šanci se vyhnout penále i exekucím

Dlužníci České správy sociálního zabezpečení se budou moci v průběhu letošního léta zbavit svých neuhrazených závazků vůči státu, aniž by museli platit  penále nebo exekuční náklady. Odpuštění penále se bude vztahovat jak na fyzické, tak i právnické osoby. Vláda včera schválila návrh zákona, který to umožní za podobných podmínek, jako tomu bylo v případě Milostivého léta I a II. Podobný systém bude platit také v souvislosti s daňovými dluhy.
 
Cílem je umožnit, aby se zbavili dluhů i ti, jejichž pohledávky jsou vůči správě sociálního zabezpečení vymáhány v rámci tzv. správní exekuce. Ta je v podmínkách ČSSZ nejčastější, pouze zlomek pohledávek řeší soudní exekutoři.
 
„Mluvíme o mimořádném odpouštění penále, při kterém využijeme naše zkušenosti s předchozím Milostivým létem I a II. U nich byly ale poměrně striktní podmínky a vztahovaly se pouze na pohledávky
vymáhané soudními exekutory. Navíc se pojistné milostivé léto týká i právnických osob,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
 
Podmínkou odpuštění penále a exekučních nákladů je uhrazení dlužného pojistného, které k 30. 9. 2022 účetně evidovala příslušná správa sociálního zabezpečení, a to nejpozději do 30. 11. 2023, případně v dohodnutém splátkovém režimu.
 
„Datum 30. září loňského roku jsme zvolili proto, abychom omezili určité spekulace. Někteří dlužníci by totiž mohli účelově své dluhy nesplácet. Na konci září ještě totiž záměr zrealizovat pojistné milostivé léto nebyl veřejně známý,“ zdůvodnil ministr.
 
Odpuštění exekučních nákladů se nevztahuje na případné náklady soudních exekutorů, ale jen na náklady správ sociálního zabezpečení, které souvisely s vymáháním dluhů. Podle údajů ČSSZ by se toto mimořádné odpuštění mělo týkat zhruba 715 tisíc fyzických osob a 262 tisíc právnických osob, u nichž už bylo zahájeno vymáhání. Prominuté penále by mohlo dosáhnout částky ve výši 17,5 miliardy korun.
 
„V řadě případů jde však o penále, u kterého je pravděpodobné, že by nebylo uhrazeno ani v rámci exekuce. Mezi lidmi, kteří do pojistného milostivého léta spadají, bude také spousta velmi malých dlužníků. Klíčové je především to, aby lidé vyřešili svůj dluh na sociálním pojištění,“ doplnil ministr Jurečka.
 
Vláda ve středu schválila také návrh zákona z gesce Ministerstva financí, který podobným způsobem umožňuje lidem zbavit se dluhů na daních u Finanční správy.
 
 
 
  • Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR

Případ šikany na pracovišti před soudem

Zaměstnankyně se obrátila na soud v případě šikany ze strany svojí nadřízené. Požadovala zveřejnění omluvy a odškodné. Jak rozhodly soudy?
 
Zaměstnankyně E (dále žalobkyně) se domáhala po organizaci (dále žalovaná) zveřejnění omluvy za to, že vedoucí oddělení při jednání s ní porušovala zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci a dopouštěla se na ní diskriminace tím, že jí v porovnání s ostatními zaměstnanci vytýkala sebemenší bezvýznamná pochybení, vědomě nerespektovala její zdravotní i psychické potíže, podrobovala ji nepřiměřeným sankcím a k nerovnému zacházení a diskriminaci naváděla i ostatní zaměstnance. Vlivem diskriminace byla podle ní významným způsobem poškozena nejen její důstojnost, pověst a dobré jméno, ale došlo i k poškození zdraví jejího syna. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 7 000 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy.

Její nadřízená (nazývejme ji A) jako zadavatelka pracovních úkolů vyjadřovala opakovaně nespokojenost s jejími pracovními výkony, uvedené stanovisko šířila mezi jí nadřízené osoby a kolegyně E, v rámci rozvojových opatření uvnitř závodu hodnotila žalobkyni negativně – vše bez zjevných objektivních podkladů, resp. na základě subjektivního hodnotícího úsudku. Okresní soud za nepřijatelnou označil ústní výtku žalobkyni za vynášení citlivých údajů učiněnou nadřízenou na základě anonymního podnětu, bez objektivních podkladů a bez znalosti věci. Za projev bossingu shledal snížení osobního ohodnocení z 15 % na 10 %. Ke snížení nedošlo u žádného jiného z kolegů žalobkyně. Ostatními vedoucími kromě A byla žalobkyně hodnocena kladně.

Žalobkyně se obrátila s problémem rovného zacházení na nadřízené, ti však předanou informaci jako oficiální stížnost nikdy nevyhodnotili. Soud prvního stupně uzavřel, že bylo zasaženo do osobnostních práv žalobkyně, přičemž z neoprávněného jednání A vyvozoval pro žalobkyni nepříznivé důsledky i vyšší management žalované. Proto za přiměřenou považoval omluvu v interním periodiku žalované. Ohledně požadavku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 7 000 000 Kč nelze podle soudu prvního stupně přesvědčivě určit a odlišit, do jaké míry je možné připisovat nepříznivé důsledky po psychické (popř. zdravotní) stránce na vrub žalované, či jiným aspektům. Vzhledem k povaze, intenzitě, opakování a trvání nerovného jednání a šíři okruhu působení nepříznivého následku považoval za přiměřenou náhradu v částce 100 000 Kč.

K odvolání žalované Krajský soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se zamítá žaloba, aby v textu omluvy byla uvedena slova „a dopouštěla se na E diskriminace“, dále tak, že z textu omluvy se vypouští slova „a kritice, kterou šířila mezi ostatní zaměstnance, přičemž organizace v rámci svých interních pravidel boje proti diskriminaci skrze své řídící pracovníky tyto náznaky diskriminace nedostatečně zpracovala a vyhodnotila“, a že se zamítá žaloba, aby v textu omluvy bylo uvedeno, že vůči žalobkyni společnost „sama v rámci svých interních pravidel boje proti diskriminaci skrze své řídící pracovníky veškeré náznaky diskriminace ignorovala a neřešila“. Změněn byl i výrok o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu. A žaloba o zaplacení dalších 90 000 Kč se zamítá.

Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně byla vystavena nerovnému zacházení v podobě tzv. bossingu, zejména pokud šlo o její pracovní podmínky, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout postupu v zaměstnání. Nebyla však prokázána důvodnost omluvy, v níž měly být uvedeny výše uvedené údaje. Za významné dále považoval, že nerovné zacházení se žalobkyní skončilo teprve jejím odchodem na jiné pracoviště a že žalovaná ani dodatečně neprojevila snahu se s věcí náležité vypořádat. Žalobkyní tvrzený následek (poškození zdraví syna) nemá prokazatelnou souvislost s nerovným zacházením, že na nerovném zacházení se nepodíleli žádní další vedoucí zaměstnanci žalované a že žalobkyně stále pracuje u žalované (byť na jiném pracovišti). Dospěl k závěru, že nastalé újmě, intenzitě šikany, jejímu způsobu, délce i následku odpovídá poskytnutí náhrady ve výši 10 000 Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu v celém jeho rozsahu podala žalobkyně dovolání. Podle ní odvolací soud nepřípustným způsobem zúžil svá zjištění do několika skutečně prokázaných případů nerovného zacházení bez reflexe dlouhotrvající šikany, kterou žalobkyně tvrdila a jež z podstaty definice šikany vyplývá. Příliš formalistickým přístupem k úpravě navrženého textu omluvy, nesprávně zjištěným stavem věci, ale též výraznou redukcí výroku o zadostiučinění v penězích a o nákladech řízení, zasáhl do práva žalobkyně na spravedlivý proces a práva na lidskou důstojnost, osobní čest a dobrou pověst.

Žalovaná také podala dovolání proti rozsudku odvolacího soudu. Za chybné má řešení právní otázky spočívající v tom, že ze strany žalované došlo k nerovnému zacházení se žalobkyní jednáním žalované spočívajícím v upozornění na možnost výpovědi dopisem ze dne 5. 5. 2014, ve kterém bylo žalobkyni vytýkáno nedodržení povinností v oblasti evidence pracovní doby, ve snížení osobního ohodnocení žalobkyně z 15 % na 10 % s účinností od 1. 7. 2014 a v ústní výtce ve vztahu k možnému vynášení citlivých informací žalobkyní mimo pracoviště žalované třetím osobám. Žalovaná má za to, že skutkové závěry soudů nejsou správné, neboť nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Ohledně udělené výtky nebylo dokazováním zjištěno, že by žalovaná s jinými zaměstnanci v obdobné situaci zacházela odlišně než s žalobkyní. Počet osob, které byly seznámeny s názorem její nadřízené A na pracovní výkon žalobkyně a kterým byla známa případná opatření provedená vůči žalobkyni, byl v jednotkách. Adresáty uvedeného periodika jsou desítky tisíc osob, zejména zaměstnanci žalované, obchodní partneři a dodavatelé, agenturní zaměstnanci a mnoho dalších.

Podle žalobkyně ale z hlediska přiměřenosti omluvy musí tato zasáhnout veškeré zaměstnance žalované tak, aby pro ně podpis a přistoupení k Etickému kodexu nebyly jen prázdným gestem, stejně tak v tomto kodexu musí cítit oporu partneři žalované. Omluva v tomto periodiku plní nejen funkci satisfakční, ale zároveň cílí na skupinu, která může být šikanou rovněž zasažena.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně je zčásti opodstatněné a že dovolání žalované opodstatněné není.

Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – s ohledem na dobu, do kdy byla žalobkyně podřízena A, tedy podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 9. 2015, tj. přede dnem, kdy nabyl účinnosti zákon č. 205/2015 Sb. (dále jen zák. práce), a podle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2017, tj. přede dnem, kdy nabyl účinnosti zákon č. 365/2017 Sb. (dále jen antidiskriminační zákon).

Podle ustanovení § 17 zák. práce právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon. Podle ustanovení § 10 antidiskriminačního zákona dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

Povinnost zajišťovat rovné zacházení, jak je upravena v ustanovení § 16 odst. 1 zák. práce, má zaměstnavatel vůči zaměstnanci v tam uvedených oblastech. Na rozdíl od zákazu diskriminace nemusí být pohnutkou (motivem) nerovného zacházení některý z diskriminačních důvodů. Pojem bossing není zákonným termínem. Bude-li chybět některý z diskriminačních důvodů, může být toto chování posouzeno jako porušení povinnosti zaměstnavatele zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci v zákonem upravené oblasti.

Dovolací soud shledává, že z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu vyplývá, že za rozhodná hlediska při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy v penězích považoval dobu, po kterou trvalo protiprávní jednání, skutečnost, že na nerovném zacházení se nepodíleli žádní další vedoucí zaměstnanci žalované a že žalobkyně nadále pracuje u žalované, byť na jiném pracovišti, jakož i nastalou újmu, intenzitu šikany co do způsobu, délky i následku. Argument, že žalobkyně „nadále pracuje u žalované, byť na jiném pracovišti“, nemůže být fakticky zohledněn ve prospěch žalované; odporuje to skutkovému závěru, že žalobkyně sice zůstala u stejného zaměstnavatele, ovšem začala pracovat na zcela jiné pozici a v jiném městě

Dané kritérium naopak správně zohlednil soud prvního stupně, jenž učinil závěr (v němž odvolací soud neshledal nedostatky), že vliv závadného jednání nadřízeného na kariérní postup podřízeného zaměstnance mohl znamenat naprostou stagnaci co do pracovního postupu bez ohledu na jeho kvality. Z neoprávněného jednání nadřízené vyvozoval pro žalobkyni nepříznivé důsledky i vyšší management žalované (při rozhodování o kariérním postupu žalobkyně). V části týkající se omluvy bylo sice dovolání žalobkyně odmítnuto, ovšem nelze opomenout, že i v této části si základ svého nároku udržela, neboť dovolání žalované, která usilovala o úplné zamítnutí žaloby, bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku, jímž byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni 90 000 Kč ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku, potvrzuje.

Článek vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3858//2020-411.

  • Zdroj: Nejvyšší soud ČR, BOZPinfo

V České republice chybí stovky tisíc řemeslníků, ministerstvo práce a sociálních věcí spouští projekt rekvalifikací

V České republice chybí čtyři sta tisíc řemeslníků, tedy o sto tisíc víc než před čtyřmi lety. Mladí nestačí nahrazovat starší řemeslníky, kteří odcházejí do důchodu. Velká část studentů učilišť pak v oboru nevydrží. Podle zpravodajství České televize proto ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s projektem rekvalifikací, který propojí poskytovatele kurzů a zájemce o jejich absolvování.

V reportáži zaznělo, že poptávka po řemeslné práci sice klesá, čekací lhůty jsou ale u většiny oborů stále velmi dlouhé. Jediná oblast, kde naopak zakázek přibývá, jsou práce, které přinášejí zákazníkům úspory energií, například zateplování nebo instalace fotovoltaiky.

Reportáž dále uvádí, že důvodem pro snížení poptávky po řemeslnících jsou nejen rostoucí výdaje domácností, ale i drahé stavební materiály. Situaci komplikují i půjčky s vyššími úroky.

Přitom ale, navzdory tomuto snížení zájmu o řemeslníky, některé profese stále citelně chybějí, nejvíce pokrývači, klempíři, svářeči, obkladači a kamnáři. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto odstartovalo projekt, který má umožnit rekvalifikaci každému, kdo bude mít zájem.

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce u nás zavést systém, který bude víc dynamický, hlavně operativní, a který bude nabízet „správný servis a dobře připravené pracovníky pro zaměstnavatele“.

Zatím se do tohoto projektu mohou hlásit jen vzdělavatelé a poskytovatelé kurzů. Zájemci o jejich absolvování se budou zapisovat během února. Přihlásit se budou moci nejen lidé, kteří si práci hledají, ale i ti, kdo chtějí získat dovednosti navíc. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Evy Davidové jsou to například rodiče malých dětí, studenti, absolventi, lidé, kteří někde pracují, ale chtějí se ohlížet po jiné práci.

Důležitá je, podle ministerstva, vzájemná interakce. Proto není možné, aby vzdělavatelé nabízeli kurzy formou předtočených lekcí.

Česká televize ve své reportáži dále uvedla, že do tohoto programu se chce přihlásit i Jessica Johnová s kurzy holičství, která svůj zájem zdůvodnila tím, že by jim to přineslo více uchazečů o toto povolání, což by jin pomohlo otevřít další kurzy.

Podle reportáže rekvalifikací již prošla Zuzana Stašová, která po vysoké škole začínala jako daňová konzultantka. Pak zjistila, že by raději dělala něco jiného. Takže absolvovala čtyřměsíční kurz, ve kterém se naučila programovat v jazyce Java. Na nové pozici působí už dva roky a je spokojená.

Podle České televize je, na rekvalifikační programy, vyčleněno z Národního plánu obnovy přibližně 6,5 miliardy korun. Ministerstvo odhaduje, že by v průběhu následujících třech let mohlo projít školením až sto třicet tisíc lidí.

Účast na prvním školení ke kolektivní smlouvě ČD byla vysoká

První ze série školení o kolektivní smlouvě Českých drah, pořádané Podnikovým výborem OSŽ při ČD, se uskutečnilo v pondělí 16. ledna 2023 v břeclavském Dělnickém domě za účasti více jak 40 členů OSŽ z oblasti jižní Moravy a Vysočiny.

Na programu byly kromě novinek v PKS na rok 2023 také informace o aktuálních otázkách z dění na Českých drahách a v OSŽ, důchodové reformě a jejím dopadům na železnici, novinky v Zásadách sociálního fondu na ČD a v pracovněprávních předpisech a dokumentech OSŽ, jakož i informace z oblasti BOZP.

Průběh školení řídil tajemník PV OSŽ Antonín Leitgeb, spolu s ním seděli u předsednického stolu předseda PV Štěpán Lev, tajemnice Věra Nečasová a Vladislav Vokoun. Přítomni byli také JUDr. Petr Večeř, vedoucí sociálně-právního oddělení OSŽ – Ú, se svojí spolupracovnicí Ing. Ludmilou Malinovou.

Novinky v kolektivní smlouvě ČD na rok 2023 přiblížil Štěpán Lev. Připomněl, že většina ustanovení, jakož i veškeré benefity z předchozí PKS zůstaly v nové kolektivní smlouvě zachovány. Zachována byla inflační doložka na rok 2023, rozsah pracovní doby a také délka dovolené.„Do příštího kolektivního vyjednávání budeme usilovat o zrušení dodatkového volna a chceme se vrátit k ustanovení dovolené, která byla v roce 2021,“připomněl Lev. Zmínil se rovněž o navýšení stravného a ponechání rozsahu kondičních pobytů a informoval o oblastech, kde se budou kondiční pobyty uskutečňovat.
Antonín Leitgeb připomněl volby do dozorčí rady Českých drah, které proběhnou v říjnu tohoto roku, a v nichž budou kandidovat na zástupce zaměstnanců Štěpán Lev a Věra Nečasová na kterých se jednomyslně shodl PV OSŽ při ČD, a. s. Vyzval v této souvislosti všechny přítomné, aby tyto kandidáty spolu s členskou základnou podpořili.

Také se budou konat volby do dozorčí rady v ČD Cargo, kde se PV OSŽ ČD Cargo rovněž shodl na dvou jejich kandidátech – Martě Urbancové a Petrovi Doležalovi. „Jelikož máme v OSŽ multifunkční ZO, proto žádám o podporu všech kandidátů navržených za OSŽ,“ zdůraznil Štěpán Lev.

Předseda PV dále pokračoval informacemi o aktuální situaci v OSŽ, přičemž vzpomenul změny, které nastaly po VIII. sjezdu OSŽ. Také v OSŽ se podle jeho slov projevuje otázka stárnutí současné členské základny i samotných funkcionářů OSŽ. Zdůraznil současný trend digitalizace, kterou ani OSŽ nemůže opomenout, a to je například aplikace „Moje OSŽ“. Upozornil také na změny v časopise Obzor, rozšíření prostoru pro dopisovatele a úpravu hlavičky tohoto časopisu.

O situaci, která se týká změn v důchodovém zákoně, referoval Vladislav Vokoun. Snaha o rozšíření počtu železničářských profesí, kterých by se týkal dřívější odchod do důchodu, stále trvá a ze strany MPSV je přislíbena rozsáhla novela důchodového zákona.

Pracovněprávní předpisy a jejich novelizaci, dokumenty OSŽ, jakož i informace o Řádu právní pomoci OSŽ, krizové lince OSŽ, pojištění odpovědnosti a Podpůrném fondu OSŽ přiblížil Petr Večeř.
O zásadách a novinkách v sociálním fondu Českých drah podala informace Věra Nečasová. Zmínila se mimo jiné také o zvýšení finančních prostředků na sportovní a kulturní akce pro zaměstnance a důchodce a upřesnění některých článků v Zásadách SF ČD.

Problematiku BOZP shrnula ve svém vystoupení svazová inspektorka BOZP pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina Monika Časarová, která připomněla novinky v nařízeních vlády v této oblasti, problematiku periodických prohlídek a nemocí z povolání. Upozornila rovněž na důležitost účasti funkcionářů ZO OSŽ při prověrkách BOZP.

Závěr školení byl věnován diskusi a připomínkám přítomných, které se nejčastěji týkaly tématu dovolené a motivačního programu v opravnách.

Další termíny aktivů OSŽ ČD jsou naplánované na 17. 1. v Olomouci, 18. 1. v Plzni, 19. 1. v Českých Budějovicích, 24. 1. v Praze a 26. 1. v Pardubicích.

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Žitníková napsala Jurečkovi kvůli personálnímu standardu

Odborový svaz nesouhlasí se zavedením personálního standardu do sociálních služeb

Praha 9. 1. 2023

Vážený pane ministře,

sdělujeme Vám, že Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) nesouhlasí s návrhem vytvořit minimální/registrační personální standardy v sociálních službách.

Odborový svaz svůj nesouhlas vyjadřuje především kvůli negativní zkušenosti ze zdravotnictví. Chtěli bychom připomenout, že jsme v roce 2011 nesouhlasili se zavedením minimálního personálního zabezpečení zdravotních služeb, opakovaně jsme upozorňovali Ministerstvo zdravotnictví, že z minimálního standardu se v průběhu let stane standard optimální a že ve vazbě na financování návrh negativně dopadne na všechny aktéry ve zdravotnictví, což se v průběhu let bohužel potvrdilo. Mnoho poskytovatelů zdravotních služeb s odvoláním na znění vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, přistoupilo ke snížení počtu zdravotnických pracovníků až na právě vyhláškou stanovená minima. V řadě zařízení se z minimálního počtu zákonitě stalo maximum, které napomáhá legitimizaci organizačních změn vedoucích k propouštění zdravotnických pracovníků a uzavírání pracovišť. Nízké počty zdravotnických pracovníků ve směnách způsobují jejich přetěžování, vedou u nich k syndromu vyhoření a následně k odchodům z nemocnic. Právě i minimální počty zdravotnických pracovníků v jednotlivých provozech jsou jednou z příčin současné personální krize ve zdravotnictví. Máme proto zákonitě obavy, aby se situace neopakovala i v sociálních službách.

Připomínáme, že ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (dále MPSV) jsme byli opakovaně ujišťováni, že se nejedná o vytvoření minimálního personálního standardu v sociálních službách.

Popis v předloženém materiálu však ústnímu tvrzení MPSV značně odporuje a naznačuje, že se bohužel můžeme vydat stejnou cestou jako ve zdravotnictví. Citace z materiálu Personální standard, definice a postupy výpočtu „Při respektování dobré praxe a maximální snaze o naplnění všech potřeb klientů je prakticky nemožné stanovit jednotnou hodnotu počtu personálu, byť pro určenou konkrétní kapacitu a druh a formu sociální služby. Z tohoto důvodu je definován tzv. Registrační personální standard, který slouží jako základ pro výpočet a může se stát nejnižším požadovaným jmenovatelem pro garanci poskytování služby v zákonem definovaném rámci“.

OSZSP ČR nesouhlasí se zavedením minimálního personálního standardu v sociálních službách i z dalšího důvodu. Připomínáme, že OSZSP ČR při všech diskuzích požadoval, aby MPSV postupovalo v oblasti zavedení personálního standardu v sociálních službách s ohledem na fyzické možnosti a limity zaměstnanců a na důsledné dodržení všech zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Připomínáme, že jsme opakovaně požadovali provedení zátěžových testů na vybraných pracovištích a přenesení jejich vyhodnocení do zamýšleného personálního standardu. Dále připomínáme, že v § 29 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, jsou stanoveny přípustné hygienické limity pro hmotnost ručně manipulovaného břemena přenášeného muži a ženami. Tyto hygienické limity rizikových faktorů jsou dle našich poznatků v zařízeních sociálních služeb bohužel velmi často překračovány a jsme přesvědčeni, že tyto hygienické limity nelze při propočtu vzorce pro domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, dodržet.

Posledním důvodem pro naše odmítnutí zavedení personálního standardu je také aktuální stav novel zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. MPSV při úvodních jednáních vázalo nutnost vytvoření personálního standardu na změny v celkovém financování sociálních služeb, což je však v současnosti v rámci legislativního procesu pouze ve fázi záměru.

Úplným závěrem si dovoluji připomenout také stav v oblasti personálních standardů v okolních evropských zemích. Centrálně nemá personální standardy upravené žádná členská země Evropské unie. Dílčím způsobem – regionálně mají standardy upravené např. některé spolkové země v Německu nebo v Rakousku. Na úrovni EU v současné době probíhají na téma personálního standardu diskuze, a to za účasti sociálních partnerů. Žádný konkrétní závěr nebyl zatím přijat.

Vážený pane ministře, věříme, že se naším stanoviskem budete relevantně zabývat a že v rámci prohloubení a zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb a také v rámci bezpečí práce zaměstnanců, kteří služby poskytují, od návrhu ustoupíte. Jsem přesvědčena, že v této oblasti máme společný cíl: kvalitní službu pro klienty, bezpečnou práci pro zaměstnance.

S úctou

Bc. Dagmar Žitníková

předsedkyně

Přílohy:
  • Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Martin Pýcha: Rok 2022 byl rokem nejistoty! Čeští zemědělci budou mít nejnižší přímou platbu v celé EU!

Rok 2022 byl, pro české produkční zemědělce, rokem nejistoty! Prohlásil to předseda Zemědělského svazu ČR (ZS ČR) Martin Pýcha v úterý na Snídani s novináři, na neformální tiskové konferenci Zemědělského svazu ČR, na jejímž programu bylo zhodnotit průběh a výsledky roku 2022 a zároveň představit úkoly, které na české produkční zemědělce čekají v roce 2023.

V úvodu Pýcha připomněl, že rok 2022 byl pro české produkční zemědělce značně složitý, a to v souvislosti se schválením Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SP SZP) ČR na léta 2023 až 2027, který schválila současná česká vláda. Konstatoval, že SP SZP pro Českou republiku obsahuje řadu závazných opatření, které škodí produkčním zemědělcům.

Dotační podpory v neprospěch produkčních zemědělců

Podle Zemědělského svazu ČR jde o to, že nová Společná zemědělská politika pro ČR na období 2023 až 2027 určila dotační podpory, které znevýhodňují produkční zemědělce vůči těm, kteří vyrábí jen velmi málo potravin, či dokonce nevyrábějí nic. Znevýhodnila především výrobce citlivých komodit a také živočišnou výrobu. Přičemž takto nastavená dotační politika českého státu se velmi negativně dotkne cca 2000 zemědělských podniků u nás, zejména těch, které lze zařadit ke středně velkým podnikům.

Negativní vlivy Zelené dohody EU

Podle Martina Pýchy nařízení EU v oblasti zemědělství, např. strategie „Farm to Fork“, což je součást Zelené dohody (anglicky Green Dealu) mají velmi sporný vliv na životní prostředí a prokazatelně mají negativní vliv na snížení produkce v EU zemích. Podle něho ke snižování zemědělské produkce přispívá například snižování velikosti půdních celků, dále tlak na nižší využívání hnojiv a prostředků na ochranu rostlin.

Raketový vzrůst cen vstupů do výroby

Proč Martin Pýcha označil rok 2022 jako rok nejistoty českých produkčních zemědělců? Především proto, že raketově vzrostly ceny hnojiv, meziročně se jejich ceny zvýšily o 100 %. Podle něho energetická krize v závěru roku postihla nejvíce ovocnáře a chovatele hospodářských zvířat, ať již skotu či prasat nebo drůbeže. Dá se říci, že v důsledku vysokých cen energií, potřebných pro skladování, zůstala až čtvrtina jablek nesklizených. Růst cen vepřového, drůbežího masa a mléka nestačil na vyrovnání růstu nákladů na jejich produkci. Také ceny krmiv značně stouply, a to o 50 % kvůli zvýšeným cenám komodit a energií.

Zároveň upozornil, že ceny zemědělských komodit jsou u nás stále levnější než průměrné ceny v EU nebo ceny např. v sousedním Německu. Načež uvedl konkrétní srovnání čísel. Například cena mléka v tuzemsku je na cca 89 % průměru ceny v EU. U cen jatečných býků jsou čeští zemědělci na cca 82 % ceny v Německu. Dále cena pšenice v ČR dosahuje cca 87 % ceny, za kterou se obchoduje na jedné z hlavních světových burz, konkrétně na pařížském MATIFu.

Záporné saldo zahraničního agrárního obchodu

Martin Pýcha poté přešel k bilanci (saldu) agrárního zahraničního obchodu za rok 2022, který se přiblíží rekordnímu schodku, neboť mnohem více dovážíme, než vyvážíme. Podle něho se očekává, že agrární dovoz překročí historicky rekordních 315 mld. Kč. Je to díky tomu, že náš agrární dovoz roste rychleji než vývoz.

Načež dodal, že podle predikce Zemědělského svazu ČR v agrárním saldu opět v r. 2022 překročíme hranici mínus 40 mld. Kč a dostaneme se na úroveň okolo mínus 45 mld. Kč, což je druhé nejvyšší záporné agrární saldo v historii ČR. Zdůraznil, že nadále vyvážíme tuzemské suroviny, přičemž dovážíme zahraniční komodity s vyšší přidanou hodnotou a také vyšší cenou.

Pokles podílu živočišné produkce, oproti rostlinné

Martin Pýcha zároveň uvedl, že klesá podíl živočišné produkce, naopak roste podíl rostlinné produkce. Živočišná produkce oproti unii u nás klesla tak, že zůstáváme dlouhodobě podprůměrní, a to pod 60 % průměru EU. To je mj. v rozporu se „Strategií českého zemědělství do roku 2030“ Ministerstva zemědělství ČR, kterou ministerstvo zemědělství, pod vedením tehdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečky, předložilo v r. 2016, se záměrem snížit disproporci mezi rostlinnou a živočišnou výrobou.

Dalším problémem je i to, že také ptačí chřipka, a související vybíjení chovů drůbeže, omezuje nabídku na tuzemském trhu, navyšuje objemy dovozu za vyšší ceny a snižuje soběstačnost v produkci vajec a drůbežího masa. Díky tomuto vývoji, enormně roste cena vajec pro spotřebitele.

Hospodářské výsledky za rok 2022

Pokud jde o hospodářské výsledky za rok 2022, očekávají zemědělci stagnaci. Ale, zároveň se projeví meziroční zvýšení tržeb z produkce českého zemědělství, a to z důvodu růstu cen některých zemědělských komodit, především ve druhém čtvrtletí roku, dále růstem hodnoty zásob, především díky vysokým cenám nakoupených krmiv a hnojiv.

Podle odhadu Zemědělského svazu ČR došlo k výraznému růstu nákladů, a to minimálně o 25 %. Podle Martina Pýchy si lépe povedou farmy zaměřené na základní polní výrobu. Oproti tomu producenti citlivých komodit, tj. ovoce, zeleniny, brambor, chmele, cukrové řepy, a živočišné výroby, si pohorší. Podnikatelský důchod českého zemědělství bude spíše stagnovat. Přičemž pokles čeští zemědělci zaznamenávají každoročně, a to od roku 2014. Martin Pýcha k tomu dodal, že podnikatelský důchod je ukazatel dle metodiky Eurostatu, s tím, že nelze podnikatelský důchody v zemědělství považovat za zisk.

Podle zjištění Zemědělského svazu došlo ke zvýšení nákladů o přibližně 25 %. Jedná se o vyšší nárůst nežli růst příjmů u zemědělských podniků. Podle těchto zjištění se zároveň zvýšila hodnota zásob krmiv a hnojiv o čtvrtinu. Při současném zvýšení tržeb, nákladů a zásob zemědělci očekávají stagnaci podnikatelského důchodu.

„Zároveň dojde ke zvýšení podílu tržeb z rostlinné výroby, které budou zhruba dvojnásobné ve srovnání s tržbami ze živočišné výroby. Ideální je, když obě složky tvoří polovinu. Dochází tak k nerovnovážné struktuře zemědělské produkce, kdy je upřednostňována jednoduchá výroba s minimem vstupů a nedostatečnému rozvoji produkce s vyšší přidanou hodnotou,“ dále prohlásil Martin Pýcha.

Rok 2023 bude rokem výrazné nejistoty

Podle Zemědělského svazu ČR rok 2023 bude rokem výrazné nejistoty s těžko odhadnutelným vývojem. Přičemž, podle Martina Pýchy, největším otazníkem bude vývoj na Ukrajině a s tím související dostupnost produkce zemědělských komodit a jejich ceny na mezinárodních trzích. Ukrajina přitom zásobuje, zejména olejninami a obilovinami, země třetího světa, tj. arabské země a severní Afriku. Očekává se, že nyní, že Ukrajinci budou schopni vyprodukovat maximálně 60 % své obvyklé produkce, ale spíše méně. Bude tak růst tlak na růst ceny na světových trzích. Těmto zemím nezbyde nic jiného nežli nakupovat od Ruska, jak dále naznačil Martin Pýcha.

Podle něho evropské země mohou tuto produkci buď nahradit, nebo dále snižovat svoji výrobu, a tím podpořit tlak na růst cen na světových trzích.

Načež martin Pýcha zdůraznil, že „dopad bude, že ony země třetího světa, které jsou pro nás strategicky důležité (producenti ropy, plynu apod. – pozn. red.) opravdu budou muset nakupovat od Ruska. Z taktického hlediska je proto nerozumné snižovat produkci potravin v zemích EU. Evropa musí udržet produkci minimálně v současné úrovni. Místní i Evropské strategie zemědělské politiky ovšem tlačí na snížení produkce, ať je to ekologie, Zelená dohoda, Farm to Fork atd. V dnešní době je to obzvlášť nerozumné.“

Začne se projevovat chybné nastavení zemědělské politiky

Podle českých produkčních zemědělců bude pokračovat růst cen zemědělských výrobků. Pokud se nestane něco zcela mimořádného. Načež bude nutné do zemědělských cen promítnout krmiva a hnojiva pořízená vloni za vysoké ceny a také náklady a ztráty tržeb způsobené novou zemědělskou politikou.

Podle Martina Pýchy dojde k pokračujícímu poklesu soběstačnosti v oblasti potravin a růstu závislosti na dovozech. Dojde rovněž k enormnímu nárůstu administrativní zátěže, neboť vznikají nové závazky, a také významně vzroste riziko pokut a sankcí za pochybení v rámci složité administrativy, k níž došlo v rámci Zelené dohody EU.

Lze očekávat rovněž, že se zvýší tlak na cenu půdy a na nájemné. Tím se zhorší ekonomická rentabilita podniků. Zároveň se prohloubí rozdíl mezi živočišnou a rostlinnou produkcí.

Podniky, které mají vyšší živočišnou produkci, jsou totiž, díky nastavení SP SZP pro ČR, kráceny na podporách v zemědělství, ať již jde o podpory na hektar nebo krácení z důvodu velikosti podniku. Výsledným efektem bude, že živočišná výroba se již nebude vyplácet, a v důsledku toho dojde k snížení produkce.

Sníží se konkurenceschopnost českých zemědělských podniků

Podle Martina Pýchy lze také říci, že tyto změny vládní dotační politiky (oproti původnímu znění SP SZP – pozn. red.) budou mít negativní vliv v tom smyslu, že v krátkém až střednědobém časovém horizontu, u řady zemědělských podniků může, v důsledku výrazného snížení podpor a dalších ekonomických vlivů, nastat nedostatek finančních prostředků, což bude mít nepříznivý dopad na jejich konkurenceschopnost, a povede ke zpomalení inovací a snižování produkce.

Rizikem, které může nastat v dlouhodobém výhledu, je, že dojde k postupnému úpadku a snižování počtu podniků v tomto odvětví. Změnou agrární politiky budou zasaženy především střední a větší podniky, které aktuálně zajišťují 77 procent zemědělské produkce v Česku.

Podle Martina Pýchy vláda totiž „prosadila zásadní změnu, aniž si nechala spočítat ekonomické dopady svého rozhodnutí. Některé z hrozeb, před kterými jsem varovali se již nyní naplňují, podpořené dalšími negativními vlivy, jako např. navýšení cen energií, hnojiv a krmení.“

V této souvislosti Martin Pýcha dále poznamenal, že, v důsledku těchto ekonomických změn, již dochází k prodeji některých středních zemědělských podniků u nás. Mimochodem, právě na tato jeho slova posléze v diskusi reagoval redaktor OSPZV-ASO ČR, který se Martina Pýchy zeptal, zda svaz zmapováno, komu se tyto středně velké zemědělské podniky prodávají. Načež Martin Pýcha odvětil, že svaz to zatím zmapováno nemá, ale pokouší se o to, aby příslušní zemědělci se tyto své podniky pokusili prodat těm, kdo budou v zemědělské výrobě pokračovat. Přičemž dodal, že podnikatel, který prodává, musí vycházet z místních ekonomických podmínek. Tedy, kdo je ten, který mu nabídne, že jeho podnik odkoupí. Zda je to zemědělec, který svým srdcem chce pokračovat v zemědělské výrobě i nadále dlouhodobě, nebo, zda jde o silnou kapitálovou skupinu, které jde především o vysoký zisk. Vedení Zemědělského svazu přitom může danému podnikateli dát jen určité doporučení s tím, že rozhodovat se, komu podnik nakonec prodá, bude nakonec on sám.

V této souvislosti musíme ještě říci, že Martin Pýcha mimo jiné prohlásil, že díky špatnému nastavení Strategického plánu SZP budou mír čeští produkční zemědělci nejnižší přímé platby v celé Evropské unii.

V další části tiskové konference vystoupil Zbyněk Myšák, ředitel zemědělské společnosti ZOPOS, a.s., která působí v okrese Rychnov nad Kněžnou, a zabývá se, kromě rostlinné výroby, i silnou živočišnou výrobou. Jako jedna z mála českých zemědělských firem se specializuje na výrobu mléka a produkci vepřového masa. Přitom řadu let provozuje i navazující masnou výrobu s několika obchody. Podle Zbyňka Myšáka právě tento provoz živočišné výroby byl nejvíce zasažen předcházející covidovou a energetickou krizí, a proto jej pro následující období musí firma omezit. Zároveň k tomu dodal, že, jako podpůrný prvek živočišné výroby, provozuje ZOPOS ještě bioplynovou stanici.

„Pokud mám hodnotit minulý rok, tak nebyl vůbec jednoduchý. V jeho průběhu byl totiž obrovský tlak na cash-flow z důvodu mnohonásobného růstu vstupních nákladů zejména pro živočišnou výrobu a potravinářský provoz. Jednotková cena průmyslových hnojiv v našem případě vzrostla meziročně o 340 %. Cena elektrické energie nám vzrostla při započítání všech složek ceny o 100-120 %, cena silové energie více jak trojnásobně. Cena plynu nám vzrostla o více jak 300 %. Ceny nakupovaných krmiv vzrostly o 30-50 %. Náklady na pohonné hmoty vzrostly o 50 %. Rostly nám i mzdové náklady asi o 10 %,“ prohlásil Zbyněk Myšák.

Podle něho je nutné si uvědomit, že celou řadu těchto vstupů musí společnost nakupovat s předstihem, tedy v předplatbách, a to dlouhé měsíce, či dokonce roky před jejich realizací v našich finálních produktech, než se tedy promítnou v tržbách.

Současně uvedl, že v jejich podnik musel výrazně omezit chov prasat, aby snížil ztráty plynoucí z výroby vepřového masa. Takto ušetřil něco na elektrické energii a mzdových nákladech.

Přičemž snížení nákladů na hnojiva řešili tím, že většinu průmyslových hnojiv nahradili statkovými hnojivy nebo je vůbec nepoužívali. Podstatnou pozitivní roli zde hrál rovněž fakt, že do nákladů jim vstupovala vlastní krmiva, která byla vyrobena ještě za nižších nákladových cen v předcházejícím roce.

Ve výhledu pro rok 2023 musí podnik počítat s tím, že všechny nákladové položky porostou, což platí zejména pro hnojiva, plyn, elektrickou energii, náklady na půdu a pachtovné, dále mzdové náklady a náklady na nově pořízené investice. Úsporu, podle něho, lze předpokládat asi jenom u pohonných hmot. Současně uvedl, že skot budou krmit vlastními krmivy, která byla pořízena dříve, byť již za vysokých nákladů. Do růstu nákladů se jim negativně promítne i vyšší cena zásob a vyšší objem nedokončené výroby, a to nejméně o 20 %.

„Nesmíme zapomínat, že náklady se nám v příštím roce zvýší rovněž v důsledku aplikace nových nařízení vyplývajících z nové Společné zemědělské politiky, díky které nám budou klesat dotace,“ dodal.

Podle Zbyňka Myšáka zemědělcům, v důsledku Společné zemědělské politiky EU, bude také znemožněno na části výměry zemědělské půdy hospodařit, týká se to otázky omezování velikosti půdních celků. Zemědělci přirozeně na to budou muset vynaložit určité další náklady, což se nakonec odrazí v celkové horší rentabilitě zemědělské výroby a vyšší ceně potravin. Konstatoval, že tato SZP bude mít největší dopad pro podniky s živočišnou výrobou, kde se projeví nedostatek krmiv. Podniky s jednoduchou rostlinnou výrobou se s tím vypořádají jednodušeji, protože výpadek produkce z části jejich plochy nahradí větší poptávka po zbytku jejich produkce. Setrvalým problémem v zemědělství bylo, je, a i v dalších letech bude zajištění kvalitní pracovní síly. Zejména v průmyslových oblastech jako je ta jejich v okrese Rychnov nad Kněžnou.

V důsledku těchto okolností pro rok 2023 podnik uzavírá 3 ze 4 našich masných obchodů, takže masnou výrobu minimalizuje. Dá se říci, že, v reakci na novou SZP, společnost směřuje k ukončení produkce hovězího masa, a to v reakci na nedostatek krmiv.

Zbyněk Myšák svým vystoupením jenom ilustroval konkrétní dopady nesprávně „ekologicky“ nastavené Společné zemědělské politiky EU a Strategického plán u SZP, jak jej nastavila a schválila současná česká vláda.

Po jeho vystoupení se znovu ujal slova Martin Pýcha. Z toho, o čem předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha během tiskové konference hovořil, musíme uvést, že zemědělská politika Evropské unie jde nyní jde spíše proti produkci potravin, což je v současné době špatně. Zároveň dodal, že „pokud se Evropa i Česká republika nezamyslí nad dlouhodobou vizí zemědělství, jsem přesvědčen o tom, že v řádu několika let budeme čelit potravinové krizi!“

Členové výkonné a dozorčí rady OS zdravotnictví a sociální péče ČR jednali s ministrem Válkem

Více než hodinu diskutovali v pondělí 9. ledna odpoledne členové výkonné rady odborového svazu a členové dozorčí rady odborového svazu s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem a jeho kolegy, s nimiž pokračovalo jednání další více než hodinu poté, co musel ministr odejít.
 
Tématem bylo odměňování ve zdravotnictví, nedostatek personálu a porušování zákoníku na pracovištích, změny ve vzděláváním a kompetencích lékařů i zdravotníků nelékařů, hospodaření nemocnic, situace v psychiatrické péči a v hygienické službě a další aktuální problémy. Od členů odborového svazu i od ministra zaznělo mnoho konkrétních příkladů dobré i velmi špatné praxe v nemocnicích. Ministr Válek uvedl, že 8% zvýšení úhrad nemocnicím by mělo stačit na 4-6% zvýšení platů. Na závěr zdůraznil, že nečekal takovou diskusi, že by v ní rád pokračoval a příště si na ni vyčlení daleko více času.
 
 
 
  • Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

FAO: Světové ceny potravin loni vzrostly o 14 procent a byly rekordní

Světové ceny potravin loni, podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), rekordně vzrostly. Ve svém zpravodajství o tom informoval portál Zemědělec. Z vydané zprávy vyplývá, že souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v průměru zvýšil o 14,3 procenta na 143,7 bodu. To je nejvíce od roku 1990, kdy se index začal sledovat.

FAO upozornila, že vzrostly ceny ve všech kategoriích, na rekordu jsou tedy i ceny pšenice a kukuřice. Rekordní hodnotu zaznamenal v průměru za loňský rok index cen rostlinných olejů a na nejvyšší hodnotu od roku 1990 vzrostly také indexy cen mléčných výrobků a cen masa. Index za celý rok vzrostl, přestože v prosinci se již devátý měsíc za sebou snížil. Dále se tak vzdálil měsíčnímu rekordu z března, kdy se po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu index dostal na rekordních 159,7 bodu. Prosincový pokles indexu způsobily hlavně nižší ceny rostlinných olejů, obilovin a masa. Mírně se však zvýšily ceny cukru a mléčných výrobků. FAO loni varovala, že náklady na dovoz potravin v roce 2022 způsobí, že nejchudší země budou muset snížit objemy dodávek.

 

  • Zdroj: Zemedelec.cz

Státní úřad inspekce práce letos v rámci poradenství zodpověděl už téměř 10 tisíc dotazů

Nedílnou součástí agendy Státního úřadu inspekce práce, kromě kontrolní činnosti, je rovněž poskytování bezplatného pracovněprávního poradenství veřejnosti. S nejrůznějšími dotazy se na jednotlivé oblastní inspektoráty práce obracejí jak zaměstnanci, ale také zaměstnavatelé.

Jen v letošním roce už využilo této možnosti 9 821 tazatelů, kteří se potřebovali poradit v oblasti pracovněprávních vztahů či bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti. Nejvíce záznamů o poskytnutém poradenství eviduje Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (1 692) a Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj (1 526). Naopak nejméně (694 dotazů) si vyžádali poradenství v Jihočeském kraji a Kraji Vysočina.

Poradenství, konzultační a osvětová činnost patří, vedle samotné kontrolní činnosti, k základním úkolům orgánů inspekce práce. Státní úřad inspekce práce společně s jednotlivými oblastními inspektoráty poskytují bezúplatně základní informace a poradenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, pracovněprávních vztahů a zaměstnanosti, a to jak zaměstnancům, tak rovněž i zaměstnavatelům. Role poradenství výrazně vzrostla v časech pandemie, kdy podniky omezovaly provoz, případně rovnou končily svou činnost, a docházelo k celé řadě do té doby neobvyklých situací, v důsledku čehož se s žádostí o radu na jednotlivé oblastní inspektoráty obraceli zaměstnavatelé a také zaměstnanci. V tomto období byly zřízeny bezplatné poradenské linky, které fungovaly v sídle každého oblastního inspektorátu. S koncem pandemie sice poptávka po poskytování poradenství trochu poklesla, nicméně stále zůstává nadstandardně vysoká a množství zodpovězených dotazů je výrazně vyšší než v letech před covidem-19.

Dotazy při poradenství nejčastěji směřují na problematiku ukončení pracovního poměru, pracovní doby, příplatků za práci přesčas a v noci, přestávek v práci a v týdnu, splatnosti mzdy a cestovních náhrad. V oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti se odborná veřejnost především zajímala o praktickou aplikaci zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, a jeho prováděcích předpisů.

Poradenství mohou občané využít osobně na jednotlivých oblastních inspektorátech práce či kontaktních místech, telefonicky, případně prostřednictvím elektronické pošty. V provoze zůstává i nadále bezplatná linka (808 60 60 70; pondělí, středa 8:00–17:00, úterý, čtvrtek a pátek 8:00–14:00).

Pro zvýšení informovanosti široké veřejnosti zpracoval Státní úřad inspekce práce informační materiály, které naleznete na webu Státního úřadu inspekce práce (www.suip.cz), v sekci Informační letáky (ZDE). Nejčastěji kladené otázky jsou rovněž zodpovězeny na webu Státního úřadu inspekce práce, a to v rubrice Otázky a odpovědi (ZDE).

  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce