Odbory – 94. stránka

Odměny za práci při jarní epidemii se mají započítávat do platového průměru!

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR prosadil mimořádné odměny za práci při jarní epidemii koronaviru, kdy zaměstnanci kvůli nedostatku ochranných prostředků pracovali doslova s nasazením vlastního zdraví.

Postaral se také, aby na tyto odměny přišlo do zařízení dost peněz, aby byly zaměstnancům opravdu vyplaceny.

Řeší i to, aby zaměstnanci nebyli ošizeni a aby se jim tyto odměny za mimořádné pracovní nasazení započítaly do platového průměru. Jednal o tom s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. MPSV dalo odborovému svazu za pravdu (stejně jako u odměn pro záchranáře a zaměstnance ZZS) a ministryně Maláčová se v této záležitosti obrátila na ministra zdravotnictví Jana Blatného dopisem, v němž ho vyzývá, aby Ministerstvo zdravotnictví apelovalo na zaměstnavatele, aby byly odměny vyplaceny v souladu se zákoníkem práce.

Dopis ministryně Jany Maláčové a tiskovou zprávu Ministerstva práce a sociálních věcí viz níže jako soubory ke stažení.

Přílohy:

odmena-za-praci-pri-jarni-epidemii-se-ma-zapocitavat-do-platoveho-prumeru—dopis-ministryne-malacove-ministrovi-blatnemu-z-3.-11.-2020.pdf 1.79 MB

odmena-za-praci-pri-jarni-epidemii-se-ma-zapocitavat-do-platoveho-prumeru—tiskova-zprava-mpsv-ze-4.-11.-2020.pdf 170 kB

Tržby za nepotravinářské zboží meziročně rostly, za potraviny klesly

Meziročně tržby očištěné o kalendářní vlivy v září reálně stagnovaly, bez očištění se zvýšily o 0,4 %. Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy meziměsíčně klesly o 0,4 %.

Meziroční zvýšení tržeb v maloobchodě nejvíce ovlivnil růst internetového a zásilkového prodeje (růst tržeb o 19,7 %). Ve specializovaných prodejnách s nepotravinářským zbožím se zvýšily tržby za prodej počítačového a komunikačního zařízení (o 8,1 %), farmaceutického a zdravotnického zboží (o 7,1 %) a výrobků pro domácnost (o 3,9 %). Naopak méně než v září předchozího roku se prodávaly výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (o 3,0 %) a oděvy a obuv (o 18,0 %). Pokles tržeb zaznamenaly také prodejny potravin, a to jak nespecializované (o 2,0 %), tak i specializované (o 4,0 %).

Posiluje se prevence poškození zdraví zaměstnanců

ČMKOS dlouhodobě považuje zdraví a životy zaměstnanců za jednu ze svých priorit. I proto jsme rádi, že se nám společně se zástupci zaměstnavatelů podařilo prosadit změnu zákoníku práce, ve které je nově zařazen § 320a, písm. b), podle kterého stát, na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody (RHSD) hradí příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů na opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Předsednictvo RHSD na svém jednání dne 2. listopadu 2020 mj. schválilo Metodický postup pro vyplácení finančních prostředků ze státního rozpočtu ve smyslu ustanovení § 320a, písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění zákona č. 285/2020 Sb. včetně jeho příloahy.

Přílohy:

Metodický pokyn prevence_final schváleno Předsednictvem RHSD dne 2 11 2020.docx 31 kB

Příloha č. 1 k metodice – Návrh opatření – formulář.docx 31 kB

Úspěšný dokument „Nová šichta“ bude díky podpoře Moravskoslezského kraje také v kinech

Dokumentární film o horníkovi, který se rekvalifikuje na programátora, získal tuzemské i zahraniční ceny. Díky krajské dotaci jej diváci uvidí také v kinech. Premiéra je naplánovaná na únor 2021.

Film „Nová šichta“ získal na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava cenu za nejlepší český dokumentární film roku. Obdržel také ocenění Silver Eye za nejlepší celovečerní film trhu East Silver, které uděluje Institut dokumentárního filmu. Další dvě ceny dokument vybojoval na prestižním německém festivalu DOK Leipzig. Film, který vznikl v produkci společnosti Moloko Film, režíroval absolvent FAMU Jindřich Andrš.

„Produkce filmu mohla díky krajské podpoře ve výši 150 tisíc korun snímek dokončit v kvalitě potřebné pro distribuci v kinech. Diváci tak budou moci sledovat čtyři roky života bývalého horníka Tomáše, který se rozhodl přeučit na programátora. Je to silný lidský příběh, který bude s ohledem na ukončování těžby v našem regionu pro mnohé určitě velmi poutavý. Tvůrcům snímku gratuluji ke všem získaným cenám, film ocenili nejen kritici, ale i diváci. A také těším se na další spolupráci,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Jan Krkoška s tím, že produkce Moloko Film získala krajskou podporu také v rámci dotačního programu na Podporu audiovizuální tvorby v Moravskoslezském kraji. Na připravovaný celovečerní film Tři týdny pod mořem, který se bude natáčet koncem příštího roku, kraj přispěl 800 tisíc korun.

Celovečerní dokument Nová šichta by měl mít premiéru 11. února 2021. Vznikal od roku 2017 a sleduje příběh horníka, který se po 25 letech práce pod zemí musel rozhodnout, co bude dělat po uzavření dolu. „Tomáš mě zaujal hned na prvním kurzu programování svou hornickou přímočarostí a charismatem. Než někteří horníci nastoupili na rekvalifikaci, měli možnost si na kratší úvodní lekci vyzkoušet, jestli by je svět IT vůbec lákal. Tomáš na otázku jaký má vztah k počítačům odpověděl: Asi dobrý, pokud tedy může člověk navázat vztah se strojem. Horníka, který tohle napsal, jsem chtěl poznat,“ uzavřel režisér a autor scénáře filmu Nová šichta Jindřich Andrš.

Příplatky jako žena inspektora Colomba – viděl je někdo?

Podle údajů, které ministerstvo školství zaslalo ČTK, průměrný hrubý plat učitelů činil v prvním pololetí letošního roku 40.047 korun měsíčně. Proti stejnému období loňského roku se zvýšil přibližně o 2800 korun, tedy zhruba o 7,6 procenta. Nepedagogům ve školách se v prvním pololetí zvýšil plat na 22.030 korun za měsíc. Meziročně si polepšili o 2184 korun, což je asi o 11 procent. Průměrná mzda v ČR byla v prvním pololetí podle Českého statistického úřadu 34.200 korun.

„Nejsem si jistý, zda je vhodná doba vést debatu o platech učitelů v této těžké době. Platy měly učitelům růst o 10 % v letošním roce, za 1. pololetí 2020 vzrostly jen o 7,6 %. Ministerstvo potvrdilo, že očekává, že zbytek bude vyplacen v odměnách. Bohužel jsme očekávali, že neustále skloňovaná motivace se více projeví v osobním ohodnocení, o kterém většina pedagogů stále hovoří jako o paní Colombové, kterou nikdo nikdy neviděl. Za první pololetí vzrostl osobní příplatek ve školství z 1112 Kč na 1186 Kč, to je o 74 Kč. Paní Colombová tak zůstává stále ve hře,“ komentoval zveřejněné údaje František Dobšík, předseda ČMOS PŠ.

Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové ale nejsou data za část roku příliš vypovídající, protože částky jsou zpravidla bez odměn, které ředitelé obvykle vyplácí na konci školního roku a na konci kalendářního roku. Nárůst platů za tento rok tak není definitivní a údaje za celý rok budou vyšší, upozornila. Přesné údaje za celý letošní rok by ministerstvo mělo mít v březnu příštího roku.

Celý článek s údaji ministerstva školství naleznete na webu ČTK

Dočasně bude opět možné vyzvedávat důchody na základě plné moci

Česká správa sociálního zabezpečení po dohodě s Českou poštou, s. p., znovu umožňuje pouze po dobu trvání nouzového stavu výplatu důchodů za využití plné moci jako opatření proti šíření koronaviru.

Vzhledem k přijatým krizovým opatřením vyhlášeným vládou České republiky v době epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 se v období, na které je z tohoto důvodu vyhlášen nouzový stav, mimořádně umožňuje, aby osoby staršího věku a osoby s oslabenou imunitou měly možnost účinně požádat o převzetí důchodu své příbuzné nebo jiné důvěryhodné osoby. K vyjádření tohoto projevu vůle slouží tento formulář, který musí být vlastnoručně podepsán poživatelem důchodu i zmocněncem. Zmocnit k převzetí výplaty důchodu zmocněnce prostřednictvím této plné moci bude vždy oprávněn jen poživatel důchodu, který nemá jiného příjemce.

Plná moc je určena pouze k převzetí splátky (případně již dříve uložených nevyzvednutých splátek) důchodu zmocnitele vypláceného v hotovosti prostřednictvím Důchodové služby České pošty, s. p., v pravidelných měsíčních termínech.

Česká pošta, s. p., při předložení plné moci ověří podle občanského průkazu totožnost zmocněnce za využití údajů uvedených na tomto formuláři. Podpis zmocněnce potvrzující převzetí důchodu a trvání podmínek pro jeho výplatu porovná s podpisovým vzorem na občanském průkazu.

Plná moc platí jednorázově pro konkrétní splátku důchodu / splátky důchodů a po vyplacení důchodu zmocnitele se stává součástí archivované části výplatního dokladu / výplatních dokladů. V případě důchodů vyplacených tímto způsobem poskytne Česká pošta, s. p., při vyžádání výplatního dokladu České správě sociálního zabezpečení spolu s tímto dokladem i plnou moc, na základě které byl důchod vyplacen.

Česká pošta, s. p., umožní výplaty důchodů zmocnitelů na podkladě takovéto správně vyplněné plné moci nejpozději od 5. 11. 2020.

Tiskopis plné moci níže.

Přílohy:

Plna_moc_k_prevzeti_splatky_duchodu_v_dobe_trvani_nouzoveho_stavu.pdf 349 kB

Inspekce má kontrolovat firmy odrazující od eRoušky či trasování

Konkrétní firmy, které podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly přikazují zaměstnancům nepoužívat aplikaci eRouška nebo neúčastnit se trasování kontaktů, bude kontrolovat Státní úřad inspekce práce. Středula to řekl v pondělí 2. listopadu na tiskové konferenci po zasedání tripartity. Podle něj je na tom shoda s ministerstvem práce a sociálních věcí.

Středula o záležitosti hovořil v neděli v televizi Prima. „Dohodli jsme se s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, že budeme konkrétní firmy, kterých se to týká, nahlašovat prostřednictvím ministerstva práce Státnímu úřadu inspekce práce, aby docházelo i ke kontrolám,“ uvedl předseda ČMKOS. Počet podobných podnětů podle něj narůstá.

Děje se tak i vůči pracovníkům ze zahraničí, řekl Středula. Požádal proto ministra zdravotnictví Jana Blatného, aby byly informace dostupné i v jiných jazycích. „Aby zaměstnanci z jiných etnik informace měli, podle toho se zařídili a nenechali se manipulovat zaměstnavatelem,“ dodal předseda ČMKOS.

V nedělním diskusním pořadu Středula také kritizoval, že vláda dříve neřešila údaje, podle nichž se choroba nejčastěji přenese v zaměstnání. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jich do 17. října bylo tolik jako za celé září, téměř 27.000. V září se přitom v práci podle dat získaných hygieniky pravděpodobně nakazilo téměř 60 procent všech pozitivně diagnostikovaných. Šéf odborářů dodal, že odbory na možnost přenosu v hromadných šatnách a v hygienických zařízeních jako sprchy v práci, už dřív upozorňovaly.

Ministr Toman: Živočišnou výrobu, která je nutná pro zaměstnanost na venkově, příští rok podpoříme více než 2,5 miliardami korun z národních dotací

Bránit nepříznivému vývoji některých odvětví živočišné výroby mají kromě jiného národní dotační programy v zemědělství pro rok 2021, jejichž návrh dnes schválila vláda. Navazují na programy předchozích let a mají především podpořit restrukturalizaci a zvýšit konkurenceschopnost českého agrárního sektoru. Živočišná výroba je nezbytná pro zachování zaměstnanosti a rozvoj na venkově.

„Jsem velmi rád, že se podařilo na národní dotace pro rok 2021 zajistit stejnou výši finančních prostředků jako v předešlém roce, tedy 3,8 miliardy korun. Prioritou i nadále zůstává podpora živočišné výroby, pro kterou je alokováno více než 2,5 miliardy korun. Za klíčovou považuji také podporu sektoru potravinářství, pro který je určeno celkem 578 milionů korun. V případě, že se podaří zajistit další navýšení finančních prostředků v průběhu roku 2021, jsem připraven posílit právě dotační programy zaměřené na podporu živočišné výroby a potravinářství,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Celkem je na národní dotace pro příští rok určeno 3,8 miliardy korun. Do odvětví živočišné výroby je určeno celkem 2 527,4 mil. Kč, do odvětví rostlinné výroby 501,4 mil. Kč, do potravinářství 578 mil. Kč a na ostatní aktivity 193,2 mil. Kč.

V tiskové zprávě ministerstva zemědělství se dále uvádí, že do návrhu rozpočtu dotačních programů v zemědělství pro rok 2021 je nově zařazen také Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství, a to tak, aby mohl být v případě potřeby ihned spuštěn. Program je uváděn bez finančních prostředků, v případě vzniku škod způsobených přírodními pohromami, mimořádnými událostmi, nepříznivými povětrnostními podmínkami a velkými průmyslovými haváriemi bude prováděn a financován na základě příslušného usnesení vlády,

Dotační programy pro rok 2021 obsahují programy zaměřené proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat (např. Nákazový fond), programy, jejichž existence je pro udržení a rozvoj jednotlivých komodit nezbytná (např. udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat, podpora včelařství), programy na podporu ozdravování polních a speciálních plodin (jako podpora prevence šíření karanténních virových a bakteriálních chorob a chorob přenosných osivem či sadbou, podpora šlechtitelské činnosti) a programy, které kladou důraz na prvky agroenvironmentálního charakteru (např. biologická a fyzikální ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin, podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách, podpora restrukturalizace ovocných sadů).

Ministerstvo zemědělství vyplatí potravinářům kompenzace za Covid-19. Vláda na to uvolní až 3 miliardy korun

Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) připravilo kompenzační program Agricovid potravinářství pro potravináře, kteří mají ztráty kvůli pandemii COVID-19. Vláda k tomuto účelu schválila výdajový rámec až 3 miliardy korun, pravidla programu ještě musí potvrdit Evropská komise.

„Chceme dotací Agricovid podpořit naše potravináře, jejichž ztráty jsou kvůli nákaze Covid-19 značné. Očekávaný propad celého sektoru je přibližně 6 miliard korun měsíčně. Nejvíce zasažen je masný průmysl, mlékárenství, pekárny, vinařství, ovocnářství a bramborářství. Budeme se snažit podporu vyplácet co nejdříve,“ uvedl v tiskové zprávě MZe ministr zemědělství Miroslav Toman.

Odškodné v rámci programu Agricovid potravinářství mohou získat výrobci potravin nebo zemědělští podnikatelé, kteří produkují potraviny určené pro provozovatele stravovacích služeb. Omezení provozu restaurací i školních jídelen kvůli pandemii se dotklo všech oborů potravinářství. Například masnému průmyslu klesají měsíčně příjmy až o 600 milionů korun, v pivovarech o 1,4 miliardy a ve vinařství o 185 milionů korun za měsíc. Předpokládaný počet zasažených podniků v zemědělství a potravinářství je až 10 tisíc subjektů.

Nárok na dotaci vzniká, pokud celkové příjmy klesly mezi začátkem března a koncem listopadu letošního roku nejméně o 25 % v meziročním srovnání. Maximální sazba je až 200 tisíc korun na jeden podnik a až 20 tisíc korun na jednoho zaměstnance. Podpora může dosáhnout až 75 % celkového poklesu příjmů ve srovnání s rokem 2019, maximálně dotace může být až 800 tisíc euro (cca 21,6 milionu korun) pro potravináře a 100 tisíc eur (cca 2,7 milionu korun) pro zemědělce.

Příjem žádostí by mohl začít na přelomu letošního a příštího roku.

O dotaci nebude moci požádat potravinář, který již obdržel podporu na stejný účel, tedy na zachování životaschopnosti podniku, jehož činnost je omezená kvůli pandemii koronaviru.

Jste doma kvůli zavřenému provozu? Vypomáhat v nemocnici či sociálních službách můžete. Zaměstnavatel o příspěvek z Antiviru nepřijde

Zákoník práce nijak nebrání výpomoci ve zdravotnictví či sociálních službách volným zaměstnancům z nuceně uzavřených provozů. Může se jednat např. o pracovníky gastronomických zařízení, maloobchodu, služeb atd. Jejich zaměstnavatelé se také nemusí obávat, že přijdou o příspěvek z programu Antivirus.

Česká republika se v současné době potýká s nedostatkem personálu ve zdravotnictví a sociálních službách v důsledku sílící pandemie nákazy COVID-19. Narůstají počty nemocných, zvyšuje se absence pracovníků v důsledku karantén či nutnosti zajištění péče o dítě z důvodu uzavření školských zařízení. Kapacity zdravotního a sociálního systému a jejich schopnost zvládnout krizovou situaci jsou přitom zcela závislé na dostatečném personálním obsazení.

Na druhé straně opatření, která vláda přijímá s cílem zamezit šíření nákazy, vyvolávají překážky v práci zaměstnancům v řadě profesí. Ti se tak stávají de facto volnou pracovní silou. Na ministerstvo práce a sociálních věcí se řada z nich obrací se zájmem využít čas zejména ve prospěch zdravotnictví či sociálních služeb. Obávají se však, že by takový postup byl v rozporu se zákony a rovněž toho, aby jejich současný zaměstnavatel nepřišel o nárok na refundaci mzdových nákladů v rámci programu Antivirus.

Ministerstvo práce a sociálních věcí daný postup preferuje

„Velmi si cením ochoty lidí, kteří se chtějí zapojit do pomoci a přispět tak k řešení současné krize. Ujišťuji proto všechny, zaměstnance i jejich zaměstnavatele, že je skutečně možné volný čas využít k výpomoci v nemocnicích či sociálních službách, a to, aniž by zaměstnavatel ztratil nárok na podporu v rámci programu Antivirus“, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Podle § 304 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnanci vedle svého stávajícího zaměstnání mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost pouze s předchozím písemným souhlasem svého zaměstnavatele. Právě v současné krizové situaci je nanejvýše žádoucí, aby se zaměstnanci, pro které jejich dosavadní zaměstnavatel nemá dočasně práci, zapojili do činnosti v oblasti kritické infrastruktury. Výkon vedlejší výdělečné činnosti však nesmí bránit plnění pracovních povinností u dosavadního zaměstnavatele. Odpadne-li tedy důvod překážky v práci, musí být zaměstnanec připraven obnovit pracovní činnost pro svého zaměstnavatele.

Důležité tedy je, aby se zaměstnanci, kteří chtějí přispět svojí prací k řešení současné personální krize, se svým zaměstnavatelem dohodli a postup koordinovali.

Taková výpomoc „volných zaměstnanců“ tedy není překážkou pro jejich zaměstnavatele, aby mohli čerpat příspěvek z programu Antivirus. Příspěvek se váže výhradně na vznik překážek v práci u stávajícího zaměstnavatele, a pokud trvají, je zaměstnavateli poskytován. To, zda dotčení zaměstnanci vykonávají přechodnou pracovní činnost ve zdravotnictví či sociálních službách, není pro poskytnutí příspěvku relevantní.

Postranní panel