Dámy a pánové, témata a priority, kterým se chceme věnovat, vznikaly po dobu mnoha měsíců, ale 24. únor 2022 otočil většinu plánů, které jsme měli, vzhůru nohama.

Naše priority tuto novou situaci odrážejí.

Nacházíme se v době, kdy těsně za hranicemi Evropské unie probíhá válka. Klasický konvenční konflikt, o kterém si řada z nás myslela, že je v Evropě již minulostí.

Ale kromě konvenční války vede Rusko i hybridní válku. Úmyslně vyvolává uprchlickou vlnu, využívá energetické suroviny jako svou zbraň a cílenými útoky na infrastrukturu vyvolává potravinovou krizi.

Z našeho pohledu je dobře, že nás členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci chrání před těmi nejtragičtějšími důsledky, kterým musí čelit ukrajinský národ.

Když jsem 15. března společně s polským a slovinským premiérem navštívil prezidenta Zelenského v Kyjevě, viděl jsem na vlastní oči hrdinství Ukrajinců, kteří bojovali a stále bojují za právo na existenci a také za právo patřit k západním demokratickým zemím.

To pro mě bylo připomínkou, že naše hodnoty nejsou samozřejmé a je třeba je denně hájit.

Hodnoty, za které dnes Ukrajina umírá, jsou hodnotami, které hájil i jeden ze zakladatelů moderního českého státu, prezident Václav Havel.

A právě jeho inspirativní esej z roku 1996 nás přivedl k mottu našeho předsednictví, které zní „Evropa jako úkol“.

Skutečně, Evropa má před sebou mnoho úkolů. A podobně má před sebou mnoho úkolů české předsednictví v Radě.

Tím hlavním úkolem v následujícím období bude nalézt jednotnou a silnou shodu na takových opatřeních, která negativní dopady současných krizí na naše občany co nejvíce zmírní.

Protože inflace, nedostupnost energií nebo potravinová krize jsou hrozby, kterým musíme čelit a musíme jim čelit nejlépe společně.

Já věřím, že v tomto bude jak Rada, tak Evropský parlament ve shodě.

Evropa jako úkol je pro nás závazkem. Není předem danou věcí, ale je něčím, na čem je třeba neustále pracovat. Je třeba ji zdokonalovat. A musíme upravovat to, co nefunguje tak, jak jsme plánovali.

Evropa by měla vést příkladem – měla by dbát svého svědomí a postavit se čelem k výzvám. Řešení však musí být vyvážená, aby přílišný důraz na jedno z nich nepoškodil nebo nezanedbal jinou oblast, například sociální smír nebo naše ekonomiky.

ČR se bude snažit vždy pečlivě brát v úvahu všechny názory, které v našich diskusích zazní.

Musíme předcházet rozdělování nás samotných. Musíme se vždy snažit najít co nejširší shodu. Musíme také více respektovat názory a pozice ostatních, i když s nimi třeba nesouhlasíme.

Havlova slova o Evropě jako úkolu vznikla v jiné době, v jiné Evropě, než jakou máme nyní. Jejich základní sdělení je však stále stejně silné.

Za úkol si bereme heslo „rethink, rebuild, repower“, které odráží výzvy a problémy současné Evropy a naši reakci na ně.

České předsednictví bude chtít budovat bezpečnou a prosperující Evropskou unii.

Takovou, která je věrná hodnotám svobody a demokracie.

Takovou, která umožňuje všem občanům volně cestovat, pracovat či podnikat na vnitřním trhu.  

Takovou, která chápe, že máme odpovědnost k životnímu prostředí, které musíme předat dalším generacím v dobrém stavu.

Takovou, kde stavíme na tom, co nás spojuje, ale respektujeme to, co nás odlišuje.

Takovou Evropskou unii chceme.

A tomuto cíli odpovídá i pět pilířů českého předsednictví, které bych vám chtěl postupně představit:

První prioritou je zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny.

Ruská agrese přímo či nepřímo ovlivňuje všechny státy Evropy. Mezi její přímé důsledky patří i nejmasivnější uprchlická vlna od 2. světové války. Česká republika je jednou ze zemí s největším počtem ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel. Ti tvoří přes 3,5 % naší populace

S ruskou imperiální politikou máme také svou trpkou zkušenost. Víme, co dokáže agresivní politika Ruska.

Česká republika je proto přesvědčena, že politická i vojenská podpora Ukrajiny ze strany EU je bytostným zájmem celé Unie se zásadním dopadem na další budoucnost kontinentu.

České předsednictví bude proto důsledně hájit a podporovat suverenitu a teritoriální integritu Ukrajiny za využití všech nástrojů, kterými Evropská unie disponuje.

Důraz budeme klást na silný a jednotný postoj vůči Rusku, jakož i na maximální asistenci členským státům při poskytování vojenské podpory Ukrajině nebo při vyrovnání se s následky migrační vlny.

Neméně důležité je hledět i do budoucna.

Na poslední Evropské radě se nám podařilo schválit kandidátský status Ukrajiny a Moldavska. Jsem rád, že nás v tomto ohledu významně podpořil i Evropský parlament. Využívám i této příležitosti, abych vám za to poděkoval. Zde ale cesta nesmí skončit.

Dalším důležitým úkolem českého předsednictví bude i příprava poválečné obnovy Ukrajiny. Musíme se zaměřit zejména na obnovu infrastruktury, zajištění základních služeb a hospodářskou obnovu a stabilitu. V tom musí hrát Evropská unie zásadní roli.

To jsme koneckonců s paní předsedkyní von der Leyen, s Uršulou, společně demonstrovali v pondělí na konferenci o obnově a rekonstrukci Ukrajiny ve švýcarském Luganu.

Cesta Ukrajiny do EU bude ještě dlouhá, ale společně se musíme snažit, aby byla úspěšná a aby Evropskou unii posílila.

Druhou prioritou je energetická bezpečnost.

Současná krize plně odhalila, nakolik je pro budoucnost EU existenčně důležité zajistit si nezávislost na zemích, které ohrožují naši bezpečnost. Řeč je teď samozřejmě o ruském plynu, ropě a uhlí.

Cestou, kterou se chce české předsednictví vydat, je především práce na společných evropských projektech, které nás zbaví naší závislost na Rusku.

České předsednictví se zaměří na otázky energetické bezpečnosti, na urychlenou implementaci REPowerEU, jehož významnou součástí je také diverzifikace zdrojů.

Jsme připraveni pracovat na koordinaci zásob plynu před nadcházející zimou. Podporujeme dobrovolné společné nákupy podle modelu, který se osvědčil už během covidové krize. Při tom všem musíme mít na paměti, že se brzy ocitnout v situaci, kdy bude více než kdy jindy potřebná solidarita mezi členskými státy.

Nesmíme zapomínat ani na budování energetické odolnosti EU skrze rozvoj energetické infrastruktury. Musíme zároveň podporovat všechny domácí bezemisní zdroje energie, protože mají důležitou roli při zajištění jak energetické bezpečnosti EU, tak plnění klimatických cílů.

Dlouhodobý cíl dekarbonizace evropské energetiky jde totiž z velké části ruku v ruce s krátkodobým cílem derusifikace dodávek energií.

Abychom se stali energeticky nezávislými na Rusku, musíme využít všechny možnosti, které nám naše geografické podmínky umožňují.

Vzhledem k velikosti Unie a počtu členských států nemůžeme tady v tomto případě aplikovat jednotný vzor. Každý členský stát musí mít možnost zvolit si takový energetický mix, jaký jeho podmínkám nejvíc vyhovuje a pomocí kterého je schopen splnit jak klimatické cíle, tak zbavení se závislosti na ruských dodávkách energií.

Pokud opravdu chceme klimatické cíle splnit, musíme je také být schopni v jednotlivých zemích financovat. Zmiňuji to taky proto, že dnes budete hlasovat o námitce proti tzv. taxonomii, kterou Evropská komise představila.

Chtěl bych zdůraznit, že to je velmi křehký návrh. Návrh vychází vstříc celé řadě zemí, které budou moci splnit své závazky vyplývající z plnění klimatických cílů pouze díky takto nastaveným kritériím.

Chtěl bych vás proto při této příležitosti požádat, abyste tento složitě dojednaný křehký kompromis neodmítli. Jaderná energie a plyn z bezpečných zemí jsou pro řadu členských zemí jediným nástrojem, jak v následujících letech našich společných klimatických cílů dosáhnout.

Válka na evropském kontinentu ukázala nutnost posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru, což je naše třetí priorita.

S ohledem na současnou geopolitickou situaci je klíčové posílení evropské bezpečnosti a obranyschopnosti. NATO je v této otázce pro EU přirozeným partnerem a implementace klíčových témat v rámci Strategického kompasu představuje ten vhodný nástroj.

Budeme pracovat na posílení evropské spolupráce při budování obranných kapacit členských států. Urgentní je také doplnění vojenských zásob v souvislosti s pomocí, kterou jednotlivé členské státy poskytují Ukrajině.

Za nutný považujeme také rozvoj evropského obranného průmyslu, včetně investic do snížení technologické závislosti na nedůvěryhodných zemích.

V dlouhodobém horizontu pak budeme pracovat na usnadnění společných nákupů vojenského materiálu

S novou érou digitalizace se objevují i nové typy hrozeb, které jsou stále častěji využívány našimi protivníky a nepřáteli. Budeme se proto také věnovat kybernetickým hrozbám a posilování odolnosti Evropy vůči hybridním hrozbám zvenčí. Týká se to boje proti dezinformacím nebo bezpečnosti kyberprostoru a klíčové unijní infrastruktury, včetně institucí. To vše musíme dělat ve spolupráci s našimi partnery a spojenci.

Naší čtvrtou prioritou je strategická odolnost evropské ekonomiky. Už pandemie covidu odhalila některé slabiny evropské ekonomiky, přílišnou jednostrannou závislost na některých zemích.

Evropa musí být průmyslový a technologický lídr.

Klíčem k tomu je dobře fungující vnitřní trh bez zbytečných administrativních překážek, který posílí konkurenceschopnost evropských firem.

Musíme proto lépe rozumět dodavatelským řetězcům, které jsou pilířem našeho hospodářství, a ideálně je co nejvíce zkracovat. Jenom tak dokážeme zajistit, že dostupnost strategických surovin a dílů bude pro nás vždy jistotou.

Klíčovou roli v tomto hraje také prohlubování volného obchodu s partnery, kteří sdílí naše hodnoty. Čím více kvalitních smluv o volném obchodu budeme mít, tím více můžeme diverzifikovat naše obchodní vazby a dodavatelské řetězce.

Důležitá bude digitalizace a automatizace evropského průmyslu, který opět musí být lídrem v inovacích, vývoji a hlavně využívání nových technologií.

Do oblasti strategické odolnosti evropské ekonomiky patří také potravinová bezpečnost. Díky společné zemědělské politice se EU stala potravinově soběstačnou. Válka na Ukrajině má však dopady i na tuto oblast a EU na to musí reagovat.

Nesmíme přitom zapomínat ani na nutnost zajištění dostatku potravin i v jiných částech světa, zejména těch nejohroženějších. Nejen proto, že destabilizace by představovala pro Evropu významnou bezpečnostní hrozbu.

Ronald Reagan kdysi prohlásil, že svoboda není nikdy dál než jednu generaci od svého zániku. Já dodávám, že totéž můžeme říct o demokracii. Proto je klíčová odolnost demokratických institucí vůči vnějším, i vnitřním hrozbám. To je naše pátá a poslední priorita.

Dlouhodobá prosperita a stabilita Evropy je založena na funkčních demokratických mechanismech.

Naše společnosti jsou neustále cílem útoku od těch, kterým vadí naše hodnoty. Kterým vadí svoboda a demokracie, kterým vadí lidská práva, kterým vadí právní stát.

My naopak takové hodnoty musíme bránit.

Budeme proto vždy důsledně podporovat dodržování a posilování svobod, základních lidských práv a evropských hodnot.

Budeme posilovat občanskou společnost, svobodná média a nezávislé instituce na celém evropském kontinentu.

Dámy a pánové, není pochyb o tom, že nás čeká nelehké období, a to nejenom s ohledem na krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Potýkáme se s vysokou inflací a se stále rostoucími cenami energií. V některých našich zemích hrozí zvýšení nezaměstnanosti, některé možná čeká i pokles HDP.

Nesmíme proto zapomínat ani na ty občany, na které to bude mít zásadní sociální dopad. Nesmíme zapomínat na chudé a potřebné. Mohu vás ubezpečit, že i těmto otázkám rámci předsednictví chceme a budeme systematicky věnovat.

Petr Fiala, předseda vlády České republiky

Dámy a pánové, témata a priority, kterým se chceme věnovat, vznikaly po dobu mnoha měsíců, ale 24. únor 2022 otočil většinu plánů, které jsme měli, vzhůru nohama.

Naše priority tuto novou situaci odrážejí.

Nacházíme se v době, kdy těsně za hranicemi Evropské unie probíhá válka. Klasický konvenční konflikt, o kterém si řada z nás myslela, že je v Evropě již minulostí.

Ale kromě konvenční války vede Rusko i hybridní válku. Úmyslně vyvolává uprchlickou vlnu, využívá energetické suroviny jako svou zbraň a cílenými útoky na infrastrukturu vyvolává potravinovou krizi.

Z našeho pohledu je dobře, že nás členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci chrání před těmi nejtragičtějšími důsledky, kterým musí čelit ukrajinský národ.

Když jsem 15. března společně s polským a slovinským premiérem navštívil prezidenta Zelenského v Kyjevě, viděl jsem na vlastní oči hrdinství Ukrajinců, kteří bojovali a stále bojují za právo na existenci a také za právo patřit k západním demokratickým zemím.

To pro mě bylo připomínkou, že naše hodnoty nejsou samozřejmé a je třeba je denně hájit.

Hodnoty, za které dnes Ukrajina umírá, jsou hodnotami, které hájil i jeden ze zakladatelů moderního českého státu, prezident Václav Havel.

A právě jeho inspirativní esej z roku 1996 nás přivedl k mottu našeho předsednictví, které zní „Evropa jako úkol“.

Skutečně, Evropa má před sebou mnoho úkolů. A podobně má před sebou mnoho úkolů české předsednictví v Radě.

Tím hlavním úkolem v následujícím období bude nalézt jednotnou a silnou shodu na takových opatřeních, která negativní dopady současných krizí na naše občany co nejvíce zmírní.

Protože inflace, nedostupnost energií nebo potravinová krize jsou hrozby, kterým musíme čelit a musíme jim čelit nejlépe společně.

Já věřím, že v tomto bude jak Rada, tak Evropský parlament ve shodě.

Evropa jako úkol je pro nás závazkem. Není předem danou věcí, ale je něčím, na čem je třeba neustále pracovat. Je třeba ji zdokonalovat. A musíme upravovat to, co nefunguje tak, jak jsme plánovali.

Evropa by měla vést příkladem – měla by dbát svého svědomí a postavit se čelem k výzvám. Řešení však musí být vyvážená, aby přílišný důraz na jedno z nich nepoškodil nebo nezanedbal jinou oblast, například sociální smír nebo naše ekonomiky.

ČR se bude snažit vždy pečlivě brát v úvahu všechny názory, které v našich diskusích zazní.

Musíme předcházet rozdělování nás samotných. Musíme se vždy snažit najít co nejširší shodu. Musíme také více respektovat názory a pozice ostatních, i když s nimi třeba nesouhlasíme.

Havlova slova o Evropě jako úkolu vznikla v jiné době, v jiné Evropě, než jakou máme nyní. Jejich základní sdělení je však stále stejně silné.

Za úkol si bereme heslo „rethink, rebuild, repower“, které odráží výzvy a problémy současné Evropy a naši reakci na ně.

České předsednictví bude chtít budovat bezpečnou a prosperující Evropskou unii.

Takovou, která je věrná hodnotám svobody a demokracie.

Takovou, která umožňuje všem občanům volně cestovat, pracovat či podnikat na vnitřním trhu.  

Takovou, která chápe, že máme odpovědnost k životnímu prostředí, které musíme předat dalším generacím v dobrém stavu.

Takovou, kde stavíme na tom, co nás spojuje, ale respektujeme to, co nás odlišuje.

Takovou Evropskou unii chceme.

A tomuto cíli odpovídá i pět pilířů českého předsednictví, které bych vám chtěl postupně představit:

První prioritou je zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny.

Ruská agrese přímo či nepřímo ovlivňuje všechny státy Evropy. Mezi její přímé důsledky patří i nejmasivnější uprchlická vlna od 2. světové války. Česká republika je jednou ze zemí s největším počtem ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel. Ti tvoří přes 3,5 % naší populace

S ruskou imperiální politikou máme také svou trpkou zkušenost. Víme, co dokáže agresivní politika Ruska.

Česká republika je proto přesvědčena, že politická i vojenská podpora Ukrajiny ze strany EU je bytostným zájmem celé Unie se zásadním dopadem na další budoucnost kontinentu.

České předsednictví bude proto důsledně hájit a podporovat suverenitu a teritoriální integritu Ukrajiny za využití všech nástrojů, kterými Evropská unie disponuje.

Důraz budeme klást na silný a jednotný postoj vůči Rusku, jakož i na maximální asistenci členským státům při poskytování vojenské podpory Ukrajině nebo při vyrovnání se s následky migrační vlny.

Neméně důležité je hledět i do budoucna.

Na poslední Evropské radě se nám podařilo schválit kandidátský status Ukrajiny a Moldavska. Jsem rád, že nás v tomto ohledu významně podpořil i Evropský parlament. Využívám i této příležitosti, abych vám za to poděkoval. Zde ale cesta nesmí skončit.

Dalším důležitým úkolem českého předsednictví bude i příprava poválečné obnovy Ukrajiny. Musíme se zaměřit zejména na obnovu infrastruktury, zajištění základních služeb a hospodářskou obnovu a stabilitu. V tom musí hrát Evropská unie zásadní roli.

To jsme koneckonců s paní předsedkyní von der Leyen, s Uršulou, společně demonstrovali v pondělí na konferenci o obnově a rekonstrukci Ukrajiny ve švýcarském Luganu.

Cesta Ukrajiny do EU bude ještě dlouhá, ale společně se musíme snažit, aby byla úspěšná a aby Evropskou unii posílila.

Druhou prioritou je energetická bezpečnost.

Současná krize plně odhalila, nakolik je pro budoucnost EU existenčně důležité zajistit si nezávislost na zemích, které ohrožují naši bezpečnost. Řeč je teď samozřejmě o ruském plynu, ropě a uhlí.

Cestou, kterou se chce české předsednictví vydat, je především práce na společných evropských projektech, které nás zbaví naší závislost na Rusku.

České předsednictví se zaměří na otázky energetické bezpečnosti, na urychlenou implementaci REPowerEU, jehož významnou součástí je také diverzifikace zdrojů.

Jsme připraveni pracovat na koordinaci zásob plynu před nadcházející zimou. Podporujeme dobrovolné společné nákupy podle modelu, který se osvědčil už během covidové krize. Při tom všem musíme mít na paměti, že se brzy ocitnout v situaci, kdy bude více než kdy jindy potřebná solidarita mezi členskými státy.

Nesmíme zapomínat ani na budování energetické odolnosti EU skrze rozvoj energetické infrastruktury. Musíme zároveň podporovat všechny domácí bezemisní zdroje energie, protože mají důležitou roli při zajištění jak energetické bezpečnosti EU, tak plnění klimatických cílů.

Dlouhodobý cíl dekarbonizace evropské energetiky jde totiž z velké části ruku v ruce s krátkodobým cílem derusifikace dodávek energií.

Abychom se stali energeticky nezávislými na Rusku, musíme využít všechny možnosti, které nám naše geografické podmínky umožňují.

Vzhledem k velikosti Unie a počtu členských států nemůžeme tady v tomto případě aplikovat jednotný vzor. Každý členský stát musí mít možnost zvolit si takový energetický mix, jaký jeho podmínkám nejvíc vyhovuje a pomocí kterého je schopen splnit jak klimatické cíle, tak zbavení se závislosti na ruských dodávkách energií.

Pokud opravdu chceme klimatické cíle splnit, musíme je také být schopni v jednotlivých zemích financovat. Zmiňuji to taky proto, že dnes budete hlasovat o námitce proti tzv. taxonomii, kterou Evropská komise představila.

Chtěl bych zdůraznit, že to je velmi křehký návrh. Návrh vychází vstříc celé řadě zemí, které budou moci splnit své závazky vyplývající z plnění klimatických cílů pouze díky takto nastaveným kritériím.

Chtěl bych vás proto při této příležitosti požádat, abyste tento složitě dojednaný křehký kompromis neodmítli. Jaderná energie a plyn z bezpečných zemí jsou pro řadu členských zemí jediným nástrojem, jak v následujících letech našich společných klimatických cílů dosáhnout.

Válka na evropském kontinentu ukázala nutnost posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru, což je naše třetí priorita.

S ohledem na současnou geopolitickou situaci je klíčové posílení evropské bezpečnosti a obranyschopnosti. NATO je v této otázce pro EU přirozeným partnerem a implementace klíčových témat v rámci Strategického kompasu představuje ten vhodný nástroj.

Budeme pracovat na posílení evropské spolupráce při budování obranných kapacit členských států. Urgentní je také doplnění vojenských zásob v souvislosti s pomocí, kterou jednotlivé členské státy poskytují Ukrajině.

Za nutný považujeme také rozvoj evropského obranného průmyslu, včetně investic do snížení technologické závislosti na nedůvěryhodných zemích.

V dlouhodobém horizontu pak budeme pracovat na usnadnění společných nákupů vojenského materiálu

S novou érou digitalizace se objevují i nové typy hrozeb, které jsou stále častěji využívány našimi protivníky a nepřáteli. Budeme se proto také věnovat kybernetickým hrozbám a posilování odolnosti Evropy vůči hybridním hrozbám zvenčí. Týká se to boje proti dezinformacím nebo bezpečnosti kyberprostoru a klíčové unijní infrastruktury, včetně institucí. To vše musíme dělat ve spolupráci s našimi partnery a spojenci.

Naší čtvrtou prioritou je strategická odolnost evropské ekonomiky. Už pandemie covidu odhalila některé slabiny evropské ekonomiky, přílišnou jednostrannou závislost na některých zemích.

Evropa musí být průmyslový a technologický lídr.

Klíčem k tomu je dobře fungující vnitřní trh bez zbytečných administrativních překážek, který posílí konkurenceschopnost evropských firem.

Musíme proto lépe rozumět dodavatelským řetězcům, které jsou pilířem našeho hospodářství, a ideálně je co nejvíce zkracovat. Jenom tak dokážeme zajistit, že dostupnost strategických surovin a dílů bude pro nás vždy jistotou.

Klíčovou roli v tomto hraje také prohlubování volného obchodu s partnery, kteří sdílí naše hodnoty. Čím více kvalitních smluv o volném obchodu budeme mít, tím více můžeme diverzifikovat naše obchodní vazby a dodavatelské řetězce.

Důležitá bude digitalizace a automatizace evropského průmyslu, který opět musí být lídrem v inovacích, vývoji a hlavně využívání nových technologií.

Do oblasti strategické odolnosti evropské ekonomiky patří také potravinová bezpečnost. Díky společné zemědělské politice se EU stala potravinově soběstačnou. Válka na Ukrajině má však dopady i na tuto oblast a EU na to musí reagovat.

Nesmíme přitom zapomínat ani na nutnost zajištění dostatku potravin i v jiných částech světa, zejména těch nejohroženějších. Nejen proto, že destabilizace by představovala pro Evropu významnou bezpečnostní hrozbu.

Ronald Reagan kdysi prohlásil, že svoboda není nikdy dál než jednu generaci od svého zániku. Já dodávám, že totéž můžeme říct o demokracii. Proto je klíčová odolnost demokratických institucí vůči vnějším, i vnitřním hrozbám. To je naše pátá a poslední priorita.

Dlouhodobá prosperita a stabilita Evropy je založena na funkčních demokratických mechanismech.

Naše společnosti jsou neustále cílem útoku od těch, kterým vadí naše hodnoty. Kterým vadí svoboda a demokracie, kterým vadí lidská práva, kterým vadí právní stát.

My naopak takové hodnoty musíme bránit.

Budeme proto vždy důsledně podporovat dodržování a posilování svobod, základních lidských práv a evropských hodnot.

Budeme posilovat občanskou společnost, svobodná média a nezávislé instituce na celém evropském kontinentu.

Dámy a pánové, není pochyb o tom, že nás čeká nelehké období, a to nejenom s ohledem na krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Potýkáme se s vysokou inflací a se stále rostoucími cenami energií. V některých našich zemích hrozí zvýšení nezaměstnanosti, některé možná čeká i pokles HDP.

Nesmíme proto zapomínat ani na ty občany, na které to bude mít zásadní sociální dopad. Nesmíme zapomínat na chudé a potřebné. Mohu vás ubezpečit, že i těmto otázkám rámci předsednictví chceme a budeme systematicky věnovat.

Petr Fiala, předseda vlády České republiky

Pane prezidente, předsedové, premiéři, excelence, vážené dámy, vážení pánové,

velice děkuji za pozvání a za možnost vás oslovit. Zde v Luganu se tato akce koná již po páté.

Tak jako v minulých letech jsme i letos měli mluvit o tom, jak pomoci Ukrajině provádět reformy, které ji ještě více přiblíží k západnímu společenství, k dobrému vládnutí založeném na vládě práva.

Místo toho však mluvíme o tom, jak pomoci Ukrajině v obraně a jak začít s její obnovou.

S obnovou země, která do 24. února letošního roku normálně fungovala, prosperovala a pracovala na tom, aby se její obyvatelé měli stále lépe.

Její část byla již tehdy okupována, nikoho však neohrožovala, na nikoho neútočila.

Pak přišel 24. únor a ruský útok. Evropa se změnila.  

Myslím, že nejsem jediný, kdo se od toho dne každou noc budil a sledoval, zda Kyjev ještě stojí a zda není obsazen ruskými vojsky. V co řada z nás na začátku moc nevěřila, se ale podařilo. Kyjev se díky vedení prezidenta Zelenského ubránil a většina Ukrajiny s ním. Volodimir Zelensky, Denys Šmyhal a jejich tým jí každým dnem dodával odvahu a vůli bojovat.

Když jsem 15. března společně s premiéry Polska a Slovinska dorazil do Kyjeva – tehdy ještě platil zákaz vycházení a všude byly checkpointy a zátarasy – pochopil jsem důvod, proč Kyjev nepadl.

Na každém Ukrajinci, kterého jsem potkal, bylo vidět odhodlání a vůle bojovat za svoji svobodu.

To mě jenom utvrdilo v přesvědčení, že Ukrajinu nesmíme nechat bez pomoci.

Má země – Česká republika – začala dodávat zbraně na Ukrajinu již před válkou. Pokračujeme v tom i dnes. Budeme je dodávat i nadále.

Na území naší země našlo útočiště 370 tis ukrajinských žen, dětí a seniorů. Více než 3,5 % naší populace.

1. července převzala Česká republika předsednictví v Radě Evropské unie.

Priority, které jsme měly původně připravené, jsou dnes významně změněny.

Museli jsme reagovat na válku, a tak se prioritou číslo 1 stala podpora Ukrajiny, její poválečná obnova a také zvládnutí uprchlické vlny.

Jsou to tři věci, které spolu úzce souvisí.

Abychom mohli obnovovat, musíme Ukrajině pomoci se ubránit. Musíme vytrvat v dodávkách zbraní, humanitární pomoci, ale také peněz na běžný provoz.

Aby se mohla Ukrajina bránit, musí mít její obránci jistotu, že jejich ženy a děti budou v bezpečí. Proto mluvíme o zvládání uprchlické vlny.

Nevím, kdy bude moci obnova Ukrajiny naplno začít. Vím ale, že musíme být připraveni a že část zničených měst a vesnic lze opravovat již dnes. Aby se lidé mohli vrátit domů. Již dnes koneckonců každý den vidíme, že se lidé do svých domovů vracejí. A my jim to musíme usnadnit.

Před dvěma týdny schválila Evropská rada udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku. Byl to jasný signál toho, že s těmito zeměmi počítáme. Že je neopustíme.

Přiznejme si, že podstatná část obnovy Ukrajiny bude ležet na bedrech evropských států i Evropské unie jako takové.

To je přirozené. Musíme ukázat leadership, ale musíme zároveň spolupracovat s ostatními. Se všemi zeměmi G7, s OSN, se Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem.

Do budoucí obnovy Ukrajiny musíme zapojit celý civilizovaný svět.

Slibuji, že proto budeme v době našeho předsednictví v Radě Evropské Unie maximálně spolupracovat s Evropskou komisí i s Evropským parlamentem.

Nečeká nás lehký úkol. Ukrajinu ale nezklameme a Evropa vyjde z této krize silnější, bezpečnější a odolnější.

Děkuji za pozornost,

Petr Fiala, předseda vlády

Vaše eminence, vážený pane kardinále,
Vaše excelence, vážený pane arcibiskupe,
vážení ústavní činitelé, excelence, dámy a pánové,

je pro mě ctí a radostí, že jsem byl požádán, abych při příležitosti uvedení nového pražského arcibiskupa do úřadu pronesl za český stát pár slov. Dělám to rád jako předseda vlády, která si váží nejen našich duchovních tradic, ale i významu náboženství a církve pro naši současnou společnost. Je to pro mě ale i radost jako pro člověka, který se otevřeně hlásí ke své víře, a pro nějž představují duchovní hodnoty základní klíčovou orientaci v jeho životě.

Mám tu výhodu, že oba hlavní aktéry dnešní slavnosti již dlouhá léta osobně znám. Kardinála Dominika Duku jsem poznal už v 80. letech, v době, kdy nemohl působit oficiálně ani jako kněz ani jako provinciál Dominikánů. Učil mě tehdy v bytových seminářích biblistiku, díky němu jsem objevil řadu autorů především z francouzského prostředí, ale hlavně jsem měl možnost poznat jeho autentickou službu věřícím, působení kněze, které bylo spojeno s osobním rizikem, které bylo silným svědectvím o Bohu a víře.

Ano, Dominik Duka se nikdy nebál jít proti proudu a většinovému mínění, i když mu to přinášelo nevýhody a dokonce i vězení. Myslím, že i těmato očima se musíme dívat na jeho působení ve službě pražského arcibiskupa, kterou vykonával vždy s velkým smyslem pro řád a tradici, s úctou k institucím i k člověku.

Jeho nástupce arcibiskupa Jana Graubnera jsem blíže poznal v 90. letech poněkud paradoxně nikoliv u nás na Moravě, odkud oba jsme, ale v Německu, kde jsme vystupovali na konferencích věnovaných vztahům církve a státu ve střední Evropě. A měl jsem možnost sledovat jeho působení moravského metropolity, v němž vždy dokázal spojovat tradiční moravský katolicismus s otevřeností a s velkou lidskostí, která se projevovala třeba v jeho péči o charitu nebo tím, že stál u zrodu populární tříkrálové sbírky, tedy aktivit, které ukazují jeho zájem o ty, kteří potřebují naši pomoc.

Při našem posledním setkání v loňském roce mi dal pan arcibiskup svoji novou knihu Zbožnost je užitečná ke všemu. Přečetl jsem ji s velkým zájmem, protože se v ní odráží dlouhodobě zkušenosti z pastorační práce, lidská moudrost, ale i něco navíc… Zážitek existenciálního otřesu, doteku smrti, který pan arcibiskup prožil při těžkém onemocnění nemocí covid-19. Je to knížka pokorná, přemýšlivá, vyzařuje z ní vyrovnanost a radost. Myslím, že všechny tyto zkušenosti a toto hluboké poznání jsou dobrým předpokladem pro náročný úkol, který před panem arcibiskupem Graubnerem stojí.

Při vedení pražské arcidiecéze v těchto složitých časech půjde především o uplatňování moudrosti, lidského přístupu, o spolupráci a hledání konsenzu. My, kteří sledujeme dění v církvi, tak víme, že se v ní nyní vede hluboká diskuse o jejím působení, strukturách, způsobech pastorace, minulosti nebo aktuálním vztahu k menšinám. Kulturně-hodnotové střety, kterými prochází naše společnost, se nevyhýbají ani církvi.

Myslím, že je velká výhoda mít na tomto významném svatovojtěšském stolci člověka, který přináší zkušenost, nadhled a porozumění a je ochoten naslouchat a spojovat. Mezi dominikánskou a fokolarínskou spiritualitou je určitě jistý rozdíl. Nepopírám, že jsem byl kdysi ovlivněn a měl blízko k oné tradici dominikánské. Ale dnes jsem přesvědčen, že fokolarínská připravenost k dialogu, schopnost naslouchat a šířit radost budou pro pražskou arcidiecézi a českou církev velkým přínosem.   

Děkuji jménem české vlády kardinálu Dominiku Dukovi za jeho službu pražského arcibiskupa, za vše, co dělal a dělá ve prospěch naší země. A za svědectví, které i za cenu osobních obětí přinášel.

Přeji arcibiskupu Janu Graubnerovi úspěšnou službu v čele pražské diecéze, mnoho sil, moudrosti a především božího požehnání. S Boží pomocí se dají dokázat velké věci. Nečekají nás lehké dny, ale věřím, že jimi společně projdeme úspěšně a se ctí.

Petr Fiala
předseda vlády ČR

Projev ministra pro legislativu Michala Šalomouna

,,Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží – tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním, abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno.“

„Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše.“

15 minut. Plných 15 minut Milada Horáková umírala. Odcházela… nezdolně, stejně nezdolně, jako hájila pravdu.

Dnešní den patří vzpomínce na paní doktorku Miladu Horákovou. Na odvážnou ženu, právničku a političku, kterou před dvaasedmdesáti lety, 27. června 1950, komunisté po vykonstruovaném politickém procesu popravili. K její záchraně přitom nepomohlo ani několik dopisů žádajících milost, které komunistické vedení dostalo od předních světových umělců, vědců a politiků. Justiční vražda doktorky Horákové, stejně jako mnohých dalších, proto navždy zůstane připomínkou zvůle komunistické perzekuce v Československu.

Na odkaz paní doktorky Horákové bychom ale neměli nahlížet jen optikou poválečných událostí a zhmotňovat do jednoho jediného okamžiku, který násilně ukončil její život. Byly to především její celoživotní aktivity, činy a postoje, na které by se v souvislosti s dnešním dnem nemělo zapomenout.

Mám na mysli její roli poslankyně, která se dlouhodobě věnovala sociálním tématům a otázkám spojeným s rovným zastoupením mužů a žen. Již během studií práv na Univerzitě Karlově se Milada Horáková zasazovala za ženská práva v Ženské národní radě. Brzy se stala oporou její zakladatelky Františky Plamínkové v prosazování moderních paragrafů občanského zákoníku, zejména rodinného práva. Připravovala legislativní návrhy směřující k řešení postavení neprovdaných žen, nemanželských dětí, ke zlepšení postavení žen v rodinném právu, v dělnických profesích, ale například i zaměstnankyň veřejné správy. Její neutuchající úsilí se soustředilo především na uplatnění žen v pracovním procesu a jeho skloubení s rodinným životem.

V neposlední řadě nejde také opomenout její zapojení do protinacistického odboje společně s jejím manželem Bohuslavem Horákem, kvůli kterému byla nakonec nacistickými soudy uvězněna v Aichachu – v blízkosti koncentračního tábora Dachau. Již tehdy byla odhodlána položit život za obranu demokracie a právního státu. Před navrhovaným trestem smrti ji ale paradoxně nacistický soud poslal „jen“ na osm let za mříže. Po návratu z německého vězení sama říkávala, že jí byl od té doby život už jenom propůjčený.

Milada Horáková je bezpochyby obrovský symbol. Pro mě představuje především nesmírně pracovitého člověka s jasnými morálními zásadami, hlubokými duchovními hodnotami a s vírou v právní stát, ve svobodu a demokracii. Člověka natolik pevného, že ze svých postojů neslevil ani ve chvílích, kdy to dělali jiní. Osobnost, která svou nezdolností vadila komunistům natolik, že nenašli jinou cestu než se jí násilně, za podpory části veřejnosti, zbavit.

Je proto dobré si připomínat, že lidé mohou být zfanatizováni k tomu, aby požadovali smrt domnělých nepřátel. Je dobré si připomínat i to, že justiční systém může být zneužit, aby ji po vykonstruovaném procesu vykonal.

Proto je tak důležité hájit lidská a občanská práva pro všechny bez rozdílu. Proto je třeba lpět na demokratických institucích a bojovat proti koncentraci moci v rukou úzké skupiny mocných.

Buďme odvážní a pracujme pro druhé, abychom jednou nemuseli přihlížet, jak trestají ty, kteří byli odvážní za nás.

Jedním z nejdůležitějších bodů čtvrtečního jednání Evropské rady bylo projednání kandidátského statusu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Tyto tři postsovětské republiky usilují o členství v Evropské unii. Lídři zemí EU vyslyšeli názor Evropského parlamentu i Evropské komise a kandidátský status Ukrajině a Moldavsku jednomyslně odsouhlasili. Gruzie podle nich ještě musí dokončit některé klíčové reformy.

„Já bych označil tuto Evropskou radu za historickou, a to právě kvůli udělení kandidátského statutu Ukrajině a Moldavsku,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. „Je to velevýznamný signál, je to důležité nejen pro Ukrajinu a Moldavsko, ale je to důležité pro celou Evropu. Ukazuje to, že sdílíme stejné hodnoty, že jsme těmto zemím otevřeli dveře Evropské unie, a tím i evropskou budoucnost a perspektivu. A v kontextu války, které statečně čelí ukrajinský lid, je toto významný signál ze strany Evropské unie,“ podotkl premiér Fiala.

Podle českého premiéra bylo hlasování o kandidátském statusu pro tyto dvě země další ukázkou jednoty, s jakou Evropská unie vystupuje, s jakou se staví vůči agresivnímu chování Ruské federace. „My jsme opět na Evropské radě ukázali, že jsme schopni se domluvit, že zastáváme stejné postoje a že máme jednotný názor na to, jak je potřeba podporovat Ukrajinu,“ poznamenal Petr Fiala.

Ještě před zahájením summitu Evropské rady se premiéři a prezidenti zemí EU setkali s představiteli zemí západního Balkánu, které také usilují o vstup do Unie. Problém je především se zahájením přístupového procesu se Severní Makedonií a Albánií, které dosud blokuje Bulharsko. „Nebudu tajit, že ta jednání se zeměmi západního Balkánu neprobíhají úplně optimálně,“ připustil předseda české vlády. „U některých zemí západního Balkánu se objevuje v Bruselu určitá nespokojenost a možná i frustrace z toho, jak ten proces trvá dlouho. A opravdu u některých těch zemí jsou to dlouhá léta, kdy čekají, někdy i více než deset let. My jsme se tím důkladně zabývali i na jednání Evropské rady. Řekl bych, že se nám podařilo najít řešení, které otvírá dveře pro Bosnu a Hercegovinu, což je velice důležité i z hlediska stability této země a jejího významu pro Balkán,“ uvedl premiér Fiala. Další posun ve vyjednávání bude podle předsedy vlády důležitým úkolem pro začínající české předsednictví.

Velkým úspěchem summitu je také shoda na dalším postupu v možném rozšíření spolupráce EU s dalšími evropskými nečlenskými státy, tzv. konceptu širší Evropy. „Byl jsem požádán, abych spolu s francouzským prezidentem Macronem a předsedou Evropské rady Michelem připravil základní koncept neformálního summitu, který by se na této bázi mohl konat v Praze. Považuji to za důležité a je to velká důvěra svěřená našemu předsednictví,“ konstatoval premiér Fiala. Koncept širší Evropy by měl zahrnovat všechny státy Evropy od Islandu po Ukrajinu. „Myslím, že přemýšlet nad nějakou novou platformou evropské spolupráce, rozvíjet ten nápad, se kterým přišel francouzský prezident Macron, je správná cesta. A my jsme při českém předsednictví připraveni to posunout dál,“ řekl. „Na této platformě bychom se mohli bavit jednak se státy, které uvažují o vstupu do Evropské unie, jsou na cestě k Evropské unii, nebo jsou evropskými zeměmi, sdílejí naše hodnoty, ale z různých důvodů členy Evropské unie nejsou nebo už nejsou,“ doplnil premiér Fiala.

Tématem jednání lídrů byla i současná energetická krize vyvolaná chováním Ruské federace, která zneužívá závislosti řady evropských zemí na dodávkách ruské ropy a plynu, a také vysoká míra inflace v řadě členských zemí. „Dohodli jsme se na tom, že členské státy budou více koordinovat postup v otázce nákupů energií a pokud jsem o získávání alternativních zdrojů tak, abychom dokázali si poradit jednak s cenami energií, jednak s problémy s dodávkami energií z Ruska a abychom využili všechny možnosti, které společná Evropa nabízí. V těchto dnech vzniká platforma pro společné nákupy energií, a díky této platformě, která je na dobrovolné bázi, budou evropské státy moci dosáhnout nepochybně na nižší ceny, především v případě plynu, což je pro Evropu důležité,“ přiblížil závěry jednání premiér Fiala.

Premiér Petr Fiala se v Bruselu sešel také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Tématem schůzky byly mimo jiné plány českého předsednictví v Radě EU, nadcházející důležitý summit zemí NATO v Madridu, jehož tématem bude mimo jiné rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko, i aktuální bezpečnostní situace v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po schůzce poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. „Naše zásoby zbraňových systémů ze sovětské éry se nicméně tenčí a bude je potřeba doplnit,“ upozornil ale premiér Fiala.

V prvém bodě jednání navrhla RVVI z výsledku tajné volby jmenovat prof. Ing. Petra Konvalinku, CSc., FEng, členem předsednictva a současně předsedou Technologické agentury ČR. Petr Konvalinka je navržen do funkce na druhé funkční období od 26. září 2022. Materiál byl schválen pro jednání vlády.

Členové RVVI dále navrhli vládě jmenovat doc. PhDr. Martinu Hřebíčkovou, DSc., členkou předsednictva Grantové agentury ČR (GA ČR) a prof. Dr. Ing. Jana Černockého členem vědecké rady GA ČR.

V červnu 2022 končí také funkční období většině členů Bioetické komise, která je poradním orgánem RVVI. Tajnou volbou Rada navrhla své předsedkyni jmenovat 10 členů komise.

Náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy Radka Wildová informovala RVVI o přípravách novely zákona o vysokých školách. Rada se bude aktivně podílet na implementaci novely společně s MŠMT. „Významnou část novely vysokoškolského zákona představuje reforma doktorského studia. Vládním cílem je zvýšení stipendia doktorandů, obdobně je třeba i nastavit opatření, jež povedou k vyšší úspěšnosti dokončení tohoto typu studijních programů,“ doplnila ministryně Langšádlová, která je spolugestorkou zákona.

V dalším z hlavních bodů jednání schválili členové RVVI Strategii rozvoje publicity a komunikace vědy, výzkumu a inovací. Dokument zpracovala Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR s cílem zejm. zmapovat publicitu a komunikaci v oblasti vědy a výzkumu, spojovat svět vědy se světem médií a obecně budovat důvěru ve vědu.

„Chceme přiblížit veřejnosti agendu Rady, aktuální vědecké poznatky i jejich transfer do praxe, prezentovat českou vědu v zahraničí a zároveň motivovat studenty a mladé lidi ke kariéře ve vědě,“ doplnila k záměru strategie Helena Langšádlová.

Strategie rovněž představuje tradiční i inovativní off-line a on-line nástroje, skrze něž mají být dané cíle naplněny. Publikační a komunikační strategie bude veřejnosti prezentována na webu www.vyzkum.cz a na sociálních sítích RVVI.

Členové RVVI se dále v průběhu jednání seznámili s materiálem Energetický výzkum v ČR a schválili návrhy stanoviska Rady k Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v oblasti dopravy – Doprava 2030 a ke Koncepci zdravotnického výzkumu do roku 2030.

Prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng

Petr Konvalinka vystudoval na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). V roce 2008 byl jmenován profesorem v oboru Teorie stavebních konstrukcí a materiálů. Od roku 2014 je členem Inženýrské akademie ČR.

Od roku 1984 pracoval Petr Konvalinka na ČVUT jako akademický pracovník. Byl řešitelem a spoluřešitelem významných projektů základního i aplikovaného výzkumu. V letech 2014–2018 působil ve funkci rektora ČVUT, v září 2018 byl jmenován vládou ČR do funkce předsedy Technologické agentury ČR.

Během své kariéry se prof. Konvalinka zabýval výzkumnou činností zejména v oblasti experimentální a numerické mechaniky, analýzy materiálových a konstrukčních vlastností stavebních materiálů, v oblasti destrukcí stavebních konstrukcí, a také v oblasti statických a dynamických zatěžovacích zkoušek mostů a inženýrských konstrukcí.