Vážené dámy, vážení pánové,

Srdečně vám děkuji za pozvání na výroční zasedání Východního výboru německého hospodářského svazu. Je pro mne velkou ctí, že tu dnes mohu být a pogratulovat vám k 70 letům úspěšného fungování Výboru a popřát vám mnoho úspěchů do dalších let.

Ve svém vystoupení bych se chtěl dotknout tří okruhů: Zaprvé výzev, před kterými stojí Evropa a obě naše země v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Zadruhé ekonomickým vztahům mezi Německem a Českem a příležitostem, které česká ekonomika nabízí a zatřetí přípravám na české předsednictví v Radě EU.

Ačkoli jsem byl jmenován premiérem před necelými šesti měsíci, v Německu jsem již podruhé. Před měsícem jsem zde byl na mé první oficiální návštěvě, přičemž jednání jak s prezidentem Steinmeierem, tak s kancléřem Scholzem přineslo konkrétní výsledky.

Domluvili jsme se na společném projektu, který se týká modernizace české armády a který je spojen s konkrétní podporou ukrajinských ozbrojených sil těžkou technikou.

Naším dalším stěžejním tématem byla energetická bezpečnost a náš společný úmysl zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě. Vyjádřil jsem zájem České republiky na využití kapacit německých LNG terminálů. Bavili jsme se také o potřebě rozšíření ropovodu TAL, který Česko i Německo používá a jehož stávající kapacita nebude stačit po odklonu od využívání ruské ropy. Na obou projektech již společně pracujeme.

Na konci června budu jednat s ministerským předsedou Svobodného státu Sasko Michaelem Kretschmerem, v červenci s bavorskou reprezentací v čele s ministerským předsedou Bavorska Markusem Sӧderem. S těmito spolkovými zeměmi jsme úzce ekonomicky propojeni, proto je důležité pokračovat a rozvíjet projekty například v oblasti dopravy.

Spolupracovat ale musíme též v oblasti výzkumu a vývoje. Zde již některé projekty a možnosti existují. Ani Německo ani ČR nemají přemíru nerostných surovin, ale naším bohatstvím je úspěšná věda, know-how a aplikace poznatků do praxe.

Výbor pro východní německý hospodářský sektor podporuje německé firmy při obchodu s desítkami zemí střední a východní Evropy, jižního Kavkazu i střední Asie. Hrál důležitou roli v době transformace těchto ekonomik po rozpadu Sovětského svazu i při rozvoji dnes vynikajících česko-německých hospodářských vztahů, ze kterých všichni prosperujeme.

V současné době stojíme před další velkou transformací, jako tomu bylo v době konce studené války, pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě a rozpadu Sovětského svazu.

24. únor tohoto roku přetrhal velké množství vazeb, které byly v Evropě za posledních třicet let vybudovány. Vladimír Putin sice formálně nevyhlásil válku ani Ukrajině, ani zbytku Evropy, ale ve skutečnosti ji vede s námi všemi.

S Ukrajinou bojuje vojenskými prostředky, pro boj s ostatními zeměmi včetně České republiky a Německa používá hybridní formy války. Cílenými útoky na civilní obyvatelstvo úmyslně vyvolal největší migrační vlnu, jakou Evropa nezažila od konce druhé světové války. Jenom do České republiky přišlo během jediného měsíce 360 tisíc ukrajinských uprchlíků, což jsou 3,5 procenta naší populace. Pokud bychom to přepočítali na Německo, odpovídalo by to téměř třem milionům lidí. V přepočtu na obyvatele patříme ke dvěma nejzasaženějším zemím. Navíc pro řadu ukrajinských uprchlíků představujeme z různých důvodů cílovou destinaci.

O všechny tyto uprchlíky jsme se postarali, zhruba 60 tisíc z nich již našlo práci a pro děti jsou připravena místa ve školách.

Nežádáme o relokaci těchto uprchlíků, protože z minulosti víme, že toto povinné přemisťování uprchlíků nefunguje. Přestože situaci zvládáme, představuje obrovský nápor na náš sociální, zdravotní a školský systém. Potřebujeme proto pomoci finančně se zvládnutím této migrační vlny, což společně s dalšími zasaženými státy ze střední a východní Evropy řešíme na úrovni Evropské unie a budeme rádi za německou podporu.

Druhým způsobem, jakým s námi Rusko bojuje, je zneužívání jeho dominantního postavení v dodávkách energetických surovin. Bylo ale naší chybou, že jsme takovou závislost připustili, a velmi těžko a velmi nákladně se jí nyní zbavujeme. V tomto ohledu oceňuji přístup německé vlády, protože chápu, jak výrazně budou tyto změny na německou ekonomiku dopadat.

Ačkoli podíl ruské ropy na dodávkách do České republiky tvoří jen padesát procent dovozu, v krátkodobém horizontu je téměř nemožné ropu dováženou z Ruska nahradit. Proto jsme žádali a prosadili větší časovou prodlevu na odklon od ruské ropy během vyjednávání o nových sankcích.

V zásobování zemním plynem je situace v České republice ještě horší, protože naše závislost na ruském plynu přesahuje 95 procent. Zrychlujeme práce na přeshraničním plynovém propojení s Polskem a Rakouskem, plníme zásobníky rekordním tempem, snažíme se získat podíly na budovaných LNG terminálech jak v Německu, tak v Polsku nebo v Nizozemí.

Nesedíme nečinně, ale situace není jednoduchá a nemá rychlé řešení. Česká republika jako vnitrozemský stát nemá moc možností, jak energetické suroviny a elektrickou energii zajistit. Nemáme přístup k moři, proto nemůžeme stavět mořské větrné elektrárny, nemáme divoké řeky jako alpské země ani jižní slunce. Máme však velkou podporu obyvatel pro jadernou energetiku. Máme s touto formou výroby elektrické energie zkušenosti a je to čistý, bezemisní zdroj. Rozumím a respektuji rozhodnutí německé vlády opustit jadernou energetiku, ale stejně tak je třeba respektovat právo ostatních zemí zvolit si vlastní energetický mix, který nejlépe odpovídá struktuře jejich ekonomiky a dostupnosti přírodních zdrojů.

Jsem rád, že se nám toto podařilo prosadit i do návrhu taxonomie, který Evropská komise představila, a že jsme mohli spustit tendr na výstavbu dalšího bloku naší jaderné elektrárny Dukovany. Jaderná energetika se výborně doplňuje s obnovitelnými zdroji, které Česká republika v minulosti zanedbala. Proto se také naše vláda přihlásila k závazku osadit sto tisíc střech fotovoltaickými panely, a snížit tak závislost na fosilních zdrojích.

Kromě snížení závislosti na dodávkách energetických surovin ze zahraničí tak vytvoříme čisté bezemisní zdroje a přiblížíme se k závazku klimaticky neutrální EU v roce 2050.

Ruský útok na Ukrajinu zpřetrhal také velké množství obchodních vazeb. Věřím, že ty s Ukrajinou budou brzy obnoveny, avšak vztahy s Ruskem jsou na mnoho let zničeny. Platí to jak pro německé, tak pro české podniky.

Pro německé firmy se proto nabízí větší obchodní spolupráce s regionem střední a východní Evropy, a pokud můžu mluvit za sebe, doporučuji Českou republiku.

Už nyní jsou obchodní vazby mezi Německem a Českou republikou na předních místech mezi zeměmi střední a východní Evropy nejen při přepočtu na obyvatele, ale i v absolutních číslech. Český export do Německa dosahuje ročně 60 miliard eur, import z Německa do České republiky necelých 40 miliard eur.

Výhodou této spolupráce je, že již mnoho let funguje. Vy znáte naše firmy, víte, co dokáží, a víte, že je na ně spolehnutí. Za posledních třicet let se také výrazně změnila struktura českých společností. Z levné pracovní síly se změnily na high-tech firmy s vysokou přidanou hodnotou, špičky ve svých oborech. Nejvýraznějším příkladem je proměna automobilky Škoda, kterou v roce 1991 koupil koncern Volkswagen a učinil z ní naši nejvýraznější exportní firmu. A profitují na tom obě strany.

Naší slabostí však je, že nemáme tolik obchodních vazeb mimo Evropskou unii, což je zase doménou německých firem. A ukazuje se, že toto naše partnerství výborně funguje a bylo by pro všechny přínosné je ještě více posílit. Podle odhadů je až 40 procent českého importu do Německa dále zpracováváno a vyváženo do třetích zemí.

Právě automobilový průmysl je oblastí, která je klíčová jak pro německou, tak pro českou ekonomiku. Na našem HDP se podílí z deseti procent a přímo či nepřímo zaměstnává téměř 700 tisíc lidí. V následujících letech čeká tento obor výrazná transformace. Řada profesí zanikne, ale vniknou nové a inovativní oblasti, kde se budou moci tito lidé a firmy uplatnit.

Česká vláda je připravena tyto změny využít pro transformaci naší ekonomiky, budeme proto podporovat inovativní technologické projekty, které těmto změnám napomůžou. Například plánovaný projekt na továrnu na bateriové články, neboli Gigafactory. Jedná se tedy o sektor, kde je obrovská příležitost pro spolupráci českých a německých firem, a věřím, že tento potenciál společně využijeme.

Po covidu a během války na Ukrajině se ukázalo, že globální dodavatelské řetězce se mění a dochází k lokalizaci výroby. Aby u nás firmy chtěly investovat, musíme pro ně zlepšit fungování státní správy a snížit náklady, které mají s plněním byrokratických požadavků. Během aktuálního funkčního období naší vlády proto chceme stihnout maximum agend zjednodušit a digitalizovat.

Tuto novou transformaci umožňuje i aktuální plná zaměstnanost, které Česká republika dosahuje. Změny, které budou probíhat, tak naše ekonomika může velmi dobře zvládnout bez výrazně negativních sociálních dopadů.

Předpokládám, že jste mě sem pozvali také proto, že Česká republika bude ve druhé polovině letošního roku předsedat Radě Evropské unie. Naše vláda bude základní priority našeho předsednictví formálně schvalovat až příští týden, ale ve stručnosti se s vámi o ně podělím již nyní.

Nejedná se o nic překvapivého. Z velké části reagují na aktuální vývoj a rámují to, co se již začalo dít v posledních týdnech.

Hlavních priorit je pět:

Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny

Energetická bezpečnost

Posílení evropských obranných kapacit

Strategická odolnost evropské ekonomiky

Odolnost demokratických institucí

Těchto pět oblastí by mělo pokrýt hlavní problémy, kterým nyní musíme čelit. Od pomoci Ukrajině, jejího postupného začlenění do Evropské unie nebo její poválečnou obnovu.

V oblasti energetické bezpečnosti se zaměříme na co nejrychlejší naplnění balíčku RePowerEU, abychom se zbavili závislosti na ruských dodávkách energií, což jde ve většině případů ruku v ruce se snahou o dekarbonizaci evropské energetiky.

Válka také ukázala potřebu větších investic do obrany. Chceme posílit evropské obranné kapacity, samozřejmě ve spolupráci s NATO, a rozvinout evropský obranný průmysl, který je pro naši obranu klíčový. Česká vláda se také zavázala navýšit investice do obrany z nynějších 1,35 procenta HDP na dvě procenta HDP v roce 2024.

Už pandemie covidu ukázala křehkost globálních dodavatelských řetězců, a to včetně strategických oblastí, ať to byla léčiva, nebo čipy. Oblast strategické odolnosti evropské ekonomiky má řešit tuto vnější zranitelnost a pomoci nám lépe zvládat budoucí krize.

Poslední priorita věnující se odolnosti demokratických institucí má za cíl pečovat o hodnoty, které jsou pro Evropu typické, pro hodnoty, které ji formují, ať už je to demokracie jako celek nebo svoboda projevu či svoboda médií.

Jsem přesvědčen o tom, že těchto pět témat, pět priorit odráží aktuálně to, co je potřeba řešit a co jsme připraveni řešit, aby Evropská unie a její jednotlivé členské země byly bezpečnější a ekonomicky silnější.

To je ve stručnosti naše vize nejen pro následujícího půl roku. Pokud byste měli jakékoli další dotazy nebo zájem o spolupráci, tak se neváhejte obrátit na českou ambasádu zde v Berlíně. Máme zde skvělý tým v čele s velvyslancem Tomášem Kafkou, který je vám k dispozici.

Znovu opakuji: Česká republika a Německo jsou dlouhodobými a přirozenými partnery. Jak na vládní úrovni, tak na té obchodní. Bylo by promarněnou příležitostí, pokud bychom tyto naše vztahy nerozvíjeli i do budoucna v měnícím se světě.

Děkuji za pozornost a věřte mi, že v České republice máte dveře vždycky otevřené.

Petr Fiala
předseda vlády ČR

Premiér Petr Fiala probíral s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem jak geopolitická témata spojená s ruskou agresí na Ukrajině, tak i další rozvoj bilaterálních vztahů obou zemí. Další důležitým tématem bylo i budoucí české předsednictví v Radě EU, které ČR přebírá 1. července 2022 právě po Francii. Štafetu tak Česká republika přebírá ve složité době. Válka na Ukrajině narušila mezinárodní řád a priority předsednictví tak, že nyní musejí odrážet novou geopolitickou realitu.

„Jednání bylo velmi přátelské, věcné, posunuli jsme se v řadě otázek kupředu,“ shrnul průběh schůzky premiér Petr Fiala. „Bavili jsme se samozřejmě o francouzském předsednictví, jeho výsledcích, o jeho závěru na příští, červnové Evropské radě, o tom, co od ní očekáváme. Bavili jsme se i o tom, jak bude české předsednictví navazovat, včetně otázky Ukrajiny a dalších výzev, před kterými Evropská unie stojí,“ uvedl předseda vlády.

Francie je velkým partnerem České republiky v oblasti energetiky. Spolupráce by se tak mohla v této situaci ještě prohloubit. Premiér Fiala, i s ohledem na odlišnou zeměpisnou polohu obou zemí, představil prezidentu Macronovi specifickou situaci a překážky, které musí ČR zvládat na cestě za snížením energetické závislosti na ruském plynu, ropě a dalších surovinách.

„Výraznou část našeho setkání tvořily i otázky, které intenzivně zajímají Českou republiku i Francii, jako je třeba otázka energetické bezpečnosti. To je důležité téma pro Českou republiku, je to důležité téma i pro Evropu. Tady máme jednu společnou strategickou věc, a to je podpora jaderné energetiky a jejího rozvoje. Spolupráce s Francií je pro nás důležitá jak na úrovni Evropské unie, abychom, což se nám už podařilo, dostali jádro mezi čisté podporované zdroje, aby jádro bylo součástí taxonomie, aby jaderná energetika mohla být součástí energetického mixu jednotlivých evropských zemí. A pak je tu samozřejmě i konkrétní spolupráce obou našich zemí při rozvoji jaderné energetiky v České republice,“ připomněl český premiér.

Oba státníci hovořili také o dalších možnostech spolupráce v obranném průmyslu či o spolupráci v oblasti dopravy, především na rozvoji vysokorychlostních tratí. 

Premiéři České a Polské republiky se nejprve setkali v Kramářově vile a poté se přesunuli za ministry do Lichtenštejnského paláce, kde se uskutečnil společný pracovní oběd. Mezi klíčová témata patřily dopady ruské agrese na Ukrajině, česko-polská spolupráce v současné nelehké mezinárodní situaci, energetická bezpečnost, ale i přeshraniční spolupráce a koordinace evropských politik.

„Mám velkou radost, že jsem mohl v Praze přivítat polského premiéra Mateusze Morawieckého. Povedlo se nám obnovit tradici společných jednání našich vlád, jak jsme se nedávno domluvili během mé návštěvy ve Varšavě. Setkáváme se ve velmi složité situaci. Čelíme ruské invazi na Ukrajinu a před našimi zeměmi stojí obrovské výzvy. Zároveň je to ale i situace, kdy se ukazuje, že Česká republika a Polsko mají na řadu věcí stejný názor a že jsme schopni společně dosáhnout velmi dobrých výsledků jednání třeba na půdě EU.,“ uvedl předseda vlády.

Premiér Petr Fiala připomněl, že obě země patří mezi nejaktivnější v pomoci Ukrajině v boji proti ruským agresorům i v pomoci uprchlíkům, kteří z Ukrajiny uprchli před válkou, a zopakoval, že Ukrajina se o obě země může opřít jako o své přátelé a může počítat s další humanitární a vojenskou pomocí. „Uděláme maximum pro to, aby Ukrajina nad Ruskem zvítězila,“ slíbil předseda české vlády.

Výsledkem dnešního jednání je také podpis rámcové dohody o posílení obranné spolupráce mezi ministerstvy obrany a obě země také podepsaly memorandum o spolupráci v dopravě v oblasti rozvoje dopravních spojení mezi polskými přístavy a Českem. Cílem je zajistit odolnost naší infrastruktury a rozšířit možnosti dodavatelských řetězců.

„Mluvili jsme také o otázkách přeshraniční spolupráce ohledně dopravy. Je potřeba dobudovat vzájemná vlaková a silniční spojení, abychom tak mohli rozvíjet potenciál našich zemí. S Polskem taktéž řešíme energetickou infrastrukturu. Domluvili jsme se na tom, že budou nadále pokračovat intenzivní jednání v této oblasti, abychom se co nejrychleji zbavili závislosti na ruské ropě a plynu. Jde o obnovu plynovodu Stork II a možnost využít kapacity polských LNG terminálů,“ dodal český premiér.

Hovořilo se i o dalších přeshraničních projektech, například o budování 5G sítí a rozvoji 5G služeb v pohraničí. V neposlední řadě informoval český premiér svůj polský protějšek o vrcholících přípravách českého předsednictví v Radě EU, které musí reagovat na zcela nový geopolitický kontext.

Česko-polské mezivládní konzultace se naposledy uskutečnily 28. srpna 2019 ve Varšavě

Červnovému zasedání Rady ministrů pro telekomunikace předsedal francouzský ministr Gabriel Attal a jednání se zúčastnil také komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

Francouzské předsednictví v Radě EU představilo ministrům pokrok, kterého dosáhlo v projednávání aktuálních legislativních návrhů, jako jsou Akt o umělé inteligenci, jednotná evropská identita (eID) nebo Akt o datech.

Během zasedání proběhla politická diskuze k tématu digitální a zelené transformace. Oboje jsou součástí Evropské digitální dekády 2030, která  se zaměřuje na environmentální stopu digitálních zařízení, jako jsou televize, počítače a telefony či velká digitální infastruktura. Ivan Bartoš převzal od francouzského ministra Attala pomyslné žezlo půlročního předsednictví a představil priority předsednictví České republiky v Radě EU.

„Poděkoval jsem ministrovi Attalovi a francouzskému předsednictví za pokrok, kterého dosáhl u klíčových legislativních návrhů, které mají za cíl ovlivnit digitální trh v Evropě. Nyní je řada na České republice, abychom hledali dohodu a jednotný hlas mezi členskými státy EU. Pevně věřím, že budu moci v prosinci na dalším jednání Rady představit hned několik úspěchů,“ uvedl vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš.

Ambicí českého předsednictví bude dosáhnout dohody mezi členskými státy EU u Aktu o umělé inteligence či u návrhu k jednotné evropské digitální identitě (eID). Pokrok v diskuzi je naplánován také u Aktu o datech a v budoucnu zveřejněných iniciativ v oblasti kybernetické bezpečnosti produktů (Cyber Resilience Act) či snižování nákladů na budování telekomunikačních sítí. Finální dohoda s Evropským parlamentem k programu digitální transformace do roku 2030 (Digital Decade Policy Programme) by pak mohla proběhnout již během léta.

Závěrem vicepremiér Bartoš pozval přítomné ministry na listopadovou ministerskou konferenci v Praze, která se zaměří na kybernetickou bezpečnost a bezpečnost technologií a online prostředí. Rada ministrů pro telekomunikace pod vedením CZ PRES se uskuteční v pátek 6. prosince 2022 v Bruselu.

Vicepremiér Bartoš zároveň absolvoval několik bilaterálních jednání, a to se zástupci Finska, Nizozemska či Německa. Tématy byly příprava a ambice ČR na předsednictví v Radě EU v oblasti digitální agendy.

Historicky prvního setkání zástupců vlády s představiteli profesních komor v České republice se kromě předsedy vlády zúčastnili i 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, ministr financí Zbyněk Stanjura, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ministr pro legislativu Michal Šalomoun a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Za jednacím stolem usedli například prezident České lékařské komory Milan Kubek, předseda České komory architektů Jan Kasl, předseda České advokátní komory Robert Němec či prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

„S profesními komorami jsme se bavili o dopadech války na Ukrajině na jejich obory, ale také o legislativě, s jejichž přípravou vládě tyto komory nabídly svou pomoc, což oceňujeme, protože kvalita legislativy je zásadní pro její naplňování. Diskutovali jsme také o problémech v oblasti znalců a o přípravách CZ Přes,“ shrnul průběh jednání premiér Petr Fiala.

Nárok na jednorázový pětitisícový příspěvek na každé dítě budou mít ty rodiny, jejichž dítě bude před 1. červencem mladší 18 let a zároveň příjem rodiny za rok 2021 nepřesáhl jeden milion korun hrubého. Administrace příspěvku má být podle návrhu zákona co nejjednodušší, na základě čestného prohlášení. „Vláda dořešila některé legislativní detaily, které se týkají návrhu zákona o jednorázovém příspěvku na dítě, a formálně jsme tak stvrdili, že tyto rodiny budou mít nárok na mimořádný pětitisícový příspěvek na každé takové dítě. Že jsme to schválili zrovna na Mezinárodní den dětí, je shoda okolností, ale má to určitý symbolický význam,“ poznamenal předseda vlády Petr Fiala.

„Pětitisícový příspěvek je součástí našeho Deštníku proti drahotě. Nyní ho posíláme do Poslanecké sněmovny a doufám, že opoziční strany budou chtít pomoci rodinám s dětmi, samoživitelkám a samoživitelům stejně intenzivně jako my, nebudou projednávání tohoto zákona zdržovat, blokovat a že lidé opravdu budou moci tento příspěvek čerpat co nejdříve,“ podotkl premiér Fiala s tím, že právě na tyto rodiny mají současné negativní jevy – inflace, zdražování a rostoucí ceny energií – závažné dopady.

Vláda schválila také návrh novely zákona o důchodovém pojištění. Novela řeší nedostatek nového zákona o sociálně právní ochraně dětí, kdy od 1. ledna 2022 tzv. nezprostředkovaní pěstouni pobírají příspěvek při pěstounské péči namísto původní odměny pěstouna. Původní odměna se přitom pojila také s účastí na sociálním a zdravotním pojištění, ale u odměny pobírané od 1. ledna to už neplatí. Novela zákona o důchodovém pojištění proto má zabezpečit, aby tyto osoby byly na důchodovém pojištění účastny, a to až do zániku pěstounské péče u dítěte, které jim bylo svěřeno do péče 1. lednem 2022. Novela zákona také zavádí tzv. adaptační bonus pro osoby pečující o svěřené děti v náhradní rodinné péči.

Kabinet pošle do Parlamentu také návrh novely zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Tato novela například zjednodušuje administraci dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení, nově upravuje čerpání rodičovského příspěvku, aby se zvýšila možnost pro sladění rodinného a profesního života rodiče a zpřesňuje podmínky pro výplatu mimořádné okamžité pomoci v hmotné nouzi. „Snížíme tím i tu bariéru, která některým lidem bránila o tento příspěvek požádat, přestože na něj měli nárok. Schválili jsme také rychlejší čerpání rodičovského příspěvku a jeho maximální měsíční výši jsme zvýšili z 10 000 na 13 000 korun. To umožní rodičům rychlejší návrat do práce, ale také jim to umožní překlenout současné období, kdy kvůli inflaci rostou jejich výdaje,“ konstatoval premiér Fiala.

Další změny vláda navrhuje také v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jejich cílem je motivovat zaměstnavatele k tomu, aby vytvářeli více míst se zkráceným pracovním úvazkem pro vybrané skupiny zaměstnanců, jako jsou například rodiče dětí do devíti let, osoby pečující o hendikepované děti do deseti let, zaměstnanci, kteří prošli rekvalifikací či lidé, kteří chtějí pracovat při studiu. Na tato pracovní místa by měl zaměstnavatel dostat slevu na pojistném. Shrnutí návrhů v sociální oblasti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kabinet schválil také návrh speciálního zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu, který je reakcí na mimořádnou situaci způsobenou masivní vlnou uprchlíků z Ukrajiny. Návrh zavádí pojem nezbytná stavba, což je stavba dočasného charakteru, která má sloužit k ubytovávání uprchlíků, případně k zajištění související veřejné infrastruktury. Stavebníkem nezbytné stavby bude moci být pouze Česká republika, kraj, obec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba a taková stavba bude mít jednodušší a rychlejší povolovací režim. Více čtěte v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda projednala také návrh na změnu na pozici náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Prezidentu republiky navrhne, aby stávající náčelník generálního štábu armádní generál Aleš Opata ve funkci skončil k 30. červnu a od 1. července byl do této funkce jmenován současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost brigádní generál Karel Řehka. Více v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Vláda také vyslovila souhlas s odvoláním Marka Šimandla z funkce ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ve funkci skončí na vlastní žádost k 7. červenci. Kabinet souhlasil s návrhem 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra, aby se novým ředitelem ÚZSI od 8. července stal Petr Mlejnek. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-1–cervna-2022-196752/.

První den mimořádné Evropské rady byl zaměřen na důsledky ruské vojenské agrese vůči Ukrajině a reakci na ni. Prostřednictvím videokonference se k diskuzi o aktuálním vývoji připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídrům se podařilo najít shodu nad obsahem šestého balíčku sankcí vůči Rusku a o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši devět miliard eur.

„Jednání Evropské rady přineslo výborné výsledky. Ukázalo se, že EU je schopna zastávat jasný postoj proti Rusku a že je stále schopna zastávat jednotný postoj při podpoře Ukrajiny. Dokázali jsme se shodnout, že se odstřihneme od ruské ropy, která proudí po moři. Do konce roku omezíme odběr o devadesát procent ze současného množství. To jsou výrazná čísla a je to rychlý postup,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Českému premiérovi se podařilo vyjednat pro ČR výjimku týkající se dovozu ropných produktů z ruské ropy. „Abychom byli schopni zajistit dostatek pohonných hmot pro občany České republiky, budeme mít výjimku, která bude platit osmnáct měsíců. Po dobu trvání této výjimky bude možné dovážet do naší země produkty vyrobené z ruské ropy, protože jejich výpadek nejsme schopni okamžitě nahradit,“ doplnil premiér Fiala.

Dalším tématem prvního dne jednání byla finanční pomoc Ukrajině a také podpora členských států, které jsou nejvíce zasaženy uprchlickou krizí. „Podpoříme Ukrajinu přímou finanční pomocí ve výši devíti miliard eur a Evropské komisi jsme dali úkol, aby našla prostředky pro země, které se starají o ukrajinské uprchlíky. Je to výraz evropské solidarity, který se teď bude muset naplnit, propsat do konkrétních opatření. Pro nás je to klíčové, my jsme země, která patří k nejpostiženějším, pokud jde o uprchlickou vlnu,“ řekl Petr Fiala.

Druhý den jednání lídři hovořili o energetice, především o plánu RePowerEU, zbavení se závislosti na ruském plynu a možnostech jeho financování. „Celá Evropa je sužována vysokými cenami energií a ty jsou nepochybně způsobeny důsledkem ruské agrese vůči Ukrajině. Závěry Evropské rady v tomto ohledu dávají úkol Evropské komisi, aby prověřila legislativní možnosti, jak vysoký růst cen energií omezit, popřípadě jak ty ceny dokonce kontrolovat,“ uvedl předseda české vlády.

Pro Českou republiku je důležité, že si členské země EU na summitu potvrdily svobodu energetického mixu a zdůraznily důležitost výstavby dalších energetických propojení a také LNG terminálů. Lídři se shodli i na nutnosti zvýšené podpory investic do obnovitelných zdrojů a také do energetických úspor. „Na tyto projekty budeme moci čerpat podporu v rámci nového nástroje RePowerEU. Tento nástroj by měl především snižovat naši závislost na ruských fosilních palivech, posilovat naši energetickou soběstačnost a co je pro nás důležité – že z tohoto nástroje bude možné financovat i některé projekty v rámci fosilních paliv,“ konstatoval premiér Fiala.

Diskuze se vedla také o otázce potravinového zabezpečení, nejen v kontextu důsledků ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. K lídrům se v této části jednání připojil senegalský prezident a předseda Africké unie Macky Sall. „Ruská blokáda vývozu potravin z Ukrajiny má bezprostřední dopad na některé rozvojové země, především na země severní Afriky a Blízkého východu, a to má samozřejmě následně bezpečnostní dopad na celou Evropu. Podpořili jsme proto zavedení tzv. koridorů solidarity, jejichž cílem bude umožnit vývoz obilí a zemědělských produktů z Ukrajiny. I Česká republika hledá cesty, jak i v tomto intenzivně pomoci, například vlakovou dopravou a podobně,“ podotkl Petr Fiala.

Posledním tématem mimořádného zasedání Evropské rady byla bezpečnost a obrana se zaměřením na posílení odolnosti a navýšení evropských obranných kapacit. „Všem nám jde o to, abychom posílili obranu a bezpečnost Evropy. Víme, že bezpečnostní situace v našem okolí se výrazným způsobem zhoršila, a je potřeba udělat něco pro to, aby Evropa byla z hlediska obrany silnější,“ řekl předseda vlády. „V diskusi zaznělo, že státy Evropské unie se musí více starat o svou obranu. To znamená samozřejmě dávat i více peněz na obranu a v tom má Česká republika, ale i řada dalších zemí, které jsou členy Evropské unie a členy Severoatlantické aliance, z minulosti velký dluh,“ uvedl.

Lídři států Evropské unie se shodli na tom, že kromě objemu finančních prostředků, které je nutné na obranu vynakládat, je důležité i to, jak budou konkrétně využity. „To znamená, je důležité, abychom je použili na investice a také na společné projekty, do kterých se může zapojit i český obranný průmysl. Abychom se pokusili zlepšit koordinaci nákupů, abychom neměli tak velkou roztříštěnost vojenské techniky, abychom dokázali v této věci více spolupracovat s dodavateli vojenských technologií a také s našimi spojenci. Myslím, že toto téma je pro Českou republiku také důležité, protože tady vzhledem k rozsahu a kvalitě našeho vojenského obranného průmyslu máme určitě co nabídnout,“ připomněl předseda vlády.

Průměrný samostatně vyplácený starobní důchod se od září zvýší o 699 korun, což státní rozpočet vyjde na 7,8 miliardy korun. Důchody i příplatky k nim se zvýší o 5,2 procenta, tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022. „Důchody tak dosáhnou průměrně výše 17 900 korun, což je oproti loňsku o 2 500 korun více. To je nárůst během těch tří valorizací v letošním roce a je to věc, která pomůže našim seniorům v penzi zvládat důsledky inflace a rostoucích cen,“ upřesnil předseda vlády Petr Fiala. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila také návrh novely energetického zákona. Cílem navržených změn je co nejdříve přijmout opatření v oblasti zásobníků plynu s cílem posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky. „K energetické bezpečnosti přistupujeme vážně a zodpovědně hned od první chvíle, kdy jsme jako vláda nastoupili do úřadu. Snažíme se udělat všechny kroky pro to, abychom zajistili dostatek energie pro české domácnosti, pro české občany, české firmy a abychom dosáhli také toho, že ta energie bude cenově přijatelná,“ připomněl premiér Fiala.

Novela energetického zákona proto směřuje především do oblasti plynárenství a jejím hlavním cílem je zajistit dostatečné zásoby plynu na případné výpadky dodávek v důsledku ruské agrese na Ukrajinu. Vláda proto v případě skladování plynu navrhuje zavést princip use it or lose it. To by v praxi znamenalo, že pokud obchodník s plynem nebude plnit požadovaná minimální množství plynu ve stanovených časových úsecích, pozbyde do konce skladovacího roku právo rezervovanou skladovací kapacitu využívat v rozsahu, ve kterém požadované minimální množství plynu nesplnil. Tím chce vláda dosáhnout efektivního využití skladovacích kapacit v zásobnících plynu.

„Není to běžný postup, ale jsme v situaci, kdy si nemůžeme dovolit mít na svém území nenaplněné zásobníky plynu. Mít je naplněné může být v případě přerušení či omezení dodávek klíčové. Zásobníky plynu v České republice jsou schopny pojmout třetinu roční spotřeby plynu. Jak víte, udělali jsme řadu kroků, aby se naplňovaly, a v tuto chvíli jsou naplněny z více než padesáti procent. V tom budeme pokračovat a je to něco, co samozřejmě přispívá, alespoň krátkodobě, k energetické bezpečnosti České republiky,“ uvedl premiér Fiala.

Vláda také přijala usnesení, kterým na základě předchozího souhlasu Poslanecké sněmovny prodloužila v České republice nouzový stav o další měsíc do 30. června včetně. Důvodem prodloužení je nutnost mít k dispozici efektivní nástroje k řešení uprchlické krize vyvolané ruskou agresí na Ukrajině, které umožňuje krizový zákon.

Kabinet schválil i další humanitární pomoc pro Ukrajinu. Svým souhlasem umožnila Státnímu oblastnímu archivu v Praze vyčlenit ze svého majetku nepotřebné regály a regálové soustavy, které jsou využitelné pro účely archivnictví. Materiál za 1,74 milionu korun má pomoci Ukrajině zachránit před ruskými agresory cenné archiválie. Vláda schválila také poskytnutí finančního daru ve výši 3,2 milionu korun z Programu bezpečnostní rozvojové spolupráce Ministerstva vnitra pro Národní policii Ukrajiny. Jedná se o peníze, které nebudou moci být kvůli válečnému konfliktu využity na aktivity v rámci tohoto programu. Národní policie Ukrajiny za ně nakoupí ochranné prostředky důležité pro výkon služby. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-25–kvetna-2022-196610/.