Vláda požádá poslance o prodloužení nouzového stavu do konce května, schválila i solidární příspěvek a další pomoc Ukrajině

Tisková konference po jednání vlády, 23. března 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 23. března 2022.
České domácnosti, které u sebe ubytovaly ukrajinské uprchlíky, dostanou od státu solidární příspěvek ve výši až 12 000 korun měsíčně. Vláda Petra Fialy na jednání ve středu 23. března 2022 také odsouhlasila další humanitární a materiální pomoc Ukrajině a rozhodla, že požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu až do konce května.

Prodloužení nouzového stavu je podle vlády nezbytný nástroj pro zvládnutí masivní uprchlické krize z válkou sužované Ukrajiny. Stávající nouzový stav, vyhlášený 2. března, vyprší 3. dubna. „Vláda se zabývala tím, na jak dlouhou dobu je potřeba nouzový stav pro zvládnutí všech dopadů uprchlické krize prodloužit. Nakonec jsme se domluvili na tom, že požádáme Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do konce května,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Nařízení vlády o příspěvku na solidární domácnost, které kabinet Petra Fialy schválil, umožní vyplatit příspěvek lidem, kteří ve své domácnosti, domě či bytě bezplatně ubytovali nebo ubytují uprchlíky z Ukrajiny. Výše příspěvku byla vládou stanovena tak, aby ocenila nezištnou pomoc, kterou občané České republiky při zvládání masivní uprchlické vlny lidem prchajícím z válkou postižené Ukrajiny poskytli. Zároveň ale kabinet nastavil pravidla tak, aby zabránil možnému zneužití příspěvku, a ubytování také musí splňovat zákonem stanovené parametry.

„Shodli jsme se dnes na příspěvku ve výši 3 000 korun za ubytovanou osobu za měsíce březen až červen s tím, že je tam strop – na jednu domácnost může být vyplaceno nejvýše 12 000 korun měsíčně, což odpovídá nějakým odhadům, kolik lidí může být ubytováno. Chci říci, že vnímáme i podněty, které dostáváme z neziskového sektoru, od těch, kteří se podobnými záležitostmi zabývají a mají s tím zkušenosti. Teď jsme potřebovali rozhodnout rychle a v rámci nějakého mandátu, který nám dává zákon. Jsme připraveni na základě zkušeností, popřípadě vyhodnocení, jak to funguje, se k tomu v budoucnu vrátit a případně nařízení vlády upravit podle toho, jak si to bude praxe vyžadovat,“ konstatoval premiér Fiala.

Vláda rozhodla také o úpravách předchozích usnesení a krizového opatření, které se týkají zvládání uprchlické krize. Jednou z přijatých dílčích změn je například zastropování kompenzačního příspěvku krajům pro ty případy, kdy by byl krajem či obcí využit jako ubytovací zařízení byt právnické osoby, a to částkou 3 000 korun za ubytovanou osobu a nanejvýš 12 000 korun za měsíc pro jednu bytovou jednotku, což jsou stejné parametry jako pro fyzické osoby. Novelizované krizové opatření zase reaguje na přijetí zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který část krizového opatření přejal, a také na skutečnost, že uprchlíkům z Ukrajiny už je namísto zvláštního typu dlouhodobého víza udělována dočasná ochrana.

Vláda schválila také další humanitární a materiální pomoc pro Ukrajinu. Ministerstvo vnitra na žádost ukrajinské strany daruje Ukrajině výstrojní součástky, balistickou ochranu, optický a další drobný materiál za celkem 53,26 milionu korun. Hasičský záchranný sbor ČR zase vyřadí ze svého vozového parku a daruje ukrajinským kolegům šest hasičských vozidel s žebříky a plošinami a soukromí dárci prostřednictvím českého státu do této zásilky přidají také dvě osvětlovací věže a dvě elektrocentrály. Celková hodnota daru se blíží k 4,5 milionu korun. „Schválili jsme také darování dalšího vojenského materiálu tak, aby se naši ukrajinští přátelé mohli bránit ruské přesile,“ doplnil předseda vlády. Další informace nalezněte v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda projednala mandát premiéra Petra Fialy na nadcházející zasedání Evropské rady a na mimořádný summit NATO, které se uskuteční v následujících dvou dnech v Bruselu i za účasti amerického prezidenta Joea Bidena. „Hlavním tématem obou summitů budou samozřejmě dopady ruské agrese proti Ukrajině. Budeme se zabývat i dopady uprchlické vlny na některé evropské státy a tím, jak je možné nám, protože Česká republika patří k zemím, které jsou cílovou destinací a které jsou významně zasaženy uprchlickou vlnou, pomoci. Budeme se samozřejmě zabývat také energiemi, energetickou závislostí Evropy a tím, jak snižovat energetickou závislost na Rusku,“ nastínil hlavní body jednání premiér Fiala. Česká republika bude prosazovat jednotný postup všech členských států a přijetí dalších účinných sankcí proti Rusku a také další efektivní podporu bránící se Ukrajiny.

Vláda schválila změnu systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. dubna 2022, která má za cíl další úspory výdajů státního rozpočtu. „Plníme to, co jsme slíbili voličům. Dnes jsme udělali další krok ke snižování úřednických míst ve státním aparátu České republiky. Od 1. dubna snižujeme počet úřednických míst o 325, čímž ušetříme 413 milionů korun ročně, a v těchto krocích budeme dál s rozmyslem, ale vytrvale pokračovat,“ uvedl předseda vlády.

Rozhodla také o obsazení pozice vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, kterou vláda rozhodla zřídit 2. března v reakci na sílící dezinformační vlnu především ze strany Ruska. Vládním zmocněncem kabinet jmenoval zkušeného novináře Michala Klímu.

Kompletní výsledky jednání vlády.

Ministři Langšádlová a Gazdík: RESEARCHIN.CZ nabízí práci a podporu pro výzkumné pracovníky z Ukrajiny

Z iniciativy ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové a ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Gazdíka byla spuštěna webová stránka na podporu ukrajinských výzkumnic a výzkumníků prchajících před válkou. Stránka RESEARCHIN.CZ poskytuje v ukrajinském a anglickém jazyce jednoduchý přehled nabídek práce v oblasti vědy a výzkumu a je dále mj. napojena na celoevropskou platformu Science for Ukraine.

„Velice oceňujeme veškerou pomoc, kterou vysoké školy a výzkumné organizace nabízí kolegům a kolegyním utíkajícím před válkou z Ukrajiny. Rádi bychom tuto mnohostrannou pomoc co nejvíce podpořili, a proto chceme výzkumným pracovníkům přicházejícím z Ukrajiny poskytnout koordinovaný přehled pracovních příležitostí,“ uvedli ministři Langšádlová a Gazdík ve společném dopise, který byl před vlastní tvorbou webu adresován Akademii věd ČR, Asociaci výzkumných organizací, České konferenci rektorů a Radě vysokých škol.

Na webové stránce http://www.researchin.cz, kterou provozuje organizace MŠMT – Dům zahraniční spolupráce ve spolupráci s Kabinetem ministryně pro vědu, výzkum a inovace Úřadu vlády ČR, se nyní soustřeďuje přehled nabídek od juniorních výzkumných pozic, pomocných pozic ve výzkumných organizacích, seniorních vědeckých pozic až po příležitosti doktorského studia spolu se základními informacemi včetně přehledu sociálních služeb pro příchozí uprchlíky. Na webovou stránku odkazuje i portál Ministerstva vnitra, který slouží ukrajinským občanům jako centrální rozcestník.

Výzkumné organizace a vysoké školy byly požádány o součinnost při tvorbě databáze nabídek pro výzkumné pracovníky z Ukrajiny. Po vyplnění jednoduchého formuláře nabídky pozic se pracovní příležitosti, jež jednotlivé instituce poskytují, automaticky a bezplatně zveřejní na centrální platformě RESEARCHIN.CZ, a zároveň na spolupracujícím portálu ResearchJobs.cz, tak aby došlo k jejich maximálnímu možnému šíření. V případě zájmu se nabídka propíše také na platformu evropské iniciativy Science for Ukraine.

Na tvorbě obsahu webu se podílela Taisiia Kryvoshei, jejíž matka, ukrajinská vědkyně, musela odejít z Charkova kvůli probíhající válce. „Potom, co ke mně přijela moje rodina, jsem začala řešit formální záležitosti a dlouho jsem nemohla najít potřebné informace. Telefonovala jsem na desítky míst, ale všude mě jen odkazovali někam jinam. Moje máma je doktorkou věd, učí na univerzitě v Charkově na katedře dermatologie a má skoro třicetiletou lékařskou praxi. Při pohledu na její životopis jsem si říkala, že přece není možné, aby takoví lidé skončili na nízko kvalifikovaných pozicích. Proto jsem začala pracovat na Úřadu vlády v Kabinetu ministryně pro vědu a výzkum na projektu, který pomáhá ukrajinským výzkumníkům a výzkumnicím – přesně jsem věděla, co potřebují. Věřím, že díky researchin.cz budou ukrajinští vědci moci pokračovat ve své důležité a smysluplné práci,” dodává Taisiia.

Projev předsedy vlády Petra Fialy v Poslanecké sněmovně k dopadům ruské vojenské agrese na Ukrajině na občany České republiky

Vystoupení předsedy vlády Petra Fialy v Poslanecké sněmovně 22. března 2022.
Vystoupení předsedy vlády Petra Fialy v Poslanecké sněmovně 22. března 2022.

Předseda vlády Petr Fiala předstoupil 22. března 2022 před Poslaneckou sněmovnu, kde informoval o přímých i nepřímých dopadech ruské vojenské agrese na Ukrajině na občany České republiky.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

reaguji svým vystoupením na požadavky, které zazněly na politickém grémiu Poslanecké sněmovny, ale nakonec i byly sděleny veřejně na některých tiskových konferencích, abych na začátku schůze vystoupil a informoval o věcech, které souvisejí přímo či nepřímo s ruskou vojenskou agresí na Ukrajině.

Považuji ten požadavek za naprosto legitimní, rád mu vyhovím a myslím si, že je dobře, abychom se v této mimořádné situaci informovali i tímto způsobem, abych já sdělil Poslanecké sněmovně, co vláda dělá, jak reaguje na tyto těžké výzvy doby.

Za dva dny to nakonec bude přesně měsíc od chvíle, kdy Vladimír Putin nařídil ruské armádě zaútočit na Ukrajinu a vojensky ji obsadit. Ze snahy o nějakou bleskovou válku se stal zdlouhavý konflikt, který si už vyžádal tisíce životů na obou stranách. To, že se nezdařila původní představa toho bleskového úderu nebo bleskové operace, za to můžeme poděkovat jednak odhodlání Ukrajinců se bránit a jejich nesmírně statečné obraně a boji a samozřejmě také pomoci, které se Ukrajině dostává od demokratických států včetně České republiky.

I když Česká republika neváhala a byla jedna z prvních, kteří pomohli jak humanitárními, tak vojenskými, dodávkami, tak celkově to s tou pomocí zpočátku nevypadalo úplně nejlépe. Nicméně v řadě zemí, které měly předtím jinou představu o zahraničně bezpečnostní politice, o své roli, třeba o své neutralitě, došlo k obrovské proměně názorů, veřejného mínění i politického směřování. Padla dlouholetá bezpečnostní tabu a paradigmata a tyto státy se připojily ať už k těm tvrdým sankcím nebo přímo k dodávkám zbraní, popřípadě i jiné pomoci.

Ta ruská invaze tak způsobila a způsobuje v této chvíli pravý opak toho, co si přál Vladimír Putin. Místo vražení klínu mezi spojence, evropské země, země v Severoatlantické alianci, se podařilo tyto země semknout. Místo konce Ukrajiny jako suverénní země se Ukrajina pustila do boje a za Ukrajinu bojuje i část rusky mluvících obyvatel této země.

Od začátku toho konfliktu jsem říkal a říkám, že Rusko nevyhlásilo válku pouze Ukrajině, ale nám všem. A důsledky této války můžeme pociťoval všude kolem sebe a pociťujeme je všichni, pociťují je naši občané. Já chápu rozčarování mnohých nad rostoucími cenami energií, nad cenami pohonných hmot, nad cenami potravin a dalšího zboží. Je to pochopitelné, to rozčarování je logické a tyto skutečnosti nikoho z nás nemohou nechat lhostejnými ani nečinnými.

Ale než začneme obviňovat supermarkety, pumpaře, energetické společnosti, vládu, Evropskou unii a další, tak nezapomeňme, že hlavní viník této situace je jenom jeden a je jím Vladimír Putin. To ostatní jsou důsledky války, důsledky přímé i nepřímé, války, kterou se rozhodl v Evropě rozpoutat. A to musíme na paměti, když o těchto věcech uvažujeme, když nad tou situací lamentujeme, stěžujeme si, nadáváme, ale musíme to mít na paměti i tehdy, když hledáme způsob, jakým ty dopady na obyvatele zmírnit.

Jeden z těch hlavních dopadů, nebo určitě hlavní dopad, války na naši zemi je příliv uprchlíků. Do České republiky už dorazilo kolem 300 tisíc Ukrajinců. Ta čísla, když se podíváte, kolik lidí překročilo hranici, kolik lidí je v pohybu, kolik lidí přišlo do států Evropské unie, jsou obrovská. Polsko není ani čtyřikrát větší a na svém území hostí více, než dva miliony Ukrajinců a další lidé jsou na cestě.

V České republice to zvládáme, zvládáme to díky velkému úsilí a obětavosti státních úřadů, krajů, obcí, celé řady neziskových organizací a zejména občanů, kteří nabídli své domovy, nabídli svou práci, nabídli svůj čas. Díky tomu všemu se nám zatím daří tu obrovskou migrační vlnu zvládnout. Není to samozřejmě ani jednoduché, ani to není zcela bez komplikací, ale ten systém, který jsme vytvořili v České republice, snese ta nejpřísnější srovnání a zatím musím říct, že Česká republika patří k těm zemím, které to jednoznačně nejlépe zvládají.

Náš společný cíl – a tady mluvím určitě i za naprostou většinu opozice – je – a hlavně to je to, co slyšíme od občanů, tak to lidé vnímají, taková je nálada ve společnosti – ten náš společný cíl je postarat se o děti a manželky Ukrajinců, kteří bojují za svoji zemi. Znovu připomínám, že sem přicházejí lidé, kteří nejdou kvůli nějakým ekonomickým výhodám, ale jdou proto, aby si zachránili svůj život. Tedy jim chceme pomoci, je to náš společný cíl, ale zároveň jim chceme pomoci takovým způsobem, který bude mít co nejmenší negativní dopad na naše občany.

Ta první vlna lidí, kteří utíkali z Ukrajiny a kteří do naší země přijeli, byli lidé, kteří tady měli kontakty, kteří věděli, kam jdou a kteří měli často i dopředu zajištěné ubytování. Přesto i mezi nimi už byli lidé, kteří přijeli, jak se říká, naslepo, neměli ty kontakty, neměli příbuzné, známé, kteří by jim poskytli ubytování a takovýmto lidem ubytování poskytujeme. V ubytovacích zařízeních majetku státu, krajů, obcí, ve volných obecních bytech, ale také v rodinách lidí, kteří své domovy Ukrajincům nabídli.

Prostřednictvím krajských asistenčních center pomoci Ukrajině se takto podařilo ubytovat již více, než 25 tisíc osob. Ty kapacity ubytování zatím ještě – a je to regionálně už teď rozrůzněné – nějaké jsou, ale postupně, pokud ten příliv bude ještě větší, tak to samozřejmě přestane stačit a na řadu přichází nouzové ubytování třeba v halách, tělocvičnách a tak dále. Musíme se ale snažit všichni tuto formu ubytování – včetně toho, co taky děláme a to je třeba příprava nějakých humanitárních základen – musíme se snažit toto co nejvíce minimalizovat. Protože všechny ostatní formy jsou lepší, sociálně, ale i ekonomicky, z dlouhodobého hlediska pro českou společnost výhodnější.

Víme tedy, že lidé, kteří uprchlíky z Ukrajiny u sebe ubytovávají, to dělají nezištně, protože chtějí pomoci, mají tu možnost. Ale víme také a chápeme, že taková pomoc není zadarmo. Vyžaduje to od těch lidí, kteří tuto pomoc poskytují, velké náklady a pokud to mají dělat delší dobu – a řada z nich to chce dělat delší dobu – tak je naší povinností těmto lidem přispět.

Proto jsme rozhodli o tom, že připravíme a v tuto chvíli chystáme příspěvek na solidární domácnosti. Tento příspěvek by měl kompenzovat zvýšené náklady, ale bude nastaven tak, aby nepodporoval obchod s chudobou nebo některé související negativní jevy. Znovu opakuji, tohle všechno, i když do toho dáme prostředky státního rozpočtu, je levnější, ve svém důsledku bezpečnější a sociálně únosnější cestou, než hromadné ubytovny.

Těm lidem chceme a musíme pomoci. Musíme reagovat na to, že jim lidé pomáhají spontánně a musíme jim ze strany státu pro to vytvořit podmínky. Ukrajinci, kteří sem přicházejí, a to myslím, spousta občanů si uvědomuje, já to tady znova řeknu, to jsou lidé, kteří donedávna žili stejné životy, jaké žijeme my. Chodili do práce, děti chodily do školy, starali o rodiče, měli svoje plány, sny, představy, měli své domovy, a měli také své úspory. To všechno jim válka sebrala, ze dne na den. Úspory, které v řadě případů vlastní – a to je také potřeba říct, nemají kvůli faktické nesměnitelnosti hřivny možnost proměnit na žádnou měnu, ani na českou korunu.

A tito lidé – znovu říkám, stejní lidé, jako my, kteří ještě před měsícem žili stejný život jako žijeme my, tak musí mít od nás aspoň minimální možnost, aby si pořídili nezbytné věci pro sebe a pro své děti. A proto jsme schválili dávku ve výši 5 tisíc korun měsíčně, kterou mohou pobírat maximálně po dobu šesti měsíců, a na kterou mají nárok, když o ní požádají, jenom do té doby, dokud nezískají práci a ty věci které s pracovním místem souvisejí. A to je další věc, kterou jsme udělali. A to i díky vám tady v sále, a za to děkuji, jsme schválili úpravu legislativy, která umožní Ukrajincům, kteří se zaregistrují, legálně pracovat.

Samozřejmě ten cíl je jasný, my se snažíme co nejvíce z těch, kteří přišli, přesunout co nejvíc do běžného života, aby přestali být závislí na sociálních dávkách, měli možnost sami uživit své děti, hradit svoje životní potřeby. Ten postup, který tady sledujeme, je určitě správný, opět je sociálně únosný, a navíc, i když to není ten prvotní cíl, ale jaksi nepřímý dopad to také má, napomůže to českému průmyslu a službám, které v řadě případů velmi obtížně hledají zaměstnance, a víte, že ta situace tady dlouhodobě z tohoto hlediska není dobrá. Ale jak říkám, to je vedlejší efekt. I kdyby tento efekt nebyl, tak všechny ty kroky, které děláme, bychom dělali a měli bychom je dělat a snažit se, aby co nejvíce lidí, kteří k nám přišli, pokud pro to mají podmínky, schopnosti, vzdělání, rodinnou situaci, aby se bez překážek co nejrychleji zapojili do práce. To je cesta určitě správná.

Připomenu ještě několik kroků, které jsme v této souvislosti udělali, nebo děláme. Ministerstvo práce a sociálních věcí upravilo podmínky pro fungování dětských skupin, tedy je zde možnost přijetí dítěte s dočasnou ochranou do dětské skupiny bez prokázání vazby rodiče na trh práce, ale při zachování nároku na příspěvek ze státního rozpočtu a možnost cizince, který má tu dočasnou ochranu vykonávat činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě v dětské skupině, zase za podmínek, že doloží tu potřebnou praxi a vzdělání, výjimečně po dobu šesti měsíců pouze na základě čestného prohlášení, protože úřady z nich by vlastně získáním nějakého dokladu z jejich země bylo v tuto chvíli nemožné. A tím vlastně zajistíme péči o ty děti, nějakou elementární, v dětských skupinách, což zase pomůže tomu, co jsem říkal před chvílí, a to je, aby ti rodiče, ty maminky, protože jsou to převážně maminky, aby měly možnost jít do práce.

Já jenom připomenu, že z té první vlny, která k nám přišla, lidí, kteří utíkali před válkou v Ukrajině, zhruba 80 % těch dospělých tvořily ženy a zhruba polovinu, více než polovinu z toho celkového počtu tvořily děti. Utíkají sem skutečně maminky s dětmi, zatímco jejich mužové zůstali na Ukrajině a bojují za svou vlast. Když jsem zmínil dětské skupiny, tak se dotknu také oblasti vzdělávání. Tím primárním cílem je integrace ukrajinských dětí do běžných škol. To samozřejmě také není úplně jednoduché. Jak víte, tak my jsme pro u těch lidí, kteří utíkají z Ukrajiny, jsme cílovou zemí, jsme samozřejmě cílovou zemí i vzhledem ke kvalitě života v České republice, vzhledem k tomu, že tu je už silná ukrajinská menšina, ale jsme cílovou zemí i samozřejmě kvůli jazykové blízkosti. Přesto je potřeba, aby děti mohly chodit do škol, tak adaptace na výuku češtiny, nebo pomoc s výukou češtiny, to se nejčastěji děje v těch dětských skupinách, děje se to ve speciálních třídách, nebo se to může dít také začleňováním, přímým začleňováním jednotlivců – tady to nemůže být nějaké masové do českých tříd.

Byl schválen takzvaný lex Ukrajina pro školy, který obsahuje některé možnosti nebo podmínky, jak tu situaci lépe zvládnout. Uvolnění počtu žáků ve třídách nebo třeba, což myslím může být také velmi důležité, možnost zaměstnat jako výpomoc ukrajinsky mluvícího pracovníka, který nemá pedagogické vzdělání a další věci, které prostě dávají nástroj všem, kteří se tím zabývají, včetně škol, aby si s tou situací poradily. V této souvislosti také podotýkám, že jsme neustoupili z povinnosti povinného očkování dětí v mateřských školách, tam, kde je ta povinnost i pro české děti. A dotkl jsem se tady touto poznámkou zdravotnické problematiky, a to je samozřejmě také velkým tématem a je nesmírné důležitá. Všichni azylanti – to asi víte, jenom to připomenu, jsou registrováni ve veřejném zdravotním pojištění. Registraci provádějí všechny pojišťovny, a tím pádem samozřejmě mají nárok na stejnou lékařskou péči jako čeští občané.

Ale současně samozřejmě se také tím snižují všechny možná rizika zdravotní, která by se silnou vlnou migrace za jiných okolností byla spojena. Děláme i další kroky. Z rozhodnutí ministra zdravotnictví budou zřízeny takzvané UA POINTy ve všech přímo řízených fakultních nemocnicích. Je to pojmenováno takto anglicky mezinárodní zkratkou Ukrajiny. Ale jsou to vlastně, kdybych to převedl do našeho jazyka, jsou to vlastně nízkoprahové ambulance, jejichž smyslem je zajištění plynulého procesu poskytování zdravotních služeb lidem z Ukrajiny, které nebude schopna absorbovat síť poskytovatelů primární zdravotní péče. My tím sledujeme to, že chceme zachovat dostupnost zdravotní péče pro české občany v plném rozsahu, nechceme to tím jakkoliv ohrozit, ale současně chceme vytvořit kapacity pro tuto péči i pro lidi, kteří utíkají z Ukrajiny.

Současně Česká republika dělá i další kroky, poptá u Evropské unie zásoby vakcín na tuberkulózu a další nemoci a připravuje ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv také seznam specifických léčiv, o které je potřeba navýšit naše zásoby. Ministerstvo zdravotnictví tedy řeší zajištění dostatečné zásoby léčiv pro český trh, je připraveno vydat zákaz vývozu kritických léčiv, popřípadě nakoupit léčiva v zahraničí. Takže i po této stránce děláme kroky, které jsou potřebné, které jsou i preventivní, aby se ten systém jakkoliv nedostal do problému, aby nebyla v žádném směru a nebude v žádném směru ohrožena ta kvalita zdravotní péče a její rozsah, na kterou jsou čeští občané zvyklí a současně abychom dokázali zvládnout ten příchod statisíců lidí z Ukrajiny.

Dovolte mi, abych v tuto chvíli také zdůraznil jednu věc, která zde musí zaznít, protože už občas slyším takovéto stěžování si, a občas to zaznívá i z opozičních lavic: Vláda myslí pouze na Ukrajince, na české občany zapomíná, takhle by to nemělo být. Tak já k tomu chci říct velmi jednoduše, že to není pravda. Není to pravda, je to lež. A já při všem porozumění, protože vláda má být kritizována opozicí a opozice má kritizovat vládu, a já jsem na tuto kritiku připraven, tak si myslím, že bychom neměli tuto situaci zneužívat, tuto vypjatou situaci zneužívat.

My na české občany nezapomínáme, nikdy jsme na ně nezapomínali a nebudeme na ně zapomínat ani v situaci, kdy si musíme poradit důstojným a humánním a správným způsobem s tak silnou uprchlickou vlnou, která po druhé světové válce nemá v Evropě obdoby. To, že na české občany nezapomínáme, chci tady připomenout několika konkrétními příklady.

Jedním z problémů, které Putinova válka přinesla, je prudký nárůst cen, rychlý nárůst cen pohonných hmot. Jak víme a jak víte vy, co to sledujete nebo se zabýváte ekonomickými věcmi, tak trh reaguje nejenom na skutečné činy, na skutečné podněty, ale také na spekulace a obavy a nejinak se chová trh s ropou. A obavy o nedostatek této suroviny způsobily enormní nárůst cen pohonných hmot na čerpacích stanicích. A byť ten výkyv byl možná jenom krátkodobý, možná budeme svědky ještě dalších výkyvů, to nevíme, tak už na ten výkyv, který jsme zaznamenali v posledních týdnech, vláda reaguje. Udělali jsme několik opatření. Schválili jsme podnikatelům zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun. A také vláda schválila zrušení povinnosti přimíchávat biopaliva, což je rozhodnutí, které ještě musí projít Parlamentem. A já věřím, že projde Poslaneckou sněmovnou i Senátem.

Ten krok samozřejmě bude mít dva efekty. Jedním je pokles ceny pohonných hmot byť v jednotkách korun, to tak je. Ale musíme tady hledat řešení i v jednotkách korun, protože odstraňme ty příčiny, které jsou na české straně. Těžko můžeme odstraňovat ty příčiny, které jsou na mezinárodním trhu. A ten druhý efekt bude, že se zároveň uvolní zemědělská půda nebo více zemědělské půdy pro pěstování potravin. Protože samozřejmě i zemědělci se řídí ekonomickými podněty. A jestliže přestaneme jednu surovinu podporovat, tak ten zájem se přesune k výnosnějším plodinám, například k obilí, kterého bude pravděpodobně méně kvůli nižší produkci na Ukrajině, což je věc, o které všichni víme a která se teď rozsáhle i v mezinárodním prostředí diskutuje.

My jsme ten krok odstranění toho přimíchávání biopaliv chtěli už dlouho. Minulá vláda na tom trvala, ale to přimíchávání už nemá ani ekologickou, ani ekonomický ani ekologický význam a jenom, jak se ukazuje, řidičům zdražuje naftu. Tohle samozřejmě nebyly jediné dva kroky, kterými jsme reagovali na zvýšení cen pohonných hmot. Ale přistoupili jsme i myslím ke kroku, který má vysokou preventivní účinnost a psychologický efekt a to je to, že Ministerstvo financí zvýšilo kontroly čerpacích stanic s cílem eliminovat výrazné navyšování marží a případně tak zneužívat růst cen ropy.

Byla přijata také další adresná opatření, která občanům pomohou jak bojovat nebo poradit si jak s těmi rostoucími cenami paliv, rostoucími cenami pohonných hmot, rostoucími cenami energií, tak i s tím, co na ně dopadá kvůli inflaci. Já tady připomenu pár těch kroků, které jsme v posledních týdnech udělali.

Byl upraven zákon o státní sociální podpoře, což znamená navýšení příspěvku na bydlení tak, aby na něj dosáhlo více lidí a aby si o něj mohli požádat ti, kteří se dostávají na hranu nebo upadají do energetické chudoby. Jak ukazují čísla i ve srovnání s loňským rokem, tak je vidět, že toto opatření funguje a že o tuto formu státní sociální podpory žádá stále více lidí.

Byl upraven zákon o pomoci v hmotné nouzi. Tady tedy konkrétně pravidla pro vyplácení mimořádné okamžité pomoci, která byla zmírněna tak, aby se rozšířil, zase rozšířil počet lidí, kteří tuto pomoc ze strany státu mohou čerpat.

Snažili jsme se nějakým způsobem rychle pomoci i podnikatelům, proto byl rozšířen program ZÁRUKA pro malé a střední podniky o novou záruku s názvem Vynucená změna dodavatele energií, která má pomoci s těmito problémy, které dopadají a dopadly velmi těžce na hlavně malé a střední podniky.

Připravujeme návrh novely energetického zákona, na kterém teď pracuje Ministerstvo průmyslu a obchodu tak, aby obchodník v případě ztráty schopnosti dostát svým závazkům automaticky ztratil všechny licence na obchodování s energiemi, což zase je ochrana spotřebitelů. A je to krok k tomu, aby se neopakovalo to, co se stalo v případě Bohemia Energy na podzim loňského roku při krachu tak významného dodavatele, tak významného dodavatele energií.

V případě plynu samozřejmě je ta situace velmi složitá. A my jsme si vědomi toho, že musíme zajistit bezpečnost dodávek a že střednědobě musíme hledat alternativní dodavatele mimo Rusko a musíme taky zajistit, aby byly udržovány povinné rezervy plynu v zásobnících. Protože jak víte na rozdíl od ropy tak český stát u těch zásobníků plynu nemá karty v ruce, nemáme to v ruce. Ale to, co máme a co můžeme udělat, je dbát na to, aby byly dodržovány povinné rezervy, což nám v tuto chvíli garantuje, jak už tu bylo opakovaně řečeno, zásoby plynu na více než třicet dní. Ale my se s tím nechceme spokojit, proto vláda mění vyhlášku stanovující minimální dobu, kterou zásobníky plynu musí pokrýt v případě výpadku dodavatelů, aby ta lhůta byla ještě větší.

Samozřejmě já nemám tady prostor nebo nechci tady mluvit příliš dlouho o této otázce. Určitě se k tomu budeme dostávat v dalších jednáních Poslanecké sněmovny. Ale samozřejmě tady ten hlavní úkol je společný evropský. Česká republika sama není schopna, nemůže, bylo by to i nerozumné a hlavně nemožné, si sama zajistit alternativní zdroje plynu a tak snížit závislost na ruském plynu. Musíme to dělat společně. Evropská unie je k tomu připravena. Hledáme alternativní dodavatele. Na minulém jednání, neformálním summitu Evropské rady byly schváleny i poměrně ambiciózní cíle, jak nahradit a snížit závislost na ruských energetických zdrojích, jak budovat novou infrastrukturu pro využití zkapalněného plynu a další a další věci, které jsou potřebné pro to, abychom tu situaci zvládli, aby se něco takového, co prožíváme teď, už neopakovalo.

Kromě toho, co jsem ještě zmínil, tak Ministerstvo životního prostředí připravuje úpravu programu Nová zelená úsporám. Cílem těchto úprav je jednodušší čerpání dotací na úspory energií, případně na jejich výrobu na střechách domů prostřednictvím fotovoltaiky. To je věc, kterou máme i v programu, ve vládním programovém prohlášení. Ale je potřeba tady jednak to urychlit a hlavně vytvořit podmínky pro to, aby lidé opravdu si tu fotovoltaiku, pokud chtějí, mohli pořídit. A zatím je potřeba říct, že jsou tam určité problémy dlouhodobé. A to je třeba nutnost vlastního předfinancování projektů, což je pro mnoho lidí překážka, kvůli které vlastně ty úspory nemají nakonec možnost uskutečnit. Tak i na tom je potřeba pracovat a pracujeme na tom, aby se zbytečné překážky odstranily a vytvořili jsme podmínky pro to, abychom tento velmi jednoduchý obnovitelný zdroj energie mohli více využít.

Já jsem tady bez nějakého nároku na vyčerpávající výklad a výčet všech kroků, které děláme, vybral některé kroky, které ukazují, že vláda pracuje, že pracuje nejenom na pomoci Ukrajincům, kteří prchají před válkou, ale že zároveň pracuje na opatřeních, které snižují dopad války a mezinárodní situace a situace na trhu s energiemi, pracuje na opatřeních, které snižují ten dopad všech těchto faktorů na naše občany.

Vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, kteří nás sledujete, závěrem mi dovolte ještě jednou požádat vás o pochopení současné situace a pochopení pro kroky, které dělá naše vláda. Situace, které čelíme, je naprosto bezprecedentní. Nikdo nečekal, nebo málokdo čekal válku tak blízko od nás, válku, která je vedena tak brutálním způsobem, nikdo nepředpokládal tak silnou uprchlickou vlnu, která nemá v Evropě po druhé světové válce obdoby, nikdo nečekal všechny ty dopady, se kterými se teď dnes a denně musíme všichni vyrovnat.

Já jsem hrdý na české občany, kteří pomáhají tu situaci zvládnout a jsem hrdý i na to, jak Česká republika na všech úrovních pomáhá. Pomáhá Ukrajině, pomáhá Ukrajincům v jejich boji, pomáhá jim zvládnout tu situaci. Jsem na to hrdý. Ukrajinci jsou za to vděční, vědí to a oceňují, co Česká republika dělá na všech úrovních. To není jenom vláda. Zdaleka ne. To je spousta státních institucí, samospráv, ale hlavně jsou to neziskové organizace a jsou to sami občané, kteří odvádějí v tomto směru vynikající práci a pomoc. Je za tím obrovský díl práce konkrétních lidí, úředníků, policistů, zdravotníků, hasičů, vojáků, dobrovolníků, prostě všech občanů, kterým osud Ukrajiny není lhostejný. Tato vlna solidarity není nic samozřejmého. Je to něco neuvěřitelného a je potřeba všem těmto lidem za to poděkovat.

S tím ale souvisí, s tou válkou na Ukrajině, ještě jedna věc, která tak příjemná není. Já jsem slíbil občanům, že jim nebudu lhát, že jim budu říkat vždycky skutečný stav věcí, že nebudu lakovat věci narůžovo, a toho se budu držet i tentokrát. Válka na Ukrajině se dotkne nás všech. Uprchlická krize se dotkne nás všech. Důsledky Putinovy války se dotknou nás všech. Tak to je a jinak to nemůže být. Každý z nás bude muset na chvíli obětovat část svého pohodlí. Já věřím a naše vláda dělá všechno pro to, aby to bylo jenom dočasně, aby to bylo co nejkratší dobu, ale nesmíme podlehnout ruské propagandě. Nesmíme se rozhádat, nesmíme zneužívat současné situace k hlubokému vnitropolitickému rozkolu. Ničemu bychom tím nepomohli a jediný, kdo by měl z toho radost, je současný vládce Kremlu. Nedopusťme to. Situace není a nebude snadná, ale my ji společně zvládneme. A o to, abychom ji společně zvládli, o to vás prosím, o to vás žádám a také v to pevně věřím. Společně to zvládneme.

Děkuji za pozornost.

Petr Fiala, předseda vlády

Mimořádná tripartita řešila aktuální situaci na Ukrajině

Tisková konference po mimořádném jednání tripartity, 17. března 2022.
Tisková konference po mimořádném jednání tripartity, 17. března 2022.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se ve čtvrtek 17. března 2022 sešli na mimořádném jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Hlavním tématem dnešního zasedání byla aktuální situace na Ukrajině a její dopady na Českou republiku.

Ruská invaze na Ukrajinu se do české ekonomiky citelně promítá v několika oblastech – migrace, narušení obchodu, cenových šoků, investic a úvěrových expozic. Válka vyhnala z domovů již přes dva miliony osob a dle predikcí OSN budou nuceny v krátké době odejít další čtyři miliony lidí. Od počátku konfliktu do ČR dorazilo odhadem přes 270 tisíc ukrajinských uprchlíků.

Přímých i nepřímých dopadů na Českou republiku je celá řada a musíme se s nimi vyrovnat. Přímým důsledkem války je uprchlická vlna. Jsou to lidé, kteří utíkají před válkou, aby si zachránili svůj život. Těmto lidem musíme maximálně pomoci,“ sdělil při jednání tripartity předseda vlády Petr Fiala.

Aktuální situace vyvolaná ruskou agresí na Ukrajině a s ní související migrační vlnou byla ústředním tématem jednání vlády se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Zástupci tripartity se shodli, že za současné situace je nesmírně důležité udržet v České republice sociální smír a že vláda musí činit kroky, které zmírní dopady migrační vlny na ekonomiku i společnost. K tomu je třeba uprchlíky z Ukrajiny co nejlépe a nejdříve začlenit do české společnosti. Podle premiéra Petra Fialy zatím Česká republika migrační vlnu zvládá velmi dobře, možná nejlépe ze všech postižených zemí. V krocích, které pomáhají vysoká čísla uprchlíků z Ukrajiny zvládat, je ale třeba pokračovat.

Tripartita se zabývala možnými dopady přílivu uprchlíků na náš zdravotní a sociální systém a na školství, ale i na zaměstnanost. Její představitelé se shodli, že je třeba reagovat především na fakt, že přicházejí především ženy s dětmi, zatímco muži z Ukrajiny naopak Českou republiku opouštějí, aby se zapojili do obrany země. Za důležité vyzdvihla tripartita také boj s dezinformacemi a populismem a další posílení kybernetické bezpečnosti země.

Ukrajina byla dlouhodobě nejvýznamnější zemí v oblasti pracovní migrace. Ke dni zahájení vojenské invaze bylo v ČR zaměstnáno 195 tisíc ukrajinských občanů. Válečným uprchlíkům jsou udělována speciální víza s platností na jeden rok, která umožňují mimo jiné jejich okamžité zapojení do pracovního procesu. Do 13. března 2022 bylo uděleno 161 tisíc speciálních víz.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR se uskuteční v úterý 12. dubna 2022 od 10.00 hod.

Stát dal souhlas se zahájením výběrového řízení na dodavatele nového jaderného zdroje v Dukovanech

Předseda vlády navštívil jadernou elektrárnu Dukovany, 17. března 2022.
Předseda vlády navštívil jadernou elektrárnu Dukovany, 17. března 2022.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v návaznosti na stanovisko vlády dalo investorovi nového bloku jaderné elektrárny Dukovany souhlas se zahájením tendru a přizvání třech uchazečů, tj. Électricité de France, Korea Hydro and Nuclear Power Company a Westinghouse Electric Company LLC, kteří prošli bezpečnostním posouzením. Zároveň MPO vyzvalo investora, aby zahájil výběrové řízení, což společnost Elektrárna Dukovany II, a. s. učinila tentýž den, tj. 17. března 2022.

„Udělali jsme významný krok k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Parametry výběrového řízení jsou nastaveny tak, aby se ho nemohly účastnit státy, které jsou bezpečnostním rizikem. Je to klíčový a důležitý projekt z hlediska energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Podle První prováděcí smlouvy o spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany v České republice zaslalo MPO investorovi EDUII souhlas se zapracováním bezpečnostních požadavků do poptávkové dokumentace a souhlas s přizváním třech dodavatelů nového jaderného zdroje, kteří byli na základě usnesení vlády prověřeni v rámci tzv. bezpečnostního posouzení Ministerstva vnitra a jím řízené skupiny zpravodajských služeb a MPO.

„Zahájení tendru je významný milník, nicméně důležité je nyní především plnění dalších úkolů, zejména pokračování povolovacích procesů, notifikace veřejné podpory a úspěšné vysoutěžení dodavatele s co nejvýhodnějšími podmínkami pro Českou republiku. Pro Ministerstvo průmyslu a obchodu bude zásadní, aby vše proběhlo korektně a hladce a na to se nyní soustředíme,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

V návaznosti na souhlas státu investor zahájil výběrové řízení, které by mělo být uzavřeno na přelomu roku 2023/2024, poté bude vybrán dodavatel. Následuje finalizace kontraktu a v roce 2024 jeho podpis paralelně s uzavřením smlouvy o výkupu mezi státem a EDUII a rozhodnutím vlády o poskytnutí státní půjčky formou tzv. návratné finanční výpomoci podle nízkouhlíkového zákona, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2022. Výstavba Dukovan II má být dle platného harmonogramu zahájena v roce 2029, spuštění bloku se předpokládá v roce 2036.

„Klíčovými aspekty v tendru budou kromě výše nabízené ceny i další podmínky, zejména garance dodavatelů za dodržení harmonogramu a rozpočtu. Z pohledu MPO je důležitá i významná míra zapojení českého průmyslu do přípravy a výstavby a transfer technologií, které zajistí nezávislý provoz a rozvoj českého know-how v jaderném sektoru,“ dodává náměstek ministra průmyslu a obchodu pro jadernou energetiku Tomáš Ehler.

Součástí poptávkové dokumentace na nový zdroj v Dukovanech je i nezávazná opce na další bloky v lokalitě Temelín a Dukovany. MPO v souladu s programovým prohlášením vlády připraví podklady pro rozhodnutí dalším rozvoji jádra v ČR.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Pomoc pro lidi prchající před válkou na Ukrajině je definitivně schválena. Výplata dávek půjde vyřídit on-line

V pondělí může začít výplata humanitární dávky pro ukrajinské občany, kteří k nám utíkají před válkou. Senát i prezident se dnes vyslovili pro novelu opatření v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení.
 
MPSV nyní intenzivně pracuje na tom, aby proces vyplácení žádostí probíhal on-line a nebylo tak nutné osobně navštívit pobočky Úřadu práce ČR. Schválena je i solidární dávka určená domácnostem, které ubytují ukrajinské občany v nouzi. Její výši ještě definitivně projedná vláda, nicméně panuje shoda na 3 000 korun měsíčně za každého ubytovaného uprchlíka, maximálně v součtu 9 000.
 
Humanitární dávka 5 000 korun na měsíc a osobu je určena občanům z Ukrajiny, kteří utekli do ČR před válečným konfliktem. Pokrýt má základní životní náklady. „Aktuálně děláme vše pro to, aby se výplata humanitární dávky ve většině případů dala vyřídit online. Bylo by to jednodušší pro lidi, ale i Úřad práce ČR, který je nyní velmi vytížen. V pondělí proto chceme spustit mobilní aplikaci, zatím alespoň v pilotním režimu. Lidé by tak žádost o dávku pro sebe i své děti vyřídili jednoduše z mobilu. Kompletní administrace těchto dávek přes mobil pak bude otázkou následujících dní,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na vývoji aplikace MPSV spolupracuje s Úřadem práce ČR a společností OK System.
 
Aby výplata dávky šla uskutečnit bezhotovostně, je třeba mít zřízen účet v české bance. MPSV společně s Českou bankovní asociací zajistilo pomoc osmi bank, které příchozím do ČR zařídí účet. U pražského Kongresového centra proto byl postaven stan, ve kterém lze účet na místě zřídit. Obdobně budou postupovat i ostatní asistenční centra v krajích.
 
„Opravdu oceňuji rychlou reakci bank, vnímají to jako společenskou zodpovědnost. Osm z nich připravilo účty, zrychlené vydání karet a internetové bankovnictví bez poplatků, některé z nich mají telefonní linky obsluhované ukrajinskými pracovníky,“ podotkl ministr Jurečka. Platí, že v případě potřeby lze peníze vyplatit i v hotovosti. Humanitární dávka tak nahradí od nového týdne mimořádnou okamžitou pomoc, o kterou mohli uprchlíci žádat doposud. Těchto žádostí bylo podáno bezmála 70 tisíc. „Součástí schválené legislativy je i volný vstup na trh práce pro držitele speciálního víza. To je velmi důležité, protože odpadne nutnost žádat o povolení k zaměstnání,“ připomněl Jurečka. „Důrazně ale varuji před nekalými praktikami některých agentur. Společně se Státním úřadem inspekce práce se zaměříme na to, aby nikdo nezneužíval složité životní situace lidí, kteří u nás hledají bezpečí. To prostě nemáme v plánu tolerovat,“ zdůraznil.
 
MPSV ukrajinské občany informuje o tom, jaká mají na českém trhu práce práva i povinnosti např. prostřednictvím svého webu.
 
Na humanitární dávku má nárok každý, kdo disponuje tzv. vízem o strpění vydaným Ministerstvem vnitra. Vyplacena mu může být i zpětně za měsíc, ve kterém vízum získal,
není tedy nutné hned v pondělí jít žádat na Úřad práce ČR. O způsobu výplaty lze stát informovat třeba kdykoliv v průběhu března a brzy to bude možné také zmíněnou aplikací.
Dávku lze vyplatit i opakovaně, pro další měsíce je ale nutné o ni zažádat a prokázat příjmy.
 
 
  • Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR

17. března 2022: Zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, TK v 10.00 hod

Ve čtvrtek 17. března 2022 proběhne od 8.00 hodin na Úřadu vlády mimořádné zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterého se kromě předsedy vlády Petra Fialy zúčastní také další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.

Termín

17. března 2022

Místo

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1            

Časový harmonogram

7.55 – fototermín před začátkem jednání
8.00 – začátek jednání tripartity
10.00 – tisková konference (čas bude případně upřesněn dle průběhu jednání)

Program jednání tripartity

  • Aktuální situace na Ukrajině a její dopady na ČR
    Předkladatelem materiálu je MPO ČR

Akreditace

Pro účast na fototermínu a tiskové konferenci na Úřadu vlády ČR je nutná akreditace. Více informací na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/akreditace-pro-media-126100/. Podmínkou účasti na tiskové konferenci je společenský oděv.

 

Odbor komunikace Úřadu vlády ČR
Tiskové oddělení
e-mail: tiskove@vlada.cz
telefon: 22400 2058/2059/2316/2596/2625
www.vlada.cz | twitter.com/strakovka | facebook.com/uradvlady

Vláda přijala balíček opatření, který má pomoci s hledáním ubytovacích kapacit pro uprchlíky z Ukrajiny

Tisková konference po jednání vlády, 16. března 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 16. března 2022.
Kraje nebo obce, které zajistí ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny, dostanou od státu za každou takto ubytovanou osobu refundaci ve výši až 250 korun za noc. Ministerstvo pro místní rozvoj navíc připraví dotační program na výstavbu nových dočasných ubytovacích kapacit či rekonstrukci stávajících prostor. Vláda Petra Fialy na jednání ve středu 16. března 2022 schválila i nařízení, aby státní instituce uvolnily pro potřeby krajů a Prahy veškeré možné ubytovací kapacity.

Vláda se na jednání věnovala především otázce zabezpečení dostatečných ubytovacích kapacit pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Ty stávající, především v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, už pomalu přestávají masivní uprchlické vlně stačit.

Vláda proto uložila hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy, aby ve spolupráci se starosty obcí s rozšířenou působností, městských částí a městských obvodů zajistili pro uprchlíky z Ukrajiny ubytovací kapacity v dočasném nouzovém přístřeší a v nouzovém ubytování podle kvót, na kterých se vláda domluvila na jednání s hejtmany. Podle typu a vlastníka objektu, kde obce a kraje uprchlíky ubytují, pak bude stát na ubytování a případně i stravu přispívat.

V případě dočasného nouzového přístřeší, což mohou být například krajem či obcí vlastněné tělocvičny sportovní a kulturní haly nebo stanové tábory, vyplatí stát za osobu a noc 200 korun, přičemž kraje či obce mají uloženo zajistit ubytováním i základní vybavení a stravu. Pokud se bude jednat o nouzové ubytování v zařízení, které jinak slouží k bydlení či ubytování (například ubytovny či školská ubytovací zařízení) a mají odpovídající infrastrukturu, činí kompenzace rovněž 200 korun na den. V případě nouzového ubytování v zařízeních jiných vlastníků se částka zvyšuje na 250 korun. Kompenzační příspěvky budou u ubytování zajištěných krajem či pražským primátorem vypláceny zpětně od 24. února. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra. O výši a způsobu vyplácení kompenzací pro ty, kteří uprchlíky přijali v soukromých domech a bytech, rozhodne vláda zřejmě příští týden. Informaci o solidárním příspěvku přináší tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministerstva, jimi řízené instituce a další orgány státní správy pak mají od vlády za úkol vyčlenit a od 21. března pro kraje a obce uvolnit všechny vlastní ubytovací kapacity, které nejsou nezbytně nutné pro zajištění plnění úkolů stanovených zákonem, určené pro dlouhodobé ubytování zaměstnanců či nezbytné pro zajištění chodu kritické infrastruktury nebo související s poskytováním zdravotních služeb. Jedná se například o ubytovny, rekreační zařízení či školicí střediska. Všechny kapacity dostane k dispozici Ministerstvo vnitra pro potřeby ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Podobný postup kabinet doporučil i vedení Poslanecké sněmovny, Senátu, Ústavního soudu, soudů, Kanceláře prezidenta republiky a dalších institucí.

Ministerstvo pro místní rozvoj zároveň dostalo za úkol připravit národní dotační program, jeho prostřednictvím bude stát až do výše sta procent dotovat výstavbu krajských či obecních celoročně obyvatelných obytných prostor v mobilních domech či buňkách a také rekonstrukci stávajících prostor pro potřeby ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Zároveň vláda učiní i legislativní kroky, aby bylo možné maximálně urychlit povolování těchto staveb. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda přijala také změnu krizového opatření, které řeší zajištění pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. Doplnila do něj pravidlo, podle kterého pokud vysídlená osoba odmítne nabídku na zajištění ubytování, kterou obdrží v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajincům, nebo přestane využívat ubytování zajištěné přes krajské centrum, ztratí nárok na zajištění ubytování ze strany českého státu. Odmítnutí nabídky nebo opuštění zařízení musí být dobrovolné a prokazatelné, pak se bude mít za to, že uprchlík je schopen zajistit si ubytování sám a pomoc státu už nepotřebuje.

Vláda se zabývala také zjednodušením administrativního procesu souvisejícího s uprchlíky a zlepšením předávání informací mezi jednotlivými složkami Národního asistenčního centra pomoci Ukrajincům, krajských center a dotčených státních institucí. Výsledkem je úkol pro Ministerstvo vnitra, aby ve spolupráci s místopředsedou vlády pro digitalizaci a státním podnikem Národní agentura pro komunikační a informační technologie připravil digitální platformu pro ukládání a sdílení všech potřebných údajů. Existuje už databáze ubytování, humanitární pomoci a nabídek dopravy, která je založena na existujícím základě nástrojů Chytré karantény a s využitím znalostí Centrálního řídicího týmu covid-19 a tu je třeba propojit i se stávajícími systémy evidence cizinců a dalšími agendami státu. Na vznik této infrastruktury pro sdílení údajů potřebných pro realizaci humanitární pomoci a dalších opatření, které souvisejí s ruskou agresí na Ukrajině, vláda vyčlenila z vládní rozpočtové rezervy 145,2 milionu korun.

Vláda odsouhlasila také zrychlení a zefektivnění využití státních hmotných rezerv na humanitární účely spojené s dopady války na Ukrajině, pokud jich bude potřeba. V takovém případě dostal právo o jejich využití rozhodnout na základě krizového zákona po dobu nouzového stavu ministr zahraničních věcí v součinnosti s 1. místopředsedou vlády a ministr vnitra, ministryní obrany a předsedou Správy státních hmotných rezerv. Státní hmotné rezervy budou v případě potřeby poskytovány v nezbytném rozsahu bezplatně formou smlouvy uzavřené mezi Správou státních hmotných rezerv a jejich příjemcem.

Kabinet také odsouhlasil další blíže nespecifikovanou vojenskou materiální pomoc bojující Ukrajině.

Vláda projednala také programový dokument operačního programu Spravedlivá transformace 2021–2027. V tomto programu bude k dispozici 1,64 miliardy eur a bude určen na řešení sociálních, ekonomických a environmentálních dopadů transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Evropské unie v regionech, které jsou nebo budou nejsilněji zasaženy důsledky transformačního procesu z důvodu jejich závislosti na fosilních palivech nebo průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů. V rámci ČR se tedy jedná o Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-16–brezna-2022-195037/.

Solidární příspěvek pro domácnosti bude tři tisíce korun měsíčně, shodla se vláda

Vláda na svém středečním jednání našla shodu na výši solidárního příspěvku. Ten bude určen pro domácnosti, které ubytují ukrajinské státní příslušníky, kteří do ČR utekli před válkou. Příspěvek by měl být vyplácen ve výši 3 000 korun měsíčně na každého ubytovaného uprchlíka, zároveň ale nesmí přesáhnout 9 000 korun za měsíc na domácnost. Vláda také navýšila příspěvek na ubytování pro kraje.
 
Aby domácnosti podle návrhu na příspěvek dosáhly, musí lidi prchající předkonfliktem na Ukrajině ubytovat nejméně na 16 po sobě jdoucích dní v měsíci. Vyplácet se má také zpětně za březen. Příspěvek se zároveň nebude danit a ani se započítávat jako příjem pro nepojistné dávky. Podpořit Ukrajince v nouzi tak mohou i ti, kdo pobírají např. příspěvek na bydlení.
 
„Rád bych znovu vyzval české domácnosti, které mají třeba jen volný pokoj, aby zvážili tuto formu pomoci uprchlíkům, za kterou jim stát poskytne odměnu. Je to pro všechny výhodnější než ubytovávání maminek s dětmi ve velkých tělocvičnách. A také adaptace na nové prostředí bývá v zázemí domácnosti snadnější,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
 
„Jsem rád, že vláda našla shodu na vyšší částce, než jsme původně navrhovali. Ta má motivovat české domácnosti, aby pomáhaly příchozím v té základní potřebě, kterou pro život s dětmi v ČR mají, tedy poskytnutí střechy nad hlavou, o kterou kvůli válce přišli,“ dodal Jurečka.
 
Pokud někdo (fyzická osoba, která nemusí být vlastníkem nemovitosti, může být v nájmu) ubytuje např. matku se dvěma dětmi, získá podle návrhu každý měsíc 9 000 Kč. Zákonem je definován standard, kdy musí být ubytovaným osobám zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, přípravu jídla, prostor pro osobní hygienu a WC a samozřejmě přístup k pitné vodě.
 
Schválit by tuto legislativní předlohu vláda měla na svém jednání příští týden. Návrh je totiž vázán na komplexní novelu o pomoci Ukrajině, kterou ještě tento týden projedná Senát.
 
 
  • Zdroj: MPSV ČR

Premiér Fiala se zúčastnil neformálního summitu EU ve Versailles

Společné foto zástupců zemí Evropské unie na zámku ve Versailles, 10. března 2022.
Společné foto zástupců zemí Evropské unie na zámku ve Versailles, 10. března 2022.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se ve dnech 10. a 11. března 2022 zúčastnil neformálního zasedání hlav států a předsedů vlád EU, které na zámku ve Versailles hostil francouzský prezident Emmanuel Macron. Hlavními tématy jednání byly ruská agrese na Ukrajině, zajištění evropské bezpečnosti, energetická soběstačnost EU a nový model evropského hospodářského růstu a investic.

Během prvního dne neformálního summitu se lídři zaměřili na ruskou agresi na Ukrajině, politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině a prohloubení vztahů EU a Ukrajiny. Na závěr jednání bylo přijato společné prohlášení. „Shodli jsme se na textu společného prohlášení, který jednoznačně odsuzuje ruskou agresi a mluví o dalších krocích, které bude potřeba dělat. Vyjadřuje jasnou podporu Ukrajině a statečnému boji Ukrajinců. A obsahuje také – a o tom byla určitá diskuze – otevírání dveří Ukrajině směrem do Evropy. S tím, že se tam mluví o tom, že s námi tvoří Ukrajinci jednu rodinu a že jsou jim otevřené dveře směrem do Evropské unie,“ uvedl premiér Petr Fiala.

„Některé státy by si dovedly představit i vstřícnější formulace směrem k Ukrajině. Mezi takové státy patří Česká republika, ale dosáhli jsme shody, a to si myslím, že je z tohoto hlediska velmi důležité,“ doplnil předseda vlády.

Vedoucí představitelé EU také diskutovali o další reakci EU vůči Rusku a Bělorusku a o nutnosti plné implementace již přijatých sankcí. V přijatém prohlášení dále vyzvali Rusko, aby v plném rozsahu dodržovalo své závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva a umožnilo bezpečný průchod civilistů, kteří chtějí území opustit.

Druhý den jednání pokračovalo tématem evropské bezpečnosti, posílení obranné spolupráce, omezení energetické závislosti EU a nového modelu hospodářského růstu.

Lídři EU na závěr neformálního summitu přijali ještě Versaillské prohlášení, které doplňuje prohlášení o ruské agresi vůči Ukrajině a věnuje se posílení evropské suverenity v kontextu světové nestability, bezpečnostních hrozeb a strategické konkurence.

Summit přinesl výsledky, které jsou jasnou zprávou. Státy Evropské unie zůstávají sjednoceny ve svém postoji. Přijali jsme Versaillské prohlášení, které se věnuje řadě oblastí. Jde především o věci, které nás zajímají teď, i do budoucna. Především jde o bezpečnost, obranu Evropy, ale jsou to i energie a energetická politika. Zdůrazněna byla také transatlantická vazba a napojení nových evropských obranných úsilí na aktivity Severoatlantické aliance, a to považuji za důležité.  Další věc, a ta vzešla z naší iniciativy, je možnost každého státu určovat skladbu svého energetického mixu tak, jak to potřebují. Ten hlavní cíl, což je zajištění energetické soběstačnosti Evropy, podporujeme. Jsme přesvědčeni, že snižování závislosti na ruském plynu je správná cesta,“ zhodnotil závěry jednání premiér Fiala.

Lídři EU se znovu sejdou 24. a 25. března 2022 na řádném jednání Evropské rady v Bruselu.