Od pátku 5. června 12 hodin skončí stávající omezení volného pohybu na hranicích České republiky s Rakouskem a Německem. Ochrana vnitřních hranic bude nadále platit už jen na vzdušné hranici a Policie ČR už bude provádět jen namátkové kontroly zaměřené zejména na dodržování omezení přeshraničního pohybu osob stanovených Ministerstvem zdravotnictví, tedy na cizince, kteří nepatří mezi ministerstvem stanovené výjimky ze zákazu vstupu do ČR.

Z tohoto zákazu byli současně ke stejnému datu nově vyňati občané Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném pobytu nebo s trvalým pobytem v Maďarsku, Německu, Rakousku a na Slovensku a cizince s přiznaným postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta těmito zeměmi, kteří překročí státní hranici mezi Českou republikou a Německem, Rakouskem nebo Slovenskem.

Češi a cizinci s přechodným, trvalým nebo rezidentním pobytem v ČR se navíc při návratu z těchto zemí nebudou muset prokazovat negativním testem na covid-19. To samé platí i pro české občany, kteří mají v Německu, Maďarsku, Rakousku nebo na Slovensku trvalé bydliště.

„My jsme intenzivně pracovali, ministři Petříček, Vojtěch a Hamáček společně se mnou, na tom, abychom co nejdřív otevřeli hranice s Německem a Rakouskem. S Maďarskem nemáme hranici, ale jde hlavně o to, aby naši občané, když se vrátí domů, nepotřebovali žádný test na koronavir, ani karanténu. Je to v podstatě podle toho semaforu, který jsme avizovali a který bude platit od 15. června. Ale tyto země jsme urychlili a já myslím, že je to dobře. Potřebujeme se vrátit do normálu a myslím si, že to může být prospěšné i pro Českou republiku, když přijedou občané těchto zemí a budou u nás utrácet peníze,“ poznamenal premiér Andrej Babiš.

Ministerstvo zahraničních věcí nicméně upozorňuje, že v případě státních hranic s Německem se zatím jedná o jednostranný krok české vlády. Tudíž při cestě do Německa se musí čeští občané podřídit podmínkám, které aktuálně platí na německém území. Ze sousedních států tak od 12 hodin platí omezený provoz pouze na hranicích s Polskem, který zavedla až do odvolání polská vláda.

Výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-5-cervna-2020-181892/.

Během setkání s představiteli společnosti Sokolovská uhelná došlo k vytvoření společné krizové skupiny, která se v příštích dnech bude zabývat možnostmi pomoci státu při transformaci společnosti. Firma se chystá během července zastavit provoz plynárenské části provozu ve Vřesové a propustit okolo 800 lidí. „Je to složitý problém. Od Sokolovské uhelné máme analýzy a čísla, která nyní vyhodnotíme. Zasednou i pracovní skupiny. Času je opravdu málo. Variant moc není a vláda musí prověřit, jestli a jak může pomoct, i v Bruselu,“ uvedl premiér.

Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jde na Sokolovsku o hlubší problém, který má dvě části. “Jednak transformaci Sokolovské uhelné a dále zásobování teplem jako součást moderního teplárenství. Musí se to řešit rychle, proto dnes vznikla krizová skupina, která se sejde už příští týden,“ řekl Karel Havlíček a dodal: „Na stůl se dají všechna čísla. Mimo jiné to, jak dlouho bude transformace trvat, kolik bude třeba pracovníků i co se dá dělat s emisními povolenkami, jejichž cena drtí řadu firem v celé Evropě.” Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová rovněž připomněla, že se nezaměstnanost v Karlovarském kraji v květnu dostala na 4,9 procenta, na Sokolovsku ale byla ještě vyšší, 5,6 procenta.

Členové vlády se také setkali v Sokolově se starosty měst a obcí Sokolovska. Ti se už před časem obrátili na vedení státu, aby vyjádřili svůj nesouhlas s propadem daňových příjmů kvůli kompenzačním bonusům, z nichž jdou peníze OSVČ a malým společnostem, a na kterých se podílejí kromě státu kraje a obce. Premiér je ujistil, že s nimi dále bude vláda debatovat a chce jim vyjít vstříc například i tím, že projekty, jež má ve svém zásobníku Ministerstvo pro místní rozvoj, a u nichž se nepočítalo s financováním, nakonec požadované dotace dostanou. Setkání se účastnila také ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Poslední zastávka pracovní návštěvy premiéra byl nový obchvat silnice I/21 v úseku Trstěnice–Drmoul na Chebsku, který se ve čtvrtek 4. června konečně otevřel. Po dlouhých desítkách let tak zmizela nejen takzvaná „křižovatka smrti“, kde docházelo k častým dopravním nehodám, ale oddychli si zejména obyvatelé obce Drmoul, kudy za den projelo až 12 tisíc vozidel. Premiér Andrej Babiš při oficiálním zprovoznění obchvatu uvedl, že podle něj je největším problémem Karlovarského kraje nedokončená dálnice D6, kde se nyní pracuje na třech nových úsecích. 

Premiér Babiš slovenskému předsedovi vlády Matovičovi během jednání v Kramářově vile poděkoval, že i přes současnou složitou situaci přijel na oficiální návštěvu do České republiky, a zachoval tak tradici, že první oficiální zahraniční cesta nového předsedy vlády míří do druhé země bývalého společného státu. „Měli jsme společný stát 75 let a samozřejmě ty vazby jsou velice blízké nejenom mezilidské, ale samozřejmě i rodinné,“ podotkl Andrej Babiš.

Jedním z hlavních témat jednání bylo uvolňování režimu na hranicích. Oba premiéři jako překvapení pro občany svých zemí přišli s dohodou, že od středeční půlnoci platí na společné hranici pro české a slovenské občany volný pohyb osob.

„Já si myslím, že na tom máme velký zájem. Jednak Slovensko je naší druhou největší exportní zemí po Německu. A potom samozřejmě je to cestovní ruch, protože Slovensko je druhou největší destinací našich občanů po Chorvatsku. Myslím, že 720 tisíc našich občanů navštíví ročně Slovensko a zároveň Slováci jezdí k nám a ten počet je přibližně stejný. Je to víc než 700 tisíc a roste to každý rok. A to je dobře,“ připomněl český premiér. Otevření společné hranice je podle něj pro oba státy jednak signálem návratu k normálu po epidemii covid-19, ale také zásadní prvek pro vzájemnou pomoc právě v oblasti cestovního ruchu, která byla dopady koronaviru velmi silně postižena.

Dalším tématem byla spolupráce mezi Českou republikou a Slovenskem. Premiéři se mimo jiné domluvili na pokračování už tradičních společných jednání české a slovenské vlády. To nadcházející uspořádá Slovensko a podle předsedy slovenské vlády Igora Matoviče se bude konat symbolicky ve Slovenském ráji.

„Diskutovali jsme také o automobilovém průmyslu. Slovensko má dokonce čtyři automobilky, my máme tři, takže je to velké téma a máme samozřejmě velice mnoho společných záležitostí a spolupráce, která nás čeká,“ poznamenal Andrej Babiš.

Premiéři se shodli, že vedle bilaterální spolupráce budou pokračovat v úspěšné spolupráci v rámci regionálních platforem, jako je především V4. V neposlední řadě diskutovali také o aktuálních evropských tématech především návrhu posílení víceletého finančního rámce a plánu obnovy, které včera prostřednictvím videokonference diskutovali ve formátu V4 s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

„Byla to velice dobrá návštěva a my se znovu setkáme 11. června v Lednici, kde bude poprvé po koronaviru fyzický summit premiérů V4, kde společně budeme ještě více diskutovat nadcházející summit Evropské rady, který má být 19. června,“ uvedl premiér Babiš.

Premiér Andrej Babiš naposledy navštívil Slovenskou republiku letos v únoru, kdy se zúčastnil diskuze v Klubu Hospodářských novin. Poslední společné zasedání vlád ČR a SK se konalo v listopadu 2019 ve Valticích.

Jednání inicioval předseda Evropské rady v návaznosti na návrhy, které Evropská komise zveřejnila 27. května 2020 v reakci na socioekonomické dopady koronavirové epidemie.

Předsedové vlád V4 si nejprve vyměnili názory na jednotlivé klíčové parametry a prvky navrhovaného dlouhodobého rozpočtu EU a nástroje pro obnovu pouze ve formátu V4. Poté o nich diskutovali s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který po vydání návrhu Komise zahájil konzultace s členskými státy s cílem připravit jednání Evropské rady 19. června 2020 a dosáhnout jednomyslné shody všech zemí do konce července.

Podle předsedy vlády ČR Andreje Babiše je balík Komise velmi ambiciózní z hlediska celkového objemu finančních prostředků i z hlediska struktury. Za bezprecedentní považuje zejména návrh, aby se členské státy kvůli financování obnovy ekonomiky společně zadlužily na třicet let.

„Suma 750 miliard eur, kterou Komise navrhuje pro nástroj obnovy, je obrovská, jsou to téměř tři čtvrtiny celého sedmiletého rozpočtu. Splácet ji navíc bude muset nová generace,“ uvedl premiér Babiš a dodal „Co se týče objemu, měli bychom být racionálnější a vzít v úvahu, že ekonomika klesne zhruba o 10 %.“

Za naprosto klíčovou otázku označili premiéři V4 alokační kritéria. Zásadnímu ekonomickému propadu čelí všechny členské státy, rozdělení prostředků by tedy nemělo znevýhodňovat země, které pandemii zvládly dobře. „Kritéria nesmí upřednostňovat bohatší státy před chudšími. Musí reagovat na skutečné dopady koronaviru na ekonomiku. Ty se projeví a bude možné je vyhodnotit nejdříve na konci roku 2020. Nesouhlasím například s kritériem míry nezaměstnanosti v letech 2015-2019, protože nesouvisí s problémy způsobenými koronavirovou krizí,“ řekl český premiér.

Předsedové vlád V4 budou v diskusi o společném postoji k návrhům Komise pokračovat na summitu, který se uskuteční 11. června na jižní Moravě.

Program má sportovním organizacím pomoci pokrýt výpadek příjmů během epidemiologické krize. „Včera jsme na vládě schválili navýšení rozpočtu sportu o miliardu, blížíme se tak letos celkem k 9 miliardám. Jsem přesvědčen, že příští rok tuto částku překročíme. To hlavní je, aby sportovaly naše děti. A samozřejmě dotace by měly být hlavně určené pro malé sportovní kluby,“ uvedl premiér.

Pomoc je rozdělena do tří kategorií – první je pro sportovní organizace provozující sportovní zařízení, které jsou postiženy negativními dopady nouzového stavu spočívajícími v nutnosti uzavření či omezení sportovního zařízení, přičemž s provozováním daného sportovního zařízení souvisejí fixní náklady, které musí provozovatel hradit bez ohledu na skutečnost, že je sportovní zařízení zcela či zčásti uzavřené.

Do druhé kategorie spadají sportovní organizace organizující či spoluorganizující sportovní akci, která je postižena negativními dopady nouzového stavu a mimořádných opatření spočívajícími v nutnosti zrušit, odložit či omezit sportovní akci, přičemž na konání dané akce byly sportovní organizací marně vynaloženy nutné náklady, které nelze využít pro odloženou, omezenou či jinou akci v budoucnu.

Třetí kategorie je určena pro sportovní organizace, která musela uhradit nájemné za užívání sportovního zařízení i za dobu, kdy nebylo možné v důsledku vyhlášení nouzového stavu a mimořádných opatření dané sportovní zařízení zcela či zčásti využívat ke sportovní činnosti.

„Cílem programu je zejména udržet sportovní infrastrukturu provozovanou sportovními organizacemi ve funkčním stavu tak, aby po ukončení mimořádných opatření bylo možno navázat na její využití,“ uvedl Milan Hnilička. Žádat o pomoc při restartu sportu mohou také organizátoři národních i mezinárodních akcí za účasti sportovců z více klubů nebo veřejnosti. „Sportovní akcí pro potřeby programu však nejsou ligová či pohárová utkání dvou soupeřů, přátelská utkání, tréninky, soustředění a výcvikové tábory a podobně,“ doplnil Hnilička.

Žádosti bude možné podávat prostřednictvím webových stránek agenturasport.cz zhruba od poloviny června. Schvalovací proces bude průběžný až do vyčerpání celkové částky. Vyplácení by mělo začít v polovině července a organizace mohou žádat i na několik účelů, tedy například na provoz zařízení a zrušenou sportovní akci. Pomoc bude vyplácena přímo žadatelům, tedy sportovním klubům a tělovýchovným jednotám.

Dotační program COVID-Sport připravila Národní sportovní agentura. Cílem programu je finančně pomoci organizátorům sportovních akcí, provozovatelům sportovních zařízení a sportovním organizacím, které musí hradit nájemné za užívání sportovního zařízení. Ti všichni byli závažně ekonomicky postiženi důsledky pandemie koronaviru, když museli naplánované akce zrušit a přišli i o veškeré příjmy z činnosti. Vzhledem k tomu, že se z valné většiny jedná o neziskové organizace, nemohli požádat o pomoc z žádného z dosud vládou spuštěných programů.

Po vyhlášení dotačního programu COVID-SPORT, jehož přípravu vláda vzala na vědomí, budou moci požádat stát o mimořádnou dotaci. Dotační program bude administrovat Národní sportovní agentura ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR, protože NSA nedisponuje systémem elektronického příjmu žádostí. Miliardu korun, schválenou na program, rovným dílem poskytnou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a vláda z vládní rozpočtové rezervy. Více informací o programu na stránkách https://www.agenturasport.cz/dotacni-program-podpory-sportovnich-organizaci-postizenych-celosvetovou-pandemii-covid-19-covid-sport/.

Vláda schválila také návrh novely živnostenského zákona, jehož cílem je pomoci odvětví cestovního ruchu, konkrétně průvodcům turistů. Ti by se měli podle již schválené novely živnostenského zákona, která má vstoupit v platnost od 1. listopadu 2020, prokazovat od 1. ledna 2021 českým národním průkazem průvodce. Vláda teď navrhne další novelou zákona Parlamentu, aby účinnost zákona posunul k 1. lednu 2020 a zavedení nové povinnosti až od 1. března 2021. Tři měsíce navíc mají průvodcům pomoci si v klidu vyřídit potřebné povolení na Ministerstvu pro místní rozvoj po skončení epidemie koronaviru.

Ministři projednali a vzali na vědomí mimořádná opatření ministra zdravotnictví, která upravují některé dosud platné restrikce. Od pondělí 15. června se opět zásadně rozvolní dosavadní režim pro cesty z a do zahraničí. Ministerstvo zdravotnictví nově stanovuje rozdělení států Evropské unie a dalších států schengenského prostoru do tří kategorií. Podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) budou země označeny zelenou, oranžovou nebo červenou barvou podle rizika nákazy. Češi a cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR budou moci po tomto datu vycestovat do zemí všech kategorií, ale po návratu ze zemí s nízkým a středním rizikem nebudou muset prokázat negativní test na koronavirus. Pro cizince ze zemí EU cestující do ČR se povinnost prokázat se testem nebude vztahovat, pokud spadají do země s nízkým rizikem. Do skupiny s největším rizikem ministerstvo zařadilo pouze Švédsko a Velkou Británii. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.

O týden dříve, od 8. června, se zmírní některá opatření pro české občany a podnikatele. Bude například možné uspořádat hromadné akce s účastí do 500 osob, restaurační zahrádky budou moci zůstat otevřené i po 23. hodině bez omezení, na tržištích si bude možné zkoušet oblečení a zvýší se i počet osob, které mohou být v zoo či botanické zahradě či v areálu hradů a zámků (na 250 na hektar plochy), ve výstavních síních, uvnitř hradů a zámků a v hledištích divadel, kin, koncertních síní či cirkusů (na 500 osob). Ruší se zároveň i povinnost rozestupů v hledišti – ob řadu a ob místo. Ministerstvo zruší rovněž povinnost návštěvníků bazénů a koupališť nosit roušku pokud dodrží sociální odstup dva metry od jiné osoby. Přehled mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví naleznete na https://koronavirus.mzcr.cz/category/mimoradna-opatreni/.

Ministři také rozhodli o ukončení cenového moratoria na nájemné z bytů. Cílem moratoria bylo ochránit nájemníky po dobu nouzového stavu, kdy byly omezeny možnosti prohlídek a stěhování. Vzhledem k tomu, že omezení volného pohybu kvůli epidemii již bylo zrušeno, není podle Ministerstva financí již důvod moratorium držet. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda se zabývala také několika legislativními předlohami. Schválila návrh novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a návrh zákona o evidenci skutečných majitelů. V obou případech se jednalo o transpozici evropského práva, konkrétně několika přijatých směrnic a nařízení proti praní špinavých peněz. Obě spolu související novely mimo jiné komplexně revidují problematiku boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Podrobnosti k novele zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu obsahuje tisková zpráva Ministerstva financí.

Ministři projednávali i pět poslaneckých návrhů. Podpořili jediný, a to návrh na zrušení Rejstříku trestů jako organizační složky státu s tím, že jeho věcnou agendu, tedy vedení evidence trestních odsouzení, vedení evidence přestupků a poskytování výstupů z těchto evidencí by mělo nově vykonávat Ministerstvo spravedlnosti.

Vláda schválila také nové Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Nově znění předpisu umožní mimo jiné poskytovat dotace nestátním neziskovým organizacím nejen na konkrétní projekty, ale i na činnost jako takovou. Vláda zrušila i pravidlo, podle nějž nebylo možné na projekt poskytnout vyšší než sedmdesátiprocentní dotaci. Nově bude možné v odůvodněných případech uhradit až sto procent nákladů.

Kompletní výsledky dnešního jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-1–cervna-2020-181750/.

V prvém bodě jednání se Rada zabývala kontinuálním tématem Implementace Metodiky 2017+. Členové Rady byli informováni o průběhu hodnocení na národní úrovni ve třetím roce implementace, a dále schválili Výzvu k přihlašování vybraných výsledků ve čtvrtém roce – s důrazným apelem na výzkumné organizace, které by měly v rámci základního limitu přihlašovat do hodnocení takové typy výsledků, jež odpovídají jejich zaměření a misi.

„Výkladní skříní výzkumných organizací jsou jejich nejlepší výsledky. Na tom je založena jedna část nového hodnocení výzkumu, podobně jako je tomu například ve Velké Británii. Letošní kolo hodnocení poměrně malého vzorku nejlepších výsledků je důležité, protože je poprvé v náběhu nového způsobu hodnocení výzkumu otevřené jakýmkoliv výsledkům bez omezení. Výzkumné organizace tedy pečlivě vybírají to nejlepší, co vyzkoumaly nebo uplatnily v praxi, a současně hledají to, co nejlépe charakterizuje jejich zaměření. Je to těžký úkol a jde především o prestiž. Jedná se o další důležitý krok ke kultivaci našeho výzkumného prostředí,“ doplnil první místopředseda Rady Petr Dvořák.   

Rada započala neformální diskusi zejm. s představiteli vysokých škol o hodnocení aplikovaného výzkumu, jehož výstupy mají dopad do reálného života společnosti, v rezortech mj. zdravotnictví, průmyslu, zemědělství a ve veřejné správě. V červnu se pod vedením vicepremiéra Karla Havlíčka, který je místopředsedou Rady, bude k této věci konat neformální setkání členů Rady.

Rada taktéž vzala na vědomí jmenování prof. MUDr. Romana Prymuly, CSc., Ph.D. vládním zmocněncem pro vědu a výzkum a očekává vyjasnění kompetencí jednotlivých aktérů v oblasti zdravotnického výzkumu.

Pravidelným tématem zasedání je příprava návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI. Tento zákonný proces je v letošním roce zatížen důsledky dopadu epidemiologické situace a navazující mimořádné situace v oblasti ekonomiky a hospodaření státu. V souvislosti se schváleným posunem termínu přípravy návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 se Rada proto vrátí k projednávání návrhu rozpočtu pro oblast vědy a výzkumu na svém červnovém zasedání.

Rada schválila a nyní posílá do vlády významný koncepční dokument Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2021+, připravovaný několik let. Tento dokument byl projednán konsensuálně, včetně doplněného  opatření č. 27, které otevírá možnosti pro redefinici priorit orientovaného výzkumu směrem k podpoře oblastí, jež se stávají aktuální vzhledem k novým výzvám (společenským hrozbám) v globálním i národním rámci.

V dalším z klíčových bodů jednání Rada doporučila svému předsedovi na základě tajné volby dva kandidáty na nové členy Komise pro problematiku klimatu. Jsou jimi Ing. Daniel Beneš, MBA, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s., a RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., vedoucí odd. klimatické změny ČHMÚ a zástupce ČR v GEO a IPCC.

„Radim Tolasz je předním odborníkem v oblasti výzkumu klimatu a Radim Beneš je manažerem, který i osobně projevuje o problematiku klimatu už z povahy své práce dlouhodobý zájem. Ve volbě se tak optimálně setkaly dva póly přístupu; jedním z návrhů komise činné od září 2019 bylo ostatně i doporučení k jejímu doplnění o další členy z oblasti klimatologie, ekonomie nebo průmyslu a energetiky,“ sdělil k výsledkům hlasování místopředseda Rady Pavel Baran.

Předseda vlády jmenoval k 30. dubnu členem poradního orgánu Rady, tzv. Mezinárodní rady, prof. Ajaya Kumara Sooda, předního indického fyzika a vědce v oboru nanotechnologií. Profesor Sood působí na Indian Institute of Science (IISc) a Jawaharlal Nehru Centre for Advanced Scientific Research v Bangalore.

Světový den bez tabáku si připomeneme 31. května. Jeho hlavním letošním tématem je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) hledání cest, jak ochránit před sofistikovanými strategiemi tabákového průmyslu především děti a mladistvé. Závislost na nikotinu se u dětí a mladých lidí až do 25 let podle vědců vytváří až sedmkrát rychleji než u dospělých.

Reklama na tabákové výrobky je v České republice regulována. Podle odborníků se však tabákové společnosti často snaží balancovat na hraně zákona, nebo využít jiné marketingové strategie, aby mladé lidi přesvědčili k nákupu tabákových a nikotinových výrobků. Mezi ně patří aktuálně hlavně reklama a nepřímá propagace na sociálních sítích, kde se mladí lidé nejvíce pohybují.

Průzkum SZÚ potvrdil trend snižování kouření také u nejnižší věkové skupiny 15-24 let, který započal v roce 2018. „Těší mě, že se celkově počet kuřáků v Česku snižuje, a to jak mezi dospělými, tak i mladistvými. Zároveň se zvýšilo celkové povědomí o škodlivosti kouření. Už 60 procent obyvatel si všímá informací v médiích o rizicích užívání tabákových i nikotinových produktů, v roce 2018 jich nebyla ani polovina. V dnešní době je totiž, více než dříve, důležité mít schopnost rozpoznat reklamy a účelová sdělení v mediálním prostoru,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Zahřívaný tabák a elektronické cigarety působí na mladé lidi mnohem atraktivnějším dojmem než klasické cigarety. Slouží také jako statusový symbol, který mezi sebou vrstevníci chtějí sdílet, a proto tyto produkty začnou užívat. V případě nikotinu je pak cesta od příležitostného užívání k závislosti velmi krátká,“ říká Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle Kulhánka regulace reklamy, propagace a sponzorování u těchto výrobků pomáhá snižovat jejich atraktivitu.

„Tabákové firmy stále využívají influencery na sociálních sítích, přestože to odporuje regulaci i etickým kodexům. Je potřeba, aby tomu politici i rodiče dětí věnovali pozornost, protože tyto produkty jsou velmi lehce návykové,“ říká Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Tento postup podporuje i národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Podle ní nedávná studie výzkumníků Univerzity Palackého v Olomouci například ukázala, že významným mezníkem z pohledu expozice návykovým látkám je přechod ze základní na střední školu. „Není to tak, že hlavním skokem je plnoletost. Nejvyšší skokový nárůst v kouření zaznamenáváme kolem 15. roku, kdy děti mění školy,“ uvedla Vedralová. „Zatímco na ZŠ kouřilo 15 procent dětí, při přechodu na střední už 27,1 procent,“ doplnila. „Potřebujeme posilovat osvětu a primární prevenci zejména na druhém stupni základních škol, o což se intenzivně zasazuji,“ dodala.

Premiér Andrej Babiš připomněl, že do činnosti Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR jsou zapojeni i zástupci parlamentní opozice. Vláda podle něj dělá vše pro to, aby Česká republika měla i do budoucna nezávislou energetiku a levnou elektrickou energii. „Naším hlavním zájmem je, abychom měli levný proud pro občany, pro průmysl, pro všechny, a hlavně, abychom měli nezávislou energetiku. To je náš hlavní zájem. A samozřejmě, po vodě, která je samozřejmě také pro nás klíčová, nezávislá energetika i v souvislosti s koncem spalování uhlí v kontextu Green Dealu a klimatické změny, je velice důležitá,“ uvedl premiér Babiš.

„Víceméně jsme se domluvili, že stát poskytne ČEZ půjčku za velice výhodných podmínek pro stát i pro ČEZ a prakticky z ceny peněz vychází i cena elektřiny, kterou bychom měli odebírat a která může být, a to jsou odhady expertů, mezi 50 a 60 eury. Samozřejmě to je vzdálená budoucnost, ale my jsme udělali zásadní krok, že jsme se rozhodli, že skutečně poskytneme financování za velice výhodných podmínek, a z toho titulu bychom měli mít právo vykupovat elektřinu za nízkou cenu,“ podotkl předseda vlády.

„Nový jaderný zdroj je nezbytný kvůli zajištění energetické soběstačnosti České republiky a kvůli zabezpečení stabilního a cenově dostupného zdroje elektrické energie. S ohledem na odstavovaní uhlí v celé Evropě se začalo v hodině dvanácté, ale tempo a harmonogram se daří držet a na konci roku by měl investor vypsat tendr na nový dukovanský blok,“ řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Je přitom naprostou samozřejmostí, že při celém procesu výstavby nového jaderného zdroje klademe důraz také na bezpečnostní zájmy státu, ekonomiku výroby elektřiny a na uplatnění průmyslu a firem, které u nás působí,“ dodal.

„Nadále plníme naše úkoly. V nejbližší době dojde k dalšímu významnému kroku. Prvního června se naplno rozjíždí dceřiná firma Elektrárna Dukovany II, do které přejdou první desítky zaměstnanců stávajícího Útvaru výstavba jaderných zdrojů. Postupně plníme dohodu s vládou, která říká, že zde bude plně funkční, personálně naplněná a hotová společnost. Nadále však hlavní zodpovědnost je a bude na vedení ČEZ. Dceřiná firma je námi zcela vlastněná,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Další závěry:

•        Co se týče přechodu ČR na nízkouhlíkovou energetiku, zákon s potřebnými opatřeními by podle Stálého výboru měl Parlament ČR projednat v běžném režimu. Zákon má strategický význam a je předpokladem pro rozvoj jaderné energetiky v ČR.

•        Pokud jde o financování nových jaderných zdrojů, Stálý výbor podpořil přímou ingerenci státu s cílem udržet výrobní cenu elektřiny z NJZ na úrovni při které by spotřebitelé neplatili zbytečné vícenáklady na financování.

•        Pozitivně se vyhodnotil fakt, že se termíny schválené na posledním jednání SVVNJZ z harmonogramu výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech dodržují.

Další jednání Stálého vládního výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů by se mělo uskutečnit ve druhé polovině letošního roku.