Současná právní úprava zákona o nemocenském pojištění umožňuje vyplácet zaměstnancům ošetřovné pouze při péči o děti mladší 10 let věku, a to po dobu devíti, u samoživitelů po dobu šestnácti kalendářních dnů. Mimořádné opatření vlády, kterým v rámci preventivních opatření proti šíření koronaviru zakázala výuku na základních, středních, vysokých i vyšších odborných a uměleckých školách, ovšem tento časový horizont zásadně překročí.

Aby se rodiče menších školáků neocitli bez finančních prostředků, rozhodla se vláda mimořádným návrhem zákona časovou platnost vyplácení ošetřovného změnit, a to na dobu, po kterou bude zákaz školní docházky platit. Současně také rozhodla o zvýšení věkové hranice dětí z 10 na 13 let. Nárok na ošetřovné mají mít i osoby, které po uzavření denních stacionářů doma pečují o postižené osoby. Nařízení vlády bude platit i zpětně a rodiny, které již ošetřovné čerpají, o ně nebudou muset znovu žádat.

Návrh zákona bude projednán v režimu legislativní nouze, který vláda vyhlásila s platností od 19. března 2020 do skončení nouzového stavu. Poslanecká sněmovna se nad ním sejde v úterý 24. března, ještě týž den by ho měl projednat i Senát. Více o opatření naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila také zabezpečení nákupu a distribuce ochranných prostředků Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zdravotnictví. „Zdravotnictví bude dodávat hlavně páteřním nemocnicím, záchrankám a krajským hygienickým stanicím a Ministerstvo vnitra bude realizovat distribuci státním i nestátním subjektům zejména prostřednictvím krajských samospráv. Ministrovi vnitra jsme také uložili realizovat operativně distribuci ochranných prostředků občanům České republiky, a to prostřednictvím České pošty nebo samosprávy nebo jiným způsobem,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Pro osoby samostatně výdělečně činné, které v současnosti zůstaly doma kvůli zajištění péče o děti, vláda schválila finanční příspěvek. Stát vyplatí 424 korun za den, tedy necelých 14 000 korun za měsíc, všem živnostníkům, kteří pečují o děti 6 až 13 let za podmínky, že ošetřovné již nečerpá druhý člen rodiny.

Vláda rozhodla také o dalším finančním posílení úvěrového programu COVID kvůli velkému zájmu podnikatelů, a to vypsáním dalšího úvěrového programu COVID2, který umožní navýšit podporu z původních 600 milionů až na deset miliard korun. Bezúročné úvěry za pět miliard korun bude administrovat přímo Českomoravská záruční a rozvojová banka, dalších pět miliard bude použito formou záruky pro úvěry u komerčních bank, jež budou podnikatelům poskytnuty za v podstatě totožných podmínek, protože Českomoravská záruční a rozvojová banka kromě poskytnutí jejich záruky bude zároveň dotovat i jejich úrokovou sazbu.

Vláda schválila také cílený program podpory zaměstnanosti, jehož smyslem je kompenzovat mzdové náklady či jejich části formou náhrad mezd nebo platů náležejících zaměstnancům za dobu překážek v práci vyvolaných karanténou či mimořádnými opatřeními souvisejícími se šířením nemoci COVID-19. Jedná se o případy, kdy překážky v práci nejsou objektivně zaviněny zaměstnavatelem, ale zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci zásahem vyšší moci či rozhodnutím státní správy.

Z programu lze hradit příspěvek na náhradu uznatelných nákladů zaměstnavatelů vzniklých po 1. březnu 2020. Příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd nebo platů budou poskytovat úřady práce na základě uzavřených dohod a bude se vztahovat na případy, kdy byla zaměstnancům nařízena karanténa. „Tito zaměstnanci dostanou šedesát procent mzdy a my firmám uhradíme příspěvek v plné výši,“ vysvětlil premiér Babiš.

V případě, že bylo zaměstnavateli v rámci krizových opatření nařízeno uzavření či omezení provozu, bude zaměstnancům vyplaceno sto procent mzdy a stát zaměstnavatelům uhradí 8o procent nákladů. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda se zabývala opět i problematikou přeshraničních pracovníků, tzv. pendlerů. Ministři kvůli obavám o možném zavlečení nemoci COVID-19 do ČR na základě již několika pozitivních případů rozhodli o dalším zpřísnění pravidel pro přeshraniční práci. Od soboty 21. března pendleři budou muset nově při překračování hranic předložit speciální, k tomu určený dokument, tzv. knížku přeshraničního pracovníka, který při odjezdu i návratu potvrdí policie a bude sloužit k prokazování četnosti a pravidelnosti překračování hranice. Formulář bude ke stažení na webových stránkách Ministerstva vnitra a k dispozici jej budou mít i policisté na hranicích.

Ministři také rozhodli o úpravě včera vyhlášeného mimořádného opatření o vyhrazené nákupní době pro seniory nad 65 let. Na základě poznatků z praxe rozhodli změnit vyhrazené časy, kdy kromě seniorů nebudou moci být v maloobchodních prodejnách potravin, hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží jiní zákazníci, a to na 7.00 až 9.00 hodin. Zákaz vstupu se nově nebude vztahovat i na osoby s průkazem ZTP-P starší 50 let včetně jejich doprovodu a o osoby pracující v pečovatelských službách. Na lékárny se toto opatření vztahovat nebude.

Vláda schválila také další výjimky ze zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb. Nově se s účinností od 20. března zákaz nebude vztahovat na činnost realitních kanceláří a služeb účetních a daňových poradců.

Vláda rovněž přijala opatření k vyčlenění lůžek pro pacienty s nemocí COVID-19. Nařídila, že všechna zařízení akutní lůžkové péče musí povinně vyčlenit kapacitu pro tyto případy. Celkem by mělo být v této fázi připraveno pro vážně nemocné pacienty v ČR 400 lůžek s ventilací a dalších 400 lůžek s kyslíkovou podporou. Vláda také vzala na vědomí mimořádné opatření ministra zdravotnictví, kterým se až na výjimky zakazují návštěvy pacientů u všech poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče a všem poskytovatelům pobytových sociálních služeb a všem odlehčovacím sociálním službám. V praxi to znamená konec výjimky pro přítomnost otců u porodů.

Vláda rovněž odložila spouštění přechodu na televizní standard DVB-T2 v oblastech, kde k přechodu ještě nedošlo. Schválila také na základě výsledků výběrového řízení jmenování brigádního generála Ing. Karla Řehky do funkce ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Členové vlády se na mimořádném jednání rozhodli zakázat dodání léčiv, která jsou určená pro český trh, do jiných zemí, a to jak do členských zemí Evropské unie, tak vývoz do jiných zemí než členských států EU. „Jedná se o reexporty. Tedy, že někdo doveze léky k nám a následně je vyveze. Tak to je nyní zakázáno. Jde o to, aby zkrátka léky zůstaly k dispozici našim občanům,“ uvedl předseda vlády na tiskové konferenci.

Od 18. března 2020 od 00.00 hodin pak začne platit zákaz pro příslušníky bezpečnostních sborů vykonávat jinou výdělečnou činnost, než kterou provádějí jako členové bezpečnostních sborů. Toto krizové opatření má platit po celou dobu trvání nouzového stavu v České republice.

Vláda dnes dále projednávala Cílený program podpory zaměstnanosti. Materiál se zabývá kompenzací mzdových nákladů či jejich částí, v podobě náhrad mezd nebo platů. Program má pomoci jak firmám, tak zaměstnancům, a to v případech překážek v práci, způsobených karanténou či jinými opatřeními. Kabinet se k projednávání materiálu vrátí ve čtvrtek 19. března 2020. „Víceméně máme jasno, je v tom shoda. Potřebujeme ještě dořešit legislativu a metodiku, proto se k tématu znovu sejdeme. Chci všechny ubezpečit, že jsme připraveni pomáhat a odškodňovat. Primárně jde samozřejmě o zaměstnance,“ okomentoval Andrej Babiš.

Setkání proběhlo za účasti prezidenta republiky, předsedy Senátu Parlamentu ČR, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předsedy vlády, ministra zahraničních věcí, ministra obrany a ministra vnitra, aby jednali zejména o těchto zahraničněpolitických tématech:

Opatření v souvislosti s celosvětovým šířením nákazy Covid-19

Nejvyšší ústavní činitelé byli informováni o aktuální situaci šíření koronaviru, zhodnotili jeho mezinárodní dopady a v této souvislosti projevili solidaritu s nejvíce postiženými zeměmi. Nejvyšší ústavní činitelé vyzvali občany ČR ke klidnému, odpovědnému a racionálnímu přístupu a rekapitulovali přijatá opatření ze strany ČR, a to jak na ochranu obyvatel, tak i ve světle aktivit ostatních států a mezinárodních a regionálních organizací. V tomto kontextu ocenili aktivity mj. v rámci Visegrádské skupiny. Nejvyšší ústavní činitelé vyjádřili naději, že v co nejkratší době dojde ke stabilizaci situace.

Zvýšení migračních tlaků na hranici EU-Turecko

Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali aktuální situaci na hranici EU-Turecko a zdůraznili potřebu ochrany vnější hranice a naplňování dohody EU-Turecko z roku 2016, na jejímž základě byly již dříve zásadně zredukovány migrační tlaky na hranici EU-Turecko. NÚČ zdůraznili nutnost udržet vnější hranici EU uzavřenou proti nelegální migraci a podpořili postup Řecka a Bulharska. Současně je ČR bilaterálně i ve spolupráci s našimi partnery připravena poskytnout dodatečné prostředky také ke zvládání zesílených migračních tlaků na balkánské státy.

Vztahy ČR-ČLR, jejich současný stav a další rozvoj

Nejvyšší ústavní činitelé potvrdili zájem využívat vzájemně výhodným způsobem potenciál bilaterálních česko-čínských vztahů, a to především v ekonomické oblasti s cílem mj. dosáhnout snížení dlouhodobě výrazně pasivní obchodní bilance a za tímto účelem aktivně podporovat odbourávání překážek přístupu pro naše podnikatelské subjekty  na trh ČLR. V této souvislosti konstatovali, že ekonomické výsledky bilaterálních vztahů výrazně zaostávají za očekáváními.

Česko-čínské vztahy musí být založeny na vzájemném respektu, výhodnosti a úctě ke svrchovanosti druhé strany. Prostředím pro rozvoj relace je výlučně diplomacie založená na standardní mezistátní komunikaci dle ustálených pravidel a postupů. NEJVYŠŠÍ ÚSTAVNÍ ČINITELÉ podtrhli svrchované právo ČR a českých představitelů rozhodovat se i v zahraničněpolitických otázkách nezávisle na vnějších aktérech a výlučně v zájmu ČR. V této souvislosti nejvyšší ústavní činitelé odmítli jakoukoliv formu nátlaku a odsoudili vyhrožování odvetnými opatřeními z jakékoli strany. Zároveň potvrdili zájem rozvíjet ekonomickou a kulturní spolupráci s Tchaj-wanem, aniž by to zpochybňovalo politiku jedné Číny, kterou ČR i EU dlouhodobě zastávají.

Brexit

Nejvyšší ústavní činitelé konstatovali, že od jejich posledního setkání došlo k dohodě o vystoupení UK z EU a k ukončení britského členství ke konci ledna 2020. Přivítali, že členské země EU již odsouhlasily mandát pro vyjednání dohody o novém partnerství mezi EU a UK. Podpořili co nejužší možné vztahy EU a UK a vyjádřili očekávání, že dohody bude dosaženo v rámci přechodného období do konce roku. Shodli se, že ČR bude i nadále v maximální míře pomáhat českým občanům v UK, a to primárně v souvislosti s nezbytnou registrací statusu usedlíka.  Vzhledem k důležitosti Velké Británie jakožto obchodního partnera (pátý nejdůležitější trh) je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost také pomoci podnikatelským subjektům z ČR, k čemuž přispějí mj. také posílené konzulární úseky zastupitelských úřadů v Londýně a Manchesteru, a nadále podporovat maximálně otevřený obchod mezi oběma zeměmi. Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili jak klíčový význam UK pro bezpečnost Evropy, tak nutnost udržet co možná nejužší spolupráci s UK v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti, včetně hladké výměny informací.

Blízký východ

Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali o dlouho očekávaném plánu US prezidenta Trumpa na možnou mírovou dohodu mezi Izraelem a Palestinou. Jedná se po dlouhé době o konkrétní návrh, který má přes řadu otevřených otázek potenciál dát mírovému procesu novou dynamiku, jež povede k obnovení bezpodmínečných jednání obou stran. ČR věří, že nedávné parlamentní volby v Izraeli povedou k  ustavení stabilní vlády, s níž budeme mít možnost pokračovat v rozvíjení bilaterální spolupráce mezi našimi zeměmi, vč. posilování našeho zastoupení v Jeruzalémě a naplňování konkrétních českých zájmů v Izraeli, mj. v souladu s usneseními Poslanecké sněmovny. Nejvyšší ústavní činitelé považují za důležité, že ČR avizovala Mezinárodnímu trestnímu soudu zájem poskytnout své stanovisko (amicus curiae) ve věci týkající se situace na území Palestiny, které bude založeno na dlouhodobé pozici ČR o nenaplnění mezinárodněprávních prvků státnosti Palestinou.

Nejvyšší ústavní činitelé dále konstatovali, že region Blízkého východu nadále zůstává zónou velké nestability a zdrojem teroristických hrozeb. V této souvislosti nejvyšší ústavní činitelé vyjádřili znepokojení nad aktivitami některých klíčových hráčů v regionu, které nepřispívají ke zklidnění situace a mají negativní dopady na bezpečnost EU a ČR samotné, a zdůraznili, že řada negativních jevů v regionu má kořeny v přístupu Iránu. V této souvislosti za aktuální prioritu nejvyšší ústavní činitelé označili potřebu urychlené deeskalace konfliktu v Sýrii. Přivítali zastavení palby a obnovení příměří v syrské provincii Idlib a vyjádřili naději, že přerušení bojů umožní ochranu životů civilistů a přístup humanitární pomoci do oblasti. ČR je připravena dále se angažovat v boji proti terorismu, mj. v aktivitách proti Daesh především v Iráku. Přínos dosavadního angažmá ČR zdůraznil vstup ČR do tzv. užší skupiny zemí Koalice proti Daesh v lednu 2020.

Rusko

Nejvyšší ústavní činitelé potvrdili připravenost ke smysluplnému a konstruktivnímu dialogu s Ruskem, a to v souladu s pozicemi EU i NATO, přičemž z hlediska vzájemných vztahů je klíčové dosažení pokroku v implementaci Minských dohod ze strany Ruska. Konstatovali, že bilaterální vztahy jsou momentálně zatíženy řadou technických, administrativních a historických témat. Česko-ruská relace tak zůstává politizovaná a omezená co do obsahu i komunikačních kanálů. ČR je proto připravena k jednání s cílem odblokovat vzájemné vztahy a má zájem na rychlém, pragmatickém a vyváženém řešení těchto témat, k čemuž by mělo přispět mj. setkání prezidentů v květnu t.r. Předpokládá přitom, že zájem zbavit se negativní bilaterální agendy je společný a oboustranný.

Západní Balkán

Rozšíření EU dlouhodobě patří mezi zahraničněpolitické priority ČR. Jedná se o nejefektivnější nástroj EU pro stabilizaci a rozvoj celého regionu západního Balkánu. V této souvislosti nejvyšší ústavní činitelé velmi pozitivně přijali aktuálně vydané zprávy Evropské komise potvrzující významný pokrok Albánie a Severní Makedonie a znovu doporučující zahájení přístupových rozhovorů s oběma zeměmi. Nejvyšší ústavní činitelé bezodkladné zahájení rozhovorů plně podporují. Nejvyšší ústavní činitelé ocenili Sdělení Evropské komise k posílení přístupového procesu, jež by mělo vést k oživení stagnující agendy rozšíření a k zrychlení dynamiky jednání se Srbskem a s Černou Horou. Podpora ČR byla zdůrazněna na nedávném setkání ministrů zahraničí V4+Západní Balkán v Praze.

Mandát zahraničních operací AČR po roce 2020

Nejvyšší ústavní činitelé pokračovali ve strategické politické diskusi o budoucím působení AČR v zahraničních operacích. Shodli se, že prioritami musí být zajišťování obrany a bezpečnosti Evropy, boj s terorismem a budování schopností zahraničních partnerů. Geograficky se ČR soustředí především na oblasti přiléhající k Evropě a na oblasti, jež jsou pro bezpečnost Evropy významné. V tomto kontextu zdůraznili vzrůstající význam stabilizace a zajištění bezpečnosti v regionu Sahelu a podpořili záměr zapojit AČR do operace Takuba pod francouzským vedením, jež má dále posílit schopnosti bojovat s terorismem. Tyto schopnosti ČR v případě Mali dlouhodobě pomáhá budovat prostřednictvím výcvikové operace EU a pro zdůraznění vážnosti svého zapojení převezme ČR velení silám mise EU na druhou polovinu roku 2020. Nejvyšší ústavní činitelé zároveň potvrdili trvající angažmá ČR v aliančních a koaličních misích a operacích v Pobaltí, v Iráku i Afghánistánu. V této souvislosti nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili, že vyřešení dlouholetého konfliktu v Afghánistánu je především v afghánských rukách, a varovali před jakýmkoli překotným stahováním aliančních vojsk, které považujeme za nezbytný prvek stabilizace a prevence terorismu v širším regionu. Je důležité, aby členové NATO své další kroky co nejvíce koordinovali a postupovali jednotně. Shodli se také na tom, že ČR dodrží své alianční závazky vyplývající ze závěrů Summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Euroatlantické vztahy

Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili význam rozvíjení euroatlantických vazeb na širokém spektru témat i úrovní. Ocenili soustavné bezpečnostní angažmá USA v Evropě i rostoucí zájem Spojených států o prohlubování bilaterálních vztahů v politické, ekonomické i bezpečnostní oblasti. V této souvislosti nejvyšší ústavní činitelé vyjádřili přání uskutečnit Česko-americké obchodní fórum, jež se mělo konat 12. března na Pražském hradě, v náhradním termínu a potvrdili zájem o účast vysokého představitele USA na oslavách 75. výročí konce 2. světové války, která bude důkazem silného spojenectví a dodá našim vztahům další impuls. V kontextu transatlantických vztahů přivítali pokračování konference o bezpečnosti sítí 5G, která se uskuteční v Praze ve dnech 5.–6. května 2020.

Příprava CZ EU PRES 2022

Nejvyšší ústavní činitelé byli seznámeni s průběhem příprav na Předsednictví ČR v Radě EU v r. 2022, které nabízí příležitost k zviditelnění země v EU a představuje jednu z nejdůležitějších zahraničněpolitických výzev pro nejbližší budoucnost. V letošním roce Úřad vlády a některé další resorty zřídily týmy zaměřené na předsednictví, což umožní výrazný posun v přípravách. V tuto chvíli probíhají přípravy zejm. organizační a logistické stránky předsednictví. Současně však vzniká také první seznam východisek pro program CZ EU PRES 2022, který bude v nadcházejících týdnech diskutován se všemi relevantními aktéry.

Zdroj: Hrad.cz

Žáci základních, středních a vyšších odborných škol, učilišť a studenti vysokých škol mají od středy 11. března až do odvolání mimořádné volno. O uzavření všech školských zařízení, veřejných i soukromých, s výjimkou mateřských škol rozhodl na základě doporučení širšího předsednictva Bezpečnostní rady státu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Důvodem je zhoršená epidemiologická situace v důsledku šíření koronaviru SARS-CoV-2.

Ministerstvo zdravotnictví také přikročilo k zákazu akcí, u nichž se jednorázově očekává vyšší koncentrace osob. „Zakazují se s účinností od 10. března 2020 od 18 hodin divadelní, hudební, filmová a další představení, sportovní, kulturní, náboženské, spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, výstavy, slavnosti, poutě, ochutnávky a veletrhy, a to jak soukromé, tak veřejné s účastí přesahující ve stejný čas 100 osob, a to do odvolání tohoto mimořádného opatření. Tento zákaz se nevztahuje na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a dalších veřejných nebo soukromých osob, které se konají na základě zákona,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.

„Myslíme si, že opatření jsou nutná, protože v Evropě vícero států nemá koronavirus pod kontrolou. Hlavním důvodem, proč jsme se tak rozhodli, je doporučení krajských hygieniků a náměstka ministra zdravotnictví Prymuly,“ doplnil předseda vlády a vyzval veřejnost, aby vzhledem k závažnosti situace nezbytnost tohoto opatření pochopila. „Chápeme, že to bude pro lidi velice nepříjemné, ale v každém případě chceme zabránit, aby se u nás nestalo to, co se stalo v Itálii, kde je celá země v karanténě. To je určitě velice nepříjemná situace pro celou Evropu. A proto to opatření, které si myslíme, že je velice důležité, a doufejme, že to všichni pochopí a že to podpoří. Je to opravdu nutné,“ řekl předseda vlády.

Na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví naleznete kompletní znění mimořádného opatření ke školní docházce a mimořádného opatření k zákazu akcí nad 100 osob.

Zákaz se zatím nevztahuje na mateřské školy a další subjekty předškolního vzdělávání. Vláda chce co nejvíce občanům umožnit i za této situace chodit do zaměstnání, aby nedošlo k závažným škodám v české ekonomice. S odbory a zaměstnavateli nicméně bude jednat o tom, aby matkám s malými školáky uznaly v případě nutnosti nepřítomnost v zaměstnání jako ošetřování člena rodiny.