Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou připravilo nový úvěrový program s názvem ÚVĚR COVID. Jeho podmínky schválila vláda. Cílem programu je v souvislosti s problémy způsobenými probíhající epidemií nového koronaviru usnadnit živnostníkům a malým a středním podnikatelům přístup k provoznímu financování. Ministerstvo a Českomoravská záruční a rozvojová banka vyčlenily dohromady 600 milionů korun, které budou žadatelům poskytnuty formou bezúročného úvěru s dvanáctiměsíčním odkladem splátek a bez poplatků.

Žadatelé budou muset doložit skutečně vážné okolnosti, které měly ekonomický vliv na jeho podnikání a byly důsledkem opatření zavedených proti šíření koronaviru. Jedná se například o případy, kdy se zpozdilo plnění nebo došlo ke zrušení obchodního kontraktu, kdy podnikatelé kvůli karanténě přišli o plánované kontrakty v důsledku zrušení veletrhů atd. Jednotlivé žádosti bude posuzovat expertní komise složená ze zástupců ministerstva a ČMRZB. Pokud bude žádost schválena, půjčí stát prostřednictvím ČMRZB podnikateli částky od 500 000 až do 15 milionů korun, a to do 90 procent prokázané škody. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

V souvislosti s preventivními opatřeními proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 vláda schválila také výjimku pro ministra zdravotnictví a ministra vnitra, která umožní neprocházet standardním schvalovacím procesem vlády v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v jednacím řízení bez uveřejnění realizovaných v souvislosti s řešením epidemie nemoci COVID-19. Týká se to zejména nákupu osobních ochranných prostředků, tedy respirátorů třídy ochrany FFP2 nebo FFP3 a ochranných filtračních polomasek.

Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vnitra budou moci na základě další výjimky takto nakoupené ochranné prostředky distribuovat zdarma všem dotčeným organizacím, a to i krajům, popřípadě dalším poskytovatelům zdravotních nebo sociálních služeb a dalším potřebným subjektům. Ministerstvo zdravotnictví má v plánu nakoupit v průběhu března 2020 ve veřejném zájmu cca 300 000 kusů respirátorů třídy FFP3 a cca 300 000 kusů respirátorů třídy FFP2 nebo obdobné úrovně ochrany od různých výrobců a dodavatelů. Na tyto nákupy už Ministerstvo financí uvolnilo do rozpočtu rezortu zdravotnictví dalších 50 milionů korun.

Vláda schválila také návrh novely zákona o Vojenské policii, kterou chce rozšířit kompetence Vojenské policie v rámci policejní ochrany vojenského materiálu a majetku Ministerstva obrany a jeho organizací. Vojenští policisté budou moci nově například působit i při ochraně majetku a jednotek ozbrojených sil cizích států, pokud projíždějí přes ČR nebo tu pobývají na základě mezinárodních smluv, a působit legálně i v zahraničí.

Ministři schválili také doplnění počtu členů Rady Českého telekomunikačního úřadu. Novým členem rady byl s účinností od 1. dubna 2020 jmenován Ing. Marek Ebert. Jedná se o odborníka s dlouholetými zkušenostmi v oblasti regulace. Pro Radu by měl být přínosem především z pohledu regulace sítí a služeb v oblasti elektronických komunikací. Jeho mandát bude pětiletý.

Členové vlády poté řešili i s velením Policie ČR, Celní správy, Armády ČR a dalšími zainteresovanými složkami státu situaci na hraničních přechodech do České republiky, na kterých od pondělního rána policisté za pomoci celníků a hasičů v rámci akce Corona kontrolují osoby přijíždějící do ČR, zda nevykazují známky onemocnění COVID-19. „Cílem jednání bylo zabezpečit zázemí odběru vzorků u lidí, kteří cestují do České republiky a eventuálně by museli čekat na jejich výsledky či by byli umístěni do karantény,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Deset kontrolních míst na hraničních přechodech s Rakouskem a Německem by mělo být i za pomoci Armády ČR a Hasičského záchranného sboru dovybaveno zdravotnickými kontejnery a stany, kde bude probíhat odběr vzorků a kde budou dočasně umístěny osoby s podezřením na nemoc COVID-19. Armáda složkám integrovaného záchranného systému na hranicích pomůže i personálem proškoleným na odběr vzorků.

Ministerstvo zdravotnictví zároveň vydá příslušné opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které se bude vztahovat i na turisty a další cizince, kteří do České republiky cestují. Budou rovněž povinni strpět kontrolu na infekční onemocnění a případně i omezení svobody pohybu během laboratorního testování vzorku na přítomnost koronaviru.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-9–brezna-2020–180178/.

Setkání předsedů vlád České republiky Andreje Babiše, Polska Mateusze Morawieckého, Maďarska Viktora Orbána a Slovenska Petera Pellegriniho uspořádala České republika v rámci svého předsednictví ve skupině V4.

Hlavním tématem setkání byla aktuální situace v souvislosti s výskytem a šířením koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19 v Evropě. Domluvili se na velmi úzké spolupráci v rámci V4 spočívající nejen ve výměně informací, ale také eventuální výpomoci se zajištěním zdravotnických prostředků či intenzivní koordinaci postupu v případě, že by nastala mimořádná situace. Premiéři dále informovali o tom, že se neprodleně setkají a situaci související s výskytem a šířením koronaviru projednají také ministři zdravotnictví V4.

 „Konstatovali jsme, že není žádný důvod k panice, ale že musíme být obezřetní a šíření nákazy maximálně omezit. Určitě uděláme všechno pro to, abychom omezili riziko,“ řekl premiér Babiš na tiskové konferenci.

Dalším tématem jednání byla migrace s ohledem na výrazné navýšení pokusů o nelegální překročení hranic do EU, ke kterému dochází zejména na řecko-turecké hranici. Předsedové vlád jednotně podpořili úsilí řecké vlády ochránit hranice s Tureckem proti nelegální migraci a vyjádřili ochotu poskytnout Řecku maximální asistenci.

„Situace na vnějších hranicích EU je skutečně vážná a nesmíme ji podcenit a uděláme všechno pro to, aby se neopakovala situace z roku 2015. Řecko je akční, že zastavilo tuhle ilegální migraci a my samozřejmě oceňujeme jeho úsilí při ochraně vnější hranice. Jsme připraveni pomáhat, vyslat naši pomoc, na tom se shodujeme,“ řekl premiér Babiš.

Dále premiéři mluvili o hlavních tématech příštího zasedání Evropské rady, které se uskuteční 26. a 27. března v Bruselu, především o situaci v Turecku a řešení migrační krize, a o víceletém finančním rámci EU.

„Ohledně víceletého finančního rámce jsme konstatovali a oceňujeme, že vznikla, nebo transformovala se skupina Přátel Koheze na skupinu Ambiciózní Evropy, což je 17 členských států, které mají jasné představy, jakým způsobem ten víceletý finanční rámec na roky 2021 až 2027 řešit,“ doplnil premiér k evropským tématům.

Radní v úvodu zasedání navrhli tajnou volbou a doporučili vládě jmenovat novou členku předsednictva TAČR. Je jí Ing. Bc. Kamila Vávrová, Ph.D., jež působí ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Kamila Vávrová nastoupí na uvolněné místo po Ing. Pavlu Komárkovi, CSc., kterému skončí zákonné funkční období. „Ze sedmi kandidátů na tuto důležitou koncepční pozici byla zvolena vědkyně, která řeší a koordinuje řadu projektů aplikovaného výzkumu v Česku i v zahraničí. Jako dlouholetá členka Výzkumné rady TAČR bude jistě významnou posilou,“ sdělil k výsledku první místopředseda RVVI Petr Dvořák.

V následující volbě na pozici předsedy Komise pro problematiku klimatu byl z řad členů RVVI poté, co ukončil své funkční období profesor Tomáš Jungwirth, navržen prof. MUDr. Jan Lata, CSc. Jan Lata je profesorem vnitřního lékařství, od roku 2015 zastává funkci rektora Ostravské univerzity. Klimatická komise byla ustavena v září 2019 a jako jeden z poradních orgánů Rady poskytuje odbornou expertízu k otázkám klimatických změn. Dopady klimatických změn na zdraví člověka jsou zřejmé, a proto byl navržen a zvolen lékař.

Obsáhlým bodem jednání byla agenda Implementace Metodiky 2017+. V souladu s přijatou novelou zákona 130/2002 Sb. dochází k fundamentální změně statutu a jednacího řádu Komise pro hodnocení výsledků, dále přejmenované na Komisi pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů účelové podpory.
Zevrubná diskuse byla vedena ve snaze více akcentovat hodnocení aplikovaného výzkumu – návazně na zahájení komplexního robustního hodnocení vysokých škol. Ve spolupráci MŠMT s Radou proběhne diskusní seminář k hodnocení špičkového aplikovaného výzkumu.

Členové RVVI byli dále informováni o výsledcích jednání se zástupci rozpočtových kapitol o návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na roky 2021–2023 s výhledem do roku 2027. Rada uložila předsednictvu svolat pracovní setkání svých členů s cílem podrobně návrh rozpočtu projednat.

V souvislosti se zaváděním Metodiky 2017+ přijala Rada informaci o nabytí účinnosti tzv. technické novely zákona o podpoře výzkumu k termínu 12. 3. 2020. Uvedení zákona č. 50/2020 Sb. do praxe, kterým je novelizován zákon č. 130/2002 Sb., fakticky naplňuje implementační plán Inovační strategie ČR do roku 2030 coby jednoho z klíčových dokumentů v oblasti veřejných politik, právě v segmentu vědy a výzkumu. Po déle než 10 letech jednání, legislativních prací a návrhů tak dochází k legislativnímu pokrytí zásadní změny ve způsobu hodnocení výzkumu, vývoje a inovací.

Cílem novely bylo provedení dílčích změn zákona a sjednocení terminologie. Důraz je nyní položen na skutečně komplexní hodnocení výzkumných organizací v souladu s dobrou zahraniční praxí, včetně kvality vědeckých výsledků, při současném zachování jejich bibliometrické analýzy. „Domnívám se, že počínaje 12. březnem bude ukončen dlouholetý zápas o změnu ve způsobu hodnocení, nahlížení i motivace ve výzkumu a že dobré výsledky těchto změn bude možné vidět v následujících letech i desetiletích. Věříme, že tato cesta představuje pro vědu a výzkum správný směr,“ zdůraznil po jednání místopředseda RVVI Pavel Baran.

Novelou je zároveň garantována a zaručena potřebná flexibilita parametrů hodnocení, tato změna otevírá dostatečný prostor pro rozvoj metodiky. Současně je vytvořen stabilní právní rámec pro respektování pravidelného a kvalitního procesu hodnocení vědy a výzkumu.

Premiér Babiš zahájil návštěvu Královéhradeckého kraje na vlakovém nádraží v Jaroměři, které v současné době prochází rekonstrukcí. Ta povede ke zvýšení rychlosti průjezdu vlaků a zlepšení komfortu cestujících. Komplexní rekonstrukce má být dokončena v červenci letošního roku. Její cena se vyšplhá na 905 milionů korun.

Následně se delegace přesunula na vlakové nádraží v Náchodě. V budoucnu by zde mohla vzniknout tzv. Vysokovská spojka, která umožní cestu z Prahy do Vratislavi vlakem za tři hodiny. „Proběhla zde investice několika desítek milionů korun do moderních řídicích systémů i nádražní budovy,“ řekl Andrej Babiš po prohlídce nádraží v Náchodě.

Dalším bodem bylo setkání se starosty měst a obcí, kde se jednalo zejména o novém stavebním zákoně. Cílem je zrychlení územní přípravy a realizace staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury. K realizaci stavby by tak mohlo dojít již do jednoho roku od podání bezchybné žádosti. K usnadnění celého stavebního řízení má například vést digitalizace správních řízení.

Andrej Babiš navštívil také společnost Batist Medical, která je významným dodavatelem zdravotnických a hygienických prostředků do České republiky i dalších zemí Evropy. „Je důležité, aby nejen naše nemocnice a lékárny měly dostatek roušek. S panem majitelem jsme diskutovali o tom, jaká je současná situace. Poptávka je obrovská,“ uvedl předseda vlády.

Spolu s ministrem dopravy Karlem Havlíčkem si Andrej Babiš prohlédl pokračující stavbu dálnice D11. V tuto chvíli pokračuje stavba dvou úseků v délce 22,4 kilometru. Jedná se o úseky Hradec Králové – Smiřice a Smiřice – Jaroměř. Zprovoznění se plánuje na prosinec roku 2021. Zároveň se připravuje stavba dvou zbývajících úseků dálnice D11 k hranicím s Polskem. D11 je tak jednou z nejrozestavěnějších dálnic v Česku.

„Zbývá dostavět 41 kilometrů až k hranicím s Polskem. Přípravu těchto úseků je potřeba zrychlit, protože polská strana bude na hranicích mezi lety 2023–2024,“ shrnul situaci premiér.

Předseda vlády dále absolvoval prohlídku Všesportovního stadionu z roku 1960. Město plánuje rekonstrukci, díky které se podaří v Hradci vybudovat stadion mezinárodní úrovně. Ten by měl sloužit nejen pro místní fotbalový klub, ale také jako prostor pro koncerty, kino, trhy či venkovní ledové kluziště.

Spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem navštívil předseda vlády Fakultní nemocnici Hradec Králové. Ministerstvo zdravotnictví se formou dotací podílí na několika projektech. Jedním z nich je výstavba transfúzního oddělení, díky kterému dojde k zefektivnění provozu a zlepšení komfortu pro dárce. Dokončení projektu za 142 milionů korun se očekává na konci letošního roku. Strategickou investicí nemocnice je pak modernizace chirurgických oborů. Cílem je vybudování přístavby chirurgického centra a modernizace stávajícího Bedrnova pavilonu. S dokončením investiční akce za 2,4 miliardy korun se počítá na rok 2025. Nemocnice zároveň plánuje výstavbu pavilonu kliniky infekčních nemocí. V tom budou soustředěny celkem čtyři kliniky.

„Jde o skvělou nemocnici s výbornými hospodářskými výsledky. Mají jasný investiční plán, chtějí modernizovat chirurgické obory či rekonstruovati objekt pro nedonošené děti. Probrali jsme, kolik potřebují peněz na roky 2021 a 2022. Gratuluji panu řediteli, vše zde funguje a nemocnice může být příkladem pro ostatní,“ zhodnotil Andrej Babiš návštěvu.

Během návštěvy Královéhradeckého kraje hovořil premiér s místními podnikateli o problematice nájemního bydlení, novém stavebním zákonu či problémech krajského zdravotnictví. Na závěr se v Pracovišti pečovatelské péče seznámil s provozem agentury, minulostí a současností domácí péče, dozvěděl se poznatky o její možné finanční a personální budoucnosti a zúčastnil se diskuse s poskytovateli.