V Praze proběhne druhý ročník 5G Security Conference

V Praze se ve dnech 5.-6. května 2020 uskuteční již druhý ročník konference o bezpečnosti sítí 5. generace s názvem Prague 5G Security Conference. Ve spolupráci s Úřadem vlády ČR ji opět pořádá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Cílem konference tentokrát bude přinést konkrétní řešení bezpečnostních problémů sítí 5G, které pojmenovala loňská stejnojmenná konference.

Loňský ročník této celosvětové konference vyústil vyhlášením tzv. Pražských návrhů, které pomohly etablovat princip hodnocení rizikovosti dodavatelů komponent sítí 5. generace včetně zařazení tzv. netechnických principů, jako je například důvěra v daného dodavatele. Tyto principy se následně plně promítly i do tzv. 5G security toolbox, který přijaly členské státy EU a který platí na úrovni celé EU. Jde o sadu opatření pro zmírnění rizik při budování sítí 5. generace.

Cílem letošního ročníku bude etablovat nástroje a řešení, která se podařilo prosadit v rámci EU, i u partnerů ze třetích zemí, jako je například Austrálie, Japonsko, Jižní Korea či Spojené státy americké. Výsledkem konference bude zpřístupnění tzv. Prague 5G Repository. Pujde o sadu opatření, která mohou být přijata či uzpůsobena pro specifické podmínky kdekoli na světě a která budou přispívat ke zmírňování rizik plynoucích z výstavby sítí 5G.

Českým příspěvkem do této sady bude kromě zmíněného 5G security toolbox, při jehož projednávání a přípravě v EU sehrálo Česko zásadní roli, také systém komplexní analýzy rizik, který vyvinul a používá NÚKIB. Jde o metodiku, která může být použita kteroukoli soukromou nebo veřejnou organizací pro posouzení rizik spojených s provozem kritických informačních systémů. Součástí bude také případová studie využití této metodiky při budování sítí 5G. Česká republika je připravena sdílet toto know how se svými zahraničními partnery.

Konference se uskuteční 5.-6. května v prostorách Národního muzea v Praze.

Seznam účastníků, diskutovaných témat a informace pro média budou upřesněny během března.

Vláda vyšle do Číny letoun s humanitární pomocí, rozhodla také o zvýšení životního a existenčního minima a nezabavitelné částky

Česká republika zaplatí vyslání letadla s humanitární pomocí do Číny na boj proti šíření koronaviru. Na jednání v pondělí 17. února 2020 to schválila vláda Andreje Babiše. Rozhodla také o zvýšení částek životního a existenčního minima a o navýšení nezabavitelné částky u dlužníků.

Vláda schválila návrh Ministerstva zahraničí na vyslání speciálního letadla s humanitární pomocí do Číny. Na palubě bude zhruba sedm tun zdravotnického materiálu. „Je to humanitární pomoc, kterou nashromáždily kraje, obce, univerzity, soukromé subjekty i neziskové organizace. Předpokládáme, že by mělo odletět mezi 18. únorem a 15. březnem. Je potřeba ještě dořešit technikálie, jako cla a přelety. Let zajistí stroj Armády České republiky,“ upřesnil premiér Andrej Babiš. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.

Ministři rozhodli také o vydání nového nařízení vlády o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. Tzv. nezabavitelná částka se na základě doporučení Rady vlády pro lidská práva se zvýší ze dvou třetin součtu na tři čtvrtiny součtu částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení. Zároveň se zvýší také část nezabavitelné částky za vyživovanou osobu z jedné čtvrtiny na jednu třetinu.

Důvodem je snaha vlády zajistit dlužníkům dostatek finančních prostředků na zajištění výživy a bydlení rodiny, a zabránit tak jejich vytlačování na hranici chudoby či do šedé zóny ekonomiky. Nové nařízení začne platit od 1. července. Podrobnější informace naleznete na stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Vláda zvýšila také částky životního minima a existenčního minima. Tyto sumy byly naposledy valorizovány od 1. ledna 2012. Od té doby se spotřebitelské ceny zvýšily podle údajů Českého statistického úřadu o 13,2 procenta. O stejnou procentní výměru proto vláda navýšila i obě částky, a to od 1. dubna.

U jednotlivce se tak částka životního minima zvýší z 3 410 korun na 3 860 korun, u první osoby v domácnosti z 3 140 korun na 3 550 korun a u druhé a další osoby v domácnosti (která není nezaopatřeným dítětem) z 2 830 korun na 3 200 korun. U dětí do 6 let se zvýší z 1 740 korun na 1 970 korun, od 6 do 15 let z 2 140 korun na 2 420 korun a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let z 2 450 korun na 2 770 korun. Existenční minimum bude nově činit 2 490 korun namísto současných 2 200 korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda se zabývala také několika koncepčními materiály. Schválila například Strategii vlastnické politiky státu. Cílem této strategie je zajistit efektivní fungování státu jako vlastníka majetkových účastí státu v obchodních společnostech, zakladatele státních podniků a národního podniku, zajistit transparentní výkon vlastnických práv k majetkovým účastem státu v očích veřejnosti a z dlouhodobého hlediska přinést východiska a řešení kritických oblastí této problematiky. Základem dokumentu je přehled všech společností s majetkovou účastí státu a státních podniků, jejich základní klasifikace dle právní formy i rozdělení dle odvětvových ministerstev, která v jednotlivých společnostech a podnicích vykonávají vlastnická práva.

„Chtěl bych zdůraznit, že od doby minulé koaliční vlády, od roku 2014, neprivatizujeme, nechceme privatizovat, nechceme prodávat aktiva státu. Chceme naopak, aby tato aktiva dobře fungovala, vydělávala a abychom dostávali dividendy do státního rozpočtu, což si myslím, že hlavně u firem v portfoliu Ministerstva financí se daří, ale samozřejmě například i u Lesů České republiky,“ uvedl premiér Babiš. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

V rámci jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni projednával kabinet mandát pro předsedu vlády na mimořádné zasedání Evropské rady, které začíná ve čtvrtek 20. února v Bruselu. Jediným tématem summitu lídrů zemí EU bude projednávání víceletého finančního rámce, tedy rozpočtu Evropské unie na období let 2021 až 2027.

„Jednání bude velice těžké, protože výchozí stanoviska čistých plátců a nás, kteří peníze z Evropské unie dostáváme, jsou diametrálně odlišná. Původní návrh Evropské komise znamená snížení evropských fondů na období 2021 až 2027 o 181 miliard. Bohužel, pan předseda Evropské rady nezohlednil ve svém návrhu přání sedmnácti členských států, tzv. Přátel koheze. Došlo sice k navýšení částky o 115 milionů eur, na druhou stranu Just transition fund ohledně klimatické neutrality, který byl slibován navíc ve výši 7,5 miliardy eur, má být nakonec financován z koheze, což je pro nás nepřijatelné, i když v rámci tohoto fondu máme dostat asi 14,5 miliardy korun,“ konstatoval předseda vlády.

Současné parametry rozpočtu, jak je předkládají Evropská komise a Evropská rada, jsou pro Českou republiku podle premiéra Babiše nepřijatelné. O tom, že jednání budou náročná, svědčí podle premiéra Babiše i náznaky, že se summit oproti původním předpokladům namísto do pátku protáhne až do soboty. „Pozice jsou dnes tak diametrálně odlišné, že nepočítám s tím, že by došlo k dohodě, nicméně uvidíme,“ prohlásil Andrej Babiš.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-17–unora-2020–179657/.

Úřad vlády jezdí ekologicky, využívá elektromobily od ČEZ

Úřad vlády jezdí ekologicky, využívá elektromobily od ČEZ, 13. února 2020.
Úřad vlády jezdí ekologicky, využívá elektromobily od ČEZ, 13. února 2020.
Zaměstnanci Úřadu vlády budou při jízdách za služebními povinnostmi využívat dvojici elektromobilů VW eGolf. Vozy dnes slavnostně předal předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš paní Tünde Bartha pověřené řízením Úřadu vlády. Tříletá zápůjčka vozu je aktivitou projektu Elektromobilita ČEZ, jehož cílem je podpora rozvoje tohoto způsobu dopravy v České republice.

Úřad vlády ČR využíval jeden elektromobil zapůjčený od ČEZ už od roku 2016. „Po pozitivních zkušenostech se zapůjčeným elektromobilem v posledních třech letech jsme se rozhodli navýšit počet elektrických vozů v autoparku Úřadu vlády. Naši zaměstnanci elektrická auta využijí pro cesty za služebními povinnostmi zejména po Praze. Podpora zavádění alternativních pohonů ve veřejné i individuální dopravě je celoevropským trendem a my tuto cestou rádi pomůžeme jejich dalšímu rozvoji,“ řekla při předávání vozu Tünde Bartha pověřená řízením Úřadu vlády.

„Velice si vážíme toho, že Úřad vlády České republiky opětovně podpoří projekt Elektromobilita ČEZ, a půjde tak v propagaci elektrických vozů příkladem dalším subjektům z oblasti státní správy. Očekáváme, že nástup nových modelů z produkce většiny automobilových výrobců a různé druhy přímé i nepřímé podpory jejich nákupu budou znamenat strmý růst počtu elektromobilů v České republice. Jako provozovatel největší tuzemské sítě veřejných dobíjecích stanic a poskytovatel komplexních služeb pro celé odvětví jsme na tento vývoj připraveni,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Vývoj na trhu je zatím víc než slibný. Jen za letošní leden však přibylo rekordních 385 e-aut, což je polovina všech loňských registrací.

Partnery projektu Elektromobilita ČEZ z řad institucí a ministerstev jsou také Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zemědělství a agentura CzechInvest. Mez další patří automobilky, obchodní centra, komerční subjekty či radnice po celé České republice.

Zapůjčený elektromobil VW e-Golf disponuje ideálním dojezdem na jedno dobití 300 km a maximální rychlostí 150 km/h. Zrychlit z 0 na 100 km/h dokáže za 9,6 sekundy. Celková kapacita lithium-iontové baterie je 36 kWh, kombinovaná spotřeba energie na sto ujetých km činí 12,7 kWh.

Celkově ČEZ provozuje v ČR více než 190 veřejných dobíjecích stanic, z toho přes 130 rychlodobíjecích schopných doplnit většinu kapacity baterií vozů do 25 minut. Výstavba sítě dobíjecích stanic ČEZ je z části financovaná z dvojice grantů evropského programu CEF, pro oblast Doprava, v jehož výzvách ČEZ v minulosti uspěl. Evropská komise touto cestou podporuje propojování Evropy budováním dobíjecích stanic podél hlavní silniční sítě TEN-T. Část stanic vzniká také z vlastních zdrojů Skupiny ČEZ a část z prostředků přidělovaných Operačním programem Doprava. Více na https://www.elektromobilita.cz/cs/mapa-dobijecich-stanic.

Společnost ČEZ ESCO ze Skupiny ČEZ souběžně v oblasti elektromobility nabízí širokou paletu souvisejících služeb a produktů pro firmy, municipality a kraje. Jde například o návrh a instalaci dobíjecích stanic na klíč, elektrifikaci automobilových flotil, platformy pro dobíjení, včetně IT řešení, pronájmy či prodeje elektromobilů nebo wallboxy a kabely pro dobíjení. Pro samosprávy ČEZ nabízí realizaci a provoz dobíjecích stanic pro elektrobusy či návrhy konceptu elektromobility pro jednotlivá města a regiony.

V České republice je aktuálně registrováno více než 3000 elektromobilů. V roce 2017 přibylo 400 vozů na elektrický pohon, o rok později 725 elektromobilů a loni 789 e-aut. Odhady dalšího vývoje hovoří v nejbližších letech o ročních prodejích v řádu tisíců elektromobilů a plug-in hybridů. Podobně jako v dalších vyspělých zemích Evropy, i v České republice se elektrická auta definitivně stávají běžnou součástí zejména městského provozu. Vyšší dojezd nových typů elektrických vozů v kombinaci s hustší sítí veřejných dobíjecích stanic také definitivně otevírají pro elektromobilitu cestování mezi městy.

Expertní platforma bude řešit problematiku výzkumu, vývoje a dopadů využívání umělé inteligence

Úřad vlády, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ústav státu a práva Akademie věd ČR zahájily v pondělí 10. února 2020 činnost Expertní platformy a fóra pro právo a umělou inteligenci.

Česká republika jako jedna z prvních zemí na světě založila specializovanou expertní platformu a fórum se zaměřením na regulaci umělé inteligence. Moderní formát takzvaného Observatory and Forum využívá Evropská komise a sestává z propojení expertů, veřejné správy a soukromého sektoru. Zřízení Expertní platformy a fóra pro právo a umělou inteligenci mimo jiné ukládá Národní strategie umělé inteligence v ČR, kterou schválila vláda 7. května loňského roku. Její činnost bude zajišťovat Ústav Akademie věd ČR, jenž je odborným spolugestorem strategie, a Úřad vlády ČR společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

„Umělá inteligence je jedním z prioritních témat nové Evropské komise. Již tento měsíc Komise zveřejní první návrh, který vykreslí různé varianty, jak do budoucna k této oblasti přistoupit z hlediska evropského práva. Jsem proto velmi ráda, že se nám podařilo sestavit expertní tým, s nímž budeme evropské iniciativy konzultovat,“ uvedla státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. K plánovaným aktivitám na unijní úrovni se ČR vyjádřila již koncem minulého roku, kdy zveřejnila svůj non-paper a předala jej příslušným evropským komisařům.

Konkrétními cíli platformy jsou identifikace legislativních překážek při vývoji, výzkumu a využívání umělé inteligence a zpracování návrhů na jejich odstranění. Dále také vypracování etických a právních doporučení pro praxi, poskytnutí prostoru pro veřejnou debatu a zapojení České republiky do mezinárodní diskuze o regulaci umělé inteligence a datové ekonomiky.

„Jsme rádi, že je Česká republika jednou z předních zemí v debatě o etickém vývoji a regulaci nejmodernějších technologických oborů, jako je umělá inteligence. Založení této expertní platformy a fóra ukazuje, že se již v krátké době daří naplňovat cíle teprve loni vládou chválené Národní strategie umělé inteligence,” řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko.

Jádrem expertní platformy a fóra je tým nezávislých odborníků, který průběžně monitoruje trendy ve výzkumu a vývoji umělé inteligence, jejich společenský přesah a vývoj etických a právních pravidel v ČR, v zahraničí a na mezinárodní úrovni. Úzce přitom spolupracuje s Výborem pro umělou inteligenci, kterému předsedá místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a jenž koordinuje naplňování Národní strategie pro umělou inteligenci. Díky spolupráci s Platformou pro AI Svazu průmyslu a dopravy ČR také shromažďuje podněty z podnikatelské, akademické a neziskové sféry. Expertní platforma bude přicházet s doporučeními a navrhovat vládě ČR nejlepší praxi.

„V obecné rovině si klademe za cíl přispět k vytvoření společensky a právně příznivého prostředí k výzkumu, vývoji a využívání prospěšné a odpovědné umělé inteligence. Zejména by měla přispět k návrhům řešení, která zajistí etický přístup k umělé inteligenci, právní jistotu, spravedlnost a bezpečnost,“ uvedla Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, jež zajišťuje činnost expertní platformy a fóra.

Své aktivity expertní platforma a fórum zpřístupňuje jak v českém, tak anglickém jazyce, aby zvýšila viditelnost České republiky na mezinárodní úrovni. Bude proto provozovat specializované webové stránky observatory.ilaw.cas.cz, které budou sloužit jako první kontaktní bod a prostředek pro komunikaci. Do činnosti expertní platformy a fóra budou přizváni i pozorovatelé ze zahraničí.

„Nesmírně vítáme tuto aktivitu, je to potřebné zejména pro průmysl, protože jen legislativa, která vyvažuje ochranu spotřebitele a prosazování inovací, může pomoci v rozšíření umělé inteligence v ČR a v EU. Pomůže tak naplňování našich ambicí v této oblasti,“ konstatovala viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková.

Předseda vlády Andrej Babiš jednal v Bratislavě s Peterem Pellegrinim o rozpočtu Evropské unie a navštívil diskuzi HN clubu

Předseda vlády Andrej Babiš jednal v Bratislavě s Peterem Pellegrinim o rozpočtu Evropské unie a navštívil diskuzi HN clubu, 6. února 2020.
Předseda vlády Andrej Babiš jednal v Bratislavě s Peterem Pellegrinim o rozpočtu Evropské unie a navštívil diskuzi HN clubu, 6. února 2020.
Premiér Andrej Babiš se ve čtvrtek 6. února 2020 v Bratislavě setkal se slovenským předsedou vlády Peterem Pellegrinim. Hovořili především o budoucím rozpočtu Evropské unie. Premiéři se zúčastnili také diskuzního panelu HN clubu v Bratislavě na téma Česko versus Slovensko 30 roků po, kdo je vítěz?

Předsedové vlád České a Slovenské republiky Andrej Babiš a Peter Pellegrini hovořili především o evropském rozpočtu na následujících sedm let. Ten považuje český premiér za nejdůležitější současné téma Evropské unie.

Hlavním důvodem mé návštěvy na Slovensku bylo, abych se dozvěděl, jak pan Pellegrini vyjednával o příštím evropském rozpočtu s Charlesem Michelem. Odlétám do Bruselu, kde mám schůzku s paní předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a Charlesem Michelem. Myslím, že hlavní problém je, že Evropská komise i finské předsednictví navrhli rozpočet, který je pro nás nepochopitelný. Pro mě by mělo logiku, kdyby se nejdříve Evropská komise zeptala členských států, jaké mají priority,“ uvedl předseda vlády.

Oba premiéři také diskutovali v rámci diskuzních panelů HN clubu o srovnání postavení České republiky a Slovenska třicet let po sametové revoluci. Panely byly soustředěny do tří hlavních částí, a to kam se dostaly obě země, postavení České republiky a Slovenska v rámci Evropské unie a boj proti změnám klimatu a dosah na národní státy.

Předsedové obou vlád mluvili o vývoji, kterými jejich země prošly od sametové revoluce, jaké jsou vzájemné vztahy České republiky a Slovenska či v jakých oblastech naše země spolupracují. Dále diskutovali o fungování Visegrádské skupiny, o měně, zda Česká republika někdy přijme euro a jak by měla vypadat další integrace Evropské unie.

Jednou z hlavních priorit nové Evropské komise je boj proti změnám klimatu. Český a slovenský premiér mluvili o hodnocení klimatických cílů a dopadech na národní hospodářství. Zároveň v otázkách klimatické změny diskutovali o energetickém mixu a důležitosti jaderné energie.

“Měli jsme v České republice dávno stavět jaderné zdroje. Slovensko bude po Francii druhé v rámci jádra v Evropě. A my to Slovensku přejeme. Jen bychom rádi byli také v rámci našeho energetického mixu na předních příčkách v Evropě,“ řekl Andrej Babiš.

Následně premiér Babiš odletěl do Bruselu, kde se setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Premiér Andrej Babiš ve Zlínském kraji otevřel nový výdejní terminál ČEPRO a zajímal se o potenciální investice

Slavnostní přestřižení pásky nové, moderní výdejní lávky ČEPRO v Loukově za účasti premiéra Andreje Babiše, 5. února 2020.
Slavnostní přestřižení pásky nové, moderní výdejní lávky ČEPRO v Loukově za účasti premiéra Andreje Babiše, 5. února 2020.
Premiér Andrej Babiš v rámci cesty po Zlínském kraji středu 5. února 2020 slavnostně otevřel v Loukově novou, moderní výdejní lávku státního podniku ČEPRO za 300 milionů korun. Zajímal se také o rekonstrukci zimního stadionu Luďka Čajky ve Zlíně či o problémy místních podnikatelů a starostů.

Nový výdejní terminál pohonných hmot státního podniku ČEPRO v Loukově na Zlínsku je nejmodernější výdejní lávkou v Evropě. Nahradil původní zařízení, které v roce 2018 vyhořelo, a dokáže obsloužit až 188 cisteren denně. Je o čtyřicet procent výkonnější než původní a každý den vydá okolo dvou milionů litrů pohonných hmot.

„Společnost ČEPRO je pro stát velmi důležitá. V minulosti tu byly pokusy ji privatizovat, tomu jsem samozřejmě zabránil. Pro nás je strategická ze dvou důvodů: Jednak máme přehled o trhu s pohonnými látkami a je to významný distributor. Kdybychom neměli ČEPRO, byly by tu dvě dominantní distribuční firmy, které patří zahraničnímu kapitálu. Firma funguje skvěle, má skvělý management. Historicky jsme z ČEPRO do státního rozpočtu dostali pět miliard korun, teď ještě dostaneme 1,2 miliardy,“ konstatoval po slavnostním uvedení lávky do provozu premiér Andrej Babiš.

Ve Valašském Meziříčí si předseda vlády prohlédl Muzeum řeznictví a diskutoval s místními podnikateli. „Samozřejmě se ptali na nedostatek pracovníků, na investice do dopravní infrastruktury. Město připravuje výstavbu obchvatu. Dále jsme se bavili o Národním investičním plánu či odpadovém hospodářství,“ shrnul premiér.

Na setkání se starosty místních obcí v Bořenovicích řešil předseda vlády například možnost podpory malých venkovských prodejen ze strany státu. Návrh pomoci již připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Starosty zajímala také novela zákona o odpadech, která se v současnosti již projednává v Poslanecké sněmovně, a chystaný nový stavební zákon.

Ve Zlíně se předseda vlády zajímal o plánované investice do rekonstrukce zimního stadionu Luďka Čajky a historického Velkého kina, které bylo ve 30. letech minulého století největším promítacím sálem v Evropě, ale v současnosti je v havarijním stavu už několik let zavřené.

Premiéra Babiše překvapilo, v jak špatném stavu mají některé extraligové hokejové týmy stadiony. Zlínský stadion je po Litvínově další, který vyžaduje zásadní rekonstrukci. „Je to náročný projekt za půl miliardy,“ uvedl na konto plánované rekonstrukce zlínského zimního stadionu. „Budeme se bavit o tom, jakým způsobem na to přispěje město, kolik na to dá kraj a my jako stát na tom chceme také participovat. Musíme zjistit, jaký je celkový požadavek a kdy to začne, protože podle projektu až v roce 2022 bude vypsána soutěž na dodavatele stavby,“ dodal.

Na závěr návštěvy Zlínského kraje si předseda vlády ve Zlíně prohlédl památník Tomáše Bati, funkcionalistickou budovu architekta Františka Lýdie Gahury, která byla otevřena v roce 1933, a poté se setkal s vedením města.

Vláda kvůli koronaviru zakáže přímé lety do Číny, schválila i strategické investice do státem zřizovaných nemocnic

Vláda na jednání 3. února 2020 rozhodla v souvislosti se šířením koronaviru o zákazu leteckého spojení s Čínou, 3. února 2020.
Vláda na jednání 3. února 2020 rozhodla v souvislosti se šířením koronaviru o zákazu leteckého spojení s Čínou, 3. února 2020.
Od 9. února přestanou až do odvolání létat přímé spoje z českých mezinárodních letišť do Číny a naopak. Jako jedno z opatření na ochranu před šířením nebezpečného koronaviru 2019-nCoV rozhodla o zákazu komerčních letů vláda Andreje Babiše na schůzi v pondělí 3. února 2020. Ministerstvo zahraničních věcí také uvolní až deset milionů korun na humanitární pomoc Číně.

Vláda se opatřeními na ochranu českých občanů před šířením koronaviru zabývala hned na úvod svého pondělního jednání. Kromě aktuálních informací o vývoji nemoci v Číně a dalších zemích světa a o připravenosti českého zdravotnictví vláda rozhodla o dalším konkrétním preventivním kroku – vyhlášení zákazu přímých letů mezi Českou republikou a Čínou pro všechny letecké přepravce, a to až do odvolání. Znění ochranného opatření naleznete na https://www.mzcr.cz/dokumenty/ochranne-opatreni-ministerstva-zdravotnictvi-zakaze-od-nedele-vsechny-lety-z-cin_18465_1.html.

„Abychom neohrozili návrat našich dalších občanů z Číny domů, rozhodli jsme po debatě, že zakážeme přímé lety z Číny s platností od neděle 9. února. Dále intenzivně komunikujeme v rámci Evropské unie a doufejme, že Evropská unie brzy dospěje k nějakému celoevropskému řešení,“ upřesnil premiér Andrej Babiš.

Vláda také vzala na vědomí rozhodnutí ministra zahraničních věcí uvolnit na humanitární pomoc Číně 10 milionů korun z rozpočtu ministerstva. Peníze budou poukázány Světové zdravotnické organizaci na pomoc se zvládáním epidemie. Česká republika je podle premiéra Babiše připravena Číně pomoci také případným zapojením českých odborníků – epidemiologů a výzkumníků.

Kabinet rovněž schválil změny v dotačním programu Ministerstva zdravotnictví, jehož prostřednictvím stát financuje investice do 14 jím přímo řízených zdravotnických zařízení. Změny v programu byly nutné proto, že původní dokumentace byla připravována v letech 2015 a 2016 a dnes již neodpovídá aktuálnímu stavu připravenosti jednotlivých investičních záměrů.

Až do roku 2027 chce vláda na investice do svých nemocnic vyčlenit téměř 9,5 miliardy, další více než 4 miliardy mají jednotlivé nemocnice přidat z vlastních rozpočtů. „Myslím, že je potřeba to zrychlit a připravit velice konkrétní investiční plán rezortu zdravotnictví na rok 2021,“ prohlásil předseda vlády a připomněl, že osobně jednotlivé státní nemocnice navštěvuje a zajímá se o připravenost těchto projektů.

Konkrétně se jedná o sedm investičních záměrů, například o projekt výstavby gynekologicko-porodnické kliniky ve Fakultní nemocnici Brno, výstavby hlavní budovy B ve Fakultní nemocnici Olomouc či výstavbu pavilonu chirurgických oborů ve Fakultní nemocnici Plzeň.

Ministři se rovněž seznámili s aktuální situací ohledně dopadů plánovaného rozšíření dolu Turów na českém území. Sporné rozšíření hnědouhelného dolu nedaleko polsko-českých hranic česká vláda řeší ve spolupráci s dotčenými obcemi a Libereckým krajem. V průběhu roku 2019 například proběhlo monitorování povrchových a podzemních vod včetně záměr hladin podzemní vody v rámci česko-polské monitorovací sítě podzemních vod.

Pro letošní rok Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českou geologickou službou připravilo například doplnění a zprovoznění monitorovací sítě podzemních vod, monitoring podzemních a povrchových vod či zpracování transientního modelu proudění podzemní vody v příhraniční oblasti včetně vymezení lokalit potenciálních a náhradních zdrojů podzemní vody v oblasti Frýdlantského výběžku. Ministerstvo zemědělství vytvořilo nový dotační podprogram Podpora projektové a inženýrské přípravy navržených opatření k řešení dopadů plánovaného rozšíření těžby polského hnědouhelného dolu Turów na české území, v němž bude k dispozici 60 milionů korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-3–unora-2020–179411/.

Summit Přátel koheze v Portugalsku vyzval Evropskou komisi k přehodnocení rozpočtu

U jednacího stolu zasedli zástupci 17 zemí skupiny Přátel koheze, aby se dohodli na společném postupu za změnu evropského rozpočtu, 1. února 2020.
U jednacího stolu zasedli zástupci 17 zemí skupiny Přátel koheze, aby se dohodli na společném postupu za změnu evropského rozpočtu, 1. února 2020.
Politika soudržnosti je klíčový investiční nástroj Evropské unie. Potvrdili to znovu představitelé 17 zemí na summitu Přátel koheze, který se konal v sobotu 1. února 2020 v portugalském městě Beja nedaleko Lisabonu.

Setkání na nejvyšší úrovni navázalo na summit, který zorganizoval v listopadu 2019 v Praze český premiér Andrej Babiš. Cílem jednání bylo potvrdit společnou pozici zemí podporující silnou politiku soudržnosti před finální fází vyjednávání víceletého rozpočtu EU pro období 2021–2027.

Hlavním výstupem sobotního summitu je společná deklarace k víceletému finančnímu rámci. Deklarace znovu podtrhuje klíčové požadavky kohezních zemí, na kterých se lídři shodli v Praze. Odmítá škrty v rozpočtu politiky soudržnosti a klade důraz na to, aby žádný členský stát neutrpěl razantním snížením kohezních prostředků. Jednoznačný nesouhlas s navrženými škrty zdůraznil na summitu i český premiér Andrej Babiš.

„Ve svém vystoupení jsem kritizoval návrh rozpočtu, protože bývalá Evropská komise nám vlastně nikdy nevysvětlila, jaké jsou jeho priority. Rozpočet na příští období 2021 až 2027 je vyšší o 52 miliard, ale tradiční politiky, jako jsou koheze, ty investice, a zemědělství klesají o 95 miliard, a centrálně řízené programy stoupají o 150 miliard. To nemá logiku, protože sedmnáct členských států jasně říká: Chceme kohezi, nechceme snížit rozpočet o 37 miliard, naopak chceme navýšit. Myslím, že by to Komise měla respektovat. Dokonce si myslím, že Komise měla napřed přijít na Evropskou radu a zeptat se: Jaké jsou vaše priority, což se nestalo,“ uvedl předseda vlády po jednání.

Země uskupení Přátel koheze také znovu zdůraznily nezbytnost dostatečné flexibility pro efektivní využívání prostředků v kontextu konkrétních hospodářských podmínek v daném členském státě či regionu. Předsedové vlád zúčastněných zemí se také jednoznačně vyslovili pro zrušení takzvaných rabatů, neboli úlev z příspěvku do rozpočtu, které zvýhodňují některé bohaté státy Unie.

„Já tam vidím množství peněz, které by se daly přerozdělit. My si nemyslíme, že by se měly hledat nějaké nové zdroje, protože tam se těžko domluvíme – na odvodech za povolenky, za plasty. To jsou všechno věci, které by byly na úkor národních rozpočtů. Určitě trváme na zrušení rabatů. Nevidím důvod, proč by na ně Česká republika měla přispívat. To znamená, že my za vybrané státy doplácíme tu jejich výhodu. A to by mělo konečně skončit. Není to málo peněz, je to 14,5 miliardy eur,“ zdůraznil Andrej Babiš.

Kohezní politika má podle zúčastněných států nezastupitelnou úlohu v odstraňování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, a významným způsobem tak přispívá k dobudování jednotného trhu, ze kterého profitují všechny členské státy.

„Je extrémně důležité, a nejen pro naši vládu, ale i pro vládu, která přijde po nás po roce 2021, abychom dostali peníze, které potřebujeme na investice,“ uzavřel premiér.

Pod společné prohlášení se podepsalo 15 členských států Unie. Mezi kohezní země se řadí, protože mají na svém území regiony, které více či méně zaostávají za evropským regionálním průměrem.

Premiér Babiš v Litvínově jednal o podpoře projektů na rozvoj města či financování škol

Premiér Babiš v Litvínově jednal o podpoře projektů na rozvoj města či financování škol, 30. ledna 2020.
Premiér Babiš v Litvínově jednal o podpoře projektů na rozvoj města či financování škol, 30. ledna 2020.
Premiér Andrej Babiš navštívil ve čtvrtek 30. ledna 2020 Litvínov. S vedením města jednal o podpoře tamních investičních projektů, se zástupci základních a středních škol hovořil o financování škol. Navštívil také sociálně vyloučenou lokalitu Janov a s vedením klubu HC Litvínov mluvil o investici do hokejového stadionu. Předsedu vlády na cestě doprovodila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a ministr školství Robert Plaga.

Delegace předsedy vlády zahájila návštěvu Litvínova na zimním stadionu Ivana Hlinky. S vedením klubu HC Verva Litvínov řešil Andrej Babiš především investice do hokejového stadionu. Klub vyčíslil výši investice na 516 milionů korun. „V rámci dostavby se plánuje výstavba nové tribuny s velkým hokejovým zázemím a internátem pro mladé hokejisty. Začátek výstavby plánují v příštím roce. Probírali jsme možnosti, že by se stát podílel na investici do dostavby. Musí se ale zapojit město, kraj a majitel klubu,“ uvedl premiér po setkání s vedením klubu.

Dalším bodem návštěvy bylo setkání s vedením města Litvínov. Hlavním tématem byla státní podpora projektů, určených k rozkvětu města. Ve městě bylo dosud z Integrovaného regionálního operačního systému podpořeno 18 projektů v celkové výši 358 milionů korun. „Paní starostka Kamila Bláhová má vlastní mini investiční plán, zásobník projektů, které mají přispět k rozvoji města. Hlavní investice jsou: nový plavecký stadion za 270 mil. Kč či výstavba mostu za 116 mil,“ okomentoval Andrej Babiš jednání.

Andrej Babiš spolu s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou následně navštívil sídliště ve vyloučené lokalitě Janov. Během toho si prohlédl též nízkoprahové komunitní centrum pro děti Jaklík. „Jsem v této lokalitě již potřetí. Tato problematika je velmi složitá. Určitě se na ni chceme soustředit. Musíme najít řešení, jak donutit vlastníky, aby si v rámci Společenství vlastníků jednotek plnili povinnosti. Musíme s tím pohnout i legislativně. Trvá to příliš dlouho a nejsem s tím spokojený,“ řekl předseda vlády.

Poslední zastávkou předsedy vlády byl Zámek Valdštejnů, kde se členové vlády setkali se zástupci základních a středních škol. Diskutovalo se o problematice inkluze, financování škol, nedostatku učitelů, agresivitě žáků a ochraně učitelů či administrativním zatížení ředitelů jednotlivých škol.

Vláda vyhlásila státní smutek za Jaroslava Kuberu, dále navrhla Parlamentu vyslat vojáky na protiteroristickou operaci do Mali

Vláda na úvod programu schválila vyhlášení státního smutnu na počest zesnulého předsedy Senátu J. Kubery, 27. ledna 2020.
Vláda na úvod programu schválila vyhlášení státního smutnu na počest zesnulého předsedy Senátu J. Kubery, 27. ledna 2020.
V pondělí 3. února bude v České republice vyhlášen státní smutek k uctění památky zesnulého předsedy Senátu Parlamentu České republiky Jaroslava Kubery. Na jednání v pondělí 27. ledna 2020 o jeho vyhlášení rozhodla vláda Andreje Babiše. Ministři schválili také návrh na účast nanejvýš šedesáti českých vojáků ve francouzské protiteroristické operaci Barkhane na území Mali, Nigeru a Čadu.

Vyhlášení státního smutku za zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu znamená, že v pondělí 3. února budou státní vlajky na úředních a veřejných budovách vyvěšeny na půl žerdi nebo stožáru. V pondělí se také uskuteční v Teplicích smuteční shromáždění k uctění jeho památky a možnost rozloučit se se zesnulým předsedou horní komory Parlamentu budou mít lidé také týž den na pietním shromáždění v pražském Rudolfinu.

Vláda schválila také návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2022 v celkovém počtu do 60 osob. Čeští vojáci se mají zapojit do protiteroristické operace Barkhane pod patronací Francie. Bude vytvořeno mnohonárodní úkolové uskupení evropských států Takuba, jehož úkolem bude potírání teroristických organizací působících v regionu Sahelu a poskytování poradenství a asistence jednotkám malijské armády. Účast českých vojáků bude stát minimálně 598 milionů korun, které budou hrazeny z rozpočtu Ministerstva obrany. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Kabinet odsouhlasil také Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030 a změnu Statutu Rady vlády pro duševní zdraví. Strategický dokument, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví a jenž navazuje na Strategii reformy psychiatrické péče, obsahuje pět strategických cílů. Ty by měly přispět ke zlepšení péče o duševně nemocné, k zajištění maximální dostupnosti služeb pro osoby s duševní chorobou a také zajistit respektování a ochranu jejich lidských práv. Ochrana duševního zdraví je jednou z priorit vlády.

Vláda také na návrh vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka odvolala z funkce předsedu Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka a na jeho místo jmenovala dosavadní členku Rady Hanu Továrkovou. Předsedkyní byla jmenována na tři roky. Vláda se zabývala i návrhem podmínek provedení výběrového řízení prostřednictvím aukce na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů pro zajištění sítí elektronických komunikací v kmitočtových pásmech 700 MHz a 3 400–3 600 MHz. Ministři se shodli, že současné nastavení podmínek výběrového řízení není dostatečné pro zajištění dlouhodobého cíle vlády snížit ceny mobilních datových služeb na úroveň vyspělých zemí Evropy i světa. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-27–ledna-2020–179254/.