Českým firmám dlouhodobě chybí zaměstnanci. Na setkání, které ve dnech 15. – 17. září uskutečnilo v ukrajinském Lvově, proto zástupci zaměstnavatelů, státní správy, Svazu průmyslu a dopravy, Advokátní kanceláře Randl Partners a personální agentury Top People s.r.o řešili, jak zaměstnávat ve firmách cizince.

Třídenního setkání se zúčastnily firmy jako Lear Corporation, Trellerborg, Tedom s.r.o., Kovárna VIVA s.r.o.,  Greiner, Ascorium nebo AVX Corporation. Jejich zástupci mohli s představiteli ministerstva vnitra nebo ministerstva práce, ale i dalšími odborníky, diskutovat o zaměstnávání cizinců ze třetích zemí, konkrétně z celé Ukrajiny a Běloruska. Probírala se zejména chybějící pracovní síla na českém trhu práce a konkrétní zkušenosti, praxe a názory zaměstnavatelů. Toto téma zástupci podniků řešili s představiteli Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, se kterým rovněž diskutovali o problémech s činností Úřadů práce. Účastníkům to pomohlo objasnit či upřesnit konkrétní praktické situace, která musí ve svých provozech řešit.

Další velkým tématem setkání byl proces zaměstnanecké karty. Představitelé firem se dozvěděli, jaké náležitosti je čekají při vyřizovaní zaměstnanecké karty pracovníka, jak dlouho celý proces trvá, na jaké problémy v průběhu správního řízení firmy narážejí a jaká jsou jejich řešení. Dozvěděli se také praktické zkušenosti při procesu získání a vydání zaměstnanecké karty a jejím prodloužení. Zaměstnavatelé také diskutovali o integraci cizinců do pracovního procesu – ať už o jejich zaškolení, výuce českého jazyka nebo seznámení se s prostředím, ve kterém bude zaměstnanec pobývat. S tímto tématem firmám pomohl zástupce Ministerstva vnitra z odboru azylové a migrační politiky. Zodpověděl všechny praktické dotazy účastníků, kteří se tak dozvěděli i praktická řešení jejich problémů.

Při zaměstnávání cizinců je také velice důležité se dobře orientovat v legislativě, především pak v Zákoníku práce. Každý dobrý zaměstnavatel musí znát, jak má vypadat výpověď ze strany zaměstnavatele či ze strany cizince, jaké to obnáší důsledky, práva a povinnosti, jak má vypadat pracovní smlouva se zahraničním pracovníkem atd. To firmám objasnili zástupci z prestižní advokátní kanceláře Randl Partners. Poskytli všem právní rady k situacím, které zaměstnavatelům vznikly ve spojení se zaměstnáním cizinců.

Celou akci zajišťovala ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a zmíněnými organizacemi společnost Top People s.r.o. Ta je významným zprostředkovatelem ukrajinských a běloruských pracovníků pro výrobní společnosti v České republice a je členem SP ČR.

Top People založila paní Michaela Macharik v roce 2008 a zaměřovala se na direct search profesionálů převážně do automotive. Od roku 2016, kdy otevřela svoji kancelář ve Lvově na Ukrajině se spolu s partnerem, panem Markusem Ciupkem, podílela se na zprostředkování a úspěšné administraci dlouhodobých víz/zaměstnaneckých karet více než 7000 pracovníků z Ukrajiny z Programu kvalifikovaný pracovník/Režim Ukrajina do kmenů převážně středních a velkých mezinárodních společností, které se dlouhodobě potýkaly s nedostatkem pracovníků na českém trhu.

Nespornou výhodou Top People je výborná znalost českého a ukrajinského pracovního trhu,  znalost očekávání a požadavků českých firem i ukrajinských občanů, desetičlenný tým profesionálů přímo ve Lvově na Ukrajině, kteří zajišťují veškeré potřeby klientů – jak budoucích ukrajinských a běloruských pracovníků, tak českých firem. Stejně tak znalost administrativy a komunikace s úřady na české straně.

Top People je jako jedna z velmi mála agentur licencovaná na Ukrajině. Jejich profesionalita a nasazení přispívá ke spokojenosti více než stovky klientů. Více se o společnosti dozvíte na: www.top-people.cz 

Jihomoravská Fosfa je největším zpracovatelem fosforu v Evropě. „Letos jsem vyhlásil, že chci, abychom se stali nejlepší firmou na světě. Ne podle objemu, ale z pohledu kvality produktu a služby zákazníkovi,“ říká majitel Fosfy Ivan Baťka.

 

Když jste Fosfu v roce 2001 přebíral, byla před bankrotem. Teď je to firma s novými produkty s vysokou přidanou hodnotou. Jaké nejdůležitější kroky k tomu vedly?

Vytvořili jsme si systém, který naši strategii definuje. Je to pět P, z anglického purpose (účel), people, product, process a platform. Pro nás je to jako filtr. Když něco tímto filtrem nepropadne, tak do takové oblasti nejdeme.

Co si lze pod těmi pěti P konkrétně představit?

Purpose to je smysl. Každé podnikání by mělo mít svůj smysl. Rád se inspiruji v přírodě. Tam buď něčemu sloužíte a něčemu pomáháte, nebo zanikáte. Pro mě je klíčová služba zákazníkovi. Pokud u produktu taková služba a přidaná hodnota pro zákazníka není, tak ho opouštíme. 

S čím jste to takto udělali?

Změnili jsme celé produktové portfolio. V začátcích jsme byli závislí na třech odběratelích. Obrat jsme dokázali zvednout z necelé půl miliardy v roce 2002 na 1,2 miliardy korun za pár let. A pak jsme to vše zavřeli. Věděli jsme, že pokud budeme pokračovat jen jako subdodavatelé, tak stejně zahyneme. Z technických produktů, které umí vyrobit skoro každý, jsme přešli do produktů s vysokou přidanou hodnotou, které umí vyrobit málokdo. Což jsou esenciální směsi pro potravinářství, produkty pro farmacii a do speciálních aplikací. 

Ještě před několika lety jste byli velkým výrobcem pracích prášků a čistících produktů. Také neprošly pěti P, že jste je přestali dělat?

Vyráběli jsme je pro privátní značky řetězců, 25 tisíc tun ročně. Ale jednoho dne jsem si uvědomil, že tato služba vůbec neprostupuje našimi pěti P. Jaký smysl má vyrábět pro privátní značky? Nejdřív jsme to dělali pro řetězce. Ale kde máte zákazníka? Kde je ten produkt, který je kvalitní službou pro zákazníka? Řetězce neustále tlačily na nižší kvalitu, na zlevňování. Už jim ani nešlo o zákazníka. A nešlo jim ani o dodavatele. Záleželo jim jen na jejich marži. 

Jak významný produkt to pro Fosfu byl z pohledu tržeb?

Okolo 250  milionů korun ročně. 

Čím jste tento výpadek nahradili?

Kvůli dceři, která měla atopický ekzém, jsem hledal prací a čistící produkty, které by mohla používat. Žádný takový však na trhu nebyl. Tak jsem našim laboratořím a výzkumným týmům zadal cíl, vyrobit produkt, který je ekologický, ale zároveň stejně účinný jako ten nejlepší na trhu. Nesměl ale dráždit kůži, aby s ním děti s ekzémy neměly problémy. Tak vznikla značka FeelEco.

Už jste výpadek v tržbách novou značkou vyrovnali?

U pracích a čisticích prostředků ještě zdaleka nejsme tam, kde jsme byli s výrobou pro privátní značky. Pohybujeme se v desítkách milionů korun tržeb proti stovkám milionů. Ale dnes máme celkový obrat 3,2 miliardy korun, jedeme na plnou kapacitu. Investujeme, stavíme, optimalizujeme procesy, vzděláváme spolupracovníky. Díky tomu věřím, že se budeme se stávajícími produkty schopni dostat během několika let ke 4,5 miliardy korun. A to s nižším počtem lidí než dnes. 

O optimalizaci procesů se dnes mluví i v souvislosti s digitalizací. Jak k ní přistupujete?

Kdysi mi jeden moudrý Japonec řekl, že nejlepší proces je ten, který neexistuje. Moje filosofie je, že se snažím, aby proces zanikl. A pokud se to nepodaří, tak aby byl tak minimalizovaný, že už z něj nelze nic odebrat. Teprve pak ho můžete digitalizovat a robotizovat. Když vezmete špatný proces a zautomatizujete nebo zdigitalizujete ho, tak je výsledek ještě horší než předtím. 

Kde se vám povedl proces ideálně zoptimalizovat?

Teď budujeme sklad, který bude jeden z nejmodernějších v Evropě. Bude fungovat 24 hodin, sedm dní v týdnu. Bude mít jednoho zaměstnance, který bude obsluhovat 35 tisíc tun výrobků. 

Dalším z vašich pěti P je platforma. Souvisí také s digitalizací?

Už několik let budujeme digitální dvojče závodu, digitální fabriku. V digitálním dvojčeti už máme část výroby-zatím jen offfline. 

Co chcete, aby digitální dvojče vašeho závodu umělo?

Umožní nám vracet se v čase, určit kořenovou příčinu problémů a modelovat budoucnost. Pokud do něj budu mít procesy vtažené a budu schopen je měřit on-line, tak tato data může vyhodnocovat umělá inteligence. Ta nás upozorní, že někde se něco přehřívá, že někde se zvyšuje tlak. Potřebujeme to vědět, už když vzniká nějaká malá odchylka od stabilního procesu.

Takže sázíte na analýzu velkých dat?

Velkých dat, ale z dobře a optimálně nastavených procesů. Jinak jsou vám k ničemu. Einstein kdysi řekl, že informace nejsou znalosti. Jako celá společnost tyto dva pojmy zaměňujeme a to je náš největší problém. Máme spoustu informací, ale ztrácíme znalosti. Když se podíváte, co uměl nějaký starý mistr truhlář nebo mistr zedník, tak my to dnes neumíme. Můžete mít spoustu moderních přístrojů, ale ty jsou vám k ničemu, když nevíte, co chcete dělat a proč. 

Jak pracujete s lidmi?

Obrovská část naší práce ve Fosfě je v rozvoji lidí. Řídím se Baťovým krédem: Myšlení lidem a práce strojům. Bohužel česká ekonomika je teď postavená spíše opačně – práci lidem a myšlení strojům. Snažíme se, aby postupně zanikly pozice a procesy, kde dáváme práci lidem, a změnili je tak, aby za nás mohly pracovat stroje. Myšlení ale do všeho vnášejí lidé. 

Hraje prostředí ve firmě důležitou roli při rozvoji lidí?

Když začnete měnit prostředí, tak se vám začnou měnit lidi a jejich chování. Například lidi se chovají jinak ve fabrice, která je čistá. Změna prostředí a chování pak vede ke změně kultury ve firmě. A to vše je nikdy nekončící proces. Vždy, když ve Fosfě dospějeme do určité fáze, tak znovu změníme prostředí. Lidé se automaticky začnou jinak chovat. 

Tak jako když jste začali experimentovat s 3D tiskem, abyste si dnes tiskli sami náhradní díly?

S 3D tiskem jsme začínali na tiskárnách od Průši. Protože lidé si nejdřív museli vyzkoušet, k čemu to je. Po letech jsme si koupili speciální tiskárny na kompozitní materiály a už dnes na nich tiskneme náhradní díly. Najednou začali chodit operátoři a team lídři za našimi konstruktéry a chtěli udělat nějaký díl jinak, protože jim třeba ten původní praskal. Z operátorů se stali svým způsobem inovátoři a designéři, aniž si to uvědomili. Teď se chystáme na 3D tisk z kovů. Tím, že 3D tisk děláme v praxi, naši lidé se učí, že to jde. To je příklad změny prostředí, která pak mění myšlení a tím i znalosti lidí.

Celý rozhovor vyšel v časopise Spektrum 4Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Digitalizace, doprava, export, green deal a energetika, trh práce, výzkum a vývoj nebo vzdělanost. Svaz průmyslu a dopravy ČR přiblížil na svém Sněmu zástupcům chystané vládní koalice prioritní oblasti pro podporu ekonomiky a blahobytu v Česku. Tradiční Sněm Svazu formálně zahájil 62. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu, který se koná od 8. do 12. listopadu.

Nejen obnovu hospodářství po pandemii, ale také ekonomické a společenské výzvy, které nás v příštích letech čekají, Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě vnímá. Firmy se na mnohé z nich připravují, a to samé očekávají od vlády. Proto Svaz na svém Sněmu kandidátovi na budoucího premiéra Petru Fialovi připomněl priority a očekávání byznysu od nové vlády. Nový kabinet by měl podle Svazu průmyslu především zvýšit stabilitu a atraktivitu podmínek pro podnikání a také připravit naši zemi k přechodu na nízkoemisní ekonomiku a reagovat na demografické změny.

„Na ekonomických výzvách, které jsme Petru Fialovi představili, by měla nová vláda ihned začít pracovat. Jsme připraveni s experty rodící se vládní koalice úzce spolupracovat a detaily vládního programového prohlášení spolu s konkrétními návrhy s nimi konzultovat,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 Svaz průmyslu na Sněmu také vyhodnotil práci končící vlády. Prezident Svazu Jaroslav Hanák odcházejícímu premiérovi Andreji Babišovi představil, jak si jeho kabinet vedl při realizaci doporučení a výzev, které mu Svaz průmyslu předal na loňském Sněmu. „Některé stanovené výzvy, jako například digitalizaci státní správy nebo větší podporu exportu, vláda sice částečně plnila. V jiných oblastech ale českou ekonomiku nikam neposunula. Pro nás je zásadní, aby budoucí premiér, ať už to bude kdokoliv, měl o ekonomiku reálný zájem, byl naším partnerem a vyjadřoval průmyslu podporu,“ dodává Jaroslav Hanák.

 Představitelům rodící se vlády zástupci Svazu průmyslu na Sněmu připomněli, že jedním z prvních úkolů nového kabinetu by měla být i včasná a důkladná příprava na předsednictví v Radě Evropské unie. Toho se Česká republika ujme v druhé polovině příštího roku. Řada společenských změn a výzev, včetně ochrany klimatu, se totiž bude odehrávat na celoevropské úrovni. „Během předsednictví budeme mít unikátní možnost významně ovlivňovat agendu a priority Evropské unie. Jak se to podaří, rozhodne zejména přístup nové vlády,“ upozorňuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

PRIORITY A OČEKÁVÁNÍ SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY PRO NOVOU VLÁDU:

 DIGITALIZACE

 

DOPRAVA

 

EXPORT

 

GREEN DEAL A ENERGETIKA

 

TRH PRÁCE

 

VÝZKUM A VÝVOJ

 

VZDĚLANOST

 

1. FIRMY SPOLEČNĚ S COVIDOVÝMI VLÁDNÍMI PROGRAMY NASTARTOVALY EKONOMIKU

Ukázalo se, že průmysl podržel výkon české ekonomiky, když bylo nejhůře. Oproti očekáváním z počátku pandemie se výrazněji nezvýšila ani celková nezaměstnanost. „Zásluhu na tom má nejen program Antivirus, ale zejména snaha podnikatelů udržet chod firem a neztratit své pracovníky. Lidé firmám dlouhodobě chybí, stále je to jedna z významných překážek jejich růstu,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Od nové Poslanecké sněmovny a vlády Svaz očekává, že nebudou dělat neuvážené změny, které by jakkoliv zvýšily nejistotu pro podnikatelské prostředí.

Na loňském Sněmu Svaz průmyslu vládě doporučil, aby koronavirovou krizi uchopila jako příležitost, jak naši ekonomickou situaci dlouhodobě zlepšit. Zároveň vyzýval k cílené pomoci pro nejvíce postižená odvětví. Vláda však tuto výzvu splnila jen částečně.

 

2. STÁTU SE VŽDY NEDAŘILO VYPISOVAT ČERPÁNÍ DOTACÍ VČAS A PŘEHLEDNĚ

„Jsme sice rádi, že nás vláda vyslyšela a v Národním plánu obnovy zvýšila prostředky na digitální transformaci firem z 1 na 5 miliard korun. Jinak ale kabinet v této oblasti chválit příliš nemůžeme. Využívání evropských prostředků je tristní. Kvůli problémům u některých operačních programů se posouvalo vyhlašování výsledků výzev nebo jejich čerpání, což vedlo k tomu, že některé firmy své projekty vůbec nerealizovaly,“ upozorňuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Investice jsou přitom v dlouhém období zásadní jako cesta z krize. Před rokem proto Svaz průmyslu vyzval vládu, aby rozšířila veřejné investice, a to zejména v oblasti digitalizace a rozvoje infrastruktury. Měla také zajistit lepší investiční prostředí a rychlé a efektivní využití evropských fondů včetně Národního plánu obnovy.

3. VLÁDA NEPŘEDLOŽILA DOPADY SNIŽOVÁNÍ EMISÍ

Jednou z největších výzev současnosti v oblasti udržitelnosti je cesta ke klimatické neutralitě a především celkový dopad legislativního balíčku Fit for 55 na firmy, občany i celou ekonomiku. Chystaná regulace spojená se snižováním skleníkových emisí bude vyžadovat změny zejména v energetickém a energeticky náročném průmyslu. Proto Svaz průmyslu a dopravy po vládě i Evropské komisi požadoval, aby nechaly zpracovat studii ekonomických a sociálních dopadů těchto opatření na českou ekonomiku a hospodářství.

„Žádná studie dosud na evropské úrovni ani u nás nevznikla, dopad přechodu k nízkouhlíkové ekonomice a konkrétně aktuálního legislativního balíčku Fit for 55 na Českou republiku tak neznáme. Výsledky bychom přitom potřebovali už teď, abychom mohli obhájit realistické příspěvky České republiky. Zejména v oblasti energetické účinnosti je návrh Evropské komise v navýšení cíle pro Česko příliš ambiciózní,“ připomíná Daniel Beneš, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Daňové odpočty mají ohromný potenciál pro stimulaci firem k výzkumu a vývoji. Svaz průmyslu už několik zjednodušení v této oblasti prosadil. Celková podpora vlády pro tento nástroj je však minimální. Vláda sice změnila Zákon o daních z příjmů v oblasti daňových odpočtů výdajů na VaVaI. Musí je ale ještě více podporovat, aby se navýšil počet firem, které tuto službu využívají. Vláda od loňska také nedokázala prosadit nutné legislativní změny v podpoře výzkumu a vývoje. Ta je přitom pro stimulaci výzkumu ve veřejné i soukromé sféře nesmírně důležitá.

„Dlouho připravovanou rozsáhlou novelu zákona o podpoře VaVaI vláda nezařadila mezi své priority a Poslanecká sněmovna ji nestihla vůbec projednat. Novela přitom měla přinést větší flexibilitu systému, podporu inovací a další nezbytné změny. Navíc ji podporovaly všechny strany,“ komentuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Kvůli nevyjasněným podmínkám a financování musel stát také až na konec tohoto roku odložit soutěže v programech TREND a Národní centra kompetence, které jsou pro mnoho firem klíčové.

5.DIGITALIZACE STÁTNÍ SPRÁVY SE POSUNULA, STÁLE JE ALE NA ČEM PRACOVAT

„Vítáme, že se podařilo postoupit s digitalizací procesů ve státní správě. I pandemie ukázala, jak je digitalizace důležitá a jak může významně usnadnit naplňování některých protipandemických opatření. Ať už jde o online výuku ve školách nebo home office zaměstnanců. V tomto ohledu ale musíme vyzdvihnout i spolupráci mezi státní a soukromou sférou. Například zákon o právu na digitální služby nebo projekt BankID poháněl kupředu především soukromý sektor. Zároveň musíme ocenit vládu a vládního zmocněnce za to, že k digitální agendě přistupovali s vizí, podporovali nové technologie a začalo se diskutovat i o reskillingu a upskillingu,“ připomíná Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Od loňského Sněmu měla vláda od Svazu průmyslu za úkol, aby státní správa držela v digitalizaci krok s průmyslem. Právě úroveň státní správy a jejích služeb táhne Česko v žebříčcích digitalizace dolů. Pozitivně Svaz hodnotí například spuštění projektu MOJE Daně. U něj ale musí stát ještě urychlit zavádění funkcí, které využijí i firmy. Z aktuálního říjnového průzkumu Svazu průmyslu mezi necelou stovkou firem totiž vyplývá, že téměř polovině podniků spuštění portálu nijak nepomohlo v plnění daňových povinností. Dalších 42 % firem pak projekt MOJE Daně ani nezná.

6. VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH NEODPOVÍDÁ POTŘEBÁM VE FIRMÁCH

V oblasti vzdělávání vláda splnila slib a navýšila platy pedagogů na 150 % jejich úrovně před čtyřmi lety. Naopak stále příliš nepokročila v rozvoji digitálních dovedností na školách a zejména v oblasti vzdělávání dospělých a zaměstnanců, takzvaném upskillingu a reskillingu.

„Vzdělávání zprostředkovávané pobočkami Úřadu práce neodpovídá potřebám vzdělávání ve firmách. Chybí centrální mechanismus, postavený na partnerském řízení, odpovědnosti a tripartitním principu. Je potřeba také připravit věcný návrh na zavedení samostatné duální větve ve vzdělávání a podporovat distanční i kombinovanou výuku na všech stupních,“ upozorňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

7. VLÁDA DOSTATEČNĚ NEREFLEKTOVALA ZMĚNY NA TRHU PRÁCE

Česko musí zrychlit přijímání zahraničních pracovníků. Pokud chceme zůstat ekonomicky soběstační, bez cizinců se v současnosti neobejdeme. Programy ekonomické migrace sice formálně existují, nicméně naprosto neodpovídají realitě a potřebám naší ekonomiky.

„Z důvodu nepříznivé demografie Svaz průmyslu na loňském Sněmu vládě připomněl, že musí také více podporovat kratší pracovní úvazky a nové způsoby organizace práce, například práci na dálku. Vládě také zdůraznil, aby po zkušenosti s koronavirovou krizí připravila český trh práce na případné budoucí ekonomické krize. To se kabinetu částečně povedlo, když v letošním roce schválil zavedení kurzarbeitu. Program na udržení zaměstnanosti v dobách krize ale zatím v praxi využít nelze, protože ho dosud neschválila Evropská komise,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

8. STAVEBNÍ ZÁKON SNĚMOVNA SCHVÁLILA, JEHO DALŠÍ OSUD JE ALE NEJISTÝ

Jedním z dlouhodobých úkolů vlády je, aby zjednodušila stavební zákon a přistupovala zodpovědně k jakékoliv budoucí regulaci nebo legislativě. I regulace totiž může vytvářet ekonomické příležitosti, pokud je dlouhodobě předvídatelná, promyšlená a odůvodněná.

„Novelu stavebního zákona parlament v letošním roce schválil. Není sice ideální, ale jde správným směrem. Nicméně podle dostupných informací chystaná vládní koalice uvažuje o jejím zrušení. Z našeho pohledu ale není ideální připravovat ihned další novelu. Je dobré zjistit, jak funguje nový systém v praxi. Stavebnímu zákonu je třeba dát šanci,“ zdůrazňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

9. EXPORTÉRY VLÁDA PODPOŘILA, DO BUDOUCNA MUSÍ OVŠEM PŘIDAT

„České firmy potřebují obnovit export. Jsme rádi, že jsme letos navštívili s ministrem životního prostředí Indonésii, s předsedou Senátu Polsko a pobaltské země. S ministrem zahraničních věcí se podnikatelé podívali do Spojených arabských emirátů a do Saudské Arábie a s místopředsedou vlády na Ukrajinu. Doufáme, že příští rok zorganizujeme se členy nové vlády alespoň 13 podnikatelských misí,“ uvádí prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Svaz průmyslu a dopravy přesto vyzývá českou vládu k ještě aktivnější proexportní politice, která bude reflektovat změněnou situaci zahraničního obchodu a jeho přínos pro oživení české ekonomiky po pandemii.

10. NA PŘIJETÍ EURA KABINET REZIGNOVAL

Přijetí společné evropské měny Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě podporuje. Euro pomůže nejen české ekonomice, ale i vyjednávací pozici České republiky v Evropské unii. Za poslední rok ale vláda v oblasti přijetí eura neudělala téměř nic.

„Vláda nás v otázce přijetí eura neposunula ani o krok kupředu. Pevně věřím, že nová vláda v tom udělá více, i kdyby to měla být jen možnost vést účetnictví v eurech. Je potřeba začít u vnímání veřejnosti. Abychom mohli o přijetí eura reálně uvažovat, nesmí většina národa věřit nejrůznějším mýtům, jakože se přijetím eura všechno zdraží nebo že dopadneme jako Řecko. O přijetí eura se tu musí diskutovat racionálně a ne za pomocí domněnek a pocitů,“ vysvětluje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR na svém Sněmu 9. listopadu udělil podruhé Cenu za Průmysl 4.0. Odnáší si ji firma Linde Gas za svůj systém PlantWatch, umělou inteligenci, která hlídá výrobu technických plynů. Kromě ocenění společnost získává také finanční odměnu 50 tisíc korun od České spořitelny. Ta je druhým rokem partnerem Ceny za Průmysl 4.0. Odborná porota projekt vybrala z desítky přihlášených. Mezi TOP 5 se ještě dostaly digitální dvojčata obráběcích strojů společnosti Astra Motor, farmy s 3D tiskárnami ŠKODA AUTO, testbed pro využití 5G sítí od T-Mobile a umělé oči a neuronová síť firmy Vitesco Technologies.

Jako sci-fi uvedené do reálného života zhodnotila odborná porota systém PlantWatch nasazený ve společnosti Linde Gas. V Ropici nedaleko Třince sídlí jedno z deseti globálních řídicích center, k nimž jsou dálkově připojeny jednotlivé výrobny technických plynů od Čech až po Sibiř. V letech 2020 a 2021 nasadil Linde Gas v ropickém centru systém PlantWatch, který ulevil operátorům a zajistil, že vyráběné technické plyny mají stabilní kvalitu. Za něj získala firma letošní Cenu za Průmysl 4.0 Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Systém PlantWatch, který pracuje na bázi umělé inteligence, neustále sleduje výrobny Linde Gas rozprostřené po regionu. Napovídá operátorům, kde mohou očekávat odchylky od optimálního provozu a jakým zásahem zařízení opět do takového provozu vrátit. PlantWatch tak zvyšuje jejich produktivitu. Díky PlantWatch se zvedl počet řízených zařízení z Ropice o 40 procent, zejména růstem obchodu skupiny Linde v Rusku a Kazachstánu.

„Implementací PlantWatch se nám podařilo zavést jeden z prvků Průmyslu 4.0 v chemickém průmyslu. Společnost Linde Gas tím posílila své kompetence a know-how při řízení a optimalizaci výroby technických plynů. Díky tomu se přesunula kvalifikovaná pracovní místa ze západní Evropy do České republiky, konkrétně do Ropice,“ doplňuje Daniel Sliž, ROC Manager společnosti Linde Gas. Do konce roku 2022 se zvýší počet pracovníků ropického řídicího centra o 30 vysoce kvalifikovaných expertů.

Svaz průmyslu letos vyhlásil Cenu za Průmysl 4.0 již podruhé. Díky ní ukazuje veřejnosti a firmám praktické příklady digitální transformace a zavádění nových digitálních technologií.

„Pořád se setkáváme s tím, že firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 izolovaně bez návaznosti na ostatní firemní systémy. Narážíme i na špatné chápání pojmu digitální dvojče. Dobré příklady z naší Ceny za Průmysl 4.0 by mohly firmám ukázat správnou cestu jejich digitální transformace,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Partnerem Ceny za Průmysl 4.0 je už druhým rokem Česká spořitelna. Její dlouhodobou strategií je pomáhat firmám na cestě k digitální transformaci, která posílí jejich odolnost a konkurenceschopnost. Letos se Česká spořitelna rozhodla sama ocenit rodinnou firmu Astra Motor za její projekt komplexní digitální transformace. Ocenění ČS je spojeno s finanční odměnou ve výši 30 000 Kč.

„Chceme oceňovat menší české rodinné firmy, které svým přístupem, odvahou a inovativností přispívají k transformaci naší ekonomiky. Proto jsme se letos rozhodli udělit Ocenění České spořitelny za příspěvek k transformaci české ekonomiky právě firmě Astra Motor. Může totiž sloužit jako inspirace pro řadu dalších podobných českých společností, které o své digitální transformaci teprve přemýšlejí,” říká Pavel Kráčmar, člen představenstva České spořitelny.

 

V ROCE 2022 VYHLÁSÍ SVAZ PRŮMYSLU TŘETÍ ROČNÍK CENY ZA PRŮMYSL 4.0.

TOP 5 PROJEKTŮ Z CENY ZA PRŮMYSL 4.0 ZA ROK 2021

Svaz průmyslu a dopravy ČR na svém Sněmu ocenil i letos významné zástupce českého průmyslu. Do Galerie osobností průmyslu vstoupil Martin Wichterle, majitel strojírenské firmy Wikov Industry. Cenu za rozvoj průmyslu a regionu získala společnost TATRA TRUCKS, ocenění Úspěšná malá a střední firma si odnesla společnost LIKO-S ze Slavkova u Brna.

Svaz průmyslu a dopravy ČR již tradičně oceňoval české firmy a osobnosti českého průmyslu za jejich výbornou práci. „Obzvlášť v nelehké době covidu je pro nás důležité firmám a podnikatelům ukázat, že vnímáme jejich úsilí a vážíme si toho, co pro český průmysl a naši zem dělají,” komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Do Galerie osobností průmyslu vstoupil na letošním Sněmu Svazu průmyslu a dopravy Martin Wichterle. Pokračovatel slavné podnikatelské dynastie oživil rodinnou značku Wikov a vybudoval z ní úspěšné strojírenské impérium. „Ve Wikov Industry chceme vytvářet produkty s tou nejvyšší přidanou hodnotou. Produkty, které jsou na samé špičce současného strojírenství. Chceme ten světový peloton dohnat a předehnat. Taky z práce chceme mít radost. Chceme, aby nás bavila a aby zaměstnanci byli hrdí na to, co tu vyrábějí za úžasné věci,“ říká Martin Wichterle, majitel společnosti Wikov Industry a.s.

Společnost Wikov působí ve strojírenství více než 130 let. Značku vzkřísil v roce 2004 právě její současný majitel Martin Wichterle. Dnes má skupina několik výrobních závodů, které vyrábějí a servisují mechanické převodovky a ozubená kola pro širokou škálu průmyslových oborů.

Ocenění Úspěšná malá a střední firma si letos odnesla společnost LIKO-S. Podnik sídlící ve Slavkově u Brna začal jako první ve střední Evropě vyrábět interiérové příčky. Dnes buduje i udržitelné zelené stavby. „Stavby jako takové škodí svému okolí tím, že vyzařují horko. Začali jsme se proto touto otázkou zabývat a stavby začali ozeleňovat. Dnes na vlastním případu, ale i na dalších a dalších projektech ukazujeme, jaký velký efekt tato technologie má. Jednak pro okolí, ale i pro lidi, kteří v té stavbě žijí,“ vysvětluje Libor Musil, předseda představenstva LIKO-S holding, a.s.

Cenu za rozvoj průmyslu a regionu získala společnost TATRA TRUCKS. Legendární česká značka vyrábí vozidla již 171 let a patří mezi nejstarší automobilky planety. Nákladní auta z moravskoslezské Kopřivnice jsou po celém světě známá pro svou spolehlivost, odolnost a inovace. „TATRA ve své historii vždy vynikala inovací. Dnes inovaci zahrnujeme i do základní hodnoty této společnosti. Nazýváme ji jinakostí. Myslíme si, že jinakost, stejně jako úcta k tradici a respekt obchodních přátel, jsou trvalé hodnoty a jsou základem úspěšného podnikání společnosti TATRA do budoucích let,“ říká Pavel Lazar, generální ředitel společnosti TATRA TRUCKS a.s.

Stejně jako vloni vyrobili ceny, které Svaz průmyslu a dopravy na Sněmu předal, studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, se kterou Svaz dlouhodobě spolupracuje.

Digitální agenda prostupuje všemi částmi naší ekonomiky a dopadá na celou společnost. Pravidla, kterými se řídí, jsou vytvářena v naprosté většině na půdě EU. Má také významnou geopolitickou dimenzi včetně transatlantické vazby a zasahuje do obchodní politiky. EU tak zásadně určí a omezí sebelepší plány vlády na domácím hřišti, projekty digitalizace státní správy nevyjímaje. Otázka zůstává, zda máme ambici tato pravidla spoluvytvářet nebo být jejich pasivními příjemci. Z vládního prohlášení to vypadá spíše na tu druhou možnost.

Nová vláda musí v rámci digitální agendy řešit nejen peníze pro státní správu, ale také posílit digitální dovednosti občanů. Digitální gramotnost, o které se mluví ve vládním prohlášení, nestačí. Je třeba přistoupit k reskillingu a upskillingu značné části obyvatelstva tak, aby občané uměli běžně využívat nové technologie v pracovním i soukromém životě. Také se zdá, že vláda zapomíná na podporou digitální transformace podniků a nových technologií v podnikatelské sféře, například nám chybí jejich využití pro dosažení ambiciózních klimatických cílů.

Z těchto důvodů Svaz několikrát doporučil, aby se programové prohlášení zabývalo digitální agendou v celé její celospolečenské šíři, včetně evropské regulace. Kladli jsme důraz na to, aby se na otázky digitalizace pohlíželo průřezově skrze činnosti a kompetence jednotlivých resortů, ne pouze z hlediska jejich elektronizace. K digitální agendě musí vláda přistupovat komplexně, ambiciózně a s jasnou vizí. To však u nastupující vlády postrádáme.

Doporučovali jsme vytvoření role místopředsedy vlády pro digitální agendu v celé její šíři, se silným mandátem od vlády, vlastním aparátem, ale při Úřadu vlády tak, aby byla zachována nadresortnost této pozice. Zároveň by měli efektivně fungovat a spolupracovat “digitální koordinátoři” v rámci jednotlivých ministerstev a dalších orgánů státní správy z řad jejich náměstků a být zachována velmi úzká spolupráce se sociálními a hospodářskými partnery vlády v rámci Rady vlády pro informační společnost. Koordinace digitalizace či digitální agendy, v jakémkoliv jejím pojetí, nebude efektivní, pokud bude uplatňována z pozice jednoho z resortů.

Pokud chce Česká republika zajistit prostřednictvím digitalizace svým občanům a firmám perspektivní budoucnost, musí být na tomto hřišti v EU silným hráčem. Toho dosáhne, pokud bude schopna evropské návrhy posuzovat skrze praktické zkušenosti, ambice i problémy občanů a firem a tento úhel pohledu přenášet do evropských vyjednávání. K tomu však potřebujeme mít přehled, co se v jednotlivých segmentech hospodářství a společnosti děje a mluvit “jedním jazykem”.

V případě, že se vláda bude soustředit pouze na digitální projekty ve státní správě a podcení další oblasti, jakými jsou připravovaná regulace digitální ekonomiky, dopady na společnost či příprava na budoucnost občanů a firem, budeme čelit nejen odlivu inovativních firem a expertů, ale také skutečnosti, že digitální služby státu nebudou občané ani podniky umět plně využívat.

Z těchto důvodů pevně věříme, že se nejedná o finální verzi programového prohlášení nastupující vlády, a že konečná podoba prohlášení bude digitální agendu vnímat komplexně.

Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR pro digitální ekonomiku a vzdělávání

Po roční pauze způsobené pandemií se elitní průmyslové firmy znovu představí na brněnském výstavišti. Hlavním tématem 62. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu, který začíná v pondělí a potrvá až do pátku 12. listopadu, je Průmysl 4.0 a digitální továrna. Mezi další výrazná témata patří cirkulární ekonomika a nakládání s materiálními zdroji. 

Svaz průmyslu a dopravy jako již tradičně převzal nad Mezinárodním strojírenským veletrhem záštitu. Formálně ho také zahájí v úterý 9. listopadu svým Sněmem. Ten se na rozdíl od Mezinárodního strojírenského veletrhu uskutečnil i vloni, v online podobě z virtuálního studia. I letos budete moci Sněm sledovat online. Pokud se do Brna nedostanete osobně, můžete Sněm sledovat v úterý 9. listopadu od 13 hodin na našem kanále YouTube.

Loni na Sněmu Svaz formuloval desatero doporučení, na které by se vláda měla při restartu ekonomiky zaměřit. Letos vyhodnotí, jak se je vládě podařilo naplnit. Zhodnotí i celé volební období dosluhujícího kabinetu.

„Je mi velkou ctí, že budu moct osobně opět přivítat návštěvníky a vystavovatele na Mezinárodním strojírenském veletrhu. Na 62. ročník jsme si sice museli počkat dva roky, ale o to víc se do Brna těším. Věřím, že celé společnosti ukážeme schopnosti a umění českých firem, které i po tak složitém období dokážou naši ekonomiku znovu nastartovat,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

SVAZ PŘEDSTAVÍ PRIORITY PRO PŘÍŠTÍ VLÁDU

Jaroslav Hanák spolu s dalšími představiteli Svazu průmyslu také na Sněmu představí priority a očekávání byznysu, kterým by se měla věnovat nová vláda. V diskusi se Svaz průmyslu zaměří na budoucí výzvy, jako je zelená a digitální transformace či přechod na ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou. Firmy se na mnohé z nich připravují a totéž očekávají od státu.

 „Připomenu priority, kterým by se měla věnovat příští vláda, aby posunula Českou republiku do špičky hospodářsky rozvinutých zemí. Pokud chceme, aby se naše země mohla rozvíjet a lidé byli spokojeni, potřebujeme tady jak fungující a šikovné firmy, tak efektivní a proklientskou vládu,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Svaz průmyslu na Sněmu opět ocení nejvýznamnější osobnosti a firmy. Podruhé v historii vyhlásí také vítěze Ceny za Průmysl 4.0, jejímž partnerem je Česká spořitelna.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vás zve na 62. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu, který se uskuteční od 8. do 12. listopadu na brněnském výstavišti. Svaz průmyslu opět převzal nad veletrhem záštitu a nejen pro své členy přichystal několik akcí.

SNĚM SP ČR – ÚTERÝ 9. 11. OD 13.00

Jako tradičně začínáme Sněmem Svazu průmyslu, který jsme ovšem mimořádně přesunuli až na úterý 9. listopadu. Nechtěli jsme, aby naše diskuse s představiteli státu kolidovala s pondělní ustavující schůzí nové poslanecké sněmovny. Na Sněmu nejen zhodnotíme práci minulé vlády, ale také představíme naše priority zástupcům politických stran, které už jednají o sestavení nového kabinetu. Samozřejmě oceníme také úspěšné firmy a podnikatele. Pokud nebudete moci do Brna na Sněm přijet, budete ho moci sledovat od 13 hodin v přímém přenosu na našem kanále YouTube.

STÁNEK SP ČR – PAVILON P, STÁNEK Č. 101

Rádi vás také uvidíme na našem stánku v pavilonu P. Ve vymezených časech se vám navíc budou věnovat naši experti z odborných sekcí, s nimiž budete moci probrat, co vás trápí, nebo čemu bychom se měli v příštích měsících věnovat.

Úterý 9. 11.

• 9.00 – 10.00 Proexportní aktivity SP ČR pro firmy – Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů SP ČR
• 10.00 – 12.00 Hospodářská politika a energetika – Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR, Jan Harnych, manažer pro energetiku SP ČR
• 11.30 – 12.30 Pracovní právo a trh práce – Miroslav Horký, právník Sekce zaměstnavatelské SP ČR

Středa 10. 11.

• 9.30 – 11.30 Regulace v oblasti digitální ekonomiky – Ondřej Ferdus, ředitel Útvaru digitální ekonomiky SP ČR
• 12.00 – 13.00 Proexportní aktivity SP ČR pro firmy – Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů SP ČR
• 13.00 – 14.00 Zaměstnávání cizinců – Tereza Hejlová, manažerka pro zaměstnávání cizinců SP ČR

Pokud už teď víte, že byste s kolegy rádi probrali konkrétní problémy nebo témata, prosím zašlete na adresu jstuchlik@spcr.cz, na které konzultace (který den) se dostavíte, jméno účastníka/účastníků, název firmy a ideálně téma, které chcete s našimi experty prodiskutovat.

AKCE S ÚČASTÍ SP ČR

• Pokud vás zajímají budoucí trendy v průmyslu a ekonomice, nenechte si ujít konferenci Česká republika – průmyslová velmoc 2028?, která proběhne ve středu 10. 11. v pavilonu E, sále E2. Hlavním tématem konference, kterou moderuje Radek Špicar, viceprezident SP ČR, je 2. technologická transformace české ekonomiky. Ve čtyřech blocích zaměřených jak na strategické směřování české ekonomiky, tak i na konkrétní technologie pro nutné změny českého průmyslového prostředí, vystoupí mimo jiné Vladimír Mařík, Eduard Palíšek nebo Jiří Holoubek. Členové Svazu průmyslu a dopravy ČR si mohou koupit vstupenku na konferenci za zvýhodněnou cenu. Kód se slevou pro členy SP ČR je: CR2028CS

• Jestliže hledáte obchodní partnery v Indonésii, může vám pomoci setkání s indonéskými firmami na Česko-indonéském obchodním fóru a B2B. To se uskuteční ve středu 10. 11. od 14:00 hodin v Kinosále 102, v 1. patře administrativní budovy BVV v Brně.
• Zajímá vás, jak může Evropská investiční banka podpořit investice českých firem? Veškeré informace se dozvíte na semináři s experty EIB ve středu 10. 11. od 10 hodin v pavilonu P, sál P3.

Těšíme se na vás na 62. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu!

Dohoda, které bylo nyní dosaženo mezi EU a USA, zachovává sice americká cla na ocel a hliník uvalená za prezidenta Trumpa. Stanovuje však kvótu na množství oceli, která může na americký trh z EU vstoupit bez cla.

Dohoda pomůže firmám v EU i USA a usnadní oběma ekonomikám čelit společnému problému, tedy globálním nadměrným kapacitám, zejména z Číny.

Podle informací, které nyní máme, by dohoda umožnila zemím EU vyvézt bez cla do USA 3,3 milionu tun oceli ročně, v rámci určené celní kvóty. Další množství bude podléhat již 25% clu, stejně jako dosud. Na některé speciální druhy výrobků z oceli se však vztahuje výjimka a nezapočítávají se do kvóty. Včetně výjimek by tedy bylo v příštím roce od cla osvobozeno asi 4,3 milionu tun oceli, vyvážené do USA. Před zavedením cel vyvezla EU do Spojených států ročně kolem 5 milionů tun oceli. Je to velmi důležitý úspěch. Tato dohoda je tedy zřejmě schopna pokrýt většinu vývozu oceli z EU do USA.

Dohoda samozřejmě vyžaduje, aby ocel a hliník byly vyrobeny výhradně v EU, pokud mají spadat pod bezcelní status.

„Oznámení o dohodě, která má vyřešit vleklý obchodní konflikt mezi EU a USA, je velmi dobrou zprávou pro naše firmy. Podniky se nyní potýkají s rostoucími náklady na suroviny a překážkami v dodavatelském řetězci. Jsem přesvědčen, že v blízké budoucnosti se najde trvalejší řešení, ale i tyto kvóty jsou velkým úspěchem a dobrým signálem.“, dodal Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy.