K otevřené výzvě Svazu průmyslu a dopravy ČR k Národnímu plánu obnovy adresované předsedovi vlády ČR se přidaly i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Hospodářská komora ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. 

S blížícím se termín pro dokončení Národního plánu obnovy  s obavou zástupci zaměstnavatelů a podnikatelů sledují, že se do něj dostatečně nepromítají priority, které mají vysoký potenciál zvýšit konkurenceschopnost, odolnost a budoucí růst české ekonomiky. Vláda například zcela opomíjí přínosy, které by měla robustní podpora digitální transformace českých firem.

Otevřená výzva apeluje na vládu, aby

• zvýšila alokaci pro firmy na digitalizaci (digitální transformaci) z 1 na 10 miliard korun a aby zapracovala tento požadavek do návrhu NPO do příštího jednání tripartity 22. února 2021,
• umožnila firmám, aby z NPO financovaly také investice do digitalizace výrobních procesů,
• otevřela přístup k prostředkům na digitalizaci také velkým podnikům bez zásadních omezení.

Znění výzvy ke stažení zde

Světovou obchodní organizaci poprvé povede žena, bude mít nesnadný úkol obnovit důvěru a vlít WTO do žil optimizmus a novou energii.

Generální rada WTO potvrdila 15. února 2021 zvolení paní Ngozi Okonjo-Iweala novou generální ředitelkou. Bývalá nigerijská ministryně financí, známá mimo jiné pro nelítostný boj s tamní korupcí, apeluje na spolupráci členských zemí, obnovu prestiže WTO, boj s následky pandemie a vyzdvihuje nutnost multilaterální spolupráce.

Dobrou zprávou je, že její jmenování podpořila administrativa amerického prezidenta Joea Bidena a symbolicky tak lze říci, že USA jsou znovu „na palubě“.

Dobře fungující a efektivní WTO je zásadní pro firmy z celého světa, které se spoléhají na její pravidla ve své každodenní činnosti. Evropská podnikatelská veřejnost apeluje na vlády všech členských zemí, aby podporovaly reformy a aktivně spolupracovaly na fungování a prosazování mezinárodního obchodu postaveného na multilaterálních pravidlech.

„Pandemie a její hospodářské dopady ještě více zdůraznily nutnost existence efektivní Světové obchodní organizace a jí prosazovaných pravidel. Je však potřeba reforma, která je uvede do souladu s technologickým pokrokem, digitalizací a umožní reagovat na současné i budoucí výzvy. Pro otevřené ekonomiky, jakou je i ČR, je to více než nutnost,“ dodává ředitel Sekce mezinárodních vztahů SP ČR Lukáš Martin.

Koncem roku má proběhnout ministerská konference WTO, věříme, že přinese politické odhodlání k dosažení konkrétních výsledků. Evropské podniky jsou připraveny se aktivně podílet na přípravě návrhů řešení celého spektra otázek od řešení sporů po liberalizaci obchodu.

Vláda nepřipravuje Národní plán obnovy jako nástroj pro podporu konkurenceschopnosti a odolnosti ekonomiky. Hrozí, že 172 miliard korun z Evropské unie nevyužijeme chytře a efektivně. Vláda například nepodporuje digitální transformaci firem, a oslabuje tak potenciál a konkurenceschopnost české ekonomiky. Svaz průmyslu proto požaduje, aby místo 1 miliardy korun na digitalizaci firem vláda vyčlenila na tento účel 10 miliard. Jinak české firmy budou zaostávat za konkurenty ze zemí, které hodlají do digitalizace podniků investovat řádově vyšší částky.

Umělá inteligence, roboty či analýza dat pomáhají českým firmám uspět v ostré mezinárodní konkurenci. Nové digitální technologie zvyšují jejich produktivitu, a umožňují jim tak vyplácet i vyšší mzdy. Národní plán obnovy (NPO), na který dostane Česko 172 miliard korun z Evropské unie, by měl digitální transformaci českých firem ještě více podpořit. Jenže vláda tuto prioritu zcela opomíjí. Pro podporu firem vyčlenila jen 1 miliardu korun, a ještě využití těchto prostředků omezila jen na digitalizaci nevýrobních procesů.

„Ministerstvo průmyslu tvrdí, že na digitální transformaci vyčlenilo z Národního plánu obnovy 44 miliard korun. Jenže 80 procent těchto peněz spolkne veřejný sektor, a to i na výdaje, které s digitalizací vůbec nesouvisí. Je ostuda, že na důležitou digitální transformaci firem vláda vyčlenila jen 1 miliardu korun, tedy půl procenta z celkových 172 miliard korun z EU. Proto požadujeme, aby tuto částku zvýšila na 10 miliard korun,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzývá vládu, aby

• zvýšila alokaci pro firmy na digitalizaci (digitální transformaci) z 1 na 10 miliard korun, a aby zapracovala tento požadavek do návrhu NPO do příštího jednání tripartity 22. února 2021,
• umožnila firmám, aby z NPO financovaly také investice do digitalizace výrobních procesů,
• otevřela přístup k prostředkům na digitalizaci také velkým podnikům bez zásadních omezení.

Už teď je zřejmé, že zahraniční konkurence na tom bude mnohem lépe. Itálie plánuje na digitalizaci a inovace ve firmách vyčlenit 40 procent z celkového balíku peněz. Německo jen na digitalizaci firem hodlá poslat 20 procent prostředků z Národního plánu obnovy.

„Desetinásobné navýšení prostředků na digitalizaci firem na 10 miliard korun by odpovídalo 5 procentům celkové částky, kterou bude mít Česko k dispozici. Ani tak se ale nepřiblížíme evropským zemím, které to s modernizací průmyslu a ekonomiky myslí vážně,“ uvádí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Investice do digitální transformace zvyšují odolnost firem proti krizím a poskytují firmám náskok před konkurencí. Zrychlují ve firmách růst produktivity práce a zvyšují přidanou hodnotu své produkce. Mohou si tak dovolit vyplácet svým zaměstnancům vyšší mzdy. Protože rostou, vytvářejí také další pracovní místa. Tyto pozitivní efekty digitalizace potvrzují výsledky průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR, ale také závěry studie, kterou pro Svaz průmyslu zpracoval institut CERGE-EI.

„Je nutné, aby vláda kromě zvýšení prostředků na digitální investice ve firmách také nastavila jednoduché podmínky pro jejich získání. Pokud budou mít k penězům přístup všechny firmy, nebude problém, aby částku 10 miliard korun beze zbytku smysluplně a efektivně využily,“ dodává Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Do čeho by mohly firmy požadovaných 10 miliard korun investovat:

• investice do kyberbezpečnosti (např. ochrana toku dat mezi stroji ve firmě; komplexní bezpečnostní systémy, které umožní snadno zapojovat nová zařízení),
• zvyšování digitální gramotnosti (např. proškolování nastupujících zaměstnanců a rekvalifikace stávajících zaměstnanců, aby bez problémů zvládali nové výrobní, testovací, bezpečnostní a logistické technologie postupně instalované ve firmách),
  o nová práce s daty ve firmě (např. přechod na cloud computing, algoritmy pro analýzu velkých dat, přechod na nové digitální obchodní platformy),
• zavádění pokročilé automatizace a robotiky (např. simulace výroby a vývoj produktů pomocí digitálních dvojčat; systémy prediktivní údržby; využívání rozšířené a virtuální reality; optimalizace výroby díky využívání a analýze dat z výroby).

Svaz průmyslu chápe Národní plán obnovy jako nástroj, který má posunout českou ekonomiku vpřed, zvýšit její konkurenceschopnost, odolnost a potenciál k dalšímu růstu. Kromě digitální transformace je třeba miliardy z EU efektivně a chytře využít také pro přechod na bezuhlíkovou ekonomiku, rozjezd cirkulární ekonomiky, čisté mobility nebo na podporu vzdělávání, a to jak dětí, tak i dospělých.

Na přípravu konečného znění Národního plánu obnovy už vládě zbývají jen necelé tři měsíce. V dubnu ho musí poslat Evropské komisi k posouzení. Schvalovat ho bude následně Rada EU. Ještě letos by měl stát vyhlásit výzvy na přihlašování projektů. Prostředky z Národního plánu obnovy musí Česko proinvestovat do roku 2026.

Svaz průmyslu vyjednal s ministerstvem zdravotnictví podporu testování zaměstnanců na Covid-19 ve firmách a způsob úhrady tohoto testování. Pro úhradu testování ze zdravotního pojištění musí poskytovatel zdravotních služeb splňovat sedm podmínek. Je také možné, aby testování probíhalo přímo ve firmě, i když zvolený poskytovatel nemá přímo ve firmě povolení k poskytování zdravotních služeb.

Podmínky pro testování zaměstnanců ve firmách, aby bylo hrazeno ze zdravotního pojištění, zaslalo ministerstvo zdravotnictví v dopise náměstkyně ministra Heleny Rögnerové. Při organizaci testování by firmy měly postupovat podle doporučení, který tento dopis obsahuje.

Svaz průmyslu věří, že tento krok usnadní rozjezd masivního testování na Covid-19 ve firmách. Spoléhá na vstřícnost a pomoc krajských hygienických stanic a dalších krajských institucí při organizaci firemního testování.

Podmínky pro testování zaměstnanců ve firmách.

Vážený pane premiére, vážení členové vlády,

rychle se blíží termín pro dokončení Národního plánu obnovy (NPO). S obavou sledujeme, že se do něj dostatečně nepromítají priority, které mají vysoký potenciál zvýšit konkurenceschopnost, odolnost a budoucí růst české ekonomiky. Vláda například zcela opomíjí přínosy, které by měla robustní podpora digitální transformace českých firem.

Svaz průmyslu a dopravy ČR proto vládu vyzývá, aby

• zvýšila alokaci pro firmy na digitalizaci (digitální transformaci) z 1 na 10 miliard korun a aby zapracovala tento požadavek do návrhu NPO do příštího jednání tripartity 22. února 2021,
• umožnila firmám, aby z NPO financovaly také investice do digitalizace výrobních procesů,
• otevřela přístup k prostředkům na digitalizaci také velkým podnikům bez zásadních omezení.

Investice do digitální transformace firem jsou jednoznačně investicemi do dalšího rozvoje ekonomiky. Potvrzují to průzkumy Svazu průmyslu a dopravy i nezávislé studie. Dvě třetiny firem vidí v investicích do digitální transformace šanci, jak získat náskok před konkurencí nebo si zachovat současnou pozici na trhu. Je zjevné, že digitální technologie zvyšují produktivitu práce i přidanou hodnotu, ale přitom nemají negativní dopad v oblasti zaměstnanosti. Firmy využívající digitální technologie také vyplácejí vyšší mzdy. Tato fakta potvrzují, jak významným přínosem je digitalizace firem pro celou ekonomiku. Navíc z průzkumu Svazu průmyslu vyplývá, že firemní investice do digitální transformace zvyšují také odolnost vůči krizím.

Na potřebě investovat do digitalizace firem a na potřebě navýšit alokaci z NPO na tyto investice jsme se několikrát shodli při jednáních s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Náš požadavek na posílení alokace ve prospěch digitalizace podniků podpořila na svém jednání také Rada vlády pro informační společnost. Do návrhu Národního plánu obnovy se to ale zatím nijak neprojevilo. Přitom jde o klíčové investice také z mezinárodního pohledu.

Nechceme, aby konkurenceschopnost českých firem utrpěla kvůli tomu, že jiné evropské státy využijí chytřeji miliardy z EU. Mnohé země EU hodlají do digitalizace podniků investovat řádově vyšší částky než Česká republika. Zatímco v dosavadním českém návrhu NPO tvoří alokace na digitalizaci firem 0,5 % celkové alokace, v Německu či Itálii plánují vyčlenit na digitalizaci podniků mnohonásobně vyšší podíl z celkové alokace.

Potřebujeme, aby firmy mohly díky Národnímu plánu obnovy více investovat do své digitální transformace, a to jak ve výrobní, tak v nevýrobní části. Potřebujeme, aby mohly peníze využít na vzdělávání pracovníků a zvyšování jejich digitálních dovedností, na investice do kyberbezpečnosti, do transformace své datové architektury a do využívání digitálních řešení při implementaci pokročilé automatizace a robotiky.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je přesvědčen, že přesně takové investice naplňují cíl Evropského fondu pro obnovu a odolnost, z něhož získá prostředky také Česká republika. Zároveň jde o investice, které českou ekonomiku posunou k vyššímu růstu a blahobytu.

S pozdravem

Ing. Jaroslav Hanák
prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

• Otevřená výzva SP ČR ke stažení zde

Svaz průmyslu posílil svoji činnost v oblasti digiální ekonomiky. „Čím dál více procesů se přesouvá do online světa. Firmy, které se na to připravily, vyjdou z krize jako vítězové,“ říká ředitel nového Útvaru pro digitální ekonomiku a technologie Svazu průmyslu a dopravy Ondřej Ferdus. Ten ve Svazu průmyslu před tím již tři roky pracoval v Sekci hospodářské politiky, která se digitální agendě dříve věnovala.

Proč vznikl Útvar digitální ekonomiky a technologií právě ve Svazu průmyslu?
Reagovali jsme na stále se zvyšující důležitost a rychlý rozvoj digitálních technologií i zvýšený zájem a nároky členských firem. Ve všech oblastech našich životů dochází k propojování dvou prostředí, a sice tradičního světa a světa digitálního. V průmyslu je to stejně. Jsem přesvědčen, že tento krok pomůže, aby si naši partneři i veřejnost uvědomili, že Svaz průmyslu je moderní organizace. Vnímání toho, co je průmysl a jak průmysl vypadá, je totiž mnohdy stále zastaralé. Průmysl je tahounem naší ekonomiky nejen z historických důvodů, ale hlavně proto, že se firmy přizpůsobují vývoji a modernizují, zejména díky digitálním technologiím.

Proč by se firmy měly zajímat o vaši činnost? Není jen pro IT firmy?
Digitální technologie dnes využívá prakticky každý, rozdíl je pouze v jaké míře. Zatímco u jedince pomáhají usnadnit či zkvalitnit každodenní činnosti, u firem je jejich využívání často otázkou přežití. Svaz pomáhá jak s přenosem znalostí a zkušeností mezi firmami, tak i s nastavením regulatorního prostředí na české i evropské scéně. Vhodné legislativní prostředí je totiž naprosto klíčové pro další rozvoj jakékoliv oblasti podnikání. Snažíme se proto zajistit ty nejlepší možné podmínky, aby naše firmy mohly podnikat v předvídatelném prostředí, které jim nebrání inovovat a rozvíjet se.

Jak dopadá na oblast digitální ekonomiky krize způsobená Covid-19?
Co vidím pozitivního na koronaviru, je právě urychlení jejich digitální transformace firem. Firmy, které se digitalizaci věnují delší dobu, jsou lépe připraveny odolávat podobným krizím. U ostatních krize digitalizaci urychlila. Procesy, které ještě donedávna probíhaly čistě v offline prostředí se přesunuly do online světa. Je to jedinečná příležitost pro celou naši ekonomiku.

Co Vám nyní nedá spát?
Vzhledem k tempu vývoje technologií je to samozřejmě množství připravované regulace. Ta již z principu za technologiemi pokulhává. Snažíme se proto sledovat komplexně celé regulatorní prostředí a pomáháme jej formovat tak, aby nekladlo firmám překážky technologie využívat, inovovat a dále se v tomto směru rozvíjet. V tuto chvíli mi nedá spát nyní připravovaný Národní plán obnovy, v jehož první verzi počítá vláda z celkové částky 172 miliard korun s alokací pouhé 1 miliardy na digitální transformaci podniků. Je smutné, že vládní představitelé nechápou, že je to právě digitální transformace, která může pomoct s obnovou ekonomiky a posílením její odolnosti vůči krizím.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 1Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Česká republika v rámci rozvojové spolupráce odeslala do oblasti iráckého Kurdistánu více než 6 tun zdravotnického materiálu. Během tiskové konference 29. ledna 2021 to na mezinárodním letišti v kurdském Erbilu oznámil český generální konzul Michal Svoboda společně s ministrem zdravotnictví Kurdské regionální vlády Samanem Barzinji.

Doručení zdravotnických dodávek se zúčastnil také Mahmood Jamal Mirany, šéf pobočky Česko-irácké podnikatelské rady v iráckém Kurdistánu.

Dodávky zdravotnického zařízení a vybavení učinily společnosti MZ Liberec a.s., Linet s.r.o. a TSE s.r.o. Jednalo se o 2 operační sály a 3 sady porodních sálů určené pro oblast iráckého Kurdistánu. Českým firmám se v návaznosti na realizace dodávek v rámci vázaných peněžních darů v iráckém Kurdistánu dále daří využívat získané a posílené reference k dalším obchodním aktivitám v Iráku.

Česká republika se od roku 2017 zaměřuje na zlepšování kvality zdravotní péče v iráckém Kurdistánu. České společnosti zaměřené na výrobu zdravotnických zařízení a vybavení mají v regionu plány dále rozvíjet obchod.

K rozvoji vzájemných obchodních styků pomáhá i Česko-irácká podnikatelská rada, kterou založil Svaz průmyslu a dopravy ČR. Rada sdružuje české firmy se zájmem o irácký trh a v teritoriu aktivně působí prostřednictvím svých zástupců.

Průmysl i export se ke konci roku snažily vyrovnat jarní ztráty. Ačkoliv se jedná v obou případech o největší propady od roku 2009, výsledky jsou nakonec lepší, než byla původní očekávání. Průmysl v prosinci 2020 vzrostl meziměsíčně o 0,2 %, a dokonce i meziročně o 0,5 %. Zvýšila se hodnota nových zakázek i tržby z průmyslové činnosti. K oživení ke konci roku došlo i u exportu. V přeshraničním pojetí klesl vývoz za rok 2020 meziročně o více než 3 %.

Firmy po jarních nejistotách zavedly řadu opatření a část výpadků v druhé polovině roku eliminovaly. Podle ČSÚ v celém roce 2020 průmyslová produkce klesla meziročně o 8,0 %, tedy méně, než ukazovaly původní předpoklady. „Ukazuje se, že průmysl funguje dál i ve ztížených podmínkách, které přinesl loňský rok. Na současnou krizi dokázaly nejlépe zareagovat hlavně odvětví výroby motorových vozidel a s tím související produkce pryžových a plastových výrobků, které se nejvíce podílely prosincových výsledcích,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Na průmysl působí pozitivně i lepší výsledky zahraniční poptávky. Tržby průmyslu z vývozu se zvýšily o 13,7 %, hodnota nových zakázek ze zahraničí se zvýšila o 13,1 %. Proto je nutné udržet při splnění epidemických opatření fungující zahraniční obchod.

„Vyzýváme českou vládu k aktivnější proexportní politice, která bude reflektovat změněnou situaci zahraničního obchodu a jeho přínos pro oživení české ekonomiky po pandemii. České firmy potřebují rychlou obnovu podnikatelských misí a zvýšenou podporu při účasti na zahraničních veletrzích. Měla by také rozšířit portfolio státních institucí, které poskytují exportérům finanční a institucionální podporu. Pouze rychlá a koordinovaná odpověď může mít jasný, reálný dopad,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů SP ČR.

Prosincová data průmyslu tak dávají naději do roku 2021. „V letošním roce očekáváme růst průmyslové produkce mezi 5 a 6 %. Vycházíme ale z výraznějšího propadu celkového výsledku roku 2020 a celkově ochlazené poptávky,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pandemie Covid-19 je první globální krizí, která ovlivnila fungování ekonomiky ve všech zemích světa. Protiepidemická opatření a omezování zahraničních styků dopadly zvláště negativně na mezinárodní obchod, který je na prostupnosti hranic závislý. Restrikce v oblasti výroby a dopravy způsobily prudký pokles celosvětové nabídky a narušení dosavadních dodavatelských řetězců.

Pokles celkové mezinárodní výměny se nevyhnul ani České republice. V bilanci zahraničního obchodu v přeshraničním pojetí export za rok 2020 meziročně klesl o více než 3 %, import o více než 4 %. Data Českého statistického úřadu ukazují, že nejstrmější pád zaznamenal český vývoz v dubnu a květnu, kdy jeho hodnoty klesly o rekordních 33 % a 25 %. Od července byl patrný jeho postupný návrat k původní výši z doby před koronavirovou krizí, v říjnu a listopadu vývoz v meziročním srovnání dokonce vzrostl o 5% a 9%. To je velice dobrá známka postupného oživování, které však bude do budoucna závislé na několika vnitřních i vnějších faktorech.

Z klíčových destinací pro české exportéry poklesl minulý rok vývoz nejvíce do Jihoafrické republiky (o 35 %), Španělska (21 %), Izraele (16 %) a Indie (14 %). Tyto státy musely kvůli rozsahu pandemie zavést přísná a dlouhotrvající omezení, která utlumila ekonomickou aktivitu a která vedla ke snížení domácí spotřeby. Příjmy některých těchto zemí pochází navíc z nejvíce zasažených sektorů, jako jsou turismus či služby. Naopak více zboží se podařilo vyvézt do Turecka (nárůst o 22 %), Korejské republiky (17 %), Irska (10 %) a Mexika (7.5 %). Většina těchto zemí se úspěšně vypořádala s bojem proti pandemii bez dramatických následků na místní ekonomiku. O 24 % se zvýšil také vývoz do Singapuru, kde bude brzy znovuotevřen český zastupitelský úřad. Příznivou zprávou je fakt, že export do Německa, které je pro ČR nejvýznamnějším obchodním partnerem, nebyl v celoroční bilanci i přes výkyv v první polovině roku oslaben a udržel se na téměř stejné úrovni (pokles pouze o 1 %).

Pro Českou republiku jako stát s vysoce otevřenou ekonomikou, hluboce integrovanou do mezinárodních struktur, bude zásadní co nejrychlejší návrat exportu k původním hodnotám. Silný růst by pomohl brzkému zotavení české ekonomiky po koronavirové krizi. Naopak dlouhodobější oslabení zahraničního obchodu by ohrozilo celkovou kondici hospodářství a míru zaměstnanosti v zemi.

Ke stabilizaci obchodních toků do zahraničí podstatně přispěje odvrácení dalších pandemických vln a úspěšnost očkovacích strategií. Za příznivější epidemiologické situace by bylo možné nastavit jasná a předvídatelná pravidla pro přeshraniční pohyb osob a zboží, který je v současné době silně omezen. To komplikuje a prodražuje především mezikontinentální dopravu na vzdálenější trhy v Africe a Asii.

Na objem českého exportu v tomto roce bude mít kromě epidemiologických rizik vliv i vývoj mezinárodních obchodních vztahů. Již před pandemií byl v globálním obchodě patrný nárůst protekcionistických opatření a odklon od otevřené multilaterální spolupráce. Důležití aktéři zavedli obchodní strategie, které upřednostňují domácí výrobce a znesnadňují vstup zahraničních subjektů na trh. Tato tendence pak byla ještě zesílena během pandemické krize debatou o přesunutí strategických výrobních kapacit blíže k místu spotřeby.

Nárůst bariér v mezinárodním obchodě se promítá i do oslabené funkce Světové obchodní organizace (WTO). Její efektivnější fungování a odblokování panelu pro řešení sporů si vyžádá reformu, pro kterou bude nutné nalézt shodu mezi jednotlivými členy. Protekcionistické tendence lze také vypozorovat za odchodem Velké Británie z Evropské unie. Funkční nastavení nového režimu a rovné tržní podmínky mezi těmito dvěma hráči budou mít zcela zřejmě vliv i na dynamiku obchodní výměny v celosvětovém měřítku. Další stupňování odstředivých trendů a neochota k liberalizaci obchodních vztahů by vedly k uzavírání trhů, omezení konkurenčního prostředí a vysoké míře nejistoty. Pro české firmy by to znamenalo ztížený přístup na trhy třetích zemí a omezenou možnost exportní diverzifikace s následným efektem na celou českou ekonomiku.

Ve světle těchto globálních výzev je nutné zachovat silnou provázanost České republiky s vnitřním trhem EU a zabezpečit stabilní prostředí pro obchodní kontakty s mimoevropskými zeměmi. České firmy si musí udržet spolupráci se svými strategickými zahraničními partnery a navázat nové kontakty v oblastech, kde vlivem krizové situace došlo k přerušení obchodních vztahů. Je třeba také zareagovat na měnící se podmínky, kdy v návaznosti na zelenou a digitální transformaci dochází k přehodnocování důležitosti některých průmyslových odvětví pro další vývoj země. Český stát může zavedením vhodných opatření takové stimulující prostředí vybudovat.

Svaz průmyslu a dopravy ČR proto vyzývá českou vládu k aktivnější proexportní politice, která bude reflektovat změněnou situaci zahraničního obchodu a jeho přínos pro oživení české ekonomiky po pandemii. České firmy potřebují rychlou obnovu podnikatelských misí a zvýšenou podporu při účasti na zahraničních veletrzích. Mělo by též dojít k rozšíření portfolia státních institucí, které poskytují exportérům finanční a institucionální podporu. Pouze rychlá a koordinovaná odpověď může mít jasný, reálný dopad.

Zákon o prověřování zahraničních investic, který má státu pomoci lépe chránit klíčové české firmy před nežádoucím převzetím ze strany rizikových zahraničních investorů, vstoupil 3. února 2021 v platnost. Účinnosti nabude 1. května 2021. Aby měl investor jistotu, že jeho investice je z hlediska bezpečnosti neriziková, může Ministerstvo průmyslu a obchodu požádat o časově a administrativně nenáročnou konzultaci.

„Zákon státu poskytne potřebný nástroj v obraně před rizikovými investory ze třetích zemí, kteří by mohli ohrozit bezpečnost nebo vnitřní pořádek země,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodává: „Zákon je navržen tak, aby investice, které nepředstavují riziko, nebyly zdržovány zbytečnou administrativní zátěží a aby celý mechanismus byl předvídatelný.“

Zákon je zaměřen na zahraniční investory, jejichž konečný vlastník pochází ze země mimo EU. Zároveň jde o investice, které představují více než 10% podíl v české cílové firmě, a to v sektoru důležitém pro bezpečnost, veřejný či vnitřní pořádek České republiky. Pokud tato firma podniká v oblasti výroby vojenského materiálu, vybraného zboží dvojího užití, či patří do kritické nebo kritické informační infrastruktury, bude muset investor požádat o souhlas s kapitálovým vstupem ještě před jeho uskutečněním. Ostatní investice bude možné ze strany státu prověřit, povinnému povolení však podléhat nebudou.

„Jsem velice ráda, že Česká republika získává tolik potřebný mechanismus na ochranu našich bezpečnostních zájmů, který již využívá většina našich spojenců v EU a NATO. Českým firmám a nerizikovým zahraničním investorům tím zaručíme transparentní, bezpečné a otevřené investiční prostředí, které přispěje k dalšímu rozvoji klíčových sektorů naší ekonomiky včetně nastupujících moderních technologií,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová.

Na samotném prověřování bude MPO úzce spolupracovat s ministerstvy vnitra, obrany a zahraničních věcí ČR, Policií ČR, zpravodajskými službami a v případě potřeby pak i s dalšími institucemi jako je ČNB, NÚKIB apod. „Bezpečnostní informační služba věří, že zákon přispěje ke zmenšení rizik, na která dlouhodobě upozorňujeme ve výročních zprávách. Jedná se zejména o situace, kdy pro některé státy jsou investice cestou, jak ovlivnit jiné země a naplnit tak vlastní bezpečnostní a strategické cíle. Tomu se budeme snažit zabránit,“ říká mluvčí BIS Ladislav Šticha.

V případě, že v rámci prověřování bude identifikováno bezpečnostní riziko, bude věc předložena k rozhodnutí vládě, která může tuto investici zakázat. Na základě zkušeností ze zahraničí lze očekávat, že k takovému kroku bude docházet zcela výjimečně, neboť již samotná existence prověřovacího mechanismu rizikové investory odradí.

„Přijetí zákona o prověřování zahraničních investic je velmi pozitivní zprávou pro českou národní bezpečnost a Česká republika se díky němu dostává na špici kolektivní snahy Evropské unie o ochranu strategických sektorů a technologií. Zákon nám umožní české strategické sektory a technologie ochránit proti nepřátelským vlivům a zajistit tak jejich bezpečný rozvoj. Velmi prospěšný bude zákon pro strategické společnosti obranného průmyslu, které jsou zásadním pilířem české obranyschopnosti a krizové připravenosti,“ říká náměstek ministra obrany pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný.

Naprostá většina zahraničních investorů v ČR žádné riziko nepředstavuje a jejich investice nejsou z bezpečnostního hlediska problematické. Zahraniční investoři budou nadále v české ekonomice vítáni. Pro posílení investiční jistoty je proto v rámci zákona zřízena možnost konzultace. Ve zkrácené lhůtě 45 dní se tak zahraniční investor dozví, zda jeho transakce může být předmětem prověření, či nikoliv. Zřízení mechanismu na prověřování zahraničních investic s ohledem na národní bezpečnost dlouhodobě podporovali i zástupci českých firem, včetně Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

„Návrh zákona je podle nás aktuálně velmi dobrý kompromis mezi chráněným zájmem státu, nás všech, svobodou investičního prostředí a podnikáním soukromých aktérů. Opírá se o zkušenosti ze zemí, kde mají s tímto prověřováním investic praxi. Pokud bude investor zatajovat závažné skutečnosti nebo cíleně lhát, může to mít právní následky až 5 let od provedení investice,“ komentuje Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Záruka, že ve vlastnické struktuře nefiguruje rizikový investor, může zároveň českým firmám usnadnit přístup na trhy zemí, které přikládají značný význam integritě dodavatelských řetězců. Takovým trhem jsou např. Spojené státy americké. Kromě tradičních výrobců vojenského materiálu to platí i pro start-upy či malé firmy, které vyvíjejí unikátní řešení v oblasti bezpečnosti za pomoci nových a nastupujících technologií. Před vstupem zákona v účinnost uspořádá MPO sérii webinářů o praktických dopadech tohoto zákona na české firmy a zahraniční investory. Bližší informace jsou zveřejňovány zde.